4. Tvoříme mapy. Obr. 2: Plánek třídy. Obr. 1: Ilustrace kartografické tvorby v terénu a leteckého snímkování

Transkript

1 Tvoříme mapy V předešlých dvou kapitolách jsme se společně naučili, jak správně číst z map, k čemu jednotlivé mapy slouží a jaké náležitosti by měla mapa obsahovat, aby byla její kompozice úplná a přehledná. V této kapitole se zaměříme na to, jak samotné mapy vznikají. Nebudeme zabývat všema metodami a postupy, ale jen těmi, které využijeme my při naší kartografické tvorbě.

2 Tímto způsobem se pořizují především mapy velkého měřítka (1:50, 1:500, 1:1000, ) My takhle můžeme třebas vytvořit plánek třídy nebo mapu školy a jejího okolí. Obr. 2: Plánek třídy Obr. 1: Ilustrace kartografické tvorby v terénu a leteckého snímkování Jak taková mapa vlastně vzniká? Každá mapa, která je vytvořena splňuje dvě hlavní podmínky. Měla by být na první pohled esteticky propracovaná a také funkční a přehledná. Mapy vznikají dvěma způsoby. Při prvním způsobu jdeme rovnou do terénu s různými měřícími přístroji a mapou. Měříme a zakreslujeme okolí místa, které chceme zmapovat. U druhého způsobu, jde především o mapy odvozené od těch, které vznikly přímo v terénu. Avšak většina dnešních map vzniká za pomoci snímků, které pořizují letadla nebo družice přelétající nad zemským povrchem. Nejprve se pořídí snímky z letadla či družice a pak na počítači převádíme do podoby mapy. Jde o to, že se údaje o zeměpisné poloze míst převedou na souřadnice v mapě. Je třebas si umět zvolit vhodnou velikost měřítka. Pro vyjádření jednotlivých skutečností se používají různé barvy a tvary znaků. Mapy můžeme také vytvářet ze statistických dat, která jsme získali v průběhu statistického šetření. 24

3 O tom, jak vypadá letecký snímek nebo přístroj, který tyto snímky pořizuje, jsme se zmínili už ve třetí kapitole. Objekty, které nelze zaznamenat na snímku, se buďto dokreslují pomocí starších map nebo přímo v terénu. (např. ropovody, plynovody, podzemní prameny) My se však v této kapitole zaměříme především na tvorbu map pomocí leteckých snímků a zpracováním statistických dat. NA CO DBÁT PŘI TVORBĚ MAPY 1) Úplnost kompozice Nezapomínejte na všechno kompoziční prvky, které má mapa obsahovat: Název mapy, mapové pole, legenda, měřítko, tiráž, směrovka. Bez těchto prvků je mapa neúplná. 2) Barvy v mapách Barva je důležitým vyjadřovacím prostředkem mapy. Jednotlivé barvy se odvíjí od toho, co znázorňují. Kvalitativní jevy (areály ORP, národnost, vzdělání, náboženství, jazyk) Syté barvy Velké plochy Bodové znaky Liniové znaky Popisky Světlejší odstíny Velké plochy Užíváme přibližně stejné tóny barev. Dodržujeme asociativnost (lesy zeleně, vodní toky a plochy modře, vrstevnice hnědou,.) Kvantitativní jevy (nadmořská výška, míra nezaměstnanosti, hustota zalidnění) Intenzitu barvy zvyšujeme s intenzitou jevu. Nejlépe užíváme odstíny jedné barvy. U protikladných jevů (u podnebí: studené teplé) používáme dva druhy barev. Bílá barva se zde využívá v souvislosti s tím, že jev se nevyskytuje nebo nebyl změřen. 4) Kartografické znaky Znak by měl být srozumitelný, dobře čitelný, zapamatovatelný. (tj. měly bychom z něj odvodit, co znázorňuje) Bodové Liniové Plošné 5) Písmo a popisky znázorňují bodové jevy (města, kóty, výrazné stromy,.) znázorňují liniové jevy (železnice, řeka, vrstevnice, izolinie, elektrické vedení, ) znázorňují plošné jevy (lesy, pole, vodní plochy, sídla,.) V mapě používáme maximálně dva druhy písma, přičemž název mapy, legenda, tiráž, měřítko jsou stejným písmem. Barvu písma volíme i na základě asociativnosti (řeky modře, vrstevnice hnědou, ) Popisky do mapy umisťujeme až na konec a měly by být jednoznačně přiřazeny k objektu. 25

4 ÚLOHA Č. 1 Do čtverečkového pole zakresli plánek tvého pokoje. (například délka stran 1 malého čtverečku = 0,5 cm odpovídá 25 cm ve skutečnosti nebo 1 velkého čtverečku = 1 cm odpovídá 25 cm ve skutečnosti) Zvol si vhodné měřítko a nezapomeň uvézt veškeré náležitosti, které má mapa mít. PLÁN NAŠEHO OBÝVÁKU VYSVĚTLIVKY skříňka stěna MĚŘÍTKO 1: 50 pohovka Obr. 3: Příklad plánku obýváku (neúplného) 26

5 DPZ dálkový průzkum Země Proč se zmiňuji právě o dálkovém průzkumu Země? DPZ se zabývá především zkoumáním naší Země za pomocí letadel nebo družic. A jedním z výsledků tohoto zkoumání jsou letecké a družicové snímky. Snímky takto pořízené jsou nám v dnešní době velmi nápomocné při tvorbě map. Můžeme na nich rozlišovat tvary objektů, jejich velikost a polohu. Ale také různé druhy změn probíhající v krajině. Pomocí speciálních zařízení můžeme zjišťovat i některé jejich vlastnosti třebas Obr. 7: Vodní plocha teplotu. Jednotlivé snímky jsou vytvářeny buďto v digitální podobě, tedy Obr. 6: Zástavba v počítači, nebo formou tradičních fotografií. My se teď společně podíváme na to, jak se jednotlivé objekty zobrazují na leteckých nebo družicových snímkách a zadáme si cvičení. Obr. 9: Dálnice Obr. 8: Řeka ÚLOHA Č. 2 Na str. 28 je obrázek družicového snímku společně s výřezy leteckých snímků vybraných míst. Tvým úkolem bude správně vybarvit mapu na str. 29 za pomocí družicového snímku na str. 28, doplň název mapy. Obr. 4: Pole Obr. 5: Lesní krajina Nápověda:pokud si nebudeš jistý, využij map na webových stránkách národního Geoportálu INSPIRE. ( 27

6 Kamenolom Jakubčovice nad Odrou Letiště Mošnov Odry Jistebnické rybníky Nový Jičín Štramberk a Kopřivnice 28

7 29

8 Tematické mapy mohou vznikat také zpracováním různých statistických dat, ať už číselné nebo textové povahy. Jejich vyjadřovacím prostředkem je kartogram nebo kartodiagram. KARTOGRAM je jeden z nevýznamnější vyjadřovacích prostředků. Dělíme ho na pravý a nepravý. U PRAVÉHO jsou plošným způsobem (různými odstíny barev nebo rastrem) zaznamenaná statistické data na určitém území (vztahující se určitému území). Například hustota zalidnění, míra nezaměstnanosti, míra gramotnosti,(na km 2 ) NEPRAVÉ KARTOGRAMY se nevztahují k určitému území. (Například podíl počtu osob studujících VŠ na 1000 obyvatel.) KARTODIAGRAM je diagram vložený do mapového pole vztahující se k určitému území (jednotlivým okresům, ORP). K nejčastějším typům diagramu patří složený (sloupcový) nebo součtový (výsečový). Touto metodou můžeme znázorňovat (příčiny úmrtí v jednotlivých okresech, nejvyšší dosažené vzdělání obyvatel v jednotlivých krajích, věkové složení obyvatel v ORP,podíl osob využívající určitého mobilního operátora) Obr. 10: Hustota zalidnění v jednotlivých ORP okresu NJ pro rok 2012 Mapa na Obr. 10 znázorňuje intenzitu hustoty zalidnění, která je barevně odlišena od světlejší po nejtmavší. Žlutou barvou je vybarveno území s nejnižší hustotou zalidnění a tmavě červenou s nejvyšší hustotou. Obr. 11: Věkové složení obyvatelstva v jednotlivých ORP okresu NJ pro rok 2011 Na Obr. 11 je pomocí kruhového diagramu zobrazeno věkové složení obyvatelstva. Velikost kruhové výseče znázorňuje počet obyvatel v jednotlivých ORP a jednotlivé výseče zastoupení věkových skupin. 30

9 TVORBA KARTOGRAMU Vysvětlíme si to na příkladu hustoty zalidnění v jednotlivých OPR okresu Nový Jičín (str. 30 obrázek č. 9) A. Vyhledáme vhodná data, která chceme zpracovat (czso.cz). Pro ČR získáme data na stránkách Českého statistického úřadu V našem případě hustota zalidnění znázorňuje počet obyvatel žijících na 1 km 2. Proto, potřebujeme znát následující data: počet obyvatel v ORP, rozloha ORP (km 2 ), případně hustotu zalidnění Tab. 1: Počtu obyvatel a rozlohy jednotlivých ORP okresu Nový Jičín pro rok 2013 Názve ORP Počet obyvatel Rozloha (km 2 ) Frenštát pod Radhoštěm Odry Bílovec Kopřivnice Nový Jičín B. Vypočítáme hodnotu hledané veličiny (hustoty zalidnění v jednotlivých ORP) Pro výpočet hustoty zalidnění musíme počet obyvatel ORP vydělit rozlohou ORP. Ve Frenštátu : 118 = 161,9 (obyvatel/km 2 ) V Odrách : 224 = 77,8 (obyvatel/km 2 ) V Bílovci : 173 = 150 (obyvatel/km 2 ) V Kopřivnici : 121 = 342,2 (obyvatel/km 2 ) V Novém Jičín : 325 = 148,8 (obyvatel/km 2 ) C. Vytvoříme vhodné intervaly, podle kterých odstupňujeme intenzitu hustoty zalidnění. Dostali jsme 5 hodnot, proto by bylo vhodné zvolit 3 5 intervalů (rozmezí hustoty zalidnění). My jsme v tomhle případě zvolili 4 intervaly. Intervaly by měly být přibližně stejně velké (jeden náš interval obsahuje 90 statistických jednotek): D. Vytvoříme barevnou škálu (případně šrafu), pro rozlišení intenzity hustoty zalidnění. Barvy (šrafu) si zvolíme tak, aby nejnižší intenzita jevu (nejmenší hustota zalidnění) byla nejsvětlejší a nejvyšší intenzita jevu (nejvyšší hustota zalidnění) byla znázorněna nejtmavší barvou Žlutou je znázorněna nejnižší hustota a tmavě červenou je znázorněna nejvyšší hustota. E. Vybarvení jednotlivých areálů ORP barvou, podle hustoty zalidnění. Nakonec nezapomeňme k mapě vytvořit vhodný název, sestavit legendu a doplnit další náležitosti. Výsledná mapa by měla vypadat podobně jako mapa na str. 30 Obr

10 ÚLOHA Č. 3 Přirozený přírůstek je rozdíl počtu živě narozených dětí a zemřelých osob. Když je číslo přirozeného přírůstku záporné, znamená to, že v dané oblasti víc obyvatel zemře, než se za dané období narodí. Doplň tabulku přirozeného přírůstku obyvatel v jednotlivých ORP okresu Nový Jičín pro rok 2013 Sestav vhodný počet intervalů a barevnou škálu Vytvoř kartogram (na 1000 obyvatel). Rozhodni, zda se jedná o pravý nebo nepravý kartogram. Pozn.: Na straně 33 máš připravenou obrysovou mapu ORP okresu Nový Tab. 2: Tabulka přirozeného přírůstku jednotlivých ORP okresu Nový Jičín pro rok 2013 Název Přirozený přírůstek Bílovec Frenštát pod Radhoštěm Kopřivnice Nový Jičín Odry Pomocné výpočty: PŘIROZENÝ PŘÍRŮSTEK rozdíl počtu živě narozených dětí a zemřelých osob DATA Tab. 3: Tabulka počtu živě narozených dětí a zemřelých v jednotlivých ORP okresu Nový Jičín pro rok 2013 Název ORP Počet živě narozených dětí Počet zemřelých osob Bílovec Frenštát pod Radhoštěm Kopřivnice Nový Jičín Odry

11 Hranice územně správních obvodů hranice okresu hranice správní obvodů obcí s rozšířenou působností P obec s rozšířenou působností 33

12 TVORBA KARTODIAGRAMU Součtový Vysvětlíme si to na příkladu věkového složení obyvatelstva v jednotlivých OPR okresu Nový Jičín (str. 30 obrázek č. 11) A. Vyhledáme vhodná data, která chceme zpracovat Pro ČR získáme data na stránkách Českého statistického úřadu (czso.cz). V našem případě věkového složení obyvatelstva ORP, potřebujeme znát následující data: počet obyvatel ve věku 0 14, počet obyvatel ve věku 15-64, počet obyvatel ve věku 64+, celkový počet obyvatel v jednotlivých ORP. B. Vytvoření funkční stupnice Součtový diagram určuje velikost sledovaného jevu a jeho strukturu (z čeho se skládá). V našem případě velikost kruhu závisí na počtu obyvatel v daném ORP a velikost jednotlivých výsečí závisí na početném zastoupení jednotlivých věkových skupin. Barevně pak odlišíme jednotlivé věkové skupiny v diagramu Tab. 4 : Věkové složení obyvatel v jednotlivých ORP okresu Nový Jičín pro rok 2013 Název 0 14 let let 64+ let Celkový počet obyvatel Bílovec Frenštát pod Radhoštěm Kopřivnice Nový Jičín Pozn. Nejmenší jsme zvolili o poloměru cca 1 cm, větší o poloměru cca 1,5 cm a největší o poloměru 2,5 cm. Vzhledem k tomu, že budeme diagram dělat ručně, muže dojít k určité generalizaci hodnot v diagramu nebo k menším nepřesnostem. Poloměry jednotlivých diagramů vol úměrně k celkovému počtu obyvatel a dali se porovnat s ostatními ORP C. Vytvoření diagramu Jak budeme postupovat například u vytvoření diagramu ORP Nový Jičín. 1) Nakreslíme si kruh o potřebném poloměru dle počtu obyvatel. Odry

13 2) Rozdělíme si kruh na 8 stejných dílů Věková skupina 64+ Počet obyvatel Na poslední věkovou skupinu nám zůstala poslední část výseče, kterou už jen vybarvíme. Velikost výseče 3) Zjištění velikosti výsečí v závislosti na počtu obyvatel jednotlivých věkových skupin Nejprve vydělíme : 8 = Tak zjistíme, kolik obyvatel zastupuje jedna výseč. Věková skupina 0-14 Počet obyvatel Velikost výseče Vidíme, že počet obyvatel je o něco větší než zastupuje jedna dílek kruhu. Tak vybarvíme jeden dílek a ještě malý kousek z vedlejšího dílku. Nejprve si jednotlivé grafy nakreslete bokem na papír, a poté je pomocí průklepového papíru přeneste do mapy. Barvy pro rozlišení jednotlivých skupin volíme tak, aby 0-14 let let 65+ let D. Lokalizace diagramů (grafů) v mapě Diagramy umisťujeme do mapy na střed areálu (plochy) ke které se vztahují a tak aby ležely pokud možno celé uvnitř areálu. Věková skupina Počet obyvatel Vidíme, že počet obyvatel je o něco větší než zastupuje pět dílků (6056 * 5 = ). Tak přidáme ještě přibližně polovinu z vedlejšího dílku. Velikost výseče 35

14 ÚLOHA Č. 4 Prostor pro pomocné výpočty a tvorbu náčrtků diagramů Právě ses naučil, jak se vytváří součtový kartodiagram. Nyní bude tvým úkolem získané znalosti a dovednosti aplikovat v praxi. Nejprve doplň do tabulky chybějící data. Vytvořte vhodnou funkční stupnici. Vytvoř jednotlivé diagramy. Zhotov kartodiagram. Pozn. Pokud si nebudeš vědět rady, podívej se na návod na předešlých dvou stranách. Tab. 5: Počet školských zařízení v jednotlivých ORP v okrese Nový Jičín za rok 2013 Název ORP Mateřské školy Základní školy Střední školy Bílovec Frenštát pod Rad Kopřivnice Nový Jičín Odry Funkční stupnice Celkový počet škol. zařízení Pozn.: Pro velikost jednotlivých diagramů použijte šablonu, která je vytvořena u funkční stupnice. Diagramy následně doplň do mapy na následující straně. Opět nezapomínej na všechny náležitosti mapy 36

15 Hranice územně správních obvodů hranice okresu hranice správní obvodů obcí s rozšířenou působností P obec s rozšířenou působností 37