4 CHARAKTERISTIKA ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ

Transkript

1 4 CHARAKTERISTIKA ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ Obr. 1 Zájmové území se zakreslenými hájenými lokalitami Žeravice, Zábeštní Lhota, Penčice

2 4.1 Charakteristika území, popis současného a výhledového stavu Zájmové území se nachází severně od statutárního města Přerov, zčásti v jeho severním okraji (viz příloha 1 Správní členění území), ve zvlněném krajinném prostředí s údolími vodotečí Olešnice a Říky a zalesněnými horizonty. Část obcí v daném území je integrována do správního území Přerova a tvoří jeho samostatné městské části (VII. Čekyně, XII. Žeravice, XIII Penčice a Penčičky). Prostředí představuje kvalitní bydlení na okraji Přerova, které má dobré předpoklady pro rekreaci a turistiku obyvatel města a okolí. Jedná se o atraktivní členité území s kopcovitým reliéfem a rozsáhlými lesními komplexy a hodnotnými přírodními prvky. Atraktivita rekreačního využívání krajiny je rovněž vázána na přítomnost vodních toků a řady vodních ploch. Nachází se zde chatové a zahrádkářské kolonie, zejména v rekreační oblasti mezi obcemi Žeravice a Penčice. Celé sledované území s prstencem lidských sídel tak vytváří cenný přírodní rámec statutárního města Přerov v jeho severní části. Rozsah řešeného území představuje správní území Přerov (k.ú. Čekyně, Penčice, Penčičky, Žeravice), Zábeštní Lhota (k.ú. Zábeštní Lhota), Lhotka (k.ú. Lhotka u Přerova) a Tršice (k.ú. Tršice). Z hlediska dalšího rozvoje obcí a vymezení zastavěných a zastavitelných ploch lze konstatovat, že uvedené obce a městské části Přerova mají převážně ulicový charakter, jsou většinou sevřeny v úzkých údolích, jejichž svahy omezují rozsah zastavitelného prostoru a determinují možnosti dalšího rozvoje obcí. Pouze v Čekyni se údolí zčásti otevírá, což nabízí určitý rozvojový potenciál. Širší sledované území lze charakterizovat jako kulturní, zemědělsky obhospodařovanou oblast s pravidelně roztroušenými malými či středně velkými sídly. Kopcovité výběžky Nízkého Jeseníku mají charakter členité pahorkatiny se zaoblenými hřbety, navzájem oddělenými různě zahloubenými údolími vodních toků, mezi nimiž vynikají zmíněná údolí Olešnice a jejího levostranného přítoku Říky. 4.2 Charakteristika povodí Olešnice Olešnice je levostranným přítokem toku Morávky. Od zaústění do Morávky po jez v km 6,575 je tok ve správě Povodí Moravy, závod Olomouc. Od tohoto jezu po most do vojenského prostoru v km 24,49 spravuje Olešnici Zemědělská vodohospodářská správa, Oblast povodí Moravy a Dyje, pracoviště Olomouc. Úsek od km 24,49 k prameni obhospodařuje Vojenský újezd Libavá. Hlavní přítok Říka s Kyjankou jsou ve správě ZVHS Olomouc. Tok Olešnice pramení na jižních svazích Oderských vrchů a zájmovým územím prochází v katastrálním území Penčice, Penčičky, Lhotka a Žeravice. Údolní niva Olešnice je v současné době využívána zčásti pro zemědělskou výrobu. Většinou jsou podél koryta louky, zčásti pastviny, v intravilánu většinou zahrady či místní komunikace. Komunikační síť je v zájmovém území tvořena silnicemi II. a III. třídy. Kapacita koryta Olešnice v polní a luční trati je menší než pětiletá voda. K rozlivům dochází po poměrně plochém inundačním území většinou do pravého břehu. K velkému zaplavování pozemků (orné půdy) při povodních většinou nedochází. Ztráty ve vegetačním období na polních kulturách i lučních pozemcích nejsou velké. V zastavěné části obcí je koryto Olešnice v průměru kapacitní do Q 50. Při velkých vodách zde dochází k drobným rozlivům. V prostorech vesnic i v polních a lučních tratích jsou toky Olešnice i Říky porostlé po obou březích kvalitními zapojenými břehovými porosty. Z celkového povodí Olešnice 137,813 km 2 zaujímá plocha lesů 30%. V horních partiích povodí dosahuje lesnatost 90%. Rozmístění lesů je z hlediska vodohospodářského příznivé, neboť převážná část lesů leží poblíž rozvodí, tedy v území prameniště toků. Druhová skladba porostů již příliš neodpovídá přirozené skladbě. V současné době v těchto lesních porostech dominuje smrk a borovice. Plochy dílčích povodí ČHP název povodí plocha povodí Olešnice nad Říkou 32,24 km Olešnice pod Říkou 82,15 km Brodek vodočet 109,84 km ústí do Morávky 137,81 km Říka 49,91 km 2

3 4.3 Dotčená chráněná území a kulturní památky, územní střety Ochrana přírody a krajiny Zvláště chráněná území (ZCHÚ) V zájmovém území (v ploše zátopy výhledové lokality Žeravice) se nachází jedno maloplošné, zvláště chráněné území - přírodní památka Lhotka u Přerova: PP Lhotka u Přerova byla zřízena dne na ploše 5,6 ha. Leží v nadmořské výšce od 240 do 270 m n. m. Na jižním okraji obce Lhotka se nad říčkou Olešnicí na prudkých svazích uchoval ostrůvek teplomilné vegetace. Předmětem ochrany je uchování a rozvoj vzácné vegetace skalní a drnové stepi a jedné z nejbohatších lokalit květeny na Přerovsku. Z rostlinných druhů se zde vyskytují např. rozrazil klasnatý, hvozdík kartouzek, máčka ladní, růže galská atd. Území Lhotka bylo dle 14 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny vyhlášeno za zvláště chráněné území. Obr. 2 Kulmské droby v PP Lhotka u Přerova V širším území mimo prostor hájené lokality Žeravice se dále nachází tato chráněná území přírody: - Čekyňský kopec (PP Na Popovickém kopci) o rozloze 2,9 ha, chráněný od r Jedná se o oblast stepní a teplomilné květeny, zachované jen sporadicky na Hané, směrem JV od hájené lokality. Lokality soustavy NATURA 2000 Zájmové území není součástí soustavy Natura V širším zájmovém území se nachází evropsky významná lokalita CZ Bečva Žebračka. Jedná se o nivu řeky Bečvy se zachovalými komplexy lužních lesů. Významné krajinné prvky (VKP) V rámci obecné ochrany přírody a krajiny mají zvláštní postavení významné krajinné prvky. Podle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny jsou významnými krajinnými prvky obecně lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a dále jiné části krajiny, které příslušný orgán ochrany přírody zaregistruje. Kromě zákonem stanovených VKP jsou v širším sledovaném území dále registrovány: - Na katastrálním území Žeravice je registrován významný krajinný prvek Vápencové zmoly (terénní deprese po těžbě vápence) a významný krajinný prvek Skalice (zmoly po těžbě vápence), oba směrem JZ pod profilem hráze Žeravice. Územní systém ekologické stability (ÚSES) V řešeném území se nachází skladebné prvky územního systému ekologické stability regionálního významu - regionální biokoridory RK 1520 a 1536 (v části tvořené údolím Olešnice) a regionální biocentrum RBC 165 (na toku Olešnice - severně od MČ Přerov VII - Čekyně). RBC 165 zaujímá lesnaté, převážně západně orientované svahy údolí Olešnice. Z biocentra vycházejí dva zmíněné regionální biokoridory: - na východní straně regionální biokoridor RK 1520 vedoucí svahy údolí Olešnice a následně Říky do

4 regionálního biocentra RBC 167 Zámecký kopec v katastrálním území Veselíčko. - na západní straně regionální biokoridor RK 1536 směřující nejdříve podél údolí Olešnice, dále pak severním směrem do regionálního biocentra RBC 166 Chlum v katastru Velký Týnec. Lokální úroveň územního systému ekologické stability je zastoupena hydrofilními a mezofilními větvemi. V řešeném území je hydrofilní větev vázána na tok Olešnice. Součástí hydrofilních větví jsou navržená lokální biocentra. Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) V širším zájmovém území se nachází chráněná oblast přirozené akumulace vod Kvartér řeky Moravy. Vnější hranice CHOPAV se nachází cca 3,0 km směrem JZ Území dotčená ochranou nerostných surovin V zájmové oblasti se nachází území dotčená ochranou nerostných surovin. V ZÚR OK (v textové části odůvodnění) jsou uvedeny zásady využití těchto území. Jedná se o následující dva objekty, které jsou v územním střetu s hájenou vodní nádrží Žeravice: Výhradní ložisko Předmostí č stanovená územní ochrana: DP Předmostí č , CHLÚ - Předmostí Žeravice č surovina: vápenec vysokoprocentní stav: objekt netěžený zastavená těžba v rámci DP - územní střet s VN Žeravice v severní části Výhradní ložisko Kokory č stanovená územní ochrana: DP Kokory č , CHLÚ - Předmostí Žeravice č surovina: Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu - travertin stav: objekt netěžený zastavená těžba v rámci DP - částečný územní střet s VN Žeravice U obou výhradních ložisek je v ZÚR OK uvedeno, že zásady využití těchto objektů budou upřesněny v aktualizaci zásad územního rozvoje na základě územní studie, která prověří reálné možnosti rozsahu využití objektů při zohlednění ochrany kulturních a přírodních hodnot v území Kulturní památky V ploše zátopy výhledové lokality Žeravice se nachází kostel v Penčičkách. Širší zájmová oblast je územím, na němž je pravděpodobný výskyt archeologických nálezů. V Předmostí u Přerova, ve vzdálenosti cca 3,0 km JV od hájené lokality se nachází světoznámé naleziště památek pravěkého člověka. Asi let př. n. l. zde byla velká tábořiště lovců mamutů. 4.4 Vliv záměru na životní prostředí V konceptu Územního plánu statutárního města Přerov je v kap. B.5.1. Vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití stanovena koncepce ochrany přírodních hodnot a uspořádání krajiny následovně: Na území města Přerova je třeba respektovat - nedotknutelnost všech vyhlášených maloplošných chráněných území a jejich ochranných pásem, - významné krajinné prvky vyjmenované zákonem ve vymezitelných hranicích a registrované významné krajinné prvky - nedotknutelnost lokality Natura 2000 a v jejím okolí realizovat pouze takové aktivity, které nenaruší její ekosystémy, - navržené prvky územního systému ekologické stability Posuzované chráněné lokality výhledových nádrží jsou v některých případech v územním střetu s uvedenými zájmy ochrany přírodních hodnot (PP Lhotka u Přerova, VKP, ÚSES). Vzhledem k tomu, že se však nejedná o konkrétní záměry budoucí výstavby, ale pouze o územní ochranu lokalit hydrologicky, morfologicky a geologicky cenných, nelze hovořit o kolizi veřejných zájmů. Oba veřejné zájmy směřují ke stejnému cíli, jímž je nenarušení a nevratné znehodnocení chráněných lokalit zásadními změnami v území a uchování potenciálu krajiny pro potřeby příštích generací do doby, kdy

5 bude možno odpovědně rozhodnout o převažujícím veřejném zájmu. Případný budoucí střet zájmů bude řešen podle platné legislativy až v případě oprávněné potřeby retence a akumulace vody pro snížení nepříznivých účinků povodní a sucha, a po prokázaném využití ostatních vhodných opatření. 4.5 Geologické, hydrogeologické a pedologické poměry území Dle geomorfologického členění leží širší území na rozhraní dvou geomorfologických provincií České vysočiny a Západních Karpat. Oblast je zařazena do širšího celku Nízkého Jeseníku náležejícího k Jesenické oblasti Krkonošsko-jesenické subprovincie, do podcelku Tršická pahorkatina a jejího okrsku Čekyňská pahorkatina. Toto území je budováno zpevněnými sedimenty spodnokarbonských (kulmských) moravických vrstev převážně břidlicemi, drobami a prachovci, místy s vložkami devonských vápenců. Kvartérní a terciérní pokryv moravických vrstev je tvořen převážně sprašemi, sprašovými hlínami a svahovými deluvii. Kulmské droby a břidlice jsou v daném regionu prostoupeny hustou sítí puklin s mělkým oběhem podzemních vod v zóně zvětrávání a pásmu podpovrchového rozpojení hornin do hloubky m podél povrchových pásem. Prameny vázané na mělký oběh podzemních vod mají silně kolísavou vydatnost a v suchém období zanikají. Podle hydrogeologického členění patří sledované území k hydrogeologickému rajónu Kulm Nízkého Jeseníku, povodí Moravy (k.ú. Žeravice a Penčice) a rajónu 221 Moravská brána (k.ú. Vinary a Čekyně). Z hlediska pedologických poměrů tvoří povodí Olešnice zvlněný relief plošin a mírných svahů s pokryvem sprašemi, sprašovými hlínami, místy pliocenními pisčitými jíly a písčitými štěrky. Tyto půdy jsou klimatickými a biotickými vlivy transformovány. V území převládají nasycené hnědé půdy, hnědé půdy ilimerizované, kyselé a oglejené. Podél vodotečí, v nivách Olešnice a Říky, se vyskytují aluviální půdy glejové. Z hlediska geonomických poměrů spadá zájmová plocha do výrobního typu řepařského, který je vymezen na území do m nadmořské výšky s průměrnou roční teplotou 7-9 C, průměrnými ročními srážkami do 700 mm, s půdotvorným procesem hnědozemí až mírně podzolizační. Část půd v řešeném území je vysoce produkční (nivní půdy na nivních uloženinách) zařazená do I. a II. třídy ochrany. Ostatní půdy jsou v členitějších polohách Nízkého Jeseníku zařazeny do III. a IV. třídy ochrany jedná se o půdy střední a nižší agronomické kvality. Řešené území se nachází v klimatickém regionu T2 teplém a suchém, v kódu BPEJ označeném číslem 2. Půdy zařazené do I. a II. třídy ochrany, půdy v daném klimatickém regionu jsou nejcennější, s nadprůměrnou produkční schopností, vysoce chráněné a jen podmíněně odnímatelné a zastavitelné. Do I. třídy ochrany zemědělských půd jsou zařazeny půdy v katastru Žeravice, menší výměry jsou v katastrech Penčice a Penčičky. Do II. třídy ochrany jsou zařazeny půdy v zastavěném území Žeravice a v jižním okraji katastru Žeravic, v údolí Říky a Olešnice v Penčicích a Penčičkách. Do III. třídy ochrany jsou zařazeny půdy s převážně průměrnou produkční schopností v převážné části katastru Čekyně, Žeravice, Penčičky. Do IV. třídy jsou zařazeny pozemky s převážně podprůměrnou kvalitou v menších výměrách v Čekyni, Penčicích a Žeravicích. Půdy V. třídy ochrany s velmi nízkou produkční schopností se v zájmovém území nevyskytují. 4.6 Klimatické poměry Vymezené území náleží do teplé klimatické oblasti T2 s touto charakteristikou: T2 - dlouhé léto, teplé a suché, velmi krátké přechodné období s teplým až mírným teplým jarem i podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Tab. 4 Charakteristika klimatické oblasti T2 Charakteristika T2 Počet letních dnů Počet dnů s průměr. tepl. 10 C a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Prům. teplota v lednu ( C) -2 až -3

6 Prům. teplota v červenci ( C) Prům. teplota v dubnu ( C) 8.IX Prům. teplota v říjnu ( C) 7.IX Prům. poč. dnů se srážkami 1mm a více Srážkový úhrn ve veget. období v mm Srážkový úhrn v zimním období v mm Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných Nejteplejší částí povodí Olešnice je jeho nížinná část, se stoupající nadmořskou výškou teplota postupně klesá k rozvodním oblastem. Výška srážek je určena nadmořskou výškou zájmové oblasti a jejím situováním vůči převládajícímu dešťovému proudění. Tab. 5 Průměrné srážky [mm] Stanice Měsíc I II III IV V VI VII Olomouc Přerov VIII IX X XI XII Rok IV IX Tab. 6 doba trvání deště Hodnoty srážkové intenzity [l/sec/ha] periodicita 2 1 0,5 0,2 0,1 5 min 181,5 132,0 282,0 350,0 400,0 10 min 123,5 161,0 202,0 257,5 300,00 15 min 94,5 125,5 159,0 204,5 240,0 20 min 77,7 103,0 131,5 170,5 200,0 30 min 57,2 77,0 98,7 128,5 152,0 40 min 45,6 61,7 79,2 103,5 122,5 60 min 32,7 44,5 57,4 75,5 89,3 Tab. 7 Výpar [mm] měsíc I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII volná hladina 11,1 15,3 29,2 60,0 92,2 103,3 94,7 81,1 49,7 27,5 16,7 11,0 hnědozem 6,3 9,7 21,4 44,6 66,1 66,6 60,8 51,1 34,2 19,1 10,8 6,3 Vlhkostní poměry Langův dešťový faktor vyjadřující poměr srážek a teploty zařazuje povodí Olešnice do vlhké oblasti (79,6). 4.7 Údaje o povodí, hydrologické poměry Olešnice a její přítok Říka jsou dva významné toky oblasti. Pramení na jižních svazích Oderských vrchů. Vyznačují se kolísavým stavem vody. Přítoky protékají v horní trati stísněným údolím s velkým spádem. To vedlo k vytvoření řečiště s poměrně dostatečnou velikostí pro koncentrování veškeré vody. Ve střední a dolní části toku Olešnice je řečiště přerušováno četnými objekty a koryto zde zcela nestačí pojmout velké vody a dochází zde k drobným rozlivům do přilehlého údolí umocněným překážkami v toku v úseku pod Penčicemi. K nejvýznamnějším rozlivům v povodí Olešnice tak dochází zejména v dolní části v profilu Žeravice a Penčice. Na toku Olešnice jsou zbudovány tyto nádrže: - Tršická nádrž - max. zatopená plocha 12,52 ha, V max = m 3 z toho retenční prostor při plné nádrži m 3

7 - Dolní rybník - plocha 1,2 ha (využíván k intenzivnímu chovu ryb, v případě velkých vod je problematická obsluha stavidel, není stálý dozor, vzdálenost od obce 1 km) - Zámecký rybník - plocha 2,1 ha - Obtokové rybníky - 9 rybníků v k.ú. Kokory, Čekyně, Tršice, Daskabát, Velký Újezd Charakteristiky povodí Délka povodí L = 26,5 km Plocha povodí F = 137,81 km 2 Charakteristika povodí α = 137,81/26,5 2 = 0,196 patří mezi povodí protáhlá (α = 0,07 0,24 - povodí protáhlá, α = 0,24 0,50 - povodí vějířovitá) Údaje o povodí hlavní povodí - Morava od Třebůvky po Bečvu číslo hydrol. tok a místo řád plocha délka charakt. lesnatost pořadí toku povodí údolí povodí (km 2 ) (km) (F/L 2 ) (%) Olešnice nad Hadovcem IV 4,936 4,8 0, Hadovec V 6,0236 6,0 0,17 40 Olešnice pod Hadovcem IV 11,172 4,8 0, Ol. od Hadovce po Říku IV 21, Olešnice nad Říkou IV 32,237 14,8 0, Ol. od Říky po Loučku IV 28, Olešnice nad Loučkou IV 110,437 26,0 0, Ol. od Loučky po ústí IV 0, Olešnice IV 137,813 26,5 0,20 30 Morávka pod Olešnicí III 190,509 11,2 1,53 20 N-leté průtoky v m 3 /s ČHP Q 1 Q 5 Q 10 Q 50 Q profil dálnice 2 5,5 7,5 14, profil nádrže nad soutokem s Říkou pod soutokem s Říkou profil Brodek ústí Říka ústí Dlouhodobý průměrný roční průtok v profilu Brodek: Q a = 0,49 m 3 /s Spádové poměry Výškový rozdíl od pramene Olešnice k ústí do Morávky je 400 m. Průměrný relativní spád tak činí 15. Přitom však průměrný spád od pramene k Tršicím činí 20, ve středním přechodném úseku obce Tršice 8, od Tršic k Penčicím 4 a v dolní rovinné části až k zaústění do Morávky 2,5.