PRŮVODNÍ ZPRÁVA ČÁST C

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "PRŮVODNÍ ZPRÁVA ČÁST C"

Transkript

1 STUDIE PROVEDITELNOSTI PŘÍRODĚ BLÍZKÝCH PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ V POVODÍ FARSKÉHO A BORECKÉHO POTOKA PRŮVODNÍ ZPRÁVA ČÁST C LISTOPAD 2014 Vodohospodářský rozvoj a výstavba akciová společnost Nábřežní 4, Praha 5,

2 VODOHOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A VÝSTAVBA akciová společnost Praha 5 - Smíchov, Nábřežní 4 DIVIZE 02 tel: fax: STUDIE PROVEDITELNOSTI PŘÍRODĚ BLÍZKÝCH PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ V POVODÍ FARSKÉHO A BORECKÉHO POTOKA PRŮVODNÍ ZPRÁVA - ČÁST C Zpracoval: Ing. Libor Pěkný Schválil: Ing. Jan Cihlář ředitel divize 02 V Praze dne

3

4 OBSAH: 1 Úvod Popis řešeného území Přístup k řešenému území Ohrožená půda protierozní opatření Organizační opatření Agrotechnická a vegetační opatření Biotechnická opatření Retenční nádrže Suché a polosuché poldry Revitalizace Geomorfologický typ Vyhodnocení hydromorfologického stavu Typy opatření - principy PBPO Subtypy opatření v zastavěných částech obcí Provedené analýzy Analýza erozní ohroženosti území Metodika výpočtu Univerzální rovnice ztráty půdy USLE Metoda gridu Podklady, vstupní veličiny Výstupy analýzy /002 01/2015 4

5 1 Úvod Předmětem SP je návrh řešení protipovodňové ochrany města Planá nad Lužnicí systémem PBPO. Návrh opatření vychází z Metodiky a zahrnuje jak opatření na vodních tocích, tak opatření v ploše povodí a opatření ke změně managementu na vodních plochách (změnou manipulačního řádu). Opatření sledují několik cílů: zvýšení retence vody v povodí umožnění neškodného rozlivu vody v nivě zvětšení retenční kapacity rybníků zachycení povodňových průtoků v suché retenční nádrži (poldru) nad městem vhodnou manipulací na soustavě rybníků odklonění povodňových průtoků mimo intravilán přímo do toku Lužnice Část C zahrnuje povodí Boreckého potoka, tvořící širší okolí města Planá. V tomto povodí je provedena analýza stávajícího stavu a jsou vymezena riziková území a úseky vodních toků, která významně přispívají ke vzniku povodní a kde by bylo vhodné realizovat PBPO. 2 Popis řešeného území Část C zahrnuje povodí Boreckého potoka. Borecký potok ústí do rybníka Koberný, kde může docházet k transformaci povodňové vlny, ale při vyšších průtocích přesto dochází k ohrožení města zvýšenými odtoky z rybniční soustavy. Cílem SP je v této oblasti provést analýzu současného stavu a specifikovat rizikové lokality, které přispívají ke zrychlenému odtoku vody z povodí a kde by bylo vhodné realizovat PBPO. Řešeným územím je celé povodí Boreckého potoka, které je definováno povodím útvaru povrchových vod číslo Nicméně v katastrálních územích, ve kterých již byly ukončeny komplexní pozemkové úpravy (tzn. Doubí nad Lužnicí a Košice u Soběslavi, která leží v povodí Doubského potoka), bude primárně prostudován Plán společných zařízení, který je k nahlédnutí na Pozemkovém úřadě Tábor (viz kapitola Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.). Analýza území bude provedena pouze v případě, pokud bude zjištěno, že seznam opatření je možno rozšířit o další návrhy. Analýza současného stavu byla provedena dle Metodiky a doplněna terénním průzkumem. Analýza zahrnuje určení erozní ohroženosti území a odklonu vodopisné sítě vybraných vodních toků a niv od potenciálu přirozeného stavu. Na základě těchto analýz byly vymezeny tyto lokality: 1. Erozně ohrožená orná půda kde ztráta půdy přesahuje hodnotu přípustné ztráty půdy. Tyto lokality budou prioritně doporučeny k dalšímu podrobnému řešení a k návrhu protierozních opatření. Výpočty erozního smyvu a erozního ohrožení na zemědělském půdním fondu byly provedeny pro celou plochu povodí Boreckého potoka dle RUSLE (podle metodiky Ochrana zemědělské půdy před erozí - Janeček a kol. 2007). Výstupem je mapa erozní ohroženosti s vyznačenými rizikovými lokalitami a tabulkový seznam těchto lokalit s údaji minimálně o jejich geografické lokalizaci, velikosti, vypočtené ztrátě půdy a sklonu. Dále jsou obecně popsána protierozní opatření doporučená k realizaci ve specifikovaných rizikových lokalitách. 2401/002 01/2015 5

6 2. Lokality vhodné pro výstavbu malých retenčních nádrží, které by zajistily vyšší retenci vody v povodí. Tyto lokality byly zjištěny distanční analýzou topografických podkladů (Základní mapa České republiky 1:50 000) a ortofotomapy pro celou plochu povodí Boreckého potoka a zpřesněny terénním průzkumem předem vytipovaných lokalit. Výstupem je katalogový list pro každou lokalitu, která je vhodná pro výstavbu retenční nádrže. Katalogový list obsahuje popis současného a návrhového stavu, údaje o využití území, majetkoprávní situaci, odhadovanou velikost a objem nádrže, plochu jejího povodí a fotodokumentaci. Přílohou je mapa s vyznačenými navrhovanými lokalitami pro výstavbu nádrží a příslušnými povodími těchto nádrží. 3. Analýza současného stavu nejvýznamnějších vodních toků v povodí Borecký potok, Kajetínský potok, Stružka a Doubský potok a výběr úseků na těchto vodních tocích vhodných pro návrh revitalizačních opatření a pro umožnění rozlivu vody do nivy. Prvním krokem pro určení těchto úseků byla analýza geomorfologického potenciálu (GMP) přirozeného stavu vodopisné sítě (zařazení úseku vodního toku do skupiny DE, AE, BR, GB, AB, MD, DL dle metodiky Geomorfologické procesy vývoje vodních toků - Šindlar a kol.). Pro tuto analýzu je nutné znát dlouhodobý průměrný průtok v řešeném toku, proto budou nakoupena standardní hydrologická data pro celkem 9 profilů (viz Obr. 1). V druhém kroku byl určen odklon současného stavu vodních toků a niv od potenciálu přirozeného stavu vodopisné sítě (metodika Přírodě blízká protipovodňová opatření na tocích a v nivách - Šindlar a kol. 2008). Následně byly vybrány úseky vodních toků s velkým odklonem od přirozeného stavu, kde místí podmínky dovolují provedení revitalizačních úprav. Výstupem je katalogový list pro každý úsek, který obsahuje popis současného stavu, délku úseku, standardní hydrologická data, údaje o využití území, GMP, hodnotu odklonu od přirozeného stavu (v procentech), základní návrhové parametry revitalizace (kapacita koryta, parametr vinutí, podélný sklon ) majetkoprávní situaci a fotodokumentaci. Přílohou je mapa se všemi vyznačenými úseky. 2401/002 01/2015 6

7 Obr. 1 Část C řešené vodní toky a profily pro nákup standardních hydrologických dat 3 Přístup k řešenému území 3.1 Ohrožená půda protierozní opatření Největším problémem zemědělsky intenzivně obhospodařované půdy jsou velké půdní bloky orné půdy, na sklonitých svazích, které nemají vybudovaný žádný záchytný systém pro povrchový odtok. Opatření, která je možné na zemědělských pozemcích aplikovat, jsou rozdělena na opatření organizační, agrotechnická a vegetační a biotechnická opatření Organizační opatření Organizační opatření jsou nenákladná, upravující zejména organizaci a strukturu plodin. Spočívají zejména v aplikování protierozních osevních postupů, pásovém střídání plodin a ve změně velikosti a tvarů pozemků. Protierozní osevní postupy se navrhují v případě silně svažitých pozemků ve velmi sklonitém území, kde není možné provádět pracovní operace napříč svahu nebo v případech nepříznivého tvaru a přístupnosti pozemku. Je třeba zabezpečit rostlinný kryt po většinu roku a ochranu půdy i v zimním období. Taková erozní situace na pozemku vyžaduje především zásadní úpravu struktury pěstovaných plodin, tzn. vyloučit plodiny s nízkou protierozní účinností (např. kukuřice) a zvýšit zastoupení plodin s vysokým protierozním účinkem (obiloviny), případně aplikovat ochranné zatravnění nebo zalesnění. Návrh vhodného umístění pěstovaných plodin podle sklonu pozemku: Kategorie I - plochy podél vodotečí jsou charakteristické velmi malým sklonem. Z hlediska možného vybřežení vody z toku je nutno tyto plochy využívat jako trvalé travní porosty. Kategorie II. - plochy s ornou půdou se sklonem do 3 lze soustředit plodiny chránící půdu nedostatečně okopaniny, kukuřice, širokořádkové plodiny. 2401/002 01/2015 7

8 Kategorie III. - plochy s ornou půdou se sklonem do 7. Zde je možno plodiny odolné jako např. ozimé obiloviny pěstovat bez omezení. Plodiny náchylné erozi je možno pěstovat s použitím agrotechnických protierozních opatření (viz níže). Možno využít běžný osevní postup. Kategorie IV. - plochy s ornou půdou se sklonem do 12 je možno využívat jen se speciálním protierozním osevním postupem. Je zde nutno zvážit zornění lokality a možný převod pozemků na trvalé travní porosty. Kategorie V. - plochy bez orné půdy nad 17, jen trvalé travní resp. lesní porosty. Pásové střídání plodin sleduje snížení erozního účinku vložením různě širokých pásů s plodinami erozně méně ohroženými (travní porost, vojtěška, jetel, příp. obilovina) na pozemek s pěstovanou erozně ohroženou plodinou (např. kukuřice). Pásy jednotlivých plodin pásovém pěstování plodin se provádí ve formě vrstevnicových pásů nebo pásů s mírným odklonem od vrstevnic (do max. odklonu 30 od vrstevnic). Mohou být stejně široké při shodném osevním postupu nebo lze navrhnout různě široké pásy plodin dobře chránících půdu před erozí. Šířka pásů je závislá na sklonu a délce svahu, propustnosti půdy, její náchylnosti k erozi a na šířce záběru nářadí. Šířka vsakovacího pásu se určí výpočtem, minimální šířka je 30 m. Obr. 2 Pásové střídání plodin Změny velikosti a tvarů pozemků je nejlepší realizovat v rámci komplexních pozemkových úprav (KPÚ). KPÚ jsou změny právního stavu pozemků, jimiž se ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. V těchto souvislostech se k nim uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena. Současně se jimi zajišťují podmínky pro zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství a zvýšení ekologické stability krajiny. Výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu a jako závazný podklad pro územní plánování. Zahájení KPÚ je možné iniciovat. Podnět k zahájení KPÚ mohou kromě vlastníků pozemků v dotčených katastrálních území podat i jiné subjekty, například ty které připravují stavby ve veřejném zájmu (jako jsou dálnice, protipovodňová opatření a podobně). Mezi tyto subjekty spadají i obce. Na základě iniciativy právního subjektu, např. obce, lze ve veřejném zájmu vyhlásit i jednoduchou pozemkovou úpravu, která bezprostředně souvisí s řešeným územím. Toto zpracování je rychlejší a projektově jednodušší, přináší však menší možnost manipulovatelnosti při směnách pozemků. Komplexní pozemkové úpravy se provádí v rozsahu celého katastrálního území a jejich cena se pohybuje cca 8 mil Kč/ha a doba jejich zpracování trvá přibližně 3 roky. 2401/002 01/2015 8

9 Protože běžná doba trvání KPÚ je 2-3 roky, je vhodné návrh na zahájení KPÚ zaslat na Pozemkový úřad v dostatečném předstihu. Plán rozsahu zahajovaných KPÚ pro určitý rok se uzavírá do konce roku předchozího. KPÚ pak zadávají pozemkové úřady v bývalých okresech, pod které jednotlivá katastrální území spadají. Pozemkový úřad zahájí řízení dle 6 odst.3 zákona č. 139/2002 Sb.,o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, vždy pokud se pro to vysloví vlastnící pozemků nadpoloviční většiny výměry zemědělské půdy v dotčeném katastrálním území. Kromě komplexních pozemkových úprav existují také jednoduché pozemkové úpravy. Jedná se ale o pozemkové úpravy, které mají jeden nebo jen několik cílů a neřeší širší územní vztahy a veřejné zájmy. Řeší například jen nedostatky v evidenci vlastnictví nebo řeší pouze blok pozemků v rámci katastrálního území. Jednoduchá pozemková úprava má umožnit efektivní hospodaření uživatelům do doby než se provede komplexní pozemková úprava Agrotechnická a vegetační opatření Agrotechnická a vegetační opatření spočívají v používání protierozních agrotechnologií na orné půdě mezi které patří bezorebné obdělávání pozemků, vrstevnicové obdělávání pozemků, používání ochranných plodin a mulčování. Ve speciálních kulturách (sady, vinice a chmelnice ) je nutné aplikovat zatravnění meziřadí. Bezorebné obdělávání pozemků je v České republice na rozdíl např. od Rakouska nebo USA nová a zatím nerozšířená technologie. Při bezorebném obdělávání pozemků se na pozemcích neprovádí žádná orba. Po sklizení plodiny je na pozemku ponecháno strniště, které díky kořenovému systému sklizených plodin a zakrytí povrchu půdy zvyšuje erozní odolnost pozemku (viz Obr. 6). Následně je pomocí bezorebního kombinátoru (viz Obr. 3, Obr. 4a Obr. 5) provedeno zasetí nové plodiny. Bezorebné kombinátory šetří počet pojezdů zemědělské techniky po poli, což vede ke snížení finančních nákladů (palivo, pracovní doba zaměstnanců, údržba několika různých strojů) a zamezení nežádoucího zhutňování půdy. Výhodami bezorebního obdělávání je tedy zvýšení erozní odolnosti pozemků, snížení finančních nákladů hospodáře a postupné zvyšování kvality půdy (půda je výrazně méně zhutňována, takže dochází k obnovení přirozené struktury a jsou zlepšení podmínek pro půdní organismy). Nevýhodou je nutnost zvýšeného používání herbicidů. Obr. 3 Bezorebný kombinátor se připojuje za traktor Obr. 4 Disky prořezávají drážky pro zasetí semen 2401/002 01/2015 9

10 Obr. 5 Bezorebný kombinátor závěrečná část zajišťující uzavření drážky po zasetí semen Obr. 6 Detail povrchu pole po zasetí nové plodiny. Zbytky sklizené plodiny na poli zůstávají a zajišťují protierozní ochranu. Vrstevnicové obdělávání pozemků spočívá v respektování morfologie terénu a obdělávání pozemků rovnoběžně s vrstevnicemi. Nejsou tak vytvářeny preferenční cesty pro povrchový odtok během srážky jako při obdělávání po spádnici (kolno na vrstevnice) a je podpořena infiltrace vody. Využívání ochranných plodin a mulčování vede k zajištění ochrany povrchu půdy, a to i v mezidobí mezi sklizní jedné plodiny a zasetím jiné. Pokrytí povrchu půdy snižuje rychlost proudící vody, zvyšuje její infiltraci a zabraňuje odnosu půdních částic. Jako ochranné plodiny se používají rychle rostoucí rostliny, které jsou zároveň schopny vázat a ukládat dusík ( zelené hnojení ). Mulčování spočívá ve využití rostlinných zbytků (např. slámy) k pokrytí povrchu půdy Biotechnická opatření Biotechnická opatření jsou nákladnější a vyžadují určité technické zásahy do pozemků. Je proto vhodné je provádět v rámci komplexních pozemkových úprav. Mezi biotechnická opatření patří vybudování protierozních průlehů, mezí, hrázek a stabilizace drah soustředěného povrchového odtoku pomocí zatravnění údolnic. Protierozní průlehy jsou jedním z nejvhodnějších a nejdůležitějších opatření na orné půdě, zejména použité v kombinaci s agrotechnickými a organizačními opatřeními. Průleh je mělký, široký příkop s mírným sklonem svahů, založený s malým, příp. až nulovým podélným sklonem, kde se povrchově stékající voda zachycuje a vsakuje nebo je neškodně odváděna. Protierozní meze mohou být navrhované s průlehy ve své spodní části (pak jsou trvalou překážkou soustředěného povrchového odtoku) nebo bez průlehů (v tomto případě přispívají k rozptýlení soustředěného povrchového odtoku). Doporučuje se, aby většina dosud stávajících mezí byla ponechána a vhodným způsobem doplněna nebo znovu vybudována tam, kde v důsledku zvětšování bloků orné půdy byly meze zrušeny. Protierozní mez se navrhuje dle sklonu svahu vysoká cca 1-1,5 m, ve sklonu 1 : 1,5. Mez je následně zatravněna a osázena keři. Protierozní hrázky mají záchytnou, retenční (vsakovací) a odváděcí funkci. Navrhují za účelem neškodného odvedení vody zejména při ochraně intravilánů či jiných chráněných území a staveb s cílem zamezit přítoku vnější vody na pozemek. Navrhují se zejména na pravidelných méně sklonitých svazích (do 10 %) s malou 2401/002 01/

11 vertikální a horizontální členitostí. Musí být vždy napojeny na systém svodných prvků a hydrografickou síť v povodí. Navrhují se samostatně, případně v kombinaci s dalšími liniovými prvky technického charakteru (mělký průleh nebo příkop). Hrázkou se vytvoří retenční prostor pro zachycení a neškodné odvedení odtoku ze sběrného území (do 15 ha). Stabilizace drah soustředěného povrchového odtoku se provádí pomocí zatravnění údolnic (Obr. 7). Přirozené nebo upravené dráhy soustředěného povrchového odtoku jsou zpevněny vegetačním krytem, takže jsou schopny bezpečně bez projevů eroze odvést povrchový odtok, ke kterému dochází v důsledku morfologické rozmanitosti krajiny, zejména na příčně zvlněných pozemcích, v úžlabinách a údolnicích v době přívalových dešťů nebo jarního tání, kdy soustředěně po povrchu odtékající voda v těchto místech zpravidla způsobuje erozní rýhy. Zatravněná stabilizovaná dráha soustředěného povrchového odtoku je protierozní opatření, které potřebuje údržbu, aby zůstala zachována jeho schopnost bezpečně, bez erozních procesů, odvést povrchový odtok. Systém údržby spočívá zejména v pravidelném sečení minimálně dva až třikrát ročně, přihnojování porostu a bezprostředním odstraňování škod vzniklých při provádění agrotechnických operací, včetně možných oprav poškozeného odvodňovacího systému. Obr. 7 Stabilizace drah soustředěného povrchového odtoku zatravnění údolnic 3.2 Retenční nádrže Suché a polosuché poldry Vybudování suché nebo polosuché nádrže je účinné protipovodňové opatření, kterým lze dosáhnout snížení kulminačního průtoku povodně a rozložení objemu povodňové vlny do delšího časového intervalu dočasnou akumulací vody. Po odeznění povodně dochází k vyprázdnění nádrže a území může být využíváno v podstatě dosavadním způsobem nebo původnímu využívání způsobem blízkým. U polosuché nádrže může mít stálé nadržení funkci technickou, krajinotvornou a ekologickou. Návrh suché (polosuché) nádrže pro ochranu před povodněmi musí vycházet z komplexního posouzení poměrů a porovnání s jinými možnostmi protipovodňové ochrany, případně kombinace různých opatření. Suché (polosuché) nádrže mohou být průtočné nebo boční. 2401/002 01/

12 Naplněním ochranného prostoru nádrže lze dosáhnout zmenšení aktuálního průtočného množství a tím i odtoku povodňového průtoku při nižších výškách hladiny vody (odtok se rozloží do delšího časového intervalu oproti přirozenému stavu). Pro zajištění maximálního účinku retenčních nádrží je třeba zajistit, aby se ochranný prostor naplňoval až v období kulminující povodňové vlny. Jeho předčasné naplnění v období nástupu povodně může Obr. 8 - Poldr s revitalizací toku v zátopě retenční účinek na průtok pod nádrží výrazně omezit. Pro správnou funkci a zajištění největšího účinku je proto nezbytné navrhnout správný poměr kapacity spodních výpustí u průtočné nádrže ve vztahu k očekávanému přítoku za povodní, nebo zajistit řízené plnění a prázdnění suché nádrže. Návrh suché (polosuché) nádrže musí respektovat následující hlediska: bezpečnost vodního díla účinnost díla z hlediska ochrany před povodněmi podmínky pro odvodnění zátopy po průchodu povodně vliv na životní prostředí vliv na stávající způsob hospodaření včetně ekonomických dopadů vliv na kulturní hodnoty krajiny náklady na realizaci a provoz nádrže Hlavními objekty zpravidla jsou : hrázový systém výpustná zařízení (výpusti a bezpečnostní přeliv) nápustný objekt u bočních nádrží Součástí řešení musí být úpravy dotčených liniových staveb a sítí, úpravy v zátopovém území včetně přístupových komunikací k funkčním objektům i do záplavového prostoru, m.j. i k přístupu mechanizmů pro odstraňování splavenin a jako únikové cesty. Vhodně trasované a výškově odpovídající komunikace mohou plnit funkci hrází, pokud po technické stránce vyhovují příslušné normě. Řešení musí obsahovat i úpravy a způsob využívání území v zátopě, toto však musí být podřízeno požadavkům protipovodňové ochrany Obr. 9 - Polosuchý poldr území ležícího pod nádrží. Hráze suché (polosuché) nádrže se budují převážně jako zemní, 2401/002 01/

13 sypané z místních dostupných materiálů, podle místních podmínek lze uvažovat i s jinými materiály. Při návrhu hráze je třeba brát v úvahu, že hráze budou zatápěny vodou náhle, většinou krátkodobě a s delšími prodlevami bez zatopení, takže se zřejmě nevytvoří stálý režim průsaku hrází. To může nepříznivě ovlivňovat jejich stabilitu při zatápění akumulačního prostoru nádrže. Tuto okolnost je třeba brát v úvahu i při návrhu opevnění návodního líce hrází a stanovování potřeb těsnění podloží. Součástí hrázového systému a funkčních objektů musí být i zařízení pro kontrolní měření TBD. Pro provozní potřeby musí být vodní dílo vybaveno přiměřenými provozními, kancelářskými a sociálními objekty. Provoz suchých (polosuchých) nádrží je řízen manipulačním a provozním řádem. Manipulační řád musí zajišťovat optimální manipulaci, kterou lze dosáhnout nejúčinnějšího snížení kulminačního průtoku. Základní podmínky realizace: Základní podmínkou pro realizaci suché (polosuché) nádrže jsou vhodné geomorfologické podmínky v území pro zřízení hrází a vytvoření akumulačního prostoru nádrže. Lokalita možného zřízení nádrže také musí být ve vhodné poloze k místu ochrany (ovlivnění podstatné části přítoku při situování v co nejkratší vzdálenosti). Další zásadní podmínkou je vyřešení budoucího způsobu hospodaření v zátopě nádrže včetně dořešení vlastnických vztahů k pozemkům. Z hlediska realizačních nákladů je důležitá možnost získání potřebných zemních materiálů pro násypy hrází v ekonomicky únosné vzdálenosti, nejlépe v prostoru budoucí zátopy. V zátopě suché (polosuché) nádrže nesmí být umístěny stavby pro bydlení, výrobní provozy a sklady nebo skládky látek, které by mohly ohrozit jakost vody. Jednou z významných složek protipovodňové ochrany při povodňových situacích je řízení nádrží a vodohospodářských soustav. Na tocích, resp. v povodích, kde je k dispozici nádrž, soustava nádrží nebo obecně vodní dílo, jež disponuje objemem sloužícím k zachycení velkých vod, je možné vhodným řízením těchto děl přispět k celkové kvalitě protipovodňové ochrany, a to zejména při řízení povodňových situací s větší četností opakování. Při katastrofách extrémních dob opakování jsou objemy těchto mimořádných vln zpravidla podstatně větší, než je součet objemů všech využitelných ochranných prostorů. Nádrže zde proto mohou přispět k celkové protipovodňové ochraně jen omezeně, např. k získání času pro organizaci protipovodňových opatření na dolním toku nebo při snaze zabránit střetu kulminujících povodní na soutoku rozvodněných vodních toků. V případech, kdy se nádrž naplní ještě před kulminací povodně na přítoku, dochází ke zrychlení průběhu povodňové vlny (např. na kaskádě nádrží) a může dojít i k nepříznivému vlivu na průběh povodně. 3.3 Revitalizace S návrhem PBPO úzce souvisí geomorfologická analýza a vyhodnocení hydromorfologického stavu toku. Přírodě blízký návrh protipovodňových opatření musí respektovat přirozené charakteristiky toku a jeho geomorfologický typ. Účelem návrhu je potom, vedle zvýšení (popř. alespoň zachování) protipovodňové ochrany, zlepšení hydromorfologického stavu Geomorfologický typ Geomorfologický typ (GMF typ) je definován na základě převládajících geomorfologických procesů vodního toku (resp. v hodnoceném úseku) a jeho nivě. Typ převládajícího geomorfologického procesu je určen na základě analýzy: energie toku, který lze charakterizovat sklonem údolnice průměrným dlouhodobým průtokem Q a. 2401/002 01/

14 Podélný sklon údolnice: údaje by měly být zpracovány v dokumentaci plánovaného záměru, případně mohou být zjištěny z vrstevnic (Základní mapa ČR 1:10 000), studie odtokových poměrů, popřípadě z digitálního modelu terénu. Průměrný průtok Q a: hydrologická data by měla být v projektové dokumentaci plánovaného záměru. Další údaje o průtocích lze dále zjistit: měrné profily Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) atlas Hydrologické poměry ČSSR (1965 až 1970, Hydrometeorologický ústav, Praha) aktuální data ČHMÚ studie odtokových poměrů informace od správce vodního toku Zjištěné hodnoty jsou dosazovány do grafu. Analýza typu geomorfologických procesů Základní typy geomorfologických procesů: DE (deep erosion) - Hloubková eroze v horských pramenných oblastech, vstup splavenin erozí dna a procesy svahových sesuvů AE (accelerated erosion)- Hloubková a následně boční eroze v rychle se vyvíjejících kaňonech (akcelerovaná eroze) nebo agradace z nadměrného přísunu splavenin je nestabilní přechodový stav, ve kterém si vodní tok vytváří novou nivu, vstup splavenin v první fázi erozí dna a v druhé fázi procesy svahových sesuvů BR (braided) - Divočení koryt v štěrkonosném řečišti GB (gravel branching) - Větvení štěrkonosného vinoucího se koryta AB (anastomotic branching) - Anastomózní větvení vinoucího se až meandrujícího koryta MD (meander) - Plně vyvinuté meandrování 2401/002 01/

15 DL (delta) - Větvení vodního toku v deltě hodnocení každého koryta samostatně dle předchozích typů Zkratka GMF typu Základní popisné charakteristiky vodního toku, nivy a údolí Základní popisné charakteristiky odstavených a aktivních ramen v nivě GMF typy mimo jejich dynamickou rovnováhu, oblast hlavní tvorby splavenin DE AE BR GB AB MD DL Údolí tvaru V bez nivy, svahy v dlouhodobém vývoji, eroze dna je dlouhodobým charakteristickým znakem, skalní podloží udržuje relativní stabilitu podélného profilu. Nestabilní údolí charakteristické kolmými erodovanými svahy kaňonu, rozšiřující se nová niva, viz popis procesů Nevznikají. Nevznikají. GMF typy pro úseky vodních toků v dynamické rovnováze Široké štěrkonosné řečiště s několika hlavními, vinoucími se koryty často překládajícími trasu, soustava ramen v řečišti protékaná při zvýšených stavech se velmi často překládá (v průběhu roku). Široké štěrkonosné řečiště s jedním hlavním, vinoucím se korytem často překládajícím svoji trasu, soustava ramen v štěrkonosném řečišti protékaná při zvýšených průtocích se často překládá, ale okrajové části jsou již stabilizovány vegetací. Široká niva s jedním nebo více hlavními koryty, soustava ramen a ostrovů je stabilizována vegetací a vývoj je vázán na pozvolnou boční erozi břehů při procesu vinutí nebo meandrování koryt. Jedno meandrující koryto v meandrovém pásu vinoucím se kolem údolnice, meandry se prohlubují pozvolnou boční erozí až do protržení meandrové šíje, nivní vegetace zpomaluje korytotvorné procesy. Větvení je podmíněno dosažením erozní báze vodního toku (vodní hladina) s následným vytvořením konečného dejekčního kuželu splavenin, typy korytotvorných procesů jsou vázány na charakteristiky jednotlivých koryt, obvykle se projevuje typ AB a MD, někdy GB. Štěrkonosná větvící se ramena protékaná a překládaná během průtoků Q 1, velmi dynamický vznik a zánik, morfologické tvary starých ramen jsou likvidovány akumulacemi štěrku a boční erozí nových koryt. Štěrkonosná ramena protékaná a překládaná během průtoků Q 10, okrajová dlouhodobě stabilizována vegetací, dynamický vznik a zánik, morfologické tvary starých ramen jsou likvidovány akumulacemi štěrku a boční erozí nových koryt. Větvící se ramena vytváří samostatná nivní koryta dlouhodobě stabilizovaná vegetací s trvalým nebo občasným průtokem a samostatně se vyvíjející i v odlišném GMF typu než hlavní koryto, korytotvorné průtoky působí pozvolna, ale systematicky. Odstavená ramena vznikají protržením meandrové šíje, nejdříve se zazemní vtok do slepého ramena, potom dolní napojení a následně celé rameno, jedná se o přirozený vývoj odstavených ramen meandrujících toků, korytotvorné průtoky působí pozvolna, ale systematicky. Odstavená ramena přebírají charakteristiky převládajících GMF typů (AB, MD, někdy GB), korytotvorné průtoky působí pozvolna, ale systematicky. Základní charakteristiky jednotlivých typů geomorfologických procesů 2401/002 01/

16 Klíčovým parametrem pro výsledné morfologické charakteristiky koryta, které se dlouhodobě vyvinuly v daných okrajových podmínkách lokality, je průtok v břehových hranách koryta - korytotvorný průtok. Korytotvorný průtok je závislý na podélném sklonu údolnice a odporu prostředí. Jejich výslednicí je právě typ geomorfologického korytotvorného procesu. Orientačně je možné v podmínkách České republiky uvést, že pro proces meandrování, byl ověřen korytotvorný průtok Q 30d, který se zvyšující energií toku narůstá až po proces větvení štěrkonosných koryt, při kterém byl určen v hodnotě blížící se průtoku Q 2. Typ geomorfologických procesů Korytotvorné Doporučené průtoky vinutí koryta BR Divočení koryt v štěrkonosném řečišti Q 1 1,35-1 GB Větvení štěrkonosného vinoucího se koryta Q 2 1,3-1,4 Anastomózní větvení vinoucího se až meandrujícího AB koryta Q 15d 2-1,35 MD Plně vyvinuté meandrování Q 30d 3,5-1,5 Základní projekční parametry pro návrh PBPO Uvedené informace z GMF analýzy jsou klíčové pro určení původního korytotvorného procesu neovlivněného úpravami vodního toku, využíváním nivy a změnou hydrologických charakteristik povodí. V rámci zástavby je nutné přizpůsobit parametry návrhu změněným okrajovým podmínkám (jako jsou hráze, násypy komunikací, rozsáhlé terénní úpravy, zástavba atd.), které zásadním způsobem ovlivnily kapacitu koryta Vyhodnocení hydromorfologického stavu Při vyhodnocení hydromorfologického stavu vodního toku se používá přesně definovaný soubor kritérií. Výsledky hodnocení vychází z dat a podkladů (ukazatelů), které jsou zpracovány v níže popsaných datových souborech. Výsledné hodnoty se pohybují v rozpětí %. Se stoupající hodnotou je sledované kritérium v lepším stavu ve vazbě na hydromorfologický stav. Na základě vyhodnocení jednotlivých kritérií je možné definovat hlavní příčiny nevyhovujícího stavu vodního toku a následně určit opatření k zlepšení stavu. Morfologie trasy hlavního koryta a nivních ramen je stanovena a vyhodnocena na základě ukazatelů: 1. Zachování přirozeného vývoje trasy hlavního koryta 2. Morfologie trasy 3. Akumulace plaveného dřeva 4. Výskyt a zachování přirozeného vývoje nivních koryt Morfologie koryta je vyhodnocena na základě ukazatelů: 1. Rozsah a charakter úpravy 2. Příčný řez 3. Podélný profil toku 4. Opevnění levého a pravého břehu 5. Opevnění dna 2401/002 01/

17 6. Aktuální stav opevnění 7. Akumulace plaveného dřeva Vzdutí a migrační bariéry jsou vyhodnoceny na základě ukazatelů: 1. Evidence vzdutých úseků 2. Migrační prostupnost objektů Uvedený výčet není úplný, jsou dále sledovány i další ukazatelé (např. odběry vody, vliv bariér atd.). Na základě výše uvedených ukazatelů lze určit hydromorfologický stav vodního toku před a po navrženém konkrétním opatření. Je hodnocen samostatně vodní tok a jeho niva. Úplný postup nelze stručně uvést, je uveden např. ve Věstníku Ministerstva životního prostředí z 11/2008 (Metodika odboru ochrany vod, která stanovuje zjednodušený postup hodnocení vlivu opatření na vodních tocích a nivách na hydromorfologický stav vod). Hodnocení současného a návrhového hydromorfologického stavu Typy opatření - principy PBPO Základní orientací pro zpracovatele návrhů přírodě blízkých protipovodňových opatření je katalog opatření, která mají vyspecifikované základní funkční návrhové parametry, a to tak, aby hydrotechnické řešení současně zajistilo revitalizaci vodního toku minimálně do dobrého stavu hydromorfologické složky vod. Jednotlivé typy opatření uvedených v katalogu je možné aplikovat samostatně nebo je možné vytvářet funkční kombinace v závislosti na okrajových podmínkách lokality a požadovaném stupni povodňové ochrany. Ve všech případech návrhů PBPO je nutné v řešeném úseku nevytvářet nové migrační bariéry a u stávajících objektů zajistit migrační prostupnost technickým rybím přechodem nebo obtokem (bypass), který odpovídá parametrům geomorfologického typu v daných podmínkách. 1. PBPO v nezastavěném území, snížením kapacity koryta revitalizací a formou zvýšení kapacity rozlivů do údolní nivy, které se podílí na transformaci povodňových průtoků Charakteristika opatření: 2401/002 01/

18 snížení kapacity koryta na korytotvorný průtok, rekonstrukce iniciálního tvaru trasy koryta včetně střídání brodů a tůní dle geomorfologické analýzy, obnova korytotvorných procesů bez projevu akcelerované eroze obnova přirozené nivní vegetace včetně struktury nivních a odstavených ramen minimálně v meandrovém pásu volná krajina, nebo území mimo zastavěná území, kde je možné optimálně využít nivní prostory pro rozliv vody za povodní rozsah zemních prací se odvíjí dle zachovalosti nivy, úpravy, zahloubení toku. V případě, že dochází pouze ke korekci trasy vodního toku, jsou náklady relativně malé v porovnání s plošnými úpravami nivy a vytvářením nového koryta. v případě revitalizace toku je optimální vytvořit v území podél toku tzv. meandrový pás, kde bude docházet k samovolnému vývoji toku. Vhodné je provést výsadbu dřevin odpovídající např. měkkému luhu. 2. PBPO v zastavěných oblastech, zkapacitnění koryta a urychlení odtoku, složený profil se stěhovavou kynetou revitalizovaným korytem, možnost ohrázování zastavěných území Charakteristika opatření: zvýšení kapacity koryta složeným profilem na požadovaný návrhový průtok pro protipovodňovou ochranu korytotvorný průtok definuje návrh stěhovavé kynety, rekonstrukce iniciálního tvaru trasy koryta kynety včetně střídání brodů a tůní dle geomorfologické analýzy obnova korytotvorných procesů bez projevu akcelerované eroze se stabilizací pat svahů koryta v průsečíku s bermou, stěhovavá kyneta bude podle aktuálních podmínek stabilizována vegetace a údržba koryta podléhá režimu městské zeleně zajištění povodňové ochrany na průtoky Q 100 (historické části, městská jádrová výstavba, průmyslové zóny), Q 20 sporadická zástavba, zahrady, sportovní areály atd.). realizované revitalizační prvky nesmí zhoršit povodňovou ochranu a ohrozit městskou a vodohospodářskou infrastrukturu. Jedná se především o výsadby keřů a stromů a aplikace nekotvených prvků dřevní hmoty. 2401/002 01/

19 3. PBPO transformací povodňové vlny v suchých retenčních nádržích nebo poldrech a revitalizace toků a niv ve zdrži Charakteristika opatření: Parametry suché retenční nádrže: musí zajistit obousměrnou migrační prostupnost musí zajistit volný transport splavenin profilem hráze nesmí obsahovat trvalou akumulaci na hlavním toku nesmí narušit krajinný ráz funkčními objekty nádrže Úprava ve zdrži (zátopě): snížení kapacity koryta na korytotvorný průtok, rekonstrukce iniciálního tvaru trasy koryta včetně střídání brodů a tůní dle geomorfologické analýzy obnova korytotvorných procesů bez projevu akcelerované eroze obnova přirozené nivní vegetace včetně struktury nivních a odstavených ramen minimálně v meandrovém pásu rozsah a typ povodňových opatření navrhovaných pod profilem poldru je nutné přizpůsobit vzhledem k účinnosti poldru 2401/002 01/

20 4. Opatření na tocích, které zajišťují ekologické nebo architektonické funkce toku a nejsou přímou součástí potřebných protipovodňových opatření (např. v parcích a zastavěných oblastech, náhony) Charakteristika opatření: korytotvorný průtok definuje návrh stěhovavé kynety, rekonstrukce iniciálního tvaru trasy koryta kynety včetně střídání brodů a tůní dle geomorfologické analýzy obnova korytotvorných procesů bez projevu akcelerované eroze se stabilizací pat svahů koryta v průsečíku s bermou, stěhovavá kyneta dle aktuálních podmínek stabilizována vegetace a údržba koryta podléhá režimu městské zeleně uvedené opatření je vhodné realizovat na městských náhonech a dalších vodních prvcích, které mají regulovaný nátok. Dále je vhodné využívat plochy, které je možné začlenit do záplavového území v zástavbě návrhy opatření je nutné řešit s architektem z důvodu začlenění vodních prvků do architektonické kompozice. Vždy by mělo dojít k otevření prostoru pro lidi a zajištění jejich volnočasových aktivit. součástí parkových úprav by měly být dále tůně ať periodicky nebo stále průtočné, mokřady a v současné době tzv., dětská vodní hřiště 5. Ochrana fungující retence záplavových území nebo toků v sevřených údolích a realizace dílčích opatření pro zlepšení hydromorfologické struktury toků a niv Charakteristika opatření: rekonstrukce iniciálního tvaru trasy koryta včetně střídání brodů a tůní dle geomorfologické analýzy obnova korytotvorných procesů bez projevu akcelerované eroze obnova přirozené nivní vegetace včetně struktury nivních a odstavených ramen minimálně v meandrovém pásu jedná se o opatření, které by mělo zajistit ochranu stávajících úseků vodních toků a niv, kde probíhají fluviální procesy odpovídající GMF typu. (Např. dochází k pravidelným záplavám do nivy, koryto toku kapacitně odpovídá příslušnému GMF typu, v nivě jsou vytvořena říční ramena, vytváří se morfologické struktury charakteristické pro jednotlivé geomorfologické typy, atd.). neprovádějí se rozsáhlá revitalizační opatření, ale jedná se pouze o lokální úpravy, které zajistí zlepšení stávajícího stavu vodního toku a nivy 2401/002 01/

21 v případě situování uvedených úseků vodních toků do zástavby je nutná jejich důsledná ochrana, včetně navazujícího území. Je vhodné na tyto úseky navázat další přírodě blízká opatření 6. Opatření typu 1. a 5. s nutností navazujících PPO (ohrázování zastavěných území v dosahu vzdutí vody v nivě, zkapacitnění profilů mostů aj.) Charakteristika opatření: snížení kapacity koryta na korytotvorný průtok, rekonstrukce iniciálního tvaru trasy koryta včetně střídání brodů a tůní dle geomorfologické analýzy obnova korytotvorných procesů bez projevu akcelerované eroze obnova přirozené nivní vegetace včetně struktury nivních a odstavených ramen minimálně v meandrovém pásu uvedené opatření je možné realizovat mimo v zástavbě i vně zástavby. optimální je maximální využití nivních prostorů pro rozliv vody. Stávající hrázové systémy je vhodné odsadit co možná nejdále od toku. v zástavbě bude potřeba např. vybudovat ochranné hráze, zídky kolem nemovitostí, které leží v ploše zátopy. Parametry objektů musí být stanoveny na základě hydrotechnického posouzení. 2401/002 01/

22 3.3.4 Subtypy opatření v zastavěných částech obcí Nezřídka jsou intravilánové úpravy vodních toků limitovány zástavbou území tak významně, že neposkytují dostatečný prostor pro návrh a realizaci kapacitního koryta pro zajištění neškodného odtoku při povodňových stavech v parametrech rozvinutého meandrového pásu nebo řečiště. Základní funkce úpravy vodního toku je zajištěna návrhem složeného profilu s celkovou požadovanou kapacitou koryta, která současně umožní v prostoru oboustranné bermy realizaci stěhovavé kynety na návrhový průtok Q nd, odpovídající přirozenému vodnímu toku. Návrhový průtok kynety Q nd musí odpovídat geomorfologické analýze v náhradních okrajových podmínkách. Tento princip aplikace potenciálu geomorfologických procesů v lokalitách s omezením okrajových podmínek zástavbou v intravilánu a koridorem pro úpravu vodního toku vychází z používání subtypů geomorfologických korytotvorných procesů s nedokončeným vývojem (značení X/ ND, X = potenciál geomorfologického typu v náhradních okrajových podmínkách). To v praxi znamená, že vliv snížení omočeného obvodu na tangenciální napětí ve dně vytváří změnu návrhového GMF typu na typ s vyšší energií. (např. z potenciálu meandrování až na potenciál štěrkonosného nebo písčitého větvení s nedokončeným vývojem). Uvedeným pracovním postupem je možné pro zastavěné části obcí definovat tři základní subtypy opatření typu 2 (viz výše), které jsou odlišeny způsobem řešení stěhovavých kynet. V rámci projektování je nutné navrhnout potřebný mezistupeň odpovídající reálné analýze náhradního geomorfologického typu. Pro všechny tři uvedené subtypy návrhů stěhovavých kynet platí následující upozornění pro investory a projektanty: Vlastní projektové řešení je vždy závislé na konkrétním hydrotechnickém posouzení řešené lokality v matematickém modelu proudění vody, ve vyhodnocení stability podélného profilu a v analýze transportu splavenin. Návrh vhodného vinutí, poměrů šířky a hloubky koryta kynety v brodech a tůních včetně maximálního a minimálního poloměru zakřivení meandrů se musí řešit iterací v několika následujících krocích. Výsledky určují detailní řešení kynety s minimalizací následujících provozních nákladů na její údržbu. Pokud je na tento návrhový proces věnováno málo časového prostoru nebo je podceněn z hlediska nedostatečné zkušenosti projektanta, nastanou při prvních povodňových průtocích rychlé morfologické změny, které je potřebné vyhodnotit, zda nedošlo k vzniku akcelerované eroze, ohrožující stabilitu opevnění pat a svahů složeného profilu. 2401/002 01/

23 Subtyp 2.1. Složený profil s plně rozvinutým potenciálním GMF typem Charakteristika opatření: bermy jsou dostatečně široké k návrhu kynety v parametrech potenciálního GMF typu vodního toku bez omezení. Vzhledem k vodnosti toku je návrhová kapacita složeného profilu dostatečná k zajištění požadovaného stupně protipovodňové ochrany na průtoky Q 20 až Q 100. Jako praktický příklad je možné uvést situaci, kdy šířka berem je větší nebo rovna šířce meandrování meandrového pásu. Subtyp 2.2. Složený profil s nedokončeným vývojem potenciálního GMF typu Charakteristika opatření: bermy jsou široké pouze k rozvinutí základních charakteristik GMF potenciálu vodního toku, ale zúžení profilu (snížení omočeného obvodu a zvýšení rychlosti při kapacitním průtoku složeným profilem) ještě nezpůsobí změnu původního GMF potenciálu. Jako praktický příklad je možné uvést situaci, kdy šířka berem je menší nebo rovna šířce meandrového pásu ale širší než šířka kynety v břehových hranách. vzhledem k vodnosti toku a zastavěnosti území se jedná o celkovou kapacitu koryta, která zajistí stupeň protipovodňové ochrany většinou max. do Q 20, vyšší průtoky protékají rozlivem v zastavěném území, způsobují povodňové škody a nezvyšují namáhání dna složeného profilu. Pokud je kapacita upraveného koryta v těchto geomorfologických parametrech vyšší než Q 20, dochází zvýšenou energií proudící vody k změně návrhového GMF typu kynety do navazujícího subtypu /002 01/

24 Subtyp 2.3. Složený profil s náhradním potenciálním GMF typem Charakteristika opatření: zastavěnost území původní nivy je tak významná, že není možné navrhnout dostatečně kapacitní profil pro požadovaný stupeň protipovodňové ochrany s bermami pro stěhovavou kynetu s nedokončeným vývojem (viz Typ 2.2.) Bermy jsou užší než šířka kynety nebo zcela chybí a potenciální GMF typ vodního toku se významně změnil snížením omočeného obvodu a zvýšením rychlosti při kapacitním průtoku složeným profilem. Obvykle se zde dostáváme do parametrů nedokončeného vývoje štěrkonosného větvení až divočení kynety, kde je nezbytné vyřešit stabilitu podélného profilu příčnými stabilizačními pasy. Tyto pasy musí morfologicky odpovídat brodovým úsekům s nedokončeným vývojem s osou brodu téměř rovnoběžnou s osou koryta (ve starší literatuře označovány jako špatné brody). vzhledem k vodnosti toku se jedná o celkovou kapacitu koryta, která může zajistit i stupeň protipovodňové ochrany Q /002 01/

25 4 Provedené analýzy 4.1 Analýza erozní ohroženosti území Eroze je jev, se kterým se setkáváme velmi často. Je-li její intenzita mírná, nezpůsobuje žádné velké škody. Je-li eroze silná, je výsledkem snížení hloubky úrodné půdy na pozemku, snížení obsahu živin a humusu, poškození rostlin, dále zanášení příkopů, vodních toků a nádrží, poškození komunikací, budov a další škody. Určit intenzitu nebo stupeň eroze je velmi důležité proto, aby bylo možné ji mírnit a předcházet škodám způsobovaných erozí. Pro snížení eroze se navrhují a aplikují různá protierozní opatření, která jsou charakteru technického, biotechnického, agrotechnického a organizačního. Aby byla navržená opatření funkční, je nutné předem znát místa, kde se eroze projevuje a určit její množství. Pro určování množství eroze a míst, kde se vyskytuje, se používají různé empirické nebo matematické modely. Mezi nejrozšířenější empirické modely patří univerzální rovnice ztráty půdy Metodika výpočtu Výpočet erozního smyvu a erozní ohroženosti zemědělských půd vychází z metodiky Ochrana zemědělské půdy před erozí (Miloslav Janeček a kol., Praha, 2012). Tato metodika je certifikována Ministerstvem zemědělství ČR. Předcházející metodika Ochrana zemědělské půdy před erozí (Janeček a kol., 2007) byla touto novou metodikou nahrazena. Došlo k úpravám především na základě pokračujícího výzkumu. V praxi se pro výpočet erozní ohroženosti běžně používá postup podle univerzální rovnice ztráty půdy (USLE Universal Soil Loss Equation). Rovnice obsahuje několik činitelů, nazývaných faktory. Tyto faktory vyjadřují vliv všech veličin, které vstupují do erozního procesu Univerzální rovnice ztráty půdy USLE Univerzální rovnice ztráty půdy je psána ve tvaru: ( 4.1 ) kde: G R K L S C P průměrná dlouhodobá ztráta půdy [t/ha/rok] faktor erozní účinnosti dešťů, vyjádřený v závislosti na kinetické energii, úhrnu a intenzitě erozně nebezpečných dešťů faktor erodovatelnosti půdy, vyjádřený v závislosti na textuře a struktuře ornice, obsahu organické hmoty v ornici a propustnosti půdního profilu faktor délky svahu, vyjadřující vliv nepřerušené délky svahu na velikost ztráty půdy erozí faktor sklonu svahu, vyjadřující vliv sklonu svahu na velikost ztráty půdy erozí faktor ochranného vlivu vegetačního pokryvu, vyjádřený v závislosti na vývoji vegetace a použité agrotechnice faktor účinnosti protierozních opatření Význam jednotlivých faktorů je následující: 2401/002 01/

26 R faktor Vyjadřuje erozní účinnost deště a je odvozen z dlouhodobých pozorování na meteorologických stanicích. Optimální doba sledování je 50 let, připouští se však i kratší doba sledování let. Hodnota faktoru závisí na četnosti výskytů, srážkovém úhrnu, intenzitě a kinetické energii přívalové srážky. To je taková srážka, která má úhrn větší než 12,5 mm a intenzitu 24 mm/s. V současnosti probíhají práce na regionalizaci R faktoru. Rozložení R-faktoru na území ČR je patrné z Obr. 10. Vzhledem k problémům metodického a podkladového charakteru, které stanovení R faktoru provázejí, předepisuje stávající platná metodika použití průměrné hodnoty pro celou Českou republiku R = 40 MJ/ha.cm/h. Původní metodika (2007) uváděla R = 20 MJ/ha.cm/h. Nyní používaná hodnota je oproti donedávna používané hodnotě dvojnásobná. K faktor Obr. 10 Upravené průměrné hodnoty R-faktoru. (metodika Janeček a kol. 2012) Vyjadřuje erodovatelnost půdy. Jeho hodnota závisí na zrnitostním složení půdy, na obsahu organických částí, struktuře a propustnosti. Tyto půdní charakteristiky ovlivňují infiltrační schopnost půdy proti erozi z dopadajících kapek a proti erozi z povrchového odtoku. Při znalosti všech uvedených vlastností půdy je možné použít nomogramy (Wischmeier-Smith, 1978), případně přímo příslušný vztah. Pro přibližné určení K faktoru je dle metodiky možné použít přiřazení dle tabulky hodnot na základě znalosti kódů BPEJ (bonitované půdně ekologické jednotky). V rámci provedených analýz byla použita metoda určení K faktoru na základě hodnot BPEJ. L a S faktor Vliv sklonu a délky svahu na intenzitu eroze je vyjádřen kombinací faktoru sklonu svahu S a faktoru délky svahu L. Sloučeně se poté počítá s tzv. LS faktorem, zvaným též topografickým faktorem, který zohledňuje morfologii území. Závisí na délce nepřerušeného svahu a na sklonu svahu pozemku. Nepřerušená délka svahu je měřena od rozvodnice nebo od horní 2401/002 01/

27 hrany pozemku (pokud se nepředpokládá povrchový odtok z vyšších partií. Vždy však od prvku přerušující povrchový odtok (cesta s příkopem, příkop, hrázka, průleh apod.) Změna plodiny nebo technologie na pozemku není důvodem pro přerušení výpočtové délky. Moderní technologie využívající digitální model terénu (DMT) a geografické informační systémy (GIS) umožňují efektivně a kvalitně posoudit morfologii terénu stanovením LS faktoru metodou gridu. Pro výpočet LS faktoru je využit rastrový DMT a rastr využití pozemků se zahrnutím prvků přerušujících povrchový odtok, ploch zemědělských pozemků a ostatních ploch. LS faktor je stanoven zvlášť pro každý čtverec rastrového digitálního modelu terénu. Nepřerušená délka svahu je nahrazena zdrojovou plochou odtoku v metrech čtverečních (mikropovodím), stanovenou pro každý čtverec pozemku. Metoda výpočtu Ls faktoru byla použita dle McCoola (1989). Stejnou metodou řeší výpočet Ls faktoru i Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy v.v.i. (VÚMOP). C faktor Vliv vegetačního pokryvu na smyv půdy se projevuje přímou ochranou povrchu půdy před destruktivním působením dopadajících dešťových kapek a zpomalováním rychlosti povrchového odtoku a nepřímo působením vegetace na půdní vlastnosti, zejména na pórovitost a propustnost, včetně omezení možnosti zanášení pórů jemnými půdními částicemi a mechanickým zpevněním půdy kořenovým systémem. Je možné říci, že čím hustší a vyšší porost se na pozemku nachází, zejména v období nejčastějšího výskytu přívalových dešťů od dubna do října, tím účinnější je ochrana půdy. Mezi plodiny nejméně chránící patří širokořádkové plodiny, jako je kukuřice a okopaniny, v pořadí další je řepka, obilniny jarní a ozimé. Nejvyšší ochranu poskytují pícniny a travní porosty. Pro výpočet C faktoru se používá znalosti osevních postupů, aplikovaných v lokalitě. Existuje také vztah pro C faktor v závislosti na klimatickém regionu, který používá pro výpočty VÚMOP. P faktor Pokud jsou na pozemku uplatňována některá protierozní opatření, jako je vrstevnicové obdělávání, pásové střídání plodin, hrázkování či terasování, je možné jejich vliv zahrnout do výpočtu. Pokud nelze uvažovat uplatnění protierozních opatření, uvažuje se hodnota rovna jedné Metoda gridu Grid je jedna z forem používaných pro uchování prostorových dat. Někdy bývá také nazýván jako mříž, mřížka nebo síť, ale tyto názvy se používají také pro určité druhy vektorových dat, proto byl zvolen termín grid. Datová struktura gridu je jednoduchá a úsporná, umožňuje snadné a názorné prezentace a následné analýzy. Grid je představován pravidelnou sítí bodů (buněk), pro které je známa hodnota sledované veličiny nebo jevu, který plošně pokrývá celé území. Na podkladě hodnot uložených v gridu a jejich interpolací lze určit hodnotu veličiny pro jakýkoliv bod v území. V tom je výhoda gridu oproti jiným datovým formátům. Grid může obsahovat buď numerické hodnoty nebo texty, které mohou vyjadřovat např. využití území nebo pozemku, druh pěstované plodiny apod. Potom se jedná o tzv. textové nebo land-use gridy. I takový grid může být použit pro analýzy. 2401/002 01/

Koncepce přírodě blízkých protipovodňových opatření s vazbou na revitalizaci hydromorfologického stavu vod. Horka nad Moravou 12. 12.

Koncepce přírodě blízkých protipovodňových opatření s vazbou na revitalizaci hydromorfologického stavu vod. Horka nad Moravou 12. 12. Koncepce přírodě blízkých protipovodňových opatření s vazbou na revitalizaci hydromorfologického stavu vod ŠINDLAR s.r.o Horka nad Moravou 12. 12. 2007 Cíl práce Návrh protipovodňových opatření v prioritních

Více

Podpora přírodě blízkých opatření na vodních tocích a v ploše povodí

Podpora přírodě blízkých opatření na vodních tocích a v ploše povodí OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Podpora přírodě blízkých opatření na vodních tocích a v ploše povodí Pytloun Martin, Horecký Jakub Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo životního prostředí Státní

Více

Územní plánování a starosti s povodněmi a suchem Jak může územní plánování přispívat k prevenci povodňových situací a sucha?

Územní plánování a starosti s povodněmi a suchem Jak může územní plánování přispívat k prevenci povodňových situací a sucha? Územní plánování a starosti s povodněmi a suchem Jak může územní plánování přispívat k prevenci povodňových situací a sucha? MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Pro seminář Národní dialog o vodě 2014: Co

Více

Vodní hospodářství krajiny 2 2. cvičení. 143VHK2 V8, LS 2013 2 + 1; z,zk

Vodní hospodářství krajiny 2 2. cvičení. 143VHK2 V8, LS 2013 2 + 1; z,zk Vodní hospodářství krajiny 2 2. cvičení 143VHK2 V8, LS 2013 2 + 1; z,zk Kvantifikace erozních jevů metoda USLE (Universal Soil Loss Equation ) odvozena W.H.Wischmeierem a D.D.Smithem v r. 1965 - používá

Více

EROZE PŘÍČINY A OPATŘENÍ

EROZE PŘÍČINY A OPATŘENÍ EROZE PŘÍČINY A OPATŘENÍ Tomáš DOSTÁL, doc.ing.dr. Eroze půdy Lze členit podle různých parametrů příčina, mechanismus, Důležité je členění vodní eroze podle rychlosti. NORMÁLNÍ x ZRYCHLENÁ eroze je jevem

Více

Plán oblasti Horního a středního Labe hydromorfologická studie toku Metuje (ř. km 0,0 79,1)

Plán oblasti Horního a středního Labe hydromorfologická studie toku Metuje (ř. km 0,0 79,1) Plán oblasti Horního a středního Labe hydromorfologická studie toku Metuje (ř. km 0,0 79,1) ŠINDLAR s.r.o. konzultační a projekční kancelář obor vodní stavby a krajinné inženýrství V Býšti, listopad 2005

Více

GAEC a navrhování PEO v KoPÚ. Jana Podhrázská VÚMOP,v.v.i.

GAEC a navrhování PEO v KoPÚ. Jana Podhrázská VÚMOP,v.v.i. GAEC a navrhování PEO v KoPÚ Jana Podhrázská VÚMOP,v.v.i. GAEC : (Dobrý zemědělský a environmentální stav) Automatizované nastavení erozně ohrožených půd dle vztahu C = Gp R*K*LS*P Gp= 1,4,10 t/ha/rok

Více

DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY

DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY HOŘOVICE REVITALIZACE ČÁSTI RYBNÍKA DRAŽOVSKÁ VELKÁ ETAPA 2 DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA A.1. Identifikační údaje A.1.1. Údaje o stavbě A.1.1.a Název stavby A.1.1.b Místo stavby

Více

Hospodaření na zemědělských půdách a opatření proti splavování ornice. Smítal František, ing.

Hospodaření na zemědělských půdách a opatření proti splavování ornice. Smítal František, ing. Hospodaření na zemědělských půdách a opatření proti splavování ornice Smítal František, ing. Obsah prezentace Vodní eroze v ČR, příčiny, důsledky Legislativa a ochrana proti erozi Protierozní opatření

Více

Analýza potřeb revitalizačních opatření na vodních tocích včetně jejich niv ve smyslu 47 odst. 2 písm. f) zákona č. 254/2001 sb. a 8 a 9 vyhlášky č.

Analýza potřeb revitalizačních opatření na vodních tocích včetně jejich niv ve smyslu 47 odst. 2 písm. f) zákona č. 254/2001 sb. a 8 a 9 vyhlášky č. Analýza potřeb revitalizačních opatření na vodních tocích včetně jejich niv ve smyslu 47 odst. 2 písm. f) zákona č. 254/2001 sb. a 8 a 9 vyhlášky č. 470/2001 Sb. a dokumentace Programu revitalizace říčních

Více

PREDIKCE EROZNÍCH PROCESŮ (Universální rovnice ztráty půdy USLE principy výpočtu) RUSLE revidovaná MUSLE - modifikovaná

PREDIKCE EROZNÍCH PROCESŮ (Universální rovnice ztráty půdy USLE principy výpočtu) RUSLE revidovaná MUSLE - modifikovaná 6. přednáška PREDIKCE EROZNÍCH PROCESŮ (Universální rovnice ztráty půdy USLE principy výpočtu) modifikace: RUSLE revidovaná MUSLE - modifikovaná proč predikce??? abych mohl pochopit proces a navrhnout

Více

Vzdělávání pro lepší zeleň kolem nás

Vzdělávání pro lepší zeleň kolem nás Střední škola zemědělská a přírodovědná Rožnov pod Radhoštěm nábř. Dukelských hrdinů 570, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm TEL: 571 654 390, FAX: 571 654 392, E-MAIL: info@szesro.cz Vzdělávání pro lepší zeleň

Více

OCHRANA PŮD V PROCESU POZEMKOVÝCH ÚPRAV

OCHRANA PŮD V PROCESU POZEMKOVÝCH ÚPRAV POLNÍ DEN ÚKZUZ 2015 OCHRANA PŮD V PROCESU POZEMKOVÝCH ÚPRAV Státní pozemkový úřad Ing. Svatava Maradová, MBA Ústřední ředitelka 18.6. 2015, Havlíčkův Brod OSNOVA I. Proces KoPÚ projektování v krajině

Více

Co je to revitalizace? REVITALIZACE POVODÍ a ŘÍČNÍCH SYSTÉMŮ. Co je cílem revitalizací? Revitalizační opatření v povodí a na toku:

Co je to revitalizace? REVITALIZACE POVODÍ a ŘÍČNÍCH SYSTÉMŮ. Co je cílem revitalizací? Revitalizační opatření v povodí a na toku: REVITALIZACE POVODÍ a ŘÍČNÍCH SYSTÉMŮ Co je to revitalizace? Revitalizace = renaturalizace 1) Soubor opatření (činností) vedoucích k obnovení nebo k nápravě přirozených funkcí člověkem poškozených ekosystémů,

Více

Oddělení plateb od produkce - decoupling

Oddělení plateb od produkce - decoupling Oddělení plateb od produkce - decoupling Zachování příjmu farmářům - PP Podpora a rozvoj venkova - PRV 2 Cross Compliance udržitelné hospodaření v zemědělském podniku. 1) nedojde ke zrušení krajinných

Více

Nabídka mapových a datových produktů Ohroženost vodní erozí

Nabídka mapových a datových produktů Ohroženost vodní erozí , e-mail: info@sowac-gis.cz www.vumop.cz Nabídka mapových a datových produktů Ohroženost vodní erozí OBSAH: Úvod... 3 Erodovatelnost půdy vyjádřená K faktorem... 4 Faktor ochranného vlivu vegetace zemědělská

Více

Protierozní opatření. Tomáš Dostál. katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství B602, dostal@fsv.cvut.cz

Protierozní opatření. Tomáš Dostál. katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství B602, dostal@fsv.cvut.cz Protierozní opatření Tomáš Dostál katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství B602, dostal@fsv.cvut.cz Základní pravidla PEO:... je snazší a levnější problémům předcházet než řešit jejich následky...

Více

Vitalita půdy a škody způsobené suchem. Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík

Vitalita půdy a škody způsobené suchem. Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík Vitalita půdy a škody způsobené suchem Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík Výzkumy v oblasti sucha na VÚMOP, v.v.i. Cílený výzkum sucha na VÚMOP, v.v.i. cca od roku

Více

Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny

Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Soubor účelových map k Metodice hospodářského využití pozemků s agrárními valy pro vytváření vhodného vodního režimu a pro snižování povodňového

Více

Ochrana půdy, vody a krajiny

Ochrana půdy, vody a krajiny Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Ochrana půdy, vody a krajiny Ing. Jiří Hladík, Ph.D. , vody a krajiny Půda: Je médium pro růst rostlin Je stabilizátorem globálních ekosystémů Zadržuje

Více

Změny týkající se GAEC 2 a 6 Chvalčov, 12.9.2013

Změny týkající se GAEC 2 a 6 Chvalčov, 12.9.2013 Změny týkající se GAEC 2 a 6 Chvalčov, 12.9.2013 Lubomír Smrček 776 017 517 lub.smrcek@gmail.com.cz Změny týkající se GAEC 6 Změna právní úpravy ochrany dřevin a jejich kácení: Původní právní úprava: zákon

Více

krajiny povodí Autoři:

krajiny povodí Autoři: Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Soubor účelovýchh map k Metodice stanovení vybraných faktorů tvorby povrchového odtoku v podmínkách malých povodí Případová studie povodí

Více

Možnosti financování protipovodňových opatření v rámci pozemkových úprav

Možnosti financování protipovodňových opatření v rámci pozemkových úprav Možnosti financování protipovodňových opatření v rámci pozemkových úprav Pro realizaci protipovodňových opatření potřebujeme mimo jiné projekty + pozemky + peníze. Pozemkové úpravy nám mohou pomoci s každou

Více

Úvod do problematiky OPŽP

Úvod do problematiky OPŽP Úvod do problematiky OPŽP Ing. Kamila Lisalová EKOTOXA s.r.o. Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR www.opzp.cz zelená linka 800 260 500 dotazy@sfzp.cz Osnova Návrh projektového

Více

HODNOCENÍ EKONOMICKÝCH

HODNOCENÍ EKONOMICKÝCH Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Ústav zemědělské ekonomiky a informací HODNOCENÍ EKONOMICKÝCH ASPEKTŮ PROTIEROZNÍ OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY Jana Konečná, Jaroslav Pražan, Jana Podhrázská,

Více

Společný metodický pokyn. Ministerstva životního prostředí (dále jen MŽP ) a Ministerstva zemědělství (dále jen MZe )

Společný metodický pokyn. Ministerstva životního prostředí (dále jen MŽP ) a Ministerstva zemědělství (dále jen MZe ) Ministerstvo zemědělství č.j.: 8662/06-16000 Společný metodický pokyn Ministerstva životního prostředí (dále jen MŽP ) a Ministerstva zemědělství (dále jen MZe ) ke společnému postupu orgánů ochrany přírody

Více

Miroslav Lubas a kolektiv

Miroslav Lubas a kolektiv SWECO HYDROPROJEKT a.s. METODIKA ODBORU OCHRANY VOD, KTERÁ STANOVUJE POSTUP KOMPLEXNÍHO ŘEŠENÍ PROTIPOVODŇOVÉ A PROTIEROZNÍ OCHRANY POMOCÍ PŘÍRODĚ BLÍZKÝCH OPATŘENÍ Miroslav Lubas a kolektiv 1 Sweco Hydroprojekt

Více

Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice. Stručný návod k mapovému portálu

Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice. Stručný návod k mapovému portálu Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice Stručný návod k mapovému portálu Obsah: 1. Úvod... 3 2. Práce s mapovým portálem... 3 2.1

Více

Revitalizace povodí. Petr Koudelka. B607, KH: St 11:30 14:00 koudelka@fsv.cvut.cz

Revitalizace povodí. Petr Koudelka. B607, KH: St 11:30 14:00 koudelka@fsv.cvut.cz Revitalizace povodí Petr Koudelka B607, KH: St 11:30 14:00 koudelka@fsv.cvut.cz Náplň přednášek - Úpravy toků - Revitalizace toků (co, kde, jak, kdy, historie, morfologie koryt, objekty, vegetace) - Revitalizace

Více

Ryžovna. Kategorie. Kritéria. Přehledná mapa přispívající plochy. KONEČNÁ VERZE - výstupy kompletního projektu

Ryžovna. Kategorie. Kritéria. Přehledná mapa přispívající plochy. KONEČNÁ VERZE - výstupy kompletního projektu KONEČNÁ VERZE výstupy kompletního projektu ID plochy: 608874_1 Ryžovna : Obec: Boží Dar ORP: Ostrov Souřadnice GPS (ve stupních): N 50.437475 E 12.854531 Kategorie Kategorie plochy dle nebezpečí: Kategorie

Více

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE SPOLEČNÝCH ZAŘÍZENÍ KPÚ TŘEBIŠTĚ ÚČELOVÁ KOMUNIKACE PC 14

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE SPOLEČNÝCH ZAŘÍZENÍ KPÚ TŘEBIŠTĚ ÚČELOVÁ KOMUNIKACE PC 14 PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE SPOLEČNÝCH ZAŘÍZENÍ KPÚ TŘEBIŠTĚ ÚČELOVÁ KOMUNIKACE PC 14 PROJEKT STAVBY PRO STAVEBNÍ ŘÍZENÍ A PROVEDENÍ STAVBY A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA Datum: 11/2008 Vyhotovení: Vypracoval: Ing. Miloslav

Více

Bor u Karlových Var. Kategorie. Kritéria. Přehledná mapa přispívající plochy. KONEČNÁ VERZE - výstupy kompletního projektu

Bor u Karlových Var. Kategorie. Kritéria. Přehledná mapa přispívající plochy. KONEČNÁ VERZE - výstupy kompletního projektu KONEČNÁ VERZE výstupy kompletního projektu ID plochy: 607274_1 Bor u Karlových Var : Obec: Sadov ORP: Karlovy Vary Souřadnice GPS (ve stupních): N 50.266585 E 12.94245 Kategorie Kategorie plochy dle nebezpečí:

Více

Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice Zkrácený popis projektu

Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice Zkrácený popis projektu Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice Zkrácený popis projektu Mgr. Mark Rieder a kol. 1 Popis současného stavu Změny vodního režimu

Více

Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012. část 5.

Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012. část 5. Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012 část 5. Zasakování srážkových vod do půdní vrstvy Právní začlenění: 5, odstavec 3 zákona č. 254/2001 Sb. říká, že: Při provádění staveb nebo jejich změn nebo změn jejich

Více

I. část představení projektu - úvod - eroze v ČR - cíle a předmět monitoringu - představení aplikace - fáze monitoringu - Návrh pracovního postupu

I. část představení projektu - úvod - eroze v ČR - cíle a předmět monitoringu - představení aplikace - fáze monitoringu - Návrh pracovního postupu I. část představení projektu - úvod - eroze v ČR - cíle a předmět monitoringu - představení aplikace - fáze monitoringu - Návrh pracovního postupu II. Část webová aplikace - základní seznámení s webovou

Více

Odraz změn legislativy ČR v pozemkových úpravách

Odraz změn legislativy ČR v pozemkových úpravách Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Oddělení Pozemkové úpravy a využití krajiny Brno www.vumop.cz Odraz změn legislativy ČR v pozemkových úpravách Brno 2014 Ing. Michal Pochop Vyhláška č. 13/2014

Více

PŮDA. Ochrana půdy v praxi (CZ) Degradace půdy. Ing. Jiří Hladík, Ph.D.

PŮDA. Ochrana půdy v praxi (CZ) Degradace půdy. Ing. Jiří Hladík, Ph.D. Ochrana půdy v praxi (CZ) Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Ing. Jiří Hladík, Ph.D. PŮDA neobnovitelný přírodní zdroj plní mnoho funkcí nezbytných pro lidskou činnost a pro přežití ekosystémů

Více

Technickými opatřeními lze řešit erozi plošnou a rýhovou, která zapříčiňuje:

Technickými opatřeními lze řešit erozi plošnou a rýhovou, která zapříčiňuje: KATALOG OPATŘENÍ ID_OPATŘENÍ 14 NÁZEV OPATŘENÍ Technická protierozní opatření DATUM ZPRACOVÁNÍ Prosinec 2005 1. POPIS PROBLÉMU Technickými opatřeními lze řešit erozi plošnou a rýhovou, která zapříčiňuje:

Více

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND V ÚZEMNÍM PLÁNU

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND V ÚZEMNÍM PLÁNU VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND V ÚZEMNÍM PLÁNU Společné metodické doporučení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí

Více

VYHODNOCENÍ POVODNÍ V ČERVNU A ČERVENCI 2009 NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY

VYHODNOCENÍ POVODNÍ V ČERVNU A ČERVENCI 2009 NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY VYHODNOCENÍ POVODNÍ V ČERVNU A ČERVENCI 2009 NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY PŘÍVALOVÉ POVODNĚ V HORSKÝCH A PODHORSKÝCH OBLASTECH MODELOVÁ OBLAST RYCHLEBSKÉ HORY Dílčí zpráva ŠINDLAR s.r.o. Stavby vodního hospodářství

Více

Problematika podmínek dobrého zemědělského a enviromentálního stavu. Okresní agrární komora Kroměříž

Problematika podmínek dobrého zemědělského a enviromentálního stavu. Okresní agrární komora Kroměříž Zvyšování efektivnosti hospodaření a konkurenceschopnost zemědělských podniků Problematika podmínek dobrého zemědělského a enviromentálního stavu Okresní agrární komora Kroměříž Kontrola podmíněnosti -

Více

Voda v krajině. Funkce vody v biosféře: Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Evropská vodní charta

Voda v krajině. Funkce vody v biosféře: Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Evropská vodní charta Voda v krajině Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Eva Boucníková, 2005 Funkce vody v biosféře: Biologická Zdravotní Kulturní Estetická Hospodářská Politická

Více

Povodeň z přívalového deště v Sytně 21. 8. 2002

Povodeň z přívalového deště v Sytně 21. 8. 2002 Blanka Hysková Povodeň z přívalového deště v Sytně 21. 8. 2002 Ve svém příspěvku se na příkladu povodně z přívalového deště v obci Sytno zabývám vztahem funkčního využití a vzhledu zemědělské krajiny a

Více

Způsob obdělání meziřadí v závlahových a bezzávlahových podmínkách

Způsob obdělání meziřadí v závlahových a bezzávlahových podmínkách Způsob obdělání meziřadí v závlahových a bezzávlahových podmínkách Tomáš Litschmann Ivan Oukropec V rámci celkového trendu v pěstování speciálních plodin, spočívajícího v posunu k integrované produkci

Více

Možnosti financování protipovodňových opatření z OPŽP

Možnosti financování protipovodňových opatření z OPŽP Možnosti financování protipovodňových opatření z OPŽP Programové období 2007-2013 Programové období 2014-2020 Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR www.opzp.cz zelená linka

Více

Víceúčelové vodní nádrže

Víceúčelové vodní nádrže KATALOG OPATŘENÍ ID_OPATŘENÍ 34 NÁZEV OPATŘENÍ Víceúčelové vodní nádrže DATUM ZPRACOVÁNÍ Prosinec 2005 1. POPIS PROBLÉMU Škodlivé účinky vod jsou zejména v posledních letech spojovány především s povodňovou

Více

zakázkové číslo 201100147

zakázkové číslo 201100147 Koncepce ekologické správy a údržby toku, jeho revitalizace a samovolné renaturalizace řeky Bečvy v ř. km 0 42 Etapa III. Část 2 Vzorové lokality, Lokalita č. 1 Revitalizace řeky Bečvy pod Přerovem Textová

Více

Rizika při pěstování brambor z hlediska ochrany vod

Rizika při pěstování brambor z hlediska ochrany vod Ing. Pavel Růžek, CSc. a Ing. Helena Kusá, PhD. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. v Praze-Ruzyni Rizika při pěstování brambor z hlediska ochrany vod Mezi významná rizika znečištění vod při pěstování

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků z OPŽP v souvislosti s povodněmi a sesuvy

Možnosti čerpání finančních prostředků z OPŽP v souvislosti s povodněmi a sesuvy Možnosti čerpání finančních prostředků z OPŽP v souvislosti s povodněmi a sesuvy Ing. Michal Kotus Projektový manažer odboru ochrany přírody, odpadů a ENV Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního

Více

PROGRAM ROZVOJE VENKOVA

PROGRAM ROZVOJE VENKOVA Předběžný harmonogram výzev 2015 PROGRAM ROZVOJE VENKOVA Identifikace programové úrovně Zaměření výzvy Nastavení výzvy Předpoklá dané Specifický cíl datum Prioritní osa / Druh / Opatření / Podporované

Více

Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha. Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i.

Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha. Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Jak se měnily rozlohy využití pozemků Příklad pro povodí Labe v Děčíně Data byla převzata ze zdroje:

Více

Finanční nástroje ochrany přírody a krajiny - možnosti pro obce. VI.Setkání starostů a místostarostů kraje Vysočina 24.

Finanční nástroje ochrany přírody a krajiny - možnosti pro obce. VI.Setkání starostů a místostarostů kraje Vysočina 24. Finanční nástroje ochrany přírody a krajiny - možnosti pro obce VI.Setkání starostů a místostarostů kraje Vysočina 24. květen 2011 Vybrané programy MŽP vhodné pro obce Operační program Životní prostředí

Více

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Jevy ovlivňující klima viz Úvod Příjem sluneční energie a další cykly Sopečná činnost

Více

VÝVOJ KRAJINY, SOUČASNÝ STAV, OCHRANA KRAJINNÉHO RÁZU, STAV PŘÍRODNÍCH PARKŮ...53

VÝVOJ KRAJINY, SOUČASNÝ STAV, OCHRANA KRAJINNÉHO RÁZU, STAV PŘÍRODNÍCH PARKŮ...53 Koncepce ochrany přírody a krajiny Královéhradeckého kraje Státní fond životního prostředí Ing. Miloslav Šindlar konzultační a projekční kancelář v oboru revitalizace říčních systémů 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE...

Více

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

Mokřady aneb zadržování vody v krajině Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu

Více

OPŽP 2014 2020 aktuální informace

OPŽP 2014 2020 aktuální informace OPŽP 2014 2020 aktuální informace Mgr. Ing. Jana Tejkalová Odbor ochrany vod, odd. ochrany před povodněmi Setkání vodoprávních úřadů s odborem ochrany vod MŽP Nové Město na Moravě 29. - 30. 4. 2015 OBSAH

Více

OBEC STAŠOV ÚZEMNÍ PLÁN SAMOSTATNÁ PŘÍLOHA CO

OBEC STAŠOV ÚZEMNÍ PLÁN SAMOSTATNÁ PŘÍLOHA CO OBEC STAŠOV ÚZEMNÍ PLÁN SAMOSTATNÁ PŘÍLOHA CO Asseco Central Europe, a.s., říjen 2010 Asseco Central Europe, a.s. STAŠOV ÚZEMNÍ PLÁN OBCE SAMOSTATNÁ PŘÍLOHA CO Mgr. Ing. Jan Majer odpovědný projektant

Více

503/2006 Sb. VYHLÁŠKA ČÁST PRVNÍ PŘEDMĚT ÚPRAVY

503/2006 Sb. VYHLÁŠKA ČÁST PRVNÍ PŘEDMĚT ÚPRAVY 503/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 10. listopadu 2006 o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle 193 zákona č. 183/2006 Sb.,

Více

NAVRHOVÁNÍ TECHNICKÝCH PROTIEROZNÍCH OPATŘENÍ

NAVRHOVÁNÍ TECHNICKÝCH PROTIEROZNÍCH OPATŘENÍ VÚMOP, v.v.i. ČVUT v Praze NAVRHOVÁNÍ TECHNICKÝCH PROTIEROZNÍCH OPATŘENÍ Metodika Václav Kadlec a kol. Praha 2014 Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. České vysoké učení technické v Praze NAVRHOVÁNÍ

Více

Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území

Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území Příloha č. 2 k vyhlášce č. 499/2006 Sb. Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území okumentace obsahuje části: okumentace musí vždy obsahovat části až s tím, že rozsah jednotlivých

Více

HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY

HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY ÚSES - zákon č.114/1992 Sb. O Ochraně přírody a krajiny Hlavní cíle: - nerušený vývoj přirozeného genofondu krajiny v rámci jeho přirozeného prostorového členění - optimální prostorový

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj 5.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY 5.4.1 Ochrana přírody Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů rostlin a živočichů, které může vést až k jejich

Více

VÚMOP, v.v.i. Ing. Ivan Novotný novotny@vumop.cz. Oddělení půdní služba. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.

VÚMOP, v.v.i. Ing. Ivan Novotný novotny@vumop.cz. Oddělení půdní služba. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. VÚMOP, v.v.i. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Ing. Ivan Novotný novotny@vumop.cz Oddělení půdní služba Poslání VÚMOP, v.v.i. Zřizovací listinou byla ústavu dána odpovědnost za rozvoj poznání

Více

KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE (osnova díla)

KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE (osnova díla) KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE (osnova díla) 1. ANALYTICKÁ ČÁST 1.1 Charakteristika současného stavu přírodního prostředí, jeho příčiny a vývojové trendy 1.1.1 Stav zemědělských ekosystémů

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. I ÚZEMNÍHO PLÁNU NEMOJANY. Městský úřad Vyškov odbor územního plánování a rozvoje Masarykovo náměstí 1 682 01 Vyškov

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. I ÚZEMNÍHO PLÁNU NEMOJANY. Městský úřad Vyškov odbor územního plánování a rozvoje Masarykovo náměstí 1 682 01 Vyškov Městský úřad Vyškov odbor územního plánování a rozvoje Masarykovo náměstí 1 682 01 Vyškov jako pořizovatel územně plánovací dokumentace obce Nemojany dle ustanovení 6 a 47 zákona č. 183/2006 Sb., zákona

Více

PLÁNOVÁNÍ V OBLASTI POVODÍ ODRY. Analýza potřeb revitalizačních opatření na vodních tocích včetně jejich niv

PLÁNOVÁNÍ V OBLASTI POVODÍ ODRY. Analýza potřeb revitalizačních opatření na vodních tocích včetně jejich niv PLÁNOVÁNÍ V OBLASTI POVODÍ ODRY Analýza potřeb revitalizačních opatření na vodních tocích včetně jejich niv Pořizovatel: Zpracovatel: Povodí Odry, státní podnik, Varenská 49, 701 26 Ostrava Pöyry Environment

Více

Předběžné vyhodnocení povodňových rizik a mapování povodňového nebezpečí a rizik

Předběžné vyhodnocení povodňových rizik a mapování povodňového nebezpečí a rizik Předběžné vyhodnocení povodňových rizik a mapování povodňového nebezpečí a rizik Proces implementace Směrnice 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových ových rizik v podmínk nkách ČR Karel Drbal

Více

Plánování a význam zeleně v malých městech. Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i.

Plánování a význam zeleně v malých městech. Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. Plánování a význam zeleně v malých městech Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. zeleň v sídle Zeleň je jednou ze základních funkčních složek struktury sídla,

Více

OCHRANA PŘED POVODNĚMI V ÚZEMNÍM PLÁNOVÁNÍ

OCHRANA PŘED POVODNĚMI V ÚZEMNÍM PLÁNOVÁNÍ OCHRANA PŘED POVODNĚMI V ÚZEMNÍM PLÁNOVÁNÍ Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ústav územního rozvoje Brno, duben 2011 OBSAH 1. Předmluva 2. Úvod 3. Právní východiska 3.1 Stavební zákon 3.2 Vodní zákon 4.

Více

Nové nastavení podmínek Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC)

Nové nastavení podmínek Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) Nové nastavení podmínek Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) Ing. Jaroslav Hudáček Ministerstvo zemědělství Oddělení koordinace Cross Compliance 2011 Kontrola podmíněnosti Cross Compliance

Více

C R O S S C O M P L I A N C E PŘÍRUČKA OCHRANY PROTI VODNÍ EROZI

C R O S S C O M P L I A N C E PŘÍRUČKA OCHRANY PROTI VODNÍ EROZI KONTROLA PODMÍNĚNOSTI C R O S S C O M P L I A N C E PŘÍRUČKA OCHRANY PROTI VODNÍ EROZI OBSAH 1 Úvod 4 1.1 O příručce 4 1.2 Co je cílem příručky? 4 1.3 Komu je příručka určena? 4 1.4 Struktura příručky

Více

Prevence a zmírňování následků přívalových povodní ve vztahu k působnosti obcí

Prevence a zmírňování následků přívalových povodní ve vztahu k působnosti obcí Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Odbor regionální politiky č.j.: MMR-23458/2015-52 Prevence a zmírňování následků přívalových povodní ve vztahu k působnosti obcí Certifikovaná metodika výsledků výzkumu,

Více

PRÁVNÍ ÚPRAVA OCHRANY VOD. Filip Dienstbier, listopad 2013

PRÁVNÍ ÚPRAVA OCHRANY VOD. Filip Dienstbier, listopad 2013 PRÁVNÍ ÚPRAVA OCHRANY VOD Filip Dienstbier, listopad 2013 Vody jako složka životního prostředí význam: zdroj pitné vody pro obyvatelstvo pro zemědělství prostředí vodních ekosystémů pro ostatní rostliny

Více

Praha, Dalejský potok pod Hlubočepy

Praha, Dalejský potok pod Hlubočepy Praha, Dalejský potok pod Hlubočepy Vídeňka Los Angeles Přírodě blízké úpravy vodních toků v intravilánech Ing. Tomáš Just Agentura ochrany přírody a krajiny ČR středisko pro Prahu a Střední Čechy tomas.just@nature.cz

Více

Tvorba toků, charakteristiky, řečiště, sklon, odtok

Tvorba toků, charakteristiky, řečiště, sklon, odtok Tvorba toků, charakteristiky, řečiště, sklon, odtok Vodní toky Voda je jedním z nejvýraznějších modelačních činitelů v krajině. Vznik vodního toku pramen zdrojnice soutok 2 a více řek (Labe-Vltava, Labe-

Více

ŽÁDOST O UDĚLENÍ SOUHLASU

ŽÁDOST O UDĚLENÍ SOUHLASU *) Příloha č. 12 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O UDĚLENÍ SOUHLASU [ 17 vodního zákona] 1. Žadatel 1) Obchodní firma nebo název / Jméno, popřípadě

Více

POŘIZOVATEL: OBEC PRASKLICE: PROJEKTANT: Městský úřad Kroměříž. Stavební úřad. Oddělení územního plánování a státní památkové péče

POŘIZOVATEL: OBEC PRASKLICE: PROJEKTANT: Městský úřad Kroměříž. Stavební úřad. Oddělení územního plánování a státní památkové péče 1 POŘIZOVATEL: Městský úřad Kroměříž Stavební úřad Oddělení územního plánování a státní památkové péče OBEC PRASKLICE: určený zastupitel Bc. Jaroslav Kupka, starosta obce PROJEKTANT: S-projekt plus, a.s.

Více

Změna č. 2 územního plánu TRHOVÉ SVINY

Změna č. 2 územního plánu TRHOVÉ SVINY Změna č. 2 územního plánu Trhové Sviny NÁVRH ZADÁNÍ Změna č. 2 územního plánu TRHOVÉ SVINY Pořizovatel: Městský úřad Trhové Sviny, odbor výstavby, kulturních památek a územního plánování Datum: leden 2013

Více

23.6.2009. Zpracována na podkladě seminární práce Ing. Markéty Hanzlové

23.6.2009. Zpracována na podkladě seminární práce Ing. Markéty Hanzlové Petr Rapant Institut geoinformatiky VŠB TU Ostrava Zpracována na podkladě seminární práce Ing. Markéty Hanzlové 23.3.2009 Rapant, P.: DMR XIII (2009) 2 stékání vody po terénu není triviální proces je součástí

Více

MĚSTSKÝ ÚŘAD KROMĚŘÍŽ Odbor životního prostředí - VODOPRÁVNÍ ÚŘAD 767 01 Kroměříž, Velké náměstí 115

MĚSTSKÝ ÚŘAD KROMĚŘÍŽ Odbor životního prostředí - VODOPRÁVNÍ ÚŘAD 767 01 Kroměříž, Velké náměstí 115 MĚSTSKÝ ÚŘAD KROMĚŘÍŽ Odbor životního prostředí - VODOPRÁVNÍ ÚŘAD 767 01 Kroměříž, Velké náměstí 115 Sp.zn.: 08/231/2/054070/2012/Hy 4.2.2013 Č.j. : MeUKM/007802/2013 Oprávněná úřední osoba: Telefon.:

Více

Povodňová rizika v hlavním městě Praze. a přijatá řešení ke zmírnění jejich následků

Povodňová rizika v hlavním městě Praze. a přijatá řešení ke zmírnění jejich následků Povodňová rizika v hlavním městě Praze a přijatá řešení ke zmírnění jejich následků Ing. Rostislav Guth vedoucí oddělení ochrany obyvatelstva odboru krizového řízení Magistrátu hlavního města Prahy Charakteristika

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 11. 4. 2013 Č. j.: 25101/ENV/13 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

Příklady dobré praxe revitalizace řek ve městech. Tomáš Just, AOPK ČR (Jan Koutný)

Příklady dobré praxe revitalizace řek ve městech. Tomáš Just, AOPK ČR (Jan Koutný) Příklady dobré praxe revitalizace řek ve městech Tomáš Just, AOPK ČR (Jan Koutný) Praha, Dalejský potok pod Hlubočepy AOPK ČR, STŘEDISKO OLOMOUC AOPK ČR, STŘEDISKO OLOMOUC Vídeňka AOPK ČR, STŘEDISKO OLOMOUC

Více

Určení potenciálu výskytu vranky obecné v rámci říční sítě z pohledu hydromorfologie toků a mapování příčných objektů

Určení potenciálu výskytu vranky obecné v rámci říční sítě z pohledu hydromorfologie toků a mapování příčných objektů LIFE11 NAT/CZ/490 Určení potenciálu výskytu vranky obecné v rámci říční sítě z pohledu hydromorfologie toků a mapování příčných objektů Dokumentace k aktivitě: A.6 - Mapa (GIS) hydromorfologie toků v EVL

Více

PŘÍRUČKA OCHRANY PROTI VODNÍ EROZI

PŘÍRUČKA OCHRANY PROTI VODNÍ EROZI KONTROLA PODMÍNĚNOSTI CROSS COMPLIANCE PŘÍRUČKA OCHRANY PROTI VODNÍ EROZI Aktualizované znění leden 2014 Ing. Ivan Novotný a kolektiv PŘÍRUČKA OCHRANY PROTI VODNÍ EROZI Autoři VÚMOP, v.v.i. Ing. Ivan

Více

Veřejná zakázka nemá alternativy.

Veřejná zakázka nemá alternativy. Odůvodnění účelnosti veřejné zakázky KPÚ Nedachlebice a Strání Plánovaný cíl veřejné zakázky Předmětem plnění nadlimitní veřejné zakázky na služby je zpracování návrhů komplexních pozemkových úprav (dále

Více

REKONSTRUKCE STŘEŠNÍHO PLÁŠTĚ NA OBJEKTECH Č. 1-4 DOMOVA PRO SENIORY ĎÁBLICE - STŘEDISKO SLUNEČNICE, NA HRANICÍCH 674, 181 00 PRAHA 8

REKONSTRUKCE STŘEŠNÍHO PLÁŠTĚ NA OBJEKTECH Č. 1-4 DOMOVA PRO SENIORY ĎÁBLICE - STŘEDISKO SLUNEČNICE, NA HRANICÍCH 674, 181 00 PRAHA 8 REKONSTRUKCE STŘEŠNÍHO PLÁŠTĚ NA OBJEKTECH Č. 1-4 DOMOVA PRO SENIORY ĎÁBLICE - STŘEDISKO SLUNEČNICE, NA HRANICÍCH 674, 181 00 PRAHA 8 PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE PRO VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA PRAHA

Více

Výstavbový projekt základní pojmy. Doc.Ing. Renáta Schneiderová Heralová, Ph.D. heralova@fsv.cvut.cz

Výstavbový projekt základní pojmy. Doc.Ing. Renáta Schneiderová Heralová, Ph.D. heralova@fsv.cvut.cz Výstavbový projekt základní pojmy Doc.Ing. Renáta Schneiderová Heralová, Ph.D. heralova@fsv.cvut.cz Výstavbový projekt = komplexní, jedinečný, konečný proces přeměny myšlenky dané v investičním záměru

Více

ZAŘAZOVÁNÍ OPAKOVANĚ MONITOROVANÝCH PŮDNÍCH BLOKŮ (PB) S PROJEVEM EROZE DO MEO (MÍRNĚ EROZNĚ OHROŽENÝCH) A SEO (SILNĚ EROZNĚ OHROŽENÝCH)OBLASTÍ

ZAŘAZOVÁNÍ OPAKOVANĚ MONITOROVANÝCH PŮDNÍCH BLOKŮ (PB) S PROJEVEM EROZE DO MEO (MÍRNĚ EROZNĚ OHROŽENÝCH) A SEO (SILNĚ EROZNĚ OHROŽENÝCH)OBLASTÍ ZAŘAZOVÁNÍ OPAKOVANĚ MONITOROVANÝCH PŮDNÍCH BLOKŮ (PB) S PROJEVEM EROZE DO MEO (MÍRNĚ EROZNĚ OHROŽENÝCH) A SEO (SILNĚ EROZNĚ OHROŽENÝCH)OBLASTÍ STÁTNÍ POZEMKOVÝ ÚŘAD Cílem zařazování opakovaně monitorovaných

Více

Vyhláška č. 501/2006, o obecných požadavcích na využívání území. Městská, vesnická, archeologická Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.

Vyhláška č. 501/2006, o obecných požadavcích na využívání území. Městská, vesnická, archeologická Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Metodický návod č. 3 Standard sledovaných jevů pro územně analytické podklady (vyjma údajů o technické a dopravní infrastruktuře, které jsou obsaženy v metodických návodech č. 1 a 2): Zpodrobněná příloha

Více

Přírodě blízké úpravy vodních toků v intravilánech

Přírodě blízké úpravy vodních toků v intravilánech Přírodě blízké úpravy vodních toků v intravilánech Wienfluß ve Vídni Diferencované přístupy k úsekům vodních toků v zástavbě a ve volné krajině. V zástavbě je na prvním místě kapacita a stabilita. Ve volné

Více

Krajinářská studie území obcí Prštice a Radostice

Krajinářská studie území obcí Prštice a Radostice Krajinářská studie území obcí Prštice a Radostice Ústav plánování krajiny Obor: Zahradní a krajinářská architektura Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Markéta Flekalová, Ph.D. Oponent práce: Ing. Přemysl

Více

1. POŽADAVKY NA ZÁKLADNÍ KONCEPCI ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, VYJÁDŘENÉ ZEJMÉNA V CÍLECH ZLEPŠOVÁNÍ DOSAVADNÍHO STAVU, VČETNĚ ROZVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT

1. POŽADAVKY NA ZÁKLADNÍ KONCEPCI ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, VYJÁDŘENÉ ZEJMÉNA V CÍLECH ZLEPŠOVÁNÍ DOSAVADNÍHO STAVU, VČETNĚ ROZVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT 1. POŽADAVKY NA ZÁKLADNÍ KONCEPCI ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, VYJÁDŘENÉ ZEJMÉNA V CÍLECH ZLEPŠOVÁNÍ DOSAVADNÍHO STAVU, VČETNĚ ROZVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT JEJÍHO ÚZEMÍ, V POŽADAVCÍCH NA ZMĚNU CHARAKTERU OBCE,

Více

Syntetická mapa zranitelnosti podzemních vod

Syntetická mapa zranitelnosti podzemních vod Syntetická mapa zranitelnosti podzemních vod projekt NAZV QH82096 DOBA ŘEŠENÍ 2008 2012 RNDr. Pavel Novák Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. 5.6. 2014 Brno Projektový tým Výzkumný ústav meliorací

Více

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ ZMĚNY NA ZPF A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUKCE LESA. Úvod

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ ZMĚNY NA ZPF A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUKCE LESA. Úvod VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ ZMĚNY NA ZPF A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUKCE LESA Úvod Celkové vyhodnocení předpokládaných důsledků změny č.4 ÚPnSÚ Nové Hutě na zemědělský půdní fond je zpracováno

Více

Příprava a zavedení metodických postupů pro řešení rozvoje venkovské krajiny opatřeními pozemkových úprav Petr Doležal

Příprava a zavedení metodických postupů pro řešení rozvoje venkovské krajiny opatřeními pozemkových úprav Petr Doležal SEMINÁŘ POZEMKOVÉ ÚPRAVY Nové informace a metodické postupy 5.6.2014 Mendelova univerzita v Brně Příprava a zavedení metodických postupů pro řešení rozvoje venkovské krajiny opatřeními pozemkových úprav

Více

DOKUMENTACE OBLASTÍ S VÝZNAMNÝM POVODŇOVÝM RIZIKEM V OBLASTI POVODÍ MORAVY A V OBLASTI POVODÍ DYJE

DOKUMENTACE OBLASTÍ S VÝZNAMNÝM POVODŇOVÝM RIZIKEM V OBLASTI POVODÍ MORAVY A V OBLASTI POVODÍ DYJE DOKUMENTACE OBLASTÍ S VÝZNAMNÝM POVODŇOVÝM RIZIKEM V OBLASTI POVODÍ MORAVY A V OBLASTI POVODÍ DYJE DÍLČÍ POVODÍ DYJE JIHLAVA (PM-124) - Ř. KM 10,229 16,548 Pořizovatel: Povodí Moravy, s.p. Dřevařská 11

Více

Přehled změn v označení povinných požadavků na hospodaření: 2014 navazující standardy 2015

Přehled změn v označení povinných požadavků na hospodaření: 2014 navazující standardy 2015 DOBRÝ ZEMĚDĚLSKÝ A ENVIRONMENTÁLNÍ STAV PŮDY (DZES) (zdroj. MZE: http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/kontroly-podminenosti-cross-compliance/dokumenty-ke-stazeni/rok- 2015/ ) Standardy Dobrého zemědělského

Více

zpracovatel: architekti Praha 6 Radimova 18

zpracovatel: architekti Praha 6 Radimova 18 Severní Terasa STŘÍBRNÍKY Radimova 18 územní studie Praha 6 pořizovatel: Magistrát města Ústí nad Labem odbor územního plánování Velká Hradební 8 Ústí nad Labem, 401 00 datum: 12. 2009 OBSAH DOKUMENTACE:

Více

Metodika postupu při zjišťování výše škod na polních plodinách v územích určených k řízeným rozlivům povodní

Metodika postupu při zjišťování výše škod na polních plodinách v územích určených k řízeným rozlivům povodní Ústav zemědělské ekonomiky a informací Metodika postupu při zjišťování výše škod na polních plodinách v územích určených k řízeným rozlivům povodní (certifikovaná metodika) Autoři: Ing. Martin Plášil Ing.

Více