Systém a mikroskopování řas - RUDUCHY

Transkript

1 PL 4 /LP 2 Systém a mikroskopování řas - RUDUCHY Teorie: Řasy představují důležitou skupinu eukaryotních organismů. Jejich život je spjat s vlhkem a vodou. Řasy jsou organismy autotrofní (fotosyntetyzují) a spadají do říše rostlin, podříše nižší rostliny. Pomyslnou spojkou s říší živočichů jsou krásnoočka, řasy schopné živit se jak fotosyntézou za dostatečného slunečního svitu, tak i lovem při zastínění vodní hladiny. Jednobuněčné řasy jsou součástí vodního planktonu a slouží za potravu větším organismům např. planktonním korýšům. Mořské řasy produkují mnohonásobně více kyslíku, než všechny ostatní rostliny dohromady. Řasy obsahují kromě chlorofylu-a také ostatní druhy chlorofylů a často i jiná barviva. Tělo nižších rostlin tvoří tzv. stélka, která může být u nejjednodušších řas jednobuněčná (rosivky, zelenivky, krásnoočka) nebo i mnohobuněčná a svou stavbou napodobující tělo vyšších rostlin (chaluhy). Společným znakem všech řas je absence cévních svazků a kořene. Řasy se rozmnožují velmi rozmanitě a převládá u nich rozmnožování nepohlavní rozpadem stélky, rozpadem kolonií nebo dělením u jednobuněčných řas. Pohlavní rozmnožování bývá u většiny řas značně složité. ŘASY DĚLÍME DO TĚCHTO ODDĚLENÍ: Červené řasy - Ruduchy Jsou převážně mořské řasy, makroskopická i jednobuněčná stélka kromě chlorofylu obsahuje také červená barviva (fykoerytrin a fykokyanin), díky těmto barvivům pronikají až do hloubky 200m. Nejčastěji v tropických mořích, v Asii součástí jídelníčku. V čistých horských tocích u nás roste potěrka žabí sémě. Z některých druhů se získává polysacharid agar.

2 PL 5 /LP 2 Systém a mikroskopování řas HNĚDÉ ŘASY, KRÁSNOOČKA Hnědé řasy Rozsivky jednobuněčné stélky mají dvojitou křemičitou schránku, žijí kosmopolitně a díky barvivu fukoxantinu se jeví jako hnědozlaté. Na dně moří vytváří nánosy v podobě tzv. křemeliny. Běžně vytváří hnědé povlaky na stěnách akvárií. Chaluhy vývojově nejrozvinutější řasy s makroskopickou vláknitou, často i desítky metrů dlouhou stélkou obsahují stejně jako rosivky fukoxantin. Mnohé slouží jako potraviny s vysokým podílem bílkovin, polysacharidů a důležitých stopových prvků (např. japonské suši). Po vysušení se některé druhy spalují. Chaluhy přirůstají k podkladu pomocí nepravého kořene rhizoidu. Někdy se nekontrolovatelně rozrůstají a zaplevelují pobřežní vody i pláže moří hroznovice, chaluha bublinatá. Krásnoočka Jsou bičíkaté řasy, které leží na pomezí rostlin a živočichů. Bez přítomnosti světla dokáží lovit mikroorganismy podobně jako prvoci. U některých se vytvořil zvláštní bodec fungující na principu harpuny, kterým loví svou kořist. Obsahují světločivnou skvrnu stigma a chlorofyly-a i b a někdy také betakaroten.

3 PL 6 /LP 2 Systém a mikroskopování řas ZELENÉ ŘASY I. Zelené řasy Představují evolučně významnou větev, která pravděpodobně dala za vznik vyšším rostlinám. Na úzké vztahy poukazují především podobná barviva chlorofyl a i b, betakaroten a xantofyly. Většina zelených řas žije ve sladké vodě. Stélky zelených řas jsou často jednobuněčné s bičíky, vláknité mikroskopické i makroskopické mnohobuněčné. Některé zelené bičíkaté řasy vytváří pohyblivé makroskopické kolonie oválného tvaru např. - váleč koulivý. Zelené řasy v ČR Zrněnka - je jedním z nejrozšířenějších organismů vůbec vytváří povlaky na vlhkých místech (kůra stromů, povrch skal i půdy). V rybnících jsou běžnou součástí fytoplanktonu řasy rodu: scenedesmus, pediastrum, zelenivka (chlorella atd.)

4 PL 7 /LP 2 Systém a mikroskopování řas ZELENÉ ŘASY II. Vláknité zelené řasy - ve stojatých vodách převládá řasa žabí vlas. Jí podobné řasy kadeřnatku a šroubatku, nacházíme méně často. Od žabího vlasu se liší tvarem chloroplastu (např. u šroubatky nacházíme spirálovitě stočený chloroplast). V čistých na vápník bohatých vodách se objevuje i řasa parožnatka. Jedná se o nesložitější zelenou řasu, o které se hovoří jako o blízké příbuzné zeleným rostlinám. Vzhledem připomíná přesličku, dorůstá velikosti až 1 metr. Běžné je u ní pohlavní rozmnožovaní, při kterém se vytváří samičí a samčí pohlavní orgány. Samčí pohlavní buňky spermatozoidy - jsou pohyblivé. Po oplodnění vajíčka se časem vytváří Prochara mladá rostlinka podobná prvoklíčku mechorostů. Jedna část vlákna mladé rostlinky má pozitivní geotropismus vytváří se z ní rhizoid, druhá část roste směrem nahoru vlákno je fototropické a rozrůstá se ve větvenou stélku. Otázky a úkoly: 1. úkol - VÝPISKY A KRESBY Postup: Vypracuj stručné výpisky ze systematiky řas, zakresli si několik ilustračních obrázků. 2. úkol VYPRACUJ PÍSEMNÉ ODPOVĚDI NA OTÁZKY Postup: Pracuj samostatně nebo ve dvojici, otázky neopisuj. A) Která skupina řas má nejblíže k vyšším rostlinám? B) Vysvětli následující pojmy: rhizoid, stélka, hroznovice. C) Ve kterých zemích patří řasy do tradičního jídelníčku? D) Na co se kromě jídla dají řasy ještě využít? (využij i vlastní zkušenosti) Poznámky: Pokud zbývá čas, lze se pustit do přípravy preparátů a mikroskopování řas.

5 PL 8 /LP 2 Systém a mikroskopování řas MIKROSKOPOVÁNÍ ŘAS I. 1. úkol: Pozorování jednobuněčné řasy zrněnky Pomůcky: mikroskop, pinzeta, skleněná tyčka, nádobka na vodu s vodou, podložní sklíčko, krycí sklíčko, kousky kůry se zeleným povlakem namočené do vody Teorie: Zrněnka je nejběžnější jednobuněčnou suchozemskou zelenou řasou ČR. Roste na kůře stromů, na kamenech i půdě. Vyhovuje ji vlhko a chladno. Postup: Ze zelených kousků kůry namočených ve vodě pomocí skleněné tyčinky seškrábni trošku zeleného povlaku a vytvoř vodní mikroskopický preparát. Zrněnku pozoruj nejprve při malém zvětšení a postupně ho zvětšuj. Do sešitu vytvoř nákres několika buněk řasy a popiš ho. Pozoruj buněčnou stěnu, chloroplasty a charakteristické shluky buněk. 2. úkol: Pozorování mnohobuněčných zelených řas šroubatka, žabí vlas Pomůcky: mikroskop, pinzeta, kapátko nebo skleněná tyčka, nádobka na vodu s vodou, podložní sklíčko, krycí sklíčko, vzorky vláknitých řas z vodních nádrží a akvária Teorie: Vláknité řasy jsou běžnou součástí tekoucích i stojatých vod v ČR. Při nadbytku dusíku ve vodě zamořují vodu a vytváří neproniknutelné chuchvalce. Postup: Vytvoř nativní mikroskopický preparát vodních vláknitých řas. Při přípravě mikroskopického preparátu dbej na to, aby pod podložním sklíčkem bylo jen několik vláken řasy. Pozoruj při středním zvětšení. Pozoruj pod mikroskopem různé vzorky vláknitých řas z akvárií i přírodních nádrží a zakresli jejich podobu do sešitu. Pomocí tvaru chloroplastů urči, o jakou vláknitou řasu se jedná.

6 PL 9 /LP 2 Systém a mikroskopování řas MIKROSKOPOVÁNÍ ŘAS II. 3. úkol: Pozorování hnědých řas rozsívek Pomůcky: mikroskop, pinzeta, kapátko nebo skleněná tyčka, nádobka na vodu s vodou, podložní sklíčko, hnědozelený slizovitý stěr z povrchu stěn akvária Teorie: Rozsívky představují drobné jednobuněčné hnědé řasy, které si vytváří pravidelné křemičité schránky. Schránky se vždy skládají ze dvou dílů, které se do sebe skládají jako miska a víčko. Postup: Pozoruj pod mikroskopem vzorky stěru povlaku ze stěn akvária. V hnědavém povlaku budou dobře patrné drobné pravidelné útvary schránky rosivek. Pokus se, o co největší zvětšení, rosivky jsou totiž velmi drobné. Výsledné pozorování zakresli do sešitu a popiš. Závěr: Popiš do něj výsledky svých pozorování, zhodnoť, jak se ti mikroskopování dařilo!