Vzory ve vzd lávacích procesech

Transkript

1 Masarykova Univerzita Fakulta informatiky Vzory ve vzd lávacích procesech Diplomová práce Patrícia Eibenová Brno, jaro 2012

2 Prohlá²ení Prohla²uji, ºe tato práce je mým p vodním autorským dílem, které jsem vypracovala samostatn. V²echny zdroje, prameny a literaturu, které jsem p i vypracování pouºívala nebo z nich erpala, v práci ádn cituji s uvedením úplného odkazu na p íslu²ný zdroj. Vedoucí práce Mgr. Ji í Kolá I

3 Pod kování Ráda bych na tomto míst pod kovala v²em, kte í mi p i psaní mojí diplomové práce byli nápomocni, p edev²ím Mgr. Ji ímu Kolá ovi za odborné vedení práce a cenné rady a p ipomínky, Mgr. Michalu Marciniszynovi za konzultování vzd lávacích proces ve spole nosti Red Hat a Ing. Mgr. Lucii Pekárkové za d leºité rady v pr b hu psaní práce a za zasv cení do projektu Medusy. II

4 Shrnutí Diplomová práce popisuje zam stnanecké vzd lávací proly. Jejím cílem bylo identikovat a vytvo it vzory pro asto opakované procesy ve vzd lávací sfé e podniku s d razem na principy Knowledge managementu. Na základ analýzy vzd lávacích postup spole nosti Red Hat vznikly obecné vzory, modely a ²ablony popisující vzd lávací procesy. V²echny modely popisují vzd lávací proces zam stnance od p ijetí, p es za²kolování a vzd lávání aº po uko ení iterace tohoto vzd lávacího procesu. Vzory byly namodelovány v procesní notaci BPMN 2.0. Práce vznikla jako sou ást projektu Medusy. Klí ová slova knowledge management, vzd lávání zam stnanc, BPMN 2.0, Medusy, modelování, procesy, vzory III

5 Obsah 1 Úvod Cíle práce Projekt Medusy Struktura práce Vzd lávání zam stnanc Vznik knowledge managementu Knowledge management Learning management system z pohledu knowledge managementu Vzd lávání zam stnanc Ur ení pracovní pozice, kompetence, dovednosti Plánování vzd lávání Identikace pot eb a plánování vzd lávání Realizace vzd lávání Zhodnocení výsledk a vylep²ování vzd lávacího procesu ízení pracovního výkonu prost ednictvím ur ení cíl SMART M ení vzd lávání Business Process Management Denice Proces Procesní ízení šivotní cyklus BPM BPMN Gracké elementy BPMN Modely Analýza vzd lávacích postup ve spole nosti RedHat IV

6 4.1.1 Pouºití vzor ve vzd lávání Vzd lávací prol zam stnance Kontrolní seznam P íprava na p íchod zam stnance Pr b h zku²ební doby Hodnocení p ed koncem zku²ební doby Vzory Vzd lávací cyklus zam stnance Osnova vzor Báze znalostí ablona na popis e²ení úkolu (AAR ²ablona) Záv r Zhodnocení cíl Dal²í vývoj Literatura 46 P ílohy 50 P íloha A A A A P íloha B B B P íloha C C V

7 Kapitola 1 Úvod V dne²ní dob je kladen stále v t²í d raz na vzd lávání zam stnanc. Jejich znalosti a dovednosti tvo í nehmotný kapitál spole nosti, snaha o jejich rozvoj a sdílení by proto m la být p irozenou sou ástí remní kultury a politiky. Tato práce p edstavuje úvod do problematiky Knowledge managementu, Business process managementu, modelování v procesní notaci Business Process Model and Notation a snaºí se tyto disciplíny propojit a najít mezi nimi rovnováhu. Hlavním cílem práce je najít a popsat vzd lávací proces zam stnance. Vzd lávání zam stnanc je sektorem, který byl dlouhou dobu obecn opomíjeným. Zam stnanci tvo í d leºitý, ale nestálý kapitál kaºdé spole nosti. S odchodem zam stnanc odcházejí i v domosti, zku²enosti a dovednosti, kterými disponují. D leºitou sou ástí je kompozice takových inností, aktivit a postup ve vzd lávacím procesu zam stnanc, které pom ºou zachovávat tento nehmotný kapitál spole nosti a vyuºívat ho dal²ími generacemi zam stnanc. Úvodním cílem práce, ze kterého se odvíjí ve²kerá praktická stránka, je analýza situace ve vzd lávání brn nské pobo ky spole nosti RedHat. Zám rem je na základ zji²t ných poznatk popsat a vylep²it vzd lávací a pracovních procesy, navrhnout moºnosti získání kontroly ve vzd lávacích procesech. Vzory by m ly úzce souviset s popisem pracovních prol zam stnanc a zam it se na moºnosti zna ení historie kurz. Navrºené vzory a ²ablony by m ly být propojené, s jasn popsaným zám rem vyuºití ve spole nosti, a schopné znovupouºití. 1.1 Cíle práce Cíle diplomové práce je moºné shrnout do následujících bod : Vytvo it vzd lávací proly pro zam stnance st edn velké spole nosti. 1

8 Nalézt a popsat vzory ve vzd lávacím procesu zam stnance. Vytvo it modely vzor v procesní notaci BPMN 2.0. Nastudovat a popsat problematiku Knowledge managementu. 1.2 Projekt Medusy Diplomová práce je sou ásti projektu Medusy (Multi-purpose EDUcation SYstem), který vznikl v rámci pr myslového partnerství mezi laborato í Lasaris 1 na Fakult informatiky a spole ností Red Hat Czech Republic 2. MEDUSY je open source projekt, zam ený na vývoj e-learningového prost edí. Projekt se snaºí vyuºít n kterých z osv d ených postup v oblasti e-learningu, implementovaných v moderních LMS systémech a obohatit sv t e-learningu o nové koncepty. Projekt p edstavuje procesn orientovaný p ístup k vývoji kurz a vzd lávacích tok obecn. MEDUSY si klade za cíl být modulárním systémem s moºností p ipojení tradi ních LMS zam ených na správu obsahu. Cílem je také zajistit lep²í kontrolu nad obsahem multimedií v e-learningu. v neposlední ad MEDUSY poskytne infrastrukturu pro správu a monitorování vzd lávacích proces. v sou asné dob se projekt nachází ve fázi analýzy a návrhu. Projekt si vyty il následující cíle: Zavést procesní p ístup v rámci e-learningového vzd lávání, nalézt a identikovat vzory a denovat je jako vzd lávací procesy. Poskytnout takové prost edí pro denování proces vzd lávaní, které lze snadno ídit a monitorovat. Poskytnout mechanismy pro v²estranné pouºití r zných externích systém a sluºeb v rámci e-learningu. Poskytovat exibilní a modulární e-learningové platformy, které umoº ují zapojení externích sluºeb. Podpo it multimediální obsah v e-learningu. Zbourat mýty o rozdílech mezi tradi ním p ístupem k u ení a e-learningem a ukázat moºnosti jejich vzájemného propojení a spole ného vyuºití. Zavést komunitn ízenou e-learningovou platformu

9 1.3 Struktura práce První kapitola je úvodem do Knowledge managementu a p edstavuje základní principy, které byly pouºity p i vytvá ení prol, ²ablon a vzor. Kapitola se v nuje teoretické rovin vzd lávání zam stnanc. Druhá kapitola uvádí pohled na problematiku z IT a byznys perspektivy. Hlavním cílem kapitoly je p edstavit notaci BPMN 2.0, ve které byly namodelovány ve²keré vzory, a zárove uvést a vysv tlit nej ast ji pouºívané gracké elementy této notace. ƒtená se tak seznámí s notací BPMN a lépe pochopí význam jednotlivých vzor. T etí, praktická ást p edstavuje vlastní ást práce a v nuje se d kladnému popisu vzor a ²ablon. Vysv tluje motivaci k vytvo ení jednotlivých model, jejich význam a moºnosti vyuºití. Vybrané vzory jsou v této kapitole p ímo uvedeny. V²echny modely jsou sou ástí p ílohy. 3

10 Kapitola 2 Vzd lávání zam stnanc Na vzd lávání zam stnanc je v dne²ní dob kladen ím dále v t²í d raz. Zam stnanec, který disponuje znalostmi pot ebnými pro spole nost, se stává cenným a zárove stoupá konkurenceschopnost spole nosti, pro kterou pracuje. Peníze do vzd lávání zam stanc se investují se stejnou samoz ejmostí, s jakou se podporuje technologické zázemí. Lidský kapitál a jeho znalosti se tedy staly sou ástí, na kterou je nutno brát z etel. Vhodným zp sobem, jak vyuºít znalosti jednotlivce a prom nit je ve stabilní kapitál spole nosti (neohroºený ztrátou zam stnance), je práv knowledge management. Ten m ºe být ve spolupráci s vhodným IT e²ením základem nejen konkurenceschopnosti spole nosti, ale také jejího výjime ného postavení na trhu. 2.1 Vznik knowledge managementu Knowledge management je pom rn novou disciplinou. Vznikla na akademické p d p ibliºn v sedmdesátých letech minulého století. V roce 1997 se masov roz²í ila, emuº pomohli zejména manaºe i. Opravdový pokrok by m l být doprovázen spojením v²ech výdobytk moderní v dy a techniky s klasickými manaºerskými znalostmi a postupy. Tímto spojením dochází k maximálnímu vyuºití nejlep²ích výhod daných sfér. P ijmutí disciplíny, jakou knowledge management historicky je, a spojení se v²emi dostupnými technologiemi, nikdy nebylo jednodu²²í. V IT oblasti není zvykem termín knowledge management p ekládat, proto je v práci ponechán v p vodním zn ní. Z manaºerského pohledu se m ºeme setkat s pojmenováním management znalostí, ízení znalostí, atd. 4

11 2.2 Knowledge management Základními prvky úsp ²ného managementu znalostí jsou [1]: spolehlivá spole ná technologická infrastruktura, která umoºní sdílení znalostí, spojení lidí, kte í mají znalosti a jsou ochotní je sdílet, ptát se a naslouchat, zavedené procesy pro zjednodu²ení sdílení, ov ování a extrakci znalostí. Stavebním kamenem této disciplíny je tvrzení, ºe znovuvyuºití hotové znalosti je efektivn j²í neº kompletní znovutvorba této znalosti. Knowledge management se zabývá ízením znalostí, jejich tvorbou, zpracováním, formalizací, uchováváním, sdílením a ²í ením. Nedílnou sou ástí knowledge managementu je také zp tná vazba, retrospekce a optimalizace. S vý²e denovaným úzce souvisí vyuºití u ení p ed akcí, b hem akce a po akci. V práci je tento princip aplikován na vykonávání úkol v práci. Zam stnanci je zadán úkol. V p ípad, ºe úkol není zcela triviální, si zam stnanec nejd íve zjistí jestli podobný úkol uº n kdo p ed ním ne e²il. Automaticky bereme v úvahu, ºe politika rmy je p ízniv naklon na sdílení znalostí, nap. prost ednictvím Learning management systému (podpora diskusních fór, osobní stránky, sdílené datové úloºi²t ). Zam stnanec analyzuje moºná e²ení a následn úkol zpracuje. Po zpracování napí²e vlastní zprávu nebo p idá poznámky k úkolu, ze kterého erpal informace. Tyto zprávy se uchovávají ve znalostní bázi podniku. U ení b hem akce obná²í namátkové kontroly zam stnance nad vykonanou prací a krátkou sumarizaci provedeného. Kontroly by m ly být provád ny po ukon ení ur itého celku. P edpokladem je, ºe p i triviálních úkolech není pot eba sumarizovat díl í vykonanou práci. Vzniká pot eba zachytit znalosti tak, aby se daly v p ípad pot eby op tovn pouºít. Je t eba vzít v potaz fakt, ºe lidé migrují, p i emº d leºité znalosti (které by také m ly tvo it aktiva spole nosti) odcházejí s nimi. Z vý²e uvedených fakt vyplývají dva hlavní d vody pro zavedení knowledge managementu v pr m rné spole nosti: efektivn j²í vyuºívání a ²í ení znalostí zabrán ní ztrát znalostí v d sledku odchodu zam stnance, který pot ebnými znalostmi disponoval Zárove by m l z stat z etel na p edpokladu, ºe zpracování reportu (znalostí) nezabere zam stnanc m zbyte n mnoho asu. Nejd leºit j²ím bodem z stává soust ed ní na vlastní práci, zam stnanec by nem l mít p i psaní report pocit ztraceného asu. Report obsahuje hlavní body, vývoj, e²ení problém (za ú elem analýzy rizik v budoucnu). Konkrétní report bude navázaný na prol zam stnance, tedy i na jeho pozici a tým. Toto e²ení usnadní vyhledávání ve Znalostní bázi. 5

12 2.3 Learning management system z pohledu knowledge managementu K dosaºení nejvy²²í míry spolupráce mezi zam stnanci je nutné vytvo ení vhodného prost edí. Je dobrým zvykem vyuºívat systém na toto p esn ur ený, podporující sdílení materiál, vyuºití diskusních fór na sdílení znalostí a usnad ující tak komunikaci uvnit rmy. D leºitým prvkem takového systému také bývá aplikace pro podporu kolaborativní spolupráce. Systém tohoto druhu se v angli tin nazývá Learning Management System (LMS, dále jen LMS), v p ekladu Systém pro ízení výuky. Nej ast ji se s LMS potkáváme v akademickém prost edí. Seznam d leºitých prvk a aplikací v LMS pouºitých ve vzd lávací sfé e spole nosti: osobní stránka zam stnance zpráva a evidence zam stnanc nabídka povinných a volitelných kurz diskusní fóra a dal²í komunika ní nástroje aplikace na kolaborativní spolupráci sdílená databáze dokument aplikace na testování p ihla²ování na kurzy historie absolvovaných kurz evidence hodnocení zam stnanc Prost ednictvím diskusních fór se sdílejí znalosti, tato fóra jsou v²ak striktn pracovní. Ve spole ném virtuálním prostoru se sdílejí vzd lávací i organiza ní dokumenty, studijní materiály, ²ablony, atd. Zam stnanec má p ehled o nabídce kurz i o povinných kurzech, které musí absolvovat. Samoz ejmostí je také p ístup manaºera k t mto informacím. LMS je tedy prost edím, ve kterém se budou tvo it, uchovávat, shromaº ovat, zpracovávat, sdílet a testovat znalosti. Po skon ení ur itého netriviálního úkolu by m la prob hnout retrospekce a následné zaznamenání poznatk pro p ípadné budoucí pouºití. Tento postup se v Knowledge managementu nazývá After Action Review (zkratka AAR). 6

13 2.4 Vzd lávání zam stnanc Investice do lidského kapitálu se od sebe odli²uje ve t ech základních aspektech [2]: formami, které p edstavují nap íklad ²kolní (formální) vzd lávání, výcvik na pracovi²ti, zdravotní pé e, apod. ú inky na vý²i p íjm a spot ebu vý²í investovaných ástek, mírou výnos, a p edev²ím intenzitou vnímání vazby mezi investicemi a výnosy Investování do lidského kapitálu lze ve spole nosti realizovat r znými cestami. V této práci je d raz zejména na: Zkvalit ování a zvy²ování pracovních schopností, dovedností a v domostí, zm na postoj, realizované prost ednictvím systému podnikového vzd lávání. Zvy²ování hodnoty jak obecného, tak i specického lidského kapitálu je moºné dosahovat r znými cestami, nap íklad vzd lávacími kurzy, sebevzd láváním, dálkovou formou vzd lávání, otev eným studiem apod. V²echny formy sm ují k celkovému rozvoji osobnosti, tedy k získání nových v domostí, dovedností, ke zm n postoj a chování jednotlivc a ke zvy²ování jejich kvalikace. V souvislosti s analýzou investic do lidského kapitálu jsou v ekonomické teorii nej ast ji posuzovány investice do vzd lávání. Návratnost investic do kvalikace je moºné srovnávat s návratností investic do hmotného (v cného, fyzického) kapitálu. [2] Pro na²e ú ely se za znalosti povaºují teoretické poznatky, které si jedinec (zam stnanec) osvojil. Dovednost znamená, ºe tyto poznatky dokáºe aplikovat k e²ení reálné situace. Znalosti lze získat: U ením u ením jedinec získává spí²e poznatky, pokud u ení probíhá v teoretické rovin. Zku²enostmi je snadn j²í pou it se ze zku²eností, tyto dovednosti by zam stnanec m l mnohem lépe zvládnout aplikovat v reálném pracovním ºivot (op tovn aplikovat, za p edpokladu, ºe situaci jiº e²il). P edkládaná diplomová práce se zam uje na vytvá ení vzd lávacích vzor pro st edn velké spole nosti, konkrétn pro adové zam stnance a jejich pokrok. Proto nás zajímají hlavn odborné dovednosti a znalosti, které zam stnanec získá pracovními zku²enostmi nebo vzd láváním. Do t chto znalostí spole nost investuje a proto by na nich m l z stat stejný d raz jako na investicích do technologického kapitálu. Lidé tvo í velice d leºitou sou ást rmy a jejich kompetence jsou ukazatelem úsp ²ného fungování spole nosti. Pojem informace nelze odd lit od subjektu (uºivatele). Nezávisle mohou existovat pouze data. Z toho plyne jeden z nejv t²ích problém vyuºívání informací pro rozhodování v organizacích. Na jedné stran stojí ti, kte í informace zpracovávají i vytvá í (knowledge 7

14 owners), a na druhé stran ti, kte í by tyto informace m li vyuºívat (decision making owners). To, co je informací na jedné stran, m ºe být pouhým ²umem na druhé stran. [9] Aby mohly být znalosti efektivn vyuºívány cílovou skupinou poslucha, musí se pro n stát informacemi, nikoliv jenom daty. Pokud je jednotlivec schopen p isoudit dat m význam, je moºné íci, ºe se pro n j jiº jedná o informace, nikoliv jenom o istá data. Za ú elem ²í ení t chto t chto informací a jejich sdílení mezi zainteresovanými zam stnanci je nutné vytvo it strategii, která ur í které informace se mají sdílet, kdo k ním má mít p ístup, kdo bude informace vytvá et a kdo ²í it. Informace jsou podmnoºinou znalostí, a tedy i o nich pojednává ízení znalostí. ízení znalostí za íná ur ením znalostí pot ebných pro efektivní rozvoj podniku, sm ruje k podpo e jejich vyuºívání, udrºování a ²í ení. Po vyhodnocení, na které znalosti je pot eba klást d raz, se navrhne forma jejich sdruºování, umíst ní a následné sdílení. Fáze ízení znalostí jsou: ur ení znalostí tvorba znalostní báze uchovávání znalostí ²í ení a sdílení znalostí 2.5 Ur ení pracovní pozice, kompetence, dovednosti Pro efektivní vyuºívání potenciálu zam stnance je klí ové p esn denovat pozici, kterou bude vykonávat. Jednotlivé pozice mají specikované úrovn odborných (respektive jiných, nap íklad soft skills) znalostí a dovedností st ºejních pro vykonávání dané pozice. Z d vodu rychlého technologického vývoje je nutností pro²kolovat pracovníky v pravidelných intervalech. M ºe to být asový interval, ale také nutnost pro²kolení na aktuální verzi produktu, který zam stnanec vyuºívá p i výkonu práce. Pokud zam stnanec nedosahuje stanovené úrovn, musí projít za²kolením. Proly specikují také kurzy a ²kolení, které jsou pro pozici povinné. Zam stnanec prochází ²kolením za ú elem dosaºení pot ebné úrovn. ablony prol tedy slouºí i ke stanovení cíl v oblasti vzd lávání. Vítaným p ínosem po zavedení je i faktor motivace. Zam stnanec ví, ºe za vzd lávání a následnou kvalitn j²í práci m ºe být odm n n funk ním vzestupem. V ²ablonách prol je ponechán prostor pro pový²ení zam stnanc, resp. p estup na jinou pozici. Tento postup je p irozeným ukon ením jedné iterace vzd lávacího procesu. Systém podnikového vzd lávání je opakující se cyklus, který vychází ze zásad podnikové vzd lávací politiky, sleduje cíle podnikové strategie vzd lávání a opírá se o organiza ní a institucionální p edpoklady vzd lávání. Do celého systému podnikového vzd lávání 8

15 pat í orientace na pracovníka, do²kolování, p e²kolování a rozvoj, iniciované a nancované podnikem. [2] 2.6 Plánování vzd lávání Plánování vzd lávacího procesu by m lo prob hnout v t chto etapách: 1. identikace pot eb a plánování vzd lávání 2. realizace vzd lávání 3. zhodnocení výsledk a vylep²ování vzd lávacího procesu Tyto t i etapy tvo í jistý celek, nap íklad asové období, nebo jednu iteraci procesu. V první etap se naplánuje vzd lávací proces, nebo jeho ást. Druhá fáze je samotné vzd lávání. T etí, nální fáze je retrospekce a snaha o zdokonalení procesu Identikace pot eb a plánování vzd lávání V navrhovaném systému tento proces probíhá jenom jednou, a to p i sestavování prolu u dané pozice. U standardní pozice se s plánováním vzd lávacích proces nemusí hýbat. V p ípad pot eby provádí manaºer individuální zm ny (nap. v p ípad zji²t ní mezer ve výkonnosti zap í in nými nedostate ným vzd láním. Do vzd lávacího plánu se pak tento návrh zavede spolu s asovým plánem). Také zam stnanec má moºnost vyjád it se ke vzd lávacímu procesu. Navrhovanou zm nu musí schválit manaºer. Tyto události denují navrºené vzory. V první iteraci procesu se musí vzít v úvahu pot eba konkrétní dovednosti pro konkrétního zam stnance. Klí ovými faktory jsou: pot eba zam stnance této dovednosti k výkonu práce otázka návratnosti investice do vzd lání moºnost delegování úkolu na jiného, jiº za²koleného zam stnance adekvátní mnoºství prost edk vynaloºených do vzd lávacího procesu ( as, peníze, atd.) Vybranými aspekty p i plánování vzd lávání z hlediska knowledge managementu a e- learningu jsou: typ kurzu (online, prezen ní, kombinovaný) povinné nebo prezen ní kurzy 9

16 metody hodnocení cíl vzd lávání (klasické vzd lávání, postup, p estup) asový rozvrh vzd lávání záv re ný dotazník Realizace vzd lávání V této fázi je v²echno naplánované a jiº probíhá samotné vzd lávání. Na administrativu samotného procesu uº není brán z etel, v²e by m lo probíhat automaticky a plynule. Zam stnanec se ú astní naplánovaných kurz, v²e se zaznamenává v systému a manager sleduje proces vzd lávání a postup zam stnance Zhodnocení výsledk a vylep²ování vzd lávacího procesu Poslední fází procesu je snaha o ohlédnutí, retrospektivu. Zhodnotí se uplynulé období a z výsledk analýzy se p ehodnotí dosavadní pr b h vzd lávacího procesu, vykonají se zm ny v jeho dal²í iteraci, ve fázi identikace pot eb a plánování vzd lávání. (Druhá fáze pak probíhá se zavedenými zm nami, úsp ch se op t hodnotí v poslední fázi). Byly kurzy ur ené správn? Nechyb ly v nich podstatné informace? Byl pom r cena / výkon adekvátní? Do²lo k vyhodnocení m itelného posunu potenciálu zam stnance? Získal zam stnanec schopnost vyuºít získané poznatky v praxi? Mezi základní motivy vedoucí management podnik k investicím do vzd lávání zam stnanc pat í v domí, ºe [2]: vzd lávání zam stnanc je nutným p edpokladem zvy²ování výkonnosti jednotlivc, tým a celého podniku, vzd lávání je významným prvkem zvy²ování konkuren ní schopnosti podniku, vzd lávání je zp sobem zaji²t ní poºadované úrovn v domostí a dovedností pracovník k realizaci budoucích rozvojových program a strategie podniku, vzd lávání zvy²uje samostatnost a zodpov dnost pracovník na niº²ích stupních ízení, vzd lávání podporuje r st motivace pracovník podniku, 10

17 vzd lávání pomáhá lépe zvládat zm ny sou asného dynamického p sobení trh a celého podnikatelského prost edí ízení pracovního výkonu prost ednictvím ur ení cíl V procesu ízení pracovního výkonu, ve fázi stanovování a kontroly cíl by se m lo dbát na následující pravidla. Cíle jsou [4]: v souladu s hodnotami organizace a v souladu s cíli organizace, útvaru a týmu p esné, jasné a dob e denované podn tné, stimulující k vysoké úrovni výkonu a vedoucí k pokroku ve vykonávání práce m itelné (kvantitativní) nebo klasikovatelné (kvalitativní) dosaºitelné pro konkrétního pracovníka dohodnuté mezi pracovníkem a manaºerem, nevynucené asov p im ené orientované na týmovou práci Jednou z moºností, jak vhodn zvolit cíle je pouºít metodiku SMART SMART SMART (akronym) je technika, resp. mnemotechnická pom cka vyuºívaná v projektovém ízení. Je ur ena jak pro vytvá ení procesních a projektových cíl, tak i cíl osobního rozvoje jednotlivce. Kaºdý projekt by m l sm ovat k p edem stanovenému a jasn denovanému cíli. SMART není návodem jak ur it cíle ale pom ckou pro kontrolu správnosti stanovených cíl. Tato technika se vyuºívá v prvotních fázích stanovení cíl a také pro kontrolu kvality jiº stanovených cíl. P enesen se dá vyuºít také pro ízení výkonnosti zam stnanc, kdy se podle jednotlivých bod zadávají a kontrolují cíle, kterých má zam stnanec dosáhnout. Význam SMART [17]: S - specic - konkrétní Cíle musí specikovat, eho se má dosáhnout. Kdyº je cíl konkrétní, je vy²²í ²ance na dosáhnutí cht ného stavu neº u cíl obecných. Je t eba jasn si zodpov d t následující otázky: ƒeho chci dosáhnout a pro? Kdo je do procesu dosahování cíle zapojený? Kdy a kde se bude proces odehrávat? Za pomoci eho dosáhneme cíle? 11

18 M - measurable - m itelný Je d leºité moci si zm it, jestli se da í plnit stanovené cíle. Je to zp sob jakým se zjistí, jestli bylo dosaºení cíl úsp ²né. A - achievable - dosaºitelný mnoºstvím vynaloºeného úsilí? Je moºné reáln dosáhnout stanovených cíl s rozumným R - relevant - relevantní, odpovídající Budou stanovené cíle vést k o ekávaným výsledk m? M ºe osoba, která cíl stanovila, ovlivnit situaci? Oplývá pot ebnými znalostmi a dovednostmi? T - time-framed - ohrani ený v ase V jakém asovém horizontu se má dosáhnout cíl. Jasné stanovení po áte ního a kone ného asu. Krom základní techniky SMART je²t existují dal²í, odvozené variace [17]: SMARTER Encompassing jako obklopující a Reviewed jako p ezkoumaný nebo zhodnocený SMART-C C pro challenging, tedy náro ný, odváºný SMART-S S pro stretching nebo sustainable, tedy natahující, udrºitelný SMAART dv p idané a znamenají Attainable a Action-oriented, tedy dosaºitelný a orientovaný na akci SMARTIE IE znamená Inspiring a Enthusiasm, inspirující a nad²ený 2.7 M ení vzd lávání Podnikové vzd lávání produkuje nejen odborn p ipravené zam stance. Pro²kolení po nástupu pom ºe pochopit jedine nou remní kulturu a odosobnit zam stnance od neºádoucích p edchozích pracovních návyk. Zárove zlep²uje produktivitu práce. Toto jsou díl í cíle vzd lávání zam stnanc z pohledu spole nosti. Hlavním cílem zam stnance samotného obvykle bývá moºnost kariérního r stu a práv vzd lávání je prost edkem k dosaºení tohoto cíle. Roz²i ování a nabývání nových znalostí zam stnance posouvá v dlouhodobém m ítku. Vzd lávací proces je komplexní, sestává z velkého po tu r zných kurz, konzultací, samostudia a dal²ích aktivit. Je jednoduché m it díl í komponenty, jestli zam stnanec pro²el kurzem nebo si zvládl nastudovat oblast vyty enou v p edchozích cílech. Zam stnanec má moºnost psát si krátkodobé i dlouhodobé cíle v oblasti vzd lávání a kontrolovat (nap íklad pomocí navrºeného popisu prol ve t etí kapitole práce) své úsp chy sm rující 12

19 k napln ní vyty ených cíl. Z pohledu spole nosti je v²ak d leºit j²í m ení efektivity vzd lávacího procesu. P ímo znalost jako sou ást nehmotného kapitálu spole nosti se zm it nedá. Je ale moºné monitorovat efektivitu spu²t ných proces pomocí nástroj na to ur ených. Monitoring probíhá v ºivotním cyklu business process managementu, který se p ímo v nuje monitorování proces. Této problematice se blíºe v nuje následující kapitola. Vítaným e²ením bývá i pouºití dotazník na zp tnou vazbu. Tyto pom cky v t²inou slouºí k optimalizaci procesu, záleºí v²ak i na formulaci dotazníku pro obdrºení vhodných dat a podklad pro zp tnou vazbu v efektivit vzd lávání. 13

20 Kapitola 3 Business Process Management V p edchozí kapitole bylo pojednáno o základní denici knowledge manegementu, coº dalo teoretický základ pro návrh proces. Tato kapitola je úvodem do problematiky Business Process Managementu, obsahuje základní pojmy a denice. Podává obecný p ehled nezbytný pro správné modelování proces, konkrétn se v nuje standardu Business Process Modeling and Notation ve verzi 2.0. Business Process Management (dále BPM), esky Procesní ízení, je manaºerskou disciplínou a sou asn technologií vyuºívající pro procesn orientované ízení podniku jeho architekturu podnikání. BPM je zam en na ízení celého ºivotního cyklu podnikání, coº vyºaduje i zvládnutí zm n ve remní kultu e. [10] BPM se soust edí na systematickou denici, spu²t ní, monitorování a optimalizaci byznys proces. 3.1 Denice Nejd íve nadenujeme n kolik nezbytných pojm pro lep²í pochopení problematiky Proces Procesem rozumíme opakovaný sled inností, které generují p idanou hodnotu. P idaná hodnota je hodnota, kterou vytvo í proces transformací vstup na výstupy, tedy p i vytvá ení produktu nebo sluºby. Tato hodnota je ur ena pro zákazníka. Uvedeme si n kolik vybraných denicí procesu: Proces je tok práce postupující od jednoho lov ka k druhému a v p ípad v t²ích proces i z jednoho odd lení do druhého, p i emº procesy lze denovat na celé ad úrovní. Vºdy v²ak mají jasn vymezený za átek, ur itý po et krok uprost ed a jasn vymezený konec. [14] Proces je po ástech uspo ádaná mnoºina inností, jeº na základ jednoho nebo více vstup tvo í opakovatelným zp sobem poºadovaný výstup. [11] 14

21 Proces je organizovaná skupina vzájemn souvisejících inností nebo subproces, které procházejí jedním nebo více organiza ními útvary i jednou (podnikový proces) nebo více spolupracujícími organizacemi (mezipodnikový proces), které spot ebovávají materiál, lidské, nan ní a informa ní vstupy a jejichº výstupem je produkt, který má hodnotu pro externího nebo interního zákazníka. [3] Rozd lení proces : [15] Primární (hlavní) p edstavují hlavní nápl práce. Výstupem jsou produkty nebo sluºby ur ené p ímo pro zákazníka. Sekundární (vedlej²í) bývají nepojené na primární procesy. P edstavují dopl kovou innost spole nosti. Podp rné zaji² ují existenci primárních a sekundárních proces. Proces má následující vlastnosti [16]: skládá se z uspo ádaných inností (krok ) má jednozna n denovaný po átek a konec transformuje vstupy na výstupy vyuºívá zdroje Procesní ízení Procesním ízením se rozumí ú inné ízení spole nosti na bázi procesního modelu, kdy jednozna n denované cíle spole nosti, napl ující o ekávání vlastníka spole nosti, jsou napl ovány trvale zlep²ovanými procesy obsluhovanými managementem kompetencí a kde skokové zm ny jsou ízeny projektov. Vrcholový management spole nosti trvale monitoruje o ekávání vlastník spole nosti a ostatních nositel oprávn ných zájm (stakeholders) a toto o ekávání transformuje do iditelné strategie. Strategie desagreguje nan ní cíle napl ující o ekávání vlastníka do cíl zákaznických a na bázi svých zdroj hledá takové procesní zm ny, které jsou schopny je realizovat. Tyto zm ny realizuje bu evolu n prost ednictvím trvale zlep²ovaných proces nebo skokov prost ednictvím projekt. Pro procesy vytvá í infrastrukturu prost ednictvím managementu kompetencí. V celém ízení se opírá o procesní (byznys) model, který umoº uje ídit zm ny provázan a p edstiºn na základ p edem p ipravených scéná." [10] Procesním ízením tedy rozumíme ízení podniku na základ vytvo ených proces za cílem pln ní denovaných cíl a zvy²ování hodnoty produktu. Je orientováno na výstupní produkt, zdroje jsou vyuºívány efektivn ji a v t²í d raz je kladen také na koordinaci práce. Procesy na rozdíl od funk ního ízení nejsou d leny separátn po organiza ních útvarech, naopak procházejí rmou nezávisle na odd leních. 15

22 3.2 šivotní cyklus BPM šivotní cyklus BPM se d lí na následující etapy: návrh, modelování, vykonání (spu²t ní), monitorování a optimalizace. Za kaºdou etapu nese odpov dnost ur itá osoba. šivotný cyklus je iterativní, kaºdý cyklus se li²í podle toho jak se daná spole nost vyvíjí. Cyklus musí zm ny reektovat a na základ toho se jednotlivé procesy upravují. Toto je také jedna z hlavních výhod BPM - moºnost pruºné reakce na zm ny. Role v BPM jsou: vrcholový manaºer BP specialista IT specialista liniový manaºer BP analytik Obr.1 šivotní cyklus BPM 1 Návrh procesu V první fázi vrcholový manaºer podniku vytvo í základní, prvotní návrh procesu. Návrh vychází z analýzy existujících proces ve spole nosti. Prvním krokem je specikace procesu, dále se denují vstupy a výstupy procesu, ú astníci, cíle. Vhodné, ne-li nutné, je stanovit ukazatele výkonnosti (Key Performance Indicators), které kvantikují výkonnostní stránku podniku. Návrh procesu je zcela zásadní, nebo ²patn navrºený proces nebude vykazovat poºadovanou míru efektivity a ú innosti, v hor²ím p ípad m ºe d lat co nemá

23 Modelování procesu Modelování procesu provádí jiº BP specialista, jehoº úkolem je p esn namodelovat proces na základ prvotních návrh manaºera. Na modelování proces se pouºívá gracká notace (nap íklad BPMN, více v podkapitole BPMN). Gracké znázorn ní procesu musí být itelné pro manaºery kv li nutnosti zp tné kontroly procesu, tak pro IT specialisty, kte í budou model procesu p evád t do spustitelné podoby. Vykonání procesu Namodelovaný proces je pouze gracké znázorn ní, následn je pot eba p evedení do spustitelné podoby. Na to slouºí nap íklad Business Process Execution Language (BPEL, skratka pro Web Services Business Process Execution Language, WS-BPEL, standard OASIS 2 ). BPMN ve vztahu k BPEL je gracký front-end pro zachycení BPEL proces. Po p evodu je proces spustitelný v b hovém prost edí. Tuto fázi provádí IT specialista. Monitorování procesu Tato fáze sleduje b h proces a monitoruje jejich výkonnost. Detekuje také p ípadné chyby, zp sobené ²patným návrhem nebo namodelováním procesu. Za monitorování proces je zodpov dný liniový manaºer. Jedním z moºností m ení efektivity proces jsou i KPI denované v první fázi ºivotního cyklu BPM. K monitorování proces v reálném ase se pouºívá nástroj Business Activity Monitoring (BAM Gartner 3 ). Mezi výhody BAM pat í moºnost rychlé reakce na problém. Nejnov j²í technologie BAM softwaru jsou zaloºené na Complex Event Processing (CEP 4 ), tudíº tyto nástroje ztrácejí závislost na BPM a mohou být vyuºívané ²ir²ím publikem. Optimalizace procesu Kone nou fází jedné iterace ºivotního cyklu je fáze optimalizace, v níº se vyuºívají podklady získané v p ede²lé fázi. Nalezené chyby se korigují, nebo se p ímo m ní celý proces. BP analytik vyhodnotí slabá nebo neefektivní místa v procesech a p edá je vrcholovému manaºerovi, který navrhne nový proces a tím za íná dal²í iterace ºivotního cyklu. Výhody zavedení BPM ve vzd lávací sfé e podniku: Mén asu stráveného za len ním nového zam stnance do pracovního procesu. Mén asu na administraci vzd lávacího procesu zam stnance. Transparentní rozd lení kompetencí na úrovních jednotlivých pracovních pozic

24 3.3 BPMN 2.0 Business Process Model and Notation je soubor pravidel (gracká notace), které slouºí k modelování proces. BPMN vzniklo za podpory iniciativy Business Process Management Initiative 5. Hlavním cílem bylo vytvo it jednoduchou a intuitivní notaci, která bude itelná a srozumitelná pro v²echny ú astníky ºivotního cyklu BPM (manaºe i, BP a IT specialisti, BP analytici, obr.) a zárove bude schopná modelovat i netriviální procesy. Tv rci BPMN si dali za úkol vytvo ení notace, která m ºe být bez problém itelná i lidem z byznys oblasti, proto zavrhli existující standardy jako UML, nakolik jsou ne itelné pro lidi nepohybující se v IT. BPMN má vyplnit mezeru mezi analýzou a návrhem procesu a implementací a spu²t ním procesu. BPMN poskytuje spole ný jazyk pro popis procesního prost edí, s moºností sdílení mezi byznys a IT sférou. Tato moºnost tu p edtím nebyla, BPMN p iná²í zcela nový p ístup. V²e vý²e popsané se tak stalo standardem pro modelování business proces. Kaºdý gracký element BPMN má p esn popsaný význam a jsou zavedena také pravidla o propojování jednotlivých symbol. Proto v²ichni akté i ºivotního cyklu, v rámci spole nosti i mimo ní, nemají problém íst a pochopit diagram i za nep ítomnosti autora. Diagram vlastn p edstavuje povrchovou vrstvu XML jazyka pro denici procesu. Vyuºitím jazyka je moºné automatizovat proces spu²t ním modelu na procesním engine. [13] Koncep ní základ BPMN p edpokládá, av²ak nevyºaduje, vytvo ení p ímo spustitelných proces. V t²ina uºivatel jej vyuºívá k dokumentaci existujících procesních tok, analýze a popisu proces a na návrhy vylep²ení, které nutn nemusejí znamenat okamºité úmysly na spu²t ní proces. P estoºe prvotním zám rem autor BPMN specikace bylo vytvo it modely pro spu²t ní proces, uºivatelé standardn cht jí popsat své existující a zavedené procesy. Na druhou stranu dokumentace a analýza proces, neur ených pro spu²t ní, t ºí z expresivity a precizní sémantiky. Na základ vý²e zmín ného, typy vyuºívání BPMN m ºeme rozd lit na následující oblasti: [13] Popisné (deskriptivní) modelování zjednodu²en jde o dokumentaci procesních tok. Vyuºívá základní mnoºinu element na popis ádu aktivit. Analytické modelování vyuºívá expresivní sílu kompletní mnoºiny element notace, díky níº popisuje tok aktivit precizn, v etn o²et ení výjimek. Klade se d raz na KPI. Navzdory p esnému vyuºívání notace a d razu na specikaci, modely v této úrovni nemusí být základem pro spu²t ní proces. Nejvíce asté vyuºití analytického modelování je vytvo ení byznys pohledu spustitelného procesu v BPMS, s absencí

25 technických detail. Spustitelné modelování vzniklo nov s p íchodem BPMN 2.0. Technické detaily pro spu²t ní proces jsou sou ástí model. Modely na této úrovni tvo í v t²inou vývojá i, av²ak v rámci zachování tivosti pro byznys analytiky bývají technické informace skryté. V sou asné dob je BPMN ve verzi 2.0 (leden ). Oproti minulé verzi, známé jako Business Process Modeling Notation, konkrétn BPMN 1.2 7, podporuje p ímé spu²t ní procesu a dopl uje mnoºinu objekt o nové diagramy. Vize je mít jedinou jednotnou specikaci BPMN, která stále denuje notaci, pod upraveným jménem, ale se stejnou BPMN zna kou. P vodn bylo BPMN navrºeno jenom jako podp rný vyjad ovací prost edek pro Business Process Modeling Language (BPML). Postupn se BPMN vyvinulo v samostatnou, obecnou notaci Gracké elementy BPMN BPMN denuje gracké objekty, které tvo í Business Process Diagram. D lí se do ty skupin: Flow Objects Event, Activity, Gateway Connecting Objects Sequence Flow, Message Flow, Association Swimlanes Pool, Lane Artifacts Data Object, Group, Annotation Elementy BPMN mají t i tvary, zaoblený obdélník (activity), koso tverec (gateway) a kruh (event). Expresivita a precizní vyjad ovací schopnost závisí na velkém mnoºství podtyp t chto tvar, které jsou rozli²eny orámováním, symbolem vevnit, nebo umíst ním v diagramu. [13] Níºe uvedený p ehled obsahuje gracké elementy BPMN, ty nejd leºit j²í z nich denuje. Pro obecnou srozumitelnost a zjednodu²ení jsou v²echny termíny uvedeny primárn v anglickém jazyce. Pro lep²í p ehled jsou u n kterých element uvedeny i eské alternativní názvy. [13] Activities Aktivita zna í jednotku práce, která má být vykonána. Gracky je znázorn na obdélníkem se zaoblenými rohy. 6 BPMN 2.0 release 7 BPMN 2.1 release 19

26 Task Nebo aktivita, atomická (dále ned litelná) jednotka. Subprocess Podproces, neboli aktivita obsahující proces Gateways Brána ozna uje místo, kde se procesy slu ují nebo rozd lují, coº je dáno typem brány. Je znázorn ná koso tvere ním tvarem. Exclusive Data-Based Gateway (XOR Gateway) Brána pokaºdé obsahuje jeden vstupní a více výstupních tok, proces probíhá pouze jedním výstupním tokem. Sm r toku je zvolen na základ výsledku podmínky, kterou brána obsahuje. Je dobrým zvykem pojmenovat v²echny výstupní toky, typicky podle výsledku podmínky. Parallel Gateway Stejn jako u XOR brány, Parallel Gateway (dále PG) má jeden vstupní a více výstupních tok. Brána neobsahuje ºádnou podmínku a proces probíhá paraleln v²emi toky. Tyto toky se m ºou eventueln spojit nebo pokra ovat samostatn a vyvrcholit v kone né události. PG se pouºívá také na synchronizaci vstupních tok, v tomto p ípad se nazývá Parallel Join (AND Join). ƒeká na v²echny vstupní toky nezatíºené podmínkou, následn se spojí do jednoho výstupu. Stejný význam jako PG má zakreslení více tok (sequence ow) z jedné aktivity (task). Event - based Gateway Tento typ brány je podobný jako XOR brána s jedním rozdílem, nevyhodnocuje se ºádná podmínka. Rozhodování probíhá na základ stanovené události, pouºívá se Intermediate Event zakreslená po brán. Vºdy se eká na tu událost, která se uskute ní jako první. Inclusive Gateway (OR-Gateway) Brána s jedním vstupním a jedním i více výstupními toky. Kaºdý tok vedoucí z brány má stanovenu podmínku, která, pokud je spln na, umoºní pokra ování toku. Podmínky jsou navzájem nezávislé. Jestli je spln no sou asn více podmínek, probíhá paraleln více v tví Swimlanes Pool Pool reprezentuje byznys entitu a zobrazuje tok v rámci procesu a komunikaci s externími ú astníky. Obsahem m ºe být pouze jeden proces. V rámci jednoho jedné entity pouºíváme Sequence Flow, pro komunikaci mezi dv ma r znými Message Flow. Lane Lane je elementem na organizaci ú astník procesu v rámci poolu. 20

27 Connecting Objects Spojovací elementy. Sequence Flow poolu. Message Flow Sequence Flow propojuje aktivity, brány a události v rámci jednoho Message Flow je signálem pouºívaným na komunikaci mezi dv ma pooly Data Objects Reprezentují data nebo dokumentový tok mezi aktivitami a událostmi. Data Object Data object je reprezentantem prom nné. S ostatními elementy v procesu ho spájí Data Association, které p edstavuje zobrazení mezi prom nnou a datovým vstupem nebo výstupem aktivity nebo události. šivotnost tohto objektu je omezena na trvání konkrétního procesu, existuje jenom tak dlouho, jak b ºí instance procesu. Data Store Data Store slouºí ke zna ení extern uloºených dat. M ºe to být soubor, databáze nebo byznys aplikace. Tyto informace mají trvalý charakter a jejich ºivotnost není závislá na procesu. Message Message je komunika ním elementem, reprezentujícím vým nu signálu mezi procesem a externí entitou. Message zna í obsah signálu. Pouºívá se místo Data Association k Message Flow, coº je v BPMN 2.0 novinka Artifacts Text Annotation Text Annotation je poznámka v textové form bez denované sémantiky. V modelu je propojená s objektem pomocí Association Connector Events Start Events Start Events (dále SE) indikují kde a jak proces za íná. P í inu spu²t ní procesu specikuje typ události. SE m ºe jenom zachytit signál, nikdy vyhodit. Typickým, vesm s logickým, po tem SE v diagramu je jedna. Existují v²ak situace, kdy je povoleno mít více SE, i kdyº jsou tyto moºnosti kontroverzní. V tomto p ípad, kaºdá SE reprezentuje alternativní spou²t procesu. Jakmile je proces spu²t n jednou SE, proces dob hne v této sekvenci a dal²í SE se ignorují. Doporu eným po tem v²ak stále z stává jedna. 21

28 Typy SE Message Start Event proces je spu²t n externím signálem, zprávou. Typickým p íkladem je ºádost (nap íklad od zákazníka, dobrým zvykem je ozna it tohoto ºadatele jako Black Box). Timer Start Event spou²tí naplánovaný nebo opakující se proces Signal Start Event proces je spu²t n externím signálem, v tomto p ípad proces eká na signál a spou²tí se po jeho obdrºení. Conditional Start Event proces se spustí na základ stanovené podmínky. Podmínka je pravdivostný výraz, proces za íná jakmile podmínka nadobudne hodnotu pravda (true). Multiple Start Event proces se spustí po obdrºení n kterého z více moºných signál. End Events End Event (dále EE) zna í konec procesu. V jednom procesu se obvykle pouºívá více EE, resp. jeden proces m ºe skon it více moºnými zp soby, kaºdý mívá odli²ný význam ukon ení. Pouºití EE je nevyhnutné, v korektním procesu musí kaºdá cesta (p ímá, i v tvená) vést ke kone né události. Typy EE: Message Start Event po skon ení procesu událost posílá zprávu. Pokud proces spou²tí Message SE, obvykle proces kon í touto událostí (ú astníkovi, který proces spustil, za²leme zprávu o stav ). Signal End Event vysílá signál s výsledkem procesu. Tento signál nemá konkrétního adresáta, m ºe ho zachytit externí ú astník nebo dal²í SE. Error End Event okamºité ukon ení procesu bez ohledu na probíhající paralelní v tve. Vysílá signál nad azenému procesu. Escalation End Event tém stejná událost jako Error EE, s tím rozdílem, ºe proces se okamºit neukon í a p ípadné aktivní paralelní v tve korektn dob hnou. Tato událost zna í pot ebu dal²ích nutných krok pro normální b h procesu. Tato událost je novinkou v BPMN 2.0. Cancel End Event také speciální forma Error EE. Pouºití u transakcí. Terminate End Event stejn jako u Error EE, okamºité ukon ení procesu bez ohledu na probíhající paralelní v tve. Nevysílá ºádný signál, pouze ukon uje proces. 22

29 Intermediate Events Intermediate Event (dále IE) signalizuje událost v pr b hu procesu. IE se d lí do následujících kategorií: Throwing proces vyhodí signál (zprávu) okamºit a pokra uje. Catching proces eká u události na spu²t ní signálu. Boundary v²echny Boundary události jsou typu Catching. Jsou to události pevn svázané s aktivitou. Zatímco aktivita b ºí, událost eká na spou²t cí signál. Pokud se objeví, spustí se nový tok. Interrupting aktivita se po obdrºení signálu p eru²í a pokra uje se jenom v novém toku. Non-Interrupting tok z aktivity po obdrºení signálu pokra uje paraleln s tokem výjimky. Event subprocess proces eká na signál zatímco regulérní podproces b ºí. Interrupting po obdrºení signálu se b h podprocesu ukon í. Non-Interrupting proces po obdrºení signál b ºí dál. Nejd leºit j²í typy IE: Timer Intermediate Event catching událost. Signálem je uplynutí stanovené doby nebo nastání stanoveného asu, dále pokra uje v normálním toku. Ne eká na zprávu. Message Intermediate Event tato událost m ºe být rovn º typu Catching i Throwing, na základ toho bu vysílá nebo p ijímá signál ve form zprávy. Error Intermediate Event výjimka generovaná v rámci procesu. Tato událost spadá do jediné kategorie, Interrupting Boundary Error Event. Escalation Intermediate Event varianta Error IE, novinka v BPMN 2.0. Escalation v²ak neznamená chybu, jenom o²et ení specikovaného p ípadu p idáním nového toku. Escalation IE má Catch i Throw variantu. Implicitn je Non-Interrupting, pouºívá se i Interrupting. 23

30 Kapitola 4 Modely 4.1 Analýza vzd lávacích postup ve spole nosti RedHat Jedním z cíl práce bylo analyzovat stávající situaci v brn nské pobo ce spole nosti RedHat a na základ dodaných podklad a konzultací navrhnout obecný vzd lávací program ur ený pro spole nost budující vzd lávací procesy. Práce neobsahuje postupy spole nosti RedHat. Cílem práce není ²í it tyto postupy, ani know-how spole nosti, nýbrº pokusit se systém modikovat, vylep²it a natolik zobecnit, aby jej mohla p ijmout jakákoli spole nost. Práce z vý²e zmín ných d vod neuvádí konkrétní výstupy z konzultací ani dodané podklady, pouze p ebírá základní my²lenky zavedených postup a princip a vytvá í tak vlastní metodické pokyny. Modely jsou sestaveny pro st edn velkou aº velkou spole nost (50 a více zam stnanc ) s d razem na pravidelné ²kolení a vzd lávání zam stnanc. Na malé rmy (po et do 50 zam stnanc ) je brán men²í z etel, za p edpokladu, ºe tyto spole nosti nepot ebují dokonale popisovat a monitorovat vzd lávací procesy, ani vést jejich podrobnou evidenci. P i malém po tu zam stnanc je jednodu²²í sledovat pokroky zam stnance jednotliv, p i v t²ích spole nostech je, za ú elem zvý²ení efektivity, vhodná snaha o automatizaci vzd lávacích proces. Cílem je samoz ejm minimalizace prost edk vynakládaných na související administrativu. RedHat je pro pot eby podobného ²et ení vhodnou spole ností, jejíº brn nská pobo ka má v sou asné dob p ibliºn 400 zam stnanc. Vzd lávací program je neobvykle rozsáhlý, zam stnanc m nabízí adu certikát a dal²í prezen ní i distan ní kurzy. Zam stnanci musí v pravidelných intervalech absolvovat kurzy za ú elem neustálého zvy²ování kvali- kace. Informace zastarávají rychle, proto je pot eba sledovat aktuální odbornou úrove zam stnanc a na zm ny pruºn reagovat pro²kolením. Návrh v²ech model vychází z premisy, ºe zam stnanec na ur ité pozici by m l mít spln ny ur ité kurzy, které bude v pravidelných intervalech obnovovat a udrºovat si tak 24

31 vysokou odbornou úrove. V p ípad velkého mnoºství rozdílných kurz a velkého po tu zam stnanc na r zných pozicích, a tedy s rozdílnou mnoºinou povinných kurz p i azených k pozici, je obtíºné mít celý proces pod plnou kontrolou. Navazujícím cílem model by m l být systém, který bude hlídat zapsání a absolvování kurz a ty bude p ímo nabízet. Manaºer bude mít moºnost u svých pod ízených celý proces sledovat prost ednictvím notikací (p ihlá²ení na kurz, absolvování kurzu, nespln ní poºadavk, nedodrºení termín, ºádost o volitelný kurz, atd). Zam stnanec si nebude muset hlídat termíny, systém mu je nabídne a zam stnanec se p ihlásí. Na základ konzultací a dodaných podklad byly vytvo eny obecné modely a ²ablony. Jejich cílem je popsat vzd lávací proces spole nosti a poskytnout metodický pokyn pro zavedení vzd lávání. Praktická ást práce obsahuje následující modely: Vzory vzd lávacích proces - modely v procesní notaci BPMN 2.0 popisující hlavní ásti vzd lávacího procesu, d lící tento proces na vzájemn závislé podprocesy. Prol zam stnance - ²ablona slouºící k popisu vzd lávacího prolu zam stnance, p i azená ke konkrétní pozici, ze které erpá povinné a volitelné kurzy, historii absolvovaných a plány nových kurz. Nabízí tak komplexní p ehled vzd láváním zam stnance na jedné pozici. ablony pro popis Kontrolního seznamu - slouºí pro p ípravu na p íchod zam stnance a zadávání úkol b hem zku²ební doby. Jsou dva druhy seznamu, pro manaºera (na p ípravu p íchodu zam stnance) i pro zam stnance (shrnutí krok, které je nutné vykonat po nástupu do nové práce). AAR ²ablona - ²ablona pro popsání e²ení netriviálního úkolu, ur ená na uloºení ve znalostní bázi podniku. Navrºené modely tvo í související celek a navzájem na sebe odkazují. V procesech je brán ohled na pouºití jednotlivých ²ablon, pro konkrétní pot eby je v²ak moºné p evzít jenom jednotlivé ásti model. ablony m ºou fungovat i samostatn, vzory spí²e popisují kroky a postupy. I spole nost, která se ve v t²í mí e nesoust edí na vzd lávání zam stnanc, mívá alespo n kolik základních kurz, jejichº absolvování je dáno p ímo zákonem (nap íklad poºární ochrana a bezpe nost práce). Po p idání n kolika málo dal²ích kurz, kterými musí zam stnanec v ur itém cyklu projít, m ºe taková pom cka odbourat zbyte né administrativní procesy. Modely jsou konkrétn popsané na následujících stranách této kapitoly. Kompletní sestava model je sou ástí p ílohy, kv li jejich obsáhlosti samotný text práce obsahuje pouze vybrané vzory. 25

32 4.1.1 Pouºití vzor ve vzd lávání Ze záv r analýzy zkoumající organizaci vzd lávacích proces vyplynuly ur ité záv ry: Na organizaci vzd lávání se v pravidelných intervalech v nuje zna ná ást prost edk. Na administraci vzd lávání se podílí více pracovník z jednotlivých odd lení spole nosti. Tyto operace a procesy se v pravidelných intervalech opakují a probíhají v cyklech. Vzd lávací procesy opakující se v cyklech jsou totoºné pro zam stnance na stejných nebo podobných pozicích. Z vý²e uvedených záv r vyplynula pot eba pro nalezení opakujících se cykl a identikaci spole ných prvk na úrovni pozic. Cílem pro vyuºití vzor je minimalizace asu a prost edk v novaných na automatizaci proces. Nespornou výhodou vzor je moºnost jejich op tovného pouºití. Navzdory vy²²ím po áte ním náklad m (proces ºivotního cyklu BPM od analýzy po nasazení a otestování) se po aplikaci vhodn navrºených vzor proces automatizuje. Cílem je najít ideální zp sob e²ení dané situace a tento konkrétní zp sob opakovan aplikovat na stejnou situaci. Je z ejmé, ºe p i standardní situaci problém e²íme jenom jednou. Ne poprvé, nýbrº je²t ve fázi analýzy Vzd lávací prol zam stnance Vzd lávací prol zam stnance je mnoºina informací p i azených ke konkrétnímu zam stnanci. Tvo í pr ez jeho ºivotním cyklem ve spole nosti, od p ijetí aº do skon ení jedné iterace (p estup, pový²ení nebo ukon ení pracovního pom ru). Prol je pevn p i azen k zam stnanci a na základ pracovní pozice pomáhá sm ovat profesní a vzd lávací vývoj zam stnance nap í spole ností. Prol je zam stnanci p i azen je²t p ed jeho nástupem do zam stnání. Na základ pozice se vybere vhodný kontrolní seznam, který provází zam stnance zku²ební dobou. Typ pracovní pozice ur uje mnoºinu povinných kurz, které musí zam stnanec vykonávat (jednorázov i opakovan ), stejn jako vhodné volitelné kurzy. Zam stnanec i manaºer mají k dispozici seznamy v²ech relevantních kurz. Prol také specikuje odli²nosti mezi jednotlivými pozicemi a to i na základ mnoºiny povinných a volitelných kurz. Zjednodu²uje tak proces pový²ení nebo p estupu na jinou pozici. P edpokladem je, ºe prol denuje ur itou hierarchii pozic (obr. 1). Kaºdé pozici jsou p i azeny kurzy, které jsou pro její výkon nezbytné a zam stnanec je musí absolvovat. Jednodu²e se tak dá porovnat mnoºinový rozdíl kurz. V konkrétním p ípad, kdy se zam stnanec (nap. po porad s manaºerem, tento p ípad je zobrazen i v modelech) 26

33 rozhodne zm nit pozici, musí nejd ív absolvovat kurzy pot ebné pro výkon práce na nové pozici. P ed zavedením prol do rem se musí investovat netriviální mnoºství asu do p esného popisu pozic. Pro kaºdou pozici se musí ur it nezbytné dovednosti, kurzy nebo ²kolení. Proly ve vzd lávacím procesu tedy slouºí hlavn na: uchovávaní informací o vzd lávacím procesu zam stnance kontrolu pr chodu vzd lávacím procesem správu kurz výb r volitelných kurz v rámci benet zjednodu²ení procesu p estupu mezi pozicemi zjednodu²ení procesu pový²ení p ehled o udrºování kvalikace vyhledávání lidí s podobnými pozicemi (sdílení znalostí, pomoc p i e²ení úkol ) plánování a organizace hromadných ²kolení zjednodu²ení p ehledu nad ízených o ²koleních zam stnanc p i azení související databáze ur ené ke sdílení znalostí Obr.2 Hierarchie pozic Obrázek se znázorn nou hierarchií pracovních pozic nabízí moºnosti za azení jednotlivých pracovních pozic. Kaºdá pozice má jinou mnoºinu povinných kurz, p i emº volitelné kurzy na niº²í pozici bývají povinnými na pozicích nad azených. Díky tomuto systému je jednodu²²í specikovat rozdíly jednotlivých pozic z hlediska pot ebných znalostí. Rovn º se ur í vzájemn podobné pozice, které mají základní mnoºinu kurz stejnou. Prol zam stnance je denován následujícími údaji: 27

34 unikátní identika ní íslo zam stnance jméno zam stnance pozice (v textové form, p ípadn s íslem pozice. To m ºe být odvozeno ze stromu jako na obrázku) úrove pozice historie absolvovaných kurz Tyto údaje jsou totoºné pro jakoukoliv pozici. Po p ijetí nového zam stnance se vytvo í instance prolu zavedením jeho konkrétních údaj. Podle pozice se doplní následující poloºky: povinné kurzy (kaºdá pozice má seznam povinných kurz ) plánované kurzy (na za átku dochází k automatickému vypln ní podle typu pozice) volitelné kurzy (plánuje a schvaluje manaºer, zam stnanec o n m ºe poºádat) kontrolní seznam (p ijetí a za²kolení zam stnance) Tyto poloºky jsou r zné pro jednotlivé pozice. Z analýzy a hierarchií pozic vyplývá, ºe kaºdá pozice má jinou mnoºinu povinných a volitelných kurz. Prol zam stnance je obecná ²ablona slouºící k popisu pozice, kterou zam stnanec zastává. Kaºdému zam stnanci se p id lí prol odvozený od jeho pozice. Tyto informace budou slouºit k automatizaci vzd lávacího procesu zam stnance b hem jeho p sobení na pracovi²ti: p i azení Kontrolního seznamu ke konkrétnímu zam stnanci p i azení povinných a volitelných kurz moºnosti porovnání pozic podle p ekryvu mnoºiny kompetencí zjednodu²ení procesu p estupu na jinou pracovní pozici zjednodu²ení procesu pový²ení p edvypln ní plánu PAG (Personal Annual Goals) p idání p íznaku pro týmy - cesta jak p idat prvky knowledge managementu (diagram eky..) vytvo ení osobní stránky zam stnance 28

35 Personal Annual Goals (PAG) Sou ástí ²ablony vzd lávacího prolu zam stnance je také seznam PAG. Slouºí na ur ení osobních cíl zam stnance v oblasti vzd lávání a profesního r stu. Zam stnanec má p ehled o povinných a volitelných kurzech p i azených ke své pozici, ale m ºe se zajímat i o kurzy na jiných pozicích. Pokud má v dlouhodobém plánu profesn r st, ví, které kurzy pot ebuje absolvovat a na jakou odbornou úrove postoupit. Postupn si tak bude plnit díl í cíle. Manaºer má p ehled o cílech svého pod ízeného a pravideln je kontroluje. Body PAG jsou: povinné kurzy volitelné kurzy dlouhodobé cíle krátkodobé cíle 4.2 Kontrolní seznam Kontrolní seznam (checklist) je seznamem úkol, které je pot eba vykonat v ur ité dob. Jedna ást se zam uje na p ípravu zázemí pro nového zam stnance, druhá slouºí p ímo zam stnanci pro pln ní úvodních úkol ve spole nosti. Rozeznáváme tedy dva typy kontrolního seznamu: pro manaºera v t²ina úkol se vykonává p ed plánovaným nástupem zam stnance pro zam stnance seznam úkol, které zam stnanec po nástupu do zam stnání vykoná s pomocí p id leného kolegy P íprava na p íchod zam stnance P íprava na nástup zam stnance za íná ur itou dobu p ed jeho plánovaným nástupem. Aby mohl zam stnanec za ít vykonávat práci, musí mít funk ní v²echny p ístupy, p id leno pracovní místo, pot ebný hardware, atd. Cílem celé p ípravy a p edem plánovaného rozvrºení úkol je snaha eliminovat situace, kdy bude zam stnanci bránit v práci nap íklad absence n kterého z nástroj. P íprava se d lí na následující hlavní oblasti: p id lení pracovního místa zavedení p ístupových práv, ú t, ových seznam organizace úvodních ²kolení 29

36 p id lení kolegy v roli pomocníka Kaºdá pozice má specickou mnoºinu úkol, které je pot eba p ipravit. Pr nik t chto mnoºin je obecn neprázdný, zna í kategorie nutné pro vykonávání jakékoliv pozice. Existují v²ak i pozice, které nemají p id leno pracovní místo, práce je vykonávaná z domova nebo zam stnanec tráví v t²inu asu na cestách. Vzhledem k astému problému nedostatku fyzických míst (nebo s ohledem na efektivní vyuºívání míst) ve v t²in spole ností se lidem, kte í tráví na pracovi²ti mén jak polovinu pracovního týdne, m ºe p id lit nestálé místo v spole ných prostorách (konferen ní místnost, u ebna). Podnikové entity podílející se na p íprav p ed p íchodem zam stnance: Odd lení lidských zdroj (HR) Nový zam stnanec musí po nastoupení absolvovat n kolik základních ²kolení. Mezi zákonem stanovené pat í nap íklad ²kolení o bezpe nosti práce. Dále to m ºe být ²kolení idi, orienta ní ²kolení a v neposlední ad takové odborné ²kolení, které pot ebuje k výkonu práce absolvovat co nejd íve. Odd lení informa ních technologií (IT) IT p id luje zam stnanci po íta a p íslu²ný hardware, dále práva, ú ty a p ístupy. P id lený po íta musí mít nainstalovaný software aktuální verze. Odd lení technických prost edk a za ízení (Facilities) Neº zam stnanec nastoupí do práce, za p edpokladu p id leného pevného pracovního místa, manaºer pov í p íslu²né odd lení zaji²t ním tohoto místa, zavedením telefonu, atd. Odd lení zajistí v²echny technické a údrºbové záleºitosti. Kolega v roli pomocníka Pomocník (anglicky Peer, toto pojmenování je také pouºito v modelech) je osobou zodpov dnou za zau ení a zasv cení nového zam stnance v prvních t ech m sících zku²ební doby. Zam stnance provádí prost edím, pomáhá mu v orientaci a prochází s ním základní technické záleºitosti (nastavení ú t ). Zárove slouºí jako pomocná osoba p i rozhodovacím procesu o vhodnosti výb ru kandidáta a posouzení jeho kompetencí. Tuto osobu ur uje manaºer, ideáln je to zam stnanec se zku²enostmi a s podobným popisem práce. Pomocník pomáhá zam stnanci aº v pr b hu zku²ební doby, v této fázi je pouze zvolen manaºerem. Kaºdá spole nost má jinou mnoºinu p ípravných úkol, diplomová práce toto rozd lení povaºuje za obecn platné. P edpokladem je, ºe kaºdý zam stnanec spole nosti pohybující se v oblasti IT pot ebuje k práci pracovní zázemí, po íta, ú ty do remních server, atd. Manaºer p ed p íchodem nového zam stnance kontroluje, jestli byly v²echny body dodrºeny. Je povinností manaºera ohlídat p ipravenost jednotlivých bod, prioritou je 30

37 snaha zabránit aby zam stnanec nastoupil do zam stnání a nemohl vykonávat svou práci z d vod nedostate né p ipravenosti odd lení na jeho nástup. Stanovené oblasti nemají specikované priority, jeº jsou stanoveny manaºerem p i revizi kontrolního seznamu. ablona prolu specikuje, které body jsou pro danou pozici více d leºité a mají mít p ednost. Manaºer ²ablonu manuáln zkontroluje a podle pot eby upraví. Masivní úpravy v²ak nejsou p edpokládané, p ípadné modikace jsou záleºitostí pouze vysoce individuálních p ípad. P íprava na p íchod zam stnance za íná u manaºera, ten podle svého kontrolního seznamu vykoná následující kroky: poºádání o vytvo ení pot ebných ú t objednání hardware a jiného za ízení p i azení pracovního místa, telefonu za ízení kurz, které musí zam stnanec absolvovat v co nejkrat²ím ase po nástupu do práce revize kontrolního seznamu zam stnance, p ípadné úpravy zvolení pomocníka zadání úkol V²echna p idruºená odd lení konají pouze na základ na ízení manaºera, ten oznámí co v²echno bude pot eba za ídit. Po vykonání kontroluje, jestli v²echno prob hlo správn a kvalita výstup je dostate ná pro p íchod zam stnance. Manaºer p ebírá zodpov dnost za správné provedení v²ech úkol, kdyº nastane problém, poºádá p íslu²né odd lení o nápravu. Seznam krok, které provádí manaºer p ed nástupem zam stnance, je obsaºen v p íloze B. Se seznamem se za íná pracovat s takovou asovou prodlevou p ed plánovaným nástupem zam stnance, aby bylo v²echno pot ebné nachystané a zam stnanec mohl za ít pracovat. Kroky jsou zobecn ním reálného seznamu spole nosti RedHat. Jelikoº není moºné zve ejnit interní dokument, jednotlivé kroky jsou pouze obecným zpracováním reálné situace. Tento p ístup je zcela korektní, jelikoº kaºdá spole nost má odli²né procesy, li²í se pouºívaný hardware, software a vyuºívané sluºby. Spole nost si tedy seznam p izp sobí podle interních zásad a pravidel. Jednotlivé poloºky nemusí být pln ny v asové posloupnosti, p ípadné priority je moºné doplnit individuáln. ablona vedle hrubého vý tu bod obsahuje popis a instrukce jak s jednotlivými body pracovat. 31

38 4.2.2 Pr b h zku²ební doby Druhý kontrolní seznam je ur ený pro nastupujícího zam stnance a jeho pomocníka. Speci- kuje úkoly, které musí zam stnanec vykonat po nástupu do práce aº do ukon ení zku²ební doby. Krom základních ²kolení sem pat í organiza ní, technické a provozní záleºitosti a seznámení s novým prost edím. V záv ru zku²ební doby má zam stnanec jiº v²echny úkoly spln né. Jeho poslední povinností je napsání záv re né zprávy. Krom vykonávání úkol souvisejících s prací zam stnanec e²í i technické a organiza ní záleºitosti, nap íklad: kontrola p ístup ov ení funk nosti ú t absolvování úvodních ²kolení orientace v prost edí N které z t chto úkon plní pod dohledem pomocníka, tedy záchytné osoby, která pomáhá zam stnanci v základní orientaci v novém prost edí. Nejd leºit j²í funkce pomocníka jsou: p edávání zku²eností osvojení remní politiky orientace v prost edí zasv cení do pracovního procesu a popisu práce nastavení technických záleºitostí asistence p i nastavení ú t zam stnance, kontrola nastavení pokyny k uºívání ú t záv re ná zpráva o kompetencích zam stnance Nejz eteln j²ím d vodem pro p id lení pomocníka je tedy leh í a rychlej²í za len ní nového zam stance do jeho role a pomoc p i e²ení triviálních úkol technického rázu. Z pohledu práce je ov²em nejd leºit j²ím aspektem p edávání zku²eností. Zam stnanec získá v t²í jistotu, kdyº má za sebou na za átku pomocníka, p i emº to nemusí znamenat jeho nesamostatnost. D leºitá je kombinace fakt, ºe pomocník kdysi pro²el za²kolením, je zku²ený a pracuje na stejné, respektive podobné pozici jako zam stnanec. Zku²ební doba nevyplývá p ímo ze zákona, v práci v²ak budeme p edpokládat její existenci a asov ohrani ené trvání (typicky t i m síce, coº je nejdel²í zku²ební doba 32

39 pro nevedoucí pozice 1. Zku²ební doba je zárove synonymem k dob, kterou pot ebuje zam stnanec na základní zapracování v nové pozici a osvojení si orientace, remní politiky, atd Hodnocení p ed koncem zku²ební doby Zam stnanec má na zapracování p edpokládané necelé t i m síce, p ed vypr²ením této doby se manaºer rozhoduje, zda je s výkonem zam stnance spokojen. D leºitou osobou v tomto rozhodovacím procesu je pomocník. Celou dobu zam stnance provád l a má tak p ehled o jeho schopnostech. Na základ vzájemné spolupráce vypracuje report a dodá ho manaºerovi. Obdobný report zpracuje i zam stnanec, jehoº forma je tém shodná s formou reportu pomocníka. Slouºí nejen na posouzení výkonnosti a schopností zam stnance, ale také jako zp tná vazba kontrolního seznamu a organiza ních záleºitostí. Jestliºe se v pr b hu zku²ební doby objevil problém, je nutné ho e²it a vyvinout snahu, aby se stejná situace v budoucnu neopakovala. To je d vod, pro se chyby reportují dvakrát, m ºe se stát, ºe jeden z dvojice zam stnanec - pomocník by situaci za chybu nepovaºoval a tudíº ji nahlásí aspo ten druhý. K e²ení neexaktních p ípad je také lep²í pohled z více stran. Otázky, u kterých v reportu vzniká pot eba zodpov zení jsou: Byly kroky s asovou sousledností správn naplánované? Nevznikly prodlevy? Byly úkoly v kontrolním seznamu formulované srozumiteln? Nevznikl informa ní ²um? Chyb ly zásadní informace v kontrolním seznamu b hem pln ní úkol? Bylo p i nástupu do zam stnání p ipraveno v²e tak, aby nic nebránilo pracovnímu výkonu? Byly bezchybn p ipraveny p ístupy a ú ty? Hodnocení organizace úvodních ²kolení Hodnocení pomocníka Tyto otázky jsou zpracovány do ²ablony záv re ného reportu, viz p íloha A. 4.3 Vzory Následující kapitola popisuje a vysv tluje vytvo ené vzory, jimiº jsou modely v notaci BPMN 2.0. Kompletní vzory jsou uvedeny v p íloze, sama kapitola obsahuje pouze jejich výb r

40 Jako nástroj pro modelování byl pouºit webový nástroj Signavio, který nabízí akademické licence pro studenty, vyu ující a výzkumné pracovníky. Nástroj krom jiného podporuje BPMN 2.0, nevyºaduje instalaci a umoº uje kolaborativní spolupráci. Nespornou výhodou je i to, ºe je zdarma, coº z n j d lá nástroj vhodný pro akademické prost edí. 2 V této fázi nejsou vzory spustitelnými procesy, ale spí²e metodickými pokyny a návodnými kroky k ízení vzd lávání. Smyslem model je sjednotit pr b h asto opakovaných inností a nalézt vzor, tedy ideální a schválený postup aktivit pro vzd lávání pracovník. Tento vzor je následn nutné modikovat a optimalizovat podle zab hnutých proces ve spole nosti, a teprve poté ho za ít opakovan vyuºívat. Po kaºdé iteraci je vhodné ohlédnout se, získat zp tnou vazbu a ujistit se, ºe proces je²t není t eba aktualizovat. P i hledání vzor se dá spolehnout na to, ºe jisté procesy organiza ního charakteru jsou stabilní a m ní se jen z ídka. Jestliºe se tyto procesy asto opakují a pokaºdé je nutné za ídit související administraci, z procesu se stává vhodný kandidát na sestavení vzoru Vzd lávací cyklus zam stnance Kaºdý ze vzor lze za lenit do jedné z následujících kategorií: Obr.3 Vzd lávací proces Tyto kategorie reprezentují vzd lávací proces zam stnance, který za íná je²t p ed jeho plánovaným nástupem do práce. Jedna iterace tohoto procesu tedy za íná p ijetím zam stnance a kon í jeho pový²ením i p estupem na jinou pracovní pozici. Znamená to, ºe jakmile byl jeden cyklus vzd lávacího procesu ukon en, zam stnanec dosáhl odborného maxima své pozice a postoupil dále. Jednotlivé fáze zahrnují: P ijetí zam stnance Fáze za íná je²t p ed plánovaným nástupem zam stnance do práce. Je t eba nachystat zázemí, techniku, p ístupy atd. Manaºer v²echno pot ebné za ídí podle Kontrolního seznamu p i azeného k pozici. Za²kolení zam stnance Tato fáze je synonymem pro zku²ební, ve v t²in p ípad t ím sí ní, dobu. Zam stnanec plní zadané úkoly podle Kontrolního seznamu s pomocí p id leného pomocníka. Ten kontroluje odborné i povahové kompetence zam stnance a p ed skon ením zku²ební doby sepí²e report se zhodnocením zam stnance a zp tnou

41 vazbou k seznamu. Zam stnanec pí²e tém stejný report, zhodnocuje své první m síce a popisuje spolupráci se svým pomocníkem. Reporty i zp tnou vazbu hodnotí manaºer a v p ípad pot eby z nich vyvozuje d sledky. Vzd lávání zam stnance V této fázi je zam stnanec jiº v plném pracovním tempu. Základním za²kolením jiº pro²el, ale stále musí absolvovat povinné kurzy, n které nové, jiné navazující i periodické. Seznam kurz k naplánování má zam stnanec p ístupné ve svém popisu prolu. Plánuje si jednotlivé kurzy, jejich následné absolvování je zazna eno a kurz se objeví v historii spln ných kurz. Zam stnanec si m ºe plánovat také volitelné kurzy, jeº jsou schvalovány manaºerem. Volitelné kurzy mohou být sou ástí benet dané spole nosti. O plánování a pln ní kurz má p ehled manaºer. Jestliºe zam stnanec prome²ká termín zápisu do povinného kurzu, stává se nekvalikovaným a manaºer o tomto stav obdrºí notikaci. Pravidelné plánování kurz a vzd lávacích i profesních cíl zam stnancem probíhá v ²ablon zvané PAG (Personal Annual Goals, ili profesní výro ní cíle). Manaºer jednodu²e schvaluje volitelné kurzy, p edem naplánované zam stnancem. Zvolené kurzy by m ly sm ovat k pln ní stanovených cíl zam stnance. Pový²ení zam stnance Tato fáze se protíná se vzd lávací fází a pokra uje ukon ením jedné iterace vzd lávacího procesu zam stnance na konkrétní pozici. Zam stnanec si v ²ablon PAG stanovuje své cíle. Je p edpokladem, ºe po ur ité dob chce profesn r st. Volí si kurzy, které mu v tomto sm rování mohou pomoci. Pomocí ²ablony popisu prol si zjistí, jaká kvalikace mu chybí na pozici ke které mí í a PAG si plánuje tak, aby splnil tyto nedostatky. ablona prol ukazuje rozdíly mezi podobnými pozicemi, nej ast ji se bere v úvahu postup na nejbliº²í nad azenou pozici nebo p estup na jinou, odborn podobnou. Jakmile zam stnanec splní odborné p edpoklady zvolené pozice, m ºe manaºera poºádat o p estup i pový²ení a ten následn u iní nální rozhodnutí. Toto je samoz ejm dlouhodobý proces, zam stnanec by m l své tendence zna it do PAG od po átku svého zám ru tak, aby si manaºer byl této skute nosti v dom Osnova vzor Následující podkapitola uvádí p ehled vytvo ených vzor rozd lených podle ty fází vzd lávacího procesu. N které vzory jsou blíºe popsány, je na nich vysv tlen princip vytvá ení vzor a metodický pokyn pro jejich pouºití. V²echny vzory jsou z více d vod popsané v angli tin. Jelikoº jednou z výhod notace BPMN je itelnost ²irokým mnoºstvím lidí, bylo by zbyte né tuto p ednost zuºovat pouze na lidi ovládající eský jazyk. Dal²ím d vodem je dokumentace projektu Medusy, která je psaná primárn v anglickém jazyce. V 35

42 následující osnov je pouºit eský p eklad názvu vzoru a v závorce je uveden anglický originál pro jednodu²²í p i azení vzor z p ílohy. U kaºdého vzoru je stru n popsán jeho význam Fáze P ijetí zam stnance P íprava na p íchod zam stnance Anglický název Preparation for the employee arrival Akté i podílející se na procesu: Popis vzoru: zam stnanec manaºer IT odd lení Odd lení lidských zdroj Odd lení údrºby Vzor je p episem Kontrolního seznamu pro manaºera. Slouºí na popsání krok, které manaºer za izuje po p ijetí zam stnance (resp. po podpisu smlouvy) aº do jeho nástupu. Manaºer na izuje úkoly pro jednotlivá odd lení, jejichº výstupem je p ipravené zázemí pro nového zam stnance Fáze Za²kolení zam stnance Kontrolní seznam Anglický název Checklist Akté i podílející se na procesu: Popis vzoru: zam stnanec manaºer pomocník Absolvování Kontrolního seznamu. 36

43 Zam stnanec po nástupu do práce za ne postupn plnit poloºky z Kontrolního seznamu. Krom toho plní klasické pracovní úkoly a seznamuje se s prost edím. Úkony provádí za asistence pomocníka, v p ípad problému zasahuje i manaºer. Na konci procesu, tedy v dob krátko p ed vypr²ením zku²ební doby si zam stnanec poprvé vyplní PAG ²ablonu a ur í si tak cíle na dal²í období. Poslední poloºkou je zp tná vazba pro manaºera (Záv re né zhodnocení), kterou vyplní zam stnanec i pomocník Fáze Vzd lávání zam stnance Obr.4 Vypracování úkolu I Vypracování úkolu I Anglický název Task elaboration I Akté i podílející se na procesu: zam stnanec manaºer 37

44 Popis vzoru: Vypracování zadaného úkolu od manaºera. Obsahuje report p ípadného problému zpátky nad ízenému. Vypracování úkolu II Anglický název Task elaboration II Akté i podílející se na procesu: Popis vzoru: zam stnanec manaºer pomocník Vypracování zadaného úkolu od manaºera, s externí pomocí. V p ípad, ºe zam stnanec neumí splnit zadaný úkol, m ºe poºádat o pomoc kolegu v rámci zásad Knowledge managementu. Sou ástí je vypracování zprávy o e²ení úkolu. Zapsání do povinného kurzu Anglický název Aplication for compulsory course Akté i podílející se na procesu: Popis vzoru: zam stnanec manaºer Zapsání do kurzu na základ na ízení manaºera. Zam stnanec musí absolvovat kurzy, které jsou pro jeho pozici ozna ené jako povinné. Jestliºe tak neu iní ve stanovené dob, manaºer obdrºí notikaci. Zapsání do volitelného kurzu Anglický název Aplication for optional course Akté i podílející se na procesu: zam stnanec 38

45 Popis vzoru: manaºer šádost o zápis volitelného kurzu, zam stnanec ºádá manaºera. P edpokladem je nastavení ºádosti absolvovat volitelný kurz v cílech zam stnance. Jestliºe manaºer souhlasí s absolvováním kurzu a profesním r stem zam stnance, kurz povolí. Získávání pot ebných znalostí I Anglický název Getting related information and knowledge I Akté i podílející se na procesu: Popis vzoru: zam stnanec Získávání znalostí p ed pln ním úkolu. P íprava na vypracování netriviálního úkolu obsahující popis e²ené situace za p edpokladu, ºe zam stnanec uº podobný úkol vypracoval a má zku²enosti. Získávání pot ebných znalostí II Anglický název Getting related information and knowledge II Akté i podílející se na procesu: Popis vzoru: zam stnanec Získávání znalostí p ed pln ním úkolu, vyhledání e²ení v LMS spole nosti. P íprava na vypracování netriviálního úkolu obsahující popis e²ené situace za p edpokladu, ºe zam stnanec je²t podobný úkol ne e²il. Pro vy e²ení úkolu zam stnanec vyhledá ve znalostní bázi podniku e²ení podobného p ípadu. Získávání pot ebných znalostí III Anglický název Getting related information and knowledge III Akté i podílející se na procesu: zam stnanec 39

46 Popis vzoru: pomocná osoba, kolega Získávání znalostí p ed pln ním úkolu, vyhledání vhodné osoby, která uº podobný úkol e²ila. P íprava na vypracování netriviálního úkolu obsahující popis e²ené situace za p edpokladu, ºe zam stnanec je²t podobný úkol ne e²il. Pro vy e²ení úkolu zam stnanec vyhledá ve znalostní bázi podniku osobu na podobné pozici, která uº podobný úkol e²ila. Pln ní PAG seznamu Obr.5 Pln ní PAG seznamu Anglický název Fulllment of Annual Personal Goals (PAG) Akté i podílející se na procesu: Popis vzoru: zam stnanec manaºer Po áte ní vypln ní dokumentu s cíli zam stnance. Ur ení cíl Personal annual goals. 40

47 Zam stnanec pravideln nastavuje cíle v oblasti vzd lávání a povinné a volitelné kurzy, které má absolvovat v nadcházejícím období. Dále vyplní cíle, které korespondují se zvolenými kurzy. Manaºer vypln ný dokument zkontroluje a v p ípad pot eby vrátí na dopln ní. Revize PAG seznamu Anglický název Revision of Annual Personal Goals (PAG) Akté i podílející se na procesu: Popis vzoru: zam stnanec manaºer Kontrola PAG dokumentu nad ízeným, po skon ení jednoho intervalu. Manaºer má moºnost dohlédnout, jaké cíle si zam stnanec ur il a jak pokra uje v jejich pln ní Fáze Pový²ení zam stnance Obr.6 Pln ní poºadavk pro p estup 41