UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA FILOZOFICKÁ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Erika Bednářová

Transkript

1 UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA FILOZOFICKÁ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2011 Erika Bednářová

2 Univerzita Pardubice Fakulta Filozofická "Komparace studijních oborů - Komunitní studia a Sociální antropologie" Erika Bednářová Bakalářská práce 2011

3

4

5 Prohlašuji: Tuto práci jsem vypracovala samostatně. Veškeré literární prameny a informace, které jsem v práci využila, jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Byla jsem seznámena s tím, že se na moji práci vztahují práva a povinnosti vyplývající ze zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon, zejména se skutečností, že Univerzita Pardubice má právo na uzavření licenční smlouvy o užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 autorského zákona, a s tím, že pokud dojde k užití této práce mnou nebo bude poskytnuta licence o užití jinému subjektu, je Univerzita Pardubice oprávněna ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, které na vytvoření díla vynaložila, a to podle okolností až do jejich skutečné výše. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své práce v Univerzitní knihovně. V Pardubicích dne Erika Bednářová

6 Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat především mému vedoucímu bakalářské práce, Mgr. Petru Pabianovi, Th.D., za cenné rady a veškerou pomoc, kterou mi při psaní bakalářské práce poskytl. Dále pak Mgr. Tereze Hyánkové, Ph.D. a PhDr. Ondřeji Štěchovi za to, že ve svých hodinách umožnili sběr dotazníků. PhDr. Ondřeji Štěchovi také za pomoc při přípravě dotazníku. Dále bych chtěla vyjádřit své poděkování Mgr. Lence Minksové a Ing. Liboru Prudkému, Ph.D., za pomoc při tvorbě dotazníku. Konkrétně za otázky, které nám poskytli. V neposlední řadě bych pak chtěla poděkovat své kolegyni Anežce Pavlíkové, se kterou jsem spolupracovala při přípravě dotazníkového šetření.

7 ANOTACE Práce obsahuje přípravu a realizaci dotazníkového šetření, na jehož základě jsou porovnávány obory Komunitní studia a Sociální antropologie. Cílem dotazníkového šetření je zjistit odpovědi na otázky, kdo a proč studuje uvedené obory. Na první výzkumnou otázku se díváme nejprve z hlediska sociálního postavení studentů (jejich kulturního a ekonomického kapitálu) a poté z hlediska jejich současné situace (spokojenost studijní a mimostudijní), v této otázce také zjišťujeme hodnotové orientace studentů. U otázky, proč studují nás zajímají hlavně důvody volby a budoucí profesní a životní plány studentů. KLÍČOVÁ SLOVA terciární vzdělávání, dotazníkové šetření, kulturní kapitál, hodnoty, výzkum, sociální postavení TITLE "The Comparison of the Fields of Studies - Community Studies and Social Anthropology" ANNOTATION The work includes preparation and implementation questionnaire investigation on the basis are compared the fields of studies Community Studies and Social Anthropology. The object of questionnaire investigation is find answers on this questions, who and why studies this fields. The first research question is viewed terms social status students (their cultural and economic capital) and than terms their current situation (satisfaction study and extracurricular) in this question we also find value orientation of students. The question why they study we are interesting in main reasons for choosing and future career and life plans of the students. KEYWORDS tertiary education, questionnaire investigation, cultural capital, values, research, social status

8 OBSAH Úvod Teoretická část Charakteristika oborů Komunitní studia a Sociální antropologie Charakteristika oboru Komunitní studia Charakteristika oboru Sociální antropologie České terciární vzdělávání Sociologické výzkumy studentů vysokých škol v ČR České terciární vzdělávání dosavadní poznatky Hlavní fakta o studentech českých vysokých škol Metodologie výzkumu Kdo studuje uvedené obory? Proč studuje? Fáze výzkumu Praktická část Vyhodnocení Kdo studuje? Blok Sociální postavení studentů Blok Současná situace Blok Hodnoty Vyhodnocení Proč studuje? Blok Důvody volby Blok Plány...47 Závěr...52 POUŽITÁ LITERATURA...56 TABULKY A GRAFY...58 PŘÍLOHY...59

9 Úvod Tématem bakalářské práce je porovnání studijních oborů Komunitní studia a Sociální antropologie. Na základě dotazníkového šetření budou hledány odpovědi na tyto otázky: Kdo studuje uvedené obory a proč? Na první výzkumnou otázku se díváme nejprve z hlediska sociálního postavení studentů (jejich kulturního a ekonomického kapitálu) a poté z hlediska jejich současné situace (spokojenost studijní a mimostudijní), v této otázce také zjišťujeme hodnotové orientace studentů. U otázky, proč studují, nás zajímají hlavně důvody volby oboru a budoucí profesní a životní plány studentů. Teoretická část práce se věnuje charakteristice porovnávaných oborů Komunitní studia a Sociální antropologie, dále pak tématu terciárního vzdělávání v České republice a v poslední části metodologii výzkumu. Část věnovaná terciárnímu vzdělávání v ČR se zabývá hlavními, již realizovanými, sociologickými výzkumy studentů vysokých škol, dále pak dosavadními poznatky na dané téma. Kapitolu uzavírá část věnovaná hlavním faktům o studentech českých vysokých škol. Metodologická část práce se podrobněji věnuje jednotlivým výzkumným otázkám a detailně také popisuje fáze výzkumu. Praktická část práce vyhodnocuje hlavní zkoumané otázky, ty jsou přehledně zařazeny do následujících bloků: blok Sociální postavení studentů, blok Současná situace, blok Hodnoty, blok Důvody volby a do bloku Plány. V každém bloku jsou uvedeny výsledky za oba obory, jejich porovnání mezi sebou a také porovnání s výsledky z ostatních šetřeních studujících, které byly realizované v České republice. Mezi ty patří například: výzkum EUROSTUDENT IV., Sociální portrét studentů v ČR V. a nebo longitudinální výzkum hodnotových struktur studentů 1. ročníků Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. 8

10 1 Teoretická část 1.1. Charakteristika oborů Komunitní studia a Sociální antropologie Na daném téma bohužel neexistuje žádná ucelená publikace, údaje jsou proto čerpány z oficiálních stránek Univerzity Pardubice. Konkrétně pak ze stránek Katedry sociálních věd, na které najdeme následující souhrn informací o jednotlivých studijních oborech a možnostech uplatnění jejich absolventů Charakteristika oboru Komunitní studia Jedná se o tříletý studijní obor, po jehož úspěšném zakončení získá absolvent titul bc. Obor je možno studovat pouze v prezenční formě studia. Absolventi by měli být vybaveni znalostmi základů vybraných sociálních a humanitních věd (modul Teoreticko-metodologický základ). Odborné znalosti získají především v modulech Studium a rozvoj komunit a Rozvoj lidských zdrojů a celoživotní vzdělávání. Osvojení univerzálních kompetencí, částečně i kompetencí manažerských, je podporováno modulem Všeobecné znalosti a dovednosti. Studijní obor reaguje na rostoucí zájem trhu práce o odborníky zaměřené jednak, na oblast rozvoje lidských zdrojů a celoživotního vzdělávání v podnikatelských subjektech a v regionálních strukturách, jednak na problematiku kvality života a soužití v komunitách, sociálně udržitelného rozvoje a řešení problémů marginalizovaných skupin Charakteristika oboru Sociální antropologie Jedná se opět o tříletý studijní obor, po jehož úspěšném zakončení získá absolvent titul bc. Obor je možno studovat pouze v prezenční formě studia. Absolvent během studia získá znalosti především v oboru sociální antropologie a sociologie, dále i v základech filozofie a práva. Absolvent se orientuje v problematice etnických procesů - je schopen analyzovat aktuální problémy etnických menšin a konfliktů v České republice i ve světě. Orientuje se rovněž v problematice interkulturní komunikace a multikulturalismu. Osvojí si také dovednost připravit, provést a vyhodnotit terénní kvalitativní výzkum. Studenti ovládají romský jazyk na komunikativní úrovni. Absolventi se mohou uplatnit 9

11 jako analytici sociálních, kulturních a politických problémů. Rovněž mohou být vedoucími výzkumných projektů (například v neziskovém sektoru, marketingu, médiích apod.) a zastávat pozici v nižším managementu firmy. Absolventi jsou schopni připravit a realizovat antropologické výzkumy (například v oblasti problematiky interkulturní komunikace, otázky lidských práv apod.). V neposlední řadě mohou pracovat také v sociálních službách v různých projektových pozicích, nikoliv však jako sociální pracovníci. Přístup z Internetu: URL: 10

12 1.2. České terciární vzdělávání Sociologické výzkumy studentů vysokých škol v ČR Kapitola se věnuje shrnutí hlavních výzkumů, které byli na téma vysokoškolských studentů a jejich hodnotových orientací realizovány v České republice. Výchozím materiálem je článek Lenky Minksové "Přehled hlavních sociologických výzkumů realizovaných v ČR". Vysokoškoláci jsou obecně vnímání jako nastupující elita, potenciál vzdělané vrstvy občanů. V průběhu studia na vysoké škole u nich dochází k specifickému druhu socializace tzv. vysokoškolské socializaci, která má za následek zvnitřnění hodnot. Výzkumy hodnotových orientací vysokoškoláků mohou vypovídat o řadě skutečností, např. o nasměrování studentů, jejich preferencích či potřebách. Výsledky výzkumů mohou ale přispět také k vysvětlení obecnějších aspektů terciárního vzdělávání a vzdělávací politiky (např. nedostatků vzdělávacího systému). V neposlední řadě mohou mít sociologické výzkumy hodnotových orientací vysokoškoláků význam pro komparaci s velkými mezinárodními výzkumy. Minksová Na úrovní České republiky se výzkumu vysokoškolských studentů věnuje Centrum pro studium vysokého školství CSVŠ. V této oblasti jím již byly realizovány tyto následující šetření: Úloha pracovního poradenství při nezaměstnanosti vysokoškolských absolventů: Uplatnění absolventů VŠ 1990 na trhu práce absolventi ( ). Úloha pracovního poradenství při řešení nezaměstnanosti vysokoškolských absolventů: Uplatnění absolventů VŠ přijatých na asistentská místa (1992). Uplatňování absolventů vysokých škol a změny studijních programů na VŠB TU Ostrava (1995). Uplatnění absolventů VŠB TU Ostrava v praxi ( ). Názory studentů a absolventů právnických fakult na jejich vysokoškolské 11

13 studium (1997). Absolventská šetření se také provádí i na některých vysokých školách. Zajímavým příkladem může být Masarykova univerzita v Brně, která má s tímto tématem již letité zkušenosti. MU kontinuálně sleduje uplatnění svých absolventů v praxi a zjišťuje jejich názory na kvalitu poskytnutého vzdělání. Průzkum Uplatnění absolventů MU v praxi byl poprvé uskutečněn v roce Smyslem průzkumu je zjistit uplatnění absolventů v praxi, naplnění aspirací, zpětné hodnocení studia, ale i výše mzdy (pracují-li) a další relevantní otázky. Dotazníkem jsou oslovováni všichni absolventi denního magisterského studia všech fakult MU. Od roku 1994 se dále provádí průzkum Ukončení studia na MU ohlédnutí a perspektiva. Cílovou skupinou jsou čerství absolventi magisterského studia. Dnes se již elektronickým sběrem dat každoročně mapují vyhlídky absolventů na získání pracovního místa, ale i hodnocení poskytovaných služeb a poradenství v průběhu studia a další relevantní otázky. c.d. 7 Výzkumy studentů na úrovní škol Masarykova univerzita v Brně se kromě šetření o uplatnění svých absolventů v praxi, zaměřuje také na výzkumy současných doktorandů. V průzkumu Doktorští studující na MU motivace, hodnocení studia, aktivity zkoumá názory, postoje a očekávání současných doktorandů včetně průběhu studia a jeho hodnocení. Další výzkum, který stojí zato uvést, je Profil studenta Policejní akademie ČR. Realizace proběhla v roce 1993 a na vzorku 283 respondentů byly zkoumány hodnotové orientace, volnočasové aktivity, postoje, motivace ke studiu ale i k práci policisty, hodnocení studia a perspektivnost oboru a dále pak prestiž povolání policisty. Výzkumy vysokoškoláků a výzkumy hodnotových orientací vysokoškoláků Jak uvádí Minksová z historického pohledu jsou milníkem, kdy byly realizovány první výzkumy zaměřené na vysokoškoláky, šedesátá léta minulého století. V té době se u nás rozvíjela sociologie mládeže, jako jedna z disciplín sociologie. Vysokoškolští studenti se tak stávají významnou sledovanou skupinou a předmětem mnoha empirických 12

14 šetření. V sedmdesátých a osmdesátých letech se pak již realizovalo několik výzkumů zaměřených přímo na hodnotové orientace vysokoškoláků. Minksová 2010 Mezi hlavní výzkumy realizované před rokem 1989 patří především: Sociální a politický profil studentů UK (spuštěn v roce 1972, probíhal v několik etapách mezi roky ). Vliv vysokoškolského vzdělání na reprodukci a vývoj sociální struktury socialistické společnosti (1977). Hodnotové orientace mládeže (1988). Pro téma naší práce bude ovšem přínosnější podívat se na výzkumy realizované po roce Konkrétně na výzkumy Centra pro studium vysokého školství (CSVŠ), které bylo založeno v roce 1991 jako státní organizace, jejímž posláním je v první řadě pěstovat výzkumné a vzdělávací aktivity v oblasti vysokého školství. Vysokoškolští studenti byli nejčastěji zkoumaným vzorkem, kterému se CSVŠ věnovalo. Mezi hlavní výzkumy v této oblasti patří Sociální portrét vysokoškolských studentů, mezinárodní projekt EUROSTUDENT III. a výzkum Studenti vyšších odborných škol a vysokých škol. Jak uvádí ve své práci Minksová projekt Sociální portrét vysokoškolských studentů v ČR zahrnoval celkem pět šetření. 1. Dotazníkové šetření Sociální portrét vysokoškolských studentů I. proběhlo v roce 1992 na vzorku o velikosti 1100 studentů. Cílem šetření bylo poskytnutí obrazu sociálního zázemí a postavení studentů, zjišťovala se také problematika financování vysokého školství a názory na zvažované změny. 2. Druhé dotazníkové šetření Sociální portrét vysokoškolských studentů v ČR II. proběhlo v letech Hlavní téma bylo stejné jako v předchozím šetření s doplněním o otázky na názory studentů na výuku a na budoucí uplatnění na trhu práce. Dotazník vyplnilo celkem 1535 studentů. 3. Studentské šetření Sociální portrét vysokoškolských studentů v ČR III. proběhlo v roce Zkoumala se stejná témata jako v předchozích šetření, velikost vzorku byla 3036 studentů. 4. Další dotazníkové šetření Sociální portrét vysokoškolských studentů v ČR IV. bylo realizováno v roce 2002 o velikosti vzorku 1349 studentů. Hlavním úkolem bylo poskytnutí přehledu o tehdejším sociálně-ekonomickém postavení českých 13

15 vysokoškoláků. 5. V roce 2005 proběhla poslední vlna Sociální portrét vysokoškolských studentů v ČR V. veřejné vysoké školy. Byl získán vzorek o velikosti 1500 respondentů. Zkoumala se obdobná témata jako ve výše uvedených šetřeních. Minksová 2010 Do projektu EUROSTUDENT III. (Sociální a ekonomické podmínky života studentů v Evropě) se Česká republika zapojila v letech Projekt organizovalo CSVŠ, data byla sbírána pomocí elektronického dotazníku (dotazník vyplňovali studenti veřejných, soukromých i státních vysokých škol), velikost vzorku činila 1857 respondentů. V roce 2008 bylo zahájeno další kolo výzkumu EUROSTUDENT IV. (Výzkum sociální dimenze vysokoškolského vzdělávání), vedené Sociologickým ústavem AV ČR, sběr dat zabezpečovala společnost CS&C. Cílové okruhy výzkumu: náklady spojené se studiem (včetně zdrojů, ze kterých jsou hrazeny), bydlení (kde studenti bydlí a jejich spokojenost), otázky týkající se času (kolik času tráví dojížděním, studiem, výdělečnou činností a jinými aktivitami). Výzkum se dále snaží postihnout názory studentů na různé formy finanční pomoci a spoluúčast studentů a také na jejich účast na řízení školy. Respondenti mohou dále v širším kontextu hodnotit vysokou školu a vyjádřit se i k obecnějším otázkám českého vysokého školství a jeho reformy. Další okruh otázek se týká mezinárodní mobility studentů, účasti na různých mezinárodních programech, zkušeností ze studia v zahraničí a plánů na studium v zahraničí včetně překážek, které uskutečnění těchto plánů případně brání. Minksová Ve výzkumu Studenti vyšších odborných škol a vysokých škol 1 je pro naši práci relevantní pouze druhá část, věnující se studentům vysokých škol. Výzkum byl realizován ve spolupráci Centra vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK a agentury UNIVERSITAS. Data byla sbírána v roce 2007, získalo se 2054 odpovědí studentů 1. a 4. ročníků 32 fakult českých VŠ. Zkoumaly se tyto oblasti: rodinné zázemí (kulturní a sociální kapitál rodičů, názory na jejich finanční situaci a náklady na studium) vzdělávací dráhy (současné studium a strategie vzdělávací dráhy) 1 První část výzkumu se věnuje pouze studentům Vyšších odborných škol. 14

16 studijní aspirace Aby byl výčet kompletní, nesmíme zapomenout na longitudinální výzkumy hodnotových orientací a na longitudinální výzkum Studium na vysoké škole. Prvnímu zmiňovanému se věnuje tým Libora Prudkého, který již na téma hodnotových orientací vysokoškoláků realizoval dva výzkumy. Prvním byl výzkum Hodnotové orientace vysokoškoláků realizovaný v letech a Jak uvádí Minksová do výzkumu bylo zapojeno dvanáct fakult čtyř univerzitních měst: Praha, Brno, Ostrava, Liberec. V každém městě se výzkum uskutečňoval na třech fakultách: strojní, ekonomické/hospodářské a pedagogické. Cílovou skupinou byli studenti prvních ročníků vybraných fakult o velikosti vzorku minimálně 100 studentů každé dané fakulty. Minksová 2010 Hodnotové orientace vysokoškoláků FHS UK jsou druhým longitudinálním výzkumem, který se realizoval s roční pravidelností, od roku 2002 do roku 2008 (vyjma rok 2007). Zadavatelem byl v prvních třech letech CVVOE, dále pak CESES FSV UK. Základní soubor tvořili studenti prvních ročníků Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy (vzorek byl v každém roce vždy o velikosti cca respondentů). c.d. 12 Poslední výzkum, kterému se bude tato kapitola věnovat je Studium na vysoké škole, který byl realizován pod vedením P. Matějů v rámci řešení projektů oddělení Sociologie vzdělání a stratifikace Sociologického ústavu AV ČR. Jednalo se opět o longitudinální výzkum, který proběhl ve třech časových vlnách. V roce 2004, 2006 a Jeho hlavním cílem bylo získat údaje o sociálním složení studentů, jejich plánech, rozhodování se o studiu, hodnocení kvality výuky, ale i o názorech na půjčky, stipendia a financování. V první vlně výzkumu byli osloveni všichni studenti prvních ročníků všech veřejných a soukromých VŠ, tím byl získán vzorek o cca 4150 studentech. Znovu byli respondenti osloveni v roce 2006, kdy vyplněný dotazník zaslalo (buď poštou nebo elektronicky) cca 2700 z nich. Dotazník zahrnoval 10 tématických sekcí, věnujících se: výchozí rodině a sociálnímu původu studentů, současnému stavu studenta, přijímacímu řízení (jeho efektivitě a hodnocení), představám o budoucím povolání a studijním plánům, hodnocení poskytovaného vzdělání, nákladům spojeným se studiem a zdrojům jeho financování, finanční spoluúčasti studentů, bydlení a postojům k reformě 15

17 financování bydlení a konečně poslední sekce byla věnovaná demografickým údajům (věk, pohlaví). Minksová České terciární vzdělávání dosavadní poznatky České vysoké školství prochází v posledních dvou desetiletích řadou změn. Tou nejvýraznější změnou, která již vstoupila do povědomí široké veřejnosti a také se těší velkému zájmu ze stran médií, je nárůst počtu studujících. Terciární vzdělávání 2 se stalo dostupné pro všechny, kdo chtějí studovat. Jedním z faktorů, který tuto změnu zapříčinil bylo jistě také to, že místo tradičně několikaletých vzdělávacích programů dnes vysoké školy nabízejí mnohem pestřejší nabídku bakalářských a magisterských oborů. Od elitního, přes masové až univerzálnímu terciárnímu vzdělávání V souvislosti s těmito změnami je velmi zajímavé podívat se na koncept transformací moderních vysokoškolských systémů od elitních přes masové až po univerzální, kterým se zabýval americký sociolog Martin Trow. Originální přínos teorie Martina Trowa spočívá ve dvou hlavních tezích: za prvé, že narůstající počty studujících ovlivňují také všechny ostatní aspekty terciárního vzdělávání, od obsahu a forem výuky přes způsoby a formy studia až po standardy kvality, za druhé, že v důsledku vzájemné provázanosti všech těchto aspektů je možné rozlišit tři zřetelné vývojové fáze elitní, masové a univerzální terciární vzdělávání. Pabian Jaké jsou tedy primární rozdíly mezi jednotlivými vývojovými fázemi? Nejlépe si je můžeme ukázat na systému rozhodování. Zatímco pro elitní fázi bylo typické držení moci v rukou malé a kompaktní akademicko-politické elity, v masové fázi se již terciární vzdělávání stává předmětem standardního politického procesu. V univerzální fázi je již do rozhodovacího procesu a debatách o něm zapojena i široká veřejnost. Dalším příkladem pro rozlišení jednotlivých fází může být postoj v přístupu k terciárnímu vzdělávání. V elitní fázi bylo vzdělání výsadou privilegovaných vrstev, 2 Ve své práci se věnuji pouze terciárnímu vzdělávání týkajícímu se vysokých škol v ČR. 16

18 v masové fázi se již rozšířilo a bylo právem těch, kteří mají určitou míru kvalifikace. V dnešní době je vysokoškolské vzdělání již takřka povinností pro střední a vyšší třídu, plní funkci tzv. pojišťovny, jak tuto fázi charakterizují Keller a Tvrdý. Vynucenou strategií se stává orientace na další zvyšování vzdělání především pro příslušníky středních vrstev. Velká část této sociální kategorie je téměř naprosto závislá na vzdělanostních institucích kvůli zvýšení, či alespoň udržení své sociální pozice. Na rozdíl od zajištěné elity, i na rozdíl od nižších a zčásti rezignovaných vrstev, pro potomky středních vrstev představuje školní úspěch základní otázku sociálního přežití. Na rozdíl od vrstev horních nemají možnost ochránit své potomky před sociálním pádem v případě školního neúspěchu. Keller, Tvrdý Pro tuto fázi je dále charakteristická změna v obsahu vzdělání. Vzdělání má vést k bezprostřednímu osvojení praktických dovedností, sloužících k co nejlepšímu uplatnění na trhu práce. Vzdělání se tak mění z cíle v prostředek. V jaké fázi bychom tedy nyní našli Českou republiku? Základním ukazatelem, který nám pomůže odpovědět si na tuto otázku je podle Trowa podíl studujících z příslušné věkové skupiny. Na základě výpočtu hrubé míry vstupu 3 lze formulovat první klíčový závěr: zatímco na začátku devadesátých let stálo české terciární vzdělávání teprve na hranici mezi elitní a masovou fází ( ,6 %), v následujících patnácti letech se rychle posouvala masovou fází směrem k hranici univerzálního přístupu. Pabian Podle Trowa je možné za elitní fázi považovat stav, kdy studuje méně než 15% populačního ročníku, masová fáze se pohybuje v rozmezí 15% až 50% a za univerzální můžeme považovat systém terciárního vzdělávání, ve kterém podíl přesahuje 50%. Výpočet čisté míry vstupu vede ke druhému klíčovému závěru: rychlý nárůst procentuálního podílu vstupujících terciárního vzdělávání, z relevantní populace, pokračoval i v posledních letech a nejpozději v roce 2007 překročilo české terciární vzdělávání hranici univerzálního přístupu. To znamená, že v rozmezí pouhých dvou desetiletí se ztrojnásobil nejen absolutní počet studujících, ale také počet vstupujících do terciárního vzdělávání a ČR prošla celou fází masifikace: od hranice s elitní fází až na hranici s fází univerzální. Z tohoto pohledu už tedy není výstižné mluvit v současné situaci o masifikaci, nýbrž by se mělo začít uvažovat o univerzalizaci 3 Podíl počtu vstupujících do terciárního vzdělávání z populační skupiny osmnácti/devatenáctiletých. 17

19 terciárního vzdělávání. c.d Daná fakta můžeme shrnout zhruba takto. Zatímco v počtech studujících již ČR vstoupila do univerzální fáze, v ostatních aspektech se české vysoké školství většinou nachází ve fázi masové, nebo dokonce teprve na přechodu mezi fází elitní a masovou Hlavní fakta o studentech českých vysokých škol Další část práce se již bude věnovat analýze studujících, která vychází z poznatků Prudkého. Pro naši práci jsou relevantní tyto oblasti zájmu: vývoj počtu studujících a jejich základní struktura, poznatky týkající se posunu v postupech studia, ve změnách studentské kariéry a v pohybech nerovností šancí v přístupech ke vzdělání. Rozvoj terciárního vzdělávání Nárůst počtu studujících na vysokých školách je spojen hlavně s rozvojem bakalářských studijních programů. Jak tvrdí Prudký možnosti pro nárůst počtu studentů jsou v tomto druhu terciárního vzdělávání z hlediska zájmu nejvyšší, z hlediska kapacit naopak nejvíce omezené. To se ovšem nedá říct o magisterském stupni studia. Počet přihlášených do prvního ročníku magisterského studia byl na konci prvního desetiletí 21. století v České republice nižší, než byl na konci devadesátých let minulého století. Konkrétně: přihlášených do magisterského studia v roce 1998 bylo , v roce 2007 jen uchazečů. To je pokles o 70%. Absolutně jde o pokles tří čtvrtin zapsaných studentů. Počty studentů přijatých z bakalářského do navazujícího magisterského studia nejsou známy. Prudký Jak si stojí ve zvýšeném zájmu o terciární vzdělávání soukromé vysoké školy? Dá se říci, že i ony zaznamenaly zvýšený zájem ze stran studentů. Podíl zapsaných k přihlášeným je u nich ovšem vyšší než ve veřejném školství. Můžeme to přisuzovat postupujícímu trendu komercionalizace vysokého školství, kdy jsou na školu přijati téměř všichni, kteří projeví o studium zájem. Počty vysokých škol vzrostly od roku 1990 třikrát, hlavně vznikem a rozvojem škol soukromých. Regionální rozložení ukazuje sice na bližší lokální dostupnost vysokoškolského studia, stále však trvá jasně dominující postavení Prahy. Pro maturanty z Prahy je studium na vysoké škole dostupnější a provozně méně náročné. 18

20 Přitom vybavenost sociálním a kulturním (i ekonomickým) kapitálem je u studentů z Prahy příznivější než u studentů ze všech ostatních krajů republiky. Z krajů zůstávají nejméně vybaveny kraje Karlovarský a Vysočina. c.d. 35 Zvyšující se nabídka a možnosti studia na vysokých školách v České republice by mohli učinit toto vzdělávání dostupnějším i pro příslušníky nižších sociálních vrstev. Co se týče nárůstu počtu oborů, nejvyšší nárůst zaznamenali obory ekonomické a humanitní. Můžeme si to vysvětlovat jednak přitažlivostí těchto oborů, tak faktem, že u těchto oborů je nejdéle trvající rozvoj bakalářských studií. Diferenciace věkové struktury studujících Odlišnosti v průběhu studia jsou spojovány i s rostoucími diferencemi ve věkové struktuře studentů nejen ve vztahu k nárůstu počtů a podílů distančních a kombinovaných studentů, ale i v samotném nástupu do prezenčního studia. Tab Porovnání věkové struktury studentů vysokých škol v ČR v % Rok Druh škol Celkem a více Celkem ,62 62,60 18,41 4,53 4, Veřejné ,68 62,89 18,34 4,43 4,65 Soukromé ,88 53,08 20,54 7,50 10,99 Celkem ,07 57,70 18,50 7,53 8, Veřejné ,48 60,21 18,20 6,52 6,61 Soukromé ,03 39,14 20,82 14,97 20,04 Pramen: ÚIV I tady vystupují soukromé vysoké školy jako instituce, které jsou dále v procesu univerzalizace: podíly jejich studentů ve vyšších věkových kategoriích jsou výrazně vyšší než u veřejných vysokých škol a ve srovnávaném období ještě vzrostly. Rostou ale i podíly vyšších věkových kategorií ve veřejných vysokých školách. Detailní pohled ukazuje, že nejde jen o důsledek nárůstu počtu studentů doktorského studia, ale zvyšuje se věk u studentů studia bakalářského. c.d. 41 Průběh studia Pokud bychom se zaměřili na údaje o plynulosti studia, získáváme tyto fakta plynoucí se sociologických šetření CSVŠ. Studentů, kteří si mezi střední a vysokou školou udělali přestávku bylo v roce %, v roce 1998 se číslo zvýšilo již na 25% a konečně v roce 2005 se stav dostal až k 31%. 19

21 Mezi důvody přerušení studia stále vede pomalejší tempo, než jaké vyžaduje studium, během doby se na druhé místo vyšplhal vliv práce či působení v zahraničí a na třetí atraktivní zaměstnání. Finanční důvody rovněž radikálně vzrostly. V této oblasti se vývoj v ČR ubírá směrem, který odpovídá Trowovu konceptu. Zvláště pokud jde o délku studia, prolínání vlivů praxe a studia, včetně větší otevřenosti vůči působení ze zahraničí. c.d Změny v rovnostech šancí ke studiu Jaké jsou změny v rovnostech šancí ke studiu na vysoké škole? Opakovaná šetření potvrdila poznatek o přímém vztahu mezi výší vzdělání rodičů a studiem na vysoké škole. Tento fakt je patrný především při srovnání s ostatní populací. Trendy vývoje ovšem nejsou jednoznačné. Podíl rodičů vysokoškolských studentů s vysokoškolským vzděláním od roku 1995 do současnosti klesá. To nás může vést k domněnce, že se přímý vztah mezi vysokoškolským vzděláním rodičů a studiem dětí na vysokých školách oslabuje. Prudký Velmi zajímavý je vztah mezi typem absolvované školy a počtem zapsaných ke studiu na vysokých školách. Zde se dá logicky předpokládat, že nejvyšší podíl na zapsaných studentech budou tvořit absolventi gymnázií, pro které je studium na vysoké škole prakticky nutností. Tento fakt se ale postupně oslabuje. Naproti tomu u absolventů středních škol se číslo zvyšuje. Tento fakt si můžeme vysvětlovat jednak většími možnostmi dalšího studia, tak trendem v současné společnosti, kterým je využít šance a studovat co nejdéle. V roce 1989 tvořili absolventi gymnázií 63,8% zapsaných na vysoké školy, v roce 1995 to bylo 53,3%, a v roce 2006 už jen 30,6%. Naopak absolventi středních odborných škol se na počtu zapsaných v r podíleli z 31,8%, v roce 1995 ze 38,3%, ale v roce 2006 už ze 44,9%. (Problém srovnatelnosti je ovšem vážný: v roce 2006 neuvedlo podle Výroční zprávy za MŠMT druh absolutoria střední školy přes 20% zapsaných studentů.) Podíly absolventů středních odborných učilišť (či integrovaných středních škol) jsou v zásadě stále stejně nízké. Pohybují se mezi 4 až 8%. Nárůst možnosti studování na VŠ rozšířil možnosti pro přijetí především pro absolventy středních odborných škol. c.d. 51 Jak uvádí Prudký diference genderové se zmenšují. Od roku 2005 převažují mezi 20

22 přihlášenými, ale i přijatými a zapsanými, ženy nad muži. V roce 2006 byl podíl přihlášených žen 57,1%, přijatých 52,5% a zapsaných rovněž 52,5% z celku. Postupně se tak srovnávají podíly studujících žen a mužů. Diferenciace oborová je patrná, ale i tam se distance mezi pohlavími zmenšují. Prudký 2009 Hodnocení kvality studia Hodnocení kvality studia úzce souvisí s tím jak se studenti uplatní po absolutoriu. Koucký a Zelenka uvádí, že v průměru zemí Evropské unie jsou v současnosti vysokoškoláci, oproti celé populaci, o 42% méně ohroženi nezaměstnaností. Vykonávají o 28% kvalifikovanější práci a mají o 43% vyšší mzdy. Souhrnný index postavení vysokoškoláku na pracovním trhu v zemích EU je tedy oproti celé populaci zvýhodňuje o 37%. Předpokládaným důsledkem lepší zaměstnanosti vysokoškoláku a vyšší kvalifikační náročnosti jimi vykonávané práce je i vyšší odměna za vykonávanou práci. Jak dále poukazují Koucký se Zelenkou, vysokoškoláci mají v České republice o dvě třetiny vyšší mzdy, než celá populace. Mzda osob s vysokoškolským vzděláním dosáhla v roce 2007 v průměru již téměř 42 tisíc korun a byla tak o 66% vyšší než celostátní průměr. Mzda mladých absolventů do 30 let věku dosahuje téměř 29 tisíc korun. Míru nezaměstnanosti hluboko pod celostátním průměrem mají spolu s naší republikou v posledních letech především absolventi na Slovensku, v Maďarsku a Polsku. Tento fakt se dá vysvětlit především dynamickým ekonomickým a společenským rozvojem poslední let, vstupem do EU a v neposlední řadě nízkým podílem vysokoškoláků na trhu práce, po nichž roste poptávka. Koucký, Zelenka 2009 Když k těmto faktům přidáme ještě výsledky z mezinárodních výzkumů absolventů CHEERS a REFLEX, na které poukazuje Koucký docházíme k závěru, že klima pro profesní uplatnění je v posledních letech v České republice pro absolventy vysokých škol více než příznivé. Data z mezinárodních výzkumů byla sbírána mezi roky 1998 až Zde jsou hlavní poznatky k hodnocení přínosu vysokoškolského vzdělání samotnými absolventy: Studium na vysoké škole zajistilo nalezení uspokojivé práce pro 68% z absolventů v r a pro 67% v roce Rozdíl malý, ale možná signifikantní. 21

23 V roce 1998 konstatovalo 54% absolventů, že jim studium vytvořilo základ pro další kariéru, v roce 2006 to bylo už 63%. K osobnímu rozvoji absolventů přispělo studium na vysoké škole v roce 1998 celkem 63% z nich, v roce 2006 to bylo přes 70%. Prudký

24 1.3. Metodologie výzkumu Kdo studuje uvedené obory? Na první výzkumnou otázku se podíváme nejprve z hlediska sociálního postavení studentů (jejich kulturního a ekonomického kapitálu) a poté z hlediska jejich současné situace (spokojenost studijní a mimostudijní). Závěr je věnován otázkám zjišťujícím hodnotové orientace studentů. Sociální postavení studentů Nejprve si definujme, co se myslí pojmy sociální a kulturní kapitál. Simonová definuje kulturní kapitál ve své práci, s odvoláním na Pierra Bourdieu, jako obeznámenost a zběhlost v dominantních kulturních kódech a praktikách (ve způsobu mluvy, estetických zálibách, způsobech interakce). Vliv kulturního kapitálu, nabytého v dětství, spatřuje hlavně v trvalém náskoku, který může být jen stěží dohnán těmi, kteří s ním svou vzdělávací dráhu nezačínali. Simonová, Soukup Proč se tedy kulturním kapitálem vůbec zabývat? Výzkumy ukazují, že je důležitý při rozhodování o dalším vzdělávání a tu z důvodu přenosu motivací a aspirací. Simonová dále uvádí, že stejně tak příznivější sociální kapitál vzdělanějších rodičů (jejich známosti, kontakty či konexe) a větší sebejistota studenta (např. při přijímacích zkouškách) může vést k menšímu stresu a napětí, usnadňujícímu lepší výkon. c.d. 353 V souvislosti s kulturním a sociálním kapitálem se dále setkáváme s indexem ekonomického, sociálního a kulturního statutu. Podle Kouckého odráží rodinné zázemí žáků a je vytvořen na základě úrovně povolání a vzdělání rodičů, přístupu ke kultuře a vybavení domácností kulturními statky. Koucký Následuje přehled otázek, z našeho výzkumu, věnujících se sociálnímu postavení studentů. U otázek směřovaných na rodinné zázemí jsem se pokoušeli dozvědět, v jakém typu rodiny dotazovaný vyrůstal (otázka č. 42). Následovaly otázky věnované jeho rodičům, jejich nejvyššímu dosaženému vzdělání, současné profesi a náboženskému vyznání, otázky č. 43, 44, 35. Ptali jsem si i na to zda, mají sourozence a pokud ano, kolik (otázka č. 40). Citlivá mohla být otázka, v které jsme chtěli 23

25 odhadnout čistý příjem peněz v rodinně v níž student žije. V otázce č. 19 jsme chtěli zjistit, zda již student před nástupem na vysokou školu pracoval. Do toho okruhu byly dále zařazeny demografické otázky týkající se pohlaví a věku (otázky č. 37, 38). Ale také otázky na to, zda se student/ka narodil/a v České republice (otázka č. 39) či zda-li je nějakého náboženského vyznání (otázky č. 34). Otázky č. 19, 43, 44, 35 byly čerpány z výzkumu EUROSTUDENT IV. Současná situace V otázkách zaměřených na současnou studijní situaci (studijní, mimostudijní) a její hodnocení jsem opět vycházeli z výzkumu EUROSTUDENT IV. Současnou studijní situaci jsem zjišťovali například otázkou č. 10, kde jsem se ptali na to, zda student vnímá při svém studiu nějakou formu znevýhodnění. To jak studenti hodnotí kvalitu výuky jsem zjišťovali otázkou č. 12. Otázky č. 7, 8 a 9 se týkaly počtu dosažených kreditů za minulý studijní rok, toho kolik povinných předmětů si studenti přeložili do dalšího roku a poslední zmiňovanou otázkou jsme chtěli zjistit, zda student/ka žádal/a o prodloužení studia. Zajímalo nás také to, jaký typ střední školy studenti před nástupem na vysokou školu absolvovali (otázka č. 18) a zda došlo při přechodu na vysokou školu k přerušení studia (otázka č. 17). Zjišťovali jsem také, kde při dokončení středoškolského studia bydleli (otázka č. 15). Zajímavé nám přišlo zařadit i otázku č. 16, týkající se jazykových schopností. Otázky č. 17 a č. 18 byli čerpány z výzkumu EUROSTUDENT IV. V otázkách zaměřených na současnou mimostudijní situaci jsme chtěli zjistit jakou částku má student k dispozici na měsíc a odkud jsou tyto zdroje (otázky č. 26, 27). Ptali jsem se také na to, zda má studentskou půjčku (otázka č. 28). Další okolnosti studia poté zjišťovala například otázka č. 5 týkající se času, který studenti věnují studiu, samostudiu, placenému zaměstnání a dobrovolnické činnosti. V tomto okruhu otázek jsou dále zařazeny otázky týkající se bydlení. Ptali jsem se s kým a kde (otázka č. 20, 21) studenti bydlí a jak jsou s jejich bydlením spokojeni (otázka č. 22). Dále nás také zajímalo jakou možnost stravování využívají studenti nejčastěji (otázka č. 23). Zajímalo nás také to, kolik času věnují zábavě a jak často se chodí bavit (otázky č. 29 a č. 30). Poslední otázka č. 31 se ptala na to, jaký hudební styl mají studenti nejraději a v otázce č. 32 jsem se poté ptali zda student/ka používá nějakou internetovou sociální 24

26 síť. Otázky č. 9, 10, 20 a 27 byly převzaty z výzkumu EUROSTUDENT IV. Hodnoty Jak uvádí ve svém článku Libor Prudký, výzkumy hodnotových struktur vysokoškolských studentů mohou vypovídat o řadě skutečností. Například o nasměrování studentů, jejich preferencích či potřebách. Výsledky výzkumů mohou poté přispět k vysvětlení obecnějších aspektů terciárního vzdělávání a vzdělávací politiky. Přitom hodnoty jsou nedostatečně probádaným tématem zkoumání vysokoškoláků a vysoká škola je jedním z klíčových mediátorů (tvorby) hodnot. Prudký To, jaké jsou hodnotové orientace studentů, jsme chtěli zjistit otázkami č. 6 a velmi podobnou otázkou č. 36. První jmenovaná se ptá na to, co je pro Vás osobně důležité, druhá pak na to, co je podle Vás důležité pro úspěch v životě. Poslední hodnotovou otázkou byla otázka č. 33, zaměřená na normy, ve které jsem se studentů ptali, nakolik je určité jednání ospravedlnitelné. Všechny tři otázky nám poskytl Libor Prudký Proč studuje? Důvody volby Motivacemi ke studiu se zabývá otázka od Libora Prudkého z jeho výzkumu probíhajícího na Fakultě humanitních studií UK (otázka č. 11). Zajímalo nás také to, od koho/odkud se studenti o oboru dozvěděli (otázka č. 2 převzata z výzkumu EUROSTUDENT IV) a zda se v rámci přijímacího řízení dostali i na jiné obory či na jiné vysoké školy (otázka č. 3). Poslední otázku jsem směřovali k zjištění toho, proč si vybrali právě obor, který nyní studují (otázka č. 4). Plány Tématu profesních a životních plánů se věnují například otázky č. 13 (Chcete pracovat v oboru, který nyní studujete?) a otázka č. 14 (Pokud by bylo nutné, přestěhoval/a byste se kvůli práci?). Dále jsem se poté pokoušeli zjistit, zda si studenti myslí, že díky 25

27 studiu jejich oboru dosáhnou jednou nadprůměrné mzdy a jaký měsíční příjem očekávají 2 roky po nástupu do prvního zaměstnání (otázky č. 24 a č. 25 zdroj EUROSTUDENT IV) Fáze výzkumu Přípravná fáze Dotazníkové šetření, na základě kterého budou porovnávány obory Komunitní studia a Sociální antropologie, vznikalo ve spolupráci s mojí kolegyní Anežkou Pavlíkovou. Ta má velmi podobné téma ("Komparace studijních oborů Komunitní studia a Humanitní studia"). V lecčem jsem tedy mohly spolupracovat, což bylo velmi přínosné. S přípravou dotazníku jsem začali na podzim minulého roku. Hlavní okruhy výzkumných otázek již byly stanoveny z podkladu k bakalářské práci, dalším krokem tedy byla formulace otázek do samotného dotazníku. Část otázek byla převzata z výzkumu EUROSTUDENT IV., který proběhl v roce 2009 a některé nám poskytl také Libor Prudký ze svého výzkumu probíhající na Fakultě humanitních studií UK. S přípravou dotazníku nám svými připomínkami a podněty také velmi pomohli Mgr. Petr Pabian, Th.D. a PhDr. Ondřej Štěch. Výběr cílové skupiny Cílová skupina byla vybrána, na základě našeho úsudku, účelovým výběrem. Cílovou skupinou jsou studující druhých ročníků oborů Komunitní studia a Sociální antropologie na Filozofické fakultě Univerzity Pardubice. Proč byli vybráni právě studenti druhého ročníku? Účelem bylo vybrat jednak zvládnutelný počet dotazovaných, tak vzorek s určitou výpovědní hodnotou. První ročník byl vyloučen vzhledem k tomu, že v našem dotazníku jsou otázky směřujíc k hodnocení kvality výuky. Toto by studenti ani ne po jednom semestru výuky nebyli schopni zhodnotit. Třetí ročník jsem pak z našeho šetření vyloučili proto, že ho sami studujeme a nebylo by tedy objektivní ani vhodné zkoumat vlastní spolužáky. V závěru přípravné fáze byli osloveni vyučují druhých ročníků, jmenovitě pan PhDr. Ondřej Štěch a paní Mgr. Tereza Hyánková, Ph.D., s prosbou, zda by nebylo možné v jejich hodinách dotazníky studentům rozdat. Naší prosbě ochotně vyhověli. Jelikož je dotazník rozsáhlý a vzorek studentů není také zrovna malý, byl pro vyplňování 26

28 odpovědí připraven záznamový arch, který jsem rozdávali spolu s dotazníkem. Realizační fáze Sběr dotazníků probíhal v období Dotazníky spolu se záznamových archem byly rozdány v hodině Metod a technik sociálního výzkumu II, které vyučuje PhDr. Ondřej Štěch a v předmětu Teorie etnicity paní Mgr. Tereza Hyánková, Ph.D. Doba vyplňování se lišila v závislosti na dotazovaném, průměrně vyplnění trvalo okolo 25 minut. U Komunitních studií bylo vybráno 31 dotazníků, což je 79% z cílového vzorku druhých ročníků. U Sociální antropologie byla o něco menší úspěšnost sběru, bylo vybráno 35 dotazníků, což je 76% z cílového vzorku. Zhodnocení Některé věci bychom nyní asi udělali jinak, jiné se nám naopak osvědčili a najdou jistě uplatnění i při dalších výzkumech. Nejvíce se nám osvědčil záznamový arch, pomocí kterého jsem jednak ušetřili velké množství papíru ale jeho nezanedbatelná funkce je v následném jednodušším zpracování dat z dotazníků. Jinak by se dali udělat některé otázky, které nebyli pro dotazované zcela přesně formulované. Například otázka č. 44, v které se ptáme na poslední povolání matky a otce. Někteří dotazovaní měli problém se správným zařazením povolání do určených skupin. Problematickými se ukázali také otázky č. 6 a č. 36. Jsou záměrně velmi podobně formulovány. První jmenovaná se ptá na to, co je pro Vás osobně důležité, druhá pak na to, co je podle Vás důležité pro úspěch v životě. Tím, že byli tyto otázky velmi podobné došlo v několika případech k znehodnocení. Dotazovaní se mylně domnívali, že se jedná o stejné otázky a podle toho pak také stejně i odpovídali do záznamového archu. Některé otázky bych vzhledem k náročnosti jejich zpracování a malé výpovědní hodnotě již příště nezařazovala. Jedná se například o otázku č. 5 týkající se času, který studenti věnují studiu, samostudiu, placenému zaměstnání a dobrovolnické činnosti. Za úvahu by také stálo, zda dělat dotazník v tak velkém rozsahu. Při vyhodnocování se dále ukázalo, že u otázek na studijní situaci, nenalézáme jasné rozlišení mezi lepšími a horšími studenty. Po zvážení všech těchto faktů jsem se do následující druhé kapitoly, která se věnuje vyhodnocení dat, rozhodli zařadit jen tyto nejdůležitější otázky: č. 6, 11, 13, 18, 19, 24, 25, 26, 27, 33, 36, 43. Blok Sociální postavení studentů 27

29 Jak uvádí ve své práci Simonová, přenos vzdělanostních nerovností se v českých zemím tradičně realizoval přenosem kulturního kapitálu (zejména nabytého formálního vzdělání) v rámci rodiny. Simonová Kulturní kapitál tedy vychází jako nejdůležitější ukazatel sociálního postavení studentů. Proto byla také do toho bloku zařazena otázka č. 43, ve které se ptáme na nejvyšší dosažené vzdělání rodičů. Jako další otázka, související s tématem sociálního postavení studentů, byla vybrána otázka č. 19, kterou zjišťujeme, zda již student před nástupem na vysokou školu pracoval. Blok Současná situace Abychom si mohli udělat obrázek o současné finanční situaci studentů, zařadili jsme do tohoto bloku otázky č. 26 a č. 27. V těchto otázkách se ptáme, jakou částku má student k dispozici na měsíc a z jakých zdrojů je částka čerpána. Zajímalo nás také to, s jakou úrovní nabytých vědomostí studenti na vysokou školu přicházejí. Proto jsme v tomto bloku zařadili otázku č. 18, v kterém zjišťujeme, jaký typ střední školy studenti před nástupem na vysokou školu absolvovali. Blok Hodnoty V tomto bloku byla zařazena otázka č. 33, věnující se normám. Jak uvádí Prudký, o normách můžeme mluvit jako o aktivizovaných hodnotách. Jde o základ přemostění od hodnot k chování. Normy jsou chápány jako potvrzení či vyvrácení hodnot prostřednictvím přijatelnosti či nepřijatelnosti určitého chování. Prudký V naší otázce jsem se snažili zjistit, kdy je pro studenty dané jednání ospravedlnitelné a kdy není naopak nikdy ospravedlnitelné. Dále jsem do toho bloku vybraly otázky zjišťující hodnotové orientace studentů, konkrétně otázky č. 6 a č. 36. V první jmenované zjišťujeme, co je pro studenty osobně důležité, v druhé se pak ptáme na to, co je podle nich důležité pro úspěch v životě. Blok Důvody volby V tomto bloku jsem se snažili získat odpověď na otázku, co studenty po ukončení střední školy motivuje k dalšímu studiu na vysoké škole. V otázce č. 11 jsme proto respondentům nabídli k posouzení řadu okolností, které mohou mít na rozhodování o jejich vzdělávací dráze vliv. 28

30 Blok Plány To, jaké jsou profesní a životní plány studujících, jsem se ptali v otázce č. 13. Konkrétně nás zajímalo to, zda chce student pracovat v oboru, který nyní studuje. Dále jsme chtěli zjistit, zda si student myslí, že díky studiu jeho oboru dosáhne jednou nadprůměrné mzdy (otázka č. 24). Poslední otázka nám měla odpovědět na to, jaký měsíční příjem očekávají studenti 2 roky po nástupu do prvního zaměstnání (otázka č. 25). 29

31 2 Praktická část 2.1. Vyhodnocení Kdo studuje? Blok Sociální postavení studentů Otázka č. 43 Jakého nejvyššího vzdělání dosáhli Vaši rodiče? U dotazovaných, z řad studentů Komunitních studií, byla zjištěna vzácná shoda v nejvyšším dosaženém vzdělání jejich rodičů. Jak u matky tak u otce uvedli studenti jako nejvyšší dosažené vzdělání středoškolské s maturitou. U matek byla tato odpověď zastoupena 56,4% u otců 61,8%. Jako druhé nejčastější dosažené vzdělání svých rodičů uváděli dotazování variantu ZŠ, vyučen. U matek byla odpověď zastoupena 25,6% u otců 18,3%. Ani u vysokoškolského vzdělání nebyli mezi rodiči velké rozdíly. Matky ho dosáhly v 10,3%, otcové v 8,1% případů. Graf č. 1 Komunitní studia, zdroj vlastní výzkum U studentů Sociální antropologie byla zjištěna tato fakta. Jako nejvyšší dosažené vzdělání matek uváděli dotazovaní středoškolské s maturitou, tato odpověď byla zaznamenaná v 63% odpovědí. Jako druhé nejčastější pak studenti uváděli variantu ZŠ, 30

32 vyučen 17%. Vysokou školu měli matky jen v 8% případů. Velký rozdíl byl poté zaznamenán u vzdělání otců. Nejčastější nejvyšší dosažené vzdělání bylo zjištěno vzdělání základní, vyučen a to v 40% případů. Těsně za ním pak bylo středoškolské vzdělání a to v 37% případů. Vysokoškolské vzdělání otců uváděli dotazovaní studenti Sociální antropologie v 23% odpovědí. Graf č. 2 Sociální antropologie, zdroj vlastní výzkum Jakou měřítko, k porovnání oborů si zvolíme minimální dosažené středoškolské vzdělání rodičů. U oboru Komunitní studia ho dosáhlo 74,4% matek a 78,7% otců dotazovaných studentů. V případě oboru Sociální antropologie bylo zjištěno minimálně středoškolské vzdělání s maturitou u 83% matek a u 60% otců. Výsledky jsou u obou oborů tedy relativně podobné, výraznější rozdíl byl zaznamenán pouze u otců studentů Sociální antropologie. V největší míře je u nich zastoupeno dosažené vzdělání základní, vyučen a to 40%. Pokud ovšem porovnáme otce, z hlediska nejvyššího dosaženého vysokoškolského vzdělání, získáme zajímavý rozdíl. Otcové studentů Komunitních studií dosáhli vysokoškolského vzdělání v pouhých 8,1% případů a otcové studentů Sociální antropologie v 23% případů, rozdíl je tedy poměrně patrný. Na základě předchozích zjištění není ovšem možné jednoznačně říci, kteří studenti mají rodiče s bohatším kulturním kapitálem. Pokud bychom porovnávali z hlediska nejvyššího dosaženého středoškolského vzdělání byli by na tom lépe rodiče studentů 31

33 Komunitních studií. Pokud bychom si ale jako parametr zvolili nejvyšší dosažené vysokoškolské vzdělání, z porovnání by vyšli lépe rodiče studentů Sociální antropologie. Zcela jasné porovnání tedy není vzhledem k různosti ukazatelů možné. Na základě výzkumu EUROSTUDENT IV., který zkoumal podobnou problematiku, jsem si stanovili dvě hypotézy. V první očekáváme, že matky budou mít častěji uvedené nejvyšší dosažené vzdělání, vzdělání středoškolské. V druhé hypotéze si poté myslíme, že otcové budou mít častěji nejvyšší dosažené vzdělání, vzdělání vysokoškolské. U Komunitních studií se nám nepotvrzuje ani jedna z hypotéz. V případě nejvyššího dosaženého středoškolského vzdělání jsou oba ukazatelé relativně stejné, u otců jsou čísla dokonce o něco malé vyšší. Pokud se podíváme na druhou hypotézu je situace obdobná, ani tato se nepotvrzuje. Matky dosáhly vysokoškolského vzdělání častěji než otcové, rozdíl byl téměř 2%.U studentů Sociální antropologie se nám potvrdila naše první hypotéza, získaná z výzkumu EUROSTUDENT IV. a to, že matky mají častěji než otcové nejvyšší dosažené vzdělání, vzdělání středoškolské. Rozdíl byl v tomto případě velký (26%). Druhá hypotéza se potvrdila také. Rozdíl byl opět poměrně vypovídající. Pro připomenutí otcové dosáhli vysokoškolského vzdělání v 23% případů, matky jen v 8%. Na Univerzitě Pardubice bylo zjištěno nejvyšší dosažené vysokoškolské vzdělání otců v 18% případů. Pro srovnání u studentů Sociální antropologie byl zjištěn tento fakt v 23% případů a u studentů oboru Komunitní studia v pouhých 8,1% případů. Pokud bychom srovnali vysokoškolské vzdělání otců studentů Univerzity Pardubice a jiných univerzit dostáváme tyto výsledky. Na Univerzitě Karlově v Praze bylo výzkumem EUROSTUDENT IV. zjištěno nejvyšší dosažené vysokoškolské vzdělání otců v 49% případů. Tento fakt je jistě dán hlavně prestiží Univerzity Karlovy. Od Univerzity Hradec Králové se Univerzita Pardubice nijak výrazně neliší. V Hradci Králové byl zjištěn podíl otců s vysokoškolským vzděláním v 19% případů. 32