Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky VYHODNOCENÍ INVESTIČNÍCH POBÍDEK VE ZPRACOVATELSKÉM PRŮMYSLU

Transkript

1 Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky VYHODNOCENÍ INVESTIČNÍCH POBÍDEK VE ZPRACOVATELSKÉM PRŮMYSLU

2 Materiál Vyhodnocení investičních pobídek ve zpracovatelském průmyslu byl zpracován odborem podnikání Ministerstva průmyslu a obchodu ČR ve spolupráci s agenturou CzechInvest. V materiálu jsou obsaženy údaje podle stavu k

3 OBSAH Úvod...3 Shrnutí...5 A. Definice základních pojmů...7 B. Základní údaje...13 I. METODIKA VYHODNOCENÍ ZÁKLADNÍCH ÚDAJŮ...13 II. VYHODNOCENÍ ZÁKLADNÍCH ÚDAJŮ ) Hodnocení projektů podpořených pobídkami - dle místa realizace investice ) Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami - dle klasifikace OKEČ ) Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami - dle země původu investora ) Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami - dle předpokládané výše investice...27 C. Údaje záměrů firem podpořených investičními pobídkami...29 I. METODIKA VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ FIREM PODPOŘENÝCH INVESTIČNÍMI POBÍDKAMI...29 II. VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ FIREM PODPOŘENÝCH INVESTIČNÍMI POBÍDKAMI ) Vyhodnocení předpokládaného podílu investice do strojního zařízení na celkové výši investice ) Vyhodnocení podílu importovaného strojního zařízení na hodnotě pořízeného strojního zařízení ) Vyhodnocení očekávaného vývoje exportu...34 D. Vyhodnocení čerpání finančních prostředků u projektů podpořených investičními pobídkami k I. VYHODNOCENÍ PROJEKTŮ PODPOŘENÝCH POBÍDKAMI ČERPÁNÍ SLEVY NA DANI Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB Čerpání slevy na dani z příjmů právnických osob dle Rozhodnutí Čerpání slevy na dani z příjmu právnických osob dle jednotlivých let...38 II. VYHODNOCENÍ PROJEKTŮ PODPOŘENÝCH POBÍDKAMI ČERPÁNÍ HMOTNÉ PODPORY NA NOVĚ VYTVOŘENÁ PRACOVNÍ MÍSTA Čerpání hmotné podpory na nově vytvořená pracovní místa dle Rozhodnutí Čerpání hmotné podpory na nově vytvořená pracovní místa dle jednotlivých let...40 III. ČERPÁNÍ INVESTIČNÍCH POBÍDEK CELKEM...41 Přílohy...44 Použité zdroje

4 ÚVOD Zavedením systému investičních pobídek byl vytvořen významný předpoklad ke zvýšení přílivu zahraničních investic do České republiky v oblasti investic do zpracovatelského průmyslu. Cílem zavedení tohoto systému byla motivace domácích a zahraničních investorů k investicím do technologicky vyspělejších oborů zpracovatelského průmyslu v České republice. Celý systém investičních pobídek se skládá z několika částí. Kromě samotných investičních pobídek stanovených zákonem patří do systému ještě tři doprovodné programy, a to Program podpory subdodavatelů, Program podpory rozvoje průmyslových zón a Rámcový program pro podporu technologických center a center strategických služeb. Systém byl vytvářen ve spolupráci všech věcně zainteresovaných resortů pod patronací Ministerstva průmyslu a obchodu a agentury CzechInvest a jeho fungování by nebylo možné bez jejich aktivní spolupráce. Prvním krokem, který proces aktivní podpory zahraničních i domácích investic do vyspělých průmyslových technologií a vyrovnání úrovně podpory investování s okolními transformujícími se ekonomikami odstartoval, bylo přijetí usnesení vlády České republiky č. 298 z roku 1998 k návrhu investičních pobídek pro investory v České republice. Tím byly stanoveny základní podmínky pro podporu vstupu investorů. Žadatel o investiční pobídky musel investovat na zelené louce minimálně 25 mil. USD. Tato hranice byla snížena návazným usnesením vlády č. 844/98 na 10 mil. USD, čímž se investiční pobídky staly dostupnějšími pro domácí investory. Určitým vyvrcholením procesu podpory investování v České republice bylo schválení zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, který nabyl účinnosti dnem 1. května Celé koncipování zákona bylo průběžně konzultováno s Evropskou komisí. Dne 30. ledna 2002 nabyla účinnosti legislativně-technická novela zákona o investičních pobídkách (č. 453/2001 Sb.) Druhá novela zákona o investičních pobídkách byla schválena jak Poslaneckou sněmovnou, tak Senátem České republiky, a byla podepsána prezidentem republiky koncem roku Tato novela č. 19/2004 Sb., nabyla účinnosti vstupem České republiky do Evropské unie. Dne nabyla účinnosti nová pravidla, jimiž se Evropská komise řídí při posuzování slučitelnosti individuálních regionálních podpor a národních programů regionálních podpor s vnitřním trhem. Jedná se o Pokyny k regionální podpoře na období (OJ C 54, ) a Nařízení Komise č. 1628/2006 ze dne o použití článků 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiční podporu. Vzhledem k tomu, že po materiální stránce dochází k určitým změnám v pravidlech pro poskytování regionální podpory, je nutné tyto změny oproti dosavadnímu stavu upravit v zákoně č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcích předpisech, zejména v nařízení vlády č. 596/2006 Sb. (nahrazuje nařízení vlády č. 310/2004 Sb.), kterým se stanoví přípustná míra veřejné podpory v regionech soudržnosti České republiky. 3

5 V tomto materiálu je věnována pozornost investičním pobídkám v předzákonném i zákonném režimu. Materiál je aktualizovanou verzí předchozích Vyhodnocení a v budoucnu bude i nadále aktualizován. Cílem vyhodnocení investičních pobídek je zpracovat dostupné informace o dosud schválených pobídkových projektech tak, aby byly posouzeny všechny dopady udělování investičních pobídek. Pro co největší přehlednost a názornost je tento materiálu doplněn tabulkami a grafy. Materiál je rozdělen do následujících kapitol: A. Definice základních pojmů, B. Základní údaje, C. Údaje ze záměrů firem podpořených investičními pobídkami, D. Vyhodnocení čerpání finančních prostředků u projektů podpořených investičními pobídkami. Vyhodnocení základních údajů se provádí analýzou nejzákladnějších charakteristik každé z investic. Zahrnují tedy hodnocení dle místa realizace investice, dle jednotlivých oborů OKEČ, dle země původu investora a dle předpokládané výše investice. Vyhodnocení záměrů firem podpořených investičními pobídkami shrnuje další důležitá data, která jsou zjistitelná ze Žádosti o investiční pobídky, resp. z Tiskopisu k záměru získat investiční pobídky. Jedná se o údaje týkající se strojního zařízení a očekávaného vývoje exportu produkce pobídkových firem, tj. firem, které pobídky obdržely. Materiál je, pokud není uvedeno jinak, aktualizován k 31. prosinci 2006 a zahrnuje proto údaje o 397 pobídkových investorech, kteří k tomuto datu obdrželi investiční pobídky. Celkem 31 investorům byly uděleny pobídky v předzákonném režimu a 366 investorům v zákonném režimu. Pokud nebyly některé údaje dostupné, je tato skutečnost uvedena v příslušných částech materiálu. Nutno upozornit, že Rozhodnutí ve věci poskytnutí investiční pobídky obdrželo více společností než uvedených 397. Celkem 6 investorů obdrželo Rozhodnutí o zamítnutí záměru získat investiční pobídky, a to z důvodů negativního stanoviska Ministerstva financí nebo Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozhodnutí o zastavení řízení obdrželo celkem 12 společností. Důvodem zastavení řízení bylo zpětvzetí návrhu na zahájení řízení. 4

6 SHRNUTÍ Investiční pobídky jsou systémem, z jehož fungování postupně vyplývá řada poznatků, z nichž si lze utvářet na tento systém vlastní názor. Systém prochází neustálým vývojem, je průběžně konzultován se zástupci Evropské Komise a na základě získaných zkušeností je postupně vylepšován. V poslední době se objevuje řada jeho kritiků i obhájců. Pro získání objektivního názoru na investiční pobídky je příspěvkem i tento materiál. Z provedeného hodnocení je možno vyvodit následující závěry: Investoři ze 397 schválených projektů podpořených pobídkami, kteří tohoto systému využívají, by měli do roku 2010 dle předpokladů proinvestovat více než 414 mld. Kč a vytvořit více než 94 tisíc nových pracovních míst. Nejvíce projektů podpořených pobídkami směřuje do Ústeckého a Středočeského kraje. Nejvíce nových přímých pracovních míst předpokládají firmy podpořené pobídkami vytvořit v Ústeckém, Středočeském a Moravskoslezském kraji (v každém z nich více než 8,5 tisíce pracovních míst). Téměř 44 % ze všech pobídkových projektů připadá na 3 obory dle Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ). Jedná se o výrobu dopravních prostředků, výrobu elektrických a optických přístrojů a výrobu gumárenských a plastikářstkých výrobků. Projekty z těchto 3 odvětví předpokládají vytvořit více než 65 tisíc nových pracovních míst (tj. více než 2/3 z celkového počtu). Ze 14 existujících oborů OKEČ bylo investováno zatím celkem do 13 oborů OKEČ, což znamená, že struktura podporovaných oborů je velmi bohatá. Co se týká zahraničních investorů, systém investičních pobídek u nás nejčastěji využívají investoři z Německa, Nizozemí a Japonska. Projekty z těchto 3 zemí společně vytvoří více než 50 tisíc nových pracovních míst. Pobídkového systému prozatím využili investoři celkem z 26 zemí, včetně České republiky. Čeští investoři systém využívají velmi často domácí společnosti obsadily 2. místo za Německem v absolutním počtu podpořených investičních projektů. Celkem bylo podpořeno 79 českých projektů, s předpokladem vytvoření nových pracovních míst. Výše investice téměř u poloviny projektů dosahuje 10 až 25 mil. USD. 25 projektů zvažuje investici vyšší než 100 mil. USD, 72 projektů naopak investici nižší než 10 mil. USD. Více než 56 % společností hodlá investovat více než 60 % investičních prostředků na nákup strojního zařízení. Převažuje dovoz strojního zařízení, 174 firem plánuje dovoz veškerých strojů, a 247 firem plánuje dovoz více než 90 % pořízeného strojního zařízení. 5

7 Téměř 30 % firem bude vyvážet veškerou vyrobenou produkci a cca 60 % firem plánuje vývoz více než 90 % produkce. Nadpoloviční produkci bude vyvážet 84 % firem. Celkem 14 firem nepočítá s vývozem svých výrobků. Export firem podpořených investičními pobídkami mají také prokazatelně pozitivní vliv na platební bilanci České republiky. Důležitým efektem investičních pobídek je růst průmyslové produkce a také stavební výroby (v souvislosti s výstavbou realizovanou převážně českými stavebními firmami), což přispívá k 6,1% růstu hrubého domácího produktu za rok Pobídky mají také pozitivní vliv na trh práce v České republice: růst zaměstnanosti, růst produktivity práce, oživení a zkvalitnění trhu práce (pozitivní spillover efekty). Maximální výše veřejné podpory za období činí 139 mld. Kč. Celková skutečná čerpaná veřejná podpora v letech představovala částku více než 11,24 mld. Kč, což je pouze 8,1 % maximální výše veřejné podpory. 78 % z celkové skutečné veřejné podpory se podílela uplatněná sleva na dani z příjmu právnických osob. Nejvyšší uplatněná sleva byla v roce 2005 ve výši 2,6 mld. Kč. 22 % z celkové skutečné veřejné podpory činila čerpaná hmotná podpora tvorby nových pracovních míst. Nejvyšší hmotná podpora byla vyplacena v roce 2006 ve výši 490,3 mil. Kč. 1 Hrubý domácí produkt v roce 2006 vzrostl reálně meziročně o 6,1 %, což je spolu s rokem 2005 (reálný růst také o 6,1 %) nejvyšší tempo růstu za dobu existence samostatné České republiky. Na zvýšení celkového ekonomického výkonu se jednotlivé složky agregátní poptávky podílely různou měrou. K růstu HDP přispěl zejména vývoj výdajů na tvorbu hrubého kapitálu a spotřeby domácností. Na nabídkové straně ekonomiky se na zvýšení hrubé přidané hodnoty reálně o 6,5 % (údaj za rok 2005) podílela především odvětví zpracovatelského průmyslu, obchodu, dopravy a telekomunikací. 6

8 A. DEFINICE ZÁKLADNÍCH POJMŮ I. Předzákonný režim - poskytování investičních pobídek investorům začalo na základě usnesení vlády č. 298 ze dne 29. dubna Určité změny v systému (např. prohloubení možnosti využití investičních pobídek snížením minimální výše investice z 25 mil. USD na 10 mil. USD) byly provedeny, na základě získaných zkušeností s poskytováním investičních pobídek, usnesením vlády č. 844 ze dne 16. prosince Každý investiční projekt v tomto režimu musel být schválen samostatným usnesením vlády. Schvalování investičních pobídek v předzákonném režimu bylo ukončeno k 30. dubnu Prohlášení o společném záměru (někdy též Memorandum ) - dokument podepisovaný investorem a příslušnými ministry (tzn. obvykle ministrem průmyslu a obchodu, ministrem financí a ministrem práce a sociálních věcí). V Memorandu jsou uvedeny povinnosti investora, povinnosti ministerstev a další články týkající se kontroly a porušení povinností zúčastněných stran. Pobídky udělované v předzákonném režimu: Bezúročná půjčka na zřízení nových pracovních míst - Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytuje investorovi bezúročnou půjčku v níže specifikované výši, která je, v případě splnění podmínek stanovených pro poskytnutí této půjčky, pokládána za účelovou dotaci ve smyslu zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých zákonů (rozpočtová pravidla). Výše bezúročné půjčky: a) Kč na jedno nové pracovní místo v okrese s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než je průměr ČR, b) Kč na jedno nové pracovní místo v okrese s mírou nezaměstnanosti nejméně o 25 % vyšší než je průměr ČR, c) Kč na jedno nové pracovní místo v okrese s mírou nezaměstnanosti nejméně ve výši průměru ČR. Bezúročná půjčka na školení nebo rekvalifikaci zaměstnanců - Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytuje investorovi bezúročnou půjčku na zaškolení zaměstnanců. Částka poskytnuté půjčky je převedena na dotaci (v případě splnění stanovených podmínek) pouze ve výši odpovídající sjednanému procentnímu podílu na skutečně vynaložených nákladech v souladu s obecně závaznými předpisy ČR. Částka půjčky převyšující výše uvedený sjednaný podíl musí být investorem vrácena na účet Ministerstva práce a sociálních věcí. Výše procentního podílu bezúročné půjčky: a) 50 % nákladů na školení a rekvalifikaci v okrese s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než je průměr ČR, b) 40 % nákladů na školení a rekvalifikaci v okrese s mírou nezaměstnanosti nejméně o 25 % vyšší než je průměr ČR, c) 30 % nákladů na školení a rekvalifikaci v okrese s mírou nezaměstnanosti nejméně ve výši průměru ČR, 7

9 d) 10 % nákladů na školení a rekvalifikaci v okrese s mírou nezaměstnanosti nižší než je průměr ČR. Účelová dotace na platbu daně z příjmů právnických osob - tato dotace je vyplácena Ministerstvem financí ve výši stanovené dle vzorce uvedeného v příslušném článku Memoranda. Dotace je poskytována na dobu pěti, resp. deseti po sobě následujících zdaňovacích období. Souhrn dotací poskytovaných Ministerstvem financí nesmí překročit přípustnou intenzitu veřejné podpory uvedenou v Memorandu (tato byla v předzákonném režimu stanovována Ministerstvem financí). Zavedení nové výroby - jedná se o investici daňového poplatníka, který pro poskytnutí investičních pobídek zahájil podnikání a zaregistroval se podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Rozšíření poplatníka. či modernizace výroby - jedná se o investici stávajícího daňového Žádost o investiční pobídky (záměr získat investiční pobídky) - formulář, který musel investor vyplnit jako vstup do procesu, který vyvrcholil udělením investičních pobídek. II. Zákonný režim - vyvrcholením snahy o ucelený systém investičních pobídek bylo schválení zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách. Tento zákon nabyl účinnosti dne 1. května Zákon o investičních pobídkách byl novelizován (zákon č. 453/2001 Sb.) a tato novela nabyla účinnosti 30. ledna K tomu, aby investor obdržel pobídky, musí jeho investiční záměr splňovat všeobecné a zvláštní zákonné podmínky. Investiční záměr je v rámci správního řízení posuzován věcně příslušnými resorty a institucemi (Ministerstvo financí, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo životního prostředí a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže). Pokud projekt splňuje veškeré podmínky pro udělení investičních pobídek, jsou mu tyto přiznány Rozhodnutím o příslibu investičních pobídek. Druhá novela zákona o investičních pobídkách č. 19/2004 Sb. nabyla účinnosti vstupem České republiky do Evropské unie. Novelou se provádí dílčí změny v systému investičních pobídek, které jsou vyvolány vstupem České republiky do Evropské unie a jsou nezbytné s ohledem na přenos kompetencí v oblasti veřejné podpory z Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže na Evropskou komisi. Podstatnou změnou je také snížení minimální investice ze 350 milionů CZK na 200 milionů CZK. Investiční pobídky se tak staly přístupné větší skupině investorů. Dne nabyla účinnosti nová pravidla, jimiž se Evropská komise řídí při posuzování slučitelnosti individuálních regionálních podpor a národních programů regionálních podpor s vnitřním trhem. Jedná se o Pokyny k regionální podpoře na období (OJ C 54, ) a Nařízení Komise č. 1628/2006 ze dne o použití článků 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiční podporu. Vzhledem k tomu, že po materiální stránce dochází k určitým změnám v pravidlech pro poskytování regionální podpory, je nutné tyto změny oproti dosavadnímu stavu upravit v zákoně č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcích předpisech, zejména v nařízení vlády č. 596/2006 Sb. (nahrazuje nařízení vlády č. 310/2004 Sb.), kterým se stanoví přípustná míra veřejné podpory v regionech soudržnosti České republiky. 8

10 Nařízení vlády č. 596/2006 Sb. přináší zejména tyto změny: dochází ke snížení přípustné míry veřejné podpory pro investiční akci, a to takto: a) v regionu soudržnosti Moravskoslezsko 40 %, b) v regionu soudržnosti Střední Čechy 40 %, c) v regionu soudržnosti Severozápad 40 %, d) v regionu soudržnosti Střední Morava 40 %, e) v regionu soudržnosti Severovýchod 40 %, f) v regionu soudržnosti Jihovýchod 40 %, g) v regionu soudržnosti Jihozápad 36 %, pokud bylo rozhodnutí o příslibu investičních pobídek vydáno do 31. prosince 2010, h) v regionu soudržnosti Jihozápad 30 %, pokud bude rozhodnutí o příslibu investičních pobídek vydáno po 1. lednu 2011, i) v regionu soudržnosti Praha 10 %, a to v městských částech Praha 4, Praha 5, Praha 6, Praha-Přední Kopanina, Praha-Suchdol, Praha 7, Praha 8, Praha 9, Praha 11, Praha 12, Praha 13, Praha 14, Praha 15, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Štěrboholy, Praha- Zličín, Praha 18, Praha 19, pokud bylo rozhodnutí o příslibu investičních pobídek vydáno do 31. prosince 2008, j) v regionu soudržnosti Praha 0 %, jde-li o městské části, které nejsou uvedeny v písmenu i). v případě, že investiční akci uskutečňuje malý nebo střední podnikatel, navyšuje se přípustná míra veřejné podpory o 20 % u malých podniků a o 10 % u středních podniků s výjimkou velkých investičních projektů dle odvětvové klasifikace ekonomických činností vydané Českým statistickým úřadem jsou projekty rozdělovány na high-tech, které dostanou plný strop veřejné podpory a low-tech, na které připadá 75 % stropu veřejné podpory (toto pravidlo se neuplatňuje u projektů, které byly předloženy na CzechInvest v roce 2006) Udělování investičních pobídek v režimu zákona č. 72/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů po je v souladu s regionální mapou ČR platnou pro období let a v souladu s Nařízením Komise č. 1628/2006 ze dne 24. října 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiční podporu (bloková výjimka). A. investiční záměry předložené před budou rozhodnuty (do ) dle stávajících předpisů a budou součástí národního programu regionální veřejné podpory spadající pod Nařízení Komise č. 1628/2006 ze dne 24. října 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiční podporu, publikované v Úředním věstníku EU L 302 ze dne 1. listopadu 2006 (bloková výjimka). Tento přechodný režim bude oznámen Komisi na období let B. investiční záměry předložené mezi a dnem nabytí účinnosti novely zákona, budou rozhodnuty dle stávajících předpisů a budou součástí národního programu regionální veřejné podpory spadající pod Nařízení Komise č. 1628/2006 ze dne 24. října 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiční podporu, publikované v Úředním věstníku EU L 302 ze dne 1. listopadu 2006 (bloková výjimka). Tento přechodný režim bude oznámen Komisi na období let

11 C. investiční záměry předložené po účinnosti novely zákona budou posouzeny dle novelizovaného znění zákona a budou součástí národního programu regionální veřejné podpory spadající pod Nařízení Komise č. 1628/2006 ze dne 24. října 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiční podporu, publikované v Úředním věstníku EU L 302 ze dne 1. listopadu 2006 (bloková výjimka). Tento režim bude oznámen Komisi na období let Na investiční záměry uvedené pod písmeny A. a B. se tak pro účely zajištění slučitelnosti s Nařízením Komise č. 1628/2006 ze dne 24. října 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiční podporu (bloková výjimka) přednostně použijí následující pravidla. 1. Přípustná míra veřejné podpory se stanoví dle Regionální mapy na léta , schválené Evropskou komisí 2. Pokud celková hodnota investičních pobídek překročí 75 % částky podpory, kterou by mohla obdržet investice s náklady ve výši 100 mil. EUR, bude tato podpora poskytnuta až po předchozím schválení Evropskou komisí. 3. V souladu s čl. 4 (8) Nařízení se ustanovení 6a (1) zákona o investičních pobídkách použije následovně: Náklady, které mohou být podpořeny, se vztahují k investiční akci posuzované pro účely poskytnutí investičních pobídek a jsou tvořeny: a) dlouhodobým hmotným majetkem ve formě pozemku, budov a strojního zařízení, u společností, které nejsou malým či středním podnikem nesmí být strojní zařízení dosud nikým odepisováno a nebylo vyrobeno více než 5 let před pořízením b) dlouhodobým nehmotným majetkem do výše 25 % hodnoty dlouhodobého hmotného majetku podle písmene a), ve formě licencí nebo know-how za předpokladu, že bude koupen za tržních podmínek od jiných než ekonomicky nebo personálně spojených osob a bude využíván výhradně zájemcem ve výrobním závodě, který byl podpořen investičními pobídkami. 4. Na investiční záměry uvedené pod písmenem B se v souladu s čl. 5 Nařízení použije ustanovení 2 (2) písm. g) zákona následovně: - zahájení stavebních prací a pořizování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku v rámci investiční akce je možné nejdříve ode dne vydání potvrzení o tom, že žadatel může splnit všeobecné a zvláštní podmínky pro poskytnutí investičních pobídek. Toto potvrzení vydá Agentura CzechInvest. Základní pojmy z oblasti investičních pobídek: Rozhodnutí o příslibu investičních pobídek - správní akt, který uzavírá správní řízení ve věci poskytnutí investičních pobídek. Podepisuje jej ministr průmyslu a obchodu. Zavedení nové výroby - jedná se o investici daňového poplatníka, který pro poskytnutí investičních pobídek zahájil podnikání a zaregistroval se podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. 10

12 Rozšíření či modernizace výroby - jedná se o investice stávajícího daňového poplatníka. Tiskopis pro uplatnění záměru získat investiční pobídky (záměr získat investiční pobídky) - formulář, který vyplňuje investor na počátku celého procesu udělování pobídek. Pobídky udělované v zákonném režimu: Hmotná podpora vytváření nových pracovních míst - je příjemci investičních pobídek poskytována Ministerstvem práce a sociálních věcí na základě zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů ČR na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Investiční pobídky formou dotace na školení a rekvalifikace zaměstnanců budou poskytovány na základě Nařízení Komise (ES) č. 68/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podpory na vzdělávání, Úřední věstník Evropské unie ze dne , I. 10/20, ve znění Nařízení Komise (ES) č. 363/2004 ze dne , Úřední věstník Evropské unie ze dne , I. 658/20. Výše hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst se řídí nařízením vlády 338/2006 Sb., kterým se mění nařízení vlády 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek, ve znění nařízení vlády č. 578/2004 Sb., které je účinné od 30. června Výše hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst činí: Kč na jedno nové pracovní místo zřízené v územní oblasti 1) s mírou nezaměstnanosti a) nejméně o 50 % vyšší, než je průměrná míra nezaměstnanosti v České republice, nebo b) nejméně o 20 % vyšší, než je průměrná míra nezaměstnanosti v České republice, pokud tato územní oblast přímo sousedí s územní oblastí s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší, než je průměrná míra nezaměstnanosti v České republice, nebo Kč na jedno nové pracovní místo zřízené v územní oblasti s mírou nezaměstnanosti nejméně o 20 % vyšší, než je průměrná míra nezaměstnanosti v České republice, a dalších Kč, zaměstná-li na něm po dobu delší než 1 rok osobu se zdravotním postižením nebo uchazeče o zaměstnání, který byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 3 měsíce. Hmotná podpora rekvalifikace zaměstnanců - je příjemci investičních pobídek poskytována Ministerstvem práce a sociálních věcí na základě zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů ČR na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Výše hmotné podpory na rekvalifikaci zaměstnanců činí: a) v regionech s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než je průměrná míra nezaměstnanosti v České republice, 35 % ze souhrnných nákladů na tuto rekvalifikaci, 11

13 b) v regionech s mírou nezaměstnanosti nejméně o 25 % vyšší než je průměrná míra nezaměstnanosti v České republice, 35 % ze souhrnných nákladů na tuto rekvalifikaci, c) v regionech s mírou nezaměstnanosti nejméně ve výši průměrné míry nezaměstnanosti v České republice, 35 % ze souhrnných nákladů na tuto rekvalifikaci. Sleva na dani z příjmů - je poskytována dle 35a a 35b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění zákona č. 72/2000 Sb. Doba poskytování této pobídky je dnem účinnosti druhé novely zákona o investičních pobídkách stanovena v případě zavedení nové výroby i v případě rozšíření či modernizace výroby jednotně na 10 let. 12

14 B. ZÁKLADNÍ ÚDAJE I. Metodika vyhodnocení základních údajů V této části jsou uvedeny čtyři základní formy vyhodnocení projektů podpořených investičními pobídkami v předzákonném a zákonném režimu. Jedná se tedy o hodnocení 397 firem (31 předzákonných a 366 zákonných investičních projektů, které využívají investičních pobídek), aniž by se rozlišovalo, v jakém režimu firmy investiční pobídky obdržely. Konkrétně se jedná o následující hodnocení: 1) Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami - dle místa realizace investice Pro účely tohoto hodnocení bylo využito správní členění platné od ledna roku V některých případech budou investiční projekty realizovány ve dvou nebo více krajích. V takovém případě byla každému z krajů do počtu projektů přiznána jedna polovina nebo adekvátní část. Přehled zařazení okresů do jednotlivých krajů ČR je uveden v příloze č. 1. 2) Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami - dle klasifikace OKEČ V tomto hodnocení jsou investice rozděleny podle odvětví na základě klasifikace OKEČ. Některé projekty podpořené investičními pobídkami zahrnují více odvětví. V takovém případě byla firma zařazena do odvětví s majoritním předpokládaným podílem na tržbách dané firmy. Zpracovatelský průmysl v pojetí OKEČ zahrnuje 14 oborů s označením DA, DB až DN. Seznam jednotlivých odvětví zpracovatelského průmyslu dle OKEČ je uveden v příloze č. 2. 3) Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami - dle země původu investora Majetkové vztahy ve firmách jsou ve světě globalizované ekonomiky mnohdy velmi komplikované a jejich dohledání je často téměř nemožné. Pro účely této analýzy používáme k určení země původu metodiku, která je srovnatelná s metodikou ČNB. Podle této metodiky se země původu investora určí na základě majoritního podílu přímého vlastníka v analyzované společnosti. Například v případě nizozemského investora, který je 100 % vlastněn japonským kapitálem a který za účelem získání investičních pobídek založí v ČR společnost, je za zemi původu investora považováno Nizozemsko, a nikoliv Japonsko. Údaje pro toto hodnocení byly získávány z Obchodního rejstříku ČR. U předzákonných projektů byly zjišťovány majetkové podíly ve společnosti, která podepsala Prohlášení o společném záměru. U investičních projektů v režimu zákona byly zjišťovány majetkové podíly ve společnosti, která obdržela Rozhodnutí o příslibu investičních pobídek. V případech, kdy je český subjekt vlastněn více firmami, je za zemi původu investora považována ta země, které měla součet majetkových podílů nejvyšší. 13

15 4) Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami - dle předpokládané výše investice Pro potřeby hodnocení byli investoři dle výše investice rozděleni do 5 skupin investice do 10 mil. USD, od 10 do 25 mil. USD, od 25 do 50 mil. USD, od 50 do 100 mil. USD a nad 100 mil. USD, a to podle předpokládané výše investice, nikoliv podle její skutečně realizované výše. 14

16 II. Vyhodnocení základních údajů V této části je hodnoceno celkem 397 společností k datu , které využívají investičních pobídek, aniž by se rozlišovalo, zda tyto firmy obdržely pobídky v režimu předzákonném či zákonném. Poznámka: V případech, kdy jsou investiční projekty realizovány ve dvou nebo více krajích (zemích původu), byla každému z krajů (zemi původu) do počtu projektů, výše investice a nově vytvořených pracovních míst, přiznána jedna polovina či alikvotní část. 1) Hodnocení projektů podpořených pobídkami - dle místa realizace investice Graf č. 1: Počet projektů podpořených pobídkami dle místa realizace investice (stav k ) ,83 Počet projektů , , ,5 22,33 21, ,83 12,5 9 2,5 Ústecký Středočeský Moravskoslezský Jihomoravský Plzeňský Olomoucký Královéhradecký Vysočina Liberecký Zlínský Jihočeský Pardubický Karlovarský Praha Kraj Pozn.: necelé číslo udává, že daný projekt byl realizován ve více krajích Zdroj: MPO, 2006 Nejvíce projektů podpořených pobídkami směřuje do Ústeckého (80,83) a Středočeského kraje (58,5) - dohromady více než 35 %. Zejména pro Ústecký kraj je tento stav velkým příslibem do budoucna, protože na tyto projekty se budou vázat další podnikatelské aktivity, které povedou k rozvoji tohoto strukturálně postiženého regionu. Na dalších místech následují kraje Moravskoslezský (48) a Jihomoravský (35,33). 15

17 Graf č. 2: Podíl projektů podpořených pobídkami dle místa realizace investice (stav k ) Zlínský 5,0 % Pardubický 3,1 % Jihočeský 4,7 % Karlovarský 2,3 % Praha 0,6 % Středočeský 14,7 % Liberecký 5,0 % Královéhradecký 5,6 % Ústecký 20,4 % Jihomoravský 8,9 % Plzeňský 6,0 % Vysočina 5,5 % Moravskoslezský 12,1 % Olomoucký 5,9 % Zdroj: MPO, 2006 Tabulka č. 1: Předpokládaný počet nově vytvořených pracovních míst dle místa realizace investice (stav k ) Kraj Počet nových pracovních míst Míra nezaměstnanosti k (v %) Ústecký ,0 13,8 Středočeský ,5 5,3 Moravskoslezský 8 445,5 12,6 Jihomoravský 7 616,0 8,8 Olomoucký 7 391,5 9,0 Pardubický 6 970,0 6,9 Královéhradecký 6 249,0 6,3 Plzeňský 5 975,0 5,6 Vysočina 5 382,7 7,1 Jihočeský 4 428,7 5,7 Liberecký 4 147,5 7,0 Zlínský 3 882,0 7,8 Karlovarský 950,0 9,2 Praha 845,5 2,7 Celkem ,7 Zdroj: MPO, MPSV,

18 Pokud budou splněny předpoklady firem, bude nejvíce pracovních míst vytvořeno v Ústeckém kraji (17 563), tedy v kraji, který je podle počtu schválených investičních pobídek na 1. místě. Ve Středočeském kraji bude vytvořeno ,5 pracovních míst. Třetí místo obsadil kraj Moravskoslezský (8 445,5 prac. míst), následují kraje Jihomoravský (7 616), Olomoucký (7 391,5) a Pardubický (6 970). Na opačném pólu tabulky jsou kraje s předpokladem vytvoření méně než pracovních míst Karlovarský kraj (950) a Praha (845,5). Necelé číslo udává, že daný projekt byl realizován ve více krajích. Graf č. 3: Podíl nově vytvořených pracovních míst dle místa realizace investice (stav k ) Jihočeský 4,7 % Vysočina 5,7 % Zlínský 4,1 % Liberecký 4,4 % Karlovarský 1,0 % Praha 0,9 % Ústecký 18,5 % Plzeňský 6,3 % Královéhradecký 6,6 % Pardubický 7,4 % Olomoucký 7,8 % Jihomoravský 8,0 % Moravskoslezský 8,9 % Středočeský 15,8 % Zdroj: MPO, 2006 V prvních čtyřech krajích s největším počtem nově vytvořených pracovních míst (Ústecký, Středočeský, Moravskoslezský a Jihomoravský) vznikne více než 50 % z celkového počtu nově vytvořených pracovních míst a v prvních sedmi krajích (kromě výše uvedených sem patří ještě kraj Olomoucký, Pardubický, Královéhradecký) budou vytvořeny téměř tři čtvrtiny z celkového počtu nových pracovních příležitostí. 17

19 Tabulka č. 2: Místo realizace a absolutní výše investice Kraj Investice (mil. CZK) Středočeský Ústecký Olomoucký Moravskoslezský Vysočina Plzeňský Jihomoravský Královéhradecký Liberecký Zlínský Pardubický Jihočeský Karlovarský Praha Celkem Zdroj: MPO, 2006 Přestože nejvyšší počet projektů podpořených pobídkami směřoval do Ústeckého kraje (80,83), nejvyšší plánované investice směřují do Středočeského kraje ( mil. Kč). Téměř polovina z celkové částky má být proinvestována pouze ve 3 krajích, a to ve Středočeském, Ústeckém a Olomouckém. Nejméně, vzhledem k počtu společností (2,5), se má proinvestovat v Praze. Tento fakt je důsledkem snížené míry veřejné podpory v hlavním městě České republiky. 18

20 2) Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami - dle klasifikace OKEČ Graf č. 4: Počet projektů podpořených pobídkami dle OKEČ (stav k ) Automobilový (DM) Výroba elektrický strojů (DL) Gumárenský a plastikářský průmysl (DH) Výroba strojů (DK) Kovodělný (DJ) Papírenský (DE) Sklářský (DI) Textilní (DB) Chemický a farmceutický (DG) Potravinářský (DA) 12 Dřevozpracující (DD) 6 Jinde neuvedený (DN) 2 Koksování, zpracování ropy (DF) Zdroj: MPO, 2006 Graf č. 5: Podíl projektů podpořených pobídkami dle OKEČ (stav k ) Potravinářský (DA) 4,5 % Chemický a farmceutický (DG) 4,8 % Textilní (DB) 4,8 % Sklářský (DI) 5,8 % Papírenský (DE) 6,0 % Kovodělný (DJ) 12,1 % Jinde neuvedený (DN) Dřevozpracující 1,5 % (DD) 3,0 % Výroba strojů (DK) 13,1 % Koksování, zpracování ropy (DF) 0,5 % Automobilový (DM) 17,1 % Výroba el. strojů (DL) 13,6 % Gumárenský a plastikářský průmysl (DH) 13,1 % Zdroj: MPO,

21 Při znázornění absolutního počtu a relativního zastoupení investičních projektů jednotlivých odvětví dle OKEČ se zcela zřetelně projevuje dominantní zastoupení dvou odvětví zpracovatelského průmyslu. Je to výroba dopravních prostředků (68 projektů) a výroba elektrických a optických přístrojů (54 projektů). Tato dvě odvětví tvoří téměř třetinu ze všech projektů podpořených investičními pobídkami (30,7 %). Oproti loňskému roku se razantně zvýšil počet projektů směřujících do gumárenského a plastikářského odvětví (z 32 na 52). Tento aspekt potvrzuje trend investování do high-tech odvětví zpracovatelského průmyslu. Spektrum odvětví, do kterých směřují projekty podpořené pobídkami, je však podstatně bohatší (celkově 13 oborů). Nutno konstatovat, že více než dvě třetiny projektů (absolutně je to 274 projektů) je umístěno v pěti odvětvích OKEČ. Tabulka č. 3: Předpokládaný počet nově vytvořených pracovních míst dle OKEČ (stav k ) Počet OKEČ nových pracovních míst Výroba elektrických strojů (DL) Automobilový (DM) Výroba strojů (DK) Gumárenský a plastikářský průmysl (DH) Sklářský (DI) Kovodělný (DJ) Papírenský (DE) Textilní (DB) Potravinářský (DA) Dřevozpracující (DD) Chemický a farmaceutický (DG) Jinde neuvedený (DN) 997 Koksování, zpracování ropy (DF) 48 Celkem Zdroj: MPO, 2006 Při hodnocení předpokládaného počtu nově vytvořených pracovních míst opět dominuje výroba elektrických a optických přístrojů (30 415), druhé místo zaujímá výroba dopravních prostředků (první místo dle počtu projektů). Pro ekonomiku České republiky je pozitivní, že se jedná právě o obory, které vykazují vysokou přidanou hodnotu výroby. I na dalších místech jsou obory, které mívají významný podíl v ekonomikách vyspělých zemí výroba strojů a zařízení (13 706) a gumárenský a plastikářský průmysl (8 591). Jestliže počet podpořených projektů ve výrobě dopravních prostředků je 68, a oproti druhému nejpodporovanějšímu odvětví výrobě elektrických a optických přístrojů, je to počet značně vyšší (o 14 projektů), potom zde ovšem v počtu vytvořených nových pracovních míst na 1 projekt jednoznačně převažuje odvětví výroby elektrických a optických přístrojů (563 míst / 1 projekt) oproti odvětví výroby dopravních prostředků (313 míst / 1 projekt). 20

22 Graf č. 6: Podíl nově vytvořených pracovních míst podle OKEČ (stav k ) Dřevozpracující (DD) 1,2 % Potravinářský (DA) 1,7 % Textilní (DB) 2,2 % Papírenský (DE) 2,8 % Kovodělný (DJ) 5,7 % Sklářský (DI) 6,1 % Chemický a farmceutický (DG) 1,1 % Jinde neuvedený (DN) 1,1 % Výroba elektrických strojů (DL) 32,1 % Gumárenský a plastikářský průmysl (DH) 9,1 % Výroba strojů (DK) 14,5 % Automobilový (DM) 22,5 % Zdroj: MPO, 2006 Výsadní postavení oboru výroba elektrických a optických přístrojů je nejzřetelněji vidět z kruhového grafu č. 6. V tomto oboru bude vytvořena téměř jedna třetina všech nových pracovních míst. Na další tři obory v pořadí (výroba dopravních prostředků, výroba strojů a zařízení a gumárenský a plastikářský průmysl) připadá dalších více než 46 % nových pracovních míst. Z toho vyplývá, že projekty podpořené investičními pobídkami ve zbývajících oborech vytvoří jen o něco více než jednu osminu pracovních míst. Tabulka č. 4: OKEČ a absolutní výše investice (stav k ) Výše OKEČ (průmysl) investice CZK (mil.czk) Automobilový (DM) Výroba elektrický strojů (DL) Výroba strojů (DK) Sklářský (DI) Gumárenský a plastikářský průmysl (DH) Kovodělný (DJ) Chemický a farmceutický (DG) Potravinářský (DA) Papírenský (DE) Textilní (DB) Dřevozpracující (DD) Koksování, zpracování ropy (DF) Jinde neuvedený (DN) Celkem Zdroj: MPO,

23 Nejvíce projektů směřovalo do výroby dopravních prostředků (DM) a v tomto odvětví bylo také nejvíce proinvestováno (více než 107 mld. Kč). Nadprůměrnou výši investice na 1 realizovaný projekt vykazovalo po již zmíněném odvětví výroby dopravních prostředků (DM) také odvětví koksování a zpracování ropy (DF) a odvětví sklářství (DI). Naopak velmi nízkou absolutní výši investice a investice na 1 realizovaný projekt vykázalo kovodělní odvětví (DJ). 22

24 3) Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami - dle země původu investora. Graf č. 7: Počet projektů podpořených pobídkami dle země původu investora (stav k ) , , Německo Česká republika Nizozemí Japonsko * USA Francie * Švýcarsko Itálie Rakousko Zdroj: MPO, 2006 * necelé číslo udává, že daný projekt byl realizován ve více krajích Španělsko Velká Británie Belgie Lucembursko Švédsko Dánsko Graf č. 8: Podíl projektů podpořených pobídkami dle země původu (stav k ) Kanada Korejská republika Kypr Čína Hongkong Izrael Mexiko Norsko Singapur Slovenská republika Taiwan Španělsko 4 % Rakousko 4 % Velká Británie 4 % Ostatní (< 3 %) 9 % Německo 24 % Švýcarsko 4 % Itálie 4 % Francie 4 % USA 5 % Česká republika 20 % Japonsko 10 % Nizozemí 10 % Zdroj: MPO,

25 Přestože v dnešním světě globalizovaného kapitálu je význam původu investora diskutabilní, je v tomto vyhodnocení zemí původu investice určitý prostor věnován. Pobídkové investice do České republiky přicházejí z 26 evropských i mimoevropských zemí. Jenom za rok 2006 přibyli investoři z 5 nových mimoevropských zemí (Kanada, Izrael, Čína, Korejská republika, Taiwan). Kromě této skutečnosti velmi často využívají systém investičních pobídek také firmy s českým kapitálem. Nejvíce investičních projektů do naší země přichází ze Spolkové republiky Německo (94). Tato skutečnost samozřejmě není žádným překvapením, protože právě Německo je tradičně nejvýznamnějším obchodním partnerem České republiky. Na druhém místě v této charakteristice jsou subjekty z České republiky, na třetím místě subjekty z Nizozemí. Doposud využilo vládní investiční pobídky 79 českých subjektů a 41 nizozemských. Na dalším místě mezi investorskými zeměmi následuje Japonsko (39,5). Každá z 11 dalších zemí (USA, Francie, Švýcarsko, Itálie, Rakousko, Španělsko, Velká Británie, Belgie, Lucembursko, Švédsko a Dánsko) u nás realizují 4 a více projektů podpořené pobídkami. Tabulka č. 5: Předpokládaný počet nově vytvořených pracovních míst dle země původu investic (stav k ) Země původu Počet nových pracovních míst Německo Nizozemí Japonsko Česká republika Francie Velká Británie USA Lucembursko Švýcarsko Itálie Španělsko Korejská republika Mexiko Rakousko Kanada Belgie 917 Singapur 800 Dánsko 648 Švédsko 362 Čína 300 Izrael 300 Taiwan 280 Hongkong 67 Kypr 64 Norsko 51 Slovenská republika 49 Celkem Zdroj: MPO,

26 Na základě tabulky uvádějící počty nových pracovních míst vytvořené jednotlivými investujícími zeměmi lze zjistit, že si Německo udržuje první místo také podle této charakteristiky ( nových pracovních míst). Zejména díky významným investicím (např. společnosti Bosch Diesel s.r.o., Foxconn CZ s.r.o.) se na druhé místo zařadilo Nizozemí s pracovními místy. Na třetím místě je Japonsko (13 314), na čtvrtém pak domácí investoři. Více než nových pracovních míst bude dle předpokladů vytvořeno také investicemi z Francie, Velké Británie, USA, Lucemburska, Švýcarska, Itálie a Španělska. Graf č. 9: Podíl nově vytvořených pracovních míst dle země původu investora (stav k ) Ostatní 15 % Švýcarsko 3 % Lucembursko 3 % USA 3 % Německo 23 % Velká Británie 5 % Francie 6 % Česká republika 12 % Japonsko 14 % Nizozemí 16 % Zdroj: MPO, 2006 Více než polovina (53 %) nových pracovních míst bude vytvořena projekty ze tří zemí - Německa, Nizozemí a Japonska. Investice z těchto zemí spolu s investicemi českých investorů vytvářejí téměř dvě třetiny z celkového počtu pracovních míst. Podíl tuzemských firem na vytvořených nových pracovních místech se oproti předcházejícímu roku zvýšil na 12 %. 25

27 Tabulka č. 6: Země původu investorů a absolutní výše investice (stav k ) Země původu Výše investice CZK (mil. CZK) Německo Česká republika Nizozemí Japonsko Francie Velká Británie Švýcarsko USA Mexiko Itálie Rakousko Španělsko Belgie Dánsko Lucembursko Korejská republika Kypr Izrael Kanada Singapur Švédsko Slovenská republika 741 Hongkong 477 Norsko 418 Taiwan 238 Čína 212 Celkem Zdroj: MPO, 2006 Nejvíce investičních projektů do naší země přichází z Německa (94) a z této země k nám také plynulo v absolutní výši nejvíce investic (více než 90,4 mld. Kč). Tomu odpovídá významnost tohoto obchodního partnera, ale i příznivá geografická poloha sousedící země. Na druhém místě v absolutní výši investice předběhli oproti výsledkům z loňského roku čeští investoři (69,1 mld. Kč) nizozemské (66,6 mld. Kč). Nadprůměrné výše investic připadající na jeden projekt k nám směřují z Mexika, Izraele a Korejské republiky. Naopak nejméně u nás jak v absolutní výši, tak ve výši investice na 1 projekt investovaly společnosti z Číny a Taiwanu. 26

28 4) Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami - dle předpokládané výše investice Graf č. 10: Počet projektů podpořených pobídkami dle předpokládané výše investice (v mil. USD, stav k ) méně než 10 10, , ,1-100 více než 100 Zdroj: MPO, 2006 Graf č. 11: Podíl projektů podpořených pobídkami dle předpokládané výše investice (v mil. USD, stav k ) 50, % více než % méně než % 25, % 10, % Zdroj: MPO,

29 Mezi podporovanými projekty převažují projekty střední velikosti. Téměř u poloviny projektů (178 ze 397) dosahuje výše investice více než 10 mil. USD, avšak méně než 25 mil. USD. Pouze 11 % projektů má investici vyšší než 50 mil. USD. Tabulka č. 7: Předpokládaný počet nově vytvořených pracovních míst dle výše investice (stav k ) Výše investice (v mil. USD) Počet nových prac. míst méně než , , , více než Celkem Zdroj: MPO, 2006 Graf č. 12: Podíl nově vytvořených pracovních míst dle výše investice (v mil. USD, stav k ) více než % méně než 10 7 % 10, % 50, % 25, % Zdroj: MPO, 2006 Absolutně nejvíce pracovních míst bude vytvořeno (27 899, téměř jedna třetina) investičními projekty s výší investice z intervalu 10 až 25 milionů USD. Patnáct největších projektů s investicí nad 100 mil. USD vytvoří pracovních míst (tj. více než jedna pětina). Nejmenší investiční projekty s investicí do 10 mil. USD vytvoří pouze nových pracovních příležitostí (tj. 6,6 %). 28

30 C. ÚDAJE ZÁMĚRŮ FIREM PODPOŘENÝCH INVESTIČNÍMI POBÍDKAMI I. Metodika vyhodnocení záměrů firem podpořených investičními pobídkami Předpokládané údaje o realizaci investičního záměru uváděné zájemci o investiční pobídky umožňují provést hodnocení předpokládaného podílu investice do strojního zařízení na celkové výši investice, hodnocení podílu importovaného strojního zařízení na hodnotě pořízeného strojního zařízení a v neposlední řadě hodnocení očekávaného vývoje exportu. 1) Vyhodnocení předpokládaného podílu investice do strojního zařízení na celkové výši investice V této části je zahrnuto 397 společností využívajících investiční pobídky, které jsou rozčleněny podle předpokládaného podílu investice do strojního zařízení na celkové výši investice. Celková výše investice je tvořena zejména náklady na pořízení pozemku a budov a náklady na pořízení strojního zařízení. Do celkové výše investice je započítán také dodatečný provozní kapitál (např. finanční prostředky na předpokládané odstranění ekologické zátěže, na zaplacení daně z nemovitostí apod.). Při posuzování splnění všeobecných podmínek investičních záměrů dle zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně splnění podmínky 40% podílu investice do strojního zařízení, není výše dodatečného provozního kapitálu do celkové výše investice započítávána a podíl vypočítaný pro účely splnění této podmínky tak může být rozdílný (resp. vyšší). Z tohoto důvodu jsou v tabulce také firmy, u nichž procentní podíl investice do strojního zařízení nedosahuje 40 %. 2) Vyhodnocení podílu importovaného strojního zařízení na hodnotě pořízeného strojního zařízení V této části je zjišťován procentní podíl dováženého strojního zařízení na celkové hodnotě investice do strojního zařízení. Protože některé pořizované stroje mají několik zemí původu a v Tiskopisech je uvedena pouze předpokládaná pořizovací cena, která však není rozepsána na částky připadající na jednotlivé země původu, je celková pořizovací cena strojního zařízení poměrně rozdělena mezi jednotlivé státy. To znamená, že pokud firma předpokládá pořídit strojní zařízení za 100 mil. Kč, kde budou zeměmi původu Japonsko, Německo, USA a ČR, je pro potřeby tohoto hodnocení uvažován dovoz ve výši 75 mil. Kč (tj. tři čtvrtiny). Nutno konstatovat, že tento přístup může zapříčinit určité zkreslení. Toto zkreslení však není podstatné, protože množství strojů, které mají více zemí původu, vzhledem k celkové hodnotě pořízených strojů, je zanedbatelné. 29

31 3) Vyhodnocení očekávaného vývoje exportu Za účelem sledování vývoje exportu jsou firmy, které obdržely investiční pobídky, rozděleny do intervalů podle předpokládaného podílu jejich výroby určené na export. U některých firem je produkováno více druhů výrobků, přičemž každý z nich má různé předpokládané procento vývozu. U těchto firem je tak započítána produkce výrobku s nižším procentem vývozu. U většiny z hodnocených firem však procento vývozu všech druhů výrobků spadá do jednoho intervalu. V rámci tohoto hodnocení nebylo možné přepočítat export na základě absolutní hodnoty produkce na konkrétní finanční hodnotu, neboť Tiskopis potřebné údaje pro tento přepočet neposkytuje. 30

32 II. Vyhodnocení záměrů firem podpořených investičními pobídkami 1) Vyhodnocení předpokládaného podílu investice do strojního zařízení na celkové výši investice Tabulka č. 8: Předpokládaný procentní podíl investice do strojního zařízení na celkové výši investice Procentní podíl investice do strojního zařízení na celkové výši investice Počet firem Procentní zastoupení v daném intervalu Procentní zastoupení (kumulativně) ,1 % 9,1 % ,1 % 19,2 % ,4 % 35,6 % ,7 % 56,3 % ,4 % 77,7 % ,9 % 97,6 % ,5 % 100,0 % Celkem ,0 % x Zdroj: MPO, 2006 Graf č. 13: Podíl počtu firem podpořených pobídkami v jednotlivých intervalech dle předpokládaného procentního podílu investice na celkové výši investice ,9 % ,5 % ,1 % ,1 % ,4 % ,7 % ,4 % Zdroj: MPO, 2006 Jedna pětina firem, které obdržely investiční pobídky, pořizuje strojní zařízení za více než 80 % celkové výše investice. Více než tři čtvrtiny firem (v absolutním vyjádření je to 308 společností) plánují investovat do strojního zařízení více než 50 % z hodnoty investice jako celku. 31

33 2) Vyhodnocení podílu importovaného strojního zařízení na hodnotě pořízeného strojního zařízení Tabulka č. 9: Absolutní, relativní a kumulativní relativní počet firem podpořených investičními pobídkami dle podílu importovaného strojního zařízení na celkové hodnotě pořízeného strojního zařízení (předpoklad) Procentní podíl importovaného strojního zařízení na celkové hodnotě pořízeného strojního zařízení (předpoklad) Počet firem Procentní zastoupení v daném intervalu Procentní zastoupení (kumulativně) Zdroj: MPO, ,8 % 43,8 % ,6 % 54,4 % ,8 % 62,2 % ,3 % 70,5 % ,6 % 85,1 % méně než ,9 % 100,0 % Celkem % x Graf č.14: Podíl firem podpořených pobídkami rozdělených podle výše podílu importovaného strojního zařízení na celkové hodnotě strojního zařízení (v %) méně než % % % % % % Zdroj: MPO,

34 Téměř polovina z hodnocených firem plánuje své strojní zařízení pouze dovážet. Více než tři pětiny firem dovezou pro realizaci svých podnikatelských aktivit více než 90 % strojů a pouze 59 firem doveze méně než 60 % strojů. Z těchto údajů je zřejmé, že u firem, které obdržely investiční pobídky, pořizování strojního zařízení za účelem realizace jejich investic bude mít dočasně negativní vliv na obchodní bilanci České republiky. Jakmile tyto firmy zahájí výrobu, bude se vliv na obchodní bilanci zlepšovat, protože většina firem, jak vyplývá z následující kapitoly, předpokládá svou produkci exportovat. 33

35 3) Vyhodnocení očekávaného vývoje exportu Tabulka č. 10: Podíl exportu firem podpořených pobídkami na jejich celkové produkci (v intervalech) Procento exportu Počet firem Procentní zastoupení v daném intervalu Procentní zastoupení (kumulativně) ,2 % 28,2 % ,4 % 48,6 % ,6 % 61,2 % ,1 % 76,3 % ,3 % 84,6 % ,3 % 91,9 % ,5 % 96,4 % ,5 % 100 % Celkem ,0 % x Zdroj: MPO, 2006 Graf č. 15: Procentní podíl firem podpořených pobídkami v jednotlivých intervalech podle předpokládaného podílu exportu (v intervalech) ,3 % ,5 % 0 3,5 % ,2 % ,3 % ,1 % ,6 % ,4 % Zdroj: MPO, 2006 V tabulce č. 10 jsou do jednotlivých skupin zařazeny firmy, které obdržely investiční pobídky, dle předpokládané procentuální výše exportu výrobků produkovaných v souvislosti s udělením pobídek. Je zřejmé, že téměř jedna třetina těchto firem (28,2 %) bude směřovat svou produkci pouze na vývoz, polovina firem bude vyvážet přes 95 % výrobků a 61,2 % firem vyveze více než 90 % své nové produkce. Pouze 14 firem bude směřovat celou svou produkci na tuzemský trh. 34

36 D. VYHODNOCENÍ ČERPÁNÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ U PROJEKTŮ PODPOŘENÝCH INVESTIČNÍMI POBÍDKAMI K Hlavním cílem této kapitoly je vyhodnocení skutečného čerpání finančních prostředků u projektů podpořených investičními pobídkami v zákonném režimu. Je velmi důležité rozlišit mezi maximální výší celkové veřejné podpory, kterou mohou společnosti na základě Rozhodnutí o příslibu investičních pobídek získat, a skutečnou finanční částkou, kterou společnosti v každém roce i celkově vyčerpaly. Údaje pro vyhodnocení byly získány z podkladů Ministerstva financí (čerpání slevy na dani z příjmů právnických osob) a Ministerstva práce a sociálních věcí (čerpání hmotné podpory na nově vytvořená pracovní místa), zahrnují 366 projektů v zákonném režimu a naposledy byly aktualizovány k Kapitola je rozdělena na: I. Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami čerpání slevy na dani z příjmů právnických osob Pro potřeby analýzy bylo čerpání slevy na dani z příjmů právnických osob rozděleno ze dvou hledisek. První hledisko vyznačuje čerpání slevy na dani za celé období na investiční projekty, které obdržely Rozhodnutí o příslibu investičních pobídek (dále jen Rozhodnutí) v jednotlivých letech, druhé hledisko ukazuje úhrnné čerpání slevy na dani z příjmu právnických osob v jednotlivých letech. Investiční pobídka ve formě slevy na dani je nepřímou formou podpory, jež má výrazně motivační charakter, protože využita může být pouze v případě, že společnost dosáhne zisku. Uplatněná sleva na dani nesmí celkově překročit maximálně přípustnou hodnotu veřejné podpory (investičních pobídek), vypočtenou jako procento z tzv. počáteční výše investice, za niž jsou považovány prostředky vynaložené na pořízení pozemku, budov, strojů a části nehmotného majetku. Stejným procentem je omezeno čerpání v každém zdaňovacím období, čili hodnota investiční pobídky poskytnuté formou slevy na dani z příjmů v jednotlivých zdaňovacích obdobích nesmí překročit dané procento celkové hodnoty dosud skutečně vynaložených nákladů vhodných na poskytnutí podpory. Toto procento představuje přípustnou míru veřejné podpory podle regionální mapy a v jednotlivých regionech většinou nepřekračuje 50 % (např. v Praze jen 20 %). Při výpočtu je dále nutno odečíst jinou veřejnou podporu, např. hmotnou podporu na nově vytvořená pracovní místa. II. Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami čerpání hmotné podpory na nově vytvořená pracovní místa Investiční pobídky ve formě hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst jsou poskytovány pouze v okresech s podstatně nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti. Takových okresů je 21 z celkových 77. V okresech, kde je míra nezaměstnanosti alespoň o 50 % vyšší než celorepubliková míra nezaměstnanosti, lze získat na jedno nově vytvořené místo Kč. V okresech s mírou nezaměstnanosti alespoň o 20 % vyšší lze získat na 35

37 jedno nově vytvořené místo Kč, přičemž je-li na tomto místě po dobu delší než 1 rok zaměstnána osoba se zdravotním postižením nebo uchazeč o zaměstnání, který byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 3 měsíce, navýší se tato hmotná podpora o Kč. Od druhého pololetí 2006 se okruh okresů, jež mohou být takto podpořeny, rozšířil o okresy sousedící s nejpostiženějšími okresy, a to s ohledem na skutečnost, že investiční projekty realizované v ekonomicky silnějších okresech do jisté míry vstřebají nezaměstnanost ze silně postižených regionů. Hmotná podpora je půjčkou Ministerstva práce a sociálních věcí až do doby, kdy investor splní všechny stanovené podmínky. Teprve po splnění těchto podmínek se půjčka stává dotací. V případě nesplnění musí být vrácena včetně penále v souladu s rozpočtovými pravidly. Opět jsme rozdělili čerpání hmotné podpory za celé období na investiční projekty, které obdržely Rozhodnutí v jednotlivých letech, a na úhrnné čerpání hmotné podpory v jednotlivých letech. III. Čerpání investičních pobídek celkem Závěrečná kapitola tohoto oddílu obsahuje komplexní přehled o čerpání investičních pobídek. Jedná se tedy o souhrn předchozích kapitol v komparaci s udělenou celkovou podporou a předpokládanou výší investice. 36

38 I. Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami čerpání slevy na dani z příjmů právnických osob 1. Čerpání slevy na dani z příjmů právnických osob dle Rozhodnutí Tabulka č. 11: Čerpání slevy na dani z příjmů právnických osob dle Rozhodnutí (v tis. Kč) Období Počet projektů Výše investice Výše podpory % podíl Skutečná čerpané čerpaná podpory na podpora slevy celkové výši na dani - dle podpory jednotlivých let Rozhodnutí ,47 % Rozhodnutí ,13 % Rozhodnutí ,62 % Rozhodnutí ,43 % Rozhodnutí ,00 % Rozhodnutí ,71 % Rozhodnutí ,43 % Celkem ,34 % Zdroj: MF, 2006 Z tabulky je zřejmé, že investoři, kteří obdrželi Rozhodnutí v roce 2001, vyčerpali k největší objem slevy na dani. Percentuální podíl čerpané podpory na celkové výši podpory se v následujících letech vydání Rozhodnutí snižoval. Společnosti, které obdržely Rozhodnutí v letech 2005 a 2006 čerpaly velmi malé procento slevy na dani. Důvodem jsou vysoké odpisy investic snižující zdanitelný příjem. Projekty generují zisk zpravidla s určitým zpožděním a k prvnímu uplatnění slevy na dani dochází většinou až po třetím roce od vydání rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že roky byly co do počtu podaných investičních projektů nejsilnější, dá se předpokládat, že křivka čerpání výrazněji poroste v letech 2007 až

39 2. Čerpání slevy na dani z příjmu právnických osob dle jednotlivých let Tabulka č. 12: Čerpání slevy na dani z příjmu právnických osob dle jednotlivých let (v tis. Kč) Rok Výše investice Výše podpory % podíl čerpané podpory na celkové výši podpory Skutečná čerpaná podpora slevy na dani - dle jednotlivých let ,00 % ,00 % ,25 % ,07 % ,52 % ,25 % ,18 % Celkem ,34 % Zdroj: MF, 2006 Obdobně charakteristický vývoj čerpání slevy vykazuje tabulka č. 12. V letech 2000 a 2001 neuplatnily slevu na dani žádné společnosti, a to s ohledem na skutečnost, že zákon o investičních pobídkách nabyl účinnosti právě až v roce 2000 a v tomto roce byly podány první investiční projekty, jež v období ještě nemohly generovat zisk. Z tabulky je zřetelná rostoucí výše uplatňování slevy na dani v jednotlivých letech. Důvodem tohoto trendu je postupné dosahování maximální výrobní kapacity podpořených výrob, přibývání investičních projektů, které si na sebe začínají vydělávat, postupný nárůst rentability a zisku po uplatnění odpisů investic a rostoucí počet společností, které využívají systém investiční podpory. Nejvyšší objem uplatněné slevy na dani z příjmů právnických osob byl dosud zaznamenán v roce 2005, a to ve výši téměř 2,65 mld. Kč. 38

40 II. Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami čerpání hmotné podpory na nově vytvořená pracovní místa 1. Čerpání hmotné podpory na nově vytvořená pracovní místa dle Rozhodnutí Tabulka č. 13: Čerpání hmotné podpory na nově vytvořená pracovní místa dle Rozhodnutí (v tis. Kč) Období Počet projektů Výše investice Výše podpory % podíl čerpané podpory na celkové výši podpory Skutečná čerpaná hmotná podpora na tvorbu nových pracovních míst Rozhodnutí ,12 % Rozhodnutí ,66 % Rozhodnutí ,20 % Rozhodnutí ,87 % Rozhodnutí ,25 % Rozhodnutí ,00 % Rozhodnutí ,57 % Celkem ,75 % Zdroj: MPSV, 2006 Z tabulky je patrné, že největší objem hmotné podpory na tvorbu nových pracovních míst byl vyplacen na investiční projekty, které obdržely Rozhodnutí v roce Ovšem nejvyšší relativní podíl objemu hmotné podpory na celkovém objemu hmotné podpory za celé sledované období měly projekty s Rozhodnutím z roku V přepočtu na jeden projekt obdržely společnosti 6,65 mil. korun za hodnocené období Nejméně v přepočtu na jeden projekt vyčerpaly společnosti s Rozhodnutím z roku 2006 a to pouze 0,57 % z celkové výše veřejné podpory. Příčinou může být počátek projektu, tedy nízký počet vytvořených pracovních míst. Jako reálnější důvod spatřujeme dosud neuzavření dohody s Ministerstvem práce a sociálních věcí. Po uzavření dohody může být vyplacena investorům hmotná podpora na tvorbu nových pracovních míst nebo rekvalifikace. 39

41 2. Čerpání hmotné podpory na nově vytvořená pracovní místa dle jednotlivých let Tabulka č. 14: Čerpání hmotné podpory na nově vytvořená pracovní místa dle jednotlivých let (v tis. Kč) Rok Výše investice Výše podpory % podíl čerpané podpory na celkové výši podpory Skutečná čerpaná hmotná podpora na tvorbu nových pracovních míst ,76% ,26 % ,09 % ,30 % ,35 % ,56 % ,00 % Celkem ,75 % Zdroj: MPSV, 2006 Z údajů v tabulce č. 14 vyplývá, že v letech trend čerpání hmotné podpory rostl. V následujících letech byla poskytnuta hmotná podpora nižší. Důvodem, který ovlivňuje výši vyplacené hmotné podpory je skutečnost, že projekty nesměřují do regionů, kde je nezaměstnanost vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v České republice. Další možnou příčinou nečerpání hmotné podpory je skutečnost, že společnost má tři roky na to, aby po Rozhodnutí o příslibu investičních pobídek podepsala dohodu s Ministerstvem práce a sociálních věcí, a pak podle dohody další tři roky na to, aby pracovní místa vytvořila. Celkem tedy až šest let. Nejvyšší čerpaná hmotná podpora byla v roce 2003 s 4,3 % a téměř 472 mil. Kč, naproti tomu nejnižší v roce 2000, kdy bylo vyplaceno pouze 0,8 % poskytnuté veřejné podpory ve výši necelých 52 mil Kč. 40

42 III. Čerpání investičních pobídek celkem Ze souhrnné tabulky č. 15 skutečného čerpání podpory vyplývá, že v letech bylo realizováno 366 projektů, které předpokládaly investovat téměř 344 mld. Kč. Nejvíce z nich bylo podpořeno v roce 2006 (149), v rámci těchto projektů bylo možné čerpat maximální veřejnou podporu 49,53 mld. Kč, což představuje cca 36 % celkové podpory za období Celková maximální veřejná podpora za období činila cca 139 mld. Kč s možností čerpání do let , kdy slevu na dani lze uplatňovat po dobu deseti let, resp. u starší legislativní úpravy čerpání pro expanze po dobu pěti let. Celková skutečná čerpaná podpora v letech představovala částku více než 11,2 mld. Kč. Na této výši se z 78 % podílely společnosti, které uplatňovaly slevu na dani z příjmu právnických osob. Nejvíce čerpaly slevu projekty společností s Rozhodnutím 2001 (3,7 mld. Kč) a Rozhodnutím 2002 (2,5 mld. Kč). Dvaceti dvěma procenty se na celkové skutečně čerpané výši podílí hmotná podpora tvorby nových pracovních míst. Nejvíce čerpaly projekty společností s Rozhodnutím 2001 (574,2 mil. Kč) a s Rozhodnutím 2003 (533,7 mil. Kč). Tabulka č. 15: Souhrnná tabulka čerpání investičních pobídek dle Rozhodnutí (v tis. Kč) Období Počet projektů Výše investice Skutečná celková Výše podpory čerpaná podpora v roce % podíl čerpané podpory na celkové výši podpory Skutečná čerpaná hmotná podpora na tvorbu nových pracovních míst Skutečná čerpaná podpora slevy na dani - dle jednotlivých let Rozhodnutí ,59 % Rozhodnutí ,79 % Rozhodnutí ,82 % Rozhodnutí ,30 % Rozhodnutí ,25 % Rozhodnutí ,71 % Rozhodnutí ,00 % Celkem ,09 % Zdroj: MPSV, MF,

43 Graf č. 16: Čerpání investičních pobídek dle Rozhodnutí (v tis. Kč) Celkem Skutečná celková čerpaná podpora Výše veřejné podpory Výše investice Zdroj: MPSV, MF, 2006 Z grafu a tabulky je patrné, že skutečná čerpaná podpora (sleva na dani + hmotná podpora) se na maximální výši podpory v letech podílí pouhými 8,1 %. Hmotná podpora na tvorbu nových pracovních míst je čerpána společnostmi ve většině případů v prvních letech investování. U investičních pobídek poskytovaných formou slevy na dani z příjmu právnických osob společnosti dosahují zisku až v pozdějších obdobích od zahájení investování, proto tuto pobídku využívají průběžně až v dalších letech. Příčinou nízkého čerpání slevy na dani v prvních letech je zejména ta skutečnost, že společnosti jsou v režimu investičních pobídek povinny využít všechny možnosti zákona o dani z příjmů ke snížení základu daně (a to včetně uplatnění ztrát, které vznikají v souvislosti s podpořenou investicí, a zejména odpisů), aby nedocházelo umělým upravováním základu daně např. přerušením odpisů k ekonomicky neopodstatněnému zvyšování daňové povinnosti, vůči které by byla uplatněna sleva na dani. Nejnižší podíl skutečně čerpaných investičních pobídek na celkové uplatnitelné výši měly projekty podpořené rozhodnutím v roce 2006, a to pouze 1,00 % (cca 496,9 mil. Kč) a to z důvodů nízkého čerpání slevy na dani z příjmů, dosud neuzavření dohody s Ministerstvem práce a sociálních věcí a rannému stádia investičního projektu. Naproti tomu nejvyšší podíl skutečného čerpání s 19,8 % na celkové výši veřejné podpory nejvíce podílely projekty podpořené v roce 2001 částkou téměř 4,3 miliardy Kč. Hlavním důvodem je četnost těchto projektů (46) a výše uplatněné slevy na dani z příjmů. 42

44 Tabulka č. 16: Souhrnná tabulka čerpání investičních pobídek dle jednotlivých let (v tis. Kč.) Rok Výše investice Výše podpory % podíl čerpané Skutečná celková podpory na celkové čerpaná podpora výši podpory ,76 % ,22 % ,32 % ,38 % ,88 % ,78 % ,17 % Celkem ,09 % Zdroj: MPSV, MF, 2006 Ze souhrnné tabulky č. 16 čerpání investičních pobídek dle jednotlivých let lze zjistit, že v analyzovaném období dochází s přibývajícím počtem projektů k rostoucímu trendu čerpané podpory, v letech je tento percentuální podíl již ustálený. Jednou z příčin tohoto stavu považujeme přitažlivost a transparentnost systému investičních pobídek a hospodářský růst české ekonomiky. V roce 2006 tento ukazatel opět klesl, a to z důvodu enormního nárůstu celkové výše investic oproti předchozímu roku. Jako investiční pobídka je také poskytována hmotná podpora na rekvalifikaci zaměstnanců, avšak nad rámec přípustné hodnoty veřejné podpory vypočtené z počáteční investice. Podpora je omezena na investiční projekty realizované v okresech, kde průměrná výše nezaměstnanosti přesahuje průměrnou míru nezaměstnanosti v ČR. To se týká přibližně 29 okresů z celkových 77. V těchto okresech je možné poskytnout hmotnou podporu až do výše 35 % hodnoty nákladů na rekvalifikaci zaměstnanců. V období bylo v rámci investičních pobídek vyčerpáno na hmotnou podporu rekvalifikace zaměstnanců přibližně 713 mil. Kč. 43

45 PŘÍLOHY Příloha č. 1: Seznam okresů dle jednotlivých krajů ČR Karlovarský kraj: Cheb, Karlovy Vary, Sokolov Ústecký kraj: Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most, Teplice, Ústí nad Labem Liberecký kraj: Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec,Semily Královéhradecký kraj: Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov Pardubický kraj: Chrudim, Pardubice, Svitavy, Ústí nad Orlicí Olomoucký kraj: Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov, Šumperk Moravskoslezský kraj: Bruntál, Frýdek - Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava, Ostrava Zlínský kraj: Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín, Zlín Jihomoravský kraj: Blansko, Brno - město, Brno - venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo Vysočina: Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou Jihočeský kraj: České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice, Tábor Plzeňský kraj: Domažlice, Klatovy, Plzeň - jih, Plzeň - město, Plzeň - sever, Rokycany, Tachov Středočeský kraj: Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha- východ, Praha - západ, Příbram, Rakovník Hlavní město Praha Příloha č. 2: Seznam jednotlivých oborů dle OKEČ DA Průmysl potravinářský a tabákový DB Textilní a oděvní průmysl DC Kožedělný průmysl DD Dřevozpracující průmysl DE Papírenský a polygrafický průmysl, vydavatelské činnosti DF Koksování, rafinérské zpracování ropy, výroba jaderných paliv, radioaktivních prvků, a sloučenin DG Chemický a farmaceutický průmysl DH Gumárenský a plastikářský průmysl DI Průmysl skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot DJ Výroba kovů a kovodělných výrobků DK Výroba strojů a zařízení DL Výroba elektrických a optických přístrojů DM Výroba dopravních prostředků DN Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený 44

46 Příloha č. 3: Přehled o investičních pobídkách dle jednotlivých let Rok Počet podpořených společností Předzákonný režim Investice v tis. USD Investice v tis. CZK Nově vytvořená pracovní místa Celkem Rok Počet podpořených společností Zákonný režim Investice v tis. USD Investice v tis. CZK Nově vytvořená pracovní místa Celkem Celkem CELKEM

47 Příloha č. 4: Seznam společností, které obdržely Rozhodnutí o zamítnutí zastavení záměru získat investiční pobídky nebo Zamítnutí Simona Plast-Technik s.r.o. Agrodružstvo Jevišovice Chemopetrol a.s. Cukrovary TTD a.s. Limart a.s. Yokohama Textile Mills Limited Zastavení (zpětvzetí) Czech Plastic Production s.r.o. Synthon Czech s.r.o. Daiho Industrial Co. Ltd. Foxconn CZ s.r.o. Geyer AG Grupo Antolin Bohemia a.s. Woco s.r.o. Hayes Lemmerz Alukola s.r.o. Demag Cranes and Components s. r.o. Lite-on Technology Corporation UnionOcel s.r.o. Showa Aluminium Czech s.r.o. 46

48 Příloha č. 5: Regionální rozmístění projektů podpořených investičními pobídkami (stav k ) Poznámka: V případě, že se investiční projekt realizuje ve více okresech, je vyznačen v každém z daných okresů. 47