Botanika bezcévných rostlin 6. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Botanika bezcévných rostlin 6. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů"

Martina Marcela Kopecká
před 5 lety
Počet zobrazení:

1 Botanika bezcévných rostlin 6. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů "říše" Plantae; podříše Viridiplantae Oddělení: Chlorophyta; třída: Ulvophyceae a) Ulva b) Cladophora c) Anadyomene d) Valonia e) Codium f) Halimeda g) Trentepohlia

ŘÍŠE: Plantae (= Archaeplastida) ODDĚLENÍ: Chlorophyta TŘÍDA: Ulvophyceae ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA: stélka typicky vláknitá, sifonální nebo sifonokladální uzavřená mitóza většinou

2 ŘÍŠE: Plantae (= Archaeplastida) ODDĚLENÍ: Chlorophyta TŘÍDA: Ulvophyceae ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA: stélka typicky vláknitá, sifonální nebo sifonokladální uzavřená mitóza většinou mořské makroskopické organizmy s centrem diverzity v teplých mořích sekundární invaze do sladkovodních či terestrických ekosystémů Leliaert et al., 2012, Crit. Rev. Pl. Sci. 31: 1-46

Ulva Stélky tvořené pseudoparenchymatickými

sublitorálu, zejména na exponovaných místech,

3 Ulva Stélky tvořené pseudoparenchymatickými trubicemi; někdy sekundárně srostlé do dvouvrstevné listovité plochy. Výskyt: epiliticky v mořském litorálu a svrchním sublitorálu, zejména na exponovaných místech, sekundárně i ve volné vodě; toleruje i brakické vody; kosmopolitní druh.

4 Cladophora Sifonokladální řasa (tj. mnohojaderné buňky) se síťovitým chloroplastem a početnými pyrenoidy, nepohlavní rozmnožování dvoubičíkatými zoosporami Výskyt: mořský litorál, menšina druhů pak také v tekoucích sladkých vodách fytobentos eutrofních potoků a řek

stélku. detail struktury stélky Výskyt: subtropická a tropická moře.

5 Anadyomene Sifonokladální řasa, síťovitý chloroplast; vlákna paralelně srostlá tak, že tvoří pseudoparenchymatickou jednovrstevnou stélku. detail struktury stélky Výskyt: subtropická a tropická moře. Ve Stř. moři: efemérní, nestabilní, ale neeutrofizované biotopy (A. stellata)

Valonia Stélka tvořena jedinou nebo několika obřími

vakuola, mnoho jader a zmnožené chloroplasty.

6 Valonia Stélka tvořena jedinou nebo několika obřími buňkami; až 2 cm3. Extrémně ztlustlá buněčná stěna několik polysacharidových vrstev; v buňkách obří centrální vakuola, mnoho jader a zmnožené chloroplasty. Prodloužené bazální části (holdfast) zůstávají typicky bez plastidů. Valonia utricularis jako epifyt na stonku mnohaleté stélky mediteránní chaluhy Cystoseira barbata Výskyt: tropická moře, korálové ekosystémy; dva druhy i ve Stř. moři

Codium Sifonokladální řasa; vlákna (bez buněčných přehrádek) jsou

fragile), nepravidelně utvářené shluky (C. effusum) nebo kulovité stélky (C.

org) Výskyt: subtropická a tropická moře; korálové ekosystémy Zejména

7 Codium Sifonokladální řasa; vlákna (bez buněčných přehrádek) jsou propletená tak, že tvoří mnohoosá, relativně tlustá vlákna (např. C. fragile), nepravidelně utvářené shluky (C. effusum) nebo kulovité stélky (C. bursa). Povrch stélek tvoří terminální ztlustliny (utrikuly). boční pohled na povrchové utrikuly C. fragile detail struktury povrchových utrikulů (zdroj: mbari.org) Výskyt: subtropická a tropická moře; korálové ekosystémy Zejména některé genotypy C. fragile patří mezi nejúspěšnější subtropické invazní druhy (původ z východní Asie, invaze v Mediteránu, JV sev. Americe a jinde) C. effusum

Halimeda Sifonokladální řasa; stélka tvořena v podstatě jedinou buňkou; vlákna bez přehrádek se proplétají a větví

Povrch segmentů tvoří paralelně srostlé koncové ztlustliny vláken (utrikuly); centrální čísti segmentů pak větvená

Stélky kalcifikují uhličitanem vápenatým.

8 Halimeda Sifonokladální řasa; stélka tvořena v podstatě jedinou buňkou; vlákna bez přehrádek se proplétají a větví tak, že vytvářejí segmenty spojené krátkými nódy (v nichž vlákna anastomozují). Povrch segmentů tvoří paralelně srostlé koncové ztlustliny vláken (utrikuly); centrální čísti segmentů pak větvená tenkostěnná vlákna (medulární vrstva). Vlákna obsahují početně diskovité plastidy. Stélky kalcifikují uhličitanem vápenatým. Boční pohled na řez povrchovou částí segmentu Povrch segmentu paralelně srostlé utrikuly Výskyt: tropická moře, korálové ekosystémy; jeden druh (H. tuna) i Mediterán Jeden z globáního hlediska nejvýznamnějších bentických kalcifikujících organismů v korálových ekosystémech.

V buňkách se jako ochrana před UV zářením tvoří velké množství astaxanthinu. T.

9 Trentepohlia Větvená vláknitá řasa; vlákna se často rozpadají na krátké úseky či jednotlivé buňky. V buňkách se jako ochrana před UV zářením tvoří velké množství astaxanthinu. T. umbrina Výskyt: výhradně v terestrických mikrobiotopech (biofilmy na kůře stromů, na horninách či antropogenních substrátech. Hlavní oblast výskytu: vlhké tropické oblasti

Podobné dokumenty

Botanika bezcévných rostlin 10. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Botanika bezcévných rostlin 10. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů ŘÍŠE: Plantae ODDĚLENÍ: Chlorophyta TŘÍDA: Trebouxiophyceae Chlorella (PP) Trebouxia (PP) Stichococcus (PP) TŘÍDA: Chlorophyceae