MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

Transkript

1 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola a Mateřská škola Tlustice, okres Beroun Školní rok 2011/2012

2 Minimální preventivní program ZŠ a MŠ Tlustice vychází z pokynů MŠMT, č.j.1454/ Je zpracován s ohledem na rozumové schopnosti ţáků 1. stupně ZŠ a skládá se ze 3 okruhů: 1. Prevence sociálně patologických jevů: šikana a agrese 2. Protidrogová prevence 3. Výchova ke zdravému ţivotnímu stylu Činnosti, které jsou obsahem jednotlivých bodů jsou prováděny průběţně, stávají se součástí učiva prvouky, přírodovědy, českého jazyka apod. Samozřejmostí je bezprostřední reakce na právě se vyskytnuvší problém. Za realizaci Minimálního preventivního programu zodpovídá školní metodik prevence Jaroslava Volfová. Školní metodik se podílí na analýze současného stavu a zároveň na řešení jednotlivých problémů. O průběhu naplňování Minimálního preventivního programu informuje vedení školy a spolu s ním pravidelně vyhodnocuje aktuální situaci ve škole. 1. Prevence sociálně patologických jevů úzká spolupráce ţák- rodič- pedagog důvěrnost sdělení školní řád: jasná pravidla chování včetně sankcí za jejich porušení dohled pedagogů v prostorách, kde by mohlo k šikaně docházet schránka důvěry aktivní zapojení i nepedagogických pracovníků informovanost ţáků, rodičů, pedagogů o způsobech řešení šikany Nepřímé (varovné) znaky šikanování mohou být např.: Ţák je o přestávkách osamocený, ostatní o něj nejeví zájem, nemá kamarády. Při týmových sportech bývá jedinec do druţstva volen mezi posledními. O přestávkách vyhledává blízkost učitelů. Má-li ţák promluvit před třídou je nejistý a ustrašený. Působí smutně, nešťastně, mívá blízko k pláči. Stává se uzavřeným. Jeho prospěch se někdy náhle a nevysvětlitelně zhoršuje. Jeho věci jsou poškozené, znečistěné, případně rozházené. Stále postrádá nějaké věci.

3 Odmítá vysvětlit poškození a ztrátu věcí nebo pouţívá nepravděpodobné výmluvy. Mění svoji pravidelnou cestu do školy a ze školy. Začíná vyhledávat důvody pro absenci ve škole. Odřeniny, modřiny, škrábance, které nedovede uspokojivě vysvětlit. Přímé znaky šikanování mohou být např.: Posměšné poznámky na adresu ţáka, pokořující přezdívka, nadávky, poniţování,hrubé ţerty na jeho účet. Kritika ţáka, výtky na jeho adresu, zejména pronášené nepřátelským aţ nenávistným tónem. Nátlak na ţáka, aby dával věcné nebo peněţní dary šikanujícímu nebo za něj platil. Nátlak na ţáka k vykonávání nemorálních aţ trestných činů či spoluúčasti na nich. Honění, strkání, šťouchání, rány, kopání, které třeba nejsou zvlášť silné, ale je nápadné, ţe je oběť neoplácí. Rvačky, v nich jeden z účastníků je zřetelně slabší a snaţí se uniknout. Co by měl kaţdý ţák o šikaně vědět: Za šikanování se povaţuje to, kdyţ jeden nebo více ţáků úmyslně, většinou opakovaně ubliţují druhým. Znamená to, ţe ti někdo, komu se nemůţeš ubránit, dělá, co ti je nepříjemné, co tě poniţuje, nebo to prostě bolí. Strká do tebe, nadává ti, schovává ti věci, bije tě. Ale můţe ti znepříjemňovat ţivot i jinak. Pomlouvá tě, intrikuje proti tobě, navádí spoluţáky, aby s tebou nemluvili, nevšímali si tě. Proč jsi šikanován? Není to proto, ţe jsi špatný nebo proto, ţe si to nějak zaslouţíš. Chyba není v tobě, ale ve špatných vztazích mezi některými ţáky vaší třídy nebo školy. Převládá v nich bezohlednost a násilí. Pamatuj si, ţe nikdo nemá právo ti ubliţovat! Nikomu nic neříct situaci jen zhoršuje. Obrať na paní učitelku nebo pana ředitele. Budou ti věřit, neprozradí tě a pomohou ti. Svěř se svým rodičům. Můţeš zavolat na bezplatnou Linku bezpečí PROTIDROGOVÁ PREVENCE Zneuţívání návykových látek je v současné době jedním z nejzávaţnějších problémů ve společnosti. Prevence by v ţádném případě neměla probíhat pouze nárazově, ani by neměla mít charakter kampaně. Provádíme ji průběţně, hlavním cílem je vést děti k tomu, aby návykovou látku v budoucnosti nevyhledávaly, aby ji nikdy neuţily. Při práci proto klademe důraz na následující činnosti: Učit řešit konfliktní situace Vést je ke schopnosti odmítat činnosti, které by mohly mít negativní důsledky Posilovat sebedůvěru dětí Informovat je přiměřeně věku o následcích uţívání drog Podporovat mimoškolní činnost dětí, koníčky aj.

4 Metody práce A. Posilování schopnosti vypořádat se s odmítnutím, zklamáním, selháním Ukáţeme dětem obrázek zamračeného, nespokojeného, plačícího dítěte přiměřeného věku. Děti přemýšlejí, proč se takto chová, co bylo příčinou. Vybereme jeden důvod a děti se snaţí najít různá řešení situace. Nápady lze psát na tabuli a pak vybrat nejvhodnější. Děti také mohou popisovat vlastní konflikty, vymýšlet je. Vţdy hledají moţné způsoby řešení a náhradní činnosti. Příklady konfliktů: Dostal jsem špatnou známku a nesmím se dívat na televizi. Mladší sourozenec vyvolal hádku, potrestán jsem byl já. Všichni kamarádi mají mobil, já ne. Chtěl jsem jít ven, ale musím uklízet svůj pokoj. Zradil mě kamarád. Nesmím si hrát na počítači, musím udělat úkol. Nedostanu křečka, protoţe mám alergii. Rodiče uţ na mě nemají tolik času, protoţe se narodil sourozenec. Těmito činnostmi vedeme děti k poznání, ţe problémy se dají řešit. Buď je vyřeší samy nebo s pomocí rodičů, eventuálně odborníků. Učitel upozorní děti na existenci Linky bezpečí. B. Výcvik dovednosti, jak čelit negativnímu vlivu vrstevníků V tomto výcviku se učí děti odmítat návrhy vrstevníků k činnostem, které by mohly mít nebo budou mít negativní následky. Tím se učí odmítnout v budoucnu i nabízenou drogu. Metody práce: Forma hry, kdy jeden ţák přemlouvá druhého. Zpočátku roli přemlouvače hraje učitel. Volíme různé formy nátlaku. Ten, kdo přemlouvá, argumenty odmítajícího stále vyvrací. Tak musí odmítající dítě stále hledat pádnější argumenty. Příklady situací: Kamarád tě přemlouvá, abys s ním vyrobil petardu. Bez vědomí rodičů se vydáme na delší výlet.

5 Polezeme na skálu a jiná nebezpečná místa. Zkusíme si zakouřit. Sebereme doma víno a napijeme se. Ukradneme v obchodě čokoládu. Schováme spoluţákovi tašku. Vezmeme si do školy prak. Zavoláme do školy a budeme vyhroţovat bombou. Nastříkáme sprejem na zeď nápisy. (situace se mohou přizpůsobovat podmínkám ve třídě) C. Informace o návykových látkách a jejich účincích Zaměření na návykové látky obecně alkohol, kouření, nealkoholové drogy. Drogy nevyčleňujeme, spíše se soustředíme na alkohol a tabák. Shrneme negativní důsledky pouţívání alkoholu a tabákových výrobků.podobné účinky jako alkohol mají i látky, kterým se říká drogy. Jsou to např. některé léky, ale i další zdraví škodlivé látky. Informace přiměřené věku ţáků. D. Podporovat pozitivní aktivity dětí Zaujetí určitým koníčkem a vazba na prostředí spojené s touto aktivitou je nejlepší prevencí zneuţívání návykových látek. Proto je důleţité v co nejniţším věku vést děti k zapojení do různých zájmových krouţků. Metody práce Rozhovory s dětmi- Co mohu dělat, abych se nenudil Vedeme děti k zakládání různých sbírek. Nezapomeneme ani na význam knih. Snaţíme se zapojit děti do všech sportovních aktivit ve škole i v obci s důrazem na vhodnost takto tráveného času. 3. Výchova ke zdravému ţivotnímu stylu Ţák si postupně osvojuje základní pravidla zdravého ţivotního stylu. Základem tohoto osvojování jsou bezesporu aktivity přímo ve škole: Zařazování tělovýchovných chvilek Pobyt na čerstvém vzduchu o přestávkách. Dodrţování pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví. Reţim dne. Správné stravovací návyky. Postupné budování ţebříčku hodnot.

6 Harmonogram programu na školní rok 2011/ Volnočasové aktivity ţáků. Zapojení do krouţků na škole a kurzů a aktivit pořádaných Domečkem v Hořovicích (celoročně). 2. Schránka důvěry. Ţákům by měla slouţit hlavně tehdy, kdyţ se dostanou do problémů v souvislosti se sociálně patologickými jevy (celoročně). 3. Seznámení ţáků s MMP (listopad prosinec v hodinách prvouky a přírodovědy). 4. Seznámení rodičů s MPP (listopad v rámci třídních schůzek). 5. Prevence ochrany dětí a bezpečnosti mládeţe. Ve spolupráci s Policií ČR se uskuteční 1 x ročně beseda s ţáky. 6. Ankety zaměřené hlavně na šikanu a protidrogovou prevenci. 7. Další besedy a aktivity dle aktuálních nabídek a moţností školy. Po pěti letech by děti měly umět: Definovat rodinu jako zázemí a útočiště Zvládat rozdíly v komunikaci s dospělými a dětmi Mít základní sociální dovednosti Umět se chránit před cizími lidmi Mít základní zdravotní návyky Umět si správně zorganizovat svůj volný čas Umět rozlišit léky a návykové látky Znát přesné informace o alkoholu, tabáku a dalších návykových látkách Znát následky uţívání návykových látek Umět odmítat Chod programu během školního roku 2010/ 2011 byl zaloţen na spolupráci mezi vedením školy, koordinátorem prevence a ostatními pedagogickými pracovníky. Vztahy v rámci pedagogického sboru jsou velmi dobré, stejně jako vztahy učitel ţák. Program byl průběţně hodnocen ústní formou. Na konci školního roku ţáci pomocí testů řešili situace, s kterými se celý školní rok seznamovali. Seznámení ředitele školy a ostatních pedagogických pracovníků s MPP pro školní rok 2011/2012 proběhlo Rodiče budou informováni o záměrech programu na rodičovské schůzce. V Tlustici dne