MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SPORTOVNÍCH STUDIÍ

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SPORTOVNÍCH STUDIÍ KATEDRA GYMNASTIKY A ÚPOLŮ VOLNOČASOVÉ AKTIVITY A VOLNÝ ČAS DĚTÍ S TANEČNÍ ZKUŠESNOTÍ (STREETDANCE) A DĚTÍ BEZ TANEČNÍ ZKUŠENOSTI NA DRUHÉM STUPNI ZÁKLADNÍ ŠKOLY A NIŢŠÍM GYMNÁZIU Bakalářská práce v oboru FSpS Animátor sportovních aktivit Vedoucí práce: Mgr. Veronika Tumová Autor: Andrea Kuczmanová Brno 2013

2 Prohlašuji tímto, ţe moji bakalářskou práci na téma: Volnočasové aktivity a volný čas dětí s taneční zkušeností (streetdance) a dětí bez taneční zkušenosti na druhém stupni základní školy a niţším gymnáziu jsem zpracovala samostatně. Veškeré pouţité prameny a literatura jsou řádně citované. V Brně dne. podpis

3 Zde bych chtěla co nejsrdečněji poděkovat vedoucí mé bakalářské práce Mgr. Veronice Tumové za její cenné připomínky, rady, její velkou trpělivost a podporu při psaní bakalářské práce.

4 OBSAH 1 Úvod Věkové zvláštnosti dle ontogenetického vývoje jedince Charakteristika puberty Zájmová činnost v pubertě Zájmy o sport a hry v pubertě Socializační procesy v pubertě Volný čas Definice volného času Funkce volného času Faktory ovlivňující volný čas Streetdance Definice pojmu streetdance Historie streetdance ve světě Streetdance v České republice Popis vybraných tanečních stylů Breakdance Hiphop newstyle New jack swing Krump Dancehall Popping R n b Locking House dance Návykové látky

5 5.1 Současná drogová situace v ČR Nelegální drogy Marihuana Skunk Hašiš Extrakt (Fénixovy slzy) Legální drogy Alkohol Kouření tabáku Cíl práce, hypotézy a úkoly práce Cíl práce Metody výzkumu Výzkumné otázky Úkoly práce Charakteristika dotazníků Charakteristika respondentů Výsledky práce Prezentace získaných dat Diskuze Závěr Seznam použité literatury Seznam zkratek Seznam obrázků Seznam tabulek Seznam příloh Přílohy RESUMÉ

6 1 Úvod Volný čas je v našich ţivotech velice důleţitý a nepostradatelný. Kaţdý z nás svůj volný čas trávíme jinak, ať uţ relaxací na dovolené nebo u dobré knihy, sportem, spánkem nebo studiem nových znalostí. Oblast volného času tak nabízí spoustu moţností vyţití. Můj volný čas uţ od dětství zaplňoval tanec, kterému jsem naplno propadla a věnuji se mu uţ třináctým rokem. Tancuji v taneční skupině Mighty Shake Zastávka u Brna, která se věnuje streetdance, disco show a účastnili jsme se televizní soutěţe Československo má talent. Uţ šestým rokem jsem zde také lektorkou předškolních dětí a starších juniorů ve věku 15 a více let. Tento koníček rozvíjí moji představivost, řádně se u něj zrelaxuji, přijdu na jiné myšlenky, ale hlavně je to výborná praxe pro moje budoucí zaměstnání. Toto téma jsem si vybrala proto, abych zjistila, co dnešní mládeţ dělá ve svém volném čase a také protoţe si myslím, ţe spousta dětí v této věkové kategorie dává radši přednost poflakování s kamarády. Chtěla bych zde porovnat volný čas tanečníků a dětí bez taneční zkušenosti, kde bych se chtěla zaměřit na rozdíly mezi těmito skupinami. Zda hledají náplň svého volného času ve sportu nebo jej tráví více s přáteli nebo dávají přednost počítačům, televizi atd. Také bych se ve své práci chtěla věnovat rostoucí drogové problematice v této věkové skupině dětí. 6

7 2 Věkové zvláštnosti dle ontogenetického vývoje jedince 2.1 Charakteristika puberty Stádium puberty časově vymezujeme 10. aţ 11. rokem jako dolní hranicí a 14. aţ 15. rokem jako horní hranicí. Jako synonymum názvu puberta se pouţívá také dospívání, resp. pohlavní dospívání. Tento termín však někteří autoři chápou v širším slova smyslu, zahrnují do něj také časový úsek nazývaný adolescence. Pubertou neboli dospíváním tedy rozumíme tělesný a duševní vývoj do ukončení pohlavní zralosti. Přihlíţíme přitom k pohlavním rozdílům mezi jednotlivými vyvíjejícími se jedinci. Ve vymezeném období rozlišujeme i tzv. prepubertu, která je podle našeho názoru přípravnou fází puberty (Kuric, 2001, p. 94). Rozdíl mezi dospíváním chlapců a dívek je určitě znatelný, jak na tělesném vývoji, tak na psychickém vývoji. Dívky jsou v tomto trošku napřed. Dříve dozrávají jak po duševní stránce, tak i po pohlavní stránce. U chlapců k dokončení vývoje dochází o něco později. Tento rozdíl by měl činit kolem 2 let, ale většinou je tento rozdíl větší. Se zřetelem k tomuto faktu vymezujeme pubertální období u dívek v rozmezí od 10. aţ 11. roku do 13. aţ 14. roku a u chlapců od 11. aţ 12. roku do 14. aţ 15. roku (Kuric, 2001, p. 94). Toto vymezení dle Kurice není určitě přesné. Spousta autorů se v tomto liší a mnohdy raději neuvádějí toto vymezení. Pubertou nebo dospíváním rozumíme jednak tělesné změny podmíněné pohlavním dozráváním, jednak samotné pohlavní dozrávání, a zahrnujeme sem také všechny typické změny, které se v průběhu vymezeného časového období objeví (Kuric, 2001, p. 94). Prepuberta anebo začátek období dospívání se na první pohled jeví jako negativní fáze vzhledem k vnějšku, ale vzhledem k vlastní osobnosti pubescenta je to fáze pozitivní, protoţe dochází k vyrovnávání se s novou realitou vlastního já, s morálními a sociálními danostmi, a to zpravidla v procesech kritického sebeformování vlastní osobnosti (Kuric, 2001, p. 95). Prebuberta je začáteční fází pubertálního stádia a často se charakterizuje jako fáze negativismu, malomyslnosti a vzdoru. U chlapců takovýto charakter má celá prepuberta, 7

8 u dívek jen druhá část. V první části mají dívky ještě pozitivní rysy vnímání světa (Remplein, 1963). 2.2 Zájmová činnost v pubertě Mezi významné změny ve formování osobnosti pubescenta patří i změna v zájmové sféře. V pubertě ţák opouští typické dětské zájmy a nahrazuje je novými, vyspělejšími. Tyto změny u pubescentů velmi individuální, odráţejí dynamiku vývoje osobnosti pubescenta a vyţadují jeho zaměřenost k určitým předmětům, jevům či osobám a tendenci po intenzivní činnosti v určitém směru (Kuric, 2001, p. 107). V tomto období jsou u pubescentů velice časté výkyvy nálad a pocitů. Ţáci hledají sami sebe, a tak se pro spoustu zajímavých věcí velice rychle nadchnou. Toto nadšení však většinou rychle upadá. Největší zájem bývá o sporty a umělecké krouţky, kde mohou jedinci uplatnit své dovednosti při budoucí volbě povolání. Tato zájmová oblast je velice oblíbenou zkoumanou oblastí. 2.3 Zájmy o sport a hry v pubertě Zájmy o sport a hry nejrůznějšího druhu jsou u ţáků v období puberty velmi silné, zvláště u chlapců. Ať jsou to klasické sporty (fotbal, cyklistika, míčové hry), ale i mnohdy i sporty populární (hokej, tenis), u dívek míčové hry (házená, volejbal, košíková), ale i krasobruslení plavání a v poslední době zvláště oblíbená dţezgymnastika a aerobic, které obsahují taneční prvky. Sportem se mládeţ osvobozuje od přebytečné energie, zvláště v souvislosti s pohlavním vývojem, celkově se organismus otuţuje a harmonicky rozvíjí (Kuric & Vašina, 1985, p ). 2.4 Socializační procesy v pubertě Vztahy k vrstevníkům jsou pro pubescenta přitaţlivější neţ vztahy k dospělým. Zvyšující se kritičnost a postupně výhrady pubescenta vůči vlastnostem dospělých, zejména rodičů, mají své příčiny v kvalitativně se měnícím a zvyšujícím sebevědomí. Tyto změny sebevědomí jsou v pravém slova smyslu změnami osobnosti (Kuric, 2001, p. 109). Vztahy k vrstevníkům se vytvářejí bez ohledu na přání či zásady dospělých. V třídním kolektivu je důleţité, jaké vlastnosti a hodnoty jednotlivce oceňuje celá třída, jak se hodnotí pubescent sám a jak se identifikuje s hodnotami uznávanými třídou. Zatímco v niţších třídách záviselo postavení v kolektivu v podstatě na prospěchu, 8

9 chování a společenské aktivitě, v pubertě nabývá na důleţitosti kamarádství a přátelství, důvtip, inteligence, odvaha a schopnost ovládat se (Kuric, 2001, p. 110). 9

10 3 Volný čas 3.1 Definice volného času Volný čas můţeme chápat jako opak nutné práce a povinnosti, dobu, kdy si své činnosti můţeme svobodně vybrat, děláme je dobrovolně a rádi, přinášejí pocit uspokojení a uvolnění. Pod pojem volný čas patří odpočinek, rekreace, zábava, zájmové činnosti, dobrovolné vzdělání atd. Do volného času naopak určitě nepatří vyučování a činnosti s ním spojená, základní péče o zevnějšek a osobní věci a neměla by sem patřit ani činnost zabezpečující biologickou existenci člověka (jídlo, spánek, hygiena a zdravotní péče), (Pávková, Hájek, Hofbauer, Hrdličková & Pavlíková, 1999). Pro děti a mládeţ je velice důleţité nenásilné vedení a ovlivňování jejich volného času, protoţe tato věková skupina nemá dostatek zkušeností s výběrem. Důleţitou roli v této kategorii hraje rodina, která většinou dítě někam směřuje. Volný čas je mimopracovní doba, osvobozená od času přesčasové práce a dojíţdění na místo pracoviště (čas vázaný), (Martinek, Ţáková, Mourek, Vrtalová & Šedová 2011). J. Dumazedier chápe volný čas jako souhrn činností, které můţe člověk provozovat s plnou libovůlí, buď pro odpočinek nebo pro pobavení, či pro rozvoj svých znalostí nebo nezištné školení, pro svou dobrovolnou účast na společenských záleţitostech nebo svobodnou tvůrčí činnost poté, kdyţ se uvolnil ze závazků pracovních, rodinných i společenských (Hájek a kol., 2004). Volný čas (angl. leisure time, franc. le loisir) je podle Hofbauera (2004) čas, kdy člověk nevykonává činnost pod tlakem závazků, jeţ vyplývají z jeho sociálních rolí, zvláště z dělby práce a nutnosti zachovat a rozvíjet ţivot. Někdy se vymezuje jako čas, který zbývá po splnění pracovních i nepracovních povinností. Přesnější a úplnější je však jeho charakteristika jako činnost, do níţ člověk vstupuje s očekáváními, účastní se jí na základě svého svobodného rozhodnutí, a která mu přináší příjemné záţitky a uspokojení. 10

11 3.2 Funkce volného času Tři základní funkce volného času definuje Martinek (2011) jako: odpočinek (délassement), zotavení, reprodukce pracovní síly. Volný čas osvobozuje od únavy, odstraňuje fyzické nebo nervové poruchy vyvolané napětím, výkonem povinností a zejména práce rozptýlení (divertissement), zábava, rozptýlení, kompenzace, únik z monotónnosti práce rozvoj osobnosti (développement) fyzický, kulturní, sociální Kaţdý z nás si pod pojmem volný čas představí něco jiného. Pro většinu lidí znamená volný čas odpočinek, ať uţ doma u televize nebo v cizině u moře, na chatě u lesa, anebo na horách. Snaţí se takto nabrat síly pro další pracovní, školní dny nebo se snaţí uniknout z monotónnosti všedních dní. Další moţností vyţití volného času můţe být i rozvoj osobnosti. 3.3 Faktory ovlivňující volný čas Volný čas dětí a mládeţe dle Hájka (2004) ovlivňují: přirozené výchovné instituce (rodina, skupiny vrstevníků, lokální pospolitostinapříklad obec), instituce se zprostředkovaným výchovným působením (společenské prostředí, občanská sdruţení, soukromé subjekty, cestovní kanceláře, hromadné sdělovací prostředky apod.), instituce s přímým výchovným působením (školy, školská zařízení, vzdělávací subjekty, církve apod.). Volný čas nejvíce ovlivňují na začátku ţivota dětí rodiče. Odmalička dětem plánují krouţky, tábory, sportovní tréninky a snaţí se je nasměřovat správným směrem. Čím jsou však děti starší, tím více se nechávají ovlivňovat svými kamarády a spoluţáky. V neposlední řadě jsou děti ovlivňovány i školou, která má řadu krouţků a pořádá spoustu soutěţí (atletické závody, volejbalové, florbalové a basketbalové turnaje). 11

12 4 Streetdance 4.1 Definice pojmu streetdance V současné době je pojem streetdance velice často pouţíván jako synonymum pro hip hop, funk nebo někdy dokonce i pro house dance. Street dance v dnešní době odkazuje na mnoho moderních tanečních stylů, které se od sebe liší nejen různými tanečními kroky, ale i typem hudby, na který se tančí. Ve formální taneční terminologii slovo street ve slově street dance znamená jakoukoliv formu tance. Streetdance můţeme rozdělit do dvou základních skupin. K první skupině patří všechny styly, které mají nejblíţe k hiphopové kultuře. Mezi ty nejpopulárnější patří Break dance, Hip hop newstyle, New jack swing (neboli Hype) Krump, R n B a také Dancehall. Do druhé skupiny by měly patřit styly nejvíce ovlivněné funky kulturou, jako například Locking, Popping nebo Elektric boogaloo. Samostatnou kategorii by mohly tvořit taneční styly jako House dance nebo Jazz. Tyto taneční styly jsou totiţ velice osobité se značně pro ně specifickou hudbou. Toto rozdělení není pevně stanovené, někteří řadí House dance k hip hopové kultuře, naopak jiní povaţují Popping za první hip hopový styl. Všechny styly street dance spolu mají hodně společného a ovlivňují se, proto jejich rozdělení není vůbec jednoduché. Další dělení tanečních stylů na základě hip hopové kultury, především rapové hudby, lze rozdělit do dvou základních směrů: (Fiedler, 2003) 1. Old school dancing, kam patří Up-rock, Locking, Elektric boogie, (které se dále dělí na The Robots, Popping, Electric Boogaloo style) a B-boying. 2. New school dancing, kam zařadíme New jack swing, Be bop, House dance a Capoeira 4.2 Historie streetdance ve světě Streetdance se vyvinul z Hip-hopu. Hip hop je povaţován za kulturní hnutí, které začalo v Bronxu v New Yorku v roce 1976, nejvíce mezi afro-americkou a latino populací. Začátkem roku 1980 se některé aspekty této kultury, jako například oblečení, jazyk a hudba, začaly šířit po celé USA a v roce 1990 se hip-hopová kultura rozšířila po celém světě. Tento rozmach byl zapříčiněn především díky videoklipům, které byly prostřednictvím hudebních kanálů šířeny po celém světě. 12

13 4.3 Streetdance v České republice Streetdance se k nám dostal aţ s nástupem a dostupností hip hopu a black music. Od roku 1982 se šířila vlna z USA do Japonska a do dalších zemí. Toto rozšíření bylo zapříčiněno hlavně díky filmům v této době. Například ve filmu Hair se objevil poprvé pouliční tanec, a to break dance. Na tomto rozvoji měla určitý podíl i hudební stanice MTV. Od roku se začaly objevovat i první tanečníci break dance u nás v České republice. V roce 1985 u nás proběhla soutěţ, které se zúčastnilo téměř 100 break dance tanečníků. Byl zde jistý problém. Tanečníci nemohli tancovat na hudbu ze západu (tehdy zakázanou), tak museli tancovat na české taneční pecky. Podmínky byly tedy vcelku špatné (Lišková, 2011). Rozhodujícím mezníkem pro streetdance scénu byl rok 1990, kdy se k nám do České republiky po sametové revoluci konečně dostala kvalitní hudba a rap z Ameriky, coţ byl pro tanec velký posun a inspirace. Na hudebních kanálech se začaly objevovat i taneční písničky ve stylu New beat, New jack swing a Hype. Vše bylo ovlivněno hlavně swingem a tanečními kreacemi soulového krále Jamese Browna. Od roku v České republice začaly vznikat první taneční školy, které se věnovaly streetdance jako například T-Bass nebo Beat Up (Lišková, 2011). Za tu dobu se v ČR streetdance hodně rozvinul a změnil. Předtím se tancovalo jen na beaty, teď uţ je tancování hodně i o feelingu a vlastní kreativitě tanečníka. Feeling je proţívání hudby za pomoci tance- co člověk cítí, při poslechu hudby, vyjadřuje tancem. 4.4 Popis vybraných tanečních stylů Breakdance Akrobatický taneční styl, který stál v 70. letech u zrodu hip hopové kultury. Pochází z New Yorku z Bronxu, kde mezi jeho zakladatele patřili především členové různých pouličních gangů. Breakdance vyuţívá techniky toprocku (základní krok prováděný na nohách), uprocku (série kroků pouţívaná k náznaku souboje), footworku (tanečníkova váha spočívá na rukách, čímţ se uvolní nohy, které provádějí velmi rychlé a technicky náročné kroky), techniky power moves (veškeré točení, ať uţ na rukou, na hlavě, či na zádech) a také freeze (zastavení v určité akrobatické póze), (Slívová, 2013) Breakdance můţeme popsat jako taneční styl, kdy se tanečník dotýká parketu převáţně horními končetinami (různé freeze). Tento taneční styl si hodně zakládá na 13

14 akrobacii, proto zde jsou velice důleţité základy gymnastiky, flexibilita a ohebnost. Nejvíce oblíbený je breakdance u muţské populace. V posledních letech však vzrostl zájem o breakdance i u ţen Hiphop newstyle Velice populární tanec, který kombinuje více technik různých tanečních stylů. Newstyle často pouţívá různé vlny, pop (náhlé strnutí) i akrobatické prvky. Pravidla jsou zde volnější. Důleţité je však správně vystihnout hiphopovou hudbu, její beaty a slova. Velký důraz se zde klade na freestyle, tedy na improvizaci tanečníků (Slívová, 2013). Hiphop newstyle je jeden z nejpopulárnější tanečních stylů dnešní doby. Při tomto stylu se tanečník nechává vést hudbou, reaguje na změny rytmu atd. Tanečník newstyle hip hopu má velkou výhodu, pokud má přehled v muzice tohoto stylu. V newstylu si tanečníci zakládají nejvíce na práci hrudníku a vlnách tělem a horními končetinami, které dotváří zajímavé krokové variace. Obecně můţeme říci, ţe je v pohybu celé tělo New jack swing V Americe je tento styl znám pod názvem New jack swing. V Evropě je častější a určitě známější výraz Hype. Tento styl vznikl v 80. letech v USA, a to díky videoklipům hvězd jako byl Bobby Brown nebo MC Hammer. V jejich klipech se objevily velmi dynamické a energické taneční kreace, které inspirovaly mnohé tanečníky. Vytvořil se nový styl zaloţený na technicky jednoduchých, ale fyzicky velmi náročných pohybech (Slívová, 2013). Hype je velice ţivý a veselý taneční styl. Nejdůleţitější je u něj práce nohou, kterou doplňuje tělo. Nejdůleţitějším a prioritním pohybem hypu je výskok, který se oţivuje různými kopy a kroky nohou. Práce nohou se zde hodnotí nejvíce Krump Poměrně mladý taneční styl, nová forma tance a ţivotního stylu známého i jako Clowning. Krump by se dal označit za temnou stránku Hip hopu. Vyznačuje se agresivním projevem, výbušností, silově náročnými prvky a obrovským mnoţstvím energie, která z něj vyzařuje. Jedná se bezpochyby o nejdrsnější tanec street dance. 14

15 V tomto tanečním stylu dochází mezi tanečníky k opravdovému kontaktu, kdy se tzv. poštuchují, tahají za trička, strkají do sebe, vrčí a zlost z nich srší proudem. Jedná se však stále jen o neškodný způsob jak ventilovat své emoce, zbavit se stresu a nahromaděných problémů (Slívová, 2013). Opět se jedná o styl velice oblíbený u muţské populace. Je z velké části zaloţený na improvizaci, kdy tanečník dává volný průchod svým pocitům a náladám. Tento styl není příliš veselý, vznikl na ulici, kde si různé gangy vyřizovaly účty a bránily si svoje území. Postupem času tyto gangy začaly řešit své problémy lépe, a to tancem krumpem. Při tancování tanečník vyuţívá křečovité, sekané pohyby rukou a hrudníku. Krump se dá přirovnat k výzvě na souboj. Dost často zde dochází ke kontaktu mezi tanečníky, kteří se navzájem postrkují a naráţí do sebe, coţ v nich vyvolává ještě větší adrenalin, takto ze sebe vydají maximum Dancehall Kořeny tohoto tanečního, i hudebního stylu nalezneme na Jamajce. Dancehall vychází z reggae a africké hudby. Oblíbenosti se těší zvláště u ţenské populace, a to nejspíše proto, ţe vyuţívá především pohybu boků a hrudníku. Typickým tanečním prvkem pro dancehall je shake (třesení), (Slívová, 2013). Dancehall se do České republiky dostal před několika lety. Patří mezi ty mladší taneční styly u nás. Nejvíce je oblíben u ţen. V tomto tanečním stylu je prioritní pohyb pánví a hrudníku Popping Jeden z prvotních tanců street dance vůbec. Základním prvkem je rychlá kontrakce svalů a následné uvolnění, tzv. pop. Právě pop dává celému stylu jeho charakteristické trhavé a sekavé vzezření. Popping můţeme také chápat jako spojující název pro řadu rozlišných tanečních technik. Například pro floating (taneční technika vyuţívající paty a špičky pro plynulé cestování tanečníka po parketu), strobing (rozkouskování obyčejného plynulého pohybu), waving (iluze vlny procházející tanečníkovým tělem) a další (Slívová, 2013). Popping je spíše muţský taneční styl. Nejdůleţitějším prvkem je taneční tečka ve formě cukání ramen a těla. Tanečníci se při tomto stylu snaţí vyvolat iluzi, ţe tanečník 15

16 není člověk, ale stroj, a to jak v oblékání (stříbrné oblečky, nastříbření obličeje a rukavice), tak i v tancování. Důleţitým předpokladem pro tento styl jsou izolace. V dřívějších dobách se poppin tančil na oldchoolovou funky hudbu, v dnešní době výrazně převládá elektronická hudba R n b S příchodem nového hudebního ţánru přišel i stejnojmenný taneční styl. R n b technicky připomíná Newstyle, ale s větším mnoţstvím vln a plynulých pohybů. Ty jsou podmíněny pomalejší hudbou. R n b je procítěný tanec s propracovanými kroky a důrazem na detail. Většina choreografií se plně soustřeďuje na hudbu i na text, a právě prostřednictvím tance divákům sděluje určitý příběh (Slívová, 2013). R n b je další oblíbený taneční styl, který se velice rozvíjí. R n b je dost podobné Newstylu. Asi největší rozdíl mezi těmito tanečními styly je, ţe R n b se tančí na pomalejší hudbu. Po taneční stránce se tanečník opět nechává vést hudbou, jako je tou u jiných stylů. Pracuje zde hrudník, vlny tělem a horními končetinami jsou zde také velice časté Locking Nejstarší funky styl v historii street dance. Locking je zaloţen na přesných tanečních pohybech, které jsou ukončeny vtipnou pózou nebo zmrzlou dobou lockem. Pouţívá gesta, pantomimu, předvádí se a baví. Pro komunikaci s diváky pouţívá tzv. pointing (ukazování). Jeho hravost podtrhuje také typický úbor: pruhované podkolenky, vestičky, pestrobarevné košile, velcí motýlci, kšandy, čepice, klobouky apod (Slívová, 2013). Locking je hodně funky (ztřeštěný) taneční styl, ať uţ ve stylu oblékání, kdy kaţdý tanečník vymýšlí co nejoriginálnější taneční kostým (podkolenky prouţkované, puntíkované, různé čepičky, kraťase atd.), tak v tancování a stylu podání tohoto tance. V tomto stylu se stává tanečník hercem a zároveň i bavičem. Základní pohyb, který se zde hodnotí, je pohyb rukou. Různě se s nimi kroutí a mává. 16

17 4.4.9 House dance Unikátní taneční styl, který jako jediný vychází z housové hudby. Vznikl začátkem 80. let v prostředí klubů amerického Chicaga. Jeho podstata spočívá v naprostém uvolnění, a to zejména horní poloviny těla. Zatímco nohy provádějí rychlé, sloţité a přesné kroky, tělo je naopak povolené, unášené pouze hudbou (Slívová, 2013). U house dance je základní pohyb v nohou a pohyby hrudníkem dotváří tento pohyb. Tento styl je velmi specifický, kaţdý tanečník ho provádí trochu jinak. Kaţdý si ho uzpůsobí svému vlastnímu stylu, proto je tento taneční styl tolik osobitý. Kdo má rád například latino, ten do svého tance přidá nádech právě latina nebo i salsy. 17

18 5 Návykové látky 5.1 Současná drogová situace v ČR V posledních několika letech je drogová situace v České republice v zásadě podobná ostatním evropským zemím. Na jedné straně se nezvyšuje a spíše klesá počet nejrizikovějších, nitroţilních, uţivatelů tvrdých drog, hlavně opiátů, a na straně druhé vzrůstá počet uţivatelů marihuany a tzv. tanečních drog. Na rozdíl od ostatní Evropy je naše situace velmi dobrá-doposud- v počtu uţivatelů drog infikovaných virem HIV. Vzrůstá ale počet infekcí hepatitidou C. Takţe jak na tom jsme? Nemá smysl naříkat, ale není ani obzvláštní důvod k radosti či sebeuspokojení (VZP, My, drogy a Evropa). 5.2 Nelegální drogy Co jsou drogy? Jednoduchá léčivá látka, organická nebo anorganická, uţívaná samostatně, nebo jako přísada. Tak to byla slovníková definice drog. Ve skutečnosti jsou drogy mnohem víc. Droga je obvykle popisována jako chemická látka, která působí na vaše tělo a můţe změnit vaši náladu, vaše chování, co vidíte, co slyšíte, a jak a co cítíte. Látka můţe být jednoduchá, ale její účinky rozhodně jednoduché nejsou (Csémy, 2001, p. 5-6). Uţívání nelegálních drog má ve většině evropských zemí rostoucí trend. V ţádné z evropských zemí nebyly sledovány rozdíly mezi chlapci a dívkami. Ve všech sledovaných zemích mají studenti nejčastěji zkušenosti s uţitím marihuany nebo hašiše. Druhou nejčastější uţitou nelegální drogou je po marihuaně extáze. Klesající trend má uţívání heroinu a amfetaminů (také český pervitin). Mírný vzestup zkušeností s LSD ( tripy ) byl zaznamenán v České republice (VZP, My, drogy a Evropa). Mezi nelegální drogy patří: Marihuana Pervitin (metamfetamin) Kokain, crack Extáze LSD (Diethylamid kyseliny lysergové) Heroin Inhaláty 18

19 5.2.1 Marihuana Hippies, kteří konopí zpopularizovali v západním světě a její kouření zavedli jako normu, o sobě říkali, ţe jsou dětmi květů. Marihuana- to jsou sušené květy konopí. Jako první se v ČR kouřila, uţ v 60 letech tzv. ganja. Ganja se všeobecně nazývá marihuana, ale v České republice se slůvko ganja pouţívá nejčastěji k označení málo kvalitního a pod širým nebem pěstovaného konopí (Doleţal, 2010, p. 9). Marihuana bývá směs listů, okvětí a stonků rostliny. Hašiš je vlastní pryskyřice konopí. Spíše neţ mezi halucinogeny se tyto drogy řadí mezi psychodysleptika, látky, které především mění kvalitu psychické činnosti. Po aplikaci se mohou projevovat poruchy vnímání času, emoční změny (nápadná veselost, ale i skleslost), poruchy myšlení, sucho v ústech, pocit hladu (VZP, Drogy, p. 10) Skunk Dle Doleţala (2010, p. 15) se tak nazývá šlechtěná marihuana, která vznikla především v Holandsku cílevědomým šlechtěním. Skunk rozeznáváme ve dvou modalitách indoor pěstovaný pod umělým světlem a outdoor pěstovaný po širým nebem Hašiš Je typicky asijskou modalitou konopných drog, v Indii, kde se vyrábí od nepaměti, je dokonce mimořádně důleţitou rituální drogou- tamní náboţenství je na konzumaci hašiše navázáno jako křesťanství na konzumaci vína při bohosluţbě (Doleţal, 2010, p. 15) Extrakt (Fénixovy slzy) Fénixovy slzy jsou modalitou, která se objevuje jen zcela výjimečně, a to je dobře. Všechny ostatní konopné drogy jsou drogou od přírody, pouze extrakt je získáván chemickou extrakcí, organickým rozpouštědlem benzinem - a přestoţe nejsou k dispozici ţádné chemické rozbory, není proč předpokládat, ţe zbytky benzinu v extraktu nezůstávají (Doleţal, 2010, p. 17). 19

20 5.3 Legální drogy Alkohol Evropská studie o alkoholu a jiných drogách ukazuje, ţe uţívání alkoholu je běţnou součástí ţivotního stylu dnešní náctileté mládeţe a ţáci v České republice jsou na pomyslném ţebříčku na předních místech v Evropě (VZP, My, drogy a Evropa, p. 10). Alkohol je sice legální, ale to nemění nic na tom, ţe je to droga jako kaţdá jiná. Závislostí na alkoholu se většinou otvírá cesta k těm silnějším drogám, jako například heroinu nebo pervitinu. Čím dříve se začíná s pitím alkoholu, tím dříve se lidé dostanou do problémů. Nejčastěji jsou to problémy zdravotní, tak i rodinné. Tito lidé končí většinou bez domova Kouření tabáku Cigarety jsou rovněţ droga, sice legální, ale to na věci nic nemění. V posledních letech se kouření tabáku velice rozšířilo i mezi mladistvými. V našich podmínkách je pro ně velice snadné sehnat si cigarety. Obchodníci většinou občanské průkazy nekontrolují a odhadnout komu je uţ osmnáct a komu ještě ne je nadlidský úkol. Závislost na cigaretách se často hůře léčí, neţ závislost na těţkých drogách. 20

21 6 Cíl práce, hypotézy a úkoly práce 6.1 Cíl práce V teoretické části jsme se zaměřovali na věkové zvláštnosti pubescentů, volný čas, streetdance a na návykové látky. Cílem naší práce je zjistit, jak jsou na tom pubescenti se sportem ve volném čase a jak celkově tráví dnešní mládeţ svůj volný čas. Mají-li nějaký koníček, kterému se naplno věnují, nebo svůj čas tráví s kamarády venku, anebo vítězí počítače a televize. K porovnání jsem si vybrala mládeţ ze základní školy Vladimíra Menšíka v Ivančicích a tanečníky z taneční skupiny Mighty Shake Zastávka u Brna. 6.2 Metody výzkumu Jako metodu výzkumu jsme si zvolili kvantitativní neexperimentální výzkum a to konkrétně dotazníkové šetření. Díky této metodě výzkumu jsme se snaţili získat určité mnoţství informací od oslovených respondentů. Vytvořili jsme dotazník (příloha č. 1) o 16 otázkách, kde všechny otázky byly polouzavřené. Kvantitativní výzkum vyuţívá náhodné výběry, experimenty a silně strukturovaný sběr dat pomocí testů, dotazníků nebo pozorování (Hendl, 2008, p. 44). Neexperimentální výzkum spočívá v tom, ţe výzkumník neuplatňuje změnu situace, podmínek nebo zkušeností jedinců (Hendl, 2008, p. 45). První část dotazníků je zaměřena na volný čas, jak ţáci vyuţívají svůj volný čas, jestli jsou s tímto vyţitím spokojeni a jestli se uţ někdy setkali s návykovými látkami, případně kde. V některých otázkách mají respondenti moţnost označit více odpovědí. V druhé části dotazníku je hlavní tématikou sport. Ptáme se, zda respondenti věnují nějakému sportu aktivně, kdo je ke sportování přivedl a v jakém věku se sportem začali. 6.3 Výzkumné otázky 1. Otázka Jaké vyţití ve volném čase preferuje dnešní mládeţ? 2. Otázka Jaké zkušenosti mají pubescenti s návykovými látkami a kde se s nimi setkali? 3. Otázka Věnují se respondenti nějakému sportu aktivně? 21

22 6.4 Úkoly práce Studium literatury Vyhodnocení dotazníku Interpretace získaných výsledků 6.5 Charakteristika dotazníků Jak jsme se jiţ zmiňovali výše, zvolili jsme kvantitativní metodu výzkumu a to formou polouzavřených dotazníků. Při tvorbě dotazníků jsme zvolili, jak otázky výběrové (respondenti si vybrali jednu odpověď), tak i výčtové (respondenti si mohli vybrat z více odpovědí). Dále se v dotazníku objevily i dichotomické a trichotomické otázky. Na tyto otázky je moţné odpovídat ano/ne nebo ano/ne/nevím. Respondenti si tedy vybírali z různých variant odpovědí jednu nebo více odpovědí, které se nejvíce přibliţovali jejich názoru. Šetření, které je zaloţené na dotaznících vyplňovaných respondenty, představuje zjednodušení toho, jak je moţné data v šetření sbírat. Existují další moţnosti, ale dotazník vyplňovaný samotným respondentem (způsobem tuţka a papír) je nejběţnější metodou sběru dat v kvantitativním šetření (Punch, 2008, p. 14). Dotazník je určen výzkumnými otázkami a slouţí ke sběru dat (Punch, 2008, p. 46). Jako výzkumný vzorek jsme si zvolili ţáky Základní školy v Ivančicích a tanečníky z taneční skupiny Mighty Shake, které jsme díky dotazníkům porovnávali. 6.6 Charakteristika respondentů Dotazováno bylo celkem 50 respondentů, 25 respondentů bylo ze Základní školy v Ivančicích (ZSI) a 25 respondentů z taneční skupiny Mighty Shake (MS) Zastávka u Brna. Dotazníky respondenti dostali v tištěné formě. Věkové sloţení dotazovaných bylo vcelku pestré od 10 let aţ do 15 let. Návratnost dotazníků byla 100%. 22

23 7 Výsledky práce 7.1 Prezentace získaných dat Otázka č. 1 Zjišťovali jsme pohlaví dotazovaných, mohli vybrat z následujících odpovědí a) muţ, b) ţena. Tab. 1 Pohlaví 1. ZŠ I MS Muž 10 8 Žena Počet respondentů MUŽ Pohlaví ŽENA ZŠI MS Obr. 1 Grafické znázornění pohlaví respondentů Na tento dotazník celkem odpovědělo 64% ţen a 36% muţů. Jak jsme vyčetli z grafu, tak ze základní školy bylo celkem 40% chlapců a 60% dívek a z taneční skupiny 32% chlapců a 68% dívek. Převaha dívek v taneční skupině není nic, co by nás překvapilo. Většinou o tento sport jeví větší zájem dívky neţ chlapci, i kdyţ v posledních letech se zvedl zájem i z řad chlapců ve streetdance. Otázka č. 2 V této otázce jsme se dotazovali na věk respondentů, měli na výběr ze šesti různých moţností a) 10, b) 11, c) 12, d) 13, e) 14 a f) 15 let. 23

24 Tab. 2 Věk 2. ZŠ I MS 10 let let let let let let 4 6 Počet respondentů let 11 let 12 let 13 let 14 let 15 let Věk ZŠI MS Obr. 2 Grafické znázornění věku respondentů Věkové rozloţení respondentů bylo celkem pestré. Jak z tabulky, tak z grafu jsme vyčetli, ţe největší zastoupení dotazovaných je ve věku 14 let a to celkem 32% respondentů. Druhou nejpočetnější skupinou jsou 15 let, 14 let a 13 letí, kterých bylo od kaţdého 20%. Nejméně zastoupenou věkovou skupinou jsou respondenti ve věku 10 let a 11 let, těch bylo 2% a 4% respondentů. Na základní škole bylo největší zastoupení 13letých a to 32% a 14letých rovněţ 32%. U tanečníků byla nejpočetnější skupina 14letých a to rovných 32%. Otázka č. 3 Tato otázka se týká školy, na které respondenti studují. Na výběr měli z odpovědí a) základní škola, b) gymnázium 24

25 Tab. 3 Škola, kterou respondenti navštěvují 3. ZŠ I MS Gymnázium 0 5 ZŠ Počet respondentů ZŠI MS Gymn ZŠ Škola, kterou respondenti navštěvují Obr. 3 Grafické znázornění škol respondentů Zde jsme se dozvěděli, ţe převáţná část respondentů studuje na základní škole a to rovných 90%. Zbylých 10% respondentů studuje na gymnáziu. Tuto převahu jsme čekali, jelikoţ spousta gymnázií uzavírá niţší stupně, pro malý počet studenů. Otázka č. 4 Tato otázka se týká volného času a ptáme se zde, jak nejčastěji tráví respondenti svůj volný čas. Je zde na výběr z odpovědí a) učím se, b) pomáhám rodičům s domácími pracemi apod., c) sportuji, d) navštěvuji umělecké krouţky (zpěv, hra na hudební nástroj, výtvarné práce, herectví ), e) s kamarády, f) na počítači (hry, internet), g) dívám se na televizi, h) nic ve volném čase nedělám. 25

26 Tab. 4 Způsob trávení volného času 4. ZŠ I MS Učím se 5 7 Pomáhám 7 3 Sportuji 7 21 Umělecký kroužek 10 8 S kamarády Na PC TV 8 6 Nic nedělám Počet respondentů ZŠI 5 MS Způsob trávení volného času Obr. 4 Grafické znázornění trávení volného času respondentů V taneční skupině respondenti tráví nejvíce času sportem a to 84%, další trávení volného času u tanečníků je s kamarády rovných 56% a na počítači 52%. Naopak u respondentů bez tanečních zkušeností ve volném čase vítězí kamarádi, kde odpovědělo 76% respondentů a hned za nimi je trávení volného času na počítači, tak odpovědělo 52% respondentů. Tyto odpovědi jsme vcelku očekávali, jelikoţ v posledních letech většina pubescentů dává přednost místo sportu kamarádům a hlavně počítači. Otázka č. 5 Nudíš se někdy ve svém volném čase? Tak zní další otázka, na kterou bylo na výběr jen ze dvou odpovědí a) ano, b) ne. 26

27 Tab. 5 Spokojenost respondentů s volným časem (nuda respondentů) 5. ZŠ I MS ano Ne Počet respondentů ZŠI MS ano Spokojenost respondentů s volným časem (nuda respondentů) ne Obr. 5 Grafické znázornění spokojenosti respondentů s volným časem (nuda respondentů) Většina respondentů asi 60% bez tanečních zkušeností odpověděla na tuto otázku ano, coţ nás nepřekvapilo. Můţeme si to vysvětlit tím, ţe nemají ţádný koníček nebo sportovní vyţití, kterému by se naplno věnovali. U respondentů z taneční skupiny sice těsně, ale rovněţ převaţuje odpověď ano, tak odpovědělo 52%. Valná většina respondentů se někdy ve svém volném čase nudí, coţ bychom u sportovců moc nečekali. Je zde i ta moţnost, ţe svůj koníček (sport) uţ nezahrnují do trávení volného času. Otázka č. 6 V otázce šesté nás zajímá, jakou mají respondenti zkušenost s kouřením. Odpovědi jsou a) kouřím pravidelně (min. 1 cigareta denně), b) kouřím příleţitostně (min. 1 cigareta týdně) a za c) nekouřím. 27

28 Tab. 6 Zkušenosti s kouřením 6. ZŠ I MS Pravidelně 2 1 Příležitostně 2 7 Nekouřím Počet respondentů ZŠI MS pravidelně příležitostně nekouřím Zkušenosti s kouřením Obr. 6 Grafické znázornění zkušeností respondentů s kouřením 6% dotazovaných respondentů kouří pravidelně (minimálně 1 cigaretu denně). Příleţitostně (minimálně 1 cigaretu týdně) kouří 18% respondentů a to konkrétně 28% tanečníků a 8% respondenti bez taneční zkušenosti. Zbylých 76% respondentů nekouří. V posledních letech rapidně vzrostl počet pubescentů, kteří kouří ať uţ pravidelně či příleţitostně. Tento nárůst si vysvětlujeme menším sportovním vyţitím dnešní mládeţe. Překvapil nás velký počet 28% příleţitostně kouřících z taneční skupiny. Dalo by se předpokládat, ţe kdyţ jsou vychovávání ve sportovním odvětví, nebudou mít k tomuto příleţitost. Otázka č. 7 V této otázce zjišťujeme zkušenosti respondentů s alkoholem (pivo, víno, tvrdý alkohol) a) alkoholu se napiji min.1x týdně, b) alkoholu se napiji min.1x měsíčně a za c) alkohol nepiji vůbec. 28

29 Tab. 7 Zkušenosti s pitím alkoholu 7. ZŠ I MS 1x týdně 2 1 1x měsíčně 6 10 nepiji Počet respondentů ZŠI MS x týdně 1x měsíčně nepiji Zkušenosti s pitím alkoholu Obr. 7 Grafické znázornění zkušeností pubescentů s alkoholem 38% dotazovaných respondentů s alkoholem má nějaké zkušenosti. Tento počet je dost velký na celkový počet respondentů, ale hlavně na jejich věkovou kategorii. V této oblasti roste počet pubescentů, kteří pijí ať uţ pravidelně kaţdý týden, tak příleţitostně jednou měsíčně. Ze základní školy příleţitostně (1x měsíčně) pije 24% respondentů. V taneční skupině je toto procento vyšší a to konkrétně 40% respondentů (pije 1x měsíčně). Tento výsledek nás překvapil, dalo by se čekat, ţe tanečníci, kteří daleko více sportují a mají méně volného času, tak nemají tolik příleţitostí k pití alkoholu. Otázka č. 8 Na tuto otázku odpovídali pouze ti, kteří v předešlé sedmé otázce odpověděli, ţe alkohol pijí. Zabýváme se tím, kde se respondenti setkávají nejčastěji s alkoholem. A 29

30 odpovědi zde jsou a) ve sportovním oddílu, skupině, b) v partě kamarádů, c) ve škole, d) doma a za e) jinde. Tab. 8 Prostředí setkání respondentů s alkoholem 8. ZŠ I MS Sportovní oddíl 0 0 V partě kamarádů 6 5 Ve škole 0 0 Doma 1 3 Jinde Počet respondentů 3 ZŠI MS sport.od. v partě kam. ve škole doma jinde Prostředí setkání respondentů s alkoholem Obr. 8 Grafické znázornění míst, kde se respondenti setkali s alkoholem Nejčastější odpovědí v této otázce je v partě kamarádů, tak odpovědělo 58% respondentů. Tato odpověď nás nepřekvapila. Pubescenti v pubertě řeší své já a sami sebe, začínají mít na ně větší vliv přátelé a kamarádi, proto je toto období velice zlomové. Další nejčastější odpovědí a to konkrétně 32% bylo jinde, respondenti měli za úkol napsat, kde jinde se s alkoholem setkávají. Nejčastější odpovědí, která nás překvapila je, ţe se pubescenti nejčastěji s alkoholem setkávají na oslavách nebo v hospodě. V dnešní době příliš nekontrolují občanské průkazy, tak mají snaţší přístup k této návykové látce. 30

31 Otázka č. 9 V této otázce se ptáme, zda respondent někdy poţil jiné návykové, či omamné látky neţ alkohol a cigarety (např. LSD, marihuana, kokain ) Zde máme pouze dvě odpovědi: a) ano, b) ne. Tab. 9 Zkušenosti s návykovými/omamnými látkami 9. ZŠ I MS ano 1 3 ne Počet respondentů ZŠI MS ano ne 22 Zkušenosti s omamnými/návykovými látkami Obr. 9 Grafické znázornění zkušeností respondentů s návykovými látkami 92% respondentů odpovědělo, ţe nemá ţádné zkušenosti s těmito návykovými látkami. 8% respondentů má zkušenosti s návykovými látkami a to konkrétně 12% tanečníků a 4% respondentů bez taneční zkušenosti. Tato skutečnost nás u tanečníků opět překvapila u tanečníků. Vyvstává tu otázka, jestli je tento počet způsoben tím, ţe se jedná a o tanec, nebo je to takto i u ostatních sportů? Otázka č. 10 Pokud respondenti odpověděli v předešlé otázce kladně, zde měli za úkol napsat název návykové látky, se kterou se setkali. 31

32 Tab. 10 Návyková/omamná látka, se kterou se respondenti někdy setkali 9. ZŠ I MS Marihuanna Počet respondentů ZŠI MS Marihuanna Návyková/omamná látka, se kterou se respondenti setkali Obr. 10 Grafické znázornění omamné látky, se kterou se respondenti setkali U této otázky odpovídali pouze čtyři respondenti. Jednohlasně zde vyplynulo, ţe nejběţnější návykovou látkou mezi pubescenty je marihuana. Tento věk, jak jsme se jiţ zmínili, bývá zlomový. Pubescenti rádi experimentují, takţe nás nepřekvapila tato odpověď. Otázka č. 11 Opět navazuje na devátou otázku. Pokud respondenti v deváté otázce odpověděli kladně, tak měli odpovědět, kde se poprvé setkali s touto látkou. Za a) ve sportovním oddílu, skupině, b) v partě kamarádů, c) ve škole a za d) jinde. Tab. 11 První setkání respondentů s návykovou/omamnou látkou 11. ZŠ I MS Sportovní oddíl 0 0 V partě kamarádů 1 3 Ve škole 0 0 Jinde

33 Počet respondentů ZŠI MS ve sport od. v partě kam. ve škole jinde První setkání respondentů s návykovou látkou Obr. 11 Grafické znázornění místa, kde se respondenti setkali s návykovou látkou Tito čtyři respondenti odpověděli shodně. Všichni se setkali s návykovou látkou v partě kamarádů, a jak jsme se uţ zmiňovali výše, tento věk je problematický proto kamarádi mají tak velký vliv na rozhodování a experimentování s návykovými látkami. Otázka č. 12 Jak často ve volném čase respondenti navštěvují kulturní akce jako kino, divadlo či muzeum atd. Na výběr měli z odpovědí a) 1x týdně, b) 1x za měsíc, c) 1x za půl roku, d) 1x za rok a e) vůbec. Tab. 12 Návštěvnost kulturních akcí 12. ZŠ I MS 1x za týden 2 0 1x za měsíc x za půl roku 5 8 1x za rok 2 0 vůbec

34 Počet respondentů x týdně 1x měsíčně 1x za půl roku 1x za rok vůbec Návštěvnost kulturních akcí ZŠI MS Obr. 12 Grafické znázornění návštěvnosti kulturních akcí ve volném čase Návštěvnost kulturních akcí je v celku vysoká. 62% respondentů navštěvuje kulturní akce jednou za měsíc. Dalších 26% navštěvuje kulturní akce jednou za půl roku. 4% dotazovaných respondentů navštěvuje kina, divadla, muzea atd. jednou za týden. U tanečníků 68% navštěvuje kulturní akce jednou za měsíc, coţ nás při jejich sportovním vytíţení celkem mile překvapilo. U dětí bez tanečních zkušeností toto procento bylo menší kolem 56%. Otázka č. 13 Kolika sportům se aktivně věnují respondenti (minimálně 1x do týdne po dobu minimálně 30 minut) a) 1, b) 2-3, c) 4 a více a d) ţádnému. Tab. 13 Sportovní aktivita respondentů 13. ZŠ I MS a více 3 0 žádnému

35 Počet respondetů ZŠI MS až 3 4 a více žádnému Sportovní aktivita respondentů Obr. 13 Grafické znázornění sportovní aktivity respondentů Rovných 42% dotazovaných respondentů na tuto otázku odpovědělo, ţe se věnuje minimálně 1x do týdne po dobu 30 minut aktivně jednomu sportu. 40% dotazovaných se věnuje dvěma aţ třem sportům. Zbylých 6% se věnuje čtyřem a více sportům. 10% respondentů se nevěnuje ţádnému sportu. U tanečníků rovných 56% se věnuje jednomu sportu, kolem 44% se věnuje dvěma aţ třem sportům. U respondentů bez taneční zkušenosti se 36% věnuje dvěma aţ třem sportům. 28% respondentů se věnuje jednomu sportu. Zbylých 36% se nevěnuje ţádnému nebo 4 a více sportům. Otázka č. 14 Na tuto otázku odpovídali jen ti respondenti, kteří na třináctou otázku odpověděli z variant a, b nebo c. Kdo tě přivedl ke sportu? Tato otázka patří k posledním třem otázkám věnovaným čistě sportu. A odpovědi zní za a) já sám, b) rodina, c) kamarádi a za d) někdo jiný. Tab. 14 Kdo přivedl respondenty ke sportu 14. ZŠ I MS Já sám Rodina 5 12 Kamarádi 8 7 Někdo jiný

36 Počet respondentů ZŠI MS já sám rodina kamarádi někdo jiný Kdo přivedl respondenty ke sportu Obr. 14 Grafické znázornění otázky, kdo přivedl respondenty ke sportu Rovných 56% respondentů odpovědělo, ţe ke sportu se přivedli sami. Přibliţně 37% respondentů ke sportu přivedli rodiče a 7% přivedli ke sportu kamarádi. U tanečníků nejvíce respondentů odpovědělo, ţe se ke sportu přivedli sami a to 56%. Druhou nejčastější odpovědí u tanečníků byli rodiče, tak odpovědělo 48% respondentů. A 28% tanečníků přivedli ke sportu kamarádi. U respondentů bez taneční zkušenosti 55% procent odpovědělo, ţe se ke sportu přivedli sami. Dalších 40% odpovědělo, ţe je ke sportu přivedli kamarádi a 25% dotazovaných bez taneční zkušenosti přivedli ke sportu rodiče. Otázka č. 15 Na tuto otázku odpovídali jen ti respondenti, kteří na třináctou otázku odpověděli jednu z variant a, b nebo c. Tato otázka se týká konkrétně věku, v jakém respondenti začali sportovat. Moţnosti byly a) <5, b) 5-7, c) 8-11, d) a za e)

37 Tab. 15 Věk, kdy respondenti začali se sportem 15. ZŠ I MS <5 let let let let let Počet respondentů ZŠI MS <5 let 5 až 7 let 8 až 11 let 12 až 14 let 15 let Věk, kdy respondenti začali se sportem Obr. 15 Grafické znázornění věku, ve kterém respondenti začali sportovat 38% dotazovaných respondentů začalo se sportem v útlém věku a to od 5-7 let. Kolem 33% dotazovaných začalo se sportem mezi 8-11 rokem. Rovných 20% dotazovaných začalo se sportem později a to mezi rokem. V tom nejútlejším věku, v méně neţ 5ti letech, začalo se sportem 9% respondentů. Tento výsledek nás mile překvapil, jelikoţ ţáci podle výsledků začínají se sportem v nízkém věku. Mysleli jsme si, ţe se tato věková hranice posunula výše. Otázka č. 16 Na tuto otázku odpovídali jen ti respondenti, kteří na třináctou otázku odpověděli jednu z variant a, b nebo c. Poslední otázkou zjišťujeme, jak často se respondenti věnují svému sportu a) 1-2x týdně, b) 3-4x týdně a c) více neţ 5x týdně. 37

38 Tab. 16 Četnost sportovních aktivit respondentů 16. ZŠ I MS 1-2x týdně x týdně 4 17 Více než 5x týdně Počet respondentů ZŠI MS x týdně 3-4x týdně více než 5x týdně Četnost sportovních aktivit respondetů Obr. 16 Grafické znázornění četnosti sportovních aktivit Zde jsou viditelnější rozdíly mezi respondenty s taneční zkušeností a bez taneční zkušenosti. 68% tanečníků sportuje 3-4x týdně. 24% respondentů s taneční zkušeností sportuje více neţ 5x týdně a nejmenší procento a to 8% tanečníků sportuje 1-2x týdně. U respondentů bez taneční zkušenosti 70% sportuje 1-2x týdně. Dalších 20% respondentů sportuje 2-3x týdně a zbylých 10% dotazovaných sportuje více jak 4x týdně. Tento výsledek nás nepřekvapil, spíše jsme ho očekávali, jelikoţ tanečníci se tomuto sportu věnují na trošku vyšší úrovni neţ ţáci základní školy, kteří provozují sport spíše příleţitostně. 38

39 8 Diskuze V této práci jsme se snaţili zjistit, co dělá dnešní mládeţ ve svém volném čase. Jestli se věnují sportu nebo zda roste síla počítačů a dalších vymoţeností. V tomto výzkumu jsme porovnávali respondenty s taneční zkušeností a bez taneční zkušenosti. Zaměřili jsme se na věkovou kategorii od 10ti do 15ti let. Tato věková kategorie prochází sloţitým obdobím vývoje a to pubertou. Jsou zde patrné nejen změny chování, ale i trávení volného času. V této práci jsme vyuţili k získání výsledků dotazníky, kde jsme se tázali 50 respondentů, z toho 18 chlapců a 32 dívek. Data, která jsme získali z dotazníků, jsme vyhodnotili pomocí tabulek a grafů. Při srovnání respondentů s taneční zkušeností a bez taneční zkušenosti se nám dostalo výsledků, ţe tanečníci se věnují sportům ve volném čase více neţ respondenti bez taneční zkušenosti. Tento výsledek jsme předpokládali, takţe nás nepřekvapil. Co nás však překvapilo, byl výsledek u dotazu k návykovým látkám. Dalo by se předpokládat, ţe tanečníci při svém sportovním vytíţení, zvláště při vrcholovém sportu, nemají zkušenosti s návykovými látkami. Bohuţel toto tvrzení nám bylo vyvráceno. Vyvstává zde otázka, zda je tomu tak jen v tanci, nebo i v ostatních sportech. Naopak mile nás překvapilo, ţe počet respondentů bez taneční zkušenosti, kteří by měli zkušenosti s návykovými látkami, byl tak nízký. Při dotazu na místo setkání s návykovými látkami, bylo nejčastější odpovědí v partě kamarádů. Zde se nám potvrdilo, ţe mládeţ ve věku mezi 10 aţ 15 tým rokem, kdy prochází pubertálním vývojem, se řídí hodně radou kamarádů. Co se týče aktivního sportu u této skupinky respondentů, tak 45 z 50ti se sportu věnuje. Toto zjištění nás překvapilo a vyvrátilo tak naši domněnku o tom, ţe sportovní vyţití u mládeţe v posledních letech klesá. Jelikoţ v posledních letech roste popularita počítačů a televize, mysleli jsme si, ţe klesá sportovní vyţití u této populace. Naštěstí toto sportovní vyţití neklesá. Stále však roste i popularita počítačů a televize ve volném čase u obou skupin respondentů. 39

40 9 Závěr Cílem naší práce bylo zjistit, jak tráví dnešní mládeţ svůj volný čas. Zkoumali jsme, kolik volného času respondenti věnují sportu. Zjišťovali jsme také zkušenosti pubescentů s návykovými látkami, kde nás některá zjištění vcelku nemile překvapila. V první teoretické části jsme se věnovali volnému času. Ten jsme definovali a dále rozdělili. Dále jsme se zajímali o streetdance, který jsme rovněţ rozdělili a popsali jednotlivé taneční styly. Poslední část teoretické práce tvořily návykové látky. Druhou část naší práce tvořila praktická část, která obsahuje výsledky výzkumu. Získané informace z polouzavřených dotazníků jsme vyhodnotili a zobrazili jsme je do tabulek a přehledných grafů. Dotazníky byly určeny dětem s taneční zkušeností a dětem bez taneční zkušenosti na druhém stupni základní školy a niţším gymnáziu. Z našeho výzkumu vyplývá, ţe pubescenti se i nadále věnují ve svém volném čase sportům, i kdyţ zároveň rostoucí význam v jejich volném čase mají i počítače a internet. U této věkové skupiny lidí se nám potvrdila naše domněnka o rostoucí drogové problematice. Byli jsme hlavně překvapeni, jak velké procento z celkového počtu dotazovaných (8%) mělo zkušenosti s omamnými látkami. Rozdíl mezi dětmi s taneční zkušeností a dětmi bez taneční zkušenosti se nám rovněţ potvrdil. Tanečníci se více věnují sportu neţ děti bez taneční zkušenosti. Naopak v drogové problematice se nám naše domněnka, u rozdílu mezi těmito dvěma skupinami, vyvrátila. Jelikoţ děti s taneční zkušeností měli více zkušeností s návykovými a omamnými látkami neţ děti bez tanečních zkušeností. Doufáme, ţe sport bude i nadále součástí volného času mládeţe a nevytratí se na úkor rostoucí síle počítačů a televize. Do budoucna bychom chtěli tento výzkum více prohloubit. Chtěli bychom se zaměřit na jednotlivce a to více do hloubky. Pomocí krokoměrů bychom zkoumali konkrétní osoby a jejich skutečné volnočasové vyţití. 40