Ústav sociálního lékařství a veřejného zdravotnictví, Lékařská fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci, Česká republika

Transkript

1 Citace článku Olecká I, Ivanová K. Health literacy of primiparae in the first six months of maternity: review. Central European Journal of Nursing and Midwifery. 2016;7(3): ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOST MATEK PRVORODIČEK V PRVNÍM PŮLROCE MATEŘSTVÍ: PŘEHLEDOVÁ STUDIE Ivana Olecká, Kateřina Ivanová Ústav sociálního lékařství a veřejného zdravotnictví, Lékařská fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci, Česká republika Abstrakt Cíl: Cílem studie je zjistit, jak je zkoumána zdravotní gramotnost prvorodiček v prvním půlroce mateřství. Byly stanoveny výzkumné otázky: Jakými metodami je zkoumána zdravotní gramotnost matek? Jaké aspekty zdravotní gramotnosti matek jsou zkoumány? Prokazují výsledky souvislost mezi zdravotní gramotností matek a zdravím dítěte? Design: Přehledová studie. Metodika: Byly vyhledávány primární výzkumné statě na základě kombinace klíčových slov: health literacy, mother, maternity, information, knowledge v databázích Scopus a Web of Science. Vyřazovací kritéria: nejednalo se o primární studii, nezabývalo se výzkumem matek prvorodiček dětí do půl roku, netýkalo se výzkumu zdravotní gramotnosti ani získávání informací či osvojování znalostí, nebylo dostupné v plnotextu, nebyla jasně popsána metodika výzkumu. Data byla zpracována pomocí tematické analýzy metodou sortingu. Výsledky: Bylo nalezeno 31 studií, analyzováno bylo 17. Více výzkumů užívalo kvantitativních metod s převážně standardizovanými nástroji. Klíčové kategorie zdravotní gramotnosti se týkají získávání, porozumění a využití informací o zdraví. Přímá souvislost mezi výší zdravotní gramotnosti matek a zdravím dítěte není jednoznačně prokázána. Závěr: Trendem z hlediska zaměření a cílů odborných studií bez ohledu na kulturní nebo národní kontext je přesouvání pozornosti ze zkoumání toho, jakým způsobem jsou získávány informace k porozumění informacím. Klíčová slova: zdravotní gramotnost, mateřství, prvorodičky, symbiotické období, měřicí nástroje zdravotní gramotnosti. Úvod Dle Holčíka (2011, s. 10) zdraví lidí nespočívá v množství zdravotnických zařízení a jejich vybavení, ale v podmínkách, v nichž lidé žijí, a v životním stylu, který prospívá zdraví. Pouhé zjišťování nemocí v populaci, oddalování úmrtí a posilování prevence jednotlivých nemocí nestačí. Je třeba, aby se více pozornosti věnovalo zdravému období života, které je nezbytné co nejvíce prodloužit. Základním předpokladem celoživotního zdraví je dle programu Světové zdravotnické organizace (World Health Organization dále jen WHO) Zdraví 21 (2002, s. 26) zdravý start do života, který zahrnuje životní etapy jako je narození, tělesný vývoj, osvojení základních sociálních a tělesných hodnot, posilování vazeb na rodiče a členy užší rodiny. Na důležitost zdravého startu do života apeluje i deskriptivní výzkum a intervenční studie, které ukazují, že základy zdraví v dospělosti se vytvářejí v raném dětství (Wilkinson, Marmot, 2005, s. 18). Dobrý start do života znamená, že matky jsou oporou svým malým dětem, a že zdravotní důsledky raného vývoje a výchovy trvají celý život: Kojenecké zážitky jsou důležité pro pozdější zdraví vzhledem k pokračující tvárnosti biologických systémů (Wilkinson, Marmot, 2003, s. 14).

2 V prvním půlroce života dítěte je matka akceptována jako významná součást vlastní bytosti dítěte, tzv. symbiotické období (srov. Vágnerová, 2007, s. 108). V tomto období dochází ke vzájemnému vyladění empatie a dorozumívání mezi matkou a dítětem (Plháková, 2006, s. 182). I když se pouto mezi matkou a dítětem obvykle vytváří již v průběhu těhotenství, tak k faktickému naplnění role matky jako pečující osoby dochází teprve bezprostředně po porodu. Je to především matka, která za dítě a jeho zdraví v raném období rozhoduje. Správnost rozhodnutí týkajících se zdraví úzce souvisí s výší zdravotní gramotnosti (srov. Parker, Baker, Williams, Nurs, 1995; Kickbusch, 2001; DeWalt, 2004.). Se zdravím dítěte je proto v symbiotickém období úzce spojena zdravotní gramotnost (ZG) jeho matky. Zdravotní gramotnost chápeme jako gramotnost v oblasti zdraví. Je to míra, do jaké mohou jednotlivci získat, zpracovat a pochopit základní informace a služby potřebné pro příslušná rozhodnutí o zdraví. Zdravotní gramotnost však znamená ještě mnohem více, záleží také na dovednostech, preferencích a očekávání a rovněž na poskytovateli informací a služeb. Zdravotní gramotnost je definována jako soubor osobních, kognitivních a sociálních dovedností, které určují motivaci a schopnost jednotlivců, získat přístup, pochopit a využívat informace pro podporu a udržení dobrého zdraví (Nutbeam, 2001, s. 259). Identifikovat člověka s nízkou zdravotní gramotností přitom může být obtížné (Kempner, 2003, s. 7). Pro efektivní a cílené zvyšování zdravotní gramotnosti by proto bylo vhodné mít k dispozici nástroj, který by dokázal výchozí míru zdravotní gramotnosti ukázat, aby bylo jasné, jaké informace, v jakém rozsahu a v jaké formě konkrétní matce předat. Pro měření zdravotní gramotnosti byla již vyvinuta řada standardizovaných nástrojů (Olecká, Ivanová, Vencová, 2015), nicméně není zcela jasné, který z těchto nástrojů (a zda vůbec některý z nich) by byl nejlépe použitelný pro měření zdravotní gramotnosti matek prvorodiček. Předložený příspěvek je přehledovou studií výzkumů zjišťujících a měřících zdravotní gramotnost matek prvorodiček v prvním půlroce mateřství. Cíl Cílem této přehledové studie je zjistit, jak je zkoumána zdravotní gramotnost matek v prvním půlroce mateřství (symbiotické období). Byly stanoveny tři výzkumné otázky: 1. Jakými metodami je zkoumána zdravotní gramotnost matek v prvním půlroce mateřství? 2. Jaké aspekty zdravotní gramotnosti matek jsou zkoumány? 3. Prokazují výsledky souvislost zdravotní gramotnosti matek a zdraví dítěte? Metodika Metodika studie respektuje doporučení PRISMA (check list a diagram). Rešeršní strategie odborných statí byla vytvářena dle Greenhalgh, která požaduje, aby formulace problému obsahovala odpovědi na tyto otázky: 1. o kom je otázka, 2. co děláme s tím, o kom je otázka a 3. jaký je žádoucí výsledek (Greenhalgh, 2003, s. 23). Výběrová kritéria Výzkumný problém studie se zaměřuje na matky prvorodičky v prvním půlroce života dítěte. Matky prvorodičky dětí v symbiotickém období byly vybrány jako cílová skupina z těchto zásadních důvodů: 1. Jedná se o období nejužšího propojení matky a dítěte (Plháková, 2006, s. 182), 2. V tomto období matka prvorodička poprvé prakticky aplikuje péči o zdraví vlastního dítěte, 3. Matka je automatickým zákonným zástupcem dítěte a činí za něj veškerá rozhodnutí, 4. To, jak matka zvládne svou novou životní roli, ovlivní celoživotní zdraví dítěte (Zdraví 21, 2002, s. 27), 5. Problémy, které matka řeší v průběhu těhotenství (výživa, těhotenství, porod ), se zásadně liší od problémů, které řeší v raném období mateřství (kojení, očkování, zdravý rozvoj dítěte ) (Ivanová, Olecká 2016).

3 U této cílové skupiny byl zjišťován vhodný způsob měření a hodnocení zdravotní gramotnosti. Žádoucím výsledkem je vytvoření znalostní databáze pro následné zkoumání zdravotní gramotnosti této cílové skupiny v České republice. Zkoumány byly primární statě. Na základě takto formulovaného problému byly pro rešerši identifikovány tři klíčové kategorie: metody zkoumání, matky dětí a zdravotní gramotnost. Tyto kategorie byly po provedení literární rešerše rozloženy na proměnné dle schématu 1. Schéma 1 Operacionalizace základních kategorií na proměnné Kategorie metody zkoumání byla zjišťována z obsahu odborné stati, v oddíle, kde autoři popisují metody svého výzkumu. Byly zjišťovány nejčastěji používané metody a zároveň bylo zjišťováno, jaké metody v rámci zkoumaného vzorku zastoupeny nejsou. V rámci této kategorie byly sledovány tyto proměnné: cíl studie: byl zjišťován z obsahu odborné stati, v oddíle, kde autoři popisují cíle svého výzkumu. Bylo zjišťováno zaměření výzkumných studií. metoda přístupu: byla zjišťována z obsahu odborné stati, v oddíle, kde autoři popisují metodiku práce, popřípadě z abstraktu. Zvlášť byly sledovány metody kvantitativní a metody kvalitativní. metoda sběru dat/měřící nástroj: byla zjišťována z obsahu odborné stati, v oddíle, kde autoři popisují specifika výzkumu. Bylo zjišťováno, jaké výzkumné metody a techniky byly použity, popřípadě jaký konkrétní nástroj k měření zdravotní gramotnosti byl použit. metoda analýzy: byla zjišťována z obsahu odborné stati, v oddíle, kde autoři popisují charakteristiky výzkumného souboru. Bylo zjišťováno, jakým způsobem byla data analyzována a v rámci jakého přístupu byla interpretována. Kategorie matky dětí : složení a velikost výzkumného souboru: byl zjišťován z obsahu odborné stati, v oddíle, kde autoři popisují charakteristiky výzkumného souboru. Zároveň bylo sledováno složení výzkumného souboru, byla-li tato informace autory uvedena. Tato proměnná zjišťovala reprezentativnost a možnosti zobecnění analyzovaných výzkumů. Byly vyhledávány takové statě, které referovaly o matkách prvorodičkách starajících se o dítě do půlroku života. Toto období nebylo v žádné studii blíže časově specifikováno. Některé studie navíc sledovaly skupiny matek vícerodiček, některé studie zkoumaly pro porovnání i matky starších dětí či těhotné ženy. vliv zdravotní gramotnosti matky na zdraví dítěte: byl zjišťován z obsahu odborné stati, v oddíle, kde autoři popisují výsledky svého výzkumu. Proměnná odpovídá na otázku Ovlivňuje zdravotní gramotnost matky zdraví dítěte? variantami ano/ne/výzkum se nezabývá tímto tématem. Doplněny jsou konkrétní sledované aspekty ovlivnění či neovlivnění zdraví dítěte zdravotní gramotností matky.

4 Kategorie zkoumané aspekty zdravotní gramotnosti : klíčová slova: byly zjišťovány z oddílu klíčová slova. Proměnná doplňuje informace o cíli a zaměření výzkumu a slouží k orientaci při hledání klíčových pojmů ZG. klíčové pojmy ZG: byly zjišťovány z obsahu odborné stati, a to buď v oddíle, kde autoři přímo vyjmenovávají sledované proměnné, nebo byly tyto proměnné odvozovány z kontextu statě. Proměnná rozšiřuje zjištění sledovaná proměnnou cíl výzkumu. Tyto informace byly často uváděny, popřípadě shrnuty taktéž v závěru statě, nebo byly průběžnou součástí celého textu. Zdroje Výzkumné statě byly vyhledávány v databázích Scopus a Web of Science v období července a srpna Vyhledávání Na základě výzkumné otázky vycházející z výzkumného cíle (Jakým způsobem je zkoumána zdravotní gramotnost matek v prvním půlroce mateřství?) byly prohledány kombinace těchto klíčových slov: health literacy, mother*, maternity*, information, knowledge (pozn. * značí, že byly prohledávány všechny tvary s tímto slovním základem). Větší limitace nepřinášely žádné výsledky. Výběr a analýza studií Sekundárně byla zhodnocena relevance vyhledaných studií. V souladu s Klugarovou et al. (2015) probíhalo hodnocení relevance studií dvoufázově. V první fázi byl hodnocen název a abstrakt s ohledem na relevanci textů z hlediska výzkumné otázky. Uplatňována při tom byla tato vyřazovací kritéria: 1. Nejednalo se o primární studii, 2. Nezabývalo se výzkumem matek prvorodiček dětí do půl roku, 3. Netýkalo se výzkumu ZG ani získávání informací či osvojování znalostí, 4. Nebylo dostupné v plnotextu. 5. Nebyla jasně popsána metodika výzkumu. Ve druhé fázi pak byl hodnocen plnotext z hlediska čistoty užité metodologie. Statě byly následně rozděleny dle metody přístupu na výzkumy kvantitativní a kvalitativní, důkladně čteny a informace v nich uvedené byly rozložené na proměnné a indikátory (viz tab. 1 a tab. 2). Po zanesení všech dat do tabulek byla provedena tematická analýza metodou sortingu (srov. Kane, Trochim, 2007, s. 72). Každá položka v tabulkách byla zanesena na samostatnou kartičku a tyto kartičky byly seskupovány do skupin nesoucích jednotný význam, který pojmenovával danou kupku. Byly přitom dodržovány tyto zásady: 1. žádná kupka nesmí být tvořena jednou kartičkou, 2. žádná kartička nesmí být ve více než jedné kupce. Výsledky sortingu byly opět zaneseny do tabulek. (Schéma 2)

5 Schéma 2 Vývojový diagram doporučení PRISMA Výsledky Zvolenou vyhledávací strategií bylo nalezeno celkem 31 studií. Z toho bylo po uplatnění vyřazovacích kritérií analyzováno 17 studií (Schéma 2). Nejstarší analyzovaný článek byl z roku 2001, nejnovější z roku Více výzkumů bylo kvantitativní povahy celkem 11. Kvalitativní výzkumy využívaly jako metodu sběru dat semistrukturované rozhovory, hloubkové rozhovory, kombinace rozhovorů a focus group. Jako metodu analýzy pak užívaly tematickou analýzu, etnografii a narativní výzkum užívající metodu porozumění. Jedna z kvalitativních studií metodu analýzy nepopisuje vůbec. V kvantitativních studiích byly využívány převážně standardizované testy k měření ZG:REALM, TOFHLA, WRAT-3, SASH, PHLAT, NVS. Jeden z výzkumů využíval sekundární analýzu statistických dat ze sčítání lidu a jeden využíval strukturovaných rozhovorů. Vlastní dotazníky byly užívány méně spíše jako doplnění k jinému testu. Metoda analýzy dat byla ve všech kvantitativních studiích statistická. Velikost vzorku v kvalitativních studiích byla u všech studií poměrně vysoká a každý vzorek byl vyšší než 20 participantů. Největší rozsah vzorku v kvalitativním výzkumu měla studie,

6 která užívala kombinaci focus group a rozhovorů. Její vzorek čítal 112 participantů. Dále také etnografická studie, která dělala rozhovory celkem v sto etnicky diverzních rodinách, byla svou povahou velmi rozsáhlá. Naopak v kvantitativních studiích byly vzorky velmi různorodé. Nejmenší vzorek užívala studie, která zkoumala a porovnávala 15 prvorodiček a 15 vícerodiček. Největší vzorek pak měla studie užívající data ze sčítání lidu. Pouze čtyři výzkumy striktně rozlišovaly mezi skupinami žen prvorodiček a matek se dvěma a více dětmi. Klíčové kategorie zdravotní gramotnosti studované v rámci předložených studií se týkají především potřeby získat informace, způsob získávání informací z hlediska zdroje, porozumění informacím, zapamatování informací a využití informací o zdraví. Důraz je kladen na způsob podávání informací: v rodném jazyce, s ohledem na kulturní background. Specificky jsou zjišťovány proměnné jako znalosti, připravenost přijmout informace, správné načasování podání informace, správné množství informací, sebeobslužnost mimo jiné z hlediska získávání informací a dovedností. Výzkumy byla zaměřeny taktéž na typ podpory poskytované matkám. Dvě studie se také zabývaly vztahem míry akulturace a ZG. Ve třech studiích byla ZG měřena délkou školní docházky tedy obecnou gramotností. Dvě studie prokazují silnou pozitivní korelaci mezi ZG a mateřskou akulturací (měřenou na Likertově škále testu SASH, který zjišťuje míru užívání rodného jazyka vs. jazyka úředního)studie přitom potvrzuje, že s mírou rostoucí akulturace se zhoršuje vnímání kvality poskytované péče. Studie dále prokazuje slabou negativní korelaci mezi ZG a spoléháním se na profesionální podpůrný systém pro matky. Studie vykazuje pozitivní korelaci akulturace se ZG, ale slabou korelaci mezi ZG a schopnostmi souvisejícími s péčí o dítě. Celkem dvě studie prokázaly vztah mezi gramotností žen a kojeneckou úmrtností a jedna studie prokázala vztah mezi ZG a vakcinací dětí. Oproti tomu dvě studie prokázaly, že mezi ZG a imunizací dítěte či zvládáním průjmu u dětí vztah neexistuje. Studie vypočítala negativní korelaci mezi informační podporou a postnatální depresí. Tab. 1 Přehled kvalitativních studií Identifikace článku (autor, rok) Renkert, Carolan, Rowe, Roche, Arora, Gazmarari, Proměnná Indikátor cíl studie informace a dovednosti měřicí nástroj rozhovory metoda analýzy dat tematická narativní etnografická výzkumný soubor do vliv ZG matky na nezabývá se zdraví dítěte Klíčová slova informace o zdraví vzdělání, znalosti matky pediatrická péče, informační či sociální podpora ZG Pojmy ZG Informace ZG zdravotní gramotnost

7 Tab. 2 Přehled kvantitativních studií Identifikace článku (autor, rok) Gokhale 2002 Baker 2007 Webb 2010 Leahy Warren Pati 2011 Ciampa 2013 Fry- Bowers Fry- Bowers Shetty 2014 Johri 2015 Logsdon 2015 Proměnná Indikátor cíl studie gramotnost vs. mortalita vnímání péče + podpora imunizace informace a dovednosti statistická chybí popis měřicí nástroj výběrový soubor vliv ZG matky na zdraví dítěte rozhovory vlastní dotazník statistická data standardizo vaný test neuvedeno do nad nezabývá se nepotvrdili vliv vliv ZG na vnímání péče vliv ZG na mortalitu vliv ZG na vakcinaci vzdělání, znalosti matky deprese mortalita pediatrická péče, informační či sociální podpora akulturace neuvedeno ZG pojmy ZG informace porozumění textu obecná gramotnost ZG zdravotní gramotnost Diskuze V oblasti zkoumání zdravotní gramotnosti výzkumníky nejvíce zajímalo téma získávání znalostí a dovedností, což tvoří dle většiny těchto prací zároveň základ pojmu zdravotní gramotnost. Ačkoli byly analyzované studie provedeny napříč téměř všemi kontinenty (Amerika, Evropa, Austrálie, Asie), k tématu zdravotní gramotnosti bylo přistupováno srovnatelným přístupem. V souladu s definicí Nutbeam (2011, s. 259) uvedené v úvodu pouze v získání a pochopení informací zdravotní gramotnost nespočívá. Získané informace je také

8 třeba využít ke zlepšení zdraví (srov. také. Holčík, 2010, s. 154). Sledované studie se v oblasti měření efektů na zdraví zaměřily zejména na dvě oblasti, a to vliv ZG matky na mortalitu dítěte a vliv ZG matky na imunizaci, či vakcinaci dítěte. Jiné oblasti efektů na zdraví studiemi postiženy nebyly. Z analyzovaných studií je zjevné, že do popředí vedle pouhého získání informací vstupuje problematika správného porozumění textů o zdraví (opět v souladu s definicí Nutbeam 2011, s. 259). Studie, které tento problém tematizují, však zkoumají zejména zdravotní gramotnost matek, jejichž rodným jazykem není úřední jazyk země, ve které žijí. Zdá se, že problematika výzkumu menšin, jakožto aktuálního tématu se projevuje i v péče o zdraví (Ivanová, Špirudová, Kutnohorská, 2005, s. 23). Jako specifické téma se v souladu s výše uvedenou definicí ZG vedle získávání informací objevuje i tematizace vlivů okolí zejména sociální podpory, která je i v českém kontextu vnímána jako silný protektivní faktor (Šolcová, Kebza, 1999). Zdravotní gramotnost může být vnímána jako součást biomedicínského nátlakového konstruktu. Více o biomedicínském nátlakovém konstruktu viz např. Slepičková, Šlesingerová, Šmídová (2012). Na legitimitu pomoci, jak sociální, tak i zdravotní lze vždy nahlížet ze dvou perspektiv (paradigmat), a to z perspektivy systémové a z perspektivy jednání. Podle Parsonse (1965, s ) systémová perspektiva předpokládá normativní kontrolu procesu i struktury systému, vztahujícímu se k určitému ochrannému (nebo sociálně pomocnému) institutu. Základem takového přístupu je formální, společenské stanovení normy chování jednotlivce a zejména způsobu jejího překročení. V případě zdraví je takovým klasickým příkladem kontrola a ochrana osob zbavených svéprávnosti (Juríčková, Ivanová, Kliment, 2011). Rozhodnutí o zbavení svéprávnosti je v rukou lékařů psychiatrů. Překročení norem si z tohoto důvodu vyžaduje oficiální společenskou regulaci. Perspektiva vnitřního pohledu se naopak zaobírá způsoby, jak sám jednotlivec vnímá a interpretuje události každodenního života. Z tohoto pohledu je potom legitimní jen taková sociální pomoc, jakou jednotlivec na základě svých zkušeností životního světa potřebuje a požaduje (Ivanová, Juríčková, Kliment, 2010, s. 273). Z uvedeného vyplývá, že ZG není formálně projevovaná moc společnosti, protože není regulována právními normami. Primárně je v ZG zásadní zdravý životní styl. I když je v současnosti zdravý životní styl chápán jako racionální a účelné jednání, podle mnohých autorů (např. Illich, 1976; Foucault, 2003; Komárek, 2005) je právě ono úsilí o zdravý životní styl pod vlivem neformální sociální, ekonomické, politické, kulturní a zejména medicínské moci. Stále sílící vliv medicinalizace a medikalizace udělal podle nich ze současného člověka západní civilizace štvance za dokonalým zdravím. Zdraví se tak stává pro současnou společnost novou mravní hodnotou a dokonce i povinností civilizovaného jedince (Parusniková, 2000, s. 131). Rozvíjením kultu zdraví se přírodovědně založená a byrokraticky organizovaná medicína stává nepřímo a skrytě i formou disciplinární moci. Koncept ZG zbavený vnucení by měl vycházet z potřeb sociálních skupin i jednotlivců. Otázkou zůstává, zda by bylo účelné (nejen pro společnost, ale i pro jedince) zcela odmítnout normativní posilování a udržování zdraví, či prevenci nemocí. Jak dokazují Trpišová a Jakušová (2010, s. 56) tvorba a realizace edukačních programů představuje významný podíl jak při primární prevenci onemocnění, tak i při podpoře zdraví. Limity studie Základním limitem studie byl způsob vyhledávání relevantních zdrojů pro analýzu. Na základě provedení předchozích rešerší (se zadáním různých variant klíčových slov) na toto téma bylo zjištěno, že databáze Web of Science a Scopus v oblasti zdravotní gramotnosti prvorodiček přinášejí nejvíce rozdílných výsledků ve srovnání s ostatními databázemi.

9 Při první provedené rešerši vyšlo najevo, že v českém prostření zcela chybí výzkumy a informace na téma potřeb prvorodiček. Pozornost je v tomto ohledu věnována především na dvě oblasti: informace o kojení a informace o typu porodu (vaginální x císařský řez) další skupinu tvoří statě věnující se rizikovému novorozenci. Většina těchto článků však nebyla vzhledem k tématu zdravotní gramotnosti prvorodiček jejímu měření a zvyšování relevantní, jelikož je zkoumán stav (prospěch) novorozence či batolete, nikoliv však jeho matky. Rešerše provedené v databázích Scopus a Web of Science napovídají, že zahraniční výzkumníky velmi zajímá téma stresu matek předčasně narozených dětí (např. databáze EBSCO uvádí záznamů při limitaci na recenzovaná periodika a roky ). Velká skupina článků se zaměřuje taktéž na téma utváření vazby a rané interakce mezi matkou a dítětem. Blíže našemu tématu jsou pak studie zabývající se copingovými strategiemi či studie popisující zkušenosti a očekávání matek. Vedle limitu vycházejícího z omezení výběru prohledávaných databází lze jistý limit spatřovat také v omezeném výběru klíčových slov. Výzkumnice se k tomuto kroku rozhodly na základě zkušenosti z předchozích rešerší, kdy zadávání dalších klíčových slov nepřinášelo příliš relevantní výsledky vzhledem ke zvolenému tématu. Oblast vyhledávání tak musí být v tomto případě pojata široce, neboť limitace na užší téma nepřináší výsledky žádné. Poslední limit této studie, který je nutno zmínit, je fakt, že některé studie nebyly výzkumnicím dostupné v plnotextu, tak nebylo možné zahrnout je do analýzy. Závěr Trendem z hlediska zaměření a cílů odborných studií bez ohledu na kulturní nebo národní kontext je přesouvání pozornosti ze zkoumání toho, jakým způsobem jsou získávány informace k tomu, jakým způsobem informacím matky rozumí. Pojem zdravotní gramotnost je při tom v rámci předložených studií naplněn těmito pojmy: potřeba získat informace, způsob získávání informací z hlediska zdroje, porozumění a zapamatování informací, využití informací o zdraví. Trend proměny cílů se odráží i v trendu kladení důrazu na obsah zkoumání zdravotní gramotnosti. Zatímco před rokem 2011 byl důraz kladen zejména na množství a zdroje informací, současné studie kladou důraz zejména na porozumění textu. Informace je dle nich třeba podávat v rodném jazyce pacienta, s důrazem na kulturní background. Stále se ale objevuje apel na to, aby bylo dbáno na správné načasování podání informace a na správné množství informací. V některých studiích je stále ZG měřena délkou školní docházky. Jako nové téma se vynořuje problematika vnímání poskytování zdravotní péče a její korelace se zdravotní gramotností. Jedná se o studie kvantitativního charakteru užívající převážně standardizovaný nástroj. Z hlediska užité metodologie od roku 2010 převažují studie kvantitativního charakteru. Je patrná tendence zjišťovat ZG matek spíše již existujícími výzkumnými nástroji (přehled nástrojů blíže viz Olecká, Ivanová, Vencová, 2015), než vyvíjet nástroje nové. Společně s ústupem kvalitativního výzkumu tak ustupuje užívání technik konstruovaných výzkumníkem a roste obliba užívání standardizovaných kvantitativních nástrojů měření zdravotní gramotnosti. Jasný vztah se podařilo prokázat pouze mezi proměnnými zdravotní gramotnost žen (resp. obecná gramotnost) a kojenecká úmrtnost a dále mezi zdravotní gramotností a vakcinací dětí. Jiná přímá souvislost mezi výší zdravotní gramotnosti matek a zdravím dítěte není jednoznačně prokázána. Je to zřejmě z důvodu, že empirický důkaz by v rámci sledovaných studií byl z metodologického hlediska problematický. Uvedené výsledky slouží jako východiskový zdroj poznatků pro tvorbu designu primárního kvalitativního výzkumu ZG matek prvorodiček v prvním půlroce mateřství. Kvalitativní

10 přístup dokáže odhalit potřeby matek a stává se tak vhodným postupem pro konstrukci nástroje zkoumajícího ZG oproštěného od ryze normativního rámce. Etické aspekty a konflikt zájmu Citovány byly všechny použité bibliografické zdroje. Studie nepodléhá žádnému konfliktu zájmu. Studie vychází z výzkumu, který je řešen v rámci projektu Interní grantové agentury UP číslo IGA_LF_2016_032 Zdravotní gramotnost matek v prvním půlroce mateřství. Poděkování Autorky děkují prof. MUDr. Vladimíru Mihálovi, CSc., přednostovi Dětské kliniky Fakultní nemocnice v Olomouci a doc. RNDr. Peteru Ondrovi, CSc., přednostovi Ústavu soudního lékařství a medicínského práva Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci za významnou podporu při tvorbě výše zmíněného projektu. Dedikováno projektu Interní grantové agentury UP číslo IGA_LF_2016_032 Zdravotní gramotnost matek v prvním půlroce mateřství. Autorský podíl Obě autorky se podílely v interaktivní spolupráci na všech fázích tvorby tohoto textu. Bibliografické odkazy Arora A, Liu MN, Chan R, Schwarz E. 'English leaflets are not meant for me': a qualitative approach to explore oral health literacy in Chinese mothers in Southwestern Sydney, Australia. Community Dentistry and Oral Epidemiology. 2012;40(6): Baker LM, Wilson FL, Nordstrom CK, Legwand C. Mothers knowledge and information needs relating to childhood immunizations. Issues in Comprehensive Pediatric Nursing. 2007;30(1 2): Carolan M. Health literacy and the information needs and dilemmas of first-time mothers over 35 years. Journal of Clinical Nursing. 2007;16(6): Ciampa PJ, White RO, Perrin EM, Yin HS, Sanders LM, Gayle EA, Rothman RL. The association of acculturation and health literacy, numeracy and health-related skills in Spanishspeaking caregivers of young children. Journal of Immigrant and Minority Health. 2013;15(3): Dewalt DA, Berkman ND, Sheridan S, Lohr KN, Pignone MP. Literacy and health outcomes: a systematic review of the literature. Journal of General Internal Medicine. 2004;19(12): Foucault M. Dějiny sexuality III. Péče o sebe. Praha: Herrmann & synové; Fry-Bowers EK, Maliski S, Lewis MA, Macabasco-O'Connell A, DiMatteo R. The association of health literacy, social support, self-efficacy and interpersonal interactions with health care providers in low-income Latina mothers. Journal of Pediatric Nursing. 2014;29(4): Fry-Bowers EK, Maliski S, Lewis MA, Macabasco-O'Connell A, Dimatteo R. Health literacy and interpersonal interactions as predictors of maternal perception of ambulatory care for lowincome, Latino children. Patient Education and Counseling. 2013;91(2): Gazmararian JA, Dalmida SG, Merino Y, Blake S, Thompson W, Gaydos L. What new mothers need to know: perspectives from women and providers in Georgia. Maternal and Child Health Journal. 2014;18(4): Gokhale MK, Rao SS, Garole VR. Infant mortality in India: use of maternal and child health services in relation to literacy status. Journal of Health Population and Nutrition. 2002;20(2):

11 Greenhalkgh T. Jak pracovat s vědeckou publikací. Základy medicíny založené na důkazu. 1. vyd. Praha: Grada; Holčík J. Systém péče o zdraví a zdravotní gramotnost: k teoretickým základům cesty ke zdraví. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, MSD; Holčík J. Systém péče o zdraví a zdravotní gramotnost. In: Řehulka E, editor. Výchova ke zdraví: podněty ke vzdělávacím oblastem. Škola a zdraví 21. Brno; p [cited 2014 Dec 18]. Available from: Illich I. Medical Nemesis. The expropriation of health. New York: Pantheon Books; Ivanová K, Juríčková L, Kliment P. Legitimita systému opatrovnictví. In Bednárik R, Jeřábek H, Smékalová L. (eds.) Aktuální otázky české a slovenské společnosti II. Sborník k 45. výročí založení Československé sociologické společnosti. Brno: Tribun EU, 2010; Ivanová K, Olecká I. Klíčové kompetence matek prvorodiček v prvním půlroce mateřství pilotní výzkum. Nepublikované výsledky výzkumu řešeného v rámci projektu Interní grantové agentury UP číslo IGA_LF_2016_032 Zdravotní gramotnost matek v prvním půlroce mateřství. Ivanová K, Špirudová L, Kutnohorská J. Multikulturní ošetřovatelství I. Praha: Grada Publishing, a. s.; Johri M, Subramanian SV, Sylvestre MP, Dudeja S, Chandra D, Koné GK, Sharma JK, Pahwa S. Association between maternal health literacy and child vaccination in India: a crosssectional study. Journal of Epidemiology and Community Health. 2015;69(9): Juríčková L, Ivanová K, Kliment P. Adult guardianship system in the Czech Republic in comparison with selected European Union countries. Sociológia. 2011;43(3): Kane M, Trochim WMK. Concept mapping for planning and evaluation. Sage; Kempner N. Health literacy in a changing world. The Patient s Network, IAPO. 2003;18:4 8. Kickbusch IS. Health literacy: addressing the health and education divide. Health Promotion International. 2001;16(3): Klugarová J, Klugar M, Marečková J, Hájek M. Methodology of systematic review development I: the effectiveness of hyperbaric oxygen therapy on mortality in adults with craniotrauma. Czech and Slovak Neurology and Neurosurgery. 2015;78/111(5): Komárek S. Spasení těla. Moc, nemoc a psychosomatika. 1. vyd. Praha: Mladá fronta; Leahy Warren P, McCarthy G, Corcoran P. First time mothers: social support, maternal parental self efficacy and postnatal depression. Journal of Clinical Nursing. 2012;21(3 4): Logsdon MC, Davis DW, Stikes R, Ratterman R, Ryan L, Myers J. Acceptability and initial efficacy of education for teen mothers. MCN The American Journal of Maternal-Child Nursing. 2015;40(3): Marková D, Weberová-Chvílová M, Raušová P et al. Péče o předčasně narozené dítě: Kdy začíná a kdy končí? Česko-Slovenská Pediatrie. 2014;69(1): Nutbeam D. Health literacy as a public health goal: a challenge for contemporary health education and communication strategies into the 21st century. Health Promotion International. 2000;15(3): Olecká I, Ivanová K, Vencová B. Zdravotní gramotnost jako determinanta zdraví. Prezentace z konference MČSS [cited 2015 May 18]. Available from: Parker RM, Baker DW, Williams MV, Nurss JR. The Test of functional health literacy in adults: a new instrument for measuring patients literacy skills. Journal of General Internal Medicine. 1995;10(10): Parsons T. Social structure and personality. 2nd. ed. New York: The Free Press; Parusniková Z. Biomoc a kult zdraví. Sociologický časopis. 2000;36(2):

12 Pati S, Feemster KA, Mohamad Z, Fiks A, Grundmeier R, Cnaan A. Maternal health literacy and late initiation of immunizations among an inner-city birth cohort. Maternal and Child Health Journal. 2011;15(3): Plháková A. Dějiny psychologie. Praha: Grada Publishing a.s.; Renkert S, Nutbeam D. Opportunities to improve maternal health literacy through antenatal education: an exploratory study. Health Promotion International. 2001;16(4): Riveros JE, Martins FT. La alfabetización de la salud en el systema de saludpública en Chile. Santiago: Universidad de Chile; Roche MI, Skinner D. How parents search, interpret, and evaluate genetic information obtained from the internet. Journal of Genetic Counseling. 2009;18(2): Rowe J, Barnes M. The role of child health nurses in enhancing mothering know-how. Collegian (Royal College of Nursing, Australia). 2006;13(4): Shetty A, Shraddha S. The impact of female literacy on infant mortality rate in Indian states. Current Pediatric Research. 2014;18(1): Slepičková L, Šlesingerová E, Šmídová I. Biomoc a reprodukční biomedicína: konceptuální inspirace pro český kontext. Sociologický časopis/czech Sociological Review. 2012;48(1): Šolcová I, Kebza V. Sociální opora jako významný protektivní faktor. Československá psychologie. 1999;43(1): Trpišová M, Jakušová Ľ. Efektivita edukácie matiek detí s pozitívnou rodinnou anamnézou. Ošetřovatelství a porodní asistence. 2010;1(2): Vágnerová M. Vývojová psychologie I.: dětství a dospívání. Praha: Karolinum, Webb AL, Ramakrishnan U, Stein AD, Sellen DW, Merchant M, Martorell R. Greater years of maternal schooling and higher scores on academic achievement tests are independently associated with improved management of child diarrhea by rural Guatemalan mothers. Maternal and Child Health Journal. 2010;14(5): Wilkinson R, Marmot M. Social determinants of health: The solid facts. 2nd ed. Copenhagen: Regional Office for Europe; Wilkinson R, Marmot M. Fakta & souvislosti: sociální determinanty zdraví souvislosti. Kostelec nad Černými lesy: Institut zdravotní politiky a ekonomiky; 2005.