Příloha 1. Charakteristika klimatických oblastí farem. Tab. 7 Charakteristika klimatické oblasti MT 10. Jaro

Transkript

1 PŘÍLOHY

2 Příloha 1. Charakteristika klimatických oblastí farem Tab. 7 Charakteristika klimatické oblasti MT 10 Jaro mírně teplé - průměrná teplota v dubnu: 7-8 C Léto dlouhé - počet letních dnů: teplé - průměrná teplota v červenci: C mírně suché - srážkový úhrn ve vegetačním období: mm Podzim mírně teplý - průměrná teplota v říjnu: 7-8 C Zima krátká - počet mrazových dnů: , počet ledových dnů: mírně teplá - průměrná teplota v lednu: -2-(-3) C velmi suchá - srážkový úhrn v zimním období: mm krátké trvání sněhové pokrývky - počet dnů se sněhovou pokrývkou: Další charakteristiky počet dnů s průměrnou teplotou nad 10 C a více za rok: průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více: Zdroj dat: Quitt (1971) Tab. 8 Charakteristika klimatické oblasti MT 9 Jaro mírně teplé - průměrná teplota v dubnu: 6-7 C Léto dlouhé - počet letních dnů: teplé - průměrná teplota v červenci: C suché až mírně suché - srážkový úhrn ve vegetačním období: mm Podzim mírně teplý - průměrná teplota v říjnu: 7-8 C Zima krátká - počet mrazových dnů: , počet ledových dnů: mírná - průměrná teplota v lednu: -3-(-4) C suchá - srážkový úhrn v zimním období: mm krátké trvání sněhové pokrývky - počet dnů se sněhovou pokrývkou: Další charakteristiky počet dnů s průměrnou teplotou nad 10 C a více za rok: průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více: Zdroj dat: Quitt (1971)

3 Příloha 2. Rostlinná produkce na ekologické farmě Ing. Folty Tab. 9 Charakteristika plodin pěstovaných na ekofarmě Ing. Folty ( ) Pěstované plodiny jsou řazeny abecedně podle českého názvu: Bojínek luční (Phleum pratense L.) Vysoká, volně trsnatá plodina s rychlým počátečním vývojem, jarního charakteru. Není náročný na podmínky prostředí-dobře snáší dlouho ležící sníh, holomrazy a chladné klima; Vyžaduje dostatek vláhy.bojínku vyhovují i těžší půdy.po vymetání poskytuje vysoké výnosy píce (Hrabě a kol., 2004). Hořčice bílá (Sinapis alba L.) Méně pěstovaná olejnina. Spíše seta jako plodina náhradní, nebo jako letní meziplodina na zelené krmení nebo hnojení. Hořčice je plodina nenáročná, vyžaduje však odplevelenou půdu. Je-li zařazena jako hlavní plodina, jsou vhodnými předplodinami okopaniny, luskoviny, ozimé směsky a jeteloviny (Kostelanský a kol., 2008). Jetel červený/jetel luční (Trifolium pratense L.) Velmi náročný na vláhu, více tetraploidní půdy. Vyžaduje těžší, utuženější půdy, dobře zásobené živinami. Má vysoké nároky na fosfor a vápník. Optimální ph je v oblasti slabě kyselé až neutrální (ph 5,8-7,0). Předplodinou jsou zpravidla obilniny a mezi jeho obtížné plevele patří šťovíky, silenky a knotovka (Hrabě a kol., 2004). Jílek jednoletý (Lolium multiflorum var. westerwoldicum L.) Poddruh jílku mnohokvětého (Lolium multiflorum L.). Jílek jednoletý je pícní tráva s nejrychlejším vývojem po zasetí, osivo se sklízí v roce výsevu, v mírných zimách dobře přezimuje. Jeho tetraploidní forma má téměř dvakrát větší obilky, širší listy, poskytuje vyšší výnosy čerstvé píce, vyšší obsah cukrů a vody, a zároveň vytváří méně odnoží. Jílek jednoletý je možno použít jako strniskovou meziplodinu, která při dostatku srážek a dusíku je schopna za dní po výsevu poskytnout výnos až 50 t/ha zelené píce. Při nedostatku vláhy jílek po vytvoření několika málo listů metá, je napaden houbovými chorobami a píce má podřadnou krmnou hodnotu s nízkým výnosem. Je náročný na živiny, vláhu a teplo, používá se jako krycí plodina při zakládání trvalých travních porostů při výsevku do 8 kg/ha (Hrabě a kol., 2004). Kostřava luční (Festuca pratensis Huds.) Vysoká, volně trsnatá tráva ozimého charakteru. Má širokou ekologickou amplitudu-snáší přísušky i přechodné zamokření, snáší i drsné klimatické podmínky. Nesnáší přehnojení, dobře ale využívá nižší dávky hnojiv. Hlavní nevýhodou je její malá vytrvalost a nízká konkurenční schopnost vůči plevelům a jiným travám, zejména při vyšší úrovni hnojení (Hrabě a kol., 2004). Pohanka obecná (Fagopyrum esculentum M.) Pohanka je rostlina z čeledi Polygonaceae (rdesnovité), jednoletá, dvouděložná, cizosprašná a hmyzosnubná. Z fotosyntetického hlediska se jedná o rostlinu C3 - s fotorepirací. Délka vegetační doby se v závislosti na době setí, nadmořské výšce, průběhu počasí a odrůdě pohybuje v rozmezí dnů. Je citlivá ke klimatickým extrémům. Považuje se za rostlinu teplomilnou, náročnou na vláhu a zároveň s velmi vysokými požadavky na světlo. Není příliš náročná na živiny ani půdu. Je to alternativní plodina, která je v České republice v součastné době pěstována na ploše ha (0,12% zemědělské půdy), z toho 900 ha je v ekologickém zemědělství; přesná osevní plocha však není ČSÚ evidována (Moudrý a kol. 2005). Psárka luční (Alopecurus pratensis L.) Středně vysoká, krátce výběžkatá tráva ozimého charakteru s výskytem vázaným na dostatek vláhy v půdě. Snáší dlouhodobé záplavy a vysokou hladinu spodní vody. Při dostatku živin a vláhy dokáže vytlačit ostatní druhy z porostu (Hrabě a kol., 2004). Srha (říznačka) laločnatá (Dactylis glomerata L.) Vysoká, volně trsnatá tráva ozimého charakteru. Není vhodná do pastevních porostů ve směsi s jinými travami ani do směsí s jetelem lučním vzhledem k ranosti a rychlému snižování píce po vymetání. Její konkurenční schopnost je vysoká, zejména je-li intenzivně hnojena dusíkem. Je odolná vůči vyzimování, citlivá na jarní mrazíky a dobře snáší sušší podmínky a polostín (Hrabě a kol., 2004).

4 Příloha 3. Živočišná produkce na ekologické farmě Ing. Folty Tab. 10 Průměrný stav počtu kusů skotu na ekofarmě Ing. Folty ( ) Rok Krávy Ostatní skot Skot celkem Zdroj dat: Ing. Josef Folta Tab.11 Stručná charakteristika plemen chovaných na ekofarmě Ing. Folty Charolais Masné plemeno skotu. Velký tělesný rámec.kráva v dospělosti dosahuje hmotnosti 750 kg.průměrné denní přírůstky g. Porážková hmotnost býků je 700 kg, jatečná zralost nastupuje již od od 500 kg. Zvířata jsou schopna přijímat velká množství objemných krmiv a dobře se pasou (Šarapatka, Urban a kol., 2006). Záporem jsou komplikované porody (těžká telata) a vyšší nároky na výživu a krmení. Kladem je výborná růstová schopnost telat jak v čistokrevné plemenitbě, tak i v křížení, velmi dobrá výkrmnost, jatečná hodnota, s nízkým podílem tuku (Žižlavský a kol., 2005). Holštýn Mléčné plemeno skotu (Šarapatka, Urban a kol., 2007). Aberdeen angus Masné plemeno skotu. Menší až střední tělesný rámec. Kráva v dospělosti dosahuje hmotnosti kg. Výtěžnost vykrmených býčků je vysoká, %. Kladem jsou vynikající mateřské vlastnosti, snadné porody (malá telata), výborná pastevní schopnost a dobrá reprodukce (Žižlavský a kol. 2005). Plemeno je vhodné k plemennému chovu i užitkovému křížení. Hodí se do méně příznivých a extenzivních oblastí hospodaření s nižšími nároky na chovatelské zázemí (Šarapatka, Urban a kol. 2005). Blonde d aquitaine Masné plemeno skotu. Střední až velký tělesný rámec. Kráva v dospělosti dosahuje hmotnosti kg. Výtěžnost vykrmených býčků přesahuje 60 %. Plemeno je využíváno k pastevnímu chovu a k užitkovému křížení (Žižlavský a kol., 2005). Dobře snáší extrémní teploty a vysoké srážky. Hodí se do oblastí s produkčnějšími pastvinami, protože je náročnější na výživu a krmení (Šarapatka, Urban a kol., (2006). Tab. 12 Výkaly a moč skotu na ekofarmě Ing. Folty ( ) Plocha Stav Rok Kultura Exkrementy (2) Exkrementy (2) N (3) P 2 O (4) 5 K 2 O (5) (ha) VDJ (1) celkem (t) na 1 ha (t) (kg/1 ha) (kg/1 ha) (kg/1 ha) 2001 pastvina pastvina ,22 40,33 26,89 86, pastvina ,11 36,67 24,44 78, pastvina ,57 34,87 23,25 75, pastvina 52, ,02 33,05 22,03 71, pastvina 53, ,85 32,49 21,66 69, pastvina 53, ,42 27,80 18,53 59, pastvina 53, ,84 39,07 26,05 84,06 Poznámky: 1 Jedná se o průměrný stav VDJ; 2 Exkrementy = výkaly i moč skotu Zdroj dat: Ing. Josef Folta

5 Příloha 4. Výměry a pěstované kultury na ekologické farmě Ing. Folty Tab. 13 Výměry (ha) a pěstované kultury na ekofarmě Ing. Folty ( ) Rok Orná půda ,18 50,26 49,82 44,03 TTP* celkem ,92 63,83 63,42 69,21 Louky Pastviny ,92 53,83 53,42 53,21 TK* - sad 1,11 1,11 1,11 1,11 1,11 1,11 1,06 1,06 Celkem ha 118,11 118,11 118,11 117,11 116,21 115,2 114,3 114,3 * TTP - trvalé travní porosty, TK - trvalé kultury Zdroj dat: Ing. Josef Folta Tab. 14 Informativní výpis z evidence půdy Ing. Folty ke dni Zdroj: KEZ o.p.s.

6 Příloha 5. Ekonomická stránka ekologické farmy Ing Folty Tab. 15 Příjmy a výdaje ekofarmy Ing. Folty ( ) Rok Příjmy Výdaje Zisk / -ztráta Dotace (Kč) (Kč) (Kč) Celkem (Kč) % z příjmů , , , , , , , , * , , , * ,73 * Odhadem upraveny údaje Příjmy (Kč) 2005 a Příjmy+Výdaje (Kč) 2008 Zdroj dat: Ing. Josef Folta Tab. 16 Dotace a příspěvky ekofarmy Ing. Folty po vstupu do EU ( ) Rok Platba na plochu (zeměď. půda) , , , , ,61 Agroenvironmentální opatření , , , , ,00 Pěstování plodin na orné půdě , , , ,00 Chov přežvýkavců , , , ,72 Chov krav BTPM ,00 Pojištění zvířat , Neškodné odstranění kadáverů , ,00 Celkem , , , , ,33 Zdroj dat: Ing. Josef Folta Příloha 6. Živočišná produkce na ekologické farmě Koklima Tab. 17 Charakteristika plemene piemontes Piemontes Šarapatka, Urban a kol. (2006) uvádějí, že toto plemeno je středního tělesného rámce, krávy dosahují až 550 kg živé hmotnosti, výtěžnost masa je až 67 % a vzhledem k tomu, že je chovatelsky náročnější na kvalitní ustájení a chovateské zázemí, lze je doporučit do intenzivnějších oblastí hospodaření, díky čemuž podávají dobré výsledky v přírustku.

7 Tab. 18 Evidence statkových hnojiv ekofarmy Koklima ( ) Pozemek Pěstovaná kultura Termín aplikace EVIDENCE HNOJENÍ 2005 Druh hnojiva Dávka tun na 1 ha kg N na 1ha kg P2O5 kg K2O (2,5 ha) TTP močůvka skotu 5 12, (0,98 ha) TTP močůvka skotu 3 7,5 0,6 16 (0,9 ha) TTP močůvka skotu 3 7,5 0,6 16 Poznámky: *Celkem močůvka skotu: 18,14 t * Celkem močůvka skotu - přibližný odhad Celkem hnůj skotu: - EVIDENCE HNOJENÍ 2006 Dávka Pozemek Pěstovaná Termín kg N na kg P2O5 kg K2O Druh hnojiva tun na 1 (Plocha v ha) kultura aplikace 1ha ha 5610/6 (2,57) TTP močůvka skotu 3 7,5 0,6 15,9 5609/2 (1,70) TTP močůvka skotu 2 5 0,4 10, (4,02) TTP močůvka skotu 2 5 0,4 10,6 5408/2 (2,88) TTP hnůj skotu ,6 42,6 5408/1 (1,33) TTP hnůj skotu ,6 42, (2,04) TTP hnůj skotu ,5 35,5 5404/1 (2,02) TTP hnůj skotu ,5 35, (3,20) TTP hnůj skotu 3,1 15,5 9,6 22 Celkem hnůj skotu: 55,48 t Celkem močůvka skotu: 19,15 t Pozemek (Plocha v ha) Pěstovaná kultura Termín aplikace EVIDENCE HNOJENÍ 2007 Druh hnojiva Dávka tun na 1 ha kg N na 1ha kg P2O5 kg K2O 5612/1 (6,4) TTP močůvka skotu 2 5 0,4 10, (0,6) TTP močůvka skotu 1 2,5 0,2 5, (0,98) TTP močůvka skotu 1 2,5 0,2 5,3 5414/1 (1,84) TTP močůvka skotu 2 5 0,4 10,6 Celkem hnůj skotu: - Celkem močůvka skotu: 18,06 t Pozemek (Plocha v ha) Pěstovaná kultura Termín aplikace EVIDENCE HNOJENÍ 2008 Druh hnojiva Dávka tun na 1 ha kg N na 1ha kg P2O5 kg K2O 5408/3 (4,15) TTP močůvka skotu 2 5 0,4 10, (2,03) TTP močůvka skotu 3 7,5 0, /1 (1,01) TTP močůvka skotu 1 2,5 0,2 5,3 Poznámky: Data o hnoji skotu neposkytnuty Celkem močůvka skotu: 21 t Močůvkou hnojeny také ovocné stromy-celkem l Celkem hnůj skotu: - Pozemek (Plocha v ha) Pěstovaná kultura Termín aplikace PLÁN HNOJENÍ V EZ 2009 Druh hnojiva Dávka tun na 1 ha kg N na 1ha kg P2O5 kg K2O 5408/3 (4,15) TTP močůvka skotu 3 7,5 0, (3,14) TTP močůvka skotu 5 12,5 1 26,5 5612/1 (6,39) TTP hnůj-kompost ,4 28,4 Celkem hnůj skotu: 25,56 t Celkem močůvka skotu: 28,15 t Zdroj dat: Ing. Štěpán Macek

8 Tab. 19 Přívod živin do půdy ve výkalech a moči skotu farmy Koklima v roce 2007 Pozemek (Plocha v ha) Pěstovaná kultura PASTVA v roce 2007 ( ) Termín Druh Dávka tun aplikace hnojiva na 1 ha kg N kg P2O5 kg K2O na 1ha 5612/1 (6,39) TTP květen-září 1,32 4,36 2,90 9, /2 (1,70) TTP červen 0,88 2,90 1,94 6, (1,26) TTP červen 1,20 3,96 2,64 8, (0,68) TTP červen 3,05 10,07 6,71 21, /4 (0,30) TTP červen 6,10 20,13 13,42 43, /1 (0,64) TTP červen 3,35 11,06 7,37 23, /1 (1,84) TTP červenec 1,20 3,96 2,64 8, /1 (0,27) TTP červenec 2,20 7,26 4,84 15, /3 (0,99) TTP červenec 2,40 7,92 5,28 17, (0,69) TTP červenec 3,00 9,90 6,60 21, /3 (4,15) TTP červenec-srpen 1,02 3,37 2,24 7, (0,30) TTP srpen 2,90 9,57 6,38 20, /4 (0,34) TTP srpen 2,60 8,58 5,72 18, (0,91) TTP srpen 1,34 4,42 2,95 9, /1 (1,01) TTP srpen 0,88 2,90 1,94 6, (2,03) TTP srpen 0,60 1,98 1,32 4, (0,89) TTP srpen 1,32 4,36 2,90 9, (0,57) TTP srpen 1,60 5,28 3,52 11, (3,14) TTP září 0,96 3,17 2,11 6, (0,98) TTP září 1,87 6,17 4,11 13,28 Zdroj dat: Ing. Štěpán Macek výkaly a moč skotu Příloha 7. Charakteristika průměrné ekologické farmy Tab. 20 Charakteristika průměrné ekofarmy s chovem KBTPM podnik bez orné půdy, v LFA Hb oblasti (méně příznivá horská oblast); polovina TTP jsou louky, polovina pastviny; není v oblasti 1. zóny CHKO, NP nebo NATURA; prováděn základní management trav, na 1 pracovníka připadá 150 ha TTP a 50 VDJ; hmotnost telete 300 kg živé váhy (ž.v.), hmotnost brakované krávy 700 kg ž. v.; hmotnost jateční jalovice 500 kg ž. v.; zatížení 0,35; zatížení krávy 0,175; produkce masa z průměrné brakace stáda 10 %; počet telat je vypočten z počtu krav 0,9; odhadovaná produkce hovězího masa v živé váze jatečných zvířat cca 100 kg/ha/rok Zdroj dat: Dittrichová a kol., (2008)

9 Příloha 8. Příklad návrhu na šetrnější hospodaření Tab. 21 Návrhy řešení pro šetrnější hospodaření na ekofarmě Ing. Folty Číslo 1 Vysokokmenný sad Stručná charakteristika Návrh řešení pro šetrnější hospodaření Ponechat neposečené pásy při okrajích, věšet ptačí budky 2 Oplocená pastvina navazující na zahradu a sad - 3 Nezpevněná cesta pomístně s travnatým středem - 4 Zemědělská usedlost - 5 Pastvina - extenzivně využívána Ponechávat nedopasky (kromě šťovíku) 6 Eutrofizovaná a degradovaná plocha u napaječky Dosadit dřevinný porost 7 Pastvina - extenzivně využívána * 8 Výslunné lado zarůstající dřevinami v části pastvin * 9 Lem remízků tvořený keřovým patrem - 10 Výslunné lado zarůstající dřevinami v části pastvin * 11 Pastvina v mírném svahu * 12 Lesík zpřístupněný dobytku - 13 Lesní porost - 14 Dům se zahradou a sadem - 15 Lesní porost - 16 Lesík. Bylinné a keřové patro ruderalizované - 17 Ruderalizované lado mezi lesíky * 18 Lesík. Bylinné a keřové patro ruderalizované - 19 Svah pod lesem přístupný pro dobytek * 20 Svah pod lesem přístupný pro dobytek * 21 Lesní porost - 22 Pastvina - extenzivně využívána * 23 Skupina keřů u bylinné meze * Oddělit výsadbou dřevinné nelesní Bylinná mezička mezi pastvinami, nekosená 24 vegetace Oddělit výsadbou dřevinné nelesní Pole pro pěstování jetelotravní směsi na semeno 25 vegetace Oddělit výsadbou dřevinné nelesní Travnatá cesta, pomístně chybí drn 26 vegetace 27 Cesta s ovocnými dřevinami a náletem keřů - 28 Trvalý travní porost Neséct okrajové pásy, výsadba dřevin a keřů 29 Trvalý trávobylinný porost na původně orné půdě Neséct okrajové pásy, výsadba dřevin a keřů 30 Lesní porost - 31 Trvalý travní porost Neséct okrajové pásy, výsadba dřevin a keřů 32 Trvalý travní porost seč max. 2x ročně, dosev pro biodiverzitu 33 Travnatá cesta, pomístně chybí drn - 34 Travnatá cesta, pomístně chybí drn - 35 Pole nekosit vegetaci, okrajová výsadba dřevin 36 Pole - 37 Údolní niva vodního roku Rakovec - Pokračování, zdroj dat a vysvětlení označení * a - je na další straně

10 Tab pokračování Návrh řešení pro šetrnější hospodaření na ekofarmě Ing. Folty Číslo Stručná charakteristika 38 Bylinná linie Návrh řešení pro šetrnější hospodaření výsadba ovocný dřevin-plody pro ptáky 39 Luční porost seč max. 2x ročně, dosev pro biodiverzitu 40 Mezička s dřevinami prosvětlit keřové patro 41 Bylinná linie, projevuje se mírná ruderalizace prodloužit dřevinnou linii 42 Bylinné lado, plocha s výskytem chřástala seč max.1x ročně, nekosit bylinný lem 43 Mezička s dřevinami - 44 Trvalý travní porost 45 Pole seč max. 2x ročně, dosev pro biodiverzitu 46 Trávobylinný porost, neudržovaný 47 Pole okrajová výsadba dřevin - 48 Pastvina ponechávat nedopasky (kromě šťovíku) 49 Remízek v pastvině - 50 Lesní porost - 52 Linie podél cesty s náletem dřevin - 53 Linie podél cesty s náletem dřevin - 54 Vrba bílá v pastvině - Vysvětlivky 51 Lesní porost - Bez návrhů a doporučení * Ponechávat nedopasky (kromě šťovíku) a nezvyšovat zatížení pastvy. Umisťovat ptačí budky na okolní stromy. Omezit přístup do lesních porostů, doplnit okraje výsadbou trnitých keřů. Výjimka je č. 7, pro tuto pastvinu je doporučeno ponechávat nedopasky (kromě šťovíku) a nezvyšovat zatížení pastvy. Umisťovat ptačí budky na okolní stromy. Dosadit aleji ovocných stromů pro zlepšení potravní nabídky pro ptáky a ostatní živočichy s využitím původních krajových odrůd Zdroj dat: Data zpracována na základě informací, které uvádí Bioinstitut o.p.s. (2006) Příloha 9. Mapy Mapa 1 Umístění ekologických farem (Kateřinice, Lutonina) na mapě ČR 1 2 Legenda: 1 Ekologická farma Ing. Folty 2 Ekologická farma Koklima

11 Mapa 2 Půdní bloky ekofarmy Ing. Josefa Folty 1. část 2. část Legenda: Měřítko 1: číslo/číslo Označení půdního bloku (Výměry a pěstované kultury viz příloha 5. tab. 9) číslo 1-54 Hodnocené plochy (viz příloha 8. tab. 21)

12 Mapa 3a Půdní bloky ekofarmy Koklima Legenda: Měřítko 1: T - Travní porost číslo/číslo T Označení půdního bloku

13 Mapa 3b Půdní bloky ekofarmy Koklima Legenda: Měřítko 1: T - Travní porost číslo/číslo T Označení půdního bloku

14 Příloha 10. Bioprodukty Obr. 2a Certifikát na bioprodukty Ing. Folty platný Zdroj: KEZ o.p.s

15 Obr. 2b Seznam produktů/výrobků k certifikátu č (Příloha 10., obr. 2a) Zdroj: KEZ o.p.s.

16 Příloha 11. Fotodokumentace ekologické farmy Ing. Folty a ekofarmy Koklima Obr. 3 Hospodářství ekofarmy Ing. Josefa Folty Graf: Zisk nebo ztráta, dotace ekologické farmy Ing. Folty ( ) Zdroj: Veronika Rusková

17 Obr. 4 Hospodářství ekofarmy Koklima Ing. Štěpána Macka Z Zdroj: Veronika Rusková