Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů pro využití ve vzdělávání

Transkript

1 Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů pro využití ve vzdělávání Ondřej Neumajer, 24. srpna 2016 Článek popisuje, co je jednou z bariér šíření změn a inovací ve vzdělávání. Přibližuje problematiku otevřených licencí, jejichž širší uplatnění si vzala za úkol Strategie digitálního vzdělávání ČR a uvádí kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů podpořených z veřejných rozpočtů, které budou nově uplatňována v operačním programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Tak, jako dnes nepovažujeme za problém negramotnost, tedy to, že by lidé psané materiály neuměli napsat nebo ani přečíst, protože psát a číst neumějí, běžně dnes v ČR již nevnímáme jako velký problém digitální propast, tedy nedostatečný přístup k internetu a digitálním zařízením jako je počítač, tablet či chytrý telefon, pomocí kterých je možné informace z internetu získat a pracovat s nimi. Stále sice existuje skupina lidí, kteří tento přístup nemají, ale ceny počítačových zařízení a síť veřejných knihoven, škol, úřadů a dalších institucí či neziskových organizací v podstatě zajišťuje, že kdo chce, se k informacím z internetu nějakým způsobem dostane. Bohužel ale existují jiné bariéry, které bezproblémovému používání elektronických materiálů pro vzdělávání kladou překážky. Jednou z nich je nastavení současného pojetí autorského zákona, respektive autorských práv. V dnešní době digitálního boomu vzniká z veřejných prostředků velké množství elektronických materiálů různorodého charakteru. Může se jednat o texty, obrázky, videa, hudbu atp. Pokud není uvedeno jinak, spadají tato díla pod oblast klasického pojetí autorského práva. To umožňuje každému pro svoji osobní potřebu je konzumovat, zhotovit si záznam, rozmnoženinu či napodobeninu takového díla. Takto vzniklé rozmnoženiny ale nesmějí být využity k jinému účelu, například je nelze dále šířit. A to je příklad jednoho z problémů v oblasti digitálního vzdělávání. Ukazuje se, že materiálů v elektronické podobě, které lze využít ve vzdělávání, vzniká velké množství, a část z nich je skutečně kvalitní. Některé operační programy se dokonce na podporu takových digitálních vzdělávacích zdrojů v minulosti zaměřovaly (např. Digitální učební materiály, tzv. DUM v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost). Pro jejich šíření a zejména pro podporu inovací ve vzdělávání by pomohlo, kdyby učitelé a další vzdělavatelé mohli tato díla sami upravovat, vylepšovat, využívat ve výuce a následně šířit. Jedním z předpokladů takového nakládání s autorským dílem je vhodná licence, pod kterou jsou tato díla šířena. Otevřené licence úkol Strategie digitálního vzdělávání Strategie digitálního vzdělávání, kterou nyní realizuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, hned v prvním ze svých 43 opatření uvádí z pohledu otevřeného vzdělávání klíčový úkol: zajistit uveřejnění digitálních obsahů nejrůznějšího charakteru, které byly podpořeny z veřejných prostředků, pod otevřenou licencí Creative Commons (případně jinou), a tím k nim zjednodušit přístup a umožnit jejich sdílení všem aktérům ve vzdělávání. Z podstaty charakteru elektronických materiálů mohou být digitální zdroje oproti hmotným statkům bez dalších nákladů využívány všemi zájemci, kteří o ně projeví zájem. Pro oblast vzdělávání se online digitální způsob šíření informací jeví jako obzvláště výhodný. Bez dodatečných finančních nákladů, běžných u tištěných materiálů, se k daným informací může dostat víceméně kdokoli, kdo má přístup k internetu. Materiál byl zpracován jako součást výstupů konference Technologie zítřka v dnešní škole (2016).

2 Ve Strategii se explicitně uvádí doporučení licencí Creative Commons, ke kterým je v českém jazyce k dispozici velké množství doprovodných materiálů, od samotného znění licencí ( přes interaktivní průvodce volbou licence ( až například po novinku příručku o využití licencí Creative Commons ( Navíc za podporou těchto licencí stojí několik neziskových organizací, které se o jejich vývoj a propagaci dlouhodobě a aktivně starají. Problematika licencí obecně, natož pak licencí veřejných není pro právní laiky úplně jednoduchá, dobře ji popisuje publikace Veřejné licence v České republice Matěje Myšky a kol., viz Charakteristickým znakem veřejné licence je její uzavření zveřejněním díla s licenčními podmínkami (resp. odkazem na ně), u kterých poskytovatel a nabyvatel licence nejsou v přímém kontaktu. Za svobodnou, resp. otevřenou licenci se označuje taková, která nikterak neomezuje nabyvatele licence v dalším užívání díla, poskytuje nabyvateli maximální možný rozsah práv při zachování zákonem stanovených podmínek. U licencí Creative Commons se jedná o ty licence, které neobsahují prvek Nevyužívejte dílo komerčně (CC-NC), tj. ty které dovolují i komerční užití díla, a prvek Nezasahujte do díla (CC-ND), tedy ty, které umožňují i jeho kreativní zpracování a další šíření takto upraveného díla. Ze souboru Creative Commonst licencí se tedy jedná o dvě: Uveďte původ (CC BY) a Uveďte původ-zachovejte licenci (CC BY-SA). Veřejných licencí, jejichž využívání podporuje i nový občanský zákoník ( 2373), existuje kromě Creative Commons větší množství. Aliance pro otevřené vzdělávání uvádí na svých stránkách příklady dalších otevřených licencí. Britská inspirace Česká republika není jediná, která chce podpořit šíření informací věcí veřejných. Například Velká Británie, resp. Spojené království používá již od roku 2010 vlastní Open Government Licence ( kterou za tímto účelem stát vytvořil. Není bez zajímavosti, že je kompatibilní s nejbenevolentnější licencí ze souboru Creative Commons, konkrétně Uveďte původ (CC BY), která opravňuje ostatní k šíření, upravování, vylepšování a vytváření dalších děl na základě tohoto díla, a to i komerčně, pod podmínkou, že uvedou autora původního díla. Při diskuzi o veřejné licenci, kterou je možné využít v České republice pro materiály podpořené z veřejných zdrojů, dospělo MŠMT k závěru, že není vhodné doporučit pouze jednu konkrétní licenci, tím ji upřednostnit a ostatní licence tím vlastně znevýhodnit či dokonce vyloučit. Ačkoli je tedy soubor licencí Creative Commons v Česku užívaný a z volných licencí nejrozšířenější, neměla by tato volba být pro autory děl výhradní možností. Vytvořit po vzoru Británie vlastní licenční model se nakonec ukázalo jako problematické. Kromě náročnosti takového úkolu (vyžaduje tým právních odborníků na autorský zákon, rozsáhlou propagaci, vhodné online nástroje a průběžnou podporu) bylo důležitým argumentem faktické omezení takové licence pouze na území České republiky. Naopak využití nějakého jiného, celosvětově rozšířeného modelu licencí, jako jsou právě například Creative Commons, zjednodušuje mezinárodní využívání materiálů pod takovou licencí.

3 Veřejná diskuze Aby bylo možné dosáhnout uvedeného cíle Strategie digitálního vzdělávání, vznikla Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů podpořených z veřejných rozpočtů. Dokument stanovuje požadavky tematicky rozdělené do tří oblastí (autorskoprávní požadavky, technické požadavky a požadavky na odbornou správnost, pedagogiku a didaktiku). Záměrem je zavázat ve výzvách z operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání příjemce finanční podpory tak, aby materiály a zdroje vzniklé v digitální podobě naplňovaly uvedené parametry. Následně bude tento dokument v souladu se zněním Strategie digitálního vzdělávání nabídnut dalším dotačním titulům nejen v rezortu MŠMT. Dokument specifikující kritéria kvality byl v dubnu 2016 předložen k veřejné diskuzi na Metodickém portálu RVP.CZ, viz Následně byly připomínky vyhodnoceny a zapracovány do textu. V elektronické diskuzi zaznělo na osm desítek diskuzních příspěvků. Čtenáři i aktivní přispěvatelé projevovali největší zájem o část autorskoprávních požadavků na digitální vzdělávací zdroje. Tato oblast je evidentně pedagogické veřejnosti, která se primárně do diskuze zapojovala, nejméně blízká. Ukázalo se, že v ní panují mnohá nepochopení a to nejen k připravované veřejné licenci, ale obecně v oblasti autorského práva, tedy autorského zákona. Největší diskuzi vzbudila možnost využívat vytvořené digitální zdroje komerčně. Ta byla v dokumentu plánována jako volitelná, tedy nikoli povinná. Některým diskutujícím nepřišlo vhodné, aby mohl kdokoli jakýkoli materiál vzniklý v z veřejných prostředků pod touto licencí zdarma stáhnout z internetu, upravit jej a následně dále šířit, a to i za účelem zisku (využívat komerčně, pro výdělečné účely). Někteří diskutující si neuvědomovali, že původní verze zůstává vždy veřejně ke stažení zdarma. Nově vzniklý zdroj (autorské dílo), který z původní verze vychází a je komerčně nabízen, musí obsahovat na původní zdroj odkaz. Kdokoli se tedy může rozhodnout, zda využije původní dílo nebo dílo upravené (zpravidla vylepšené), které už ale nemusí být k dispozici zdarma. V diskuzi trochu zaniká klíčová informace, že o tom, zda lze dílo takto komerčně využívat, rozhoduje vždy sám autor původního díla. V souboru šesti Creative Commons licencí umožňují takto benevolentní komerční využití tři licence. Ve veřejném prostoru se ale ozývají i hlasy opačné. Například již zmíněná Aliance pro otevřené vzdělávání dlouhodobě usiluje o maximální otevřenost, tedy o podporu takových licenčních ujednání, které umožňují nejen povinné sdílení digitálních vzdělávacích zdrojů z veřejných prostředků na internetu, ale také možnost jejich upravování a komerčního využívání. Ostatní oblasti kritérií kvality byla v internetové diskuzi přijímána bez zásadnějších připomínek, zaznělo několik dílčích doporučení, z nichž mnohá byla následně do kritérií zapracována. Další postup O letních prázdninách 2016 rozhodlo MŠMT o zveřejnění kritérií kvality digitálních vzdělávacích zdrojů podpořených z veřejných rozpočtů ve schválené verzi 1.0. Tento dokument byl zveřejněn na Metodickém portálu RVP.CZ, příjemci finanční podpory z OP VVV budou takto formulovanými pravidly při vytváření digitálních vzdělávacích zdrojů vázáni prostřednictvím specifických pravidel příslušných výzev. Praxe využívání digitálních zdrojů ve vzdělávání splňujících takto stanovená kritéria kvality jistě přinese nové zkušenosti a potřebnou zpětnou vazbu. Dokument zatím například neobsahuje konkrétní metadatové popisky, která budou o každém zdroji zaneseny do reputačního systému na Metodickém portálu RVP.CZ, aby bylo možné tyto materiály jednodušeji vyhledávat. Struktura těchto metadat bude

4 teprve vyvinuta v jiném projektu MŠMT. Následně bude dokument s kritérii aktualizován, zveřejněna nová verze dokumentu, která od daného okamžiku nahradí předchozí verzi. Závěrem připomeňme, cíl tohoto opatření Strategie digitálního vzdělávání. Je jím rozhodnutí hradit z veřejných prostředků (aktuálně OP VVV MŠMT) tvorbu jen takových digitálních vzdělávacích zdrojů, které dalšímu užití nebudou klást zbytečné bariéry, zjednodušit k nim přístup a umožnit jejich sdílení všem aktérům ve vzdělávání. Zdroje MYŠKA, Matěj, Radim POLČÁK, Libor KYNCL, Jaromír ŠAVELKA a Iveta SVIRÁKOVÁ. Veřejné licence v České republice. Brno: Masarykova univerzita, s ISBN Dostupné z NEUMAJER, O. Jak zvýšit kvalitu škol pomocí otevřeného vzdělávání. Tipy a rady pro ředitele a zřizovatele. Praha: EDUin, o. p. s., stran. ISBN Dostupné z NEUMAJER, O. Licence Creative Commons pro podporu otevřeného vzdělávání. Řízení školy. Praha: Wolters Kluwer ČR a. s., 2015, roč. 12, č. 8, s ISSN Dostupné na OTEVRENEHO-VZDELAVANI.html NEUMAJER, O., RŮŽIČKOVÁ, D. Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů podpořených z veřejných rozpočtů. Metodický portál Dostupné na PODPORENYCH-Z-VEREJNYCH-ROZPOCTU.html. ISSN VOBOŘIL Jan, Využití licencí Creative Commons jako cesta k efektivnějšímu sdílení informací Praha: Iuridicum Remedium, o. s. 20 stran. Dostupné z

5 Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů podpořených z veřejných rozpočtů (verze 1.0, červenec 2016) Digitální vzdělávací zdroje mohou v praxi nabývat různých podob. Je v podstatě nemožné vytvořit takové požadavky, které by přiléhavě respektovaly charakter všech typů digitálních materiálů a prostředků využitelných ve vzdělávání nebo přímo pro potřeby vzdělávání vytvořených. Níže uvedené požadavky tematicky rozdělené do tří oblastí (autorskoprávní požadavky, technické požadavky a požadavky na odbornou správnost, pedagogiku a didaktiku) popisují konsensus s co nejširším záběrem. V oblasti odborná správnost, pedagogika a didaktika se aplikují pouze ty požadavky, které jsou pro daný typ (druh) zdroje relevantní. V zájmu jednoduchosti a větší srozumitelnosti používáme v textu termín materiál místo digitální vzdělávací zdroj.

6 Autorskoprávní požadavky 1. Podmínky užití. Materiál je k dispozici pod veřejnou licencí 1, která jej povinně umožňuje: 1.1. sdílet (rozmnožovat, rozšiřovat, vystavovat a sdělovat v původní podobě). Doporučuje se, aby veřejná licence dále umožňovala materiál: 1.2. upravovat (zasahovat do něj - rozmnožovat, rozšiřovat, vystavovat a sdělovat díla z něj odvozená, tj. materiál podle vlastního uvážení a výukových či učebních záměrů a potřeb měnit, vylepšovat, obohacovat, vytvářet další díla na základě tohoto materiálu a sdílet výsledek 2 ), 1.3. využívat komerčně (rozmnožovat, rozšiřovat, vystavovat a sdělovat materiál - případně i z něj odvozená díla - pro výdělečné účely). Doporučením je zvolit nejznámějšími veřejné licence - Creative Commons. Průvodce pro volbu licence Creative Commons je dostupný na adrese 1 Více k veřejným licencím viz např. MYŠKA, Matěj, Radim POLČÁK, Libor KYNCL, Jaromír ŠAVELKA a Iveta SVIRÁKOVÁ. Veřejné licence v České republice. Brno: Masarykova univerzita, s ISBN [online] 2 V případě, že je materiálem software, počítačový program, vzdělávací obsah v LMS atp. a veřejná licence umožňuje materiál upravovat, je zveřejněn i zdrojový kód.

7 Technické požadavky 2. Online dostupnost na veřejném internetu. Materiál je veřejně dostupný a to tak, že jeho zobrazení či stažení nevyžaduje od uživatele žádné dodatečné podmínky (uhrazení poplatku, zadávání přístupového jména či hesla, uvádění osobních údajů, registraci atp.). 3. Metadatové popisky. Klíčová metadata popisující materiál a jeho využití ve vzdělávání jsou dostupná a jsou zanesena do reputačního systému na Metodickém portálu RVP.CZ 3. Do doby vytvoření reputačního systému se tento požadavek neuplatňuje. 4. Formát (otevřenost a interoperabilita). Materiál musí být dostupný prostředky, které má potenciální uživatel k dispozici. Materiál je ve formátu používajícím standardy s volně dostupnou specifikací (otevřené standardy) data musí být ve formátu, který je volně (bezplatně) dostupný nebo do takovéhoto formátu převoditelný bezplatně dostupnou aplikací. Jedná se tedy o materiál například v některém z následujících formátů: 4.1. Webová stránka v jazyce HTML 5 dostupná z běžného internetového prohlížeče, splňuje internetové standardy (World Wide Web Consortium W3C 4, vyhláška o přístupnosti 64/2008 Sb. 5 atp.), 4.2. OpenDocument (ODF), soubory s příponou odt, ods, odp, odg atd Office Open XML (OOXML), soubory s příponou docx, xlsx, pptx atd PDF (Portable Document Format), PDF/A 4.5. Prostý text, soubory s příponou txt 4.6. Další doporučené formáty: JPEG, PNG, GIF, SVG pro obrázky a grafiku MPEG4, WebM pro video MP3, FLAC, Ogg Vorbis pro audio 5. Technické zpracování. Materiál dodržuje typografická pravidla, naplňuje estetické a grafické požadavky. 3 Konkrétní struktura metadat a postup indexace bude stanoven v projektu PUČ (NÚV). 4 World Wide Web Consortium (W3C), 5 Vyhláška 64/2008 Sb. Vyhláška ze dne 7. února 2008 o formě uveřejňování informací souvisejících s výkonem veřejné správy prostřednictvím webových stránek pro osoby se zdravotním postižením. Dostupné z

8 Požadavky na odbornou správnost, pedagogiku a didaktiku 6. Odborná správnost, soulad s kurikulem Soulad s Ústavou a právními předpisy ČR. Materiál uplatňuje rovný přístup ke vzdělávání a výchovu k objektivním a tolerantním názorům a splňuje požadavky vyplývající z autorského zákona 6 a dalších právních předpisů Odborná správnost a jazyková kultura. Materiál zpracovává vzdělávací obsah, který je v souladu se stavem poznání v příslušných odborných disciplínách, obsahuje aktuální odkazy na další zdroje, umožňuje aktualizaci, jazyková kultura respektuje pravidla českého pravopisu Soulad s kurikulárními dokumenty. Materiál je zaměřen na rozvoj kompetencí, které jsou v souladu s aktuálními závaznými kurikulárními dokumenty. 7. Didaktické a metodické zpracování. Použité prvky materiálu (textová, grafická část, strukturní prvky, hypertextové odkazy, videa, zvukové záznamy, animace atd.), jejich kombinace a materiál jako celek odpovídají zamýšlené cílové skupině učících se jedinců, účelu použití a podporují aktivní učení Přiměřenost zamýšlené cílové skupině. Materiál odpovídá věku cílové skupiny, jejím zkušenostem, schopnostem a předpokladům Přizpůsobení didaktické a organizační funkci. Materiál je přizpůsoben zamýšlenému účelu, např. prezentaci, zprostředkování informací (poznatků, učiva), osvojení poznatků, rozvoji dovedností, formování postojů, ověřování a hodnocení výsledků učení, motivaci, plánování, řízení procesu výuky Podpora aktivního zapojení cílové skupiny do procesu učení. Posuzuje se: podoba úloh a úkolů materiál poskytuje prostor k aktivnímu řešení problémů, např. jednoduché simulace řízené učícím se nebo projektově zaměřené úkoly možnost spolupráce a komunikace materiál poskytuje prostor ke společnému řešení zadaných úkolů, ke sdílení názorů, publikaci individuálních či skupinových názorů a výstupů a reakcí na ně podpora samostatnosti a zájmu o hledání vlastní cesty za poznáním materiál umožňuje přístup k dalším zdrojům a komunitám, doplňování a obohacování materiálu možnost zpětné vazby materiál umožňuje poskytovat hodnoticí zpětnou vazbu učícím se a jejich vzájemné hodnocení 7.4. Možnost individuální diferenciace. Materiál vychází vstříc potřebám učícího se jedince s různými vzdělávacími potřebami, s různým znevýhodněním, poruchami učení apod., lze ho přizpůsobit konkrétní osobě. 8. Uživatelská přívětivost. S materiálem lze pracovat intuitivně, uživatel se v něm snadno zorientuje a snadno se naučí s ním zacházet. 6 Zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském ve znění pozdějších předpisů.