SLEZSKÉ MATICE OSVĚTY LIDOVÉ

Transkript

1 ČINNOST SLEZSKÉ MATICE OSVĚTY LIDOVÉ na Těšínsku a H lučínsku z a r o k 1932 UPRAVIL ANTO N ÍN HOŘÍNEK Ve Slezské Ostravě v květnu 1933 N áklad c m Slezské Matice osvěty lidové s c sídlem ve Slezské Ostravě vytiskla Pře s s a " a k c i d e 11 ě n í a o b c, h p d n í t i s k á r ha ( P e t r P a vlán ml.) x. 2 S ' b j ů i % o o

2 ZBIORY S. ZAHRADNÍKA CZ w $ f / t f d O

3 S i k 1 Č I N N O S T S L E Z S K É M A T I C E O S V Ě T Y L I D O V É N A T Ě Š Í N S K U A H L U Č Í N S K U Z A R O K

4 Čestní členové Slezské Matice osvěty lidové ŠIMEČEK BEDŘICH, president krajského soudu v Mor. Ostravě (na odpočinku), f HRUBÝ VĚNCESLAV, býv. říšský a zemský poslanec, zakladatel Sl. M. 0. L. f Dr. PELC FERDINAND, notář, dlouholetý a zasloužilý starosta Sl. M. 0. L. P. FUŠEK ANT., čestný děkan a farář ve Slezské Ostravě, zakladatel Sl. M. O. L. LANDSFELD ANT., ředitel gymnasia na odpočinku v Českém Těšíně, zakladatel Sl. M. 0. L. První tři zvoleni byli čestnými členy na jubilejní dvacátépáté valné hromadě Sl. M. O. L. dne 7. září 1924 konané v Novém Bohumíně; poslední dva na 34. valné hromadě konané dne 5. června 1932 v Mor. Ostravě. Diplomy čestného uznání Sl.M.O.L. obdrželi od r BUZEK KAMIL, odborový přednosta min. školství a nár. osvěty v Praze. BĚLOH RÁDEK FRANT., ředitel Ústřední Matice Školské v Praze, f KLVAŇA ANTONÍN, okresní školní inspektor v Orlové. PIŽL ALOIS, sekční šéf min. školství a nár. osvěty v Praze. Dr. VALO UCH M IROSLAV, sekční šéf min. školství a nár. osvěty v Praze. KEPL JOSEF, odborový přednosta presidia min. školství a nár. osvěty v Praze. Dr. STRÁNSKÝ RUDOLF, tajemník min. školství a národní osvěty v Praze. MLČOCH FRANTIŠEK, sekční šéf min. školství a národní osvěty v Praze. Dr. H REJSA G U S T A V, ministerský tajemník školství a národní osvěty v Praze. Dr. HOFFMANN STANISLAV, odborový rada min. školství a národní osvěty v Praze. KLIM ÁNEK FRANT., hlavní pokladník města Slezské Ostravy. K ŘISTEK JAN, majitel realit v Lazích u Orlové. SEDLAŘÍK JAN, majitel velkostatku ve Vratimově. ŠRÁMEK JOSEF, bývalý zemský president slezský v Opavě. Dr. HAERING JAROSLAV, vrchní rada politické správy, okresní hejtman ve Frystate. Dr. MICHÁLEK JOSEF, vrchní rada politické správy, okresní hejtman v Opavě. Dr. BARON JO SEF, bývalý místopředseda zemské školní rady slezské v Opavě, f STYPA TOM ÁŠ, ředitel dívčí vyšší školy a starosta nár. jednoty slezské v Praze, f ŠKÁBA JOSEF, vládní tajemník ministerstva vnitra v Praze. Dr. STAŠEK F R A N T., ministerský rada v presidiu min. rady v Praze. HRUBÝ EMANUEL, senátor a starosta Svazu Národních jednot a Matic v Praze. PAVELEK FERDINAND, vládní rada, bývalý zemský školní inspektor slezský, nyní v Brne. JUDr. PAVELEK JAKUB, vrchní rada pol. správy, přednosta presidia zem. úřadu v Brne. ROTTER KAREL, vrchní rada polit, správy, přednosta u zemského úřadu v Brne. KUČERA O SK AR, revident Báňské a hutní společnosti v Karvinné. MELICHAR ADOLF, pokladník Báňské a hutní společnosti v Petřvaldě.

5 Zakládající členové Slezské Matice osvěty lidové Zakládajícím členem stane se, kdo zaplatí jednou pro vždy nejméne Kc 500. Členům zakládajícím vydají se diplomy zakládajícího členství znějící, na složenou castku. Od svého založení roku 1898 do roku 1932 přistoupilo za zakladajiciho clena SL M. O. L. celkem 728 osob a korporací. O d r o k u nabyli diplomu zakládajícího členství: f Dr. SCHEINER JOSEF, advokát a starosta Čsl. Obce Sokolské v Praze. Kč DOTLAČILOVÁ PAVLA, učitelka v. v. v Příbrami.... * «^ 00 Dr. PREIS JAROSLAV, vrch. ředitel Živnostenské banky v Praze. ŘEDITELSTVÍ POMOCNÝCH ÚŘADÚ zemského úřadu v Brně i, 500 BANKA ČESKOSLOVENSKÝCH LEGIÍ v Praze SOKOLSKÁ ŽUPA M ORAVSKO SLEZSK Á v Mor. Ostravě Dr. POSPÍŠIL VILÉM, guvernér Národní banky v Praze ČERNÝ JAN, president země Moravskoslezské v Brně NEKVASIL V., podnikatelství staveb v Praze ČESKOSLOVENSKÁ ZBROJOVKA, akc. společnost v Brně ' t KOZÁKOVÁ-ŠUBRTOVÁ BOŽENA, choť ředitele plynárny v Kolíně ' KUPKA VLADIMÍR, velkoobchodník hud. nástroji v Mar. Horách... «500' J U D r. SLÁDEK VLADIMÍR, advokát v Mor. Ostravě ' TESAŘ ŠŤEPÁN, ředitel státní občanské školy v Karvinné » 900 Ústřední výbor Slezské Matice lidové r Předsednictvo: Starosta: Dr. PELC FERDINAND, notář a bývalý president Zemské správní komise pro Slezsko ve Slezské Ostravě (zemřel 15. září 1932). I. nám. starosty: PAVLÁN PETR, ředitel okresní nem. pojišťovny ve Slezské Ostravě. II. nám. starosty: KLAC BOHUSLAV, ředitel městských úřadu v Českém Těšíně. I. jednatel: HOLEŠ AL, vrchní knihvedoucí kamenouhelných dolů Orlová-Lazy v Doubravě. II. jednatel ŠTĚTINA BEDŘICH, řed. českých občanských škol v Novém Bohumíně. Pokladník; TESAŘ METODĚJ, ředitel okresní nem. pojišťovny v Č?ském Těšíně. Členové: HOŘÍNEK ANT., tajemník Slezské Matice osvěty lidové ve Slezské Ostravě. PLACHT VÁCLAV, profesor českého státního ref. reálného gymnasia, správce ústřední kanceláře Sl. M. O. L. v českém Těšíně, kooptovaný člen předsednictva. Členové ústředního výboru: BAJGER FRANTIŠEK, báňský úředník v Prostřední Suché. FILIPI JOSEF, ředitel státní tkalcovské školy ve Frýdku. 6 HLADÍK RUDOLF, vrch. inspektor státních drah, přednosta stanice v Petrovicích.

6 HROZEK ANTONÍN, okresni školní inspektor ve Frýdku. JAŘABÁČ JAN, ředitel českého stát. ref. reál. gymnasia a starosta města Orlové. JI ROUŠEK VÁCLAV, odborný učitel v Hnojníku. K ARK O ŠK A JINDŘICH, odborný učitel v Petřvaldě. MUDr. KRÁL OTA, zdravotní rada v Radvanicích. MELICHAR ADOLF, pokladník Báňské a hutní společnosti (jáma Hedvika) v Petřvaldě. NOVÁK ANDĚLÍN, okresní školní inspektor v Hlučínč. JUDr. NOVOTNÝ SLAVOMIL, advokát v Mor. Ostravě. PAVLÍČEK METODĚJ, vrchní poštmistr ve Slezské Ostravě. PILAŘ FRANT., ředitel českých státních občanských škol v Třinci. POSPÍŠIL ARTUR, farář ve Štěpánkovicích. PRAŽÁK FRANTIŠEK, řídící učitel české státní obecné školy v Návsí. JUDr. ŘÍH A KAREL, advokát v Bohumíně-městě. SMYCZEK KAREL, řídící učitel a býv. starosta města Jablunkova. SUSKÝ EDUARD, ředitel důchodenského úřadu města Slezské Ostravy. TE SA Ř ŠTĚPÁN, ředitel českých občanských škol v Karvinné. Kooptovaní členové ústředního výboru: ČÍŽEK JAROSLAV, lesní správce ve Starém Městě u Fryštátu. FRONĚK VÁCLAV, hutník, Dolní Marklovice. JURA RICHARD, řídící učitel české státní obecné školy v Loukách n. O. KLIMENT FRANT., nám. ředitele okresní nem. pojišťovny v Českém Těšíně. SVOBODA EMAN., řídící učitel, Skřečoň. TALPA KAZIMÍR, ředitel občanské školy v Lazích. ZAHRADNÍK JAR., šéfredaktor Mor. slez. Deníku v Mor. Ostravě. ŽELEZNÝ JAN, ředitel české občanské školy v Bystřici n. O. Revisoři: HUVAR ROBERT, ředitel českých měšťanských škol ve Slezské Ostravě. KROČKOVÁ VLASTA, choť řídícího učitele české obecné školy v Hrušově. KUČERA BOHUMIL, inspektor Larisch-Mónnichových uhelných dolů v Karvinné. POLANSKÝ PAVEL, prokurista Městské spořitelny ve Slezské Ostravě. PŘIBYLA FRANTIŠEK, městský účetní rada ve Slezské Ostravě. RYCHTARSKÝ JOSEF, ředitel berního úřadu v. v. ve Slezské Ostravě. Poradci ve věcech školských: MENŠÍK VLADIMÍR, okresní školní inspektor ve Fryštátě. POLÁŠEK ADOLF, inspektor státních škol v Českém Těšíně. VALEČEK VALENTIN, inspektor státních škol v Karvinné. FRESL FRANTIŠEK, ředitel učitelského ústavu ve Slezské Ostravě. MACHARA PRAVOSLAV, ředitel českých občanských škol v Českém Těšíně.

7 Naše rovy Rok 1932 vyrval ze středu matičních činitelů a národních pracovníků na Těšínsku několik vynikajících osobnosti, jichž ztráta těžce je pociťována. Jest to především Dr. FER D IN A N D PELC, dlouholetý, zasloužilý starosta Slezské Matice osvěty lidové, který dne 15. září 1932 zemřel po krátké chorobě ve věku 56 let. Zesnulý stál v čele Sl. M. O. L. 25 let. Byl uznáv. ným vůdcem českého lidu na Těšínsku i Opavsku. Proto byl postaven v době sporu o Těšínsko v čelo plebiscitní komise a v čelo zemské samosprávy slezské. V dějinách českého života na Těšínsku bude Dr. Ferdinand Pele zaujímati vždy čestné místo.

8 FRANTIŠEK O N D E R K A, bývalý dlouholetý ředitel Sl. M. O. L., zemřel dne 7. srpna 1932 ve věku 47 let* Slezská Matice vděčí mu za mnoho a vděčí mu za mnoho také český lid ve Slezsku. Pracoval v dobách nejtěžších. Hluboká je brázda, kterou za dobu své 16 leté činnosti v Matici vyoral Dnes vyrůstá z ní naděje a budoucnost českého lidu na Těšínsku. Vděčná mu za to paměť! LUD VÍK TRO JEK, řezník a majitel realit ve Slezské Ostravě, zemřel dne 9. prosince 1932, ve věku 63 let. Zesnulý byl dlouholetým členem ústředního výboru Sl. M. O. L. Úporně bojoval proti poněmčení Slezské Ostravy. V dobách národního probuzení stál v popředí národního života. Jeho životním dílem bylo založení občanské záložny ve Slezské Ostravě, která je dnes největším peněžním ústavem ve Slezsku. Čest jeho poctivé památce.

9 Organisace Ústřední výbor V čele matiční organisace stojí valnou hromadou zvolený ústřední výbor Slezske Matice osvity lidové, jehož úředním sídlem jeat Slezská Ostrava. Ústřední výbor sestava se starosty a 24 členů vybraných z oblasti působností Slezské Matice osvěty lidové. Podle 12 stanov, odst. 1. má ústřední výbor právo kooptovati dalších 8 členů ústředního vyborn z rad členstva Sl. M. 0. L. Kromě toho zasedají v ústředním výboru okresní školní inspektoři jako pora ci ve věcech školských a okresní matiční jednatele jako poradci v otázkách krajových. o Ústřední výbor spravuje hospodářství Sl. M. O. L., jež jest podrobeno revisím 6 revisoru a státní kontrole. Ústřední výbor SU M. O. L. jest jedině povolán mluvitř a jednati jmenem celé matiční organisace a činiti jejím jménem pravoplatné závazky. Schází se nejmene '^^V ýkolým ^rgánem jest předsednictvo, které tvoří starosta, 2 náměstkové, 2 jednatelé, pokladník a vedoucí úředník. Rozhoduje o záležitostech, jež nestrpí odklad c,m usneseni a předkládá je ústřednímu výboru ke schválení. Schází se pravidelně každých 14 dni v u ery, íe-íí potřeba, týdně. V roce 1932 projednalo předsednictvo celkem 770 návrhů. Matiční agendu vyřizuje ústřední kancelář Sl. M. O. L. ve Slezské Ostravě a poboční kancelář v Českém Těšíně. Vedoucím úředníkem ústřední kanceláře je taj. Ant. Horinek. Matiční hospodářství vede účetní Frant. S e d l á č e k. K ancelářské práce vykonávají 4 pomocné ženské síly. Odbočku v Českém Těšíně spravuje prof. V. P l a c h t, jenž ma k r u c e jednu ženskou kancelářskou sílu.,,,, Ústřední kancelář je umístěna v budově bývalé staré radnice ve Slezske Ostravě, kde má k disposici čtyři místnosti. Vede v evidenci veškeren matiční majetek, řídí orgamsacni činnost všech matičních složek, spravuje matiční podniky, vede v evidenci matiční zamestnance, spracovává návrhy a předkládá je předsednictvu a ústřednímu výboru, vyřizuje došla podání, udržuje stálý styk s matičními odbory, národními korporacemi a úředními činiteli. Matiční agenda každým rokem vzrůstá. Roku 1932 přijala a vypravila ústřední kancelar dopisů, rozeslala agitačních a sběracích tiskopisů, vyexpedovala 1998 seru vánočních pohlednic, vydaných nákladem Matice a 2513 výtisků Matičního zpravodaje. Celkem kusů. Ústní styk v ústřední kanceláři je velmi čilý. Odbočka ústřední kanceláře S l. M OL: v Českém Těšíně vyřizovala záležitosti okresních sborů českotěšínských A i B, a jablunkovského. Pravidelných porad odbočky zúčastnili se tito činovníci matiční: náměstek starosty p. řed. B. Klac, pokladník Sl.MOL. p. řed.m. Tesař, okresní jednatelé pp. řed. J. Železný a proi. Kejzlar, p. insp. A. Polášek a správce odbočky prof. Placht. V poradách těch činěna usnesení o národně-politických, školských, hospodářských a osvětových otázkách oblasti matiční vůbec, českotěšinského zvláště, připravovány iniciativní návrhy pro schůze okresních jednatelů, předsednictva a ústředního výboru; prostřednictvím odbočky rozesílaná Těšínská korespondence" zpravovala český tisk o našich poměrech. V odbočce připravováno vydání Těšínského kalendáře11. Projednávány záležitosti Kuratoria Masarykova fondu lidovýchovného. K odbočce přidělena agenda správy Masarykovy jubilejní vyšší školy lidové pro Těšínsko a Hlučínsko. K vyřízení 829 záležitostí bylo třeba připíšu (nečítaje pozvánky, oběžníky a t. d.), velmi četných návštěv a telefonických ) rozhovorů.

10 Okresní matiční výbory Oblast působnosti Sl. M. O. L. rozdělena je na 9 obvodů. Každý obvod tvoří okresní výbor, v jehož čele stojí okresní jednatel jako předseda. Okresní matiční výbor tvoří zástupci jednotlivých odborů sdružených v okresním výboru. Obvody rozděleny jsou takto: 1. Okresní výbor pro Bohumínsko: Předseda Bedřich Štětina, ředitel českých státních občanských škol v Novém Bohumíně. Sdružuje tyto matiční odbory: 1. Bohumín-město, 2, Nový Bohumín I., 3. Nový Bohumín - Šunychl II., 4. Dětmarovice, 5. Lutyně Německá, 6. Lutyně Německá na Zbytkách, 7. Petrovice, 8. Prstná, 9. Pudlov, 10. Rychvald u kostela, 11. Skřečoň, 12. Věřnovice, 13. Vrbice, 14. Záblatí, 15. Závada. 2. Okresní výbor pro FryŠtátsko: Předseda Alois Holeš, knihvedouci ředitelství dolů Orlová-Lazy v Doubravě. Sdružuje tyto matiční odbory: 1. Darkov, 2. Fryštát, 3. Karvinná-Hranice, 4. Karvinná-Sovinec, 5. Louky, 6. Marklovice Dolní, 7. Město Staré, 8. Ráj, 9. Stonava. 3. Okresní výbor pro Orlovsko: Předseda Břetislav Kubala, profesor českého státního ref. reál. gymnasia v Orlové. Sdružuje tyto matiční odbory: 1. Doubrava, 2. Karvinná-střed, 3, Karvinná-jáma Hohenegger, 4. Karvinná-jáma Jindřich, 5. Karvinná-Solca, 6. Lazy, 7. Lutyně Polská, 8. Orlová, 9. Orlová-Zimní důl, 10. Petřvald, 11. Petřvald-Podlesí, 12. Porubá, 13. Rychvald-Podlesí, 14. Rychvald-důl Václav, 15, Suchá Dolní, 16. Suchá Prostřední. 4. Okresní výbor českotěšínský A): Předseda Antonín Kejzlar, profesor státního ref. reál. gymnasia v Českém Těšíně. Sdružuje tyto matiční odbory : 1. Albrechtice, 2. Bludovice Dolní, 3. Datyně Dolní, 4. Domaslovice Dolní, 5. Domaslovice- Volovec 6 Hradiště, 7. Chotěbuz, 8. Mistřovice-Koňakov, 9. Mosty, 10. Soběšice, 11. Stamslavice, 12. Suclíá Horní, 13. Šumbark, 14. Těrlicko Horní,.15. Těrlicko Dolní, 16. Tošanovice Dolní, 17. Životice, 18. Žukov Dolní, 19. Žukov Horní. 5. Okresní výbor českotěšínský B): Předseda Metoděj Tesař, ředitel okresní nem. pojišťovny v Českém Těšíně. Sdružuje tyto matiční odbory:, 1. Dobratice, 2. Guty, 3. Hnojník, 4. Koňská, 5. Vojkovice, 6. Komorní Lhota, 7. Lištna Dolní, 8. Lištná Horní, 9. Nebory, 10. Ropice, 11. Řeka, 12. Smilovice, 13. Střítěž, 14. Svibice, 15. Český Těšín, 16. Třanovice, 17. Třinec, 18. Vělopolí.

11 6. Okresní výbor pro Jablunkovsko: Předseda Jan Železný, ředitel státní české občanské školy v Bystřici n. O. Sdružuje tyto matiční odbory: 1. Bukovec, 2. Bystřice n. O., 3. Hrádek, 4. Hrčava, 5. Jablunkov, 6. Karpentná, 7.Košařiska, 8. Lomná Dolní, 9. Lomná Horní, 10. LyŽbice, 11. Milíkov, 12. Mosty u Jablunkova, 13. Návsí, 14. Nýdek, 15. Nýdek-Hluchová, 16. Oldříchovice, 17. Písek, 18. Týra, 19. Vendryně, 20. Ven- dryně-zaoizí.* 7. Okresní výbor pro Frýdecko: Předseda Ant. Hrozek, okresní školní inspektor ve Frýdku. Sdružuje tyto matiční odbory: 1. Bludovice Prostřední, 2. Dobrá, 3. Panské Nové Dvory, 4. Staré Hamry, 5. Janovice, 6. Janovice-Bystré, 7. Lubno, 8. Malenovice, 9. Morávka-Pražma, 10. Pržno, 11. Raškovice, 12. Sedlišté, 13. Václavovice, 14. Vojkovice, 15. Žermanice. 8. Okresní výbor pro obvod slezskoostravský: Předseda Jindřich Karkoška, odborný učitel v Petřvaldě. Sdružuje tyto matiční odbory: 1. Hrušov, 2. Kunčičky, 3. Kunčice n. O., 4. Michálkovice, 5. Muglinov, 6. Slezská Ostrava-Střed miižský, 7. Slezská Ostrava-Střed ženský, 8. Slezská Ostrava-Salma, 9. Slezska Ostrava-Zárubek, 10. Radvanice, 11. Šenov, 12. Vratimov. 9. Okresní výbor pro Hlučínsko: Předseda Karel Hruška, ředitel státních měšťanských škol v Kravařích. Sdružuje tyto matiční odbory: 1. Antošovice, 2. Bělá, 3. Bolatice, 4. Bolatice-Heneberky, 5. Darkovice, 6. Darkovičky, 7. Hlučín, 8. Hošťálkovice, 9. Hoštice Velké, 10. Chuchelná, 11. Koblov, 12. Kouty, 13. Kozmice, 14. Kravaře, 15. Ludgeřovice, 16. Markvartovice, 17. Petřkovice, 18. Štěpánkovice, 19, Štěpánkovice-Svoboda, 20. Sill/eřovice, 21. Zábřeh. Okresní výbory scházejí se podle potřeby. Projednávají všechny otázky rázu matičního a národního své oblasti a předkládají ústřednímu výboru náměty a návrhy. Provádějí dozor nad činnosti jednotlivých odborů. Předsedové okresních výborů, okresní jednatelé* scházejí se několikráte do roka. Předseda okresních jednati 'ů jest Alois Holeš, knihvedoucí dolů Orlová-Lazy. Schůzí okresních jednatelů zúčastňují se také okresní školní inspektoři. 12

12 Jednatelská zpráva o činnosti Slezské Matice osvěty lidové v roce 1932 Podal: Alois Holeš, I. jednatel Nemohu jinak, nežli svou jednatelskou zprávu začiti vzpomínkou plnou bolesti a zármutku nad těžkými ztrátami, které od poslední valné hromady způsobila v našich matičních řadách smrt. Vybírala si ty nejlepší. Odešel nám náhle náš zasloužilý, dobrý starosta Br. Ferdinand Pele. Byl naším neohroženým vůdcem v dobách velmi zlých, tehda neuhnul s místa, když jiní prchali; byl dobrým a obezřetným vůdcem v dobách našeho osvobození až do své smrti v září m. r. Odešel v plné síle života, kdy ještě velmi mnoho mohl vykonati pro Matici a národ. Našeho slezského Ferdinanda Dobrotivého jak jsme si zvykli jej jmenovati -_ není více mezi námi. K uctění jeho památky požádali jsme ministerstvo školství a národní osvěty, aby orlovské reálné gymnasium neslo jeho jméno. Krátce před ním zemřel ředitel matiční kanceláře v. v. Onderka. Byl vzorem úředníka a svým talentem dal pevný základ naší matiční organisaci. Svou pílí a naprostou nestranností, neporušenou politickou stranickostí, získal si všeobecné důvěry předsednictva a jeho slovo bylo zpravidla při jednání o věcech matičních rozhodující. Zemřel starý vlastenec, jeden z tvůrců Slezské Matice, buditel a zastánce slezského lidu vrchní rada Hrubý. Odešel náš dobrý přítel a nadšený hraničář brněnský Máša a opustil nás navždy ó hraničáře v celé republice zasloužilý a nám na Těšínsku zvlášť nakloněný vládní tajemník v ministerstvu vnitra Škába. Hlučínsko ztrácí jednoho z nejlepších svých synů, zasloužilého a vzácného kněze buditele Otavu. Odešel dlouholetý člen ústředního výboru Trojek, zasloužilý předseda stoji ayského odboru vrchní správce Honí a matiční pracovník v Horní Suché správce Mucha, mimo celé řady jiných dobrých matičních pracovníků. Žeň smrti byla tentokráte velmi krutá. Všeobecná situace v oblasti Matice se během minulého roku nijak nezměnila. V českopolském poměru nenastala vůbec žádná změna, nemohli jsme tudiž ani my měnit svou taktiku. Poláci tak jako dříve naříkají, že se jim u nás křivdí, mluví v Praze o své loyahtě a dobré vůli ke shodě, avšak všude tam, kde posud jsou ve většině, bezohledně jí využívají proti nám. Je to na obcích, v peněžních ústavech a zejména v evang. církvi a. v. Hospodářská bída stejně doléhá i na naše Poláky, kterým zřejmě se tenčí milionový příliv peněz z Polska. Pozvali si proto k nám maršála Raczkiewicze, předsedu Rady organizacyjnej Polaków z zagranicy, který je současně předsedou polského senátu, aby na vlastní oči viděl ty ohromné pokroky, kterých zdejší Poláci docílili na poli kulturním i hospodářském a pomohl jim k většímu přílivu zlotého z Polska na Těšínsko k udržení případně rozšíření nabytých posic. Cím byl dříve našim Polákům Osuchowski tím má býtí Raczkiewicz. Že je Polákům finančně zle, dokazuje jejich akce ratunkowa dla Macierze szkolnej, při čemž nutno poznamenati, že Poláci jsou štědrými dárci, kteří nám Čechům by mohli býti vzorem. Polské kasy zaliezkové v přehnané touze po representanci zakrvacely se finančně zbytečnými representačními domy v Těšíně, Fryštátě a Orlové tou měrou, že nemohou vyplácet vklady. Poláci, touto hospodářskou situací tížení, domáhají se mnohem důrazněji českopolské shody. Oba poslanci mluví o ní v parlamentě a v poslední době poslanec Chobot přednáší v Praze přsd vybranou a vlivnou českopolskou společností obsáhlé memorandum o poměrech na Těšínsku. Memorandum je tak rafinované, že by snadno mohlo uchvátit snad některého z Pražáků, ale nikoliv lidi znale

13 poměrů; povolání činitelé se postarají, aby obsah memoranda byl přiveden na patncnou a správnou míru. Tenor nabízené shody jest: podejme si pravíce ke smirn, československá republika sesíálníž veškeré polské soukromé školy, čímž uvolni Polákům ruce k dals útokům na nás a při tom naše české školy budou se dále tísnit v nedustomych místnostech a náš lid si bude dále ze svých peněz vydržovat svých 43 materslcych školek a jiných kulturních podniků. Na takovou zgodu, výhradně na náš účet a ukor nikdy nemůžeme P ' Zajímavý doklad o historii sestátnění polských soukromých škol na Těšínsku prinási polský časopis Glos robotniczy z 21. dubna I. r. doslovně: Když polský poslanec Sliwka V roce 1926 podal v čs. parlamentě návrh n a sestátnění soukromých polských skol na Těšínsku, tu Dr. Wolf, tehdejší poslanec, povstal proti Sliwkovi, ze prý chce polské sko y zašantročit pod kontrolu českých úřadů. Tehda Poláci odmítli ochotu čs. vlády,e,ich školy sestátnit, poněvadž v blbých hlavách některých polských vůdců se uzdalo, že pokud určíte osoby nedostanou státní příslušnosti, nepřejí si sestátnění, aby různá místa direktoru na těchto školách nedostala se do rukou nepovolaných." To je pro nás důležitý dokument od polského poslance, který zná polské zákulisí a je sám členem polské Macierze szkolnej. Na naší straně je opravdová a dobrá vůle ke shodě, ovšem spravedlive pro nase Lechy na Volyňsku i pro naše Poláky na Těšínsku. Nejsme nepřátelí Poláků a velmi radí bychom je viděli jako Slovany po našem boku ve společné obraně proti odvěkému společnému nepříteli. Jejich stálé spolčování se s Němci proti nám nenasvědčuje však o jejich dobré vuli. Uvedu jen Karvinnou, Fryštát, Jablunkov a Třinec/Náš lid dovede najiti vřelý cit i pro Poláky. Vzpomenu jen nelíčených sympatií a opravdového soucitu širokých vrstev našeho lidu při tragedii polských letců v Těrlicku. Uvádím ještě, jak energicky česká veřejnost odmítla tendenční knihu Jaroslava Vozky, čerpanou z pramenů německých a protipolských Polsko, žalář národů." Všichni s radostí jsme přijímali výklad našeho ministra zahraničí Dra Beneše v obou sněmovnách, že: dobře se vyvíjí náš styk s Polskem a že čs. politika má v plánu dohodnouti se s Polskem o Pakt věčného či trvalého míru". I my bychom rádi uvítali věcný mír s Poláky zde na Těšínsku. Osud tohoto míru leží v rukou zdejších polských vůdců. V Polsku vypukly protižidovské nepokoje a tu Dr. Buzek, polský poslanec za Těšínsko jménem svým i poslance Chobota neváhá a píše tento otevřený list vůdci židů v naší republice Dru Goldsternovi: Vzhledem na politováníhodné protižidovské výtržnosti, které se poslední dobou v Polsce dějí, prohlašuji, že nesouhlasím se všemi těmi násilnostmi a že je co nejostřeji odsuzuji". Jak krásně a s jakým úspěchem by se byla vyjímala tak otevřená slova u obou poslanců, kdyby je byli napsali, když Kuryer codzienny systematicky a surově napadal náš stát a našeho presidenta, anebo když Unger a Jehliczka, slovenští vlastizrádci z blízkého Polského Těšína napadali náš stát, anebo když spisovatelka pí Szczucká po osobní návštěvě zdejších polských vůdců psala o poměrech na Těšínsku takové nehoráznosti. V takovém případě bychom ze Šavlů se rázem stali Pavlové a zdejším polským vůdcům bychom uvěřili, že to s tou zgodou myslí opravdově. Prozatím správně charakterisuje náladu a smýšlení zdejších polských v ů d c ů, odchovaných z velké části v německých školách a prosáklých deutschfreundlišstvím, polský teolog Cienciala z Těšínská, který na schůzi evangelických teologů řekl: jsem od kosti Polákem a kdyby nám Polákům na Těšínsku se mělo někdy zle dařit, potáhneme raději ke koruně Piastovců". Polákům, kteří na Těšínsku jsou žurnalisticky daleko lépe vybavení nežli my, přibyl nový měsíčník Na przelomie" a v Mor. Ostravě počal vycházeti dokonce deník Polská 30 halerzówka", která se tiskne v Katowicích.

14 Několik slov ještě o českopolských klubech. Jejich oprávněnost a potřebu v Čechách, na Moravě a snad i na Slovensku zde vzdor bratránkování se Poláků s Madary bych plně chápal. Nemohu však-chápat jejích zakládání na Těšínsku a Ostravsku za posud stávajících poměru a přímo mně zarazila zpráva, že prý i někteří legionáři pomýšlí založit takový klub v Českém Těšíně. To jest již věc osobního vkusu a národního charakteru. Ti legionáři, kteří padli za Těšínsko a leží na orlovském hřbitově pod sochou raněné slezské orlice, by to jistě rovněž těžce chápali. Pokud sleduji činnost českopolského klubu v Mor. Ostravě, mám dojem, že stále vidí v Polácích ty hodné Fridolíny a ti slezští Čechové, že jsou těmi ukrutnými Dětřichy a proto posud vždy zakročoval ve prospěch Poláků, ale neslyšel jsem, aby intervenoval ve prospěch české věci. A bylo tolik možnosti! 111. Kuryer codzienny, poměry v evangelické církvi, Sczucká, spolčování Poláků s Němci, kde dokonce i Polákům asistoval český zástupce klubu a v poslední době dostává se nám přímo neuvěřitelných zpráv a dokladů, že polské úřady šikanují i své příslušníky v Polsku s poukazem, že prý jejich příbuzní na Těšínsku utiskují Poláky a tvrdí se nám, že tak se děje při nejmenším s vědomím polského konsula, který je hlavním fedrovatelem českopolských klubů u nás. Zajímalo by nás, kolik polskočeských klubů existuje v Polsku.. O mentalitě Poláků vůči nám uvedu ještě tyto případy: Naše Matice posílala každoročně našim krajanům na Volyni bednu starých matičních kalendářů. Vlom najednou polské úřady uvalily na zásilku clo ve výši Kč 1690, kterýžto obnos ovšem naši krajané nemohli zaplatiti a kalendáře musely býti prodány v dražbě. Pro budoucnost je každé další posílám knih našim krajanům na Volyni naprosto znemožněno. Zato polské knihy a dokonce polské učebnice pro zdejší polské školy přicházejí bezzávadně ve velikém počtu k nam z Polska. Náš buditel", časopis na Volyni, píše: Na jaře v roce 1931 založilo několik našich nadšenců ve Zdolbunově na Volyni Svaz československých spolků v Polsku, ale jeho stanovy stale ještě odpočívají v referentském stolku ve Varšavě v ministerstvu vnitra. Zato, jak je nam známo, byl utvořen ve Varšavě v květnu 1932 Svaz všech polskomadarských spolků v Polsku a ihned byl úředně povolen a fedrován zejména tiskem blízkým vládě." Čeští akademikove uspořádali českopolský ples v Orlové, že polští akademici Čechy na svůj ples v C. Těšíne vůbec nepozvali, bylo jím samozřejmostí. Přednáška prof. Adamuse v českopolskem klubu nepřispěla nijak ke zlepšení českopolských styků a vyvolala oprávněné pobouření u ceskych hraničářů a u opravdově českých lidí vůbec. Správné odpovědi se dostalo prof. Adamusovi v Obraně Slezska a naše Matice vydala tuto odpověď ve spisku Kdo tvořil tak zvanou vlasteneckou legendu na Těšínsku?", Pokud se nezmění naši Poláci a pokud českopolské kluby v našem kraji budou vyvíjet svou činnost jen ve prospěch Poláků a na náš úkor, není místa v těchto klubech pro naše hraničáře....,, S radostí dali jsme podnět k založení Stefánikovy společnosti v našem kraji a budeme všemožně pracovati ke sblížení s našimi bratry za jablunkovským průsmykem. Jsme rodm bratří, tak sobě blízcí a přece posud jsme si byli cizími. Stane se náprava k našemu vzájemnému prospěchu? Dne 24. června t. r. vzplane na Velkém Polomu Československa vatra jez bude hlásat celému kraji československé sbratření. V těchto Stefamkových klubech budou pracovati naši hraničáři společně se Slováky. ^ Poměry českoněmecké v našem kraji nedoznaly rovněž žádných napadnych zmen. Slovanské děti se dále germanisují v německých školách, staré raku5ácké deutschfreundlisstvi se zase čileji hlásí k životu. Nedávno zjištěné v žurnalistice projednávané poměry v orlovske

15 německé soukromé školy, kde se poněmčuje přes sto slovanských dětí, je těžkou obžalobou zdejších poměrů a obžalobou české Orlové. Němci ústy poslance Hodiny domáhají se z investiční půjčky stavby německé školy v Jablunkově a tvrdí, že mají přihlášeno 32 dětí, ovšem neprayí, kolik je jich německých, když v Jablunkově bylo napočítáno 291 Němců. Mentalitu našich Němců charakterisuje jejich veřejný mluvčí Teschner Anzeiger, který je psán velmi rafinovaně, v myšlenkách hítlerismu a udržuje své čtenáře v bojovné náladě. V poslední době tiskne se v Těšíně velkoněmecká revue Der Weg, Sudetendeutsche Monatsschrift. Hitlerovy ohně, které letos zaplály na našich hranicích, rozpálily hlavně mozky našich Moravců na Hlučínsku. Na poslední valné hromadě Kulturverbandu" mluví ministr čs. republiky Dr. Spina: němečtí ministři se považují ve vládě za strážce a správce zájmu německého lidu. Jak povzbudilo by naše hraničáře, kdyby na naši valnou hromadu jednou zavítal některý náš český ministr a řekl, že není ve vládě exponentem určité politické strany, ale strážcem zájmů českého národa. Českou veřejností není ještě doceněn ani chápán přesun závodů Orlova-Lazy z rukou německých-cizáckých do rukou českých. Je to událost o kterém se nám ještě před málo lety ani nesnilo a jejíž dosah pro celý revír, ba pro celý stát bude pochopen teprve v blízké budoucnosti a to nejen v ohledu hospodářském ale i národním. Hlučínsko se svými 23 matičními odbory a 1585 členy bylo v roce 1932 důležitou složkou naší matiční rodiny. Všechny místní odbory počínají si čile. Neklid v sousední německé říši je cítiti na Hlučínsku jako úkaz spojitých nádob. K tomu krutá nezaměstnanost, průbojnost Kulturverbandu, blízký styk se sousedy za hranicemi, zběsilá činnost irridentického spolku v Ratiboři a jiných městech, kam naši Moravci za chlebem neb příbuznými dojíždějí, činí život českého Hlučínska málo utěšeným. Zvláště působí poměry v říši zhoubně na naší mládež. Snažíme se ji zachrániti ve sportovních kroužcích a někde se to pěkně daří, jinde nám mládež uniká i když prošla českou školou. Divadlem upoutáváme hlučínskou veřejnost velmi dobře, přednášky a schůze mají nepatrný úspěch. Zdejší týdenník Náš domov" se dobře mezi lidem uplatňuje. Na nedostatečné školní budovy, odkaz to kulturního" Německa, jsou právem stálé stížnosti. Někde vůbec budov není, hlavně pro naše nově zřízené měšťanské školy. Nepodařilo se nám ani v tomto roce sestátnění zbylých 5 veřejných škol. Nejpěknější jsou výsledky ve škole. Chuť k práci je na všech stranách u učitelů i u žáků. Poměr mezi školou a rodinou je dobrý. Na zdejších školách působí již 9 učitelů, rodáků Hlučínska. Jejich apoštolování na domácí půdě přispěje jistě ke konsolidaci poměrů. Německý Privatunterricht se stále udržuje a podkopává půdu české škole. Hlučínsko vyžaduje v přítomné době zvýšené pozornosti a bedlivé podpory českých hraničářů. Jestliže jsme dosud udrželi napětím všech sil své posice národní, politické i školské, bude to nyní vyžadovati ještě větší námahy. Proto se české Hlučínsko dovolává hlasitě pozornosti a pomocí celého národa. Zavčas upozorňujeme vládu a povolané činitele na hlučínské poměry, které potřebují urychlené a rázné nápravy. Otázka českých evangelíků a. v. na Těšínsku je jedna z nejdůlezitějších. Tradice této církve jest česká. Jeden z největších mužů evangelických, Jiří Třanovský, rodák z Těšína, napsal pro svůj lid český kancionál Cithara sanktorum", který se udržel v evangelických kostelích na Těšínsku až do lpt 70. minulého století a na Visle, nyní v Polsku, až do roku Církev čítá v 7 sborech duší, z čehož asi l/3 se hlásí k národnosti československé. Organisována jest na podkladě teritoriálním, t. j., že jejími údy jsou Poláci

16 asi 66 %, Češi 33 n/ a Němci asi Bylo by proto spravedlivé a ve smyslu evangelickém mravné, aby národnosti, které mají v církvi stejné povinnosti, měli stejná práva. Avšak 33 /0 česká menšina ve vlastním státě nemá v této církvi ani tolik práv, jako 1", menšina německá. Bohoslužby a náboženské úkony dějí se jen polský a několikrát do roka také německy. Všichni kněží této církve jsou exponovaní Poláci, Více než dětí navštěvuje české školy, kde jsou náboženství vyučovány sice česky, ale na farách a v kostelích připravovány a konfirmovány polský a z polských knížek. Polští kněží odmítají pro desítky českých dětí zříditi česká přípravná oddělení, co zatím je povolují i pro pět německých dětí. Česká evangelická menšina je naprosto znásilňována polskou většinou, bez práv, neboť zastupitelstva se volí podle zastaralého, nedemokratického rak. způsobu z roku 1861 absolutní většinou. Je neuvěřitelné, že 530 členů evang. sboru orlovského marně se domáhá českých bohoslužeb v orlovském kostele a ve vlastním státě úpěnlivě prosí o spravedlivost slovy : dovoláváme se lidských práv a spravedlivosti ve vlastním státě, aby útisk a bezpráví, které v ohledu národnostním a náboženském jest na nás pácháno, věřících evangelících a. v., kteří se hlásíme k české národnosti, byly odstraněny, a nám zaručena náboženská, jazyková a hospodářská rovnoprávnost." Mnozí čeští evangelíci znechuceni útiskem a šikanováním přestupují do evang, sborů českobratrských a tak právě čeští evangelíci pozbývají nejuvědomělejší složku národní. Čeští evangelíci a. v. sdružili se ve spolku Evangelická Matice Tranovskeho*, Vydávají náboženský měsíčník Slezský evangelík", v němž tlumočí své požadavky, povznáší náboženské a národní vědom í svých příslušníků a odráží polské útoky. Vydala český kancionál. Spolek nemá žádných fondů ani subvencí a bohatá jejich církev se chová k nim macešsky. S despotickou vládou polských pastorů jsou již nespokojeni sami rozumnější polští evangelíci, jak nasvědčuje revolta v Bystřici n.o., kde evangelíci v poctu jednomyslně žádají změnu ústavy v církví, a dokonce s e domáhají, aby bystřický seniorát byl pnloučen k evangelické církvi na Slovensku, kde doufají nalézti lepšího porozumění pro své tužby. Slezská Matice osvěty lidové bedlivě sleduje hnutí českých evangelíků, zejména po stránce národnostní, obdivuje a oceňuje jejích těžkou práci, a neustane, pokud se českým evangelíkům na Těšínsku nedostane to, co jim po právu a spravedlnosti patří. Odpor polských pastorů proti oprávněným snahám českých věřících nedá se trvale udržet. Zda se, ze polským pastorům nejde o věřící ani o církev, jako spíše o udržení polské nadvlády v evang, sborech. Největší chybou je, že nemáme vůbec českých kněží evang. a. v., a že veskere fary, jez jsou velmi tučnými prebendami, jsou v rukou p o lit i c k y exponovaných polských pastorů. Nedostatek kněží pociťujeme však i v katolické církvi. O uprázdněné fary není českých uchazečů a přímo hrozivá je v tom směru budoucnost, neboť na vidnavském ústavě, který zásobuje celé Slezsko kněžstvem, bylo letos vysvěceno 5 Poláku, 2 Němci a pouze jediný Čech. Na tomto semináři studuje tou dobou 24 Poláci, 22 Němci a pouze 12 Cechu. Za Rakouska bylí na německých i polských farách čeští faráři, brzy bude poměr u nas obracený. Co znamená v obci agilní farář ví každý, nehledě, že kněžské povolání v nynejs. době beznadějných vyhlídek pro naší mládež do budoucnosti, poskytne ne,en význačné společenské, ale i dobré hmotné postavení. Jest to opět jeden z důsledků nepromyšleno agitace popřevratové, který bude těžko napravovat. Výsledky sčítání lidu v roce 1930 byly konečně po dlouhých průtazích uveřejněny. Odpovídají přibližně číslicím, které nám byly již před 3 lety sděleny našim důvěrníky v jednotlivých obcích. Z a j í m a j í nás politické okresy fryštátský a českotesinsky, kde prolíná,i tři národnosti, a kde se stále zápasí o dobytí nových posic, příp. o udrženi nabytych.

17 V těchto dvou okresích žilo koncem roku 1930 celkem obyvatel, z nichž bylo v n/0 53* *55., '40 Židů se přihlásilo ' * *86 z nichž bylo Čechů...., v 7,í 43* *96 Poláků *39 Židů * *04 Porovnávajíce tyto výsledky zjišťujeme, že přibylo obyvatel o duší v 11*6, z nichž. ; - Čechů , v. 9*75 Poláků.... < ubylo Němců *41 Židů ' ' 59 Cizinců *18 Různých Jsme s výsledky sčítání lidu spokojeni. Jdeme nezadržitelně kupředu a není daleka doba, kdy politický okres íryštátský bude jednojazyčný, český. Poláci tvořili v roce 1930 menšinu 24*13-%. Uvážíme-li, že od roku 1921 do 1930, tedy během 9 let, jen v tomto okrese dostalo cizozemci státní občanství, z nichž právem můžeme 90u/o připočísti Polákům, t. j. okrouhle , vidíme, že Poláků vlastně silně ubylo. Počet cizozemců klesl z na a tento reservár, z něhož Poláci posud čerpali, vyschne. V politickém okrese českotěšínském tvoříme menšinu 38*25 "/o* Poláci mají 48*85 "/o. Němci 7*04 %, cizinci 4*88 %. Před 9 lety bylo Čechů 32*48 %, Poláků 46*78 % a Němců 8*34 "j0. Získali jsme tedy skoro 6 %» Poláci 2 / včetně přírůstku 3*500 Poláku, jimž se dostalo státního občanství, takže ve skutečnosti vlastně ztrácejí. Němci ztratili 1*3 H/i>* Výsledky sčítání lidu jasně vyvrátily polské bajky o Poláků na Těšínsku, když jich ve skutečnosti bylo úředně a správně napočítáno na celé Moravě a ve Slezsku dohromady , tedy skuro o padesát procent méně. Takové měřítko třeba bráti i při všech ostatních tvrzeních a nářcích Poláků. Zápisy do škol jsou výslednicí práce matičních odborů a dokladem, jak postupujeme. V politickém okrese fryštátském máme přírůstek pouhých 243 dětí. Celá řada obcí vykazuje úbytek českých dětí, ku příkladu Petřvald 106, Karvinná 63, Lazy 60, Orlová 37, Détmarovice 29, Porubá 22. Jsou to důsledky krise v uhelném revíru. Dělnictvo bylo silně

18 propouštěno, odstěhovalo se a hledalo výživu jinde. Poláci se udrželi na loňské výši se ziskem 16 děti. Zato Němci získávají 180 dětí. Německé školy navštěvuje dětí čili skoro 14%, ačkoliv podle sčítání lidu je Němců pouze 7*85%, tedy jasný důkaz, že stále se u nás germanisuje. Klasickým příkladem toho je Orlová, jak zjištěno v Obraně Slezska. Nutno také upozorniti na Staré Město u Fryštátu, kde česká škola ztratila 4 dětí, zato polská získala 16. Je to obdobný případ Německé Lutyně z minulého roku, kde se nám však podařilo odstranit kořen zla. V politickém okrese českotěšínském splnili se naše naděje tou měrou, že počtem dětí jsme předhonili Poláky, neboť máme (44 38%), kdežto Poláci (44'18 %), a Němci 1,888 dětí (11*44%). Proti minulému školnímu roku přibylo dětí; na tomto přírůstku participují Češi 510 (50*15%), Poláci 350 (35*33%), a Němci 149 (14*62 %). I v tomto okrese je počet dětí v německých školách nepřirozeně veliký a důkazem germanisace, která má vyvrcholit zřízením německé školy v Jablunkově. V okrese českotěšínském, který je převážně rolnickým, nepůsobí krise v uhelném průmyslu tou měrou na ubývání obyvatelstva, jako v průmyslovém okrese fryštátském. Stavba školních budov uvázla na mrtvém bodě. Marné je naše volání a četné intervence. Naše zákroky rozbíjejí se o nedostatek prostředků ve státní správě. Když po několik roků stát u nás nic nestavěl, vyhověli jsme nejnaléhavější prosbě a postavili za vypůjčené peníze školní budovu v Dolní Lomné, stát ji po půldruhém roce zakoupil, avšak posud bezvýsledně se domáháme nedoplatku dnes již přesahujícího Kč *. V Hluchové vyhořela chalupa, ve které byla umístěna česká i polská škola. Podařilo se nám, že aspoň tam bude stát stavět dřevěnou školní budovu, ovšem stavba není posud ani vypsána, kdežto Poláci již staví. Poměry se utvářily pro nás dokonce tak zle, že prozatím Těšínsko vychází naprázdno i ve stavebním programu školském z půjčky práce. Omlouvá se Praha tím, že poměry jinde jsou prý ještě horší a potřeba naléhavější. Učiníme vše, aby z půjčky práce dostalo se nám spravedlivého přídělu, aby aspoň ty nejnutnější budovy se postavily. Vy ho ví-li se našim oprávněným prosbám, povzbudí to naše sebevědomí, a naši národní nepřátelé uvidí, že nás republika neopouští a že Praha nám nechce býti macechou. Naše Matice dobře chápe význam půjčky p r á c e, z které reklamujeme právem podíl na stavbu škol. Upsali jsme korun čsl. a vyzvali naše odbory i českou veřejnost ke konání národní povinnosti. Naše veřejnost byla mile vzrušena sokolským sletem, který před zraky zástupců třiceti národu z celého světa rozvíjel v Praze obraz síly, obětavosti a nadšení. Těšínsko i Hlučínsko bylo velmi četně zastoupeno na sletu a účastníci si přinesli z Prahy nové síly a nadšení do pohraničí, kde obého je tolik třeba,. V loni došlo ke splnění daného slova a ministr Dr. Derer navštívil Těšínsko při příležitosti položení základního kamene ke ^tavbě budovy pro české gymnasium v C. Těšíně. Škoda, že nám nebyla dána možnost mu ukázati, kolik našich škol je ještě umístěno tak nedůstojně, že v mnohých případech je to výsměchem kultury a hygieny, a jak odůvodněny jsou stesky našich hraničářů. Školské osnovy Dra Derera podrobili jsme věcné kritice odborníků, zdůraznili její přednosti a neváhali poukázati i na její nedostatky. Jasným a v n y n ě j š í době zvláště potěšujícím zjevem byl veliký dar neznámého dárce pro národní instituce, z něhož se dostalo naší Matici částky Kč , z čehož byli poděleni ti nejpotřebnější hraničáři o letošních vánocích. Není to indiskretnost, když prozradím, že tímto šlechetným dárcem byla banka Slavia, které z těchto míst jménem vás všech upřímné děkuji. Kdo z hraničářů potřebuješ pojišťovny, vzpomeň na Slavii,

19 20 Při loňské valné hromadě byla. projevena důvěra v lepší hospodářskou budoucnost, bohužel tato naděje se nesplnila, nebot situace se ještě více zhoršila a,e,i odlesk se odraz, schodkem Kč , kterým končíme naše hospodářství v roce 1932 presto, ze zavedena byla celá řada úsporných, mnohdy až bolestných opatření. Tento schodek zvyšuje se,es e o částku asi Kč ' nedoplatkem za školní budovu v Dolní Lomné Učiněny vsemozne kroky, aby Matice tuto částku neztratila a věříme slovům premiéra vlády, že nem možno, aby Matice za svou dobrou vůli a nežistnou práci pro české školství ještě státu doplacela. Státní podpora byla nám vzhledem na všeobecnou situaci snížena, sníženy i podpory jine, kdysi d iv a L známa česká obětavost skoro nadobro přestala. Matiční odbory rovnez trpí hospodářskou bídou a přispěly na potřeby ústředního výboru jen nepatrnou částkou Kč ' Uznáváme těžké postavení mnohých matičních odboru, musíme vsak zas trvati na tom, aby členské příspěvky byly ústřednímu výboru odváděny. _ Pro rok 1933 musíme co nejopatrnéji hospodařili, abychom odvrátili hrozíc, nebezpečí uzavření řady matičních mateřských škol. Bezpodmínečně uzavřeme školky, ktere po zap.se vykáží nepatrný počet dětí. Velmi bolestnou kapitolou jsou matiční kina. Špatné hospodářské poměry působily tu přímo katastrofálně. Aby pohroma matičních kin byla dovršena, vyme řena byla jim zvláštní výdělková daň se zpětnou platností. Daň tato jde do velikých obnosu, ježto k dani se připočítávají veškeré obecní, okresní a zemské pnrazky. Ucini i,sme vse, abychom docílili osvobození od této daně, avšak naše zákroky zůstaly bezvýslednými Změnili jsme matiční stanovy tak, že Matice přestává býti podnikem vere,ne uctuj.cm a t.m od roku 1932 bude matičním kinám předpisována pouze obvykla yýdelkova dan. Síť matičních odborů byla rozšířena o další 4 odbory a to v Nydku-Hluchoye, Karvinnejáma Hohenegger, Dolní Těrlicko a Kouty na Hlučínsku. Vzhledem k tomu, ze nektere odbory nevyvíjely již několik roků činnost, byly ze seznamu vyškrtnuty^jsou to odbory v cistě českých obcích a to: Baška, Bartovice, Staré Město u Frýdku Pazderna, Repiste.Skalice a Datvně Horní. Máme tedy celkem 148 matičních odborů činných s počtem clenu. Ne,- čileji si vedou odbory na pohraničí, kde ještě dnes naši hraničáři musí těžce zapasiti o sye kulturní i hospodářské a národnostní potřeby. Ochranitelská činnost,e stale jeste velmi slabci. Nemáme dostatečný počet finančně silných odborů, které by mohly převzíti ochranu slabých menšinových odborů..,,., Matiční organisací stojí v čele 8 členné předsednictvo, které se pravidelne schází co 14 dnů ve Sl. Ostravě. Během minulého období učiněno v předsednictvu 770 rozhodnuti. Ústřední výbor jest 33 členný, sešel se 4 krát a rozhodl v 825 případech. Důležitější matiem záležitosti se propracují ve schůzích okresních jednatelů, kde se připravují návrhy pro předsednictvo a ústřední výbor. Schůzí okresních jednatelů zúčastňují se zástupci Národní rady, Svazu obcí, měst a okresů, jakož i školští odborníci, Usnesení předsednictva ústředního výboru provádí matiční kancelář s tajemníkém v Čela. Kancelář^zaměstnává ještě účetního a 4 pomocné síly. V roce 1932 bylo přijato a vypraveno spisy. Velmi dobré se osvědčil matiční Věstník, který vydávám e p odle potřeby a jímž udržujeme stálý styk se všemi odbory. Pro politický okres českotěšínský fungovala v C. Těšíně Odbočka ustredn. kancelare Slezské Matice osvěty lidové. V ní činěna usnesení o národně politických, školských, hospodářských a osvětových otázkách oblastí m atiční vůbec a českotěšínského okresu zvlaste. Připravovány iniciativní návrhy pro schůze okresních jednatelů, předsednictvo a ústřední výbor, a opatrován materiál pro intervence u úřadů. Prostřednictvím odbočky rozesilana..tě š í n s k á k o resp o n den ce", která zpravovala český tisk o našich poměrech. Zde projednávány záležitosti Kuratoria Masarykova jubilejního fondu a správy Masarykovy

20 jubilejní vyšší školy lidově. V odbočce se pracovala důležitější memoranda a petice na urady. Z porad odbočky vvšla veliká část iniciativy pro matiční činnost. Odbočka je velmi důležitým faktorem v matičním životě. Výnos z Těšínského kalendáře, který se zde rediguje a připravuje, jest mnohem větší, nežli stojí udržování odbočky. Snad se nám podař i, ze v brzké do e laskavostí a obětavostí Národní jednoty slezské v Praze bude zřízena podobna odbočka pro celé Hlučínsko, kde poměry přímo volají po takové kanceláři. Osvětová a lidových o v ná činnost přesto, že hospodářské poměry byly matičním podnikům krajně nepříznivě, nijak neochabla, jak z dáb uvedené statistiky yidno.- - K matičním odborům přibyl nový kulturní bojovník Masarykova jubileím vyssi škola lidová, která p odává samostatně zprávu o své blahodárné činnosti. Mezi s v é p o m o c n é matiční podniky patří vánoční pohlednice, jež jdou dobře na odbyt. Těšínský k a l e n d á ř je již mezi lidem zakořeněn; je to kniha velmi dobré a laciné četby a neměla by scházet v žádné rodině na Těšínsku a Hlučínsku. Odezva spatných hospodářských poměrů objevila se i u Těšínského kalendáře při inserc, která proti roku klesla o celých Kč ' i Na přáni odborů zřídili jsme Svépomocní iond", z něhož po dovršeni základní částky může býti udělována jednorázová podpora v případe nutné potřeby. Jest třeba, aby všechny odbory staly se členy tohoto fondu. Matice vlastní tyto fondy: Iond Hrubého Kč , Židkův Kč Rakův Kč , Leháěkové Kč a Iond Dra Pelce Kč Z iěehto fondu bylo v roee 1932 podpořeno 12 žáků středních škol a dva vysokoškoláci v uhrnne castce Kc 8.2. Šlechetní tvůrci a dárci těchto fondů sice zemřeli, ale zanechaný kap.tal dale za ne pracuje, prokazuje dobro našim chudým a nadaným studentům, a mnohdy umožňuje i dostudovaní. Veliké naděje jsme kladli do studentských matičních odborů, které byly zřízeny všude tam kde jsou střední školy v oblasti naší Matice. S výsledky nejsme spokojeni a budeme muset vynaložit vše, aby se stála náprava, neboť v inteligentní a národně zalo/.ene mladé iest naše budoucnost. Mnohé matiční odbory dobře pochopily význam mládeže a prikrocili k organisování mladých v rámci odborů, a to divadelní, pěvecké, radioamatérské a sportovní. Krajně nepříznivé hospodářské poměry měly za následek zvýšenou s t n ^ o s t. Matice i tu účinně zasahovala, starajíc se o zaopatřování práce 7avedením mléčné akce na svých mateřských školách celila podvýživě deti. Finančně silne)s. odbory^j^k^ Nox^ Bohumín a jiné, zavedly i stravovací akci nejen pro dítky, ale i pro nezaměstnané. Těžká starost vzešla z uspořádáni vánoční nadílky, neboř příjem matičních odborů se proíi minulým rokmn značně příjmu p r,^ l «T p H váproti minulému toku klesl o l\c, roce peníze ošaceno a obuto! c ^ =, býtí za tyto

21 Nej větší péčí věnuje Matice mateřskému školství. Vydržuje 43 materske školy nákladem Kč '. Na těchto školách jsou zaměstnány 43 učitelky, 43 opa rovnice a 40 učitelů je pověřeno správcovstvím na 43 školách. Naše mateřské školy navstevuje celkem 1555 dětí. Během roku byla převzata obcí naše škola v Horní Suché. Předsednictvo učinilo vše, aby část těchto škol byla převzata do státní správy a sice v prvé rade ty, které jsou umístěny ve státních budovách a mají velký počet dětí. Nevyhoví-li stát aneb ^nezlepsi-h se hospodářské poměry, budeme muset přikročiti k uzavírání materských maticmch s o. V N Bohumíně vydržujeme tříroční odbornou školu pro ženská povolaní a v Karvmne roční. První navštěvuje 110, druhou 16 Žaček. Tyto školy mají posud nedoceněný význam a děvčatům by měla býti uložena zákonnitá povinnost takové školy navštěvovati. Uznavajice prospěšnost a potřebu takové školy na Jablůnkovsku a pro přiléhlou Slovac, cmíme pripravv pro otevření rodinné školy v Jablunkově. Hudební školy se vžily a vydržujeme je v Novém Bohumíně s expositurou ve f rys a e< Orlové, Petrovicích a Rychvaldě. V Českém Těšíně s expositurou v Třinci a Jablunkově. Tyto školy navštěvuje celkem 324 žáků a Matice doplácí za minulý rok Kč '34. Na Hlučínsku neseme věcný náklad krajkářských kursů v Bolaticích a Hlučme částkou Kč 2.900'. Kursy navštěvuje 36 frekventantek. Ohromnou a mravenčí práci našich matičních odborů v roce 1932 vyjádřím suchým vyliků. Vykonáno: v roce přednášek kursů divadelních představení, dětských představení kinematografických představení loutkových her besídek pro mládež akademii a koncertů slavností pamětních dnů 'Z 15 ' 15 národních slavností..? výletů různých zábav veřejné a matiční knihovny měly knih počet čtenářů počet výpůjček. * počet veškerého matičního členstva, v těchto číslicích uloženo práce, nadšení, obětí a času mnohdy \ znamycn naasencu, a o v e u e p u su u u iu jen i*,**, ^ 1i ^ u / llvíulv t r dářských poměrů na pohraničí se těžce a tvrdě pracuje. Práce se téměř ve všech odborech daří. Všude máme nadšené a obětavé pracovníky, kteří Se neptají, co jim to vynese, kdo jim za práci zaplatí ti všichni jsou si vědomi slov Dra Rašína, že za práci pro vlast a národ se neplatí. Osud je postavil do pohraničí a oni plní své tvrdě a těžké poslání hraničářů, nedávajíce se másti mnohdy různými politickými exponenty, jimž často je důležitější strana, než 2 národ.