V tomto cısle PROC MAM RAD. Zarı2001. Rocnık 3, cıslo 9

Transkript

1 H o r o l e z e c k y c a s o p i s s e e r o c e s k eh o r e g i o n u V YDA VA HOROLEZECKY ODDIL CAO DE CIN Rocnık 3, cıslo 9 Zarı2001 PROC MAM RAD LEZENI Christophe Profit ř Jednou z prıc in, proc tak bla znie miluji horolezectı, je obyc ejný lezecký lano. Kus nylonu, ktery spojuje da lezecký partnery, je pro mne symbolem opradoýho horolezectı. Lezenı na jednom lane e mne zbuzuje hluboký pocity porozumenı, pratelstı a duery. Zadny, byž okolım sebelýpe hodnoceny y stup pro mne nema smysl, pokud pri nem tyto pocity neprozıa m. Pratelstı na lane je pro mne to, co dela horolezectı kra sny m. A je plne jedno, jak tezký c i lehký cesty zrona lezu V tomto cısle Co noe ho CAO Dˇcın Vysoke Tatry Tre Cime di Laaredo Toulky Rumunskem Jak jsem koupil Ferrari Ementa l na Korsice Strıpky C eka na s a dalsıě CAO News 1 Tre Cime di Laaredo, Dolomity, Ita lie DiGiFoto š Zdenek Vaishar 2001

2 S Co noe ho CAO De cın? Informace z oddılořho de nı. JirıChara Predseda CAO Dˇcın rpnoa clenska schuze oddılu ysla hned na Seslo se nas na pra zdninoe pomř ry dost, naıc Karel Bř lina priezl za cne hosty ň horolezce z PorluIana Ma lka, Miroslaa Vanka a Frantiska Zida. Tomu jsme trochu prizpusobili program. Nejpre nam Milan Cestr promıtl na notebooku poedene fotografie z ystupu na Grožglockner, Karel Břlina priezl fotografie z lezenı na Koza ku (se Sř tlanou Pala toou), doladili jsme nř kolik detailu k chystanemu zajezdu do Dolomit a pak uz se s kamara dy zpomınalo na lezecke historky, ypra ř lo o sem moz nem a popıjel ychlazeny Gambrinus. V srpnu se sta le hodnř cestoalo, menř se (az na yjimky) lezlo. Honza Hora k se s kamara dem Palem HyŠhou ydal tentokra t na ychod do Rumunska, Zdenř k Vaishar na Sloensko, Milan Cestr na Dachstein, Karel Břlina do Alp, ostatnı cestoali po republice ň Sumaa, C esky Raj, Adr, Broumosko atd. O nřkterych clenech oddılu zatım nema me zpra y, takz e se moz na jestř docka me nř jakych prekapenı. Koncem srpna se pak jiz nřkterı z nas pripraoali na nadcha zejıcı zajezd do italskych Dolomit, oblasti Tre Cime, kde si mnozı ytkli smř le cıle. Zarı sebou prinası take zysene aktiity na kolech. Hned e dou casoka ch si zmřrıme se sıly. A bude kaz demu jasno, jak na tom po tydnech olna jeď Toliko alespon zkra cenř z druhe pule pra zdnin. Jako zdy najdete o nř kterych akcıch ıce listř. pod sedacku. Pruodcı si ho simnul az Kralupech, a tak bylo se pohodř. Na na drazı ma m spicha s Palem, kterymu jsem predal cyklobatoh i s kolem. Cesta muz e zacıt. Jızdenky mame jenom do Strby, i kdyz chceme jet az do Popradu. Stıplıstek si toho samozrejmř simnul, ale podarilo se nam z laku ystoupit, nez nam stacil da t pokutu. Poprad - Stary Smokoec - Tatranska Lomnice elektrickou, na Brnca lku uz pesky. Batohy jsou jestř pora d lehky, třlo neznaeny a proto to odsejpa. Na chatř sacka, pri ktere se mi podarilo yrobit si na tari modrou bouli. Narazil jsem do sloupu. Potom na lehko na Jahnacı stıt ( 2229m.n.m.). Vecer boulderujeme na kameni poblız a pak tam i biakujeme. V noci mırnř prsı. Je to poslednı desš ten tyden. Chatarky řdřli, z e jsme pod sutrem spali a ubec neprudily. Dokonce si ecer prisly taky zalızt a pokecat. Ra no se yhrıa me na slunci a okolo 11 jdem pres Velkou SisŠoku (2037 m.n.m.), Skalnate pleso a Zamkoskeho chatu na Terynu (2215 m.n.m). Cestou jsem se jestř nechal yezt lanokou do Lomnickeho sedla (2190m.n.m). Na Terynř je neprıjemna chatarka a tak nebylo o co sta t. Potka a me tam Kanaóana, kterymu trosku poma ha me se dorozumř t s okolım a druhy den ho bereme s sebou na prechod. Cesta ede po z luty znacce do Priecneho sedla (2352m.n.m), pres Zbojnickou chatu (doporucuji zastait se tam, fakt super) a sedla Prielom (2290m.n.m) k Velickemu plesu a okolo Batizoskeho plesa, pres Ostru na Popradsky. Nř kde puli mř zaclo bolet pray koleno a z cesty se stalo peklo. Kanaóana jsme nechali na Slezanu. Celkem nam to tralo asi 10 hodin. Dalsı den uz je ctrtek a my mırıme na Rysy. Je edro a day cepru. Podarilo se mi pripa lit si ramena tak, z e i s ypujcenym mlekem aloe era nemuz u spa t. V pa tek celej den prsı, ale je to uz jedno. Daid jde na lak a ja se laduju zbylym jıdlem. V noci diskoteka a hodina spa nku. Tım pro mř Vysoky Tatry koncej. Jestř bych chtř l dodat strucne informace o nř kterych Tatranskych chata ch: (Na rcholu š Jarosla Trznık) Radujte se ze z iota, milujte se a lezte co se do as ejde! Prıstı oddıloa schu zka CAO Decın se zhledem k hlanı oddıloš akci bude konat az e stredu restauraci Za e trem Decıne Skrabkach od hodin. D VysokE Tatry JAN HORA CEK HORA K CAO DE CIN o Tater yrazım na 14 dnı. Do Vysokych na tejden s Daidem Henigem, do Rudohorı a do Nızkych s Palem HyŠhou. Jedu bez řcı na lezenı, takz e mam kupodiu lehkej bagl. Zato ezu do Prahy kolo a s tım je trosicku problem. Do laku, kterym jedem se bra t nemuz e. Nakonec jsem ho rozebral a dal BRNCALKA: sezona: mimosezona: Ubytoa nı: V sezonř 350,- Sk pro cizince, pro C echy a Sloa ky sezonř 230,- Sk, mimo sezonu 180,- Sk. C lenoe KST, JAMES, SLZ sezonř 184,- Sk, mimo 144,- Sk. Chata je tulna, chatarky pohodoy. ZBOJANDA: CAO News 2

3 Nocleh 180,- Sk + poinna snıdanř 80,- Sk, celkem tedy 260,- Sk. Sley pro JAMES, KST: nocleh 108,- Sk + 80,- Sk snıdanř, celkem 188,- Sk. Sley pro C HS, AV a jine: nocleh 144,- Sk + 80,- Sk snıdanř, celkem 224,- Sk. Zbojnicka chata roce 1998 yhorela, soucasne dobř jiz stojı chata noa. Venitr je tak kra sna, z e mř mrzelo, z e jsme tam nebyli pres noc. Ceny jıdla jsou tam celkem lidoy a persona l prıř tiej. Urcitř stojı za to se tam podıat. TERYNKA: Nocleh 280,- Sk se snıdanı nebo s ecerı. Sley pro C HS, JAMES: 230,- Sk se snıdanı nebo s ecerı. Neim jestli toho chatarka mř la ten den uz dost, ale kaz dopa dnř byla dost neprıjemna. Pola ky, co prisli okolo 9 ecer serala, z e po hora ch se noci nechodı a i celkoř byla dost neprıjemna. Na chatř nenı elektrika, lze si sice ypujcit petrolejku, ale ociidnř i z toho ma chatarka problem. V chatř se nesmı arit, ale nesmı se arit ani na erandř pred nı. Coz je blbym pocası dost problem. Ceny jıdla jsou ysoky, nejyssı Tatra ch. Za ty prachy toho Terynka moc neposkytuje. POPRADSKE PLESO: Neım, jak je to moz ny, ale pokaz dy, kdyz jsem na Popradskym, tak platim jinak. Kaz dopa dnř cena noclehu na pudř je pro horolezce (C HS, JAMESď ) 90,- Sk az 130,- Sk podle sezony. K teto cenř si pripocıta ajı asi 10 korun za odu. Coz je sprosty. Ceny jıdla jsou prumř rny oproti cena m mnamek (cokola da, z ejkacky, krupkyď ), ktery jsou nadprumnř rny. Za cokola du 70,- Sk a za z ejkacky 25,- Sk atd. No hruza. CHATA POD RYSMI: To je snad nejlenř jsı chata. Vsechno se tam nosı a pritom tam stojej susenky to samy jako Popradu Delitř. Nocleh stojı 60,- Sk pro horolezce (C HS, JAMES) a 100,- Sk pro turisty. PRU ZKUM SLOVENSKA S KOLEM NA ZA DECH (A KOLENEM V PICÁ) AUTOR: PAVEL HYT HA POZNAMKAMI V ZAVORKACH DOPLNIL: JAN HORA CEK HORA K S Horackem mame za kol udř lat pro cestonı kancela r ADVENTURA pruzkum nřkterych ca stı Sloenska a ymyslet př sı a cyklisticke trasy. Mame zadany presny itinerar s koly, jako napr. najıt hodny camp, zjistit, kde je pitna oda nebo zda je cesta hodna jen pro MTB nebo i pro crosoe kolo. Scha zıme se autocampu Jakubina Rackoř dolinř. Horacek dorazı o dř hodiny pozdř ji nez bylo dohodnuto. Rychle do cyklistickeho a jedem. 1. den - kemp Ra ckoedoline. Vyrazili jsme smř rem na Tatranskou magistra lu, cesta byla ybornř znacena na mapř, ale znacenı cestř, jako bys zrnko mori pısku hledal. Zeptali jsme se mıstnıch, spletli se jenom o 5 km a asi 250 yskoych metru. Ze znacenı jsme sjeli asi 3x moz na liem toho, z e z luta na mapř byla e skutecnosti modra. Nez jsme dojeli do Zuberce stihl jsem asi 3x ykysat - do kopce jsem jel rychlostı horolezeckeho ystupu 8b na pıskuď Nez jsme dorazili do Zuberce stacil jsem jestř propıchnoutď (dusi prednım kole). Zuberec - Horacek si daa 5 dc dzusu za 55 Sk a moz na proto ma m kolo ymř nř ne za 8.35 min aniz bych zal do ruky montpa ku! Aha, asi byl ten dzus fakt dobrejď Slinta me nad jıdlem, co onı po kolibř a Hora cek se nahyba pres bar k cısnici a poıda : Va m to tady nřjak kra snř onı!ř - asi doufa, z e z nı yrazı kus z anceď Odpoř ó je jestř menř dojsmyslna : Hmm, dıky.ř Za skanzenem je super zkratka (modra ) a bezadnej sjezd asi 3 body z přtiska ly. Horacek ho hodnotı Nic mocď Ř - ale k zemi letı prnıď Jestř slysim: Chce to pora dny drapa kyď Ř Oraska prehrada ň pizzerie. Horacek ma orgasmus nad pizzou quatro formaggi, s dojitym syrem (e skutecnosti byla jenom s jednım druhem syra, tedy syroař). Orgasmus tral asi hodinu a nasledujıcı hodinu o tom mluilď Jakubina - Pribylina - Oraa: 92 km. 2. den - Oraa - C adca (chata Tri kopce). Dulez ite zasta ky: Hotel Tyrapol (byl nam doporucen, zrona se nřm konala satba, nejdrı nas yhodili, pak se etreli e chıli, kdy uz jsme zrona luxusnř obř dali Tatranku a sendic se syrem (ten den mř opustila sracď ) a nakonec na m poradili cestu. Jestř pred tım jel Horacek na pruzkum jine hospody a ra til se s smř em a se tremi dırkami na achiloce od trojta cu. R ekl, z e se kra snř ymla til. (Dırek jsem mřl celkem 6 a jestř rozraz enej loketď Pozn. Horacka) Cesta do C adce klidu. Jenom po cestř potka a me kostelık, pramen, jednoho pana, panı a asi jejı nucku. S ırou panı, ktera se pochalnř yja drila o leciosti pramene (ta oda je pry z ia ) ho piju a nasledujıcı dny je mi jasne, z e by kontrolou emisı neproselď Horacek odu nepije, ale spıs slinta nad nuckou te panı - sice mlcel, ale bylo to na nřm hroznř idř tď (Tak tentokra t to teda tak nebylo, ba prımo naopak! Pozn. Horacka ). C adca - po marnem pokusu projet do Turzoky po nřjake zkratce (2 km, 350 m preysenı) to zda a me u marniceď Horacek tam chce spa t, ale protoz e zaırali az e 21 hod (a bylo tepre 20 hod) obra tili jsme to dolu. Nakonec jsme hrdinnř nahledali chatu Tri kopce a uz jsme se třsili na eceri. Protoz e jsme jeli kolem pizzerie bylo mi jasny, co se bude pri jıdle dıt. Nakonec jsem byl prekapen hned dakra t - Horacek se uklidnil a pouze na da lku balil serırky a potom pri odchodu jsem zjistil, z e jsem asi nechal blikat sř tlo a nřkomu to tak adilo, z e ho radsi zal s sebou, aby to nerozciloalo jestř nř koho dalsıho. Na chodnıku jsem skoro porazil jednoho pa na, protoz e jsem neblikal a on se mi po ysř tlenı omluil, z e pry na Sloensku kradou jenom neslusnı lide a z e u na s C echa ch je to pry jiny (yodil jsem z toho, z e u nas kradou asi i ti slusnı lide) a z e on to tam (u na s) zna, protoz e u na s bydlel, ale neım jestli taky pracoalď Delka 90 km, preysenı 500 m. 3. den - C adca - Kosice - Roz n aa (lakem) - kemp Kra snohorským Podhradie (na kole) Cely den lilo a Hora cek si oblıbil jednu ř tu: A nezaprsı a nezaprsıď Ř Pokud moz no ji rıkal, kdyz sta l pod strechou na zasta ce suchu a kolem se trousili promoklı cestujıcı a sa pali se lija ku do autobusu. Taky mu adilo, z e do sebe strkajı, tak jsme usoudili, z e to je tım, z e Sloa ci jsou prostř iacej emociona lnı. (Leda, z e by ten desšď ) Pruodcı e laku z Kra sna nad Kysucou do Ziliny balila Hora cka, ptala se kolik mu je let, odkud je a kdyz zjistila, z e je z Dř cına, stocila se konerzace na tema jakem stau je za mek po odchodu ojsk. Telefon mu sice nedala, ale adresu myslım zmınilaď (Moz na to bylo tım Ibuprofenem, co jsem jı CAO News 3

4 dal na migrenu, i kdyz hned jak ho slupla - Ibuprofen - uz na m oznamoala, z e to mame zadarmo a yznamnř se pri tom tarilaď Padesa tka jedna. Pozn. Horacka) Delka na kole 16 km. 4. den - Silicky okruh - Silicka planina - Silicka L adoa jaskyn a - Gombasecka jaskyn a V kempu Kra snohorske Podhradie jsem chtř l abychom stali o nřco drı nez norma lnř 9.30 hod, protoz e jsem toho chtř l hodnř stihnout. Hora cek narıdil hodinky na 7.45, ale pry zonily az 9.30ď No a nezaprselo a nezaprselo cely denď Okruh po Silickej planinř by rad popsal sam Horacek: Cesta byla kamenita a dokonce by se dalo rıct, z e byla o trochu delsı, ale urcitř to byla spra na zkratka. Na teto planinř jsme ztratili znacku a tak jsme se ji ydali hledat. Kaz dy zlasš. Planina je porostla hustym celkem neysokym kroım. Tak abych se jım neprodıral s kolem, nechal jsem ho lez et. Za hodinu jsem nemohl najıt ani znacku, ani kolo ba dokonce ani sebe. A sta le prselo. Uz jsem neř dř l ani z kteryho smř ru jsem ysel, tak jsem zacal hledat jahody, abych prezil. Mısto nich jsem nasel brızu, na kterou jsem ylezl a zacal pıskat o sto sest. Tam mř nasel Pael a zachra nil. Dokonce jsme nasli i koloď Ř Horacek zkusil popre suj trik s dojitou ryzı se sojoou omackou. Ryz i dostal, ale sojoku na Sloensku jestř neobjeili - je to chudy kraj. Delka 83 km Dalsı dny: Da l jsme jeli pres Sloensky Raj a Kras do Popradu, kde jsme dali kola do autobusu Adentury a jimym autobusem jsme se ydali do Talga rtu - ychodiska do Nızkych Tater. Ty jsme presli za da dny az na C ertoicu, kde jsme koncili. Odtud jsme se stopem a př sky dopraili do Liptoskeho Hra du a do Pribyliny, mısta naseho startu. Stop byl celkem pohodř (O třch jahoda ch, co mi Pael sez ral, kdyz jsem byl na radř se stopoa nım, se ani nezminuju. Pozn. Horacek). K Ementa l na Korsice orsika opradu oplya prehrslem kra s a diu neıdanych skytajıcı zazitky neobycejne a mnohdy i necekane, jak jsme se o tom letos presř dcili i my. Vydali jsme se tedy ozmo na slunny ostro e stredozemnım mori. Trajekt z Liorna do Bastie nas sta l pro ozık a ctyri lidi, cetnř cesty zpa tecnı, 420 NM (nř meckych mrch). JAKUB KRONOVETR Praha - Vıden Bestie Bastie nas priıtala prutrzı mracen, sedou oblohou a ubec pocasım nelıdnym. Jelikoz jsme ale z pruodcua broz ur řdřli, z e na Korsice prsı o pra zdnina ch z dy jen jeden den, byli jsme sichni az prekapiř klidnı. Z Bastie jsme uha nř li smř r Corte, nad nımz se ta hne asi 15 km dolı Restonica. Vede jım uzoulinka silnicka az temřr nahoru. Pak jen asi hodku přsmo kolem salası, kde se ruco yra bı syrec, a jste u jezera. Ska ly sude kolem napoıdajı, z e se tu asi poleze. Kdyz jsme u třch syru, nemuz u smlcet jedno tajemstı a sice, z e se na Korsice leze po Ementa lu. Moc jsme tomu nerozumř li a to az do doby, kdy jsme se z Corte ydali pod Monte Cinto 2706 m, nejyssı horu Korsiky. Projız dř li jsme dolım, no spıs soutř skou Sta Regina a reknu am, tak rozhlodanou, natra enou a jak ementa l dřroanou z ulu jsem jestř neidř l. Zastaili jsme u zelene cedule, na nız byl chlapık s cepınem a to uz jsme řdřli, z e jsme na spra nem mıstř. Vybalili jsme ercajk ala matros a ochutnali par cest ementa lu. Ty dıry jsou fascinujıcı a smyckoat za nř je hotoa radost. Kde chybı dıra, tady tomu rıkajı ŘTaffona, tam nechybı nejt. No prostř para dnı lezba. Nasledujıcı den jsme ybř hli na Cinto. Cesta nic moc, dlouhy nastup, pekelnej smazak, k rcholku uz jsme sli kaz dy sojı cestou, da se i pohodoou trojcickou. Cestou dolu do kempu Lozzi jsme se uz skoro plazili. No asi bych tenhle zazitek s klidnym srdcem ynechal. Zaplatou, i kdyz docela přknou, byl rozhled z rcholku. Mraky, ska ly a tremi smř ry more. Nasım dalsım cılem bylo Porto. Mř stecko s maja kem zaliu Golf de Porto. Kamenita plaz, more, slunıcko a nejty na skala ch prımo na plazi. Prelezli jsme tam sechno co se dalo. To byla basta, lezenı, lez enı, koupa nı, slunř nı, prostř super doolena. Jen more po nas tu a tam hodilo nř jakym tım igeliša kem. Z Porta jsme pokracoali nahoru do Calaches. Skalnı mř sto s oranz oou az cerenou barou a s tary stejnř neobyklymi. AŠ jsme hledali jak chtř li, lezenı tady jsme nenasli. Dale byla na programu Baella, nejhezcı horokout na Corse. Presto, z e bylo dolı dobrych 35ö, my sedle jsme klepali př knou kosu a to hlanř kuli sılenymu řtru. Asak ani ten na m nezabra nil na Baelle slusnř zalızt. Dř stř metruza elkym parkoistř m, edle nřhoz jsme i spali, jsme dali par jednodylkoych cest. Z ypujeneho pruodce jsme ycetli, z e opradoou libustkou je zde Torre de Taffoni. A opradu Vřz dřr nezustala nic dluz na semu jmenu. Padesa t metru ysoka nadhera padla bř hem chıle. Dıra za dırou, smycka za smyckou. Bez kruhu, bez nejtu, bez coku, bez friendu. I ten nejř tsı posera s nuloym mora lem si tady nebude na blbř zajistř nou cestu ani pri nejmensım stř z oat. Chılema je materia l podobny ucebnicoym obra zkum s mřkkou kostnı tka nı. Jo, to je presnř to prirona nı. Jen je treba se obcas ra tit do rea lu a nebrat sechny ty z ehlicky, ktery o metr edle drzı na dou krystalka ch kremene. Ne, la may to tu nenı, jen je treba trochu da at majzla. Kdyz uz jsme mř li slusnř dř raa brıska u prstu, dali jsme si semi pruodci doporucoanou cestu kaska dami Polischelu. Od sedla je to jen asi 4km. Tura, jakou jsem jestř nez ral. Plaky, pohory a jde se. Stoupa se proti proudu potoka, skace se z kamene na ka men, obcas se nřco prebrodı, obbouldruje se tun, proleze kolem odopa du. Asi u patna cte kaska dy na s cesta zhuru prestala bait, i otocili jsme se a canoningoali jsme zpř t. Je to hodnř oskliy sloo, ale asi to nejlepsı pro smř sici chuze, plaa nı, klouza nı se po zadku po 10 m z uloejch klouzacka ch (nebojte, prdelky si neodrete, oda to uz kra snř yhladila) a hlanř ska ka nı ze sech třch odopa dkudoludo modrejch tunřk. Ke skokum az z 8 ň10 m to uz chtř lo chilku premloua nı, ale kdo skocil, nelitoal. Odahu nam doda ali i da asi desetileti klucıci, co tam lıtali zduchem jako by nic. Tak my teda taky jako by nic. Dorazili jsme trochu promodralı CAO News 4

5 zimou, slunıcku se zrona ten den nř jak nechtř lo hra t. Suproř stra eny restaday. Z Baelly jsme jeli na plaz plazı Roccapinu, modra oda, bıly pısek, ska ly na dohled. Vyhen nas ale ke skalka m nepustila. Odtud uz jsme se staili jen Bonifaciu, bıle perle jihu. To jsem si neymyslel, tak to pısou pruodci. Mřsto na bılych tesech ze smř si apna a cehosi krystalickeho. Smula, lezt se po tom nesmı, to pry aby jim nespadlo to mřsto do more. Dofotili jsme tu filmy a yrazili na seer do Bastie. Tam ferrynkou, ktera mřla asi 3 hodiny zpoz dř nı, kuli mrtolce Janoř pri antiglobalizacnıch bourıch, do Liorna a se zasta kou u Gardy jsme po osmna cti z asnř stra enych dnech dorazili zpř t do domoiny. Takz e az Vas prestane bait z ula obrblocıch, ıte kam zamırit. Uz ijte si to tam! I Ucastnıci za jezdu: Pıpa, Kuba (Praha) Irc a, Libor (Decın) Nissan Slunıc ko Sunny combi (Japonsko) RETEZAT a PARING Toulky Rumunskem JAN HORA CEK HORA K CAO DE CIN dnesnı dobř je pro na s Rumunsko zemř trosku exoticka. Lezı dost na ychodř, ekonomicky je na tom mnohem hur nřz zemř nase a hlanř ř tsina obyatel ma o mnoho tması pleš nez my. Asi je to tım slunıckemď Vsichni mř aroali pred celnıky, zlodř ji a srackou. Kdyz jsem mamř rekl, z e moz na pojedu do Rumunska rekla Ne! Kdyz mi kamos rano deř t zaolal, z e e ctyri jedem, uz s tım nic nenadř lala. Na na kup, zabalenı a ty ostatnı řci okolo jsem mřl necely dř hodiny. A nic jsem si nezapomnř l. Do Prahy lakem, pak busem s ADVENTUROU. Cesta byla hrozna. Ve dne horko, noci horko. Nastř stı bylo lednici dost ychlazenyho pia. Na hranicıch si nas ychutna ali. Hodina ceka nı sem, hodina tam. Kupodiu se se obeslo bez platku. (Na cestř tam; na cestř do C ech jsme museli platit pio na Maóarsko - Sloenskych hranicıch.) Odpoledne yseda me i s 12 klienty u prehrady Gura Apei, ktera je rozestař na asi 30let a dalsıch 30 bude. Tri hodiny do kopce a jsme na louce, kde spıme. Dř la me zahajoacı ta bora k a z asneme nad Mř sıcem, kterej prazı co to de. Druhy den pokracujeme pres rchol Vf. Zlata k jezeru Zanoaga a dal k jezeru Bucura. Cesta je noř znacena, s orientacı nejsou problemy. Jsme hodnř zklamanı z toho, z e se jezerech nesmı koupat. Ze Zanoagy mř dokonce yhodili Salamonti, coz je mıstnı dobroolna horska sluz ba. Az dosud jsme kromř skupinky C echu ze zajezdu od Kudrny nepotkali nikoho. Ale u Bucury (coz je erejne taboristř ), no hnus. Minima lnř 60 stanu, z toho teda 20 ceskejch. Vubec jsem necekal takoej turistickej ruch. Dalsı tri dny jsme dř lali hř zdicoy treky na lehko. V okolı je spousta kopcu nad metru, a tak jsme se nenudili. Nenudil se ani jeden klient, kterej dostal sracku, a tak dokonce po hora ch Retezatu pobıhal. Adenturnı hry se neujaly, no prostř pohoda. Jednou jsme hroznym parnu nasli senzacnı potok s tunkama. Prisel jsem tam prnı a hned jsem tam nahej skocil. Za mnou hned Pael. Tohle snad zadnı klienti jestř neidř li. Da nahy pruodce, jak na sebe strıkaj odu a hrajou si, jak malı kluci. Pak jsme jestř sli podel potoka, kde jsme nasli kaska dy a ska ly ymlety od ody akora t na zadek. A uz se jezdilo. No, zas tak perfektnı to nebylo. Sjel jsem to dakra t a prdel jsem mř l modrocerenou. Pa ty den jsme zamırili do sedla Soarbele, kde byl napla noany nocleh. Cestou se Pael (hlanı pruodce) pokousel plynnou rumunstinou domluit s bacou o koupi Kaskaalu - mıstnıho ocıho syra. Situace: (asi 200 m pred salası) Klienti: Je, konecnř nřjaka salas. Bude Kaskaal. Doufa me, z e tam bude ten baca.ř Pael: (ten, co presř dcil kliose, z e bez Kaskaalu, to jako by Rumunsku ubec nebyli) No super to si koupıme, tak 3 kila. Nejmın.Ř Přt metru pred salası, baca tam aznř je. V poloze pololez e polosedř kouka na cepry a ta rı se nastanř. Asi na desš z minulyho tydne, ktery mu umyl spicku nosu. Klienti: My tam nepudem, Rumunsky neumıme.ř Pael: Tak sledujte mou plynnou rumunstinu: - Dobry den, ma te Kaskaal?Ř Takoej ybuch smıchu jsem dlouho neslysel. No Kaskaal nemř l, tak dostal Lei za yfocenı a slo se do Sorbele. Tam bylo presnř 33 ceskejch stanu. My jsme byli nejejs, tak jsme mř li odu celkem cistou. Ze sedla jsme sestoupili do esnice Cimpu lui Neag, kde na na s cekal autobus. Konecnř jsem se najedl. Autobusem jsme prejeli do Petrosani, kde jsme nakoupili Palincu a melouny a jeli dal do pohorı Paring. Jestř se musım zmınit o zrucnosti, odaze a ochotř ridicu. Cesta, po ktere jsme jeli, by se dala prironat k cestř na Bukoku po cereny znacce, nebo jako trochu horsı Kona k e Zlebu. Dokonce se jelo i pres brod. V Paringu jsme postaili ta bor u jezera Cilcescu. Zde jsme udř lali jednu hř zdicoou t ru ke zda lenym salasım. Kaskaal zase nemř li. Mřli alespon Brynzu, coz je takoej nedodř lanej Kaskaal. Vecer, pred poslednı spolecnou nocı enku, jsme uspora dali hromadny sedsky stul. Kaz dy uaril co mu zbylo a spolecnř se ochutna alo. Dalo by se rıct, z e to byla prnı hromadna akce. A myslım, z e se dost ydarila. (To asi musım trochu objasnit. Nasi klienti byli ze dou řkoych kategoriı: mladı, ti ycha zeli podle stanoeneho pla nu a mřli za jem castnit se adenturnıch her a starı, ti ycha zeli o hodinu, o hodinu a pul drı, aby nezdrz oali a her se castnit nechtř li. Tak se sta alo, z e jsme se idř li jen rano a ecer, spolecnř jsme nechodili.) Vecer byl jestř ta bora k a za od, kdo si drı oblıkne ribano. Byla jedina castnice, tak to yhra la. Ra no hnusnř brzo sta a me a yra zıme uz sedm. Autobus ma cekat Cabana Rusu e ctyri a my tam jsme asi pul tretı. Odnesla to prnı hospoda, kterou jsme potkali. Bř hem pul hodiny jim doslo pio, ejce a moz na i chleba. Vypıt hospodu tak kra tkem case, to je docela slusnej ykon. Cesta domupokracoala duchu: ani jedna flaska se nesmı priızt domu. A z e jich tam byloď Vecer jsme jestř koupili meloun, nalili do nř j Palincu a ra no jsme ho snıdali Brnř. CAO News 5

6 Za ř rem: Kdo se chce toualat po kra snych hora ch, potka at sta da diokych konı, ocı a oslu, sezna mit se s trochu jinou kulturou, aš jede do Rumunska. A pokaaó nechce potka at turisty, aš nejezdı do Retezatu. (Paring je pohodř.) A lezci, nezapomente si lezecky a maglajz. Je tam spousta sutru a skalek ske lych na boulderoanı. N Jak jsem koupil Ferrariᆵ PETR ZIPPICH STE PA N CAO DE CIN a ce te dř daajı hodinoy porad o ozech Ferrari. Historie, yroba, narodnı hrdost, skostne dılo. Docela mř to zaujalo. Ve ctrtek sedım u Hudyho doma a kla bosıme o lezenı. Jindra je trochu marod, uzıa nřjake prasky. Lezenı pokouset nechce, ale je idř t, z e s nım jako obykle certi sijou. Ty, PeŠo, pojó sezeme se.ř V garazi stojı cereny krasaec Ferrari Modena 360. To je on. Tak teó ho idım na lastnı oci. da a m bacha, řtsinou ze zatacky nřco yjede. Take yjelo, zasilha m na Jindricha, toho se to netyka, alespon z e ty pa sy fest drzı. Dlouha roinka, mırna zatacka okolo hajony, cıtım z e ma m plnř mokra zada. Docela bych si tu jızdu chtř l ychutnat, ale nenı cas, rıtıme se z kopce, zatacka a rone stoupa nı na Bynoec. Cıtım jak mi prystı pot z dlanı. Jedem dř stř tricet, upozornuje mř Hudy. Nřco se mi dř je troba ch, protoz e samoolnř hlasitř krka m. Kriz oatka Bynoec hristř arbyř jedeme na zapad. Jindrich dakra t skubnul olantem a jedeme na ychod, Dobry, ne?ř, kouka po mř a sklebı se. Neım jestli je to dobry, ale zda se mi, z e se na mř dıa zbytecnř dlouho. Ma-li dř stř na tachaci, mř l by cumř t pred sebe, pomyslım si. Dosta a m se do jine dimenze, strach nema m nebo nema m na nř j cas. Zazıam nř co jako zdřseny di. Jdu koupit napln do propisky, neřrım sym ocım, je tam, stojı rega le cereny Ferrari Modena 360. Bez zaa ha nı ho kla da m do kosıku a uz ım kde bude jeho mısto. Stojı pod elkou zara moanou fotkou seernı stř ny Eigeru nad psacım stolem mem lezeckem pokojıku. Ma to logiku. Sedım a kouka m na ten Eiger a toho cereneho óa blıka a ybauji si zazitky. Je dobre, z e ten kousek Ita lie gumuje ty nase asfaltato strada. Buon iaggio! Ciao! Interier sř tla kuz e, yrobeny na mıru. Obcha zım ten skost, z e se podıa m jaky ma kufr, jestli se tam ejde batoh. Kouknu pres zadnı sklo a on tam trunı, jak e ykladnı skrıni motor. Pulka auta motor, a ystaeny tak, aby to umř lecke dılo bylo idř t. Inu Talia ni. Naseda me. Prnı metry pry zahrıa me motor. Trochu jsem znejistř l, na co zahrıa me motor, kdyz jedem na projızóku.uelebuji se anatomickem kresle. Projız dıme Jano - italsky Genoa. Za cedulı zacına roinka, hrbito po lee stranř se jen mihnul. Proletla mi hlaou myslenka, z e majitel Ferrari 360 se prece nechce zabıt, k cemu mrtemu auto, tudız i ja ma m jistou sanci. Ale to uz byl motor zahra ty. Rychlost, jakou jsme proletly okolo hrbitoa, byla pouze nastupoa. Nastalo obroske zrychlenı. Silnice se nahle opticky z z ila a mř se z z ili cocky. Jako domorodec zna m kaz dou zatacku, proleta me esıckem, uz cha pu ty anatomicky kresla. Roinka, chci se podıat na tachometr, nestıha m to protoz e se rıtıme k dalsı ostre zatacce pred Ruz oou. To preci nemuz e ubrzdit, fuj je to za nami. Ve olnř jsım tempu, asi kiloř, pres Ruz oou mř Jindrich seznamuje s technickymi parametry. S hruzou zjisšuji, z e ubec nenıma m mluene sloo, to asi jak se mi e stau beztız e odkril mozek. Motor bura cı, letıme alejı zhuru k pomnıku padlych prnı sř toe alce. Napada mne, z e ten hrbito a pomnık padlych je jakysi arony prst. Kdyz tudy jezdım sedesa tkou K (Na ilustrac nım snımku kabriolet e erzi Ferrari 360 Spider) Ze z iota manz elky horolezce Korsika ALENA VAISKA VAISHAROVA dyz jsem letos listoala katalogem cestoky Kudrna a premyslela kam yrazıme se Zdenkem na zaslouz enou doolenou bez zbytku rodiny, padla olba na Korsiku. Zajezd byl ueden jako ysokohorska turistika natřzkoř a pouzeř da odpocinkoe dny u more. R ekla jsem si, z e to by mohlo u Zdenka projıt. Poedlo se a koncem cerna jsme yrazili. Prezili jsme cestu autobusem i trajektem a třsili se na hory. Priıtalo nas kra sne slunecne pocası s teplotami kolem 30 o C a ydrz elo celych 15 dnı, coz uz tak kra sne nebylo. Po prnım dni putoa nı a dosloa preleza nı skal mi pripadalo, z e je Korsika jen kamenı, machieř (mıstnı neprostupna egetace) a slunce. Dalsı dny mř tom jen utrzoaly. Pri prnım zanada a nı na edro, sutry, mouchy, CAO News 6

7 kra y a kopce jsem slysela Ale zdyš sis to ybrala sama! To byl tuj napadř. A bylo ticho a slapalo se dal. Nahoru, dolu, kameny, sušoiska... Odmř nou mi ale byly kra sne yhledy a panoramata, koupa nı ledoych rıcka ch plnych kaska d a tunř k a moc prıjemna taboristř prımo klınu hor. Da se tam prespat chatř na postelıch nebo postait stany. Najde se zde i sprcha (studena ), WC (slapky) a spra ce, ktery proda a ıno (dost dobre), kloba sy, syry a bagety. Vecery byly elmi prıjemne! Ostatnı norma lnı kempy uz tak prıjemne nebyly, neboš nas nutili byt po 21 h potichu a nesmř li jsme ani hra t na kytaru. Mıstnı lide ubec nejsou naklonř ni druz bř ani turistice. Setkala jsem se jen s jednım mladym majitelem obcerstenı, ktery byl ochoten mluit anglicky, nřmecky i cesky (pio) a zaslouz il si fršana nası slioice. Prohla sil, z e je to Aqua itaeř a pozal na s na korsicke pio (mř docela chutnalo). Nase putoa nı jsme zakoncili u more Cali, ktere bylo teple, plaze male a prıjemnř pra zdne. Ja jsem se poaloala s chutı a Zdenek tise trpř l e stınu a urcitř snil o horolezecke oblasti Baella, kterou jsme jen prosli a obdioali. Nebo byl zase na nejyssı hore Korsiky Monte Cinto (2706 m) a uzıal si sestup (1700 yskoych metru). Tomu uz jsem se nastř stı yhnula, neboš jsem si tak odronala kolena, z e jsem byla ra da, z e chodım po roinř (ta se osem na Korsice spatnř hleda ). Dnes, kdyz sedım doma (a je uz skoro cas si zatopit) a dıam se na fotky nebo na ideo, tak si musım rıct, z e to byla opradu ydarena doolena a prıstı rok zase neco pe knšho yberu. H Ze z iota dcery horolezce Seerske strıpky VERONIKA VAISKA VAISHAROVA orske cesty Norsku a Sedsku jsou hodnř kamenite. Nř kdy ani cesta nenı idř t a nahoru se dostanete zpusobem Řlez kudy to jde. Je to proto, z e kaz dy Nor ci Sed, ktery yrazı na t ru, s sebou nese kamen. Nebo jestř lepe balan, jak na s presř dcil norsky sympaša k po cestř na druhou nejyssı horu Skandina ie Glittertind. Vtipa lci jsou sude, samozrejmř, ale on ten balan batohu opradu mřl. Prostř kus ska ly, nřjaky oblecenı a pitı, jinak nic... Zajımay mıstnı zyk. Ja a segra jsme se na seer ypraily pote, co nas nasi odmıtli zıt na Korsiku ň yloz enř si to chtř li spolu uzıt :). Ale rozhodnř nelituju. Nebyl to sice zajezd narocny, ale k idř nı toho bylo mraky. Vrele doporucuji sedsky narodnı park Hamra s jezırky, raselinisti a hlanř ystupy do hor za sobımi sta dy. Vidř t soby olnř pobıhat par metruod as je opradu para da. Norsko je stejnř lakae, narodnım parku Dorefjell je moz ne idř t hora ch piz monř - roztomile chlupate kra y (informace arujıcı pred neopatrnym choa nım jsou e ctyrech sř toych jazycıch ň norstinř, anglictinř, nřmcinř a cestinř ), skř le si zaraftoat a nebo ylezt na ledoec Bryksdalsbreen a za Řmırny poplatek jednu az dř hodiny stra it jen mezi ledem. Na rodnı park Jotunheimen nabızı yborne horske t ry, mimo jine na dř nejyssı hory Skandina ie Glittertind a Galdhopiggen (nř co pod 2500 m, jen kameny a poslednıch x set metrusnıh), a nebo ystup na hreben Bessegen nad jezerem Gjende, kde je dokonaly yhled a i nehorolezec si musı po ska le ylezt sych pa r set metru(na muj strach z ysek nic moc :)). Pro horolezenı je ale jako storena zna ma kolma stř na trolu Trolleggen (ysoka nřco pres 1000 m), jejız prnı pokorenı tralo 4 dny, ale dnes uz je zde nřkolik ruznych (rychlejsıch) horolezeckych cest. Kdyz osem nenı takoa mlha, z e by se dala kra jet, jakou jsme zaz ili my. Co dodat ň pocası na m pra lo, bylo kra snř, skoro neprselo a nocnı i rannı teploty okolo nuly nas uz neprekapoaly. Parta byla taky skř la. Taboristř jsou dokonala, na řtsinř z nich jsou WC, i kdyz jen sucha, ale s papırem!! a moz nost ykoupa nı ledocoe rece ci rybnıcku. Kempy pak predstaujı dosloa luxus s teplou odou, sprchou, kuchynkou a jestř dalsımi ymoz enostmi. Na zařr snad jen mensı upozornř nı, z e je rozhodnř dulez ite mıt dostatek zahrıacıch posiloacıch tekutin. Prohibice na seeru opradu funguje, obchodech majı jen sılenř drahe pio (nejdrazsı je mimo jine Plzen), nealko likery s ruznou prıchutı, ktere se tarı jako alko ( nazu je sice Whisky ci Konak, ale je to jenom sirup, jak jsme se presř dcili na lastnı jazyk), ridici autobusu proda ajı po kempech zbyla ceska pia (i kdyz jsme jim skoro sechny kartony ypili) a lekarnř am ani ten lıh neprodajı... :)) P relom 80. a 90. let s prıchodem trz nıho hospodarstı a dlouho oceka anou moz nostı cestoat prinası jedny z nejř tsıch zmř n lezenı u na s. Z iotnı styl nemnoha nadsencu doposud ochotnych a schopnych si yra bř t klınř nce, celoe lampy a sedacı azky z hasicskych hadic, se razem mřnı. Na trh je rz eno nepreberne mnoz stı testoaneho horolezeckeho ybaenı ze "za padu", cımz se lezenı sta a mnohem dostupnř jsı. Dalsım faktorem prispıajıcım tomto obdobı k rozsiroa nı lezenı je prejistř nı mnoha oblastı elmi bezpecnymi nyty. Z "pokrokoeho zapadu" k nam sak pricha zı i trend "dř la nı cest shora". Tato neprılis eticka, presto sta le se rozsirujıcı technika torby noych cest umoz nila predcasne prelezenı třzkych liniı, jez mohly byt yzou pro dalsı generace lezcu. Dıky teto noe "technologii" byly zlezeny extremnř třzke linie CAO News 7

8 Perstejnř, Kotinř a bohuz el i nřktere cesty rozhodnř lezitelne jiz dnes zdola (Kocka u Pysne, Orasın, Perstejn). Zatım tyto cesty znikajı nastř stı ojedinř le a elka řtsina proystupui třzsıho kalibru znika klasicky odspodu. Postupnř jsou objeoa ny poslednı panenske ska ly, skryte hustych porostech krusnohorskych hozdu, zleza ny ska ly ystupujıcı z rek (Rasoice) a zhodnocoa ny poslednı opomenute linie e zna mych a zabř hlych lezeckych oblastech. Nejř tsımi yhledaaci "noych" skalek tohoto obdobı jsou L. Doracek, P. Suchopa rek a M. Sinarık. Od r osazuje prubřznř P. Suchopa rek nejyznamnř jsı ska ly na Chomutosku rcholoymi knihami. V roce 1994 je HO po neshoda ch yloucen z TJ Klınoec a k znika samostatny HOROKLUB CHOMUTOV. Pa dem komunismu se sem ceskym horolezcum oteıra cesta do eropskych a sř toych lezeckych oblastı. Chomutostı horolezci nea hajı. Hned 90. roce nastř uje jedna ypraa recke skalnı oblasti, je uskutecnř no nřkolik ypadu do Frankenjury a odrustajıcı mlaóosi ystupujı na Mont Blanc. V prubř hu let je podniknuto hned nřkolik yletudo francouzskych lezeckych oblastı, oddıloy zajezd do Spanř lska, na Korsiku, do italskeho Finale Ligure a znou do R ecka. Z horskych ystupunutno zmınit nastřu party okolo J. SŠastneho a M. Sinarıka Dolomitech oblasti Tre Cime di Laaredo, kde zdola ajı postupnř sechny rcholy a na za ř r prostupujı stylem AF Comiciho cestu seernı stř nř Cima Grande (klas. 7 UIAA). V. Hajny a F. Kolar ystupujı zimř 1993 Sycarskym hrebenem na Matterhorn. Samozrejmř bylo absoloa no nř kolik prechodua mnoho dalsıch akcı. Poca tkem 90. let jiz lze i u nas zakoupit spickoy lezecky materia l řtsiny renomoanych sř toych yrobcu. Pro zimnı lezenı se elke mıre pouzıajı plastikoe boty (tz. skelety), ktere nahrazujı koz enou obu. Po deseti letech existence se do nasich zemř pisnych sırek dosta ajı i friendy, ktere si rychle zıska ajı oblibu pro rychlost jejich zakla da nı. Porızenı noe letnı i zimnı lezecke yzbroje a ystroje je sak ota zkou zhruba tisıc Kc. Proto i nada le se nřktere ca sti yzbroje zhotoujı ıce ci menř po doma cku. Prıkladem mohou byt cepıny, skalnı kladia, skoby apod. Zejmena zimnı souca sti horolezecke yzbroje si lezci naza jem casto pujcujı. (Zdroj inet, HOROKLUB Chomuto) Tre Cime di Laaredo JIRI HOUBA CHA RA CAO DE CIN S kromny prıdř l pouhych dou dnı, kdy se s nebe nealily prıaly destř ci snř hu, stacil Honzoi Hora koi a Danoi H lzloi k tomu, aby prelezli yhlasenou dolomitskou klasiku ň Comiciho cestu Seernı stř nř Cimy Grande. To je to nejdulez itř jsı sdř lenı z nası oddıloe cesty za sluncem Ita lieř. Prselo na m celou cestu z Dřcına az do Misuriny. Ra no byly rcholky hor pod snř hem. Po dou dnech, kdy jsme si ychutnali i to kyz ene azuro se opř t zata hlo a ecer (aby se to nepletlo) prisla snř hoa boure, ktera definitinř ukoncila nase ambice. Presto jsme neodjeli s pra zdnou. Vystup seernı stř nou Velke CimyŘ se cenı i lepsıch podmınka ch, nez jake mřli pro ystup kluci. Ska la byla jestř mokra, hornıch partiıch stekala komıny oda. Kluci to zla dli s jednım biakem. Na sestupu jiz bylo absolutnř zataz eno, mlha, mzilo a byla slusna kosa. My ostatnı byli radi za prelezenı Seernı stř ny Cimy Piccola. Osem dulez itř jsı nez sebekalitnř jsı cesta je to, z e se sichni ra tili z iı a zdraı. A kdyz se sejde hora ch takoa beza parta kamara du, jako jsme byli my, tak by neadil ani tajfunď CAO News 8 Honzo a Dane, jeste jednou gratulujeme k spesnšmu ystupu. Myslım, z e jste solidne polıcili na letosnı nejlepsı oddıloy ykon 涻 (DiGiFoto š 2001 Zdenek Vaishar)

9 Noe cesty OD NASICH DOPISOVATELU Bˇhem pra zdnin se seslo redakci mnoho informacı o noych cesta ch, zejme na Laba ku. V soucasne dobˇ se informace trıdı, abychom se yhnuli tomu, ze nˇktere cesty zaradıme dakra t, jak se na m to stalo minule m cısle. Trochu na m chybı zpra y o cesta ch z me nˇ nastˇoanych oblastı ci lokalit. Kdo nˇco ıte, dejte na m ˇdˇt. Dıky. SUSKA SE. Letos rıjnu uplyne jiz rok od ř y poedi Jana Josefa Palice. Objeı se na horolezeckým srazu na Borni? (Je to, Honzo, od 12. do 14. rıjna 2001 na ta boristi pod Bornı.) Wartturm RATHEN, NSR LISTOPAD 2000 J ak jsme a s informoali minule m cısle, lezecke oblasti Rathen Saske m Sycarsku se 22. listopadu lonske ho roku zrıtila rozsa hla ca st skalnı ˇze Wartturm. Dnes a m prinası me snımek ˇze po odlomu. I z tohoto neprılis kalitnıho obra zku je patrne, ze cela ychodnı strana asi 20 metru ysoke ˇze Wartturm se rozpadla a ze odlomenı saha od paty stˇny az k rcholu. STRIPKY Mladosi si to rozdali triatlonu S UMAVA, NE MC ICE A by se mla dezi nezkra tily zı ly, pripraili pro nˇ rodicoe na spolecne doolene nˇkolik akcı. Nejpre to byla seznamoacı stezka odahy po okolı, pote Velky Sumasky Triatlon a na za ˇr hruzostrasna bojoa hra Mumie se racıú. (Pred tım jestˇ dˇticky zhle dly zasnyú stejnojmenny film letnım kinˇ ď aby mˇli ra dnˇ nabuzenou fantazii). Dluzno rıci, ze nˇkterych okamzicıch jsme se bali ıce, jak dˇti. Vy sledkoa listina VST 2001 (Velky Sumasky Triatlon): Zaci: 1. Martin Spatenka 5:58 2. Adam Cha ra 6:04 3. Tomas PerebzŘ ak 6:51 Zakynř : 1. Marke tka Spatenkoa 10:01 (proste neme la konkurenciě ) -n- Ska ly u Pısku PISEK R odinnou doolenou na Sumaˇ yuzili Spatenka a Cha ra k prozkouma nı jedne z me nˇ zna mych lezeckych oblastı ď skal u Pısku. Pısecke ska ly jsou jiz jen zbytkem kdysi kra snych skalnıch partiı na zlatonosne rece Otaˇ. Ty nejlepsı oblasti, dale po proudu reky nad Pıskem, byly totiz z elke ca sti zaplaeny odami Orlicke prehrady. Presto jsou dodnes Pısecke ska ly poazoa ny za idea lnı cicny horolezecky tere n. Stˇny zde dosahujı ysek 10 ď 25 metru a nacha zı se na obou brezıch Otay. Zakladnı horninou teto oblasti jsou pararuly. C lenitost ska ly umoznuje nacik sech ystupu a horolezecke techniky. Vˇtsina cest je opatrena fixnımi prostredky jistˇnı. Jistou zlastnostı je zpusob znacenı klasifikace cest. Vsechny na stupy jsou oznaceny malymi barenymi sipkami. Kazda bara pak yjadruje obtıznost cesty: Bıla ď I, zluta ď II, zelena ď III, modra ď IV, fialoa ď V, cerena ď VI. Dreenık - Kutna hora ěkolın DREVENIK, KUTNA HORA, KOLIN SRPEN 2001 Take Karel Bˇlina se na rodinne doolene ˇnoal lezenı e zda lenˇjsı ch lokalita ch. Nejpre nastıil oblast Dreenık, kde ylezl dacet cest. Pak na sledoala Kutna hora a okolı (dalsı ch 20 cest) a nakonec Kohoutı mlyn u Kolına. Lezl tak dioce, ze zapomnˇl i na odjezd do Dolomit a kamara di nakonec museli odjet bez nˇhoá Seernıst nou Cimy Grande DOLOMITY, ITALIE J ednu ze ctyr yhlasenych seernıch stř n se podarilo ylezt horolezcum z CAO Dřcın. Ve dnech 3. ň 4. zarı tr. prelezli Seernı stř nu Cimy Grande Jan Hora cek Hora k a Daniel Holzl cestou Emilia Comiciho a bratrudimaioych. Gratulujeme k pe knšmu ykonu!! Na snımcıch spesnı horolezci Jan Horacek Hora k a Daniel Holzl tesne po na ratu do CR.. CAO News 9

10 Nebezpecna Ciki(na) PROSTR EDNIZLEB R oztomila kocicka, z e? Ale pozor! Tato drobna, neinnř yhlız ejıcı selmicka, je e skutecnosti ucinř ny óa bel. Prestoz e nejradř ji napada psy horolezcu, nepohrdne ani tokem na dounoheho pa nıcka. Ja jsem u derıza 5 terin. A ty, pejsku? V sobotu se o tom na lastnı ytahanou kuz i presř dcila fenka Emsyna (Shar-pei). Jindy neohroz ena honicka kocek se nestacila diit, kdyz jı zcistajasna prista la C ikina na hlař. Tremi packami se prichytila, ctrtou stihla Emsynř zasadit nř kolik bleskurychlych Šafancu, nez byla ydřsenou a nic necha pajıcı Emsynou setresena. A kdez e lze na tuto poturku natrefit? Mala C iky nesmlouař strezı nemoitosti rodiny Vaisharu Prostrednım Zlebuď Horolezec a kamarad Jarosla Uher DOLOMITY, ITALIE ZARI2001 Jarda Uher je yjimecny cloř k. Je to nejenom kamara d, na ktereho se lze spolehnout, ale sta le dobry horolezec a sportoec. Kolik lidı mla dı e skala ch zazarı a po par letech jejich hř zda yhasne, nřkam zmizı. Ti zarputilejsı pak u horolezectı ydrzı alespon do prıchodu rodiny nebo dř tı a jen ti, kterı si tento kra sny sport opradu zamiloali, zusta ajı. Jarda mezi nř patrı. Prestoz e řtsinu roku narıka, jak malo ma ylezeno (ci najez dř no na horskem kole), kdyz je treba, dokaze podat slusny ykon za ktery by se nemuseli stydř t ani o generaci mladsı lezci. Doka zal to naprıklad pri lonske cyklisticke casoce na 100 km, nebo pri letosnım zajezdu do Dolomit. Pres neprızen pocası tady ylezl s Milanem Cestrem Seernı stř nu Cimy Piccola (2857 m) na tom horsım konci lana a jen prıdř ly snř hu mu zabra nily, aby si do seho lezeckeho denıcku pripsal i dalsı smř le ystupy. (Na snımku 350 m ysoka S stena C.Piccola) Restaurace U Kosti DOLNIZLEB ZARI2001 Neda no jsme se Zdenkem Vaisharem sedř li po prıjemnem lezenı nemenř prıjemne restauraci U KostiŘ Dolnım Zlebu. Jak tak kla bosıme o sem moz nem, dosla rec i na yzdobu mıstnıho WC. Zensky si střzoaly, z e tam majı jen jakesi rybickyř. A protoz e nenasly odahu jıt se podıat na to, kdo sleduje pri mocenı na s, slıbili jsme, z e jim prineseme do prıstıho cısla CNs alespon fotografii. Tımto suj slib plnımeď Ladisla Ryska a Helmut Weigl DE CIN ZARI2001 M -jch- ezi yrazne horolezecke osobnosti Labskych pıskocu, ktere bychom a m chtˇli nˇkterych z prıstıch cısel CAO News predstait, patrı i Ladisla Ryska a Helmut Weigl z Dˇcına. Jejich poutae ypra ˇnı mame jiz na magnetofonoych pa scıch a nynı pracujeme na jejich prepsa nı. LaŘoi Ryskoi patrı tez dık za zapujcenı za cnych historickych dokumentu, mezi nimiz nechybˇl naprıklad ani jeden z prnıch prukazu tehdejsı ho Klubu Alpistu C eskych. Rozhoor s pany Ryskou a Weiglem byl pro nas opradoym zazitkem. Kazdy z nas si z nˇj odnesl mnoho moudrych ziotnıch postrehu, o ktere se s na mi pa noe podˇlili. Patrı jim za to nas eliky dık a uprımne pranı peneho zdraı. (Za CAO News rozmlouali JirıCha ra, Vladisla Nehasil a Petr Ste pa n) CAO News 10

11 S tlana Palatoa a Jarosla Trznık POVRLY, KOZAK SRPEN 2001 Da noı spolulezci Karla Bˇliny na rcholu Koza ku. Se Sˇtlanou Karel ylezl cestu Zlaty dul, s Jaroslaem Trznıkem (otcem Sˇtlany) ylezl hned nˇkolik cest na Vrabinci. Foto š Karel Belina Drby na lna ch internetu Stazeno z paoucıch sıtı3w Volny prelez Diretissimy JZ ste ne Torre Venezia Dne prelezla dojice Dusan Jana k a Michal Drasar 470 metru dlouhou Diretissimu JZ stř nř Torre Venezia italskych Dolomitech. Cestu pripraili roce 2000 D.Jana k a V.Paelka a olnř prelezli stylem AF. Klasifikace RP prelezu se zastaila na stupni 9 UIAA. Nejtřzsı delka byla ylezena stylem PP, 2 delky stylem RK, zbytek RP nebo OS. Cesta nabızı 10 delek třzsıch nez 6 UIAA, ede preaznř pene a preisle ska le. Akci podporili firmy Singing rock, Alpinus, Triop, Sun Sport Hlanıcena letosnıho MHFF byla ud lena filmu JUMP!, film Cesta do neznama byl ocen n hned trikrat PRAHA 8.zarı - Mezina rodnı horolezecky filmoy festial (MHFF) srdci pıskocoych skal Teplicıch nad Metujı probř hl letos e dnech srpna. Prıstı, tj. 19.rocnık MHFF, probř hne srpna Poslednı termın dorucenı filmuje 15.ceren Formular prihlasky na prıstı rok najdou filmari na festialoe website, ktera funguje na adrese mř sta Teplice nad Metujı a byla zprıstupnř na letos letř. Po shlýdnutı 26 letosnıch soutezn ıch filmu porota zkonstatoala, z e celkoa kalita sech snımku byla prumerna. Z respektu uci festialu a taký filmum ocenenym na predchozıch rocnıcıch, se porota rozhodla neudelit sechny ceny, a taký zmenila zarazenı nekterych filmu. Hlanı cena byla udř lena filmu JUMP! Tento film je o hodnota ch, lidskosti, sobodř, emocıch, dialogu dou generacı, prinası take historicka fakta. Je to filmarsky perfektnř zla dnuty dokument, ktery take zachra nil pred zapomenutım archinı za bř ry. A proto ma potencia l exportoat mıstnı realitu do celeho sř ta. V kategorii A, horolezecke sporty, cena nebyla udř lena. Vıtř zem kategorie B, sporty hora ch, je film THE ONE - za perfektnı symbiozu extremnıho sportu a prırody. Vıtř zem kategorie C, hory a z iot hora ch, je film SHISHA PANGMA EXPEDITION 97 - protoz e realisticky zachytil skutecne emoce hrdinky filmu. (Tento film byl prerazen z kategorie A do kategorie B, protoz e ypra ı spıse o pocitech a subjektinıch zazitcıch hora ch nez o samotne expedici.) Cenu poroty zıskal film TRAGEDY AND TRIUMPH ON FIRECRACKER HILL, protoz e porota se domnıa, z e tento film je protestem proti porchnosti klasickych filmuo expedicıch, a teda s autorem plnř souhlası. Porota udř lila zlastnı uzna nı filmu CESTA DO NEZNAMA za odahu a penou uli protagonisty filmu. Festial zaloz il roku 1981 s pra nım setka at se s pra teli horolezci a filmari prekra snem prostredı Teplickych a Adrspasskych skal legenda rnı horolezec a dobrodruh Mirek Smıd. Po 10.rocnıku MHFF roce 1990 nastala trıleta presta ka a az roce 1994 byl festial obnoen. Ten rok se konal 11.rocnık a od te doby se festial kona praidelnř kaz dym rokem z dy poslednı ıkend srpnu. Festial je mıstem, kde se mohou setkat lezci i alpinisti, bikeri, oda ci... Od ra na do noci se zde promıtajı filmy doma cıch i zahranicnıch autoru. Rozdř leny jsou do trı kategoriı: horolezectı, sporty prırodř a hory. O ıtř znem filmu rozhoduje odborna mezina rodnı porota. Filmoy program je mısty proloz en besedami s diapozitiy pozanych yznamnych horolezcu. Na mıstnım koupalisti je kaz dorocnř pripraen hudebnı a sportonı doproodny program. Na stř nıci festialu soutřzı ruznych disciplına ch jako je lezenı na umř le horolezecke stř nř, za ody na kolech, slalom horskych kol nebo bř h Teplickymi skalami. V hudebnım programu znı obykle country, rock i diskoteka. Za poslednıch 18. rocnıkunastıilo festial mnoho zna mych osobnostı: Didier Lafont, J.P. Hiroz, Remy Tezier, Jean Affanasief, Michael Single, Kurt Diemberger, Peter Habeler, Kryzstof Wielicki, Marjeta K. Setel, Igor Koller, Mario Corradini, Aleksander Lwow, Andrzej Zawada, Paol Rajta r, Bernadette Mc Donald, Janusz Majer, Heinz Zak, Michael Dillon, Franco Perlotto, Viki Groselj... V Y ROCI ZARI Milan Sarc 7.9. Pael C erny 8.9. Daid Los a k Petr Stř pa n Alena Andř loa Vˇem oslaenc m blahoprejeme a prejeme hodne zdra, spech a spokojenosti CAO News 11

12 C EKA NA S. KALENDAR AKCI CAO DE CIN Nenı nutne yhrat ale zucastnit se Cyklisticka casoka na 100 km. Podzimnı ca st. Srdecnˇ zeme sechny za jemce ď prijř si zaza odit sa m se sebou a prıjemnˇ stra it dopoledne se stejnˇ postizenymi kamara dy. Trasa casoky i praidla zusta ajı stejna, start je hod. od Vychodnıho na drazı Dˇcın ˇ, cıl restauraci Kocanda. Info Uher, Cha ra Cyklisticka casoka do rchu. Podzimnı ca st. 13,5 km dlouha casoka z Nebocad (rest. Koa rna) na Bukoou horu. Start je hod. Info Uher, Cha ra Podzimnı dycha nek ď za od na MTB okolı Srbske Kamenice a Vsemil Info Stˇpa n Podzimnı lezenı Boren 2001úXI. rocnık, pora da CAO Dˇcın. Info Cha ra Hreben Krusnych hor na kolech, III. rocnık. Info Uher, Cha ra Horolezecky orientacnı za od Info Pospısil Rozloucenı s letnım casem. Restaurace U Kosti, Dolnı Zleb. Kde se doc tete o pripraoanych akcıch CAO Decın? Kromˇ kalendare akcı na prıslusny rok, ktery je k dispozici na schuzıch CAO Dˇcın, se o pripraoanych akcıch muzete dozˇdˇt rubrice C eka nas (zhruba na jeden az da mˇsıce dopredu), na nasich weboych stra nka ch a prıpadˇ potreby take na INFO kana lu kabeloe teleize. ZAR I O KÉNKO HK VARNSDORF Z CHYSTANYCH AKCI HK VARNSDORF lezenı pıskocoych oblastech (VlhosŠ, Blız eedly) RIJEN lezenı Jizerskych hora ch Podzimnı lezenı Boren XI. rocnık srazu horolezcu. Pora da CAO Dřcın. 27. ň Poslednı slanř nı (Jetrichoice) Nřktera uedena data jsou bez za ruky, presne kona nı akce bude cas upresnř no. V prubř hu celeho roku moz nost indiidua lnıch treninku Boulder centru e sportonı hale. Praidelne schuze se konajı kaz dy poslednı pa tek mř sıci restauraci Hranicnı buk od 20:00 hod. Informace na tel.: 0413 / , , / U POZORNE NI PRO CLENY CAO DE CIN PRIS T I ODDILOVA SCHU ZE SE VZHLEDEM K ZAJEZDU DO ITALSKYCH DOLOMIT BUDE KONAT AZ VE STR EDU V RESTAURACI ZA VE TREM. ZAC ATEK SCHU ZE JE OD 18:00 HOD. PRO C LENY REDAKC NIRADY CAO News OD 17:45 HOD. NENECH SI UJIT BOHATY PROGRAM PRVNISCHU ZKY PO PRAZDNINA CH! TE SIM SE NA SETKA NI S VA MI! CAO News H o r o l e z e c k y c a s o p i s s e e r o c e s k eh o r e g io n u Vıce jsme z duodu doolenych do CAO News 9 nedostali. Vs em de kujeme za prıspe ky i za kritiku. Vas e na me ty yuzijeme pro nasıdalsı pra ci. Snad nemusıme zduraznoat, ze co se na m nees lo do tohoto cısla, urc ite najdete ne kterřm z cısel prıs t ıch! Za celou redakc nıradu Va m kra snř dny, suchou stezku a inspiratinı za zitky preje JirıHouba Cha ra. Neoznacene prıspˇky jsou dılem redakcnı rady. Redakcnı rada se scha zı praidelnř 15 minut pred zaha jenım schuze CAO Dřcın anebo dle potreby na zaola nı. V prıs t ım cısle Kromˇ praidelnych rubrik, ysledkoych listin, informacı o noych cesta ch a podobnˇ, Va m prineseme: informace o noˇ zalozene m C eske m Alpinisticke m Klubu Praze prımo od jeho predsedy, informace z pra zdninoych ystupu u na s i za hranicemi, poza nka na Podzimnı lezenı Boren 2001, nahle dnutı do prnıho cısla Jaroletnıch Alpinistickych noinúyda anych C AKem a mnoho dalsı ho! Nezapomen prıs t ı cıslo CAO News ycha zıjiz 3. rıjna CAO News ď Horolezecky casopis seeroceske ho regionu ď Vyda a HO CAO Dˇcın ď Pouze pro nitrnı potrebu oddılu ď Sıdlo redakce: CAO Dˇcın, Hrdinu 365, Dˇcın XXXII, , Czech republic, tel.: nebo , cao.dc@post.cz, WWW: - Sazba: MicrosoftÝ Word 2000, Climbing ď Adenture - Outdoors CAO News 12