Sinice a řasy v životním prostředí našich ryb
|
|
- Mária Svobodová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Petr Hašler: Sinice a řasy v životním prostředí našich ryb 1 Sinice a řasy v životním prostředí našich ryb Petr H a š l e r Algologická laboratoř, Katedra botaniky, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci Při prvním pohledu na zelenou letní vodu v chovném rybníku mnohého napadá, co to tam zase plave za sajrajt. Tento lidově zavedený termín pro označení letního rozvoje fytoplanktonu není zrovna šťastný. Ona zelená hmota (fytoplankton) jsou rozmnožené řasy a sinice, které se vznáší ve vodním sloupci a jsou počáteční složkou potravního řetězce. Z fytoplanktonu profitují zejména drobní vodní korýši, jako jsou buchanky, které se stávají potravou drobných ryb nebo je fytoplankton sám potravním zdrojem drobného potěru a plůdku. Přejdeme-li do větších rozměrů, tak obr jako je tolstolobik, běžně konzumuje velká množství fytoplanktonu. Můžeme tedy říci, že rozumný rozvoj fytoplanktonu je nesporně žádoucí a prospěšný. Pro sběr a studium fytoplanktonu je potřebné nasbírat kvalitní vzorek pomocí planktonní síťky. Jedná se o trychtýřovitou nálevku z mlynářského hedvábí o velikosti ok 10 µm s výpustným kohoutem dole. Síťkou se vzorek koncentruje do potřebné hustoty buněk přímo ve vodě. V případě potřeby se vzorky dohušťují v laboratoři centrifugací. Následně se pozorují v optickém mikroskopu. Algologická laboratoř pro takové výzkumy disponuje od jara 2006 nejmodernějším mikroskopem firmy Zeiss, typ Axio Imager, který dává maximální zvětšení a rozlišovací schopnost. Cena takového zařízení dosahuje 2 miliony korun. V následující stati uvedu několik zástupců našeho fytoplanktonu s popisy a mikrofotografiemi, které byly pořízeny zejména ze vzorků z chovného rybníka v Líšnici na podzim Při prvním pohledu do mikroskopu
2 Algologická laboratoř, Univerzita Palackého, Olomouc, uvidíme chaotický shluk zejména sinic, rozsivek a zelených řas. Dosáhneme-li zvětšení x, můžeme podrobně sledovat jednotlivé řasové zástupce. V letním období ve vzorcích převažují sinice a zelené řasy. Rozsivky dominují spíše z jara a na podzim. Právě díky dominanci zelených řas a sinic v létě a časně na podzim má voda zelenavé zabarvení. Na fotografii 2 je zobrazen celkový pohled na koncentrovaný podzimní fytoplankton při malém zvětšení (asi 200x). Sinice Ve vzorcích rybničního fytoplanktonu mnohdy dominují sinice, které považujeme za fotosyntetizující bakterie, ale řadíme je mezi tzv. nižší rostliny. Jejich stélka (nerozlišené tělo na kořen, stonek, list) je buď jednobuněčná (kokální-jednobuněčná nebo koloniální) nebo vláknitá. Některé typy vláknitých sinic mají specializované buňky heterocyty, kterými jsou schopné poutat vzdušný dusík a vytvářet amoniakální sloučeniny. V rostlinné říši je tento jev zcela unikátní. Nepříznivé podmínky mnohdy přežívají ve formě klidových buněk akinet. Z hlediska produkce ryb je nepříjemným jevem tvorba vodního květu, který můžeme chápat jako náhlé přemnožení sinic a tvorby makroskopicky viditelných shluků na vodní hladině. K tomuto jevu dochází koncem léta nebo počátkem podzimu. Sinice vodního květu zhoršují kvalitu vody produkcí cyanotoxinů a různých látek zvyšující zápach a pachuť vody. Podle některých autorů právě zvýšený výskyt sinic zodpovídá za bahnitou příchuť rybího masa. Proč se sinice vznáší na vodní hladině je dáno přítomností aerotopů. Jedná se o drobná plynná tělíska uvnitř buněk, které je pak nadnáší na hladině. Při tvorbě vodního květu dochází k zastínění vodního sloupce a omezení tvorby ostatních řas. Z vody rychle ubývá kyslík vlivem nočního dýchání hmoty sinic a hnilobnými procesy po rozpadu biomasy sinic. Některé běžne se vyskytující rody sinic v našich rybnících: Microcystis-kokální sinice s buňkami v koloniích. Vytváří mohutné vodní květy s častou a vysokou toxicitou. Nejbližší výskyt chovný rybník v Líšnici, rybník Pavlov. Fotografie 3- nejběžnější zástupce Microcystis aeruginosa, fotografie pořízena z Líšnice, fotografie 4- M.viridis-často ve směsi s ostatními druhy Microcystis, fotografováno z Pavlova, fotografie 5- M.wesenbergii-častý druh, tvoří pevné slizové obaly a velké buňky, fotografováno z Líšnice.
3 Petr Hašler: Sinice a řasy v životním prostředí našich ryb 3 Woronichinia-běžný rod sinice v našich rybnících. Velmi často se vyskytuje se směsi s rodem Microcystis. Zřídka vytváří vodní květy. Jednotlivé buňky drží na slizových stopkách po párech. Fotografie 6 zobrazuje nejběžnějšího zástupce W.naegeliana, vyfoceno ze Žadlovic, retenční nádrž.
4 Algologická laboratoř, Univerzita Palackého, Olomouc, Chroococcus-tato sinice se vyskytuje v menším množství v pobřežních vrstvách vod. Tvoří 2-8 buněčné kolonie nejčastěji, které jsou obalené slizovými obaly. Fotografie 7,8 byly pořízeny z planktonu v Líšnici.
5 Petr Hašler: Sinice a řasy v životním prostředí našich ryb 5 Oscillatoria (drkalka)-naše nejběžnější vláknitá sinice. Žije zejména na povrchu bahnitého dna a ostatních ponořených substrátů. Při svém přemnožení vytváří na hladině modrozelené shluky, které se odlepují ode dna vlivem vysoké produkce kyslíku. Bublinky vytvořeného kyslíku nadlehčí populaci a utrhnou ji s kusem sedimentu. Tyto shluky jsou poměrně časté. Při přemnožení může docházet ke zhoršení kvality rybího masa. Na obrázku je zástupce z populace dna z nádrže v Žadlovicích (Foto 9).
6 Algologická laboratoř, Univerzita Palackého, Olomouc, Anabaena (růžencovka)-jedna ze sinic, které poutají vzdušný dusík. Často je součástí vodních květů a produkuje poměrně silné toxiny. Zástupce na fotografii 10 a 11 byl vyfotografován z planktonu Moravy u Olomouce.
7 Petr Hašler: Sinice a řasy v životním prostředí našich ryb 7 Paulinella-organizmus vzniklý symbiózou sinice a prvoka. Žije zejména v pobřežních pásmech, zejména blízko sedimentu. Vyskytuje se velmi zřídka v malých počtech. Organizmus byl nalezen v lesním jezírku Na luži (Foto 12). Obrněnky Bičíkaté formy řas, které žijí ve speciálních celulozních obalech. Jako doplněk výživy aktivně loví bakterie nebo některé jiné řasy. V buněčném obsahu mohou žít symbioticky drobné řasy. U obrněnek byla poprvé popsaná produkce toxických látek. Na fotografii 13 je nejběžnější rod Peridinium, který byl nalezen na chovném rybníku v Líšnici. Někteří mořští zástupci mají schopnost bioluminiscence (světélkování). Při podráždění vydají rychlý záblesk.
8 Algologická laboratoř, Univerzita Palackého, Olomouc, Krásnoočka Dlouho známá skupina řas, která byla považovaná za živočichy, nicméně díky přítomnosti chloroplastů a listové zeleně je řadíme mezi rostliny. Pozor však, známe i některá živočišná krásnoočka. Ve své výživě bohatě přijímají organické látky, proto je nacházíme v hojných počtech ve vodách znečištěných organickými látkami. Jejich povrch je vyztužený bílkovinnými provazci a mnohdy pokryt vrstvou slizu. Při dlouhodobém zatemnění rychle ztrácí zelenou barvu a okamžitě přijímají organické látky. Zástupci na fotografii 14 a 15 byli nalezeni v Líšnci a Žadlovicích.
9 Petr Hašler: Sinice a řasy v životním prostředí našich ryb 9 Hnědé řasy Jedna z největších skupin řas. Jejich zabarvení je dáno složením specifických pigmentů. Skupina hnědých řas zahrnuje jak mikroskopické jedince, tak řasy ze skupiny chaluh až několik desítek metrů dlouhých. První skupinou jsou zlativky, které jsou pokryty různými ochrannými obaly. Velmi často se jedná o bičíkaté formy řas. Na obrázku 16 je zobrazena bičíkatá zlativka Mallomonas, která je kryta vrstvou křemitých šupin a ostnů. Byla nalezena v planktonu řeky Moravy u Olomouce. Jejich rozmnožovací stadia se uchovávají v sedimentech po tisíce let. Nejpočetnější skupinou vůbec jsou rozsivky. Jedná se o jednobuněčné řasy v křemitých schránkách, které mnohdy žijí v koloniích. Obaly jsou prakticky nestravitelné a jejich zbytky se po tisíce let ukládaly v sedimentech zvaných diatomit. Na zemi jsou velmi početnou skupinou řas, kdy se významně podílí na produkci kyslíku do zemské atmosféry. Obývají prakticky všechna možná stanoviště. V rybnících se volně vznáší v planktonu nebo vytváří masivní hnědavé povlaky na různých substrátech. V jejich buněčném obsahu najdeme četné tukové kapénky. Na fotografii 17 je naše nejběžnější planktonní rozsivka Cyclotella. Byla vyfotografovaná na podzim 2005 z planktonu řeky Moravy u Olomouce. Obecně jaro a podzim jsou období, kdy planktonní rozsivky vytváří masivní populace. Na fotografii 18 je další planktonní zástupce Aulacoseira. Fotografie 19 zobrazuje tvar bentické rozsivky. Na fotografii 20 je velmi běžná planktonní rozsivka rodu Nitzschia, která je tvořena protáhlými vřeteny. Poměrně snadno přehlédnutelná je planktonní rozsivka Attheya, kterou jsem vyfotografoval ze vzorku z Líšnice. Její velmi jemná schránka je protažena do ostnitých výběžků (Foto 24). Poslední skupinou, která má u nás své významné zástupce, jsou různobrvky. V našem okolí jde hlavně o nárostové vláknité typy jako je rod Tribonema apod., nicméně na fotografii 24 jsem zachytil v planktonu chovného rybníka v Líšnici tvarově bizardního zástupce rodu Pseudotetrastrum.
10 Algologická laboratoř, Univerzita Palackého, Olomouc,
11 Petr Hašler: Sinice a řasy v životním prostředí našich ryb 11
12 Algologická laboratoř, Univerzita Palackého, Olomouc, Řasy zelené Jedná se velmi početnou a důležitou skupinu našich řas. Někteří zástupci nebo jejich vývojová stadia jsou podobná se zástupci vyšších rostlin, proto se usuzuje, že vyšší rostliny pravděpodobně vnikly vývojem zelených řas. V této skupině jsou rovněž mikroskopické jednobuněčné až makroskopické řasy dosahující desítky centimetrů. V planktonu našich rybníků jsou velmi početné mikroskopické formy, které mohou být jednobuněčné, mohou žít v koloniích, zvláštních koloniích (coenobiích), mohou být bičíkaté nebo bez bičíků. Tyto řasy při nástupu léta často tvoří vegetační zákal vody, který má zelenou barvu. Koncem léta bývá občas vystřídán vodním květem sinic. Díky své početnosti se jedná o velmi důležité primární producenty, kteří hrají podstatnou roli v potravním řetězci. Bývají lépe stravitelné než ostatní skupiny řas a například buněčné povrchy některých druhů obsahují velké množství bílkovin. Jejich hlavní zásobní látkou je škrob, který také tvoří vyšší rostliny. Můžeme říci, že přiměřené množství zelených řas v rybníku je důležité pro zachování vyvážených potravních vztahů. Na fotografii 21 je znázorněná coenobiální řasa Coelastrum microporum. Obývá plankton a vyskytuje se poměrně hojně. Fotografie 22 a 23 zachycují další běžné coenobiální zástupce rodu Pediastrum. Žijí v planktonu a litorálních zónách. Oba zástupci lze pozorovat např. v Líšnici, Žadlovicích, Doubravici nebo na řece Třebůvce a Moravě. Fotografie 25 zachycuje jednotlivě a koloniálně žijící zástupce rodu Kirchneriella, který byl objeven v planktonu rybníka v Líšnici. Prostorově uspořádanými buňkami se vyznačuje rod Selenastrum (Foto 26), který byl zachycen na řece Moravě. Další běžnou řasou je rod Dictyosphaerium. Vytváří keříčkovité kolonie, kdy každá buňka je přichycená na slizové stopce (plankton v Líšnici). Velmi běžnou coenobiální řasou je rod Scenedesmus, který vytváří charakteristická, nejčastěji 2-8 buněčná coenobia. Mezi bičíkaté formy patří rod Lobomonas, který má ozdobnou buněčnou stěnu. Jedinec byl vyfotografován ve vzorku z řeky Moravy (Foto 29). Mezi zvláštní skupiny zelených řas patří tzv. krásivky. Na fotografii 30 je zachycena krásivka rodu Staurastrum. Jak je vidět, své české jméno dostaly podle ozdobných buněčných povrchů.
13 Petr Hašler: Sinice a řasy v životním prostředí našich ryb 13
14 Algologická laboratoř, Univerzita Palackého, Olomouc,
15 Petr Hašler: Sinice a řasy v životním prostředí našich ryb 15
16 Algologická laboratoř, Univerzita Palackého, Olomouc,
17 Petr Hašler: Sinice a řasy v životním prostředí našich ryb 17 Výše uvedené příklady jsou pouze náznakem skupin sinic a řas, které se mohou v našich rybnících vyskytovat. Kompletní přehledy o sinicích a řasách jsou předmětem celé řady odborných svazků čítajících tisíce až desítky tisíc popsaných druhů. Je zřejmé, že mikrosvět našich vod je velmi pestrý a ve výživě našich ryb hraje nesporně velmi důležitou roli. Kontakt: RNDr. Petr Hašler, Ph.D. Algologická laboratoř Katedra botaniky, PřF UP Šlechtitelů Olomouc-Holice petr.hasler@upol.cz
primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka
primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka přirozená jezera (ledovcová, tektonická, ) tůně rybníky přehradní nádrže umělé tůně (lomy, pískovny) Dělení stojatých
VíceBotanika bezcévných rostlin pro učitele 1. praktické cvičení
Botanika bezcévných rostlin pro učitele 1. praktické cvičení INFORMACE O ORGANIZACI CVIČENÍ cíl praktického cvičení: na konkrétním materiálu se seznámit s reprezentativními zástupci nejdůležitějších systematických
VíceBotanika bezcévných rostlin 1. praktické cvičení
Botanika bezcévných rostlin 1. praktické cvičení INFORMACE O ORGANIZACI CVIČENÍ cíl praktického cvičení: na konkrétním materiálu se seznámit s reprezentativními zástupci nejdůležitějších systematických
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 6. 7. třídy ZŠ základní
VíceTřída: XANTHOPHYCEAE
HYDROBOTANIKA Třída: XANTHOPHYCEAE Celková chrakteristika Asi 600 druhů v 90 rodech. Dříve byla tato skupina nazývána Heterokontae, neboli různobrvky, dnes bývá nazývána v některých moderních textech Tribophyceae
VíceSystém a mikroskopování řas - RUDUCHY
PL 4 /LP 2 Systém a mikroskopování řas - RUDUCHY Teorie: Řasy představují důležitou skupinu eukaryotních organismů. Jejich život je spjat s vlhkem a vodou. Řasy jsou organismy autotrofní (fotosyntetyzují)
VíceTŘÍDA: TREBOUXIOPHYCEAE
TREBOUXIOPHYCEAE TŘÍDA: TREBOUXIOPHYCEAE Tato třída je zatím nejméně jasnou skupinou v novém systému zelených řas. Podle fragmentárních poznatků jsou do třídy Pleurastrophyceae řazeny kokální a vláknité
VíceTŘÍDA: TREBOUXIOPHYCEAE Tato třída začala být uznávána teprve nedávno (původně pod názvem Pleurastrophyceae) a neustále se ukazuje, že do ní spadají
TŘÍDA: TREBOUXIOPHYCEAE Tato třída začala být uznávána teprve nedávno (původně pod názvem Pleurastrophyceae) a neustále se ukazuje, že do ní spadají nové a nové rody. Stavbou stélek a rozmnožováním i ekologií
VíceMalý test znalostí odběrových skupin - fotografie
Malý test znalostí odběrových skupin - fotografie správné odpovědi, vy a komentáře PT#V/8/2016 Odběry vzorků přírodní koupaliště Připravil: Petr Pumann, Státní zdravotní ústav, 15. 6. 2016 Účastníci programu
VíceCo znamená, že jsou sinice prokaryotické organismy, jakou buněčnou součást v nich nikdy nenajdeme?
SINICE PRACOVNÍ LIST PRO STŘEDNÍ ŠKOLY Sinice (Cyanobacteria, někdy také Cyanophyta) představují skupinu prokaryotických organismů, které si ve své evoluci vytvořily fotosyntetický aparát a jsou tudíž
VíceProdukce organické hmoty
Produkce organické hmoty Charakteristika prostředí a života ve vodě Voda nebude nikdy limitním faktorem ostatní limitující faktory jsou jen dočasné neexistují fyzické bariéry Teplotní variabilita nepřesahuje
VíceZpráva z algologického průzkumu PP Luží u Lovětína (2006-2007), PP Králek (2007)
Zpráva z algologického průzkumu PP Luží u Lovětína (2006-2007), PP Králek (2007) Zpracovala: RNDr.Olga Skácelová, Ph.D. Moravské zemské muzeum Zelný trh 6, 659 37 Brno Luží u Lovětína: odběry 11.8.2006
VíceTŘÍDA: TREBOUXIOPHYCEAE Tato třída začala být uznávána teprve nedávno (původně pod názvem Pleurastrophyceae) a neustále se ukazuje, že do ní spadají
TŘÍDA: TREBOUXIOPHYCEAE Tato třída začala být uznávána teprve nedávno (původně pod názvem Pleurastrophyceae) a neustále se ukazuje, že do ní spadají nové a nové rody. Stavbou stélek a rozmnožováním i ekologií
VíceFotodokumentace mikroskopických nálezů
Řešeno v rámci projektu TAČR č. TA 01020592 Dopady na mikroklima, kvalitu ovzduší, ekosystémy vody a půdy v rámci hydrické rekultivace hnědouhelných lomů (2011-2014). Fotodokumentace mikroskopických nálezů
VíceURČOVÁNÍ SINIC A ŘAS Jak na to? Logicky a jednoduše stačí se pozorně v klidu dívat a srovnávat
URČOVÁNÍ SINIC A ŘAS Jak na to? Logicky a jednoduše stačí se pozorně v klidu dívat a srovnávat RNDr. Lenka Šejnohová, Ph.D. Mikrobiologický ústav Akademie věd ČR, Třeboň www.alga.cz eustigmatos@gmail.com
VíceBotanika bezcévných rostlin pro učitele 5. praktické cvičení
Botanika bezcévných rostlin pro učitele 5. praktické cvičení ŘÍŠE: Plantae ODDĚLENÍ: Chlorophyta TŘÍDA: Trebouxiophyceae Chlorella (PP) Trebouxia (PP) Stichococcus (PP) TŘÍDA: Chlorophyceae Chlamydomonas
VíceMalý test na znalosti odběrových skupin ODPOVĚDI. PT#V/6/2010 Odběry vzorků koupaliště ve volné přírodě
Malý test na znalosti odběrových skupin ODPOVĚDI PT#V/6/2010 Odběry vzorků koupaliště ve volné přírodě 1) Víte, co je to (velikost několik cm) a jak byste to popsali do odběrového protokolu? Jedná se o
VíceBotanika bezcévných rostlin 10. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů
Botanika bezcévných rostlin 10. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů ŘÍŠE: Plantae ODDĚLENÍ: Chlorophyta TŘÍDA: Trebouxiophyceae Chlorella (PP) Trebouxia (PP) Stichococcus (PP) TŘÍDA: Chlorophyceae
VíceMalý test znalostí odběrových skupin - fotografie a živé vzorky
Malý test znalostí odběrových skupin - fotografie a živé vzorky správné odpovědi, vyhodnocení a komentáře PT#V/8/2014 Odběry vzorků přírodní koupaliště Připravil: Petr Pumann, Státní zdravotní ústav, 7.6.2014
Vícetrubicovitá pletivná vláknitá, větvená vláknitá
ŘASY METODICKÝ LIST PRO UČITELE (STŘEDNÍ ŠKOLY) řešení doplňující otázky/úkolu z pracovního listu doplňující informace k tomu, co žáci uvidí v mikroskopu a je vhodné je na to upozornit doplňující informace,
VíceBotanika bezcévných rostlin 1. praktické cvičení INFORMACE O ORGANIZACI CVIČENÍ
Botanika bezcévných rostlin 1. praktické cvičení INFORMACE O ORGANIZACI CVIČENÍ cíle praktického cvičení z Botaniky bezcévných rostlin: - na konkrétním materiálu se seznámit s reprezentativními zástupci
VíceFylogeneze a morfologie bezcévných rostlin 4. praktické cvičení. Přehled pozorovaných objektů
Fylogeneze a morfologie bezcévných rostlin 4. praktické cvičení ŘÍŠE: Chromista Přehled pozorovaných objektů ODDĚLENÍ: Heterocontophyta (syn. Chromophyta) TŘÍDA: Bacillariophyceae podtřída: Coscinodiscophycidae
VíceTŘÍDA: ZYGNEMATOPHYCEAE Sladkovodní skupina vzhledově velmi estetických řas, jednobuněčných nebo vláknitých. V žádné fázi svého životního cyklu
TŘÍDA: ZYGNEMATOPHYCEAE Sladkovodní skupina vzhledově velmi estetických řas, jednobuněčných nebo vláknitých. V žádné fázi svého životního cyklu netvoří bičíkatá stádia. Mají specifický způsob pohlavního
VíceProblematika vzorkování povrchových vod ke koupání
Problematika vzorkování povrchových vod ke koupání Seminář Laboratorní metody, vzorkování a způsoby hodnocení povrchových vod ke koupání Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M., v.v.i., 29.4.2014 Petr Pumann
VíceBuňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů
Buňka - buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů - je pozorovatelná pouze pod mikroskopem - na Zemi existuje několik typů buněk: 1. buňky bez jádra (prokaryotní buňky)- bakterie a
VíceTŘÍDA: ZYGNEMATOPHYCEAE Sladkovodní skupina vzhledově velmi estetických řas, jednobuněčných nebo vláknitých. V žádné fázi svého životního cyklu
TŘÍDA: ZYGNEMATOPHYCEAE Sladkovodní skupina vzhledově velmi estetických řas, jednobuněčných nebo vláknitých. V žádné fázi svého životního cyklu netvoří bičíkatá stádia. Mají specifický způsob pohlavního
VíceSdružení Flos Aquae SLEDOVÁNÍ ZMĚN V MNOŽSTVÍ A SLOŽENÍ FYTOPLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV V BRNĚNSKÉ ÚDOLNÍ NÁDRŽI V OBDOBÍ KVĚTEN ŘÍJEN 2010
Sdružení Flos Aquae SLEDOVÁNÍ ZMĚN V MNOŽSTVÍ A SLOŽENÍ FYTOPLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV V BRNĚNSKÉ ÚDOLNÍ NÁDRŽI V OBDOBÍ KVĚTEN ŘÍJEN 21 Autorský kolektiv: Ing. Eliška Maršálková, Ph.D. Doc. Ing. Radovan
VíceBotanika - bezcévné rostliny 6. praktikum Přehled pozorovaných objektů
Botanika - bezcévné rostliny 6. praktikum Přehled pozorovaných objektů ODDĚLENÍ: Rhodophyta TŘÍDA: Bangiophyceae ŘÁD: Bangiales Porphyra (HB) TŘÍDA: Florideophyceae ŘÁD: Gelidiales Gelidium (HB) ŘÁD: Gigartinales
VíceRealizace opatřen. ení na. Ing. Jan Moronga
Realizace opatřen ení na Brněnsk nské údoln dolní nádr drži Ing. Jan Moronga Kritéria projektu snížení množství sinic v sedimentech o 50% zvýšení koncentrace kyslíku 1,0 m nade dnem na 2 mg/l Kritéria
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 6. 7. tř. ZŠ základní
VíceHYDROBOTANIKA. CHLOROPHYTA zelené řasy
HYDROBOTANIKA CHLOROPHYTA zelené řasy ODDĚLENÍ: CHLOROPHYTA - zelené řasy Zelené řasy jsou velice široká skupina. Její příslušníci mají všechny druhy stélek, jen rhizopodiální typ se vyskytuje pouze jako
VíceAlgologie ve výuce biologie a přírodopisu
Algologie ve výuce biologie a přírodopisu Petra Vágnerová, Plzeň Algologie je věda, která zkoumá sinice a řasy. Tyto skupiny nejsou v rámci biologie a přírodopisu probírány jako jeden tematický celek,
VíceHYDROBOTANIKA. CHLOROPHYTA zelené řasy
HYDROBOTANIKA CHLOROPHYTA zelené řasy ODDĚLENÍ: CHLOROPHYTA - zelené řasy Zelené řasy jsou velice široká skupina. Její příslušníci mají všechny druhy stélek, jen rhizopodiální typ se vyskytuje pouze jako
VíceŘASY PRACOVNÍ LIST PRO STŘEDNÍ ŠKOLY
ŘASY PRACOVNÍ LIST PRO STŘEDNÍ ŠKOLY Řasy (dříve nesprávně označovány jako podříše nižších rostlin v rámci rostlinné říše) představují velmi různorodou skupinu organismů od několika mikrometrů velkých
VíceBotanika - bezcévné rostliny 2. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů
Botanika - bezcévné rostliny 2. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů ŘÍŠE: Protozoa ODDĚLENÍ: Dinophyta TŘÍDA: Dinophyceae ŘÁD: Gonyaulacales Ceratium (TP) ŘÍŠE: Protozoa ODDĚLENÍ: Dinophyta
VíceVY_32_INOVACE_02.08 1/12 3.2.02.8 Sinice, lišejníky, řasy Sinice modrozelené organismy
1/12 3.2.02.8 Sinice modrozelené organismy cíl - popsat stavbu těla sinic - vyjmenovat příklad sinic - chápat nebezpečí sinic pro člověka - patří k nejstarším organismům na Zemi - stavba podobná bakterii,
VíceEDUKAČNÍ PROGRAMY S MIKROSKOPY
EDUKAČNÍ PROGRAMY S MIKROSKOPY B.P. MEDICAL s.r. o.,mgr. Jaroslava Kohoutová PhD., kohoutovaj1@gmail.com, +420 608 838 887 Edukační programy s mikroskopovou technikou nabízejí dětem možnost vyzkoušet si
VíceOddělení: HAPTOPHYTA (PRYMNESIOPHYTA)
HYDROBOTANIKA Oddělení: HAPTOPHYTA (PRYMNESIOPHYTA) Celková charakteristika Relativně malá skupinka co do počtu druhů (500 recentních druhů v 50 rodech), ale zejména mořští zástupci mají značný ekologický
VíceNázev: ŘASY Autor: PaedDr. Ludmila Pipková
Název: ŘASY Autor: PaedDr. Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: ekologie, geografie Ročník: 2. a 3. (1. ročník vyššího gymnázia)
VíceMalý test znalostí odběrových skupin - fotografie
Malý test znalostí odběrových skupin - fotografie správné odpovědi, vyhodnocení a komentáře PT#V/8/2018 Odběry vzorků přírodní koupaliště Připravil: Petr Pumann, Státní zdravotní ústav, 3. 7. 2018 Účastníci
VíceBuňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
Buňka Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: 27. 10. 2012 Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Číslo projektu Číslo materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0702 VY_32_INOVACE_BIO.prima.02_buňka Škola Gymnázium, Třeboň, Na Sadech
VíceCHLOROPHYCEAE zelenivky
CHLOROPHYCEAE zelenivky Zelenivky jsou řasy s jednobuněčnou (monadoidní, kokální, cenoblastickou) a mnohobuněčnou (vláknitou, heterotrichální) stélkou. Žijí jednotlivě, v koloniích nebo v cenobiích. Volně
VíceTlumení rozvoje sinic a řas pomocí mikrobiálněenzymatického
Tlumení rozvoje sinic a řas pomocí mikrobiálněenzymatického preparátu SEKOL Lakus aqua Pokusná aplikace na vodní nádrži Pod Santonem vegetační sezóna 2007 Zemědělská vodohospodářská zpráva Brno 2007 Zpracoval:
VíceVliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 2015, ČZU Praha
Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 2015, ČZU Praha Sándor T. Forczek #, Josef Holík #, Luděk Rederer &, Václav Koza & # Ústav experimantální botaniky AV ČR, v.v.i. & Povodí Labe
Více4 ROKY HYDROBIOLOGA NA MOSTECKÉM JEZEŘE
4 ROKY HYDROBIOLOGA NA MOSTECKÉM JEZEŘE JANA ŘÍHOVÁ AMBROŽOVÁ, BARBORA KOFROŇOVÁ VŠCHT ÚTVP TECHNICKÁ 5, PRAHA 6 UJEP FŽP KPV KRÁLOVA VÝŠINA 7, ÚSTÍ NAD LABEM V rámci řešeného projektu TA ČR č. TA 01020592,
VíceŘasy. Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.128/02.0055. (laboratorní práce) Označení: EU-Inovace-Př-6-04
Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.128/02.0055 Řasy (laboratorní práce) Označení: EU-Inovace-Př-6-04 Předmět: přírodopis Cílová skupina: 6. třída Autor: Mgr. Miroslav
VíceBuňka. základní stavební jednotka organismů
Buňka základní stavební jednotka organismů Buňka Buňka je základní stavební a funkční jednotka těl organizmů. Toto se netýká virů (z lat. virus jed, je drobný vnitrobuněčný cizopasník nacházející se na
VíceS postupným nárůstem frekvence lokalit se zjevnou nadprodukcí (tzv. hypertrofie) přechází definice v devadesátých letech do podoby
Eutrofizace je definována jako proces zvyšování produkce organické hmoty ve vodě, ke které dochází především na základě zvýšeného přísunu živin (OECD 1982) S postupným nárůstem frekvence lokalit se zjevnou
VíceVY_32_INOVACE_ / Prvoci Prvoci jednobuněční živočichové
1/7 3.2.02.9 jednobuněční živočichové cíl - popsat stavbu, tvar, pohyb, výskyt a rozmnožování prvoků - uvést zástupce - jednobuněční živočichové, tvoří je jedna buňka, která vykonává všechny životní funkce
VíceOddělení: HAPTOPHYTA (PRYMNESIOPHYTA)
HYDROBOTANIKA Oddělení: HAPTOPHYTA (PRYMNESIOPHYTA) Celková charakteristika Relativně malá skupinka co do počtu druhů (500 recentních druhů v 50 rodech), ale zejména mořští zástupci mají značný ekologický
Více(CHROMISTA) Chromofyty (Chromophyta) Milan Dundr
(CHROMISTA) Chromofyty (Chromophyta) Milan Dundr Hnědé řasy, chromofyty (Chromophyta) barviva: chlorofyl a chlorofyl c - karoten Hnědé řasy, chromofyty (Chromophyta) barviva: fukoxanthin hnědý jiné xanthofyly
VíceCo znamená, že jsou sinice prokaryotické organismy, jakou buněčnou součást v nich nikdy nenajdeme?
SINICE METODICKÝ LIST PRO UČITELE (STŘEDNÍ ŠKOLY) řešení doplňující otázky/úkolu z pracovního listu doplňující informace k tomu, co žáci uvidí v mikroskopu a je vhodné je na to upozornit doplňující informace,
VíceVzdělávací obsah vyučovacího předmětu
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Obecná biologie rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje se v daném přehledu vývoje organismů
VícePT#V/4/2013 Stanovení mikroskopického obrazu v pitné a surové vodě (obrazová dokumentace a prezentace ze semináře vyhodnocení kola)
PT#V/4/2013 Stanovení mikroskopického obrazu v pitné a surové vodě (obrazová dokumentace a prezentace ze semináře vyhodnocení kola) Petr Pumann Seminář k vyhodnocení PT#V/4/2013 30.5.2013 kód účastníka,
VíceORGANISMY A SYSTÉM ŘASY A MECHOROSTY
Zelené řasy Zelené řasy je významné oddělení jednobuněčných i mnohobuněčných stélkatých zelených rostlin. Představují blízké příbuzné vyšších rostlin, které se z jedné linie zelených řas vyvinuly. Stavba-
VíceViry. Bakterie. Buňka
- způsobu myšlení, které vyžaduje ověřování vyslovovaných domněnek o přírodních faktech více nezávislými způsoby - dokáže jednoduše popsat vznik atmosféry a hydrosféry - vysvětlí význam Slunce, kyslíku,
VíceBotanika bezcévných rostlin 9. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů
Botanika bezcévných rostlin 9. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů ŘÍŠE: Plantae ODDĚLENÍ: Glaucophyta TŘÍDA: Glaucophyceae Glaucocystis (PP) ODDĚLENÍ: Rhodophyta TŘÍDA: Bangiophyceae Porphyridium
VíceBIOLOGIE OCEÁNŮ A MOŘÍ
BIOLOGIE OCEÁNŮ A MOŘÍ 1. ekologické faktory prostředí světlo salinita, hustota, tlak teplota obsah rozpuštěných látek a plynů 2 1.1 sluneční světlo ubývání světla do hloubky odraz světla od vodní hladiny,
VíceVlastnosti řas Tělo řas Rozmnožování řas Životní prostředí řas. Jaké jsou rozdíly v zařazení řas ve starších a novějších systémech?
Vlastnosti řas Tělo řas Rozmnožování řas Životní prostředí řas Jaké jsou rozdíly v zařazení řas ve starších a novějších systémech? Řasy řazeny do 1 ze 3 říší: ROSTLINY Červená vývojová větev Hnědá vývojová
VíceDidaktický učební materiál pro ZŠ INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT Mgr. Radovan Vlček Vytvořeno: červen 2011
Didaktický učební materiál pro ZŠ INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT Autor: Mgr. Radovan Vlček Vytvořeno: červen 2011 Určeno: 6. ročník ZŠ Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor:
VíceSLEDOVÁNÍ PLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV A HYDROCHEMICKÝCH PARAMETRŮ NA LEDNICKÝCH RYBNÍCÍCH V ROCE
SLEDOVÁNÍ PLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV A HYDROCHEMICKÝCH PARAMETRŮ NA LEDNICKÝCH RYBNÍCÍCH V ROCE 2001. Monitoring of plankton communities and hydrochemical parameters on Lednice ponds during the year 2001.
VíceOčekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu
Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu Poznáváme přírodu
VíceAnotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. základní projevy života
VíceDominanty fytoplanktonu nádrží vzniklých ve zbytkových jámách po povrchové těžbě hnědého uhlí Olga Skácelová
Dominanty fytoplanktonu nádrží vzniklých ve zbytkových jámách po povrchové těžbě hnědého uhlí Olga Skácelová katedra botaniky Přírodovědecká fakulta Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích oskacelova@prf.jcu.cz
VícePT#V/4/2012 Stanovení mikroskopického obrazu v pitné a surové vodě (obrazová dokumentace a prezentace ze semináře vyhodnocení kola)
PT#V/4/2012 Stanovení mikroskopického obrazu v pitné a surové vodě (obrazová dokumentace a prezentace ze semináře vyhodnocení kola) Petr Pumann Státní Seminář k vyhodnocení PT#V/4/2012 14.6.2012 Státní
Víceprokaryotní Znaky prokaryoty
prokaryotní buňka Znaky prokaryoty Základní stavební jednotka bakterií a sinic Mikroskopická velikost viditelné pouze v optickém mikroskopu Buňka neobsahuje organely Obsahuje pouze 1 biomembránu cytoplazmatickou
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.1013
Datum: 30. 12. 2012 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_269 Škola: Akademie - VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad
VícePRIMÁRNÍ PRODUKCE. CO 2 + H 2 A světlo, fotosyntetický pigment (CH 2 O) + H 2 O + 2A
PRIMÁRNÍ PRODUKCE PP je závislá na biochemických procesech fotosyntézy autotrofních organizmů její množství je dáno množstvím dostupných živin v systému produktem je biomasa vytvořená za časovou jednotku
VíceZáklady stanovení mikroskopického obrazu ve vodě Petr Pumann
Základy stanovení mikroskopického obrazu ve vodě Petr Pumann Sinice a řasy v praxi 19.-21.4.2013, Praha Vyhláška č. 252/2004 Sb. mikroskopické ukazatele počet organismů živé organismy abioseston microcystin-lr
VíceVizuální hodnocení vodního květu sinic
Vizuální hodnocení vodního květu sinic Petr Pumann Seminář Vyhodnocení programů zkoušení způsobilosti v oblasti orientační senzorické analýzy a odběrů pitné a koupací vody 20.6.2007, Praha, Statní Co to
VíceTŘÍDA: CHLAMYDOPHYCEAE Třída obsahuje jednotlivě žijící i cenobiální bičíkovce, řasy s kapsální (gleomorfní) a kokální stélkou. Pohyb zajišťují dva
CHLAMYDOPHYCEAE TŘÍDA: CHLAMYDOPHYCEAE Třída obsahuje jednotlivě žijící i cenobiální bičíkovce, řasy s kapsální (gleomorfní) a kokální stélkou. Pohyb zajišťují dva až čtyři stejně dlouhé bičíky vyrůstající
VíceLátky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.
KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE Látky jako uhlík, dusík, kyslík a voda v ekosystémech kolují. Energii se do ekosystémů dostává z vnějšku a opět z něj vystupuje. Základní podmínky pro život na Zemi. Světlo
VíceŠkola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN
Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940
VíceProblematika hodnocení výskytu sinic a fytoplanktonu
Problematika hodnocení výskytu sinic a fytoplanktonu Seminář Laboratorní metody, vzorkování a způsoby hodnocení povrchových vod ke koupání Výzkumný vodohospodářský T.G.M., v.v.i., 29.4.214 Petr Pumann
VíceRevize normy ČSN 75 7717 Kvalita vod Stanovení planktonních sinic
Revize normy ČSN 75 7717 Kvalita vod Stanovení planktonních sinic Petr Pumann, Tereza Pouzarová Vodárenská biologie 2014 5.-6.2.2014, Praha Standardní metodiky pro mikroskopickou kvantifikaci sinic a předpisy
VíceHYDROBOTANIKA. Oddělení: EUGLENOPHYTA krásnoočka
HYDROBOTANIKA Oddělení: EUGLENOPHYTA krásnoočka ODDĚLENÍ: EUGLENOPHYTA - krásnoočka Celková charakteristika Jsou to jednobuněční, většinou volně žijící bičíkovci. Buňky mají proměnlivý tvar díky šroubovitě
VíceObrazová dokumentace k PT#V/5/2008 Stanovení mikroskopického obrazu v pitné vodě
Obrazová dokumentace k PT#V/5/2008 Stanovení mikroskopického obrazu v pitné vodě Petr Pumann zveřejněno 23.7.2008 Úvodní informace Tato prezentace obsahuje mikrofotografie ze vzorků připravených pro program
VíceJevy a organismy pozorovatelné pouhým okem
Jevy a organismy pozorovatelné pouhým okem Determinační kurz 2013 Bohuslavice, 10.-13.6.2013 Petr Pumann Moto: Pro posouzení rizika nezáleží na tom, zda je napočítáno např. 191 360 buněk/ml nebo odhadnuto
VíceHYDROBOTANIKA. Oddělení: EUGLENOPHYTA krásnoočka
HYDROBOTANIKA Oddělení: EUGLENOPHYTA krásnoočka Celková charakteristika Jsou to jednobuněční, většinou volně žijící bičíkovci. Buňky mají proměnlivý tvar díky šroubovitě vinutým bílkovinám pelikuly. Bičíky
VícePRAPRVOCI A PRVOCI Vojtěch Maša, 2009
PRAPRVOCI A PRVOCI Vojtěch Maša, 2009 Opakování Prokarytotické organismy Opakování Prokaryotické organismy Nemají jádro, ale jen 1 chromozóm neoddělený od cytoplazmy membránou Patří sem archea, bakterie
VíceZáklady limnologie pro vzorkaře
Základy limnologie pro vzorkaře Seminář Vzorkování přírodních koupališť (co všechno by vzorkař mohl/měl znát) Státní zdravotní ústav, 10.5.2012 Petr Pumann (s vydatnou pomocí prezentací Jindry Durase)
VíceProjekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry
VíceDlouhodobý ekologický výzkum
Dlouhodobý ekologický výzkum ve fotografii Petr Znachor Martina Čtvrtlíková Galerie Nahoře DK Metropol České Budějovice 19. října 27. listopadu 2016 Dlouhodobý ekologický výzkum ve fotografii Petr Znachor
VíceBotanika - bezcévné rostliny PRAKTICKÉ CVIČENÍ
Botanika - bezcévné rostliny PRAKTICKÉ CVIČENÍ Program cvičení byl vytvořen za podpory grantu FRVŠ v roce 2004 na oddělení bezcévných rostlin katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UK Praha. Na přípravě
VíceMůžeme věřit údajům o výskytu sinic v našich koupacích vodách?
Můžeme věřit údajům o výskytu sinic v našich koupacích vodách? Petr Pumann Státní 51. pracovní konference České algologické společnosti 20.-23. září 2010, Olomouc Sledované přírodní koupací vody v ČR Státní
VíceRozmnožování hub. Typy hniloby dřeva. Hlenky. Mechy. Lišejníky. Řasy
Rozmnožování hub Ostatní organizmy Dřevokazné houby - stopkovýtrusné Rozmnožování organizmů, které se řadí k houbám, je velmi variabilní a značně složité. Stopkovýtrusné houby, které jsou i níže uvedené
VíceJak fungují rybníky s rybami a rybníky bez ryb, při nízké a vysoké úrovni živin
Jak fungují rybníky s rybami a rybníky bez ryb, při nízké a vysoké úrovni živin L. Pechar 1,2, M. Baxa 1,2, Z. Benedová 1, M. Musil 1,2, J. Pokorný 1 1 ENKI, o.p.s. Třeboň, 2 JU v Českých Budějovicích,
VíceVzdělávání středoškolských pedagogů a studentů středních škol jako nástroj ke zvyšování kvality výuky přírodovědných předmětů CZ.1.07/1.1.00/14.
Vzdělávání středoškolských pedagogů a studentů středních škol jako nástroj ke zvyšování kvality výuky přírodovědných předmětů CZ.1.07/1.1.00/14.0016 Kapitoly z biologie sinic a řas Petr Hašler Katedra
VíceVY_32_INOVACE_002. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám
VY_32_INOVACE_002 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Buňka Vyučovací předmět: Základy ekologie
VíceSinice v koupacích vodách ČR v letech
Sinice v koupacích vodách ČR v letech 26 216 Petr Pumann, Filip Kothan, Tereza Pouzarová Vodárenská biologie 217 1. 2. 2. 217, Praha Problémy spojené s kvalitou přírodní koupacích vod Zdravotně významné
VícePesticidy. Soldep hnědá tekutina (účinná látka - 25% trichlorfon) Využití v rybářství:
Soldep hnědá tekutina (účinná látka - 25% trichlorfon) Využití v rybářství: k redukci hrubého dafniového zooplanktonu (50 200 ml.ha -1 ) k zabránění kyslíkových deficitů, k převedení na drobné formy zooplanktonu
VíceMetody kvantifikace fytoplanktonu a revidovaná ČSN 75 7717
Metody kvantifikace fytoplanktonu a revidovaná ČSN 75 7717 Petr Pumann, Lenka Šejnohová Determinační schůzka CCT 15.5.2009, Brno upraveno pro publikaci na internetu Metody pro stanovení fytoplanktonu mikroskopické
VíceAnotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou organismů s nepravým buněčným jádrem bakterií a
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou organismů s nepravým buněčným jádrem bakterií a sinic. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.
VíceAutorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová
1/5 5.2.02.1 Úvodní opakování 1/ V jakém prostředí se vyvíjely živé organismy? a/ na souši b/ ve vodách praoceánů c/ v atmosféře 2/ Organismy chrání před ultrafialovým zářeníma/ atmosféra b/ hydrosféra
VíceBotanika bezcévných rostlin pro učitele 2. praktické cvičení
Botanika bezcévných rostlin pro učitele 2. praktické cvičení ŘÍŠE: Chromista (Chromalveolata) ODDĚLENÍ: Heterokontophyta TŘÍDA: Chrysophyceae Hydrurus foetidus (TP) TŘÍDA: Synurophyceae Synura petersenii
VícePřírodopis. 6. ročník. Obecná biologie a genetika
list 1 / 7 Př časová dotace: 2 hod / týden Přírodopis 6. ročník (P 9 1 01) (P 9 1 01.1) (P 9 1 01.4) (P 9 1 01.5) (P 9 1 01.6) (P 9 1 01.7) (P 9 1 02) P 9 1 02.1 rozliší základní projevy a podmínky života,
VíceOrientační sledování fytoplanktonu v rekreačních nádržích v povodí Moravy v roce 2008 Vypracoval: Mgr. Rodan Geriš
Orientační sledování fytoplanktonu v rekreačních nádržích v povodí Moravy v roce 2008 Vypracoval: Mgr. Rodan Geriš Ročenka 2007/2008 1 Obsah OBSAH... 2 ÚVOD... 3 ROZVOJ FYTOPLANKTONU V JEDNOTLIVÝCH NÁDRŽÍCH...
VíceJaro 2010 Kateřina Slavíčková
Jaro 2010 Kateřina Slavíčková Biogenní prvky Organismy se liší od anorganického okolí mimo jiné i složením prvků. Některé prvky, které jsou v zemské kůře zastoupeny hojně (např. hliník), organismus buď
Více