Informační strategie Vysoké školy ekonomické na období Historie verzí. Označení verze Platná od Platná do. Schvalovací doloţka

Transkript

1

2 Verze 1.2 2

3 Informační strategie Vysoké školy ekonomické na období Historie verzí Označení verze Platná od Platná do Schvalovací doloţka Projednáno a schváleno na zasedání... dne..., zápis číslo:... 3

4 Obsah 1 Úvod Účel dokumentu Popis výchozího stavu Informatické útvary Výpočetní centrum (VC) Centrum informačních a knihovnických sluţeb (CIKS) Kvestorát Centrum výpočetní techniky Fakulty managementu (CVT FM) Analýza současného stavu Informační systémy Informační infrastruktura Identity management Technologická podpora vědy a výuky Informační podpora vědy a výuky Komunikace a spolupráce uţivatelů Technolologická podpora uţivatelů Softwarové vybavení a licenční politika Středisko handicapovaných studentů na VŠE SWOT analýza informatických útvarů Silné stránky Slabé stránky Příleţitosti Hrozby Trendy vývoje IT/ICT Zdroje pouţité pro tvorbu informační strategie Hlavní priority rozvoje Integrovaný informační systém pokrývající informační potřeby uţivatelů a naplňující platnou legislativu Offline e-learningové testování e-podepisování studijních dat Automatická tvorba rozvrhu Modul Koleje

5 3.1.5 Implementace nové generace personálně mzdového systému Schvalování dokumentů v rámci elektronického oběhu dokladů Integrace na IS Státní pokladna Jednotné vyhledávání v elektronických informačních zdrojích Analýza a implementace knihovního systému nové generace Nástroje pro prevenci plagiátorství Virtualizace serverů, datových úloţišť a vybraných koncových stanic uţivatelů Zvyšování bezpečnosti IS/ICT Centrální správa koncových stanic Integrace evidence software do stávajících informačních systémů Rozšíření vyuţitelnosti identifikační karty Zajištění a zpřístupnění informačních zdrojů pro klíčové činnosti VŠE (výuka, věda) Podpora zpřístupňování publikační činnosti VŠE Digitální repozitář učebních textů Implementace systému pro správu a distribuci multimediálního obsahu na zobrazovače v budově školy Vybudování, resp. zdokonalení Intranetu školy, fakult, pracovišť Organizační zabezpečení vícedruhových záznamů Základní principy realizace rozvoje IS/ICT Harmonizace předpisů a nařízení s IS/ICT e-government Další směrování rozvoje IS/ICT na VŠE Oblast podpory provozu a rozvoje informačních systémů Cíl 1-1: Podpora dalších procesů v jednom informačním systému, kterým je Studijní informační systém (ISIS) Cíl 1-2: Implementace nové generace personálně mzdového systému Cíl 1-3: Schvalování dokumentů elektronickým podpisem v rámci elektronického oběhu dokladů Cíl 1-4: Integrace na IS Státní pokladna Cíl 1-5: Nová generace knihovního systému Oblast podpory výuky Cíl 2-1: Virtualizace počítačových učeben Cíl 2-2: Udrţovat kvalitu hardwarového vybavení počítačových učeben a studoven CIKS Audiovizuální vybavení učeben

6 5.2.4 Rozšíření vyuţití informačních zdrojů Oblast technologického vybavení Cíl 3-1: Udrţovat kvalitu technologického vybavení na úrovni odpovídající poţadavkům na kvalitu a dostupnost poţadovaných sluţeb Cíl 3-2: Virtualizace serverů a datových úloţišť Cíl 3-3: Zvýšení komfortu telefonních sluţeb v rámci VŠE Oblast zajištění konektivity a podpory komunikace Cíl 4-1: Zajištění rychlé a bezporuchové konektivity Cíl 4-2: Udrţet kvalitní průchodnost síťové infrastruktury Cíl 4-3: Rozvoj bezdrátové sítě Cíl 4-4: Podporovat videokonference Oblast správy informačních zdrojů Cíl 5-1: Zavedení Identity managementu a jednotného přístupu Cíl 5-2: Udrţovat funkční a spolehlivý systém zálohování Cíl 5-3: Archivace Cíl 5-4: Unifikovaný systém správy a zpřístupnění informačních zdrojů CIKS Oblast bezpečnosti IS/ICT Cíl 6-1: Udrţovat a posilovat bezpečnost IS/ICT Cíl 6-2: Analýza a korelace událostí v síti Oblast zajištění a podpory poštovních sluţeb Cíl 7-1: Udrţovat efektivní zajištění pošty pro zaměstnance Cíl 7-2: Udrţovat efektivní zajištění pošty studentů Oblast podpory vědecké, pedagogické i administrativní činnosti Cíl 8-1: Vybudování uţivatelsky komfortního a funkčního HelpDesku Cíl 8-2: Udrţovat a rozvíjet Groupware a nástroje pro podporu spolupráce Cíl 8-3: Správa a údrţba dokumentového úloţiště Cíl 8-4: Podpora drobných aplikací v prostředí Lotus Notes Cíl 8-5: Správa a provoz operačního systému koncových stanic Cíl 8-6: Správa a provoz kancelářského software Cíl 8-7: Zajištění prostředků výpočetní, komunikační a audiovizuální techniky Cíl 8-8: Přístupnost prostředků IS/ICT pro handicapované uţivatele Cíl 8-9: Podpora publikační činnosti v reţimu Open Acess

7 Cíl 8-10: Zajištění dostupnosti elektronických a klasických informačních zdrojů Oblast podpory prezentace VŠE Cíl 9-1: Zajištění a podpora webové prezentace Cíl 9-2: Zajištění konání konferencí v prostorách VŠE Oblast zajištění správy a provozu prostředků výpočetní techniky Cíl 10-1: Efektivní správa a provoz síťového operačního systému Cíl 10-2: Efektivní správa a provoz koncových stanic Cíl 10-3: Zajištění programového vybavení pro výuku, vědu a výzkum Cíl 10-4: Vytvořit pro stávající i nové technologické vybavení odpovídající provozní podmínky Oblast obsluţných systémů Cíl 11-1: Budování a podpora provozu vstupních systémů Cíl 11-2: Rozšiřovat sféry vyuţití identifikačních karet Cíl 11-3: Zajištění a podpora samoobsluţných kopírovacích a scannovacích sluţeb Oblast zajištění přístupu k informacím pro podporu studijní a vědecké činnosti Cíl 12-1: Poskytovat poţadované informace prostřednictvím knihovního systému Oblast finančního a personálního zajištění Cíl 13-1: Zajistit a stabilizovat kvalitní tým klíčových pracovníků Cíl 13-2: Finanční zajištění rozvoje v oblasti IS/ICT

8 1 Úvod Úkolem Informační strategie je stanovení vizí, cílů a směru rozvoje v oblasti informačních systémů a informačních a komunikačních technologií (IS/ICT) jako výkonného nástroje pro podporu naplňování dlouhodobého záměru VŠE jakoţ i k efektivnímu zajištění kaţdodenního chodu školy. Informační strategie při určování směrů rozvoje vychází z analýzy současného stavu jako výchozího bodu pro nalezení vhodné cesty a realizaci přechodu od současného stavu ke stavu cílovému popsanému formou vizí. Při uţívání tohoto dokumentu je nutné mít neustále na paměti, ţe Informační strategie je ţivý dokument, coţ znamená, ţe je nutné jej interpretovat, realizovat nebo aktualizovat podle konkrétních měnících se podmínek ve světě, v EU, ve státě, ve škole a v oblasti IS/ICT. 1.1 Účel dokumentu Dokument Informační strategie Vysoké školy ekonomické v Praze je určen nejen pro management školy na všech úrovních, ale také pro všechny fakulty a další součásti školy. Hlavním účelem této informační strategie je deklarovat vize a identifikovat problémy, navrhnout jejich řešení, stanovit směr dalšího rozvoje v oblasti informačních technologií a definovat konkrétní cíle na období , jakoţto i principy, které je nutné dodrţovat, aby bylo moţné těchto cílů dosáhnout. Informační strategie vychází z dlouhodobého záměru VŠE jako jeho konkretizace v oblasti informačních technologií a sluţeb. 8

9 2 Popis výchozího stavu Chceme-li vést zamyšlení nad rozvojem v oblasti IS/ICT a chceme-li stanovit konkrétní cíle, musíme začít od specifikace uţivatelů, kterým bude výsledek tohoto úsilí slouţit. Uţivatelé IS/ICT: Studenti; potenciální studenti; účastníci celoţivotního vzdělávání; management VŠE, managementy fakult; učitelé; vědečtí pracovníci; administrativní pracovníci; externí uţivatelé knihovny; absolventi VŠE. Pro tyto uţivatele je poskytována celá škála sluţeb a to prostřednictvím informatických útvarů. 2.1 Informatické útvary Budování a správa informačních technologií jsou soustředěny do několika útvarů. Jedná se především o Výpočetní centrum, jehoţ sám název jiţ napovídá, ţe je na tuto činnost specializováno, dále CIKS (Centrum informačních a knihovnických sluţeb), které zajišťuje informační podporu výuky, vědy a výzkumu na VŠE a www prezentaci školy a jejich útvarů a kvestorát, jehoţ podíl tvoří budování specifických informačních systémů. Správu sítě Fakulty managementu v Jindřichově Hradci zajišťuje Centrum výpočetní techniky. Kompetence těchto útvarů jsou pevně dány a jsou zřejmé z jejich webových stránek či z textu tohoto dokumentu. Kromě výše uvedených informatických útvarů existují odborné katedry, těţiště jejichţ činnosti je sice výuka, ale mohou být cenným zdrojem informací Výpočetní centrum (VC) Výpočetní centrum je celoškolní pracoviště, jehoţ cílem je efektivní poskytování sluţeb v oblasti IS/ICT se zaměřením na uspokojování potřeb výše uvedených uţivatelů. V současné době je činnost Výpočetního centra zaměřena především na: koordinaci zavádění jednotlivých komponent informačního systému dodávaného externími dodavateli (systémová integrace) včetně vývojové práce nezbytné pro integraci jednotlivých komponent informačního systému školy, navrhování a realizaci koncepce rozvoje IS/IT na VŠE, podíl na tvorbě a realizaci informační strategie VŠE; 9

10 vývojové práce v oblasti zavádění prvků moderních komunikačních a informačních technologií do všech oblastí vědecko-výzkumné a výukové činnosti na základě projektů realizovaných Výpočetním centrem; správu a rozvoj počítačové sítě a síťové infrastruktury; správu a rozvoj telefonní sítě a ústředen a zařízení pro mobilní komunikace provoz hlavních serverů, archivaci dat, instalaci programového vybavení; správu databázových systémů ORACLE; správu poštovních serverů a účtů; provoz počítačových učeben a studoven; podporu moderních metod výuky a výzkumu včetně vyuţití síťových sluţeb (přenos obrazu a hlasu po datové síti, videokonference, diskusní skupiny aj.) zajišťování HW a SW a následná likvidace vyřazeného HW a SW; konzultační sluţby uţivatelům výpočetní techniky; opravy, údrţbu, inovace a další rozvoj výpočetní techniky; vydávání multifunkčních identifikačních karet a zajištění sluţeb spojených s elektronickou peněţenkou; provoz a servis audiovizuální techniky ve Vencovského a Likešově aule, posluchárnách a učebnách v areálech Ţiţkov a Jiţní Město; provoz a rozvoj audiovizuální techniky, podporu uţivatelům audiovizuální techniky a spolupráci na tvorbě učebních pomůcek Centrum informačních a knihovnických služeb (CIKS) Centrum informačních a knihovnických sluţeb (CIKS) je celoškolní pracoviště, které zajišťuje pro akademickou obec VŠE i odbornou veřejnost informační podporu vědy a výuky. Mezi hlavní činnosti CIKS patří: analýza informačních potřeb všech cílových skupin na VŠE a navazující centrální výběr a nákup klasických a elektronických informačních zdrojů, jejich zpracování, správa a zpřístupnění v rámci knihoven nebo online výběr, provoz a správa nástrojů pro zpřístupnění informačních zdrojů (federativní vyhledávání, spolupráce vědecké komunity, vzdálený přístup atd.) analýza a výběr nástrojů pro práci s informačními zdroji správa a provoz knihovního systému Aleph a souvisejících systémů, správa uţivatelů knihovny konzultace, poradenství, prezentace a kurzy, příprava propagačních a podpůrných materiálů k tematice klasických a elektronických informačních zdrojů VŠE (EIZ VŠE) a jejich vyuţití pro studijní a vědecké účely produkce podpůrných materiálů k problematice citační etiky a tvorby bibliografií podle stávajících citačních norem správa vysokoškolských kvalifikačních prací a seminárních prací za účelem prevence a detekce plagiátorství, zajištění dostupnosti nástrojů pro detekci plagiátů 10

11 konzultace k problematice hodnocení vědecké činnosti v ČR (impaktované a recenzované časopisy, excerpční politika citačních rejstříků) rešeršní sluţby a monitoring médi podpora vědecké a publikační činnosti, přehled citačních ohlasů správa, provoz a vývoj WWW stránek VŠE a většiny útvarů (analýza potřeb cílových skupin, vývoj a správa redakčního systému/administračního rozhraní, jednotný grafický design stránek, datové napojení na datovou základnu (především ISIS), analýza vyuţití WWW stránek, školení správců, aktualizace správa a provoz specifických webových aplikací (kalendář akcí, správa předpisů VŠE, platby kartou, Moodle,...) zpřístupňování vědeckých výstupů VŠE v tematicky zaměřených repozitářích vědeckých textů (např. AOP, Politická ekonomie a Prague Economic Papers v databázi RePEc) provoz a správa jazykové studovny ve Studijní knihovně Jižní Město a Mediatéky CIKS digitalizace a zpřístupnění vybraných publikací z fondu CIKS (Zlatý fond českého ekonomického myšlení, Bibliotheca Economica, publikace nositelů Ceny Švédské banky za ekonomii na paměť Alfreda Nobela aj.) spolupráce s Výpočetním centrem v napojení informačních systémů CIKS na informační systémy školy spolupráce na navrhování a realizaci koncepce rozvoje IS/IT na VŠE, podíl na tvorbě a realizaci informační strategie VŠE podpora aktivního vyuţití knihovního systému Aleph i na dalších pracovištích školy (výpůjční protokol na katedrách) evidence a revize informačních zdrojů Kvestorát Útvar informatiky ekonomického odboru zajišťuje především tyto činnosti: Administrace ekonomického informačního systému (EIS) a personálně mzdového informačního systému (PAM). Správa integračních rozhraní s externími informačními systémy. Administrace navazující intranetové nadstavby těchto systémů. Podpora o provozu bankovního informačního systému, o skenovacího pracoviště, o elektronického zpracování poštovních poukázek, o aplikace na správu a tisk šeků, o agendy zahraničních cestovních příkazů, o operací a tisku štítků s čárovým kódem, o příjmu a zpracování online plateb kartou, o elektronické inventarizace v EIS. Analýza a návrh rozvoje systémů EIS a PAM. Spolupráce s Výpočetním centrem na údrţbě systémů EIS a PAM (aktualizace operačních systémů, databázových systémů). Správa zdrojových číselníků školy a jejich tvorba. Správa primárních číselníků v majetkových evidencích školy. Vytváří a udrţuje elektronické formuláře pro systém řízené dokumentace a další interní směrnice. 11

12 Zabezpečuje technologickou a technickou stránku veškerého elektronického vykazování školy ze systémů EIS a PAM. Nákup výpočetní techniky a software pro potřeby útvarů kvestora. Rozvoj a podpora v IS/ICT oblasti pro útvary kvestora Centrum výpočetní techniky Fakulty managementu (CVT FM) Centrum výpočetní techniky je útvar, který vznikl za účelem poskytování a rozvoje IS/ICT sluţeb pro Fakultu managementu v J. Hradci. Při své činnosti úzce spolupracuje s ostatními informatickými útvary VŠE. Oblast působnosti CVT v lokalitě JH zahrnuje zejména: správu a rozvoj lokální počítačové sítě, včetně technického zabezpečení (servery, aktivní prvky ); správu uţivatelských účtů pracovníků a studentů FM; instalace, opravy a údrţbu počítačových stanic zaměstnanců; provoz počítačových učeben a studoven; zajišťování HW a SW; opravy, údrţbu a rozvoj výpočetní techniky; konzultační sluţby uţivatelům 2.2 Analýza současného stavu Informační systémy V souladu s dlouhodobým záměrem VŠE na období byla realizována idea integrace informačního systému a to tak, ţe lze konstatovat: V oblasti podpory řízení financí, ekonomiky a provozu školy byly zavedeny dva, vzájemně spolupracující systémy, Odysea pro podporu vedení mzdové a personální agendy a ifis pro podporu vedení účetnictví, rozpočtu a majetku. Implementace obou systémů byla dokončena v roce Provoz je rutinní a v následujících čtyřech letech se předpokládá standardní údrţba. V roce 2014 dodavatel systému Odysea končí podporu současného systému PAM. Do té doby bude nutný přechod na dodavatelem nově vyvíjený systém, coţ bude vyţadovat vyšší dodatečné náklady. Rozvoj těchto systémů je dán častými úpravami legislativy, od roku 2011 se předpokládá implementace modulu pro komunikaci s informačním systémem Státní pokladny. V oblasti studijního informačního systému byl v letech implementován ISIS, jehoţ implementace v rozsahu nahrazení distribuovaných informačních systémů pro jednotlivé oblasti studijní agendy je v současné době dokončena. Vzhledem k tomu, ţe se jedná o velmi rozsáhlý a komplexní systém, který zabezpečuje hlavní činnost školy a tím i stěţejní část integrovaného informačního systému školy, stal se ISIS základním stavebním kamenem pro systémovou integraci dalších souvisejících oblastí. V souladu s tímto pojetím dochází k realizaci dalších (nových) agend, které dosud neměly podporu v ţádném informačním systému a stávají se tak součástí ISISu. Jedná se například o řízení vstupů nebo spisovou sluţbu. Integrovaný knihovní systém Aleph500 poskytuje funkce pro všechny základní činnosti Knihovny VŠE na úrovni tištěných informačních zdrojů, jak z pohledu 12

13 zaměstnanců, tak z pohledu čtenářů-uţivatelů - vyhledávání, výpůjční proces, katalogizaci, správu seriálů, akvizici, meziknihovní sluţbu a správu dat. Systém Aleph500 byl na VŠE implementován v roce 2003, od té doby byl třikrát upgradován na vyšší verzi. Podstatnou charakteristikou a současně výrazným omezením systému je orientace na tištěné publikace. Kniţní fond, časopisy a skripta jsou a budou pochopitelně nadále neodmyslitelnou sloţkou podpory jak výuky, tak vědecko-výzkumných aktivit, na druhou stranu však rozpětí informačních sluţeb poskytovaných Knihovnou VŠE je širší - zejména pokud jde o zpřístupňování plnotextových informačních zdrojů (na bázi konsorcionálních licencí). Jakkoliv je provoz systému Aleph500 bezproblémový, bude do budoucna (jiţ v rozmezí nejbliţších let) zapotřebí uvaţovat o budoucí generaci knihovního softwaru, který umoţní na jednom místě spravovat nejen tištěné publikace, ale i digitální dokumenty a elektronické zdroje se vzdáleným přístupem. Pro naplnění záměru integrace bylo realizováno rozhraní ISISu, jak s ekonomickými informačními systémy Odysea a ifis, tak s knihovním systémem Aleph500. Datové pohledy do ISISu jsou významně vyuţívány pro web VŠE a sdílení dat na webech dalších útvarů. Ukazuje se, ţe míru integrace ISIS a webu VŠE, resp. webů dalších útvarů je nutné dále prohlubovat. Při hodnocení současného stavu v oblasti informačních systémů můţeme vyjádřit uspokojení jak nad mírou integrace, tak nad mírou zajištění podpory základních procesů informačním systémem. To však neznamená, ţe jsme jiţ na konci cesty k systémové integraci, nýbrţ máme ještě velkou část této cesty před sebou. Konkrétním záměrům se budeme věnovat v dalších kapitolách. Poskytované sluţby: Zajišťování provozu informačních systémů (hardware, software, databáze). Zajišťování jejich nutného rozvoje, resp. update Informační infrastruktura VŠE v Praze vybudovala, provozuje a spravuje rozsáhlou lokální počítačovou síť napojenou prostřednictvím praţské metropolitní sítě PASNET a sítě CESNET2 do Internetu. Ve všech areálech VŠE jsou vybudovány lokální počítačové sítě (LAN). Lokality Ţiţkov včetně kolejí Jarov a Jiţní Město včetně koleje Blanice a Vltava jsou propojeny trasou o kapacitě 10Gb/s. Kaţdá z lokalit má i svou záloţní trasu. Lze konstatovat, ţe kapacita stávajících linek je dostatečná. Počítačové sítě jsou vybudovány pomocí technologie strukturované kabeláţe a optických vláken. Téměř ve všech kancelářích, učebnách a pokojích na kolejích jsou k dispozici kabelové přípojky. Základem komunikace je protokol IPv4. Ve většině sítě je také podporován protokol IPv6. Zabezpečení přístupu koncových uzlů do sítě je zaloţeno na vlastní registrační aplikaci a protokolu DHCP. Ţivotnost kabeláţe v budovách na Ţiţkově a JM jiţ skončila nebo skončí do roku Základní struktura počítačové sítě VŠE je zachycena na následujícím schématu. 13

14 V areálech školy je provozována bezdrátová síť Eduroam, která jako součást mezinárodní bezdrátové sítě poskytuje připojení uţivatelům napříč celou Evropou. Uţivatelé by tak měli být schopni připojit se pouze se svým uţivatelským jménem a heslem kdekoli, kde bude bezdrátová síť eduroam k dispozici. Jedná se o technologii Wi-Fi standardu a/b/g. Areály na Ţiţkově, na JM a v Jindřichově Hradci jsou pokryty bezdrátovou sítí. Samostatná bezdrátová síť je k dispozici pro konference. Pro hostující přednášející je umoţněno jednorázové připojení do eduroam. Skutečnost, ţe nebyl zaznamenán fatální útok na síť VŠE, je dokladem toho, ţe otázka bezpečnosti není podceňována a její další zlepšování bude předmětem cílů rozvoje. Na VŠE jsou provozovány dva firewally (Cisco - provozovaný oddělením síťové infrastruktury a aplikační firewall CheckPoint - provozovaný správou lokální sítě). Bezpečnostní incidenty jsou hlášeny na adrese abuse@vse.cz a typy stíţností lze rozdělit do tří skupin: 1) Upozornění od CESNETu týkající se porušení pravidel sítě. 2) Upozornění externích subjektů týkající se porušování autorských práv, SPAMování. 3) Interní incidenty. Stíţnosti jsou řešeny po následujících liniích: 1) Incidenty v síti na kolejích a bezdrátovou síť řeší oddělení síťové infrastruktury. Na základě vyhodnocení závaţnosti dochází k omezení přístupu uţivatele, případně odpojení od sítě v dané lokalitě, případně potrestání uţivatele dle závaţnosti přestupku. 14

15 2) Řešení upozornění zaměstnanců VŠE přísluší oddělení HelpDesku Výpočetního centra. 3) Vzhledem k vlastnímu nastavení filtrování řeší stíţnosti v Jindřichově Hradci správa lokální sítě v JH. Lze konstatovat, ţe neexistuje centrální evidence řešení stíţností, resp. přestupků. Další oblastí, kde se projevuje problematika bezpečnosti, je poskytování sluţeb Webhostingu. Pravidla pouţívání Webhostingu upravuje Příkaz rektora 04/10. Součástí informační infrastruktury jsou počítačové servery. Servery s operačním systémem Novell Netware 6.5 a sluţbou edirectory poskytují základní síťové sluţby uţivatelům jmennou sluţbu, autorizaci uţivatelů, diskový prostor, tisk na síťových tiskárnách. Aplikační servery jsou postaveny na počítačích s operačním systémem typu Unix (převáţně operační systém Linux a Solaris), Novell Netware a Windows 2000/2003 Server. Výpočetní centrum spravuje v současné době téměř 100 serverů a CIKS několik dalších serverů na bázi Windows Server 2008/Unix/Linux. Poskytované sluţby: Konektivita do Internetu. Provoz, správa a budování lokálních sítí VŠE. Provoz, správa a budování bezdrátové sítě. Provoz, správa a budování vnitřní telefonní sítě VŠE. Správa aktivních prvků síťové infrastruktury. Správa serverových zařízení včetně zálohování. Správa síťových operačních systémů Zajištění síťových sluţeb (DNS, DHCP, systém pro správu domény, monitorování sítě a serverů, mail server, autentizace a autorizace uţivatelů, systémy pro logování apod.). Webhosting. Zajištění bezpečnosti provozu počítačové sítě a dat. Stanovení bezpečnostní politiky, zajištění její dodrţování Identity management Identity Management (dále jen IM) se zabývá identifikací osob, jejich rolí a řízením přístupu k podnikovým zdrojům. Na VŠE je IM v současnosti řešen z velké části pomocí Integrovaného informačního systému (ISIS). ISIS zajišťuje evidenci osob, jejich rolí (eviduje studia, zaměstnanecké poměry apod.) a na základě toho propaguje příslušné informace do dalších systémů jako je Lotus Notes, NESA, Aleph, Anete, KitSCM či Novell NetWare. Dá se říci, ţe správa identit a přístup k jednotlivým systémům jsou procesně ošetřeny poměrně dobře. 15

16 Do IM lze dále zahrnout také fyzickou identifikaci osob a řízení přístupů osob v areálech organizace. Toto je na VŠE stále řešeno historickými systémy NESA a WinPAK. Poskytované sluţby: Správa uţivatelských účtů a hesel. Autorizace do jednotlivých systémů pomocí minimálního počtu uţivatelských ID a hesel. Řízení přístupů uţivatelů do příslušných areálů, resp. místností Technologická podpora vědy a výuky Technologická podpora vědy a výuky je významnou a stěţejní činností Výpočetního centra. V průběhu 90. let a začátkem 21. století byly budovány počítačové učebny a studovny formou rozšiřování počtu míst vybavených počítači. V roce 2001 bylo k dispozici pro výuku a individuální práci studentů 771 míst na počítačových učebnách a studovnách. Tento počet dále vzrůstal aţ do roku 2007, kdy bylo dosaţeno počtu 1073 míst. Rok 2007 lze povaţovat za zlomový, kdy se trend posunul směrem ke zvyšování podílu vyuţívání vlastních notebooků studentů připojených do počítačové sítě VŠE pro jejich individuální práci. Tento trend se projevil zejména ve vyuţití počítačových studoven. Ukázalo se, ţe je moţné dát vyuţití počítačových studoven novou perspektivu. Volná kapacita počítačových studoven a moţnosti nově implementovaného ISIS byly podnětem k přebudování počítačových studoven na místnosti pro testování studentů prostřednictvím ISIS. V letošním roce, tedy v roce 2010, probíhá přebudování studoven v suterénu Staré budovy. Tím však studovny neztratí svoji původní funkci pro individuální práci studentů, jen časový prostor bude rozdělen mezi testování studentů a jejich individuální práci. Z analýzy vybavování počítačových učeben počítači vyplývá, ţe všechny provozované počítače byly pořízeny v letech , přičemţ nejstarší počítače jsou instalovány na studovnách na Jarově a nejnovější na učebnách na Ţiţkově. Parametry, ceny a počty kupovaných počítačů v jednotlivých letech ukazuje následující tabulka: Rok Výrobce Parametry Cena s DPH Počet 2003 Fujitsu-Siemens 2004 Fujitsu-Siemens Scenico P300, Athlon XP 2000+, 512MB, 40 GB, DVD, 17" LCD Scenico P320 Sempron MB RAM, 40GB HDD, DVD, 17 LCD Fujitsu-Siemens Scenico Athlon XP 2600+, 17" LCD Fujitsu-Siemens Sempron 2880+, 512MB RAM, 80GB, DVD, FDD, 17" LCD DELL Optiplex 210L, 512MB, 40GB, DVD, 17" LCD DELL Optiplex 740 (AMD X2 3800), 1GB, 160GB, DVD, bez LCD DELL Optiplex 740 (AMD X2 3800), 2GB, 80GB, DVD, 17" LCD

17 2009 DELL Optiplex 740 (AMD X2 3800), 2GB, 80GB, DVD, bez LCD V areálu Fakulty managementu v Jindřichově Hradci se pro potřeby výuky a samostatné práce studentů nachází celkem 146 počítačů. Nejnovější, pořízené v roce 2009, se nacházejí v kongresovém sále nově vybudovaného Informačního centra FM. Hardwarové parametry, rok nákupu a počty stanic jsou uvedeny v další tabulce. Rok pořízení Výrobce Parametry Počet 2004 TRILINE 2005 TRILINE 2006 TRILINE 2006 TRILINE 2008 TRILINE 2009 DELL Profi Ce10L, Intel Celeron 2,4 Ghz, 512 MB RAM, 80 GB HDD, DVD, 22 LCD Profi Ce10L, Intel Celeron 2,4 Ghz, 512 MB RAM, 80 GB HDD, DVD, 17 LCD Profi Ce10L, Intel Pentium4 HT 3,0 Ghz, 2 GB RAM, 80 GB HDD, DVD, 17 LCD Profi Ce10L, Intel Pentium4 HT 3,0 Ghz, 1 GB RAM, 160 GB HDD, DVD, 17 LCD Profi Ce10L, Intel Pentium Dual-Core 2,5 Ghz, 4 GB RAM, 160 GB HDD, DVD, 17 LCD Optiplex 760, Intel Pentium Dual-Core 2,2Ghz, 2 GB RAM, 160 GB HDD, DVD, 22 LCD Úroveň vybavení počítačových učeben výpočetní a audiovizuální technikou lze povaţovat za velmi dobrou. Parametry instalovaných počítačů jsou standardní a všechny počítačové učebny, kromě malých jednomodulových, jsou vybaveny stacionárním dataprojektorem. Ve dvou učebnách je interaktivní tabule. Šest učeben je vybaveno vestavěnými kamerami pro záznam výuky. Velké posluchárny jsou ozvučeny. Také převáţná většina běţných učeben (nepočítačových) je vybavena dataprojektorem a obsluţným počítačem a v letošním roce se předpokládá dovybavení posledních zbývajících velkých učeben tak, aby bylo dosaţeno kompletní efektivní vybavenosti učeben dataprojektory. Není záměrem instalovat dataprojektory do malých jednomodulových učeben. Poskytované sluţby: Provoz počítačových učeben a studoven vybavených výpočetní a audiovizuální technikou vyhovující moderním metodám výuky. Instalace a správa software potřebného pro výuku Informační podpora vědy a výuky CIKS v rámci informační podpory vědy a výuky na VŠE zajišťuje: akvizici a přístup ke klasickým i elektronickým informačním zdrojům (včetně tzv. vzdáleného přístupu k EIZ, kdy má uţivatel umoţněn 24/7 přístup) vlastní kurzy a školení ve výuce magisterských a doktorandských oborů, které jsou zaměřeny na práci s informačními zdroji jak v tištěné, tak i v elektronické 17

18 podobě. Studenti jsou seznamováni s metodami efektivní práce s komerčními i volně dostupnými informačními zdroji a hodnocením jejich kvality. Nedílnou součástí těchto kurzů a školení je také získání znalostí z oblasti citační etiky a vytváření bibliografií podle stávajících citačních norem. tvorbu a průběţnou aktualizaci podpůrných materiálů ke konkrétním licencovaným elektronickým informačním zdrojům a sluţbám nebo k problematice citační etiky komfortní informační servis na míru v podobě konzultačních, poradenských a rešeršních sluţeb včetně dodávání poţadovaných dokumentů z fondů jiných knihoven v ČR (meziknihovní sluţba) a v zahraničí (mezinárodní meziknihovní sluţba) elektronické objednávání sluţeb CIKS pomocí interaktivních formulářů prezentace a školení od významných producentů odborných elektronických informačních zdrojů zaměřených na vědu a výzkum podporu k problematice hodnocení vědecké činnosti v ČR (impaktované a recenzované časopisy - hodnocení a doporučování vhodných pro publikační činnost, excerpční politika citačních rejstříků) Komunikace a spolupráce uživatelů Na komunikaci a spolupráci uţivatelů je nutné se dívat z pohledu toho, o jakého jde uţivatele. Zatímco komunikace učitel - student a student - student je zajištěna v systému ISIS, pro komunikaci zaměstnanců slouţí groupwarový systém Lotus Notes, jehoţ tlustý klient se vyznačuje velkým rozsahem poskytovaných sluţeb, efektivitou a pohodlností vzdáleného přístupu k dokumentům. Zaměstnanci v současné době pouţívají řešení IBM Lotus Notes (LN) a to ve dvou moţných verzích: a. Tlustý klient (aplikace), na kterou je potřeba zakoupit jednotlivé lincence a umoţnuje rozsáhlejší moţnosti ve vyuţití groupwarových, databázových a jiných moţností balíku LN. b. Tenký klient (webová aplikace), tento přístup umoţňuje v plné míře vyuţít poštovní schránku, v omezené pak groupwarové nástroje. Systém Lotus Notes je vyuţíván jiţ několik let, a kromě toho, ţe obsahuje mnoho na míru šitých aplikací pro různé útvary VŠE, jeho nezastupitelná funkce je v elegantním a funkčním Time Managementu dotaţeném aţ k synchronizaci kalendáře s mobilními prostředky osobního managementu. Pro úsporu drahého diskového prostoru bude v průběhu roku 2010 realizována změna architektury pro poštu v ISIS, a to File System namísto databázového řešení. Poskytované sluţby: Zajištění elektronické pošty pro zaměstnance. Zajištění elektronické pošty pro studenty. Podpora vyuţívání groupwarového systému Lotus Notes. 18

19 2.2.7 Technolologická podpora uživatelů Podpora uţivatelů probíhala ve Výpočetním centru do roku 2009 s vyuţitím jednoduchého nástroje pro evidenci incidentů a s poddimenzovaným personálním zajištěním. Tento stav byl dlouhodobě neudrţitelný, na nutnost jeho změny ukázal i audit Výpočetního centra, coţ urychlilo i tak zamýšlené řešení. Počátkem roku 2010 došlo k reorganizaci Výpočetního centra a byl zakoupen sofistikovaný informační systém pro zajištění agendy HelpDesku. V rámci podpory uţivatelů byly zajišťovány také úkony spojené s výdejem a pouţíváním multifunkčních identifikačních karet. Ukazuje se, ţe stávající koncepce vyuţití identifikačních karet naráţí na své limity a proto bude zvaţována její kompletní nebo alespoň částečná inovace, viz cíl Poskytované sluţby: Centrální kontaktní místa pro komunikaci s uţivateli: 1. HelpDesk - řeší incidenty týkající se nefunkčních prostředků výpočetní techniky, vydává identifikační karty, řeší problémy s heslem do informačních systémů. 2. Infocentrum ve vestibulu Nové budovy. Zajištění opravy a inovace prostředků výpočetní a audiovizuální techniky. Správa a podpora provozu agendy identifikačních karet. Zajištění nákupů výpočetní a audiovizuální techniky včetně poradenské sluţby Softwarové vybavení a licenční politika Veškeré softwarové vybavení, ať uţ operační systém koncových stanic nebo aplikační software, je pořizováno s vyuţitím výhod multilicencí, jejichţ podmínky VŠE zpravidla naplňuje. Z hlediska instalace softwarového vybavení lze počítače rozdělit do dvou skupin, a to na: Počítače zaměstnanců. Počítače na učebny. Pro kaţdou z uvedených skupin je připravena specifická instalace formou image disku. Oba image obsahují operační systém Microsoft Windows v podporované verzi, a dále pak zejména: kancelářský software Microsoft Office, software pro přístup k Internetu (Mozilla, Internet Explorer, Opera), antivirovou ochranu, a další software potřebný pro běţnou práci. Zaměstnanecký image je rozšířen o klienta LotusNotes. Učebnový image je rozšířen o software pro výuku, např.: statistické programy (SAS, SPSS, StatGraphics), 19

20 ekonometrické programy, nástroje projektování, vývojová prostředí, informační systémy pro jednotlivé ekonomické oblasti. Software je evidován odděleně, bez vazeb na další informační systémy. Tento stav vykazuje velké rezervy pro jeho zlepšení. Poskytované sluţby: Zajištění nákupu software včetně doporučení vhodného licencování. Evidence software. Příprava a instalace image disku pro zaměstnance a pro učebny Středisko handicapovaných studentů na VŠE Od roku 2007 na VŠE poskytuje podporu studentům se zdravotním postiţením Středisko handicapovaných studentů (SHS) jako pracoviště s celoškolní působností. Klienty střediska jsou studenti s vadami zraku, omezenou moţností pohybu a sluchově handicapovaní. SHS poskytuje podpůrné a asistenční sluţby zdravotně handicapovaným studentům jako jsou půjčování kompenzačních pomůcek a zaškolení v práci s nimi, osobní asistenci ve smyslu studijní asistence, tedy pohyb a orientace v areálu VŠE, sebeobsluha, obstarávání běţných záleţitostí souvisejících se studiem a ţivotem na VŠE a poradenské a konzultační sluţby. Studentům se zdravotním postiţením je k dispozici bezbariérová studovna v Nové budově na Ţiţkově, kde mohou pomocí kompenzačních pomůcek pracovat s počítačem, či pouze trávit volný čas. Ve studovně je kaţdý pracovní den k dispozici handicapovaným studentům někdo, s kým mohou řešit své studijní potíţe. Jsou zde k uţívání PC vybavené speciálním softwarem pro zrakově postiţené, na kterých lze pracovat s internetem, či vlastním textem, pročítat denní tisk, časopisy, nebo zábavnou literaturu. Nevidomí studenti zde mají moţnost poţádat o převod studijních textů do digitální podoby a následně je převést do formátu MP3, který jim umoţňuje nebýt připoután k PC a s texty pracovat i například po cestě do školy. Studentům s omezenou moţností pohybu kromě bezbariérových budov usnadňuje studium i osobní asistent. Studenti s vadou sluchu, vzhledem ke specifičnosti svého handicapu, vyuţívají celou škálu sluţeb SHS od individuálního studijního plánu aţ po tlumočníka do znakové řeči, který jim pomáhá aktivně se účastnit cvičení a seminářů. Na všech kolejích VŠE jsou bezbariérové pokoje. Studenti si mohou zvolit ubytování, které bude maximálně zohledňovat jejich aktuální rozvrh, aby cestou do školy trávili co nejméně času. 20

21 Kompenzační pomůcky dostupné v SHS: Softwarové vybavení Odečítací programy (screen reader) HT Reader Hal 8.03 Cz standard edition Jaws 8.0 professional edition Window Eye 5.5 WinTalker 4.0 Cz Zvětšovací software HT zoom Lunar 8.03 Cz standard edition Kombinace zvětšovacího a odečítacího software Magic 9.50 professional edition SuperNova 7.03 Cz standard edition ZoomText magnifier-reader 9.0 Pomocný software ABBYY fine reader 9.0 professional edition AOS 2.0 pro automatickou obnovu systému Cicero pro rozpoznávání textu HT scan Hardwarové vybavení 4x stolní PC 3x notebook síťová laserová tiskárna HP brailleská tiskárna Index Braille Everest brailleský řádek Thimus Rexx Fuser pro reliéfní tisk Embouser Thermo pen Ostatní vybavení Pichtův psací stroj diktafon 21

22 2.3 SWOT analýza informatických útvarů Silné stránky Strategické úvahy pro nadcházející horizont působnosti této Informační strategie je moţné stavět na následujících silných stránkách: a) Výsledky dosaţené v minulých letech - Studijní informační systém (ISIS): implementace (tj. nahrazení staré studijní agendy novou a přenos dat, tzv. migrace, ze starých systémů) byla úspěšně dokončena, nyní je pokryta veškerá funkcionalita starého studijního systému (a staré studijní systémy odstaveny. ISIS navíc přinesl mnoho funkcionality a moţností nově nad standard starého studijního systému (e-learning, řízení vstupů, ECTS, spisová sluţba apod.) Dále je pro budoucí pouţití připravena agenda kolejí a rezervační systém). - Významné zvýšení počtu i technické úrovně prostředků audiovizuální techniky pro výuku. - Nová organizace a nové sluţby v rámci webhostingu (hardwarová, softwarová a organizační podpora pro webové stránky zaměstnaců a útvarů školy) - zrychlení sluţeb, zvýšení kapacity, nová programová podpora. - Stoprocentní pokrytí prostor VŠE bezdrátovou sítí (Eduroam). - Zasíťování všech hlavních objektů VŠE včetně kolejí. Koleje jsou zasíťovány do té míry, ţe je k dispozici samostatná přípojka co kaţdé lůţko. Takovouto mírou zasíťování se můţe pochlubit v Praze pouze VŠE. 22

23 - Připravena podpora pouţívání mobilních telefonů a datových sluţeb přes mobilní operátory - je tím umoţněna práce vybraných zaměstnanců z domova. Pro práci z domova jsou téţ k dispozici (a to i pro drátová připojení) technologie umoţňující bezpečný vstup do školní sítě (VPN). b) Stabilní prostředí s velkou společenskou prestiţí a existenční budoucností. c) Moţnost spolupráce se studenty rozšiřuje významnou měrou tvůrčí potenciál osob, které jsou osobně zainteresované na úspěchu své činnosti, protoţe jí jednak přispívají ke svému odbornému růstu a jednak k rozvoji VŠE v dané oblasti a nad to jsou velice kreativní. d) Dobré jméno a prestiţ CIKS v knihovnické i badatelské komunitě. e) CIKS je nositelem řady konsorciálních grantů na informační zdroje v ekonomické oblasti. f) Díky zachování veřejné funkce knihovny přístup k dotaci MŠMT ČR a sluţbám sítě knihoven. g) Velmi dobré hodnocení WWW stránek školy na mezinárodní úrovni Slabé stránky Lze očekávat, ţe i následující období přinese celou řadu úskalí a negativních vlivů, s kterými bude nutné se vyrovnat. Mezi ty nejvýznamnější patří: a) Dané platové podmínky v resortu školství, absence některých, v mnoha komerčních firmách zavedených, benefitů a výkonových bonusů jsou omezujícím faktorem při získávání špičkových odborníků, pro které zpravidla není VŠE z tohoto hlediska zajímavý zaměstnavatel. b) Nejsou vytvořeny vhodné institucionální nástroje a nastaveny procesy pro efektivní řízení informatiky ve všech oblastech. Za slabou stránku lze povaţovat technologickou nekázeň a příliš mnoho výjimek z jednotné koncepce nákupu prostředků výpočetní techniky, coţ má za následek sníţení efektivnosti při zajištění jejich správy a provozu. Prostředky vynakládané na informační technologie mají stagnující tendenci, přičemţ náklady na provoz existujících informačních technologii se výrazně zvyšují. Z toho vyplývá sníţení prostředků moţných pouţít pro obměnu nebo dokonce rozvoj stávajících technologií. c) Roztříštěnost technického i programového vybavení. d) Absence jednotného systému autentizace uţivatelelů, resp. Identity Managementu. e) Podprůměrné ohodnocení knihovnických pracovníků VŠE oproti ostatním vysokoškolským knihovnám (je velmi problematické, ne-li nemoţné získat pracovníka s odpovídající kvalifikací pro většinu činností CIKS; nelze finančně ohodnotit zvyšování kvalifikace stávajících zaměstnanců). f) Neexistují nástroje na zvýšení spolupráce pedagogů a vědeckých pracovníků při profilaci knihovních fondů. 23

24 2.3.3 Příležitosti Kaţdá doba s sebou přináší i své příleţitosti. V podmínkách omezeného rozpočtu VŠE a limitů v moţnostech finančního ohodnocení odborných pracovníků vidíme následující příleţitosti: a) Získávat zdroje financování pro velké koncepční investice z fondů rozvojových projektů a grantů vypisovaných MŠMT, CESNETem apod. b) Rozvíjet zkušenosti a odborné znalosti v rámci spolupráce se zahraničními univerzitami nebo vhodnými firmami. c) Vyuţívat sluţeb CESNETu, PASNETu, EUNISu. d) Vyuţívat slev pro školy. e) Udrţet či zvýšit dotace z titulu veřejné sluţby knihovny. f) Zapojení do konsorciálních projektů na informační zdroje. g) Vyuţití prostředků pro zvýšení mobility studentů a učitelů i na potřebné informační zdroje Hrozby VŠE jako součást daného prostředí za daných společenských podmínek musí počítat s riziky a hrozbami z toho vyplývajícími. Za rizikové lze povaţovat takové okolnosti nebo situace, které mohou mít oslabení nebo škodlivý vliv na prosperitu VŠE. Z těch nejvýznamnějších uveďme: a) Zaostávání za českým i celosvětovým vývojem, které můţe být způsobeno poklesem investic do IS/IT. b) Rychlý rozvoj v oblasti informačních technologií a rychlé zavádění moderních technologií do praxe vyţaduje nové přístupy na straně managementu, tak na straně výkonných pracovníků. Stávající limitující systém odměňování ve srovnání s privátní sférou můţe být překáţkou při získávání kvalifikovaných pracovních sil. c) Zastarávání informačních technologií spolu s nedostatečnou kvalifikací odborných pracovníků můţe vést k sníţení kvality poskytovaných sluţeb a to, jak uvnitř VŠE, tak směrem k vnějším uţivatelům. d) Neuváţený, potaţmo neefektivní, outsourcing. Ačkoli outsourcování sluţeb lze v mnoha případech povaţovat za úspornou a přínosnou metodu zajištění sluţeb, je nutné si uvědomit, ţe některé sluţby je výhodnější zajišťovat vlastními pracovníky. Pokud je zvolena metoda outsourcingu, je nutné pečlivě vyhodnotit reálnost slibů, které jsou často velmi daleko od skutečnosti. e) Současný trend a stále se rozšiřující strategie dodavatelů poskytovat zboţí, licence či sluţby za úplatu a navíc se závazkem dalších pravidelných plateb za údrţbu, servis nebo z jiného důvodu. Tato hrozba se projeví zejména při pořizování software a elektronických informačních zdrojů i souvisejících sluţeb (např. federativní vyhledávání) z jednorázových zdrojů (např. rozvojových programů), ze kterých uţ potom nelze hradit následné pravidelné platby. 24

25 f) V roce 2011 končí plošný systém financování EIZ prostřednictvím programů MŠMT a CIKS nemá volné prostředky na financování těchto zdrojů. g) Legislativně smluvní omezení spojená s novelizacemi Autorského zákona (zpřístupnění děl, ochrana osiřelých děl, de facto ekonomická likvidace EDD, hrozící změna zpoplatnění kopírovacích zařízení, jednání s autorským svazem, problematika zpřístupnění skript a učebnic on-line apod.). h) Rozsáhlost a specifičnost studijního informačního systému, jehoţ provoz a rozvoj je závislý na řešitelském týmu, který vzhledem k jeho know-how v této oblasti je jako celek nenahraditelný. Hrozba je podtrţena navíc tím, ţe VŠE nemůţe účinně ovlivnit personální politiku vůči členům týmu při dodavatelském zajištění. 2.4 Trendy vývoje IT/ICT Informační a komunikační technologie procházejí v poslední době stále větším a rychlejším vývojem, který ve svých obecných rysech směřuje k následujícím konceptům: Zvyšování významu a dostupnosti přenosných zařízení (mobilní telefony, tablety, netbooky a notebooky), které jsou schopné a výkonné natolik, aby podporovaly současné náročné (webové) aplikace; Internet v posledních 10 letech získal na oblibě a stála se z něj nedílná součást našeho soukromého i akademického (pracovního) ţivota. V blízké budoucnosti lze jen očekávat prohloubení tohoto trendu a další přesun do internetového mraku (cloud) i u typických tlustých klientů a robustních aplikací (příkladem budiţ plánovaná verze balíku MS Office 10, která má být zcela online); Spolu s předchozími dvěma body nedílně souvisí oblast multimédií a rozvoje sociálně orientovaných aplikací, které se v poslední době stávají nedílnou součástí našeho světa. Obrovským způsobem se zvyšuje počet uţivateli generovaných dat a informací a to jak v textové, obrazové nebo video podobě. Díky pokročilým zařízením mohou být tyto záznamy obratem publikovány široké veřejnosti a do značné míry tak ovlivňovat naše vnímání a názory na aktuální dění; Dalším z trendů poslední doby je zvyšování vlivu a potřeby cross-cultural kooperace mezi jednotlivými (akademickými) týmy, které se díky přenosovým kapacitám a moderním multimediálním zařízením stávají vítaným a snadno pouţitelným nástrojem pro mezinárodní online spolupráci; S masovým rozšířením výpočetní a komunikační techniky mezi uţivateli všech sociálních i věkových kategorií, studenty nevyjímaje, dochází k stále většímu zájmu o přesun dění do těchto osobních zařízení. Dalším jasným směrem je neustálé zvyšování výkonu (tzv. Moorův zákon), které umoţňuje do dnešní doby nevídané nasazení počítačů a jiných zařízení (přenosných) na náročné aplikace a řešení vyţadující vysoký výkon. Jedním z přínosů tohoto vývoje je rozšíření tzv. virtualizace, která umoţňuje větší vyuţití kapacit jednotlivých zařízení a dokonce umoţňuje (opětovně) nasazení terminálového přístupu k aplikacím, tak aby stačilo pouţití jednoduchých klientských pracovišť (typicky obrazovka a klávesnice), které samy o sobě 25

26 nemají potřebný výkon. Výhodou tohoto řešení, je pak snadnější správa (správa probíhá na centrálním bodu a nikoli na kaţdém koncovém zařízení), úspora energií a menší ekologický dopad. Dalším moţným přístupem k stále rostoucímu výkonu koncových zařízení (zpravidla PC) je vyuţíváni GRIDových technologii. Operace nevyţadující dokončení v přesně určený čas lze rozptýlit na nevyuţitý výpočetní výkon koncových stanic, přičemţ pro samotnou koordinaci se vyuţívá právě počítačová síť, zařízení řídící (pre-) rozdělovaní činností a skládající získané dílčí výsledky tak, aby byl celkový výsledek znám v co nejkratším moţném čase. Takto získaný nezanedbatelný výkon často dosahuje i méně či středně výkonných serverů (samozřejmě závisí na jednotlivých stanicích). To pro nás můţe znamenat jednak výpočetní rezervy, ale i výrazné bezpečnostní hrozby, pokud by byl tento výkon vyuţit potenciálním útočníkem. Nákup software formou platby za licence se závazkem pravidelných plateb za sluţby se software spojenými (např. nové verze, update apod.). Vzdálený přístup jak k běţným agendám tak informačním zdrojům, které jsou čím dál častěji v digitální podobě. Ústup od tištěné formy je velmi patrný především v oblasti periodik. Zapojení prvků Web 2.0 i do informačních systémů, OPACy nové generace (klasické funkce katalogu, komunikace mezi uţivateli, hodnocení zdrojů, náhledy obálek knih,...). Obecně lze shrnout současné trendy jako jednoznačný příklon k webu a webovým aplikacím (coţ je do jisté míry stejný postup jako u virtualizace HW), spolu se silným nástupem sociálně orientovaných aplikací a neustálého zvyšování výkonu prostředků osobního managementu (ať uţ se jedná o plnohodnotné osobní počítače nebo o přenosná zařízení). Z nastíněných trendů je zřejmé, ţe Internet jiţ není jen komunikačním médiem, ale nedílnou součástí kaţdodenní pracovní i zájmové aktivity. Internet vstoupil do našich ţivotů jako nový fenomén, který však nepřináší pouze výhody, ale také hrozby. Připojení k Internetu je snadno dostupné a potencionální hrozba můţe být zprostředkována běţně dostupným zařízením. Tou hrozbou totiţ není nikdo jiný neţ člověk. Není reálné dosáhnout absolutní bezpečnosti, ale je moţné minimalizovat a alespoň popsat rizika, popsat postupy řešení bezpečnostních incidentů a nastavit pravidla informační bezpečnosti. Zajišťování informační bezpečnosti je proces, který je trvalý a musí probíhat ruku v ruce s pouţíváním moderních informačních technologií. Principy zajišťování informační bezpečnosti by měly být stanoveny v Bezpečnostní politice VŠE. 2.5 Zdroje použité pro tvorbu informační strategie Přehled zdrojů pouţitých pro tvorbu informační strategie VŠE: Dlouhodobý záměr VŠE Audit Výpočetního centra SWOT analýza informatických útvarů 26

27 3 Hlavní priority rozvoje Chceme-li stanovit hlavní priority rozvoje do roku 2015, musíme si určit, jakého stavu IS/ICT chceme do tohoto roku dosáhnout. Vizi tohoto stavu lze shrnout takto: Bude provozován bezpečný moderní informační systém komplexně podporující procesy hlavní činnosti, manaţerského rozhodování i administrativního zabezpečení chodu VŠE. Výuka bude podporována moderními prostředky výpočetní a audiovizuální techniky. Přístup k relevantním informacím bude snadný a bezpečný. Informační zdroje budou pokrývat plnou šíři poţadavků na ně kladených. Rutinní vyuţívání informačních a komunikačních technologií bude přispívat k bezproblémovému plnění svěřených úkolů a trvalému zlepšování výkonu pracovníků. Významně bude zjednodušena komunikace se studenty. Výrazně budou zjednodušeny a zrychleny procesy administrativního zabezpečení chodu VŠE. Budou vytvořeny podmínky pro trvalý zájem kvalifikovaných pracovníků o práci na VŠE. Konektivita k Internetu bude pokrývat vysoké nároky na rychlý přístup k relevantním informacím. Bezpečnost zpracování informací, zejména osobních údajů, bude zajištěna na maximálně efektivní finančně dostupné úrovni. Prezentace VŠE bude vţdy aktuální na vysoké grafické a technologické úrovni a bude svým zpracováním respektovat potřeby cílových skupin. Knihovní systém bude umoţňovat správu všech typů informačních zdrojů, zlepší se dostupnost zdrojů pro uţivatele a zjednoduší správa pro knihovnu. Cesta k proměně těchto vizí v realitu musí být dláţděna usilovnou prací vysoce kvalifikovaných odborníků a odpovídajícími finančními prostředky. Kaţdá cesta se skládá z jednotlivých kroků. Kroky vedoucí k dosaţení vytčených cílů - vizí jsou formulovány v hlavních prioritách rozvoje, které jsou dále konkretizovány v kapitole 5 stanovením dílčích cílů a dále cílů důleţitých pro vytvoření potřebných podmínek pro rozvoj, ale samy nemají rozvojový charakter. Priority se mohou měnit v závislosti na vnitřních i vnějších podmínkách a v závislosti na plnění či neplnění jednotlivých bodů. Prioritám byla přidělena úroveň důleţitosti vyjádřena celým číslem v intervalu 1-3 (1 - nejdůleţitější, 3 - nejméně důleţitá). Naplnění priorit bude realizováno prostřednictvím vhodných projektů, jejichţ součástí vţdy bude finanční rozpočet, harmonogram realizace, odpovědnost za konkrétní úkoly, kritérium úspěšnosti a způsob kontroly. Zahájení realizace jednotlivých projektů bude podmíněno disponibilními finančními prostředky a ostatními potřebnými zdroji. 27