V neprospěch realizace stavby dle našeho názoru hovoří několik důvodů. Připomínkující: Lokale Agenda 21 Vypořádání: WELL Consulting, s.r.o.

Transkript

1 WELL Consulting, s.r.o. Vypořádání připomínek k dokumentaci podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění "Plavební stupeň Děčín záměr zařazený v kategorii I Vypořádání vyjádření organizace Lokale Agenda 21 bylo zpracováno na základě původního textu tohoto vyjádření, jeho struktura je zachována. Znění připomínek je doslovně překopírováno z poskytnutého překladu původního vyjádření. Jednotlivé části vyjádření - připomínky jsou v tomto textu zvýrazněny tučným písmem pod nadpisem (pokud jsou součástí připomínky citace z Dokumentace EIA PSD, jsou označené tučnou kurzívou). Připomínky jsou vyhodnoceny ve stejném pořadí, jako jsou uvedeny v původním dokumentu, a na každou z nich je (standardním nezvýrazněným písmem) formulována argumentace pod nadpisem. Celkové uspořádání textu a oddělení jednotlivých částí nadpisy (zvýrazněny podtržením) zůstává pro lepší orientaci stejné jako v originálním dokumentu. Není k dispozici dostatek relevantních informací. Podklady nejsou v podobě, v níž byly v Německu dne 25. října 2010 zveřejněny ve formě krátkého shrnutí, způsobilé k tomu, aby bylo na jejich základě možno provést konečné posouzení dopadu plánované výstavby plavebního stupně. Žádáme o překlad veškerých podkladů, které jsou základem schvalovacího řízení, do němčiny a o prodloužení lhůty k podávání námitek nezbytné k jejich posouzení. Německé straně byla předložena kompletní dokumentace v českém jazyce. Její část byla z iniciativy oznamovatele přeložena do německého jazyka. Preventivně a nehledě na námitku uvedenou v bodu 1. protestujeme proti výstavbě plavebního stupně u Děčína za účelem zachování našich práv: na nedotčenou přírodu a zdravé životní prostředí, na ochranu před ztrátou, resp. poškozením biotopů a rostlinných a živočišných druhů chráněných evropským právem, na tělesnou nedotknutelnost, na příznivý zážitek z pobytu v přírodě. Tato práva nebudou záměrem v SRN dotčena. V neprospěch realizace stavby dle našeho názoru hovoří několik důvodů V důsledku ekologických změn způsobených přehrazením Labe a stavebním zásahem do přirozeného prostředí hrozí riziko nepříznivého dopadu na biotopy, oblasti chráněné v souladu se směrnicí 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (flóra-fauna-habitat) a chráněná území Natura 2000, které se nacházejí dále po proudu Labe, především na německém území a jsou chráněny evropským právem. Hodnocení potencionálních vlivů na německé lokality soustavy Natura 2000 je uvedeno v samostatné příloze SP4. Vzhledem k tomu, že realizací záměru nedojde k žádnému negativnímu 1

2 WELL Consulting, s.r.o. ovlivnění toku Labe na německém území a že je prostupnost v profilu stupně zajištěna v dostatečné míře, nelze zde očekávat ani žádné negativní vlivy na faunu, flóru a stanoviště. Výstavba vodních děl na Labi a jeho prohlubování je v rozporu se zákazem zhoršování stavu vod stanoveným v rámcové směrnici o vodách (RSV). Rámcová směrnice o vodách je zohledněna a respektována v rámci celé dokumentace, zejména v kapitolách C.II.4, D.I.4 a samostatných přílohách SP3, SP6 a SP7. S rámcovou směrnicí o vodách záměr v rozporu není, protože tento komplexní a propracovaný evropský právní předpis samozřejmě obsahuje ustanovení, která zajišťují (při splnění explicitně daných podmínek) možnost rozvojových aktivit lidské společnosti. Tyto podmínky musí být před realizací záměru splněny, což bylo v rámci dosavadního procesu respektováno. V důsledku skutečnosti, že konstrukce plavebního stupně bude pro migrující živočišné druhy působit jako překážka, je ohrožena biologická rozmanitost a genetická výměna, zejména v případě ryb a dalších živočichů, kteří putují řekou. Turbínami vodní elektrárny probíhá poproudová migrační dráha ryb zejména úhoře která často končí jejich úmrtím. Nikde na světě tomu dosud nebylo možné zabránit pomocnými technickými prostředky. Podklady k plavebnímu stupni Děčín uvádějí, že úhořům má ve vplutí do turbíny bránit natažená síť. Tento princip nebyl dosud nikde s úspěchem použit. V dokumentaci se navíc tvrdí, ţe je údajně dána migrační prostupnost pro živočichy putující řekou, není však vysvětleno, jakým způsobem toho má být dosaženo. Potencionální negativní vlivy je opravdu možné očekávat v důsledku omezení migrační prostupnosti PSD. Vzhledem k rybímu přechodu, který byl navržen ve variantě 1B (obtokový kanál o průtoku 10 m3/s; optimalizován a ověřen na fyzikálním modelu v měřítku 1:20), a dalším opatřením pro zajištění migrační prostupnosti však lze očekávat, že bude jez pro všechny migrující druhy ryb prostupný. Tento předpoklad potvrdily výsledky fyzikálního modelového výzkumu (Bouška et al.2010). Monitoring ho však může potvrdit až po realizaci záměru. Podklady pro dokumentaci EIA bývají zřídka tak podrobné, jako např. dokumentace pro územní řízení. Proto detailní řešení rybího přechodu, např. uspořádání vtoku, není z podkladů v detailu zřejmé. V době dokončování dokumentace EIA však probíhal modelový výzkum (Bouška et al. 2010), v jehož rámci byl celý biokoridor řešen podrobně a optimalizován. Dokumentace, z které je patrné detailní prostorové uspořádání jednotlivých částí rybího přechodu, je uvedena v rámci závěrečné zprávy Hydraulický výzkum biokoridoru na modelu v měřítku 1:20 (Bouška et al. 2010), který bude zveřejněn na webových stránkách Ředitelství vodních cest ČR. Vzhledem k navrženým opatřením a lokalizaci vzdutí v ČR se druhová pestrost v celém dolním úseku - tedy i na území SRN - nezmění. V rámci doplňku byla věnována další pozornost technickému řešení poproudní migrace ryb. Byly navrženy 55 m dlouhé česle orientované podélně ke směru proudu se světlou vzdáleností česlic 24 mm a příslušné obtoky. Dle vyjádření ichtyologů by toto opatření mělo být v kombinaci s navrhovanými odpuzovacími zařízeními dostatečné. V podkladech není posouzen, ba ani zmíněn, možný dopad plavebního stupně na růst řas. Lze se obávat, že se samočisticí schopnosti řeky v důsledku přehrazení toku sníží na minimum, protože voda poteče výrazně pomaleji. V důsledku toho se zvýší teplota vody, což urychlí růst řas. Obsah kyslíku ve vodě může dočasně dosáhnout koncentrací, které jsou pro ryby kritické. Dále existuje 2

3 WELL Consulting, s.r.o. riziko, že v důsledku nedostatku kyslíku ve vzdutých nebo plynoucích labských vodách budou ohroženy i biotopy na německém území, které jsou chráněny evropským právem. Viz vypořádání níže. Důsledkem bude nepříznivý dopad na hydrologické a odtokové poměry, transport splavenin v Labi a s tím související ekologicky problematické následky. Kvůli nedostatku dnových splavenin, které jsou zadržovány na horním toku Labe především vlivem tamějších plavebních stupňů a přehrad, se říční koryto Labe v Německu neustále prohlubuje. V důsledku toho klesá i hladina vody v řece. To má nezvratné nepříznivé následky na přilehlé údolní nivy a krajiny, kterým hrozí vyschnutí. Stavba plavebního stupně tento nedostatek splavenin ještě zhorší. Co se týče ovlivnění průtoků vlivem záměru PSD, může k němu docházet vlivem těchto jevů: 1. Sezónní manipulace v rozmezí +0,5 m od nominální hladiny 124,5 m n. m: Tato manipulace bude prováděna velmi pozvolna a nebude mít postřehnutelný vliv na změnu průtoku pod PSD. 2. Prázdnění plavební komory na PSD: Způsob prázdnění komory musí být optimalizován na fyzikálním modelu a navržen tak, aby docházelo k minimálnímu ovlivnění hladiny v podjezí. Není přijatelné, aby byla prázdněním plavební komory jakkoli ovlivňována hladina Labe na území SRN (ř. km 730). Tato podmínka by měla být zahrnuta ve stanovisku EIA a ověřena v rámci modelových výzkumů. 3. Havarijním výpadkem MVE na PSD: Použitá technologie musí umožňovat tzv. neenergetický provoz, kdy je i při výpadku MVE zachován průtok elektrárnou a nemůže tedy dojít k negativní vlně pod PSD. MVE je navržena jako průběžná a nebude při běžném provozu ovlivňovat průtok pod PSD. 4. Regulačními úpravami pod PSD, tedy prohrábkou kombinovanou s výhony: V rámci matematických modelových výzkumů bylo potvrzeno, že lze provést regulační úpravy tak, aby změny hladiny Labe zejména za nízkých průtoků byly v řádu centimetrů (Lauerman 2008), resp. nižší než +/- 0,07 m (Lauerman 2011). Zároveň bylo prokázáno, že nebude regulačními úpravami ovlivněna rychlost proudu bezprostředně pod koncem úprav. Nehrozí tedy žádný vliv na území SRN. Tyto matematické modely by měly být ověřeny na fyzikálním hydraulickém modelu. Lze tedy potvrdit závěr dokumentace EIA, že nelze předpokládat vliv záměru PSD na průtokový režim na území SRN. Jedinou výjimku by po dohodě ČR a SRN mohly tvořit mimořádné manipulace směřující k zamezení šíření negativní (mimořádný výpadek VE Střekov) či pozitivní (tzv. vlnování umožňující proplavení v úseku Střekov - Boletice) vlny. Pak je nutné v rámci této dohody stanovit konkrétní podmínky a parametry těchto mimořádných manipulací a uvést je ve vodoprávním rozhodnutí a manipulačním řádu PSD. Vliv záměru na splaveninový režim Labe je podrobně popsán zejména v samostatné příloze SP7 a v příslušné kapitole D.I.6 dokumentace EIA. Míra ovlivnění chodu splavenin záměrem plavební stupeň Děčín byla ověřována na fyzikálních modelech s pohyblivým dnem, které zahrnovaly předpolí jezu, jez samotný i část podjezí mezi ř. km 738,82 a 736,00; pl. km 97,20 a 99,96 (Libý 2006, Bouška 2009), resp. úsek od jezu po státní hranici na levém břehu mezi ř. km 737,4 a 730,1; pl. km 98,6 a 105,8 (Broža 2002). Na těchto fyzikálních modelech bylo prokázáno, že k významnějšímu chodu splavenin dochází až za vyšších, tedy povodňových průtoků, kdy je jez již vyhrazen - hydrostatické sektory jsou úplně zasunuty do dna a nečiní tedy pro splaveniny žádnou překážku. To, že k chodu splavenin dochází až za vyšších průtoků potvrzují i pravidelně prováděné prohrábky, které je nutné realizovat vždy po průchodu přibližně dvouleté podvodně. 3

4 WELL Consulting, s.r.o. Ve zdrži plavebního stupně mohou částečně sedimentovat jemnozrnné částice, které se však pravidelně (až několikrát ročně) opět dostanou za zvýšených průtoků do vznosu a nebudou zanášet zdrž. To potvrzují zkušenosti z podobných jezů - např. Dolní Beřkovice (viz SP7). Opakovaně zmiňované obavy z negativního vlivu na splaveninový režim resp. z nebezpečí prohlubování dna na německém úseku Labe jsou tedy neopodstatněné. Zahlubování dna v tzv. Erosionsstrecke je způsobené především napřímením Labe a deficitem splavenin, který však zásadně nesouvisí s moderními jezy, které jsou za zvyšujících se průtoků postupně vyhrazovány a transportu splavenin pak nebrání. Deficit splavenin způsobují zejména přehradní nádrže na Vltavě, úpravy přítoků Labe i na území SRN a těžba usazených sedimentů. Lze se obávat zhoršení kvality vody v důsledku zvýšeného množení řas, které bude provázeno produkcí jedů ve vzdutých vodách, i s přeshraničním dopadem na kvalitu vody v Německu. Dle posudku z oboru algologie (samostatná příloha SP3 - Marvan, Heteša 2010) v souvislosti s vybudováním plavebního stupně Děčín nelze vzhledem k vysoké průtočnosti zdrže očekávat významnější negativní dopady na strukturu fytoplanktonu a nárůst kvantitiy planktonních sinic na dolním toku českého Labe zatím nedosahuje takového stupně, aby bylo nutno možnému vlivu zdrže na tuto složku fytoplanktonu věnovat větší pozornost. Masivní rozvoj sinic a závažné ovlivnění kvality vody v Labi na území SRN lze tedy v současné situaci vyloučit. Zhoršená kvalita říční vody by mohla nepříznivě ovlivnit odběr a úpravu pitné vody v obcích kolem Labe. Viz předchozí vypořádání. Dále se obáváme dalšího znečištění životního prostředí s nepříznivými následky pro lidské zdraví v důsledku nákladní lodní dopravy po Labi. Zejména pokud jde o emise jemného prachu, je nákladní loď několikanásobně větším znečišťovatelem než kombinace železniční a silniční nákladní dopravy. Nižší externí náklady vodní dopravy oproti železniční dokládá řada studií (např. Planco 2007, Infras 2007, MottMacDonald Praha 2006). Opak tvrdí pouze zdroje, které z komplexního hodnocení externích nákladů nekorektně vytrhují emise znečišťujících látek, v kterých vodní doprava vykazuje vzhledem k nerealizované modernizaci pohonných jednotek horší výsledky oproti železniční dopravě (např. Petschow 2009, Gohlish 2005). Studie z roku 2007, kterou na objednávku Allinaz pro Schiene zpracovala společnost Infras, do externích nákladů vodní dopravy zahrnuje i dopady na přírodu a krajinu. Přesto i tato studie vyčísluje externality vodní dopravy nižší než železnice. Při hodnocení vlivu vzdušných škodlivin na obyvatelstvo se vycházelo z rozptylové studie, která je součástí dokumentace EIA jako samostatná příloha SP2. a která dokládá, že záměr je z hlediska veřejného zdraví dobře přijatelný. Po vybudování plavebního stupně se zlepší plavební podmínky a zvýší se intenzita nákladní lodní dopravy na několikanásobek současného stavu. Ani v důsledku tohoto zvýšení však nedojde k takovému zvýšení imisních koncentrací z lodní dopravy, aby se jejich příspěvek výrazněji projevil na imisní situaci v okolí Labe a v nejbližší obytné zástavbě. Imisní příspěvky posuzovaných znečišťujících látek se budou pohybovat maximálně v jednotkách procent imisních limitů. 4

5 WELL Consulting, s.r.o. Oproti tomu další čerpání kapacity železniční dopravy by vedlo ke zvýšení hlukové zátěže obydlených oblastí zejména v nočním období, zvýšené využívání vodní cesty by tedy mohlo zabránit hrozícímu výraznému nárůstu hlukové zátěže. Stavba vodního díla na Labi a jeho částečné zkanalizování bude mít nepříznivý dopad na krajinný ráz, kvalitu pobytu v krajině a její rekreační hodnotu v oblasti regionu Českosaského Švýcarska, který je v rámci evropské integrace využíván jako společný prostor pro pobyt v přírodě a rekreaci. Viz vypořádání níže. Uvedené projektové podklady vycházejí z předpokladu, že je dán veřejný zájem na stavbě plavebních stupňů a tento zájem vysoce převažuje nad shora uvedenými i dalšími nepříznivými dopady realizace záměru. Přesto nebyla předložena žádná ekonomická analýza, která by zdůvodňovala převažující veřejný zájem, kvůli němuž by se lidé byli ochotni smířit se zhoršením stavu životního prostředí. Uvedené zdůvodnění je nedostatečné, resp. nesprávné, a to především v následujících bodech: V podkladech jsou většinou určité věci tvrzeny, nejsou však zdůvodněny, ani prokázány. Obecně je v projektových podkladech nutno kritizovat v zásadě neúplná a z velké části jednostranně zaujatá a neodborná vyjádření. Srozumitelné není zejména zdůvodnění potřeby tohoto stavebního opatření. Tu je třeba vždy konkrétně zdůvodnit. Nebylo provedeno ekonomické posouzení. Tato připomínka bohužel není dostatečně konkrétně formulována a není tedy možná ani konkrétní odpověď. Informace uvedené v dokumentaci EIA jsou konkrétně rozvedeny v příslušných kapitolách dokumentace včetně odkazů na odborné zdroje. Zdůvodnění potřeby záměru je v dokumentaci věnována mimořádná pozornost na str Ekonomickou rentabilitu záměru dokládá studie proveditelnosti (CityPlan 2010). Vzhledem k celospolečenským přínosům je záměr ekonomicky naprosto oprávněný. Význam vodní dopravy pro ekonomiku ČR je doložen na str dokumentace. Z tohoto výpočtu také vyplývá, jaký handicap znamená pro ČR z dopravního hlediska jeho vnitrozemská poloha. Údajný cíl plánovaného záměru je podle projektových pokladů (zdůvodnění potřeby): Cílem záměru je zlepšit plavební podmínky na Labi v úseku mezi státní hranicí ČR/SRN a Boleticemi na parametry odpovídající parametrům navazujícího německého úseku Labe. Tak bude v průměrně vodném roce po dobu 345 dní zajištěno spojení prvního významného města v ČR, Děčína, s jeho přístavy a překladišti, s mezinárodní sítí vnitrozemských vodních cest i námořními cestami a přístavy. (strana 4) Tohoto cíle nelze plánovanou výstavbou plavebního stupně Děčín dosáhnout. Toto vyjádření je nepravdivé a zjevně účelově zavádějící. Stavbu a související zásahy a nepříznivé dopady proto nelze obhájit. Nelze zejména dosáhnout následujících cílů a jejich zdůvodnění nejsou správná, jak je dále objasněno: Předpokládané výkonnosti dopravy na Labi nelze dosáhnout. Předkladatelé záměru si stěhují, že české lodní plavbě hrozí zánik kvůli nespolehlivosti volně tekoucího českého úseku Labe. Plánovaný plavební stupeň však podmínky pro českou lodní dopravu nezlepší. Lodní plavba na německé části Labe už v současnosti téměř neexistuje. Labe, které v Německu teče volně 550 5

6 WELL Consulting, s.r.o. kilometrů, se totiž také vyznačuje obdobími s nízkým průtokem, která trvají celé měsíce a jsou srovnatelná s českou částí. Německý úsek Labe mezi českoněmeckou hranicí a Magdeburgem nedosahuje požadované plavební hloubky 160 cm (odpovídá ponoru 1,4 metru) v průměru 140 dní v roce. Na německé části Labe se nenacházejí vodní díla, což vyplývá ze široké shody obyvatelstva, církevních organizací, sdružení na ochranu životního prostředí, a jedná se i o oficiální pozici spolkové vlády. Proto bude splavnost Labe v případě provozu nákladních lodí i nadále silně kolísat, v žádném případě ji nelze spolehlivě plánovat. Plavební stupeň v Děčíně nepřinese žádná zlepšení. Splavnost Labe se v následujících letech drasticky zhorší v důsledku předpovídaných klimatických změn a úbytku srážek v povodí Labe, který je prokázán již nyní. Tuto okolnost podklady k záměru nezohledňují. Plánované investice značného objemu by tak nepřinesly žádný přínos a představovaly by nezodpovědné plýtvání ekonomickými prostředky, a to pravděpodobně i v evropském rámci. Studie proveditelnosti (CityPlan 2010) a v ní obsažená dopravní analýza dochází k opačnému závěru. Záměr PSD je podle ní naopak předpokladem rozvoje vodní dopravy v ČR. Zlepšit plavební hloubky na 1,6 m, resp. 1,5 m při GlW89 slíbila SRN v roce 2006 a od té doby se splavnost Labe v Německu opravdu postupně zlepšovala. V první polovině roku 2011 již umožňoval nejhorší úsek Labe v Německu v průměru o 24 cm vyšší ponor, než nejhorší úsek v ČR, který by měl právě PSD řešit. ČR nemá tedy důvod nevěřit prohlášení SRN, že dané plavební hloubky zajistí, a sama by též chtěla splnit svou část společného prohlášení. Z podélného profilu Labe mezi státní hranicí a Riesou, který poskytlo WSD Ost a který je obsažen v příloze P5, je patrné, že v údolnici je již nyní plavební hloubky 1,6 m při GlW89 dosaženo. Dokumentace EIA dokládá na základě řady výzkumů a studií trend vyšší frekvence a pravděpodobnosti nízkých průtoků v letním období. Spíše obecná rovina zohlednění problematiky klimatických změn a možných scénářů budoucího vývoje klimatu vyplývá z toho, že existují různé scénáře a jsou obecně zatíženy velmi vysokou mírou nejistot. Detailní a přitom smysluplný rozbor situace s dospěním ke konkrétním a jednoznačným závěrům proto není reálný. Všechny validní scénáře však potvrzují, že se dlouhodobě nesnižuje množství srážek ani průměrný průtok v řece, dochází ke změnám v rozložení v ploše, výšce a čase. Právě alarmistické závěry studie PIK, z které autor připomínky zřejmě vychází, jsou však silně zpochybněny kritikou renomovaného ústavu Bundesanstalt für Gewässerkunde. Realizace PSD bude mít i v případě zhoršení plavebních podmínek v důsledku klimatických změn z pohledu plavby pozitivní vliv. Záměr PSD slouží právě ke zlepšení plavebních podmínek za nízkých průtoků a může tak být jedním z adaptačních opatření umožňujících zachování plavebního spojení ČR s mořem i v budoucnu. Na základě studie proveditelnosti (CityPlan 2010) se očekává spíše rozmach plavby po realizaci záměru. Výstavba plavebního stupně povede k ekonomickým ztrátám v oblasti cestovního ruchu. Labský kaňon je díky své hloubce 300 m největším pískovcovým kaňonem v Evropě, jedná se o unikátní krajinu, s tímto hodnocením se ostatně shoduje i dokumentace k plavebnímu stupni Děčín. Tuto krajinu je třeba zachovat i vzhledem k jejímu turistickému potenciálu, které Labe nabízí. Uvedená monumentální betonová stavba by nenávratně poškodila ráz krajiny. Česká i saská část Českosaského Švýcarska skýtá možnost provozování přeshraničního cestovního ruchu a obě části jsou velmi cenné z hlediska možností rekreace a trávení volného času. již v současnosti tuto oblast každoročně navštíví statisíce turistů, z čehož má prospěch celý region. 6

7 WELL Consulting, s.r.o. Hodnocení záměru na estetické kvality území je součástí hodnocení vlivů na krajinný ráz - viz samostatná příloha SP5. V případě varianty 1B je vliv na estetické hodnoty území díky navrženým zmírňujícím a revitalizačním opatřením slabý či dokonce mírně pozitivní. Doc. Vorel ve svém hodnocení (samostatná příloha SP5) uvádí: "Výstavba navrhované stavby Plavebního stupně Děčín přinese nesporně změny oproti dnešnímu stavu. Podoba stavby s konstrukcemi minimálně vystupujícími nad hladinu a její umístění v blízkosti areálu Loubí však přináší uměřené vizuální zásahy do méně významných znaků krajinného rázu. V tomto ohledu je stavba řešena přiměřeně a pozornost by měla být věnována maximálními zapojení do charakteru břehů (formování a ozelenění nově upravovaných břehových partií). Z tohoto hlediska je výhodnější varianta 1B, která se snaží zmírňovat zásahy do břehových porostů a u které vedle vizuálních vlivů slabých se objevují v krajinné scéně i vlivy pozitivní. Stavba nemůže ovlivnit význam základního krajinného rámce (geomorfologie, způsob vymezení prostoru, měřítko prostoru). Vlivem NS (zvýšení hladiny v jezové zdrži) dojde k zásahu do břehových partií, což přinese silné zásahy do přírodních hodnot a středně silné do hodnot estetických. Tyto jsou oslabeny zmírňujícími opatřeními ve variantě 1B, kde je možno počítat i s pozitivním vlivem krajinářských úprav břehových partií. V urbanizovaném prostoru Děčína přinese zvýšení hladiny převážně pozitivní vizuální efekty. Na základě výše uvedené analýzy je možno konstatovat, že je evidentní, že výstavba Plavebního stupně Děčín přinese omezené zásahy do rázu krajiny. Analýza prokázala, že tyto zásahy nejsou pro zásadní a jedinečné znaky a tudíž pro ráz a identitu krajiny rozhodující (krajinný ráz zůstane zachován). Proto je možno shrnout, že navrhovaná stavba Plavebního stupně Děčín je řešena ve všech variantách s ohledem na zachování zákonných kriterií krajinného rázu. Navrhovaná stavba je hodnocena proto jako únosný zásah do krajinného rázu, chráněného dle 12 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny." Realizace plavebního stupně na severním okraji Děčína a stabilizace hladiny v jeho intravilánu rozhodně negativně neovlivní cestovní ruch či rekreační či sportovní využití Labe. Spíše naopak. PSD zlepší podmínky pro rekreační, osobní a sportovní plavbu, což je uvedeno na několika místech dokumentace. V intravilánu Děčína dojde k lepšímu a stabilnímu napojení rekreačních zón na řeku a umožní rozvoj osobní dopravy. Proplavování malých plavidel bude zajištěno stejně, jako na dalších vodních dílech na Labi. Provoz cyklostezky bude po dobu výstavby PSD zajištěn a po ukončení výstavby bude cyklostezka funkční v nové trase podél řeky. Zlepší se podmínky pro sportovní rybolov. Z připomínky není jasné, jak by měl záměr negativně ovlivnit cestovní ruch na Děčínsku. Ochrana před povodněmi nedozná zlepšení. Nelze souhlasit s hodnocením uvedeným v podkladech k plavebnímu stupni Děčín, podle něhož plánovaný plavební stupeň přispěje k ochraně před povodněmi (strana 19). Průběh povodňových událostí výrazně ovlivňuje povodňový management na přehradách na horním toku Labe a jeho přítocích. Výrazné omezení následků povodní v důsledku existence plavebního stupně nelze z podkladů vyrozumět. Problematika je řešena v kapitole D.I.4. Výsledky matematického 2D modelu i fyzikálního modelu ukazují, že při méně než 100-letých povodních by vlivem snížení drsnosti zaplaveného povrchu a zvětšení průtočného profilu v místě PSD mělo docházet ke snížení povodňových hladin v intravilánu Děčína. Při větších než stoletých podvodních nebude záměr zvyšovat hladinu v zastavěné části Děčína. Realizací záměru nebudou (vzhledem k lokalizaci vzdutí v intravilánu města Děčín) zaplaveny žádné retenční plochy. Z hlediska povodňové ochrany záměr nebude mít žádné negativní vlivy na německém území. 7

8 WELL Consulting, s.r.o. Úhrnem můžeme konstatovat, že: Očekávaných ekonomických a strukturně politických cílů výstavby plavebního stupně nelze dosáhnout, a to proto, že celoroční splavnost Labe v Německu není zaručena ani nyní, a v důsledku budoucí klimatické změny ji nelze tím spíše předpokládat. Nepříznivé vlivy na přírodu, životní prostředí a kvalitu života obyvatel a návštěvníků této oblasti vysoce převažují nad zcela nerealistickým přínosem plynoucím z realizace tohoto záměru. Proto požadujeme provedení přeshraničního řízení EIA ve vztahu k záměru výstavby plavebního stupně. Proces EIA je veden v režimu přeshraničního posuzování, čehož jedním z prvků je i předání kompletní dokumentace EIA Německu ke zveřejnění a vyjádření veřejnosti. 8