FILOZOFICKÁ FAKULTA UNIVERZITY KARLOVY ÚSTAV INFORMAČNÍCH STUDIÍ A KNIHOVNICTVÍ

Transkript

1 FILOZOFICKÁ FAKULTA UNIVERZITY KARLOVY ÚSTAV INFORMAČNÍCH STUDIÍ A KNIHOVNICTVÍ Seminární práce z předmětu: Základy informační a komunikační politiky Název: Informační gramotnost pracovníků knihoven Středočeského kraje Zpracovala Eva Šenfeldová Obor: Informační studia a knihovnictví (ISV), bakalářské, kombinované, 2. roč. Rok: 2011/2012 Datum odevzdání:

2 Informační gramotnost pracovníků knihoven Středočeského kraje Úvod: V seminární práci se chci věnovat informační gramotnosti knihovníků. Zamyslím se nad její nutností a dalším zvyšováním. Chci v práci popsat své osobní poznatky z praxe v knihovnictví. Budu se podrobněji zabývat některými možnostmi zvyšování informační gramotnosti knihovníků v rámci jejich celoživotního vzdělávání. Budu se věnovat současné situaci v knihovnách Středočeského kraje. Podpořím uvedené informace údaji zjištěnými při nedávno provedeném průzkumu. Závěrem se zamyslím také nad budoucností celoživotního vzdělávání knihovníků. Informační gramotnost: Co je vlastně informační gramotnost neboli informační úroveň člověka? Schopnost jednotlivce prostřednictvím dostupných informačních metod a technologií vyhledávat, zpracovávat, vyhodnocovat a využívat informace. S informační gramotností se prolíná samozřejmě také počítačová nebo chceme-li digitální gramotnost: Schopnost a dovednost jednotlivce efektivně využívat informační a komunikační technologie. tak to uvádí Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy [1]. Naše společnost žije v digitální době, lidé jsou obklopeni výpočetní technikou, a proto je nezbytné, aby ji dokonale ovládali. A všichni ji potřebujeme ke každodennímu vyhledávání nejrůznějších informací. Mohli bychom možná říci, že potřebujeme být počítačově gramotní, abychom mohli být dostatečně informačně gramotní. 2 Požadavky na knihovníky: Knihovník by měl být skutečným odborníkem pro práci s informacemi. Měl by umět vyhledávat, třídit, zpracovávat, vyhodnocovat Výčet konkrétních požadavků by mohl být opravdu dlouhý. Měl by dokonale ovládat práci se základními programy MS Office, měl by znát a umět i jednoduché úkony s hardwarem. Měl by se umět dobře orientovat v nejrůznějších elektronických informačních zdrojích a měl by je umět efektivně využívat. Dalším požadavkem je také schopnost učit nebo řekněme spíše přívětivě předávat své základní znalosti uživatelům. Knihovník musí umět vlídně pomáhat s využíváním různých elektronických informačních zdrojů. Měl by dokázat svého uživatele informačně vychovávat

3 při každém kontaktu s ním. To jsou opravdu velké požadavky na dnešní informační specialisty. Oni sami by se měli proto vzdělávat celý svůj profesní život. Uživatelé jsou hladoví po nejnovějších informacích a ty se objevují ve studiích, konferenčních materiálech nebo v karentovaných časopisech, které v knihovních katalozích zájemci nenajdou. Mohou je ovšem najít v EIZ (elektronických informačních zdrojích) renomovaných vydavatelů a dodavatelů. Každý z nich si vytváří vlastní software, který přizpůsobí svým potřebám a potřebám samotných uživatelů. Aby uživatel mohl dostat potřebné informace z každé dostupné databáze či EIZ, musí je v první řadě znát knihovník. Ten musí mít přehled v odborné literatuře, poezii, próze apod., v elektronických informačních zdrojích - placených, ale i volně dostupných (open access) na internetu. Musí ovládat minimálně angličtinu a základy rešeršní strategie. Jen tak může zprostředkovat drahý a plnohodnotný EIZ svým uživatelům. Musí se neustále vzdělávat, protože jestli byly pro knihovníka před deseti lety pojmy jako elektronický informační zdroj, databáze, Web 2.0, blog, RSS, Alert, PDF, booleovské operátory, Google, Youtube, wiki, podcast, mp3, itunes, Flicker, Firefox, mail, open acess apod. neznámé, dnes jsou součástí knihovnické praxe. Musí se tedy učit nové výrazy, být v obraze a sledovat novinky! [2] Je tedy potřeba zdůraznit, že knihovníkům kromě všech výše uvedených dovedností nesmí chybět ani jazykové vybavení a celkový přehled o dění ve společnosti, ve které žijeme. Rozumějme tím přehled kulturně historický, politický ale i přehled ekonomický atd. Současný stav v knihovnách Středočeského kraje: Jaká je situace ve středočeských knihovnách, jaká je úroveň odborného vzdělání knihovníků? V roce 2008 bylo provedeno dotazníkové šetření Analýza současného stavu vzdělávání knihovníků ve Středočeském kraji a zjištění zájmu o další vzdělávání, kterého se zúčastnilo 209 pracovníků ze 71 profesionální knihovny (ze 107 oslovených knihoven). Vyplynuly z něj následující informace: 1. Jazyková vybavenost Anglický jazyk aktivně užívá 18 a pasivně 82 respondentů. Německý jazyk aktivně užívá 8 respondentů a pasivně 101 respondent. Téměř polovina dotázaných tedy alespoň pasivně zná anglický jazyk a více než polovina dotázaných zná německý jazyk. Jako další jazykovou vybavenost uvedlo 40 respondentů ruštinu a 6 respondentů francouzštinu. Bylo zjištěno, že jazykové znalosti anglického a německého jazyka se částečně překrývají a že je stále ještě malé procento knihovníků, kteří nevládnou některým cizím jazykem ani pasivně. 3

4 Přitom znalost především anglického jazyka by dnes rozhodně měla být pro knihovníky standardem. 2. Znalosti informačních technologií Vynikající znalosti (- jsem profesionál) mělo 6 pracovníků, průměrné znalosti (- někdy potřebuji pomoc) mělo 184 dotázaných pracovníků. Jako nedostatečné (- potřebuji doplnit vzdělání) své znalosti v oblasti IT ohodnotilo 14 dotázaných. Cca 90 % dotázaných knihovníků měla alespoň průměrné znalosti v užívání IT. Zároveň zájem o další kurzy projevilo 72 z 209 pracovníků středočeských knihoven. [3] Ze šetření dále vyplynulo, že se středočeští knihovníci stále chtějí vzdělávat a že budou oborové celoživotní vzdělávání využívat v závislosti na možnostech a místních podmínkách. Celoživotní učení zahrnuje veškeré učební činnosti prováděné v průběhu života s cílem zlepšit si vědomosti, dovednosti a postoje ve prospěch svého osobního, společenského a profesního života. Na profesním celoživotním vzdělávání by měl mít zájem zaměstnavatel i sám zaměstnanec. Možnosti vzdělávání knihovníků: V rámci vlastní organizace či organizace zřizovatelské (u neprofesionálních i malých profesionálních knihoven) se z ekonomických důvodů přednášky, semináře a kurzy organizují spíše zřídka. Výhodnou možností pro knihovníky je vzdělávání v rámci výkonu regionálních funkcí knihoven. Pověřené knihovny, ve Středočeském kraji je jich pět (Městská knihovna Benešov, SVK v Kladně, Městská knihovna Kutná Hora, Knihovna města Mladá Boleslav a Knihovna Jana Drdy Příbram), společně připravují vzdělávací plány a organizují ty akce, o které je skutečný zájem a které svou náplní přispívají ke zvyšování informační gramotnosti knihovníků v kraji. Knihovníci takto mohou získat přehled o literatuře české i překladové, na seminářích se učí řešit problémové situace v komunikaci se čtenářem, seznamují se s novými informačními technologiemi. Účastní se kurzů knihovnického minima, praktických rukodělných seminářů i kurzů pro management knihoven. Počet připravovaných akcí je závislý na výši finanční dotace od Středočeského kraje. Účast na nich je více či méně kolísavá, jak dokládá následující přehled (tabulka č. 1). [4] Odráží se v něm možnosti knihovníků, které jsou dané různými podmínkami. Někteří nemají možnost účastnit se osobně kurzů, především ti z neprofesionálních knihoven. Mají samozřejmě své hlavní zaměstnání a knihovnická práce je pro ně koníčkem. Zaměstnavatel jim ve většině případů nemůže umožnit účast na vzdělávacích akcích a jejich dovolená není nevyčerpatelná. Těmto knihovníkům 4

5 nabízí Odbor kooperace knihoven SVK v Kladně vzdělávací alternativu, o které se zmíním níže. Tabulka č. 1 Statistika vzdělávání knihovníků ve Středočeském kraji vzdělávací akce celkově Rok Počet akcí Počet hodin Obsloužených knihoven Počet účastníků Průměrná účast , , , , , , , , ,5 Poznámka: v tabulce jsou zahrnuty malé akce, kterých se účastní max. 10 osob (např. modelové semináře nebo kurzy PC gramotnosti) i akce určené pro větší počet účastníků (např. přednášky o literatuře) 5 Ve výše uvedené tabulce č. 1 jsou započteny také kurzy počítačové gramotnosti. Středočeská vědecká knihovna v Kladně poskytuje toto vzdělávání v rámci projektů VISK 2, podprogramu Ministerstva kultury ČR. Jejich prostřednictvím se mohou knihovníci učit pracovat především s jednotlivými programy MS Office. Tyto kurzy jsou většinou v rozsahu shodném s ECDL (European Computer Driving Licence), tzv. evropským řidičákem na počítač. V rámci projektu VISK 2 se také mohou účastnit specializovaných kurzů, např. kurzu grafické úpravy obrázků a fotografií, prezentace knihovny v sociálních sítích nebo kurzů zaměřených na způsoby vyhledávání ve vhodných elektronických zdrojích - jednotné informační bráně, databázi Medvik, Google Scholar atd. Výuka probíhá v dobře vybavených počítačových učebnách, takže každý z 10 účastníků pracuje u svého PC, vše si vyzkouší a může hned konzultovat s lektorem jakýkoli problém. Počet účastníků těchto kurzů však každoročně klesá a tím pádem i počet jednotlivých kurzů. Většina knihovníků proškolena již byla, nově příchozí práci s počítačem již ovládají, znají vše potřebné ze školy nebo předchozího zaměstnání. Další (podstatně menší) část knihovníků nemá možnost se kurzů účastnit, přestože by o ně měla zájem. Důvody jsou shodné jako v případě vzdělávání v rámci RF. Náplň podprogramu VISK 2 se bude v příštích letech zřejmě i proto ubírat trochu jiným směrem. Zaměří se daleko více právě na specializované kurzy o novinkách v IT. Pro ilustraci zde uvádím tabulku č. 2 s účastí na kurzech PC gramotnosti v posledních letech [5]:

6 Tabulka č. 2 Statistika vzdělávání knihovníků ve Středočeském kraji kurzy počítačové gramotnosti Rok Počet akcí Počet hodin Obsloužených knihoven Počet účastníků Průměrná účast , , , , , , ,8 Poznámka: v roce 2010 nebyl projekt do podprogramu VISK 2 zpracován pro malý počet zájemců. Zde si dovolím malou vsuvku a uvedu jeden konkrétní příklad za všechny. Jak knihovníci mohou v praxi využít znalosti v oblasti IT a vychovávat své uživatele: V Knihovně Václava Štecha ve Slaném nabízejí kurzy pro uživatele úplné začátečníky. Jedná se o individuální asistovanou výuku, při které se pouze jeden zájemce s lektorem/knihovníkem věnuje jednomu z programů: MS Excel, MS Word nebo Internetu. Služba je určena registrovaným čtenářům a zájemce může využít celkem 3 hodiny výuky v každém programu. Myslím, že je to výborný a uživateli vítaný příklad informační výchovy uživatelů. Tato služba může být personálně a časově náročná, ale to už je problém, který jistě vyřeší vedení každé knihovny, která by se pro ni rozhodla. [6] Od roku 2010 mohou pracovníci některých knihoven využívat kurzů, které jsou organizovány Unií zaměstnavatelských svazů působících v oblasti kultury. Jedná se o projekt s názvem Zvýšení adaptability zaměstnanců organizací působících v sekci kultura. Účast je bohužel omezena jen na pracovníky těch knihoven, které jsou institucionálními členy SKIP a mají právní subjektivitu, což velice zúžilo cílovou skupinu a pracovníci malých profesionálních knihoven na tyto kurzy nemohli dosáhnout, což je velká škoda. Osobně jsem měla možnost zúčastnit se dvou kurzů (marketingové dovednosti, fundraising) a oba byly velice dobře a profesionálně připraveny především po obsahové stránce. Ačkoli celý projekt reaguje hlavně na aktuální vývoj národního hospodářství v oblasti kultury, myslím, že knihovníci mohou jeho prostřednictvím výrazně zvýšit adaptabilitu i svou informační gramotnost. Vzdělávací kurzy jsou určeny jak řadovým pracovníkům, tak managementu. 6

7 7 Typy kurzů, které projekt nabízí: 1. Vzdělávání v oblasti managementu a personálního řízení - kurz manažerských dovedností, kurz řízení lidských zdrojů 2. Vzdělávání v oblasti marketingu a získávání finančních zdrojů - marketingové dovednosti, fundraising, projektový management 3. Vzdělávání v oblasti ekonomie a účetnictví - změny a nové postupy v ekonomické praxi, ekonomie a účetnictví 4. Kurzy IT a měkkých dovedností - moderní IT, kurzy ECDL, komunikační dovednosti, jazykové kurzy (Kurzy angličtiny a němčiny na stupních a úrovních odpovídajících dovednostem a potřebám účastníků.) 5. Semináře pro knihovníky a informační pracovníky - jsou zaměřeny na nové trendy a postupy v práci knihovníků a informačních pracovníků včetně informování o nových technologiích používaných v oboru Ve výše uvedených kurzech se školí pracovníci ze 13 profesionálních knihoven Středočeského kraje. Protože není možné prostřednictvím těchto kurzů zajistit dlouhodobou udržitelnost předávání cenných informací a zkušeností i za časový horizont realizace projektu, plánují organizátoři v rámci projektu vytvořit několik vzdělávacích modulů ve formě e- learningu. [7] Ostatně především v e-learningu vidím budoucnost celoživotního vzdělávání nejen knihovníků. Ale aby se knihovník nedostal do začarovaného kruhu: nízká počítačová gramotnost znesnadňuje nebo přímo blokuje vzdělávání formou e-learningu, musí nejdříve absolvovat výuku v kurzech základů PC gramotnosti. Variantu vzdělávání po síti nabízí knihovníkům také webový portál Kurzy.knihovna, které jsou připravovány a tutorovány studenty KISK FF MUNI v Brně. Portál je postavený na technologii Moodle a vznikl díky finanční podpoře VISK 3, MK ČR. Zájemci z řad odborné i laické veřejnosti se mohou přihlásit do různých kurzů, které se uskutečňují formou e- learningové asynchronní výuky. Najdou zde např. kurzy profesního vzdělávání Knihovnické minimum, Kurz projektového managementu, Základy výzkumů v knihovnách a další. (Právě kurzu Knihovnického minima se zúčastnili minimálně 4 knihovníci SK.) Dále kurz informačního vzdělávání, který bude nabízet témata zapadající do celého komplexu informačního vzdělávání knihovníků: Informační gramotnost jako celek, které se kurz věnuje, však nezahrnuje pouze schopnost vyhledávání a vyhodnocování informací. Jednotlivá témata kurzu korespondují s dílčími složkami informační gramotnosti, s tzv. funkční gramotností (literární gramotnost,

8 dokumentová, jazyková a numerická gramotnost), a prostřednictvím dílčích úkolů podporují i rozvoj ICT gramotnosti jako základny pro rozvoj všech složek předchozích. [8] Kurz zatím není zveřejněn, ale jeho tvůrci bylo slíbeno, že bude otevřený i pro veřejnost. Bude to dobrá příležitost ke zvýšení informační gramotnosti jak knihovníků, tak uživatelů. Portál nabízí také kurz knihovnické angličtiny, do kterého jsem se přihlásila, a mohu jej knihovníkům doporučit. Je určen pro věčné začátečníky na dvou různých úrovních: mírně pokročilí a středně pokročilí. Kurz je výborně podpořen studijním materiálem mluvnickou a odbornou částí a vhodným výběrem slovíček a frází do anglicko-českého slovníku. Odborná část je v každé lekci tematicky zaměřena na určitý úsek knihovnické profese. Např. služby, prezentace knihovny, čtenáři. Lekce jsou doplněny hranými video-sekvencemi, na které navazují některé testy. Samozřejmostí jsou četné úkoly k procvičování probírané látky. Příjemná je možnost konzultací prostřednictvím u a chatu s tutory. Osobně tento kurz hodnotím na výbornou. E-goverment je další nabídkou, kterou mohli nedávno využít knihovníci SVK v Kladně a jako partneři také knihovníci z celého Středočeského kraje. Jednalo se opět o kurzy e- learningové, jež připravil Institut pro veřejnou správu Praha ve spolupráci s KÚ SK v rámci projektu egoverment ve Středočeském kraji. Projekt obsahoval např. kurz Přístupnost webových stránek, který seznamoval studenty s právní úpravou a standardy pro tvorbu webových stránek pro osoby se zdravotním postižením. Dále to byly kurzy Informační systém datových schránek, Základní legislativa v oblasti egovernmentu nebo Obecné základy práce s portálem Czech point. [9] Posledně jmenovaný kurz by mohl být vítaný u řady knihovníků, kteří jsou na část svého úvazku zaměstnáni na obecním úřadě. Bohužel v tomto případě nemám zpětnou vazbu od knihovníků SK ani osobní zkušenost. Samostudium je další alternativa, kterou mnozí knihovníci využívají. Odbor kooperace knihoven SVK v Kladně jim na své webové stránce nabízí materiály ze seminářů a přednášek, které organizačně zajišťuje. Dále jim doporučuje studium odborných knihovnických časopisů tištěných i on-line přístupných na internetu. Samozřejmostí je zapojení knihovníků do elektronické konference Knihovna, ze které mohou získávat nejaktuálnější informace z oboru. Všechny výše uvedené možnosti vzdělávání jsou pro knihovníky zdarma. Možná bychom našli i další. Nebo bychom mohli vyhledat spoustu placených nejen e-learningových kurzů s nejrůznějšími tématy a zaměřením více či méně vhodným právě pro knihovníky. Uvedené zdroje informací a vzdělávání jsou pro ně snadno dostupné. 8

9 Závěr: V nedávné době byl dokončen a zveřejněn Metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. Jeho součástí je také doporučení týkající se standardu vzdělávání knihovníků (článek 11.) tj. minimálního počtu hodin výuky: Indikátor: Dalšímu odbornému vzdělávání je ročně na 1 pracovníka věnováno minimálně 48 pracovních hodin. Pracovníci působící v knihovnách s rozsahem provozní doby menším než 10 provozních hodin týdně absolvují další odborné vzdělávání ročně v rozsahu nejméně 8 pracovních hodin. [10] Pokud bychom do 8 vzdělávacích hodin neprofesionálního knihovníka započítali také účast na poradách a případně i jeho samostudium, je reálné tento standard dodržet v každé knihovně. Pravděpodobně právě samostudium a výuka po síti budou pro mnohé knihovníky tou nejpřijatelnější volbou. Je proto nutné, aby měli dostatek vhodných e-learningových kurzů. Samozřejmě, pro některé bude výuka face to face stále nenahraditelná, ale současný trend se bude jistě stále více prosazovat i v knihovnictví. V seminární práci jsem se zamyslela nad nezbytností zvyšování informační gramotnosti. Zhruba jsem popsala současný stav informační gramotnosti knihovníků SK a podrobněji se věnovala možnostem jejich celoživotního a profesního vzdělávání. Popsala jsem také některé osobní poznatky z praxe, další údaje jsem podložila statistikami vzdělávání knihovníků SK a průzkumem v knihovnách z roku V závěru práce jsem vyjádřila svůj názor i na budoucnost vzdělávání v knihovnictví. Seznam použitých zkratek: KISK FF MUNI Kabinet informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity KÚ SK Krajský úřad Středočeského kraje MK ČR Ministerstvo kultury České republiky VISK Veřejné informační služby knihoven RF regionální funkce SK Středočeský kraj SKIP Svaz knihovníků a informačních pracovníků SVK Středočeská vědecká knihovna v Kladně 9

10 Použitá literatura a další zdroje: [1] Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy. Katalogy a databáze Národní knihovny ČR [online] [cit ]. Dostupné z: [2] HALIENOVÁ, Zuzana. Oceán elektronických informačních zdrojů - módní nebo efektivní?. Čtenář. 2009, roč. 61 (č. 2), Dostupné z: [3] ODBOR KOOPERACE KNIHOVEN, Středočeská vědecká knihovna v Kladně. Analýza současného stavu vzdělávání knihovníků ve Středočeském kraji a zjištění zájmu o další vzdělávání: dotazníkové šetření provedené v 1. pololetí Kladno, [4] ODBOR KOOPERACE KNIHOVEN, Středočeská vědecká knihovna v Kladně. Statistika vzdělávacích akcí pro knihovníky Středočeského kraje: v rámci výkonu RF [5] ODBOR KOOPERACE KNIHOVEN, Středočeská vědecká knihovna v Kladně. Statistika kurzů počítačové gramotnosti pro knihovníky Středočeského kraje [6] Výuka na počítači pro úplné začátečníky. Knihovna Václava Štecha Slaný [online] [cit ]. Dostupné z: [7] Unie zaměstnavatelských svazů České republiky: Kultura. Unie zaměstnavatelských svazů České republiky [online] [cit ]. Dostupné z: [8] Kurzy.knihovna.cz. KABINET INFORMAČNÍCH STUDIÍ A KNIHOVNICTVÍ, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita. Knihovna.cz [online] [cit ]. Dostupné z: [9] E-learning Institutu pro veřejnou správu Praha [online] [cit ]. Dostupné z: [10] Metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. Národní knihovna České republiky [online] [cit ]. Dostupné z: SESSID=f0d1673ca80bb2dc77bb13ed6f126ec3#cl11 10