Sinice a řasy v životním prostředí našich ryb

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Sinice a řasy v životním prostředí našich ryb"

Transkript

1 Petr Hašler: Sinice a řasy v životním prostředí našich ryb 1 Sinice a řasy v životním prostředí našich ryb Petr H a š l e r Algologická laboratoř, Katedra botaniky, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci Při prvním pohledu na zelenou letní vodu v chovném rybníku mnohého napadá, co to tam zase plave za sajrajt. Tento lidově zavedený termín pro označení letního rozvoje fytoplanktonu není zrovna šťastný. Ona zelená hmota (fytoplankton) jsou rozmnožené řasy a sinice, které se vznáší ve vodním sloupci a jsou počáteční složkou potravního řetězce. Z fytoplanktonu profitují zejména drobní vodní korýši, jako jsou buchanky, které se stávají potravou drobných ryb nebo je fytoplankton sám potravním zdrojem drobného potěru a plůdku. Přejdeme-li do větších rozměrů, tak obr jako je tolstolobik, běžně konzumuje velká množství fytoplanktonu. Můžeme tedy říci, že rozumný rozvoj fytoplanktonu je nesporně žádoucí a prospěšný. Pro sběr a studium fytoplanktonu je potřebné nasbírat kvalitní vzorek pomocí planktonní síťky. Jedná se o trychtýřovitou nálevku z mlynářského hedvábí o velikosti ok 10 µm s výpustným kohoutem dole. Síťkou se vzorek koncentruje do potřebné hustoty buněk přímo ve vodě. V případě potřeby se vzorky dohušťují v laboratoři centrifugací. Následně se pozorují v optickém mikroskopu. Algologická laboratoř pro takové výzkumy disponuje od jara 2006 nejmodernějším mikroskopem firmy Zeiss, typ Axio Imager, který dává maximální zvětšení a rozlišovací schopnost. Cena takového zařízení dosahuje 2 miliony korun. V následující stati uvedu několik zástupců našeho fytoplanktonu s popisy a mikrofotografiemi, které byly pořízeny zejména ze vzorků z chovného rybníka v Líšnici na podzim Při prvním pohledu do mikroskopu

2 Algologická laboratoř, Univerzita Palackého, Olomouc, uvidíme chaotický shluk zejména sinic, rozsivek a zelených řas. Dosáhneme-li zvětšení x, můžeme podrobně sledovat jednotlivé řasové zástupce. V letním období ve vzorcích převažují sinice a zelené řasy. Rozsivky dominují spíše z jara a na podzim. Právě díky dominanci zelených řas a sinic v létě a časně na podzim má voda zelenavé zabarvení. Na fotografii 2 je zobrazen celkový pohled na koncentrovaný podzimní fytoplankton při malém zvětšení (asi 200x). Sinice Ve vzorcích rybničního fytoplanktonu mnohdy dominují sinice, které považujeme za fotosyntetizující bakterie, ale řadíme je mezi tzv. nižší rostliny. Jejich stélka (nerozlišené tělo na kořen, stonek, list) je buď jednobuněčná (kokální-jednobuněčná nebo koloniální) nebo vláknitá. Některé typy vláknitých sinic mají specializované buňky heterocyty, kterými jsou schopné poutat vzdušný dusík a vytvářet amoniakální sloučeniny. V rostlinné říši je tento jev zcela unikátní. Nepříznivé podmínky mnohdy přežívají ve formě klidových buněk akinet. Z hlediska produkce ryb je nepříjemným jevem tvorba vodního květu, který můžeme chápat jako náhlé přemnožení sinic a tvorby makroskopicky viditelných shluků na vodní hladině. K tomuto jevu dochází koncem léta nebo počátkem podzimu. Sinice vodního květu zhoršují kvalitu vody produkcí cyanotoxinů a různých látek zvyšující zápach a pachuť vody. Podle některých autorů právě zvýšený výskyt sinic zodpovídá za bahnitou příchuť rybího masa. Proč se sinice vznáší na vodní hladině je dáno přítomností aerotopů. Jedná se o drobná plynná tělíska uvnitř buněk, které je pak nadnáší na hladině. Při tvorbě vodního květu dochází k zastínění vodního sloupce a omezení tvorby ostatních řas. Z vody rychle ubývá kyslík vlivem nočního dýchání hmoty sinic a hnilobnými procesy po rozpadu biomasy sinic. Některé běžne se vyskytující rody sinic v našich rybnících: Microcystis-kokální sinice s buňkami v koloniích. Vytváří mohutné vodní květy s častou a vysokou toxicitou. Nejbližší výskyt chovný rybník v Líšnici, rybník Pavlov. Fotografie 3- nejběžnější zástupce Microcystis aeruginosa, fotografie pořízena z Líšnice, fotografie 4- M.viridis-často ve směsi s ostatními druhy Microcystis, fotografováno z Pavlova, fotografie 5- M.wesenbergii-častý druh, tvoří pevné slizové obaly a velké buňky, fotografováno z Líšnice.

3 Petr Hašler: Sinice a řasy v životním prostředí našich ryb 3 Woronichinia-běžný rod sinice v našich rybnících. Velmi často se vyskytuje se směsi s rodem Microcystis. Zřídka vytváří vodní květy. Jednotlivé buňky drží na slizových stopkách po párech. Fotografie 6 zobrazuje nejběžnějšího zástupce W.naegeliana, vyfoceno ze Žadlovic, retenční nádrž.

4 Algologická laboratoř, Univerzita Palackého, Olomouc, Chroococcus-tato sinice se vyskytuje v menším množství v pobřežních vrstvách vod. Tvoří 2-8 buněčné kolonie nejčastěji, které jsou obalené slizovými obaly. Fotografie 7,8 byly pořízeny z planktonu v Líšnici.

5 Petr Hašler: Sinice a řasy v životním prostředí našich ryb 5 Oscillatoria (drkalka)-naše nejběžnější vláknitá sinice. Žije zejména na povrchu bahnitého dna a ostatních ponořených substrátů. Při svém přemnožení vytváří na hladině modrozelené shluky, které se odlepují ode dna vlivem vysoké produkce kyslíku. Bublinky vytvořeného kyslíku nadlehčí populaci a utrhnou ji s kusem sedimentu. Tyto shluky jsou poměrně časté. Při přemnožení může docházet ke zhoršení kvality rybího masa. Na obrázku je zástupce z populace dna z nádrže v Žadlovicích (Foto 9).

6 Algologická laboratoř, Univerzita Palackého, Olomouc, Anabaena (růžencovka)-jedna ze sinic, které poutají vzdušný dusík. Často je součástí vodních květů a produkuje poměrně silné toxiny. Zástupce na fotografii 10 a 11 byl vyfotografován z planktonu Moravy u Olomouce.

7 Petr Hašler: Sinice a řasy v životním prostředí našich ryb 7 Paulinella-organizmus vzniklý symbiózou sinice a prvoka. Žije zejména v pobřežních pásmech, zejména blízko sedimentu. Vyskytuje se velmi zřídka v malých počtech. Organizmus byl nalezen v lesním jezírku Na luži (Foto 12). Obrněnky Bičíkaté formy řas, které žijí ve speciálních celulozních obalech. Jako doplněk výživy aktivně loví bakterie nebo některé jiné řasy. V buněčném obsahu mohou žít symbioticky drobné řasy. U obrněnek byla poprvé popsaná produkce toxických látek. Na fotografii 13 je nejběžnější rod Peridinium, který byl nalezen na chovném rybníku v Líšnici. Někteří mořští zástupci mají schopnost bioluminiscence (světélkování). Při podráždění vydají rychlý záblesk.

8 Algologická laboratoř, Univerzita Palackého, Olomouc, Krásnoočka Dlouho známá skupina řas, která byla považovaná za živočichy, nicméně díky přítomnosti chloroplastů a listové zeleně je řadíme mezi rostliny. Pozor však, známe i některá živočišná krásnoočka. Ve své výživě bohatě přijímají organické látky, proto je nacházíme v hojných počtech ve vodách znečištěných organickými látkami. Jejich povrch je vyztužený bílkovinnými provazci a mnohdy pokryt vrstvou slizu. Při dlouhodobém zatemnění rychle ztrácí zelenou barvu a okamžitě přijímají organické látky. Zástupci na fotografii 14 a 15 byli nalezeni v Líšnci a Žadlovicích.

9 Petr Hašler: Sinice a řasy v životním prostředí našich ryb 9 Hnědé řasy Jedna z největších skupin řas. Jejich zabarvení je dáno složením specifických pigmentů. Skupina hnědých řas zahrnuje jak mikroskopické jedince, tak řasy ze skupiny chaluh až několik desítek metrů dlouhých. První skupinou jsou zlativky, které jsou pokryty různými ochrannými obaly. Velmi často se jedná o bičíkaté formy řas. Na obrázku 16 je zobrazena bičíkatá zlativka Mallomonas, která je kryta vrstvou křemitých šupin a ostnů. Byla nalezena v planktonu řeky Moravy u Olomouce. Jejich rozmnožovací stadia se uchovávají v sedimentech po tisíce let. Nejpočetnější skupinou vůbec jsou rozsivky. Jedná se o jednobuněčné řasy v křemitých schránkách, které mnohdy žijí v koloniích. Obaly jsou prakticky nestravitelné a jejich zbytky se po tisíce let ukládaly v sedimentech zvaných diatomit. Na zemi jsou velmi početnou skupinou řas, kdy se významně podílí na produkci kyslíku do zemské atmosféry. Obývají prakticky všechna možná stanoviště. V rybnících se volně vznáší v planktonu nebo vytváří masivní hnědavé povlaky na různých substrátech. V jejich buněčném obsahu najdeme četné tukové kapénky. Na fotografii 17 je naše nejběžnější planktonní rozsivka Cyclotella. Byla vyfotografovaná na podzim 2005 z planktonu řeky Moravy u Olomouce. Obecně jaro a podzim jsou období, kdy planktonní rozsivky vytváří masivní populace. Na fotografii 18 je další planktonní zástupce Aulacoseira. Fotografie 19 zobrazuje tvar bentické rozsivky. Na fotografii 20 je velmi běžná planktonní rozsivka rodu Nitzschia, která je tvořena protáhlými vřeteny. Poměrně snadno přehlédnutelná je planktonní rozsivka Attheya, kterou jsem vyfotografoval ze vzorku z Líšnice. Její velmi jemná schránka je protažena do ostnitých výběžků (Foto 24). Poslední skupinou, která má u nás své významné zástupce, jsou různobrvky. V našem okolí jde hlavně o nárostové vláknité typy jako je rod Tribonema apod., nicméně na fotografii 24 jsem zachytil v planktonu chovného rybníka v Líšnici tvarově bizardního zástupce rodu Pseudotetrastrum.

10 Algologická laboratoř, Univerzita Palackého, Olomouc,

11 Petr Hašler: Sinice a řasy v životním prostředí našich ryb 11

12 Algologická laboratoř, Univerzita Palackého, Olomouc, Řasy zelené Jedná se velmi početnou a důležitou skupinu našich řas. Někteří zástupci nebo jejich vývojová stadia jsou podobná se zástupci vyšších rostlin, proto se usuzuje, že vyšší rostliny pravděpodobně vnikly vývojem zelených řas. V této skupině jsou rovněž mikroskopické jednobuněčné až makroskopické řasy dosahující desítky centimetrů. V planktonu našich rybníků jsou velmi početné mikroskopické formy, které mohou být jednobuněčné, mohou žít v koloniích, zvláštních koloniích (coenobiích), mohou být bičíkaté nebo bez bičíků. Tyto řasy při nástupu léta často tvoří vegetační zákal vody, který má zelenou barvu. Koncem léta bývá občas vystřídán vodním květem sinic. Díky své početnosti se jedná o velmi důležité primární producenty, kteří hrají podstatnou roli v potravním řetězci. Bývají lépe stravitelné než ostatní skupiny řas a například buněčné povrchy některých druhů obsahují velké množství bílkovin. Jejich hlavní zásobní látkou je škrob, který také tvoří vyšší rostliny. Můžeme říci, že přiměřené množství zelených řas v rybníku je důležité pro zachování vyvážených potravních vztahů. Na fotografii 21 je znázorněná coenobiální řasa Coelastrum microporum. Obývá plankton a vyskytuje se poměrně hojně. Fotografie 22 a 23 zachycují další běžné coenobiální zástupce rodu Pediastrum. Žijí v planktonu a litorálních zónách. Oba zástupci lze pozorovat např. v Líšnici, Žadlovicích, Doubravici nebo na řece Třebůvce a Moravě. Fotografie 25 zachycuje jednotlivě a koloniálně žijící zástupce rodu Kirchneriella, který byl objeven v planktonu rybníka v Líšnici. Prostorově uspořádanými buňkami se vyznačuje rod Selenastrum (Foto 26), který byl zachycen na řece Moravě. Další běžnou řasou je rod Dictyosphaerium. Vytváří keříčkovité kolonie, kdy každá buňka je přichycená na slizové stopce (plankton v Líšnici). Velmi běžnou coenobiální řasou je rod Scenedesmus, který vytváří charakteristická, nejčastěji 2-8 buněčná coenobia. Mezi bičíkaté formy patří rod Lobomonas, který má ozdobnou buněčnou stěnu. Jedinec byl vyfotografován ve vzorku z řeky Moravy (Foto 29). Mezi zvláštní skupiny zelených řas patří tzv. krásivky. Na fotografii 30 je zachycena krásivka rodu Staurastrum. Jak je vidět, své české jméno dostaly podle ozdobných buněčných povrchů.

13 Petr Hašler: Sinice a řasy v životním prostředí našich ryb 13

14 Algologická laboratoř, Univerzita Palackého, Olomouc,

15 Petr Hašler: Sinice a řasy v životním prostředí našich ryb 15

16 Algologická laboratoř, Univerzita Palackého, Olomouc,

17 Petr Hašler: Sinice a řasy v životním prostředí našich ryb 17 Výše uvedené příklady jsou pouze náznakem skupin sinic a řas, které se mohou v našich rybnících vyskytovat. Kompletní přehledy o sinicích a řasách jsou předmětem celé řady odborných svazků čítajících tisíce až desítky tisíc popsaných druhů. Je zřejmé, že mikrosvět našich vod je velmi pestrý a ve výživě našich ryb hraje nesporně velmi důležitou roli. Kontakt: RNDr. Petr Hašler, Ph.D. Algologická laboratoř Katedra botaniky, PřF UP Šlechtitelů Olomouc-Holice

Produkce organické hmoty

Produkce organické hmoty Produkce organické hmoty Charakteristika prostředí a života ve vodě Voda nebude nikdy limitním faktorem ostatní limitující faktory jsou jen dočasné neexistují fyzické bariéry Teplotní variabilita nepřesahuje

Více

Fotodokumentace mikroskopických nálezů

Fotodokumentace mikroskopických nálezů Řešeno v rámci projektu TAČR č. TA 01020592 Dopady na mikroklima, kvalitu ovzduší, ekosystémy vody a půdy v rámci hydrické rekultivace hnědouhelných lomů (2011-2014). Fotodokumentace mikroskopických nálezů

Více

Malý test na znalosti odběrových skupin ODPOVĚDI. PT#V/6/2010 Odběry vzorků koupaliště ve volné přírodě

Malý test na znalosti odběrových skupin ODPOVĚDI. PT#V/6/2010 Odběry vzorků koupaliště ve volné přírodě Malý test na znalosti odběrových skupin ODPOVĚDI PT#V/6/2010 Odběry vzorků koupaliště ve volné přírodě 1) Víte, co je to (velikost několik cm) a jak byste to popsali do odběrového protokolu? Jedná se o

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 7.6.2013

Více

Vzdělávací obor Přírodopis - obsah 6.ročník

Vzdělávací obor Přírodopis - obsah 6.ročník 6.ročník Hlavní kompetence Učivo Navázání na dosažené kompetence Metody práce obor navázání na již zvládnuté ročník 1. OBECNÁ Kompetence k učení, k řešení problémů, 1.1 Vznik a vývoj života Vlastivěda

Více

11.11.2013 VODNÍ ROSTLINY VÝZNAM VODNÍCH ROSTLIN ADAPTACE ROSTLIN NA VODNÍ PROSTŘEDÍ VODNÍ ROSTLINY

11.11.2013 VODNÍ ROSTLINY VÝZNAM VODNÍCH ROSTLIN ADAPTACE ROSTLIN NA VODNÍ PROSTŘEDÍ VODNÍ ROSTLINY Cvičení z rybářství a rybníkářství Fotografie použité v této prezentaci byly staženy z internetu, jejich využití je nekomerčního charakteru a pouze pro účely vzdělávací. Prosíme autory, kteří nesouhlasí

Více

Výběr substrátu při odběru fytobentosu

Výběr substrátu při odběru fytobentosu Výběr substrátu při odběru fytobentosu lze ovlivnit výsledky monitoringu? Mgr. Lenka Šejnohová BU AVČR, Brno Označení společenstev dle typu substrátů epifyton taxony uzpůsobené k osidlování mechorostů,

Více

Determinační schůzka Centra pro cyanobakterie a jejich toxiny, 9. 2. 2007 Mgr. Lenka Šejnohová, CCT. & Masarykova Univerzita

Determinační schůzka Centra pro cyanobakterie a jejich toxiny, 9. 2. 2007 Mgr. Lenka Šejnohová, CCT. & Masarykova Univerzita Sinice vodních květů v ČR Determinační schůzka Centra pro cyanobakterie a jejich toxiny, 9. 2. 2007 Mgr. Lenka Šejnohová, CCT ddělení experimentální fykologie a ekotoxikologie Botanický ústav Akademie

Více

Různé metody hodnocení kvantit fytoplanktonu, fixace vzorků podle taxonomické skupiny a účelu. & Masarykova Univerzita

Různé metody hodnocení kvantit fytoplanktonu, fixace vzorků podle taxonomické skupiny a účelu. & Masarykova Univerzita Různé metody hodnocení kvantit fytoplanktonu, fixace vzorků podle taxonomické skupiny a účelu Lenka Šejnohová & kol. Determinační schůzka CCT, 8. 9. 2006 Oddělení experimentální fykologie a ekotoxikologie

Více

VZNIK ZEMĚ. Obr. č. 1

VZNIK ZEMĚ. Obr. č. 1 VZNIK ZEMĚ Země je 3. planeta (v pořadí od Slunce) sluneční soustavy, která vznikala velice složitým procesem a její utváření je úzce spjato s postupným a dlouho trvajícím vznikem celého vesmíru. Planeta

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 26.2.2010 Mgr. Petra Siřínková ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ TEPLO VZDUCH VODA PŮDA SLUNEČNÍ

Více

Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.0006

Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.0006 Název školy Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.0006 I/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY

NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 11.3.2011 Mgr.Petra Siřínková Rozdělení živé přírody 1.nadříše.PROKARYOTA 1.říše:Nebuněční

Více

Test A: RYBÁŘSTVÍ. 1. Rybářství je odvětví hospodářství zaměřené na: a) produkci vodních organizmů. b) chov, ochranu a lov ryb a vodních organizmů

Test A: RYBÁŘSTVÍ. 1. Rybářství je odvětví hospodářství zaměřené na: a) produkci vodních organizmů. b) chov, ochranu a lov ryb a vodních organizmů Test A: RYBÁŘSTVÍ 1. Rybářství je odvětví hospodářství zaměřené na: a) produkci vodních organizmů b) chov, ochranu a lov ryb a vodních organizmů c) sportovní rybolov 2. Obecně rybářství dělíme na: a) mořské

Více

Biologické doklady klimatických změn

Biologické doklady klimatických změn Biologické doklady klimatických změn Analýza fosilních dokladů - založena na principu aktualismu, většina živočichů i rostlin nalézaných v kvartérním záznamu žije i v současnosti změny paleoprostředí lze

Více

Determinace sinic vodních květů v ČR Polyfázický přístup on species level

Determinace sinic vodních květů v ČR Polyfázický přístup on species level Determinace sinic vodních květů v ČR Polyfázický přístup on species level Determinační praktikum PřF UK, 19. 11. 2007 Mgr. Lenka Šejnohová, Botanický ústav AVČR, Brno Oddělení experimentální fykologie

Více

N 2 + 8[H] + 16 ATP 2NH 3 + H 2 + 16ADP + 16P i

N 2 + 8[H] + 16 ATP 2NH 3 + H 2 + 16ADP + 16P i 1. Fixace N 2 v širším kontextu Biologická fixace vzdušného dusíku představuje z hlediska globální bilance N 2 důležitý proces jímž je plynný dusík asimilován do živé biomasy. Z povahy vazby mezi atomy

Více

Pro komisi pro životní prostředí města Třeboně

Pro komisi pro životní prostředí města Třeboně Zpráva z projektu "Rybníík Svět" za r.. 2014.. Pro komisi pro životní prostředí města Třeboně Rozsivka Aulacoseira granulata a sinice Synechococcus sp. v UV a ve viditelném světle J. Lukavský, H. Strusková,

Více

ROSTLINNÁ PLETIVA KRYCÍ

ROSTLINNÁ PLETIVA KRYCÍ Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

VY_52_Inovace_242 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8, 9 Projekt EU peníze školám Operačního programu Vzdělávání

VY_52_Inovace_242 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8, 9 Projekt EU peníze školám Operačního programu Vzdělávání Sacharidy VY_52_Inovace_242 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8, 9 Projekt EU peníze školám Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Sacharidy název z řeckého

Více

Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ

Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ Název zvláště chráněného území Přírodní památka Matyáš Předmět ochrany a jeho popis Předmětem ochrany podle zřizovacího předpisu

Více

Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy Z-planeta Země projevy života

Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy Z-planeta Země projevy života 1 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda PŘÍRODOPIS ročník: šestý Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy - zná základní podmínky a Poznávání přírody(přír.soustavy- ekosystémy) Z-planeta Země projevy života -

Více

Obsah: čistota koupališť, kvalita vody ke koupání, možnosti koupání v přírodě - klady a zápory těchto koupališť, úrazy při koupání, znečištění moří

Obsah: čistota koupališť, kvalita vody ke koupání, možnosti koupání v přírodě - klady a zápory těchto koupališť, úrazy při koupání, znečištění moří Vysvětlivky: červeně černě modře zeleně Náměty pro VH Téma: motivační a výkladová část učební úlohy, otázky odpovědi, internetové odkazy doporučená vyučovací metoda KOUPÁNÍ Doporučení pro předmět: biologie,

Více

Vliv aerace na množství sinic v sedimentech

Vliv aerace na množství sinic v sedimentech Vliv aerace na množství sinic v sedimentech Aerační technologie pro redukci klidových stádií sinic a biodostupnosti živin v sedimentech nádrží Projekt: NAZV QH81012 Prof. Ing. Blahoslav Maršálek, CSc.

Více

Makrofyta jako doplňková potrava živočichů

Makrofyta jako doplňková potrava živočichů Makrofyta jako doplňková potrava živočichů Bezobratlí Ryby Ptáci Savci Plankton Obojživelníci Význam pro hydrobionty Vodní rostliny mají pro život ostatních hydrobiontů nesmírný význam a hrají v nich nezastupitelnou

Více

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie 1. ročník čtyřletého všeobecného a 5. ročník osmiletého studia všech daných okruhů a kontrola úplnosti sešitu. Do hodnocení žáka se obecné základy biologie

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 22.3.2013

Více

MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně

MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně MIKROORGANISMY A OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘED EDÍ Ústav inženýrstv enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně Důvody využívání mikroorganismů v procesech ochrany životního prostřed edí jsou prakticky všudypřítomné

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Prameny 6. 7. třída (pro 3. 9. třídy) Základní

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 255 Jméno autora Jana Malečová Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 11. 5. 2012 Ročník, pro který je DUM určen 9. Vzdělávací oblast (klíčová slova) Člověk a příroda

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Úvodní obrazovka Menu Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Přírodověda 2 (pro 9-12 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu témat (horní

Více

Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA

Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA Výsledky vzdělávání Učivo Ţák Základy biologie charakterizuje názory na vznik a vývoj vznik a vývoj ţivota na Zemi ţivota na Zemi, porovná délku vývoje

Více

FLUORESCENČNÍ MIKROSKOP

FLUORESCENČNÍ MIKROSKOP FLUORESCENČNÍ MIKROSKOP na gymnáziu Pierra de Coubertina v Táboře Pavla Trčková, kabinet Biologie, GPdC Tábor Co je fluorescence Fluorescence je jev spočívající v tom, že některé látky (fluorofory) po

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 6. 9. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní

Více

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie 1. ročník čtyřletého všeobecného a 5. ročník osmiletého studia Minimální počet známek za pololetí: 4 obecné základy biologie histologie rostlin vegetativní

Více

KONCENTRACE KYSLÍKU VE VODĚ

KONCENTRACE KYSLÍKU VE VODĚ KONCENTRACE KYSLÍKU VE VODĚ Eva Hojerová, PřF JU v Českých Budějovicích Stanovení koncentrace rozpuštěného O 2 ve vodě Koncentrace O 2 ve vodě je významným parametrem běžně zjišťovaným při výzkumu vlastností

Více

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 9. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

Více

Koncepční podklady k tvorbě ŠVP ZV

Koncepční podklady k tvorbě ŠVP ZV Koncepční podklady k tvorbě ŠVP ZV Charakteristika vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět je určena pouze pro 1. stupeň ZŠ a představuje základ pro specializovanější

Více

Tělní pokryv obratlovců (laboratorní práce)

Tělní pokryv obratlovců (laboratorní práce) Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.128/02.0055 Tělní pokryv obratlovců (laboratorní práce) Označení: EU-Inovace-Př-7-15 Předmět: přírodopis Cílová skupina: 7. třída

Více

Vodní květy. řas a sinic. Petr Znachor

Vodní květy. řas a sinic. Petr Znachor Vodní květy řas a sinic Petr Znachor Asi každý, kdo se v létě chodí koupat do přírodních koupališť, rybníků nebo nádrží, narazil na úkaz nazývaný vodní květ. Jedná se o hromadné, pouhým okem viditelné

Více

NOVÁ LEGISLATIVA PRO PŘÍRODNÍ KOUPACÍ VODY NOTNĚ PŘENOŠENÝ NOVOROZENEC

NOVÁ LEGISLATIVA PRO PŘÍRODNÍ KOUPACÍ VODY NOTNĚ PŘENOŠENÝ NOVOROZENEC NOVÁ LEGISLATIVA PRO PŘÍRODNÍ KOUPACÍ VODY NOTNĚ PŘENOŠENÝ NOVOROZENEC Petr Pumann Vodárenská biologie 2012 Praha, 1.-2.2.2012 Dlouhá cesta 15.2.2006 - směrnice 2006/7/ES září 2006 - návrh vyhlášky na

Více

Fluorescenční vyšetření rostlinných surovin. 10. cvičení

Fluorescenční vyšetření rostlinných surovin. 10. cvičení Fluorescenční vyšetření rostlinných surovin 10. cvičení Cíl cvičení práce s fluorescenčním mikroskopem detekce vybraných rostlinných surovin Princip nepřímé dvojstupňové IHC s použitím fluorochromu Fluorescenční

Více

Vyučovací předmět: PŘÍRODOPIS

Vyučovací předmět: PŘÍRODOPIS Vyučovací předmět: PŘÍRODOPIS Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět přírodopis umožňuje žákům hlouběji porozumět zákonitostem přírodních procesů,

Více

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590 , T. G. Masaryka 590 Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro nižší stupeň gymnázia (zpracován podle RVP ZV) Tímto dodatkem se mění osnovy předmětu Biologie a geologie pro primu od školního roku

Více

Planeta Země je obklopena vrstvou plynu/vzduchu, kterou označujeme odborným výrazem ATMOSFÉRA.

Planeta Země je obklopena vrstvou plynu/vzduchu, kterou označujeme odborným výrazem ATMOSFÉRA. SFÉRY ZEMĚ Při popisu planety Země můžeme využít možnosti jejího členění na tzv. obaly SFÉRY. Rozlišujeme následující typy sfér/obalů Země: 1. ATMOSFÉRA PLYNNÝ, VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ Název atmosféra vznikl

Více

Většina suchozemských obratlovců dýchá plícemi - specializovaný orgán houbovité struktury bohatě protkaný jak vzdušnými cestami, tak cévním systémem

Většina suchozemských obratlovců dýchá plícemi - specializovaný orgán houbovité struktury bohatě protkaný jak vzdušnými cestami, tak cévním systémem Jednobuněčné organismy přijímají dýchací plyny celým povrchem těla z okolní vody Také někteří mnohobuněční vodní živočichové dýchají celým povrchem těla. Krev transportuje dýchací plyny mezi povrchem těla

Více

PRODUCENTI, KONZUMENTI, ROZKLADAČI aneb koloběh energie a živin v přírodě pracovní list

PRODUCENTI, KONZUMENTI, ROZKLADAČI aneb koloběh energie a živin v přírodě pracovní list Y_52_INOACE_CSC2_19_4B PRODUCENTI, KONZUMENTI, ROZKLADAČI aneb koloběh energie a živin v přírodě pracovní list Anotace: Tento pracovní list umožní žákům seznámit se s tříděním organismů podle způsobu získávání

Více

Rekonstrukce zemního vodojemu Chloumeček

Rekonstrukce zemního vodojemu Chloumeček Rekonstrukce zemního vodojemu Chloumeček Ing. Tomáš Hloušek, Ph.D. Středočeské vodárny a.s., U Vodojemu 3085, Kladno 1 - Présentation électronique ÚVOD Základní informace: dvoukomorový vodojem 2x 400 m

Více

Rybník Svět. (dílčí zpráva za r. 2 000) J.Lukavský, L.Pechar, M.Sergejevová, H.Strusková

Rybník Svět. (dílčí zpráva za r. 2 000) J.Lukavský, L.Pechar, M.Sergejevová, H.Strusková Rybník Svět (dílčí zpráva za r. 2 000) J.Lukavský, L.Pechar, M.Sergejevová, H.Strusková Cílem projektu je zmapovat stav ryb. Svět a jeho povodí z hlediska hydrochemie, trofického potenciálu a oživení řasami.

Více

Výstupy předmětu. Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a určení polohy, zemské sféry.

Výstupy předmětu. Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a určení polohy, zemské sféry. Opakování 6. ročníku -opakování základních pojmů -práce s učebnicí-otázky a úkoly -práce s tematickými mapami Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a

Více

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748

Více

Kde se vzala v Asii ropa?

Kde se vzala v Asii ropa? I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 24 Kde se vzala v Asii ropa? Pro

Více

ROSTLINNÉ ORGÁNY - KVĚT

ROSTLINNÉ ORGÁNY - KVĚT Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

Kompetence komunikativní - rozvíjíme diskusi, obhajobu názorů - vedeme žáky k formulaci názorů a myšlenek k tvorbě referátů a aktualit

Kompetence komunikativní - rozvíjíme diskusi, obhajobu názorů - vedeme žáky k formulaci názorů a myšlenek k tvorbě referátů a aktualit 4.6.3. Přírodopis A) Charakteristika předmětu Přírodopis se na naší škole vyučuje v každém ročníku 1-2 hodiny týdně (viz. Učební plán). V 6. ročníku se rozvíjí také průřezové téma environmentální výchova

Více

Implementace Water Framework Directive v České republice Směrnice 2000/60 ES, kterou se stanoví rámec Společenství pro oblast vodní politiky

Implementace Water Framework Directive v České republice Směrnice 2000/60 ES, kterou se stanoví rámec Společenství pro oblast vodní politiky Implementace Water Framework Directive v České republice Směrnice 2000/60 ES, kterou se stanoví rámec Společenství pro oblast vodní politiky Maršálek B., Kodeš, V., Leontovyčová, D. & Šejnohová, L. Botanický

Více

36-47-M/01 Chovatelství

36-47-M/01 Chovatelství Střední škola technická, Most, příspěvková organizace Dělnická 21, 434 01 Most PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY V JARNÍM I PODZIMNÍM OBDOBÍ ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 Obor vzdělání 36-47-M/01 Chovatelství ŠVP

Více

SBORNÍK 1 Terénní hydrobiologické praktikum II (Karlov pod Pradědem, 23.-27. 10. 2006)

SBORNÍK 1 Terénní hydrobiologické praktikum II (Karlov pod Pradědem, 23.-27. 10. 2006) SBORNÍK 1 Terénní hydrobiologické praktikum II (Karlov pod Pradědem, 23.-27. 10. 2006) Již třetím rokem pořádala Katedra ekologie a životního prostředí PřF UP v Olomouci ve spolupráci s Katedrou ekologie

Více

Přírodní látky pracovní list

Přírodní látky pracovní list Přírodní látky pracovní list VY_52_INOVACE_199 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 9 Přírodní látky pracovní list 1)Doplňte křížovku Tajenkou je název skupiny přírodních

Více

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Ekologie, krajina a životní prostředí, ochrana životního prostředí, geologie a pedologie, praxe (Ing. Lenka Zámečníková) I) pracovní listy, poznávačky,

Více

ročník 6. 7. 8. 9. celkem počet hodin 2 2 2 1 7 Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

ročník 6. 7. 8. 9. celkem počet hodin 2 2 2 1 7 Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků PŘÍRODOPIS Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení Předmět přírodopis zahrnuje obsah vzdělávacího oboru Přírodopis ( RVP ZV, vzdělávací oblast Člověk a příroda). Svým vzdělávacím obsahem

Více

ŽIVOT VE VODNÍ NÁDRŽI

ŽIVOT VE VODNÍ NÁDRŽI Pracovní list 1A PRACOVNÍ LIST 1. ŽIVOT VE VODNÍ NÁDRŽI 1. Pojmenujte účastníky tohoto potravního řetězce. 1 2 3 4... 5 2. Pojmenujte označené živočichy 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Pracovní list 1B 3. Podle charakteristiky

Více

Vzorový přijímací test z biologie pro Mgr. studia SŠ

Vzorový přijímací test z biologie pro Mgr. studia SŠ Celkem bodů Vzorový přijímací test z biologie pro Mgr. studia SŠ Příjmení Jméno Datum Číslo Na listu A zakroužkujte jedinou, dle Vašeho uvážení správnou odpověď u příslušného čísla otázky. V textové části

Více

Zopakovat třídění bezobratlých živočichů. Přechod rostlin na souš,vývoj rostlin

Zopakovat třídění bezobratlých živočichů. Přechod rostlin na souš,vývoj rostlin - opakování učiva ze 6.ročníku - vysvětlí význam a zásady třídění organismů,zná jednotlivé taxonomické jednotky Zopakovat třídění bezobratlých živočichů - vysvětlí vývoj rostlin Přechod rostlin na souš,vývoj

Více

VY_52_INOVACE_PR02. Název: Vědomostní hra Riskuj. Autor: Klára Raurová. Vhodné zařazení: - předmět: přírodopis. - ročník: opakování učiva 6.

VY_52_INOVACE_PR02. Název: Vědomostní hra Riskuj. Autor: Klára Raurová. Vhodné zařazení: - předmět: přírodopis. - ročník: opakování učiva 6. VY_52_INOVACE_PR02 Název: Vědomostní hra Riskuj Autor: Klára Raurová Vhodné zařazení: - předmět: přírodopis - ročník: opakování učiva 6. třídy Časová náročnost: 45 minut Třída: 6 Ověření: 23.6.2011, 6.B

Více

Biologie. Charakteristika vyučovacího předmětu:

Biologie. Charakteristika vyučovacího předmětu: Biologie Charakteristika vyučovacího předmětu: Obsahové vymezení: Předmět biologie zahrnuje celý obsah vzdělávacího oboru Biologie (RVP G, vzdělávací oblast Člověk a příroda). Kromě toho naplňuje očekávané

Více

Vážení uchazeči o studium na Vyšší odborné škole a Střední zemědělské škole v Táboře,

Vážení uchazeči o studium na Vyšší odborné škole a Střední zemědělské škole v Táboře, Vážení uchazeči o studium na Vyšší odborné škole a Střední zemědělské škole v Táboře, v letošním roce již budou testy delší, protože přijímací zkoušky se blíží. Věříme, že testové varianty Vám pomohou

Více

23.3.2015 BIOLOGICKÁ PRODUKTIVITA K ČEMU? PRODUKCE ENERGIE POTRAVNÍ SÍTĚ EKOLOGICKÉ VZTAHY

23.3.2015 BIOLOGICKÁ PRODUKTIVITA K ČEMU? PRODUKCE ENERGIE POTRAVNÍ SÍTĚ EKOLOGICKÉ VZTAHY PRODUKCE ENERGIE POTRAVNÍ SÍTĚ EKOLOGICKÉ VZTAHY Produktivita a produkce Trofické stupně Potravní sítě Vztahy v populacích BIOLOGICKÁ PRODUKTIVITA K ČEMU? Jsou na ní závislé veškeré složky života na zemi

Více

Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků

Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků Prof. MVDr. Lenka VORLOVÁ, Ph.D. a kolektiv FVHE VFU Brno Zlín, 2012 Mléčné výrobky mají excelentní postavení mezi výrobky živočišného původu - vyšší biologická

Více

VODNÍ REŽIM ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1

VODNÍ REŽIM ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1 VODNÍ REŽIM ROSTLIN Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1 Význam vody pro rostlinu: Rozpouštědlo, transport látek. Účastní se fotosyntézy a dýchání. Termoregulační

Více

9. ročník LMP NSP. Biologie hub Výchova ke zdraví Neživá příroda. Biologie rostlin Základy ekologie. Praktické poznávání

9. ročník LMP NSP. Biologie hub Výchova ke zdraví Neživá příroda. Biologie rostlin Základy ekologie. Praktické poznávání Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodopis ŠVP LMP Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Přírodopis Vyučovací předmět Přírodopis je tvořen z obsahu vzdělávacího oboru ze vzdělávací

Více

Zdravotní problémy v chovu akvarijních ryb

Zdravotní problémy v chovu akvarijních ryb Zaplísnění jiker - u ryb bez vyvinuté péče o potomstvo. - dochází k zaplísnění během inkubace jiker. - nejčastěji plísně Achlya a Saprolegnia - napadají odumřelé jikry a poté jikry sousedící. - použití

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Botanika bezcévných rostlin 5. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Botanika bezcévných rostlin 5. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů Botanika bezcévných rostlin 5. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů ŘÍŠE: Opisthokonta (Fungi) ODDĚLENÍ: Chytridiomycota TŘÍDA: Chytridiomycetes ŘÁD: Chytridiales Synchytrium endobioticum (TP)

Více

Složky potravy a vitamíny

Složky potravy a vitamíny Složky potravy a vitamíny Potrava musí být pestrá a vyvážená. Měla by obsahovat: základní živiny cukry (60%), tuky (25%) a bílkoviny (15%) vodu, minerální látky, vitaminy. Metabolismus: souhrn chemických

Více

OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY

OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY 1. Kdy vznikla Sluneční soustava? 2. Z čeho vznikla a jakým způsobem? 3. Která kosmická tělesa tvoří Sluneční soustavu? 4. Co to je galaxie? 5. Co to je vesmír? 6. Jaký je rozdíl

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Řasový test ekotoxicity na mikrotitračních destičkách

Řasový test ekotoxicity na mikrotitračních destičkách Řasový test ekotoxicity na mikrotitračních destičkách 1 Účel Řasové testy toxicity slouží k testování možných toxických účinků látek a vzorků na vodní producenty. Zelené řasy patří do skupiny necévnatých

Více

Základní vlastnosti živých organismů

Základní vlastnosti živých organismů Základní vlastnosti živých organismů Růst a vývoj - diferenciace (rozrůznění) a specializace - ontogeneze vývoj jedince - fylogeneze vývoj druhu Rozmnožování a dědičnost - proces vzniku nového jedince

Více

Voda jako životní prostředí fyzikální a chemické vlastnosti obecně

Voda jako životní prostředí fyzikální a chemické vlastnosti obecně Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 4: Voda jako životní prostředí fyzikální a chemické vlastnosti obecně voda jako životní prostředí : Fyzikální a chemické vlastnosti vody určují životní podmínky

Více

VY_32_INOVACE_02.06 1/6 3.2.02.6 Viry a bakterie Viry život bez buňky

VY_32_INOVACE_02.06 1/6 3.2.02.6 Viry a bakterie Viry život bez buňky 1/6 3.2.02.6 Viry život bez buňky cíl - popsat stavbu těla viru a jeho rozmnožování - vyjmenovat příklady virových onemocnění - chápat význam hygieny a prevence - malé, pozorovatelné pouze elektronickým

Více

6.10 Biologie. 6.10.1 Charakteristika vyučovacího předmětu

6.10 Biologie. 6.10.1 Charakteristika vyučovacího předmětu 6.10 Biologie 6.10.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení předmětu: Předmět Biologie zahrnuje vzdělávací obsah oboru Biologie ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda z RVP G a integruje

Více

VITAMIN D Z POHLEDU FUNKCE A VÝŽIVY

VITAMIN D Z POHLEDU FUNKCE A VÝŽIVY VITAMIN D Z POHLEDU FUNKCE A VÝŽIVY Mgr. Jitka Pokorná, Prof. MVDr. Jiří Ruprich, CSc. Státní zdravotní ústav, Centrum zdraví, výživy a potravin Palackého 3a, 612 42 Brno www.szu.cz, e-mail: pokorna@chpr.szu.cz

Více

ČLOVĚK A PŘÍRODA PŘÍRODOPIS Charakteristika a cíl předmětu Přírodopis (Př) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Přírodopis

ČLOVĚK A PŘÍRODA PŘÍRODOPIS Charakteristika a cíl předmětu Přírodopis (Př) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Přírodopis Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A PŘÍRODA Vzdělávací oblast Člověk a příroda se úzce váže k poznávání a zkoumání přírody, žáci poznávají přírodu jako systém, jehož části na sebe působí, ovlivňují se a jsou vzájemně

Více

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy. BÍLKOVINY Bílkoviny jsou biomakromolekulární látky, které se skládají z velkého počtu aminokyselinových zbytků. Vytvářejí látkový základ života všech organismů. V tkáních vyšších organismů a člověka je

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Název materiálu: Kytovci

Název materiálu: Kytovci Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e-mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

MYKOTOXINY. Jarmila Vytřasová. Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra biologických a biochemických věd

MYKOTOXINY. Jarmila Vytřasová. Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra biologických a biochemických věd MYKOTOXINY Jarmila Vytřasová Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra biologických a biochemických věd Centralizovaný rozvojový projekt MŠMT č. C29: Integrovaný systém vzdělávání v oblasti

Více

Technický boroskop zařízení na monitorování spalovacích procesů

Technický boroskop zařízení na monitorování spalovacích procesů Technický boroskop zařízení na monitorování spalovacích procesů Katedra experimentální fyziky PřF UP Olomouc Doc. Ing. Luděk Bartoněk, Ph.D. Zvyšování účinnosti spalovacích procesů v různých odvětvích

Více

Aplikace v botanice: druhá větev téhož stromu. Dr. Miroslav Vosátka Doc. Dr. Jana Albrechtová

Aplikace v botanice: druhá větev téhož stromu. Dr. Miroslav Vosátka Doc. Dr. Jana Albrechtová Aplikace v botanice: druhá větev téhož stromu Dr. Miroslav Vosátka Doc. Dr. Jana Albrechtová Základní výzkum a aplikace v botanice: dvě větve téhož stromu Centrum excelence pro ekologické inovace a aplikace

Více

PSACÍ POTŘEBY LIŠEJNÍKŮ

PSACÍ POTŘEBY LIŠEJNÍKŮ POMŮCKY MIKROSKOP LUPY KLÍČ K URČOVÁNÍ PL PSACÍ POTŘEBY LIŠEJNÍKŮ FOTOAPARÁT VZORKY LIŠEJNÍKŮ A POČÍTAČ MECHŮ KARTY S LIŠEJNÍKY A MECHY LUPY MIKROSKOP mechy a lišejníky Cíl: UKÁZAT, jak rostliny indikují

Více

Popis přípavku Algowane

Popis přípavku Algowane Popis přípavku Algowane Princip vločkování Řasy vlivem vločkovacé látky vytvářejí větší vločky, shluky řas, které lze pomocí filtru zachytit a následně z koloběhu efektivně odstranit. Algowane je biologicky

Více

Obrázky a základ textu: http://www.guh.cz/edu/bi/biologie_obratlovci/

Obrázky a základ textu: http://www.guh.cz/edu/bi/biologie_obratlovci/ 1 Patří do skupiny lososovitých, pro které je typická tzv. tuková ploutvička. Vytvořil stálé sladkovodní populace, které přestaly táhnout do moře. Dosahují délky 500 mm hmotnosti až 2 kg. Vyhovují jim

Více

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná VESMÍR za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná vznikají první atomy, jako první se tvoří atomy vodíku HVĚZDY první hvězdy

Více

Úvod k pracovním listům FOTOSYNTÉZA

Úvod k pracovním listům FOTOSYNTÉZA Úvod k pracovním listům FOTOSYNTÉZA Rostliny přeměňují světelnou energii v energii chemickou v reakci, která se nazývá fotosyntéza. Jedná se vůbec o nejdůležitější chemický proces na naší zeměkouli. Začátek

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 6. Mezipředmětové vztahy, průřezová témata, projekty, kurzy.

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 6. Mezipředmětové vztahy, průřezová témata, projekty, kurzy. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 6. - dokáže roztřídit organismy do říší Třídění organismů EV - rozmanitost přírody - popíše buňku a vysvětlí funkci organel - chápe

Více

Využití fluorescence sinic a řas při hodnocení kvality vod. RNDr. Štěpán Zezulka, PhD.

Využití fluorescence sinic a řas při hodnocení kvality vod. RNDr. Štěpán Zezulka, PhD. Využití fluorescence sinic a řas při hodnocení kvality vod RNDr. Štěpán Zezulka, PhD. Kvalita vod Přehrady zdroje pitné vody Umělé i přírodní nádrže pro rekreaci Řeky, potoky, rybníky Odpadní vody Kvalita

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - ovzduší V této kapitole se dozvíte: Co je to ovzduší. Jaké plyny jsou v atmosféře. Jaké složky znečišťují

Více