Základy redakční práce. Eva Juláková Tel:

Transkript

1 Základy redakční práce Eva Juláková Tel:

2 Základní práce s textem o redakční práci obecně o odborné redakci názvosloví matematické zápisy výčty, tabulky, obrázky finální technické úpravy

3 ETIKA REDAKČNÍ PRÁCE Redaktor je prvním, velmi všetečným a velmi zvídavým čtenářem díla. Vědecký redaktor editor redaktor ( lektor (oponent) recenzent) Není pravda, že na formálnostech nezáleží čím odborně náročnější je téma, tím preciznější musí být formální zpracování, aby se pozornost čtenáře nerozptylovala.

4 správné běžně používané Redakce má vždycky pravdu. domácí zvyklosti, charakteristické rysy edic, řad apod.

5 PŘEHLED ÚKOLŮ REDAKTORA tři okruhy: jazyková redakce odborná redakce technická redakce

6 Jazyková redakce gramatická správnost stylistická obratnost (logické řazení)

7 Technická redakce typografické úpravy textu, úpravy tabulek, úpravy vstupních stran, úpravy ilustrací a obrázků, správný stránkový zlom, provedení (papír, vazba)

8 Odborná redakce odborné (chemické) názvosloví, matematické zápisy (názvy a symboly veličin a fyzikálních jednotek, formální stránka matematických zápisů, výčty, tabulky, grafy, obrázky, finální úpravy a náležitosti (vstupní stránky, obsah, rejstřík)

9 Počítače nástroj, nikoliv cíl Text podle náročnosti sazby: hladká sazba pořadová sazba (výčty, přehledy, tabulky) matematická sazba chemická sazba (noty)

10 Textové editory texty camera-ready součásti officů - Word, WordPerfect profesionální Quark, InDesign, PageMaker LaTex Tabulkové editory jsou určeny k (matematickým) operacím s tabulkami, nikoliv k jejich grafické úpravě Editory rovnic a vzorců Grafické editory

11 Korektorské značky tradiční označení pro profesionální sazeče VIZ PŘÍKOHA

12 Odborná redakce 1. odborné (chemické) názvosloví, 2. matematické zápisy (názvy a symboly veličin a fyzikálních jednotek, formální stránka matematických zápisů 3. výčty, tabulky, grafy, obrázky 4. finální úpravy a náležitosti (vstupní stránky, obsah, rejstřík)

13 Normy a doporučení matematické zápisy - jasné definice pravopis: pravidla, slovníky typografická pravidla odborné záležitosti normy: ČSN, ISO odborná doporučení

14 1. Chemické názvosloví

15 VYTVOŘENÍ JEDNOTNÉHO SYSTÉMU názvosloví IUPAC kolem r národní komitéty přizpůsobit národní názvosloví lingvistické hledisko soulad s obecnými pravopisnými zásadami tradiční je současně moderní v obecných textech vs. v odborných textech kdy je co??

16 TRADIČNÍ PRAVOPIS vrací pravopis slova k tomu, z čeho vzniklo kde bylo v řečtině tau, je t, kde bylo théta, je th (methyl-, thiol, tyrosin, thallium), ale tam, kde bylo fí, je f (nikoliv ph jako v angličtině) (fosfo-, ne phospho-); dodržuje se původní psaní zdvojených souhlásek (allyl-, pyrrol); závazné koncovky jsou -osa, -osid,a -asa (ale i -som, je odvozen od řeckého soma = duše, srovn. somatologie, a to s se má i vyslovovat!); prosazuje se odklon od zbytečného psaní dlouhých samohlásek (má být např. ozon, chlor) a zbytečné záměny z- místo -s- (správně je arsen)

17 Chemické prvky značky prvků předepsány (malá a velká písmena); u značky prvku předepsán význam indexů: A Z E z ν A je nukleonové (hmotnostní) číslo, Z je protonové (atomové) číslo, z je označení náboje, stavu ionizace či excitace a v je počet atomů v molekule označení valence A III i AIII i A(III) značky prvků zásadně STOJATÉ PÍSMO, tedy všechny vzorce zásadně STOJATÉ PÍSMO tedy i obecné symboly (Me - kov, X - halogen, AB - binární sloučenina, M molekulový ion v NMR) vzorec jednoho individua vždy dohromady (bez mezer - všechno, závorky, divis) tedy i vzorce adičních sloučenin: CuSO 4.10H 2 O

18 Chemické sloučeniny v češtině název zpravidla jedno (ORG) nebo dvě (ANORG) slova, bez mezer (i před a po čárce, divisu, závorce) v názvu dodržovat předepsanou kurzívu, indexy a řecká písmena! POZOR při překladu z angličtiny

19 Číselné indexy udávající počty atomů ve vzorcích se dnes často nahrazují číslicí v řádku - útlocitnější osoby dají číslici alespoň do závorek, např. H(2)O. Smiřme se s touto nedokonalostí opravdu jenom tam, kde není jiné pomoci, např. v polích databází (i GA ČR bohužel takovou má!), a vyhněme se jí tam, kde je to jenom lenost. Totéž platí pro kurzivu, řecké symboly atd.

20 Symboly označující částice (proton p, elektron e atd.) se píší stojatě, stejně jako symboly hladin a slupek (K, L, π atd. proto např. se píše π-elektrony, nebo elektrony π, stojaté π). Lokanty o-, m-, p-, N-, O-, S- apod. pro označení polohy substituentů se píší kurzivou Podobně jako stereodeskriptory (cis, trans, meso, E, Z, R, S) a sek-, terc- Předpony bis-, tris-, cyklo-, iso- jsou však vždy stojatě Rovnovážná relativní koncentrace [HCl] ZKRATKA pro molární roztok 1M-HCl - jenom se vzorcem, bez mezer!! (1M-dusičnan nebo 0,1mM-HCl nevhodné, c = 0,1M ŠPATNĚ)

21 Chemické vzorce a rovnice strukturní vzorce - speciální software chemické rovnice jako matematické v chemických rovnicích se mezi číselným koeficientem a vzorcem vždy vynechává mezera H 2 = 2 H + + e

22 2. Matematické zápisy

23 Hlavní zásady při matematickém vyjadřování (ostatně nejen při něm) 1. Zápis musí být jednoznačně formálně správný. 2. Zápis by měl být jednotný a přehledný, aby čtenáři usnadnit orientaci v textu. 3. Zápis by měl působit dobrým grafickým dojmem a respektovat požadavky a domácí pravidla vydavatele.

24 Základní prvky v rovnicích 2.1 čísla 2.2 symboly matematických operací 2.3 názvy a značky jednotek 2.4 symboly veličin 2.5 chemické vzorce slova nepatří do rovnic!!!

25 2.1 Číslovky v textu malé základní i řadové číslovky SLOVY POZOR NA BILION A MILIARDU 10metrový, 30krát, ale NIKDY NE po dobu 20ti let

26 2.1 Čísla (čísla zapsaná číslicemi) desetinné znaménko - tečka (CZ) čárka; POZOR na převzaté obrázky CZ ENG!!! oddělování číslic v dlouhých číslech do skupin po třech mezerou, ale ničím jiným! (příklad: ,325 4) - jediná výjimka: letopočty čísla raději stojatě, i v kurzivním textu; i π (Ludolfovo číslo), imaginární jednotka i nebo e (základ přirozených logaritmů) jsou stojaté (jsou to konstanty, čísla)

27 2.2 Matematické symboly a značky +,, ±, nebo :, / (pozor na minus! pozor, hvězdička ne!), je přibližně rovno je po zaokrouhlení rovno odpovídá je identicky rovno ~ je úměrné závorky ( ) okrouhlé [ ] lomené { } složené úhlové

28 správně VŽDY mezery kolem symbolů DOPORUČUJI POUŽÍVAT PEVNOU MEZERU symboly funkci VŽDY STOJATÉ PÍSMO: sin, log, POZOR! také d jako symbol derivace!! dx/dt = x/t!!! sinα sinα cosα cosα Σ Σ, Δ Δ obecný symbol funkce f nebo F

29 Příklady doporučenou pevnou mezeru značím 19 x a 1,14 b : c b/c 2 a + b = c 45 3,25 V 2(a + b) = c dx/dt log 2a 2 d ln a cos α sin 2 α 2 f(x) y 2(x 1) F ( / k) a+ b = c+ d 2 (a + b)/(c + d)

30 2.3 Jednotky Mezinárodní soustava jednotek SI koherentní soustava, postavená se několika základních jednotkách; všechny ostatní jednotky jejich prostou kombinací (s exponenty), bez číselných koeficientů (přepočítávacích faktorů); existují i jiné koherentní i nekoherentní soustavy jednotek, ALE NELZE JE VZÁJEMNĚ KOMBINOVAT, ANI KOMBINOVAT S JEDNOTKAMI SI

31 Mezinárodní soustavu jednotek SI základní jednotky, tvoří odvozené jednotky (se zvláštními názvy) - kombinace základních jednotek, násobné a dílčí jednotky, vedlejší jednotky (mimosoustavní), které lze používat trvale. Mezinárodní soustava jednotek SI platí od

32 Základní jednotky Veličina Základní jednotka SI název symbol délka metr m hmotnost kilogram kg čas sekunda s elektrický proud ampér A termodynamická kelvin K teplota látkové množství mol mol svítivost kandela cd

33 a k tomu jednotka jedna - VEŠKERÉ RELATIVNÍ VELIČINY jednotky radiál a steradián

34 Odvozené jednotky (jenom vybrané) síla newton N tlak, napětí pascal Pa energie, práce joule J výkon watt W elektrický náboj coulomb C elektrický potenciál volt V vzniknou součinem základních jednotek názvy odvozené od vlastních jmen (značka začíná verzálkou!)

35 Násobné a dílčí jednotky postupují po třech řádech; příklady nejběžnějších: Název díl zn. Název díl zn. mili 10-3 m kilo 10 3 k mikro 10-9 μ mega 10 6 Μ nano 10-9 n giga 10 9 G ke značce jednotky BEZ MEZERY (GPa, mm); jsou to plnohodnotné jednotky SI!! (kg) ale:c (centi, 10-2 ), d (deci, 10-1 ), dk (deka, 10 1 ), h (hekto, 10 2 )

36 Doplňkové jednotky čas minuta, hodina, den, rok min, h, d, a úhel stupeň (bez mezery) objem litr l nebo L hmotnost tuna t atomová hmotnostní jednotka u energie elektronvolt ev teplota Celsiův stupeň C (20 není teplota!!) A NIC JINÉHO!

37 Jednotky jiných soustav NELZE v kombinaci s jednotkami SI používat!!

38 2.3 Názvy jednotek Názvy jednotek voleny tak, aby byly (s minimálními pravopisnými změnami) mezinárodně použitelné. Název začíná malým písmenem, ať je odvozen od obecného slova (metr, kilogram, sekunda, mol, kandela), nebo od vlastního jména (kelvin, ampér + všechny odvozené jednotky). Názvy se normálně skloňují (1 mol, i v 1 molu).

39 2.3 Symboly (ZNAČKY) jednotek zásadně předepsané značky; zásadně a VŽDY stojaté; od obecných slov (jen zákl. jednotky) značky malá písmena; názvy od vlastních jmen: první písmeno značky je velké; mezery mezi značkami jednotek - m s 1 ; a vždy mezi číslicí a značkou - 10 kg; ale bez mezer předpona a jednotka; složené jednotky: m s 1 m s 1 m/s m s 1 nevhodné (moc dlouhý zápis), špatně je m.s 1

40 Problémy dělají: SPRÁVNĚ ŠPATNĚ s, min sec, sek, vteřina, min. mikrometr, μm mikron, μ 0,1 nm angström, Å kelvin, K stupeň Kelvina, K stupeň Celsia, C např. 25, 25 C

41 Nejčastější chybně používané jednotky: atmosféra 1 atm = 101 kpa bar 1 bar = 100 kpa torr (mmhg) 1 torr = 0,133 kpa angström mikron kalorie 1 Å = m = 0,1 nm 1 μ = 1 μm 1 cal = 4,1868 J ale i curie, debye, dyn, erg, gauss, poise a mnohé další

42 Procenta procento = dílčí jednotka jednotky jedna vyjádření podílů či zlomků (molárních, hmotnostních či objemových) správný zápis s mezerou: např. 25 % desetiprocentní roztok - 10% roztok (bez mezery), nebo lépe 10%ní roztok procentuální (procentový) obsah ppm = 10-6, ppb = 10-9

43 2.4 Veličiny Veličiny se označují jedním písmenem latinské nebo řecké abecedy (výjimka: kritéria Re, Fo); ale ne např: BC - zbytkový proud! V celém díle pro danou veličinu používat stejný symbol (!!!!), a to pokud možno symbol odpovídající příslušnému doporučení. Všechny veličiny v rovnici je třeba označovat symboly - slova do rovnice nepatří. Symboly vždy kurzívou (a to i symboly označené písmeny řecké abecedy).

44 Rozlišení veličin různého charakteru: vektory a, x, v nebo operátory  nebo skript (psací písmo) množiny A, B, některé standardní množiny N, R matice A, B, C determinanty A, det A axv,,

45 Rozlišení významu symbolů - dolní indexy (horní indexy obecně znamenají umocňování). Index odkazuje k jiné veličině potom kurzívní symbol jako pro danou veličinu (např. c p -měrná tepelná kapacita za konstantního tlaku p). Index je zkratkou slova nebo číslo - potom stojatě (a 1, symbol m pro molární veličiny, C m, symbol r pro relativní, M r, atd.). Standardní veličiny - HORNÍ index - např. E (je to kroužek, jako pro stupeň, nikoliv nula); symbol E 0 znamená E na nultou E nula (počáteční stav): E 0, nikoliv E o konst., konst i const ale k nebo K

46 Pár příkladů hmotnost m kg (ne symbol w) látkové množství n mol (ne název počet molů ) Avogadrova konstanta N A mol 1 (označení Avogadrovo číslo je nevhodné) relativní atomová (molekulová) hmotnost A r, M r molární hmotnost M gmol 1 látková koncentrace c mol dm 3 = mol l 1 (lepší než název molární koncentrace )

47 ROZLIŠUJTE: ROVNICE VZTAH (rovnice, nerovnosti) VÝRAZ - např. 6 ab/(8 cd 2 ) t = 8 s t - veličina (čas), s - značka jednotky, 8 - číselná hodnota veličiny můžeme psát t = {t} [t] a čteme: číselná hodnota {t} s = 8 rozměr veličiny [t] = s ALE ZNAČKA JEDNOTKY DO LOMENÝCH ZÁVOREK NEPATŘÍ

48 Rozlišujeme veličinové rovnice (rovnicí zapsaný vztah mezi veličinami; není závislý na volbě jednotek, ve kterých jsou veličiny vyjádřeny musí to ale být jednotky koherentní); rovnice číselných hodnot (platí pouze tedy, vyjádříme-li veličiny v určených jednotkách). Rozeznáme to pomocí rozměrové analýzy Je tedy třeba uvádět jednotky? kde G m je molární Gibbsova energie, která se udává v J mol 1 kde G m je molární Gibbsova energie v J mol 1

49 Jak se rozměrová analýza dělá? 1. Za každou veličinu dosadit její jednotky (dosazovat v základních jednotkách! odvozené jednotky na ně převést) a rozměr levé a pravé strany by měl být shodný. 2. Nesouhlasí-li, může být taky chyba v rovnici ověřit! 3. Pozor na číselné koeficienty v rovnicích! Jen někdy to jsou opravdu čísla. 4. Argumenty exponenciálních, logaritmických, trigonometrických a podobných funkcí jsou čísla musí to být číselné hodnoty veličin, nebo kombinace veličin s výsledným rozměrem jedna. 5. Empirické konstanty jsou buď bezrozměrné, nebo číselná hodnota závisí na jednotkách, v nichž jsou vyjádřeny. Číselné činitele závisejí na definicích veličin v rovnici obsažených.

50 PŘÍKLADY pv = nrt stavová rovnice ideálního plynu p - tlak, Pa; V -objem, m 3 ; n - látkové množství, mol; R - molární plynová konstanta, 8,314 J K 1 mol 1 ; T - termodynamická teplota, K (Pa) (m 3 ) = (mol) (J K 1 mol 1 ) (K) (m -1 kg s -2 ) (m 3 ) = (mol) (m 2 kg s -2 K 1 mol 1 ) (K) m 2 kg s -2 = m 2 kg s -2

51 RT E = E + nf [ Ox] [ ] ln Red Nernstova rovnice R = 8,314 J K 1 mol 1 ; F = ,34 C mol 1 ; T = 298 K = 25 C (obvyklá, laboratorní, normální ) [RT/nF] = J K 1 mol 1 K/ C mol 1 = J/C = m 2 kg s -2 /A s = = m 2 kg s -3 A -1 = V E = E + [ Ox] [ ] 0,059 log n Red je ale nezbytné uvést, že PLATÍ POUZE pro E ve voltech (koeficient 0,059 má rozměr volt!) a pro 25 C!

52 Umístění rovnic v textu Umístění jednotlivých prvků účaří řádku (pozor u zlomků); c a = s+ z b ( 2 ) dělení do dvou řádků: u rovnítka; u znaménka + nebo Příklad: Δm = / = = 3, kg = 3, g čísla rovnic k pravému okraji, číslování podle kapitol soustavy rovnic - rovnítka POD SEBOU

53 Umístění rovnic ve vztahu k textu na střed na odstavcovou zarážku viz ukázka

54 N nnnnnn nnnnnn, ΔN, nnnnn nn nnnnn nnnnnnn nnnnnnnnnn nnnnnnnnn n nnnnnnnnnn nnnnnnnnn nnnnnn (nnnnn nn nn nnnnnnnnn) nnnnnnnnn nnnnnnnnn nnnnn nnnn nnnnnnnnn: N nnnnnn nnnnnn, ΔN, nnnnn nn nnnnn nnnnnnn nnnnnnnnnn nnnnnnnnn n nnnnnnnnnn nnnnnnnnn nnnnnn (nnnnn nn nn nnnnnnnnn) nnnnnnnnn nnnnnnnnn nnnn nnnnn nnnnnnnnn: ΔN = N NNN - N NNN (1-1) N NNN = ΔN + N NNN (1-2) N nnnnnn nnnnnn, ΔN, nnnnn nn nnnnn nnnnnnn nnnnnnnnnn nnnnnnnnn n nnnnnnnnnn nnnnnnnnn nnn (nnnnn nn nn nnnnnnnnn) nnnnnnnnn nnnnnnnnn nnnnn nnnn nnnnnnnnn: ΔN = N NNN - N NNN, (1.3) N NNN = ΔN + N NNN. (1.4) N nnnnnn nnnnnn, ΔN, nnnnn nn nnnnn nnnnnnn nnnnnnnnnn nnnnnnnnn n nnnnnnnnnn nnnnnnnnn nnnnnn (nnnnn nn nn nnnnnnnnn) nnnnnnnnn nnnnnnnnn nnnn nnnnn nnnnnnnnn: N nnnnnn nnnnnn, ΔN, nnnnn nn nnnnn nnnnnnn nnnnnnnnnn nnnnnnnnn n nnnnnnnnnn nnnnnnnnn nnnnnn (nnnnn nn nn nnnnnnnnn) nnnnnnnnn nnnnnnnnn nnnnn nnnn nnnnnnnnn: N nnnnnn nnnnnn, ΔN, nnnnn nn nnnnn nnnnnnn nnnnnnnnnn nnnnnnnnn n nnnnnnnnnn nnnnnnnnn nnnnnn (nnnnn nn nn nnnnnnnnn) nnnnnnnnn nnnnnnnnn nnnn nnnnn nnnnnnnnn: ΔN = N NNN - N NNN N NNN = ΔN + N NNN N nnnnnn nnnnnn, ΔN, nnnnn nn nnnnn nnnnnnn nnnnnnnnnn nnnnnnnnn n nnnnnnnnnn nnnnnnnnn nnn (nnnnn nn nn nnnnnnnnn) nnnnnnnnn nnnnnnnnn nnnnn nnnn nnnnnnnnn: ΔN = N NNN - N NNN N NNN = ΔN + N NNN. N nnnnnn nnnnnn, ΔN, nnnnn nn nnnnn nnnnnnn nnnnnnnnnn nnnnnnnnn n nnnnnnnnnn nnnnnnnnn nnnnnn (nnnnn nn nn nnnnnnnnn) nnnnnnnnn nnnnnnnnn nnnn nnnnn nnnnnnnnn: