Připomínkující: Landesverband Sächsischer Angler Vypořádání: WELL Consulting, s.r.o.

Transkript

1 WELL Consulting, s.r.o. Vypořádání připomínek k dokumentaci podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění "Plavební stupeň Děčín záměr zařazený v kategorii I Vypořádání vyjádření organizace Landesverband Sächsischer Angler bylo zpracováno na základě původního textu tohoto vyjádření, jeho struktura je zachována. Znění připomínek je doslovně překopírováno z poskytnutého překladu původního vyjádření. Jednotlivé části vyjádření - připomínky jsou v tomto textu zvýrazněny tučným písmem pod nadpisem (pokud jsou součástí připomínky citace z Dokumentace EIA PSD, jsou označené tučnou kurzívou). Připomínky jsou vyhodnoceny ve stejném pořadí, jako jsou uvedeny v původním dokumentu, a na každou z nich je (standardním nezvýrazněným písmem) formulována argumentace pod nadpisem. Celkové uspořádání textu a oddělení jednotlivých částí nadpisy (zvýrazněny podtržením) zůstává pro lepší orientaci stejné jako v originálním dokumentu. Podle údajů Světové unie pro ochranu přírody (IUCN) je více jak jedna třetina sladkovodních ryb v Evropě ohrožena jejich vymřením. K ohroženým rybám patří především ty druhy, které musí kvůli jejich rozmnožování do řek migrovat. Migrující ryby, které jsou v jejich životním cyklu odkázány na migraci mezi mořem, potoky a řekami, tvoří asi 20% z původního počtu druhů sladkovodních ryb v povodí řeky Labe. Vedle těchto, tzv. diadromenonních druhů, ukazují výzkumy, že mnoho dalších druhů ryb díky větší migraci v rámci povodí vyhledávají různé životní prostory, jako jsou obydlí pro rybí potěr, pro dorost a pro zimní období v průběhu jejich života (tzv. potamodromní druhy). Na základě tohoto chovaní v migrování ryb jsou kladeny vysoké ekologické požadavky na průchodnost tekoucích vod. EG-WRRL přihlíží k této skutečnosti specifikací průchodu jako podpůrný morfologický kvalitativní komponent pro hodnocení tekoucích vod. Podle předložených podkladů je...předpokládán kanálový propust pro ryby, biokoridor u levého a pravého břehu s vodní a pevninskou částí o délce 455 m a šířce 30 m ". Paušální tvrzení, že fakticky díky záměrným stavebním opatřením nedojde k žádným překážkám v migraci ryb, není tímto ovšem podloženo a tedy ani obhajitelné. Dokumentace nikde neuvádí, že nedojde k žádným překážkám v migraci ryb. Pravobřežní kanálový rybí přechod je navržen tak, aby byl využitelný všemi migrujícími druhy ryb. Dokumentace uvádí, že přesto bude záměr představovat částečné narušení migrační prostupnosti. Podklady pro dokumentaci EIA bývají zřídka tak podrobné, jako např. dokumentace pro územní řízení. Proto detailní řešení rybího přechodu, např. uspořádání vtoku, není z podkladů v detailu zřejmé. V době dokončování dokumentace EIA však probíhal modelový výzkum (Bouška et al. 2010), v jehož rámci byl celý biokoridor řešen podrobně a optimalizován. Dokumentace, z které je patrné detailní prostorové uspořádání jednotlivých částí rybího přechodu, je uvedena v rámci závěrečné zprávy Hydraulický výzkum biokoridoru na modelu v měřítku 1:20 (Bouška et al. 2010), který bude zveřejněn na webových stránkách Ředitelství vodních cest ČR. V dalším nám nebyly předloženy žádné výpovědi k předpokládanému používání vodní elektrárny a s tímto spojené vlivy na životní prostředí. Nakonec jako negativní vlivy vodní elektrárny lze shledat pro vodní faunu přímé narušování turbínami. Stupeň narušení se může pohybovat v závislosti na druhu turbín, rozestupu lopatek, počtu otáček, výkonu turbíny, druhu a velikosti ryb v rozmezí 0 a 100 %. Německé sdružení pro vodohospodářství, odpadní vody a odpady (Deutsche Vereinigung fůr Wasserwirtschaft, Abwasser und Abfall e.v. - DWA) došlo k závěru, že v zásadě ve všech vodních zdrojích, ve kterých je průchodnost jakýmkoliv způsobem omezena, se musí počítat s 1

2 WELL Consulting, s.r.o. poškozením. Přitom z ekologického hlediska představuje vysoká úmrtnost migrujících ryb jeden případně i podstatný faktor ohrožující zachování příslušného druhu, protože poškozené ryby při rozmnožování jsou neodvratně zahubeny. Výzkum již zmíněného sdružení DWA uvádí míru úmrtnosti na vodních elektrárnách u různých druhů ryb od 6 do 48% (úhoř např. 27%). Přitom je třeba konstatovat, že podle vyhlášky (EG) Nr. 1100/2007 Evropské rady z s opatřením k činnosti ve stavu evropských úhořů nebude již dosaženo požadované 40% míry migrace úhořů lesklých právě při (níže stanoveno) 10% poškození na jednu vodní elektrárnu. Vybudování vodní elektrárny na zdymadle Děčín může být pokládáno nepochybně jako dodatečné narušení stavu úhořů. Podobná situace je i u lososů smoltů. V této souvislosti upozorňujeme, že právě v současnosti probíhají plány spolkového ministerstva pro životní prostředí k dlouhodobé znovunaturalizaci evropského jesetera atlantického v povodí Labe. Neexistuje žádné technické řešení pro stoprocentní ochranu ryb. Sice jsou běžně před vodní elektrárnou umístěna tzv. česla, které by měla držet ryby dále od turbín, avšak ani toto nenabízí žádnou postačující ochranu. Dříve se vycházelo z toho, že pro dospělé kusy většiny druhů ryb je postačující vnitřní rozteč česlic o šíři 20 mm, ale nyní se vychází z toho, že je k ochraně požadována rozteč česlic výrazně menší. Podle výnosu Ministerstva pro životní prostředí NRW z představuje 20 milimetrová česlice pouze minimální ochranu. Toto nemůže být fakticky ani jinak na plánovaném zdymadle v Děčíně v České republice. Pomoc zvýšením počtu ryb nevede ke skutečnému průchodu nebo neomezenosti tekoucí vody, ale představuje v každém případě nedostatečnou pomoc. Navrhovaná připomínka v podkladech, že při migraci potěru úhořů bude před záběhem plánované vodní elektrárny napnutá driftovací síť, která zabrání zvýšené úmrtnosti, neodpovídá intenci EUvyhlášky o úhořích a kromě toho je i realizovatelnost jednou z otázek. V rámci doplňku byla věnována další pozornost technickému řešení poproudní migrace ryb. Byly navrženy 55 m dlouhé česle orientované podélně ke směru proudu se světlou vzdáleností česlic 24 mm a příslušné obtoky. Dle vyjádření ichtyologů by toto opatření mělo být v kombinaci s navrhovanými odpuzovacími zařízeními dostatečné. Zde je třeba zdůraznit, že se posunulo měřítko hodnocení k posouzení vlivu vodních zdrojů, a sice od té doby co vstoupila v platnost rámcová směrnice vod (Směrnice 2000/60/EG Evropského parlamentu a rady z = WRRL), jednoznačně ve směru ekologie a opatrování případně dokonce i obnovy přírody. Takto zní asi vysvětlení Saského ministerstva pro životní prostředí (SMUL) ke změnám v saském zákoně o vodách 2004: S druhým zákonem ke změnám saského zákona o vodách (Sächsischen Wassergesetzes - Sächs WG) dochází k potřebné realizaci směrnice WRRL ". Se směrnicí WRRL, která vstoupila v platnost , je to podle mnoha sektorálních směrnic o ochraně vod v minulých letech poprvé z evropské unie komplexní přístup. Vodní zdroje by měly být obhospodařovány vztažené na povodí, to znamená od zdroje až k ústí se všemi přítoky. Ekologie vodních zdrojů, především biologie vodních zdrojů, je směrodatná pro kvalitu vodních zdrojů, nikoli pouhý chemický a fyzikální stav, které ale také i nadále hrají jednu z hlavních rolí. Směrnice WRRL zavazuje členské státy ke společnému, méně vztaženému k používání, ale především k ekologicky podloženým kvalitativním cílům pro ty vodní zdroje, které jsou určeny k rozvíjení podle jednotných předpisů. Ekologický cíl je podle článku 4, odstavce 1 směrnice WRRL dobrý stav všech vodních zdrojů (povrchových, pobřežních a přechodných a podzemních vod), který v zásadě musí být dosažen během 15 let po vstupu do platnosti této směrnice. "Kompetentní úřady jsou povinny a zavázaný zlepšit stav všech povrchových vodních zdrojů, dosáhnout dobrý chemický stav a ekologický potenciál." Směrnicí v rámci vodních zdrojů (WRRL) je rozsah k respektovanému blahu společnosti 2

3 WELL Consulting, s.r.o. relevantně modifikován a rozšiřován. Směrnice WRRL stanovuje v jejím převzetí do českého práva zákaz zhoršení a především stanovuje příkaz k zlepšení. Rámcová směrnice o vodách je zohledněna a respektována v rámci celé dokumentace, zejména v kapitolách C.II.4, D.I.4 a samostatných přílohách SP3, SP6 a SP7. S rámcovou směrnicí o vodách záměr v rozporu není, protože tento komplexní a propracovaný evropský právní předpis samozřejmě obsahuje ustanovení, která zajišťují (při splnění explicitně daných podmínek) možnost rozvojových aktivit lidské společnosti. Tyto podmínky musí být před realizací záměru splněny, což bylo v rámci dosavadního procesu respektováno. Nejčastější druhy ryb jsou odkázány k průchozímu toku řeky. Jelikož řeka včetně přítoků představuje jeden související systém, je zapovězen pohled vztažený na jednu samostatnou oblast. Základní přesregionální obhospodařovácí cíl zlepšení průchodu umožňuje optimalizaci ekologického průchodu v přesregionálních migračních cest k otevření a propojení potěrových a dorostových obydlí. Přitom musí být přihlédnuto k podmínkám podle směrnice FFH na ochranu a vývoj na vodě závislých živočišných druhů tak jako k podmínkám podle evropské směrnice o úhořích. Již uskutečnil náš regionální svaz Elbflorenz" Dresden e. V. a náš spřátelený svaz Český rybářský svaz, Severočeský uzemní svaz, v Česko-saském Švýcarsku obsádku parmy obecné. Tato obsádka parmy obecné byla symbolem protestu svazů proti dalším stavbám zdymadel na Labi, neboť parmy potřebují bezbariérové migrační možnosti! Prostupnost plánovaného PSD je komentována výše. Držíme se pevně našich společných požadavků s naším partnerským svazem Český rybářský svaz (Prag). Oba svazy protestovaly již v roce 2006 proti stavbě zdymadla, na Labi u Děčína. Stavba zdymadla je zásah do ekologie vodních toků a životního prostředí v Labi. Původní přírodní dynamika řeky bude tak narušena a to povede k silné změně fauny ryb až k ztrátě stavu migračních ryb. Záměr nebude mít znatelné negativní vlivy na hydrologický, splaveninový či chemický stav Labe za hranicí ČR/SRN. Ovlivnění průtoků bude při navrženém režimu manipulací na PSD v podstatě neregistrovatelné. Pohyb splavenin se odehrává za vyšších průtoků, kdy je PSD téměř či plně vyhrazen a pohybu splavenin níže po toku tedy nebrání. Koncentrace kyslíku se bezprostředně pod jezem nesníží, BSK5 se ve vzdutí sníží (což je pozitivní) a teplota se zvýší max. o 0,1 C. Při prohrábkách nebude docházet k uvolňování toxických látek, protože je hrubozrnné sedimenty v plavební dráze neobsahují. Přesto bude probíhat monitoring v souladu s principem předběžné opatrnosti. K významnějším vlivům by mohlo dojít ve spojení s působením PSD jako migrační bariéry. Vzhledem k navrženým migračním koridorům však lze očekávat, že bude zajištěna prostupnost PSD pro všechny migrující druhy živočichů. Další pozornost je třeba věnovat poproudní migraci přes PSD s ohledem na provoz MVE. Použitá turbína by měla respektovat nejnovější poznatky v oblasti zamezení poškození ryb a mělo by být v praxi ověřeno využití driftové sítě pro zamezení vniknutí ryb do MVE (případně navrženo jiné vhodné opatření). 3

4 WELL Consulting, s.r.o. Za dodržení tohoto požadavku, který by měl být uveden ve stanovisku EIA, nelze očekávat žádné negativní vlivy záměru na ekosystém Labe v SRN. Argumenty proti výstavbě z našeho pohledu jsou následující: Ekologické škody až ztráta rozmanitosti druhu. V několik km dlouhém úseku Labe nad PSD lze skutečně očekávat úbytek reofilních ryb (ovšem ne jejich vymizení), což je také uvedeno na příslušných místech dokumentace EIA a v posudku, který hodnotí vliv PSD na ryby jako biologickou složku kvality podle RSV (SP 3).Ve variantě 1B jsou navržena opatření pro zmírnění tohoto vlivu. Např. vlivem prohrábky nedojde ke značným ztrátám úkrytů a stanovišť, protože plavební dráha je obecně rybám neposkytuje a pokles hladiny bude téměř eliminován díky výhonům. Naopak realizací břehových výhonů dojde k nárůstu heterogenity příbřežních partií toku a ryby zde tedy naleznou více úkrytů a stanovišť. Heterogenní okolí výhonů, včetně jejich vnitřního prostoru, který bude chráněn před rušivými vlivy, by mělo být vhodným prostředím zejména pro juvenilní ryby (tj. prostředím pro odrůstání plůdku). Omezení migrační prostupnosti je dostatečně zmírněno navrženým systémem rybích přechodů a dalších opatření pro reofilní druhy ryb. Díky tomuto opatření se druhová pestrost v celém dolním úseku - tedy i na území SRN - nezmění. Změna režimu toku a s tím spojené změny kvality vody. Problematika je detailně řešena v kapitole D.I.4.Vlivy na povrchové a podzemní vody. Vlivy na kvalitu vody se zabývá rovněž samostatná příloha SP7, která hodnotí vlivy na německém území. V kapitole D.I.4 dokumentace (např. str. 251 a 252 hlavního textu) a v příloze SP7 jsou uvedeny výsledky matematického modelu (Špatka, 2006), který uvádí, že nelze očekávat negativní vliv záměru na kvalitu vody (koncentrace O2, BSK5 a teplota vody) ani bezprostředně pod jezem, natož na německém úseku Labe. Snížení koncentrace kyslíku nabývá maxima těsně nad plavebním stupněm Děčín a projevuje se snížením koncentrací rozpuštěného kyslíku oproti původnímu stavu až o 0,6 mg/l, což činí asi 10 % celkové koncentrace. V místě plavebního stupně však dochází k opětovné reareaci vody buď převáděním průtoku přepadem přes jezové hradicí konstrukce nebo aerací do savek turbín vodní elektrárny. Díky tomu dosahují koncentrace rozpuštěného kyslíku pod plavebním stupněm hodnot dokonce nepatrně vyšších než za současného stavu. V další říční trati je průběh koncentrací kyslíku prakticky shodný s původním stavem. Hodnoty BSK5 se díky pomalejšímu proudu ve zdrži snižují o cca 0,5 mg/l a tento pozitivní vliv se propaguje dále po toku - viz příloha č. 10 samostatné přílohy SP7. S tímto také souvisí pozitivní vliv na režim oxidu uhličitého a živin v toku. Vliv plavebního stupně Děčín má na průběh teploty vody zanedbatelný vliv v hodnotách řádu jedné desetiny stupně Celsia. Zásahy do ekosystému tekoucí vody až k masivním kvalitativním a kvantitativním úbytkům ryb. Ryby jsou ve sladkých vodách koneční uživatele komplexního výživového řetězce a reagují obzvláště citlivě na změny jejich životního prostředí. Změnami přirozené dynamiky toku se mění pro mnoho ryb životně důležité strukturní elementy (např. kamenitě břehy, ploché vodní oblasti, stojaté vodní zóny). 4

5 WELL Consulting, s.r.o. Viz vypořádání připomínky výše. Stavba zastaví přirozenou dopravu sedimentu popř. materiálu na dně řeky; Vliv záměru na splaveninový režim Labe je podrobně popsán zejména v samostatné příloze SP7 a v příslušné kapitole D.I.6 dokumentace EIA. Míra ovlivnění chodu splavenin záměrem plavební stupeň Děčín byla ověřována na fyzikálních modelech s pohyblivým dnem, které zahrnovaly předpolí jezu, jez samotný i část podjezí mezi ř. km 738,82 a 736,00; pl. km 97,20 a 99,96 (Libý 2006, Bouška 2009), resp. úsek od jezu po státní hranici na levém břehu mezi ř. km 737,4 a 730,1; pl. km 98,6 a 105,8 (Broža 2002). Na těchto fyzikálních modelech bylo prokázáno, že k významnějšímu chodu splavenin dochází až za vyšších, tedy povodňových průtoků, kdy je jez již vyhrazen - hydrostatické sektory jsou úplně zasunuty do dna a nečiní tedy pro splaveniny žádnou překážku. To, že k chodu splavenin dochází až za vyšších průtoků potvrzují i pravidelně prováděné prohrábky, které je nutné realizovat vždy po průchodu přibližně dvouleté podvodně. Ve zdrži plavebního stupně mohou částečně sedimentovat jemnozrnné částice, které se však pravidelně (až několikrát ročně) opět dostanou za zvýšených průtoků do vznosu a nebudou tedy kolmatovat dno - to potvrzují zkušenosti z podobných jezů - např. Dolní Beřkovice. Opakovaně zmiňované obavy z negativního vlivu na splaveninový režim resp. z nebezpečí prohlubování dna na německém úseku Labe jsou tedy neopodstatněné. Zahlubování dna v tzv. Erosionsstrecke je způsobené především napřímením Labe a deficitem splavenin, který však zásadně nesouvisí s moderními jezy, které jsou za zvyšujících se průtoků postupně vyhrazovány a transportu splavenin pak nebrání. Deficit splavenin způsobují přehradní nádrže na Vltavě, úpravy přítoků Labe i na území SRN a těžba usazených sedimentů. Zcela neakceptovatelný poměr náklady-využití. Dopravně-technicky nesmyslné. Autor připomínky neuvádí konkrétní důvod, proč by měl být poměr nákladů a přínosů neakceptovatelný. Návratnost projektu, která ekonomicky odůvodňuje potřebnost a prospěšnost záměru, byla potvrzena dvěma studiemi proveditelnosti (CityPlan 2010, Bronec 2007). Dokumentace EIA je zpracovávána s jiným účelem, než je prokazování návratnosti záměru, přesto je tato problematika popsána v kapitole B.I.5 a studie proveditelnosti (CityPlan 2010) i aktualizovaná dopravní prognóza (CityPlan 2011) budou zveřejněny na webových stránkách ŘVC ČR. Stavba zdymadla by byl návrat k politice řek z minulých století, kdy byly řeky zneužívány přednostně jako odpadní kanály a lodní cesty. Řeky jsou však životní prostory, ve kterých se podle platného zákona EU musí jejich stav udržovat a zlepšovat. Stavba zdymadla by znamenala ale značné zhoršení podmínek života pro rostliny, živočichy a lidi. Viz vypořádání výše. Labe v Sasku v letech 1997 až 2003 mělo v průměru jenom 230 dní v roce s hloubkou plavební dráhy nejméně 1,60 m a ne - jak je v plánech při stavbě zdymadla vzato za základ dní v roce (viz. příloha: Studie - Hloubky plavební dráhy na Labi). Také Labe v Sasku-Anhaltsku byla v 5

6 WELL Consulting, s.r.o. posledních 15 letech pouze v jednom roce (1995) celoročně splavitelná s hloubkou 1,60 m! Celoroční splavitelnost Labe neposkytuje rentabilitu u nákladních lodí. Také stavba zdymadla v Čechách na tom nic nezmění! Zlepšit plavební hloubky na 1,6 m, resp. 1,5 m při GlW89 slíbila SRN v roce 2006 a od té doby se splavnost Labe v Německu opravdu postupně zlepšovala. V první polovině roku 2011 již umožňoval nejhorší úsek Labe v Německu v průměru o 24 cm vyšší ponor, než nejhorší úsek v ČR, který by měl právě PSD řešit. ČR nemá tedy důvod nevěřit prohlášení SRN, že dané plavební hloubky zajistí, a sama by též chtěla splnit svou část společného prohlášení. Z podélného profilu Labe mezi státní hranicí a Riesou, který poskytlo WSD Ost a který je obsažen v příloze P5, je patrné, že v údolnici je již nyní plavební hloubky 1,6 m při GlW89 dosaženo. K tomu navíc patří, že markantně přibývají v posledních 15 letech tendence period s nízkou vodou. Se změnou klimatu vzrůstají teploty a letní suchá období přibývají. Tyto nové poznatky vědců zabývajících se klimatem jsou při stavbě zdymadla zcela ignorovány. Česká zdymadla vůbec nejsou použitelná při plavbách do Hamburku, když právě také část Labe na německém území stále častěji vykazuje nedostatek vody. Navíc k důvodům nízké vody bývá doprava z České republiky do Hamburku opakovaně přerušena také z důvodů povodní a pohybu ledu. Je zcela pochopitelné, že pokud se bude investovat na základě těchto opakovaných a neplánovaných rušivých vlivů do jiných druhů dopravy, bude se od lodní dopravy stále více odvracet. Dokumentace EIA dokládá na základě řady výzkumů a studií trend vyšší frekvence a pravděpodobnosti nízkých průtoků v letním období. Spíše obecná rovina zohlednění problematiky klimatických změn a možných scénářů budoucího vývoje klimatu vyplývá z toho, že existují různé scénáře a jsou obecně zatíženy velmi vysokou mírou nejistot. Detailní a přitom smysluplný rozbor situace s dospěním ke konkrétním a jednoznačným závěrům proto není reálný. Všechny validní scénáře však potvrzují, že se dlouhodobě nesnižuje množství srážek ani průměrný průtok v řece, dochází ke změnám v rozložení v ploše, výšce a čase. Právě alarmistické závěry studie PIK jsou však silně zpochybněny kritikou renomovaného ústavu Bundesanstalt für Gewässerkunde. Realizace PSD bude mít i v případě zhoršení plavebních podmínek v důsledku klimatických změn z pohledu plavby pozitivní vliv. Záměr PSD slouží právě ke zlepšení plavebních podmínek za nízkých průtoků a může tak být jedním z adaptačních opatření umožňujících zachování plavebního spojení ČR s mořem i v budoucnu. Na základě studie proveditelnosti (CityPlan 2010) se očekává spíše rozmach plavby po realizaci záměru. Podle vyhodnocení údajů z různorodých zdrojů je zřejmé, že nákladní doprava na Labi ustupuje již několik let a mezitím je tak nízká, že může být převzata - pokud by to bylo žádoucí - několika málo nákladními vlaky za den. Stále více přístavů požaduje proto železnici, aby byly nezávislí na kolísání stavu hladiny. Železnice má podle informací z Deutsche Bahn AG v koridoru Labe volné kapacity 300 až 500%. S tímto předpokladem zůstává nicméně stavba zdymadla za více než sto tisíc milionů eur jako za politicky chybné rozhodnutí. Vypořádání Tato připomínka je v rozporu s informací, že pokud nebude využívána kapacita labské vodní cesty (CityPlan 2010), bude ve střednědobém horizontu vyčerpána kapacita pozemních dopravních módů na území SRN, která je již nyní problematická (Planco 2007, str. 5-8). Nedostatečná je ve střednědobém horizontu potencionálně též kapacita železnice v labském údolí, v tomto koridoru se 6

7 WELL Consulting, s.r.o. plánuje vybudovat železniční tunel pro VRT pod Krušnými horami (Dopravní sektorové strategie 2010). Uváděná volná kapacita Deutsche Bahn AG ( %) je nedůvěryhodná, protože volná kapacita dopravní cesty se může pohybovat mezi %. Čerpání kapacity nad 110 % již u železnice není reálné (CityPlan 2010), tím méně je přijatelné tvrzení o volné kapacitě mezi 300 až 500 %. Závěr: Rozumné by bylo, investovat do atraktivity říční krajiny, zlepšit ekologický stav Labe a vybudovat možnosti pro turismus. Landesverband Sähsischer Angler e. V. bude popř. i spolu s jinými organizacemi pro ochranu přírody podávat stížnosti u evropské komise s cílem zavedení řízení o porušení smlouvy (předběžné řízení) proti České republice. 7