Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky VYHODNOCENÍ INVESTIČNÍCH POBÍDEK VE ZPRACOVATELSKÉM PRŮMYSLU

Transkript

1 Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky VYHODNOCENÍ INVESTIČNÍCH POBÍDEK VE ZPRACOVATELSKÉM PRŮMYSLU 1

2 Materiál Vyhodnocení investičních pobídek ve zpracovatelském průmyslu byl zpracován odborem podpory podnikání a konkurenceschopnosti Ministerstva průmyslu a obchodu ČR ve spolupráci s agenturou Czechinvest. V materiálu jsou obsaženy údaje podle stavu k

3 OBSAH ÚVOD...4 SHRNUTÍ...6 A. Definice základních pojmů...8 B. Základní údaje I. Metodika vyhodnocení základních údajů II. Vyhodnocení základních údajů ) Hodnocení projektů podpořených pobídkami - dle místa realizace investice ) Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami - dle klasifikace OKEČ ) Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami - dle země původu investora ) Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami - dle předpokládané výše investice C. Údaje záměrů firem podpořených investičními pobídkami I. Metodika vyhodnocení záměrů firem podpořených investičními pobídkami 28 II. Vyhodnocení záměrů firem podpořených investičními pobídkami30 1) Vyhodnocení předpokládaného podílu investice do strojního zařízení na celkové výši investice ) Vyhodnocení podílu importovaného strojního zařízení na hodnotě pořízeného strojního zařízení ) Vyhodnocení očekávaného vývoje exportu D.Vyhodnocení čerpání finančních prostředků u projektů podpořených investičními pobídkami k III. Čerpání investičních pobídek celkem I. Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami čerpání slevy na dani z příjmů právnických osob Čerpání slevy na dani z příjmů právnických osob dle Rozhodnutí Čerpání slevy na dani z příjmu právnických osob dle jednotlivých let II. Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami čerpání hmotné podpory na nově vytvořená pracovní místa Čerpání hmotné podpory na nově vytvořená pracovní místa dle Rozhodnutí Čerpání hmotné podpory na nově vytvořená pracovní místa dle jednotlivých let III. Čerpání investičních pobídek celkem E. Výsledky analýzy dopadů investičních pobídek v Moravskoslezském kraji I. Obecné informace o Moravskoslezském kraji Vývoj nezaměstnanosti Vývoj produktivity práce Vývoj průměrných mezd II. Popis vzorku hodnocených investorů III. Sběr dat o investorech IV. Výstupy modelu a jejich interpretace Vliv investorů na hladinu mezd v Moravskoslezském regionu Vliv investorů na tvorbu pracovních míst Fiskální dopady investičních pobídek Účetní přidaná hodnota Export, Export/Výnosy Vyhodnocení podílu investorů s požadavkem na certifikace ISO dodavatelů v Moravskoslezském kraji Inovační vazby zkoumaného vzorku investorů v Moravskoslezském kraji Zapojení dodavatelů v regionu a v ČR Přílohy

4 ÚVOD Zavedením systému investičních pobídek byl vytvořen významný předpoklad ke zvýšení přílivu zahraničních investic do České republiky v oblasti investic do zpracovatelského průmyslu. Cílem zavedení tohoto systému byla motivace domácích a zahraničních investorů k investicím do technologicky vyspělejších oborů zpracovatelského průmyslu v České republice. Celý systém investičních pobídek se skládá z několika částí. Kromě samotných investičních pobídek stanovených zákonem patří do systému ještě tři doprovodné programy, a to Program podpory subdodavatelů, Program podpory rozvoje průmyslových zón a Rámcový program pro podporu technologických center a center strategických služeb. Systém byl vytvářen ve spolupráci všech věcně zainteresovaných resortů pod patronací Ministerstva průmyslu a obchodu a agentury CzechInvest a jeho fungování by nebylo možné bez jejich aktivní spolupráce. Prvním krokem, který proces aktivní podpory zahraničních i domácích investic do vyspělých průmyslových technologií a vyrovnání úrovně podpory investování s okolními transformujícími se ekonomikami odstartoval, bylo přijetí usnesení vlády České republiky č. 298 z roku 1998 k návrhu investičních pobídek pro investory v České republice. Tím byly stanoveny základní podmínky pro podporu vstupu investorů. Žadatel o investiční pobídky musel investovat na zelené louce minimálně 25 mil. USD. Tato hranice byla snížena návazným usnesením vlády č. 844/98 na 10 mil. USD, čímž se investiční pobídky staly dostupnějšími pro domácí investory. Určitým vyvrcholením procesu podpory investování v České republice bylo schválení zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, který nabyl účinnosti dnem 1. května Celé koncipování zákona bylo průběžně konzultováno s Evropskou komisí. Dne 30. ledna 2002 nabyla účinnosti legislativně-technická novela zákona o investičních pobídkách (č. 453/2001 Sb.) Druhá novela zákona o investičních pobídkách byla schválena jak Poslaneckou sněmovnou, tak Senátem České republiky, a byla podepsána prezidentem republiky koncem roku Tato novela č. 19/2004 Sb., nabyla účinnosti vstupem České republiky do Evropské unie. V tomto materiálu je věnována pozornost investičním pobídkám v předzákonném i zákonném režimu. Materiál je aktualizovanou verzí předchozích Vyhodnocení a v budoucnu bude i nadále aktualizován. Cílem vyhodnocení investičních pobídek je zpracovat dostupné informace o dosud schválených pobídkových projektech tak, aby byly posouzeny všechny dopady udělování investičních pobídek. Pro co největší přehlednost a názornost je tento materiálu doplněn tabulkami a grafy. Materiál je rozdělen do následujících kapitol: A. Definice základních pojmů, B. Základní údaje, C. Údaje ze záměrů firem podpořených investičními pobídkami, D. Vyhodnocení čerpání finančních prostředků u projektů podpořených investičními pobídkami. E. Dopady investičních pobídek v Moravskoslezském kraji. 4

5 Vyhodnocení základních údajů se provádí analýzou nejzákladnějších charakteristik každé z investic. Zahrnují tedy hodnocení dle místa realizace investice, dle jednotlivých oborů OKEČ, dle země původu investora a dle předpokládané výše investice. Vyhodnocení záměrů firem podpořených investičními pobídkami shrnuje další důležitá data, která jsou zjistitelná ze Žádosti o investiční pobídky, resp. z Tiskopisu k záměru získat investiční pobídky. Jedná se o údaje týkající se strojního zařízení a očekávaného vývoje exportu produkce pobídkových firem, tj. firem, které pobídky obdržely. Materiál je, pokud není uvedeno jinak, aktualizován k 31. prosinci 2005 a zahrnuje proto údaje o 248 pobídkových investorech, kteří k tomuto datu obdrželi investiční pobídky. Celkem 31 investorům byly uděleny pobídky v předzákonném režimu a 217 investorům v zákonném režimu. Pokud nebyly některé údaje dostupné, je tato skutečnost uvedena v příslušných částech materiálu. Nutno upozornit, že Rozhodnutí ve věci poskytnutí investiční pobídky obdrželo více společností než uvedených investorů obdrželo Rozhodnutí o zamítnutí záměru získat investiční pobídky, a to z důvodů negativního stanoviska Ministerstva financí nebo Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozhodnutí o zastavení řízení obdrželo celkem 12 společností. Důvodem zastavení řízení bylo zpětvzetí návrhu na zahájení řízení. 5

6 SHRNUTÍ Investiční pobídky jsou systémem, z jehož fungování postupně vyplývá řada poznatků, z nichž si lze utvářet na tento systém vlastní názor. Systém prochází neustálým vývojem, je průběžně konzultován se zástupci Evropské Komise a na základě získaných zkušeností je postupně vylepšován. V poslední době se objevuje řada jeho kritiků i obhájců. Pro získání objektivního názoru na investiční pobídky je příspěvkem i tento materiál. Z provedeného hodnocení je možno vyvodit následující závěry: Investoři ze 248 schválených projektů podpořených pobídkami, kteří tohoto systému využívají, by měli do roku 2010 dle předpokladů proinvestovat více než 307 mld. Kč a vytvořit více než 64 tisíc nových pracovních míst. Nejvíce projektů podpořených pobídkami směřuje do Ústeckého a Středočeského kraje. Nejvíce nových přímých pracovních míst předpokládají firmy podpořené pobídkami vytvořit ve Středočeském, Ústeckém a Olomouckém kraji (v každém z nich více než 7 tisíc pracovních míst). Téměř 35 % ze všech pobídkových projektů připadá na 2 obory dle Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ). Jedná se o výrobu dopravních prostředků a výrobu elektrických a optických přístrojů. Co se týká tvorby nových pracovních příležitostí, předpokládá se v těchto dvou oborech vytvoření více než 35 tisíc pracovních míst (tj. více než poloviny z celkového počtu). Ze 14 existujících oborů OKEČ bylo investováno zatím celkem do 13 oborů OKEČ, což znamená, že struktura podporovaných oborů je velmi bohatá. Co se týká zahraničních investorů, systém investičních pobídek u nás nejčastěji využívají investoři z Německa, Nizozemí a Japonska. Projekty z těchto 3 zemí společně vytvoří více než pracovních míst. Pobídkového systému prozatím využili investoři celkem z 22 zemí, včetně České republiky. Čeští investoři systém využívají velmi často domácí společnosti obsadily 2. místo za Německem v absolutním počtu podpořených investičních projektů. Celkem bylo podpořeno 44 českých projektů, s předpokladem vytvoření nových pracovních míst. Výše investice téměř u poloviny projektů dosahuje 10 až 25 mil. USD. 15 projektů zvažuje investici vyšší než 100 mil. USD, 41 projektů naopak investici nižší než 10 mil. USD. Více než 55 % společností hodlá investovat více než 60 % investičních prostředků na nákup strojního zařízení. Převažuje dovoz strojního zařízení, 114 firem plánuje dovoz veškerých strojů, a 159 firem plánuje dovoz více než 90 % pořízeného strojního zařízení. 6

7 Téměř 30 % firem bude vyvážet veškerou vyrobenou produkci a cca 60 % firem plánuje vývoz více než 90 % produkce. Více něž polovinu produkce bude vyvážet 84 % firem. Celkem 11 firem nepočítá s vývozem svých výrobků. Export firem podpořených investičními pobídkami mají také prokazatelně pozitivní vliv na platební bilanci České republiky. Důležitým efektem investičních pobídek je růst průmyslové produkce a také stavební výroby (v souvislosti s výstavbou realizovanou převážně českými stavebními firmami), což přispívá k 6-ti% růstu hrubého domácího produktu.za rok Pobídky mají také pozitivní vliv na trh práce v České republice: růst zaměstnanosti, růst produktivity práce, oživení a zkvalitnění trhu práce (pozitivní spillover efekty). Předpokládaná výše investice všech 217 podpořených společností činí 236 mld. Kč. Maximální výše veřejné podpory za období činí 88,5 mld. Kč. Celková skutečná čerpaná veřejná podpora v letech představovala částku více než 7,8 mld. Kč, což je pouze 8,9% maximální výše veřejné podpory. 75% z celkové skutečné veřejné podpory se podílela uplatněná sleva na dani z příjmu právnických osob. Nejvyšší uplatněná sleva byla v roce 2005 ve výši 2,7 mld. Kč. 25% z celkové skutečné veřejné podpory činila čerpaná hmotná podpora tvorby nových pracovních míst. Nejvyšší hmotná podpora byla vyplacena v roce 2003 ve výši 471,6 mil. Kč. Společnosti podpořené investičními pobídkami a působící v Moravskoslezském kraji jednoznačně pozitivně ovlivň ují klíčové ekonomické ukazatele. Především významně přispívají k tvorbě nových pracovních míst v regionu. Podpořené investice také přinášejí vzrůstající účetní přidanou hodnotu, vysokou náročnost na kvalitu dodavatelů a vysokou mírou exportu a vyznačují se kladným fiskálním dopadem na státní rozpočet. 1 Hrubý domácí produkt v roce 2005 vzrostl podle předběžného odhadu reálně meziročně o 6,0 %, což je nejvyšší zvýšení za dobu existence samostatné České republiky. Na zvýšení celkového ekonomického výkonu se jednotlivé složky poptávky podílely různou měrou. K růstu HDP přispěl zejména vývoj salda zahraničního obchodu zbožím a službami, jehož přínos lze odhadnout na 5,3 procentních bodů. Nejvýraznější meziroční změny se projevily v zahraničním obchodě, kde vývoz vzrostl o 11,1 %, zatímco dovoz pouze o 4,8 %. Celková pasivní bilance obchodu zbožím a službami (v běžných cenách) v roce 2004 (- 13,1 mld. Kč) se loni změnila na aktivní (+ 61,4 mld. Kč). Na nabídkové straně ekonomiky se na zvýšení hrubé přidané hodnoty reálně o 6,6 % podílela především odvětví zpracovatelský průmysl, energetika, obchod, peněžnictví a tržní služby. 7

8 A. Definice základních pojmů I. Předzákonný režim - poskytování investičních pobídek investorům začalo na základě usnesení vlády č. 298 ze dne 29. dubna Určité změny v systému (např. prohloubení možnosti využití investičních pobídek snížením minimální výše investice z 25 mil. USD na 10 mil. USD) byly provedeny, na základě získaných zkušeností s poskytováním investičních pobídek, usnesením vlády č. 844 ze dne 16. prosince Každý investiční projekt v tomto režimu musel být schválen samostatným usnesením vlády. Schvalování investičních pobídek v předzákonném režimu bylo ukončeno k 30. dubnu Prohlášení o společném záměru (někdy též Memorandum ) - dokument podepisovaný investorem a příslušnými ministry (tzn. obvykle ministrem průmyslu a obchodu, ministrem financí a ministrem práce a sociálních věcí). V Memorandu jsou uvedeny povinnosti investora, povinnosti ministerstev a další články týkající se kontroly a porušení povinností zúčastněných stran. Pobídky udělované v předzákonném režimu: Bezúročná půjčka na zřízení nových pracovních míst - Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytuje investorovi bezúročnou půjčku v níže specifikované výši, která je, v případě splnění podmínek stanovených pro poskytnutí této půjčky, pokládána za účelovou dotaci ve smyslu zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých zákonů (rozpočtová pravidla). Výše bezúročné půjčky : a) Kč na jedno nové pracovní místo v okrese s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než je průměr ČR, b) Kč na jedno nové pracovní místo v okrese s mírou nezaměstnanosti nejméně o 25 % vyšší než je průměr ČR, c) Kč na jedno nové pracovní místo v okrese s mírou nezaměstnanosti nejméně ve výši průměru ČR. Bezúročná půjčka na školení nebo rekvalifikaci zaměstnanců - Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytuje investorovi bezúročnou půjčku na zaškolení zaměstnanců. Částka poskytnuté půjčky je převedena na dotaci (v případě splnění stanovených podmínek) pouze ve výši odpovídající sjednanému procentnímu podílu na skutečně vynaložených nákladech v souladu s obecně závaznými předpisy ČR. Částka půjčky převyšující výše uvedený sjednaný podíl musí být investorem vrácena na účet Ministerstva práce a sociálních věcí. Výše procentního podílu bezúročné půjčky: a) 50 % nákladů na školení a rekvalifikaci v okrese s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než je průměr ČR, 8

9 b) 40 % nákladů na školení a rekvalifikaci v okrese s mírou nezaměstnanosti nejméně o 25 % vyšší než je průměr ČR, c) 30 % nákladů na školení a rekvalifikaci v okrese s mírou nezaměstnanosti nejméně ve výši průměru ČR, d) 10 % nákladů na školení a rekvalifikaci v okrese s mírou nezaměstnanosti nižší než je průměr ČR. Účelová dotace na platbu daně z příjmů právnických osob - tato dotace je vyplácena Ministerstvem financí ve výši stanovené dle vzorce uvedeného v příslušném článku Memoranda. Dotace je poskytována na dobu pěti, resp. deseti po sobě následujících zdaňovacích období. Souhrn dotací poskytovaných Ministerstvem financí nesmí překročit přípustnou intenzitu veřejné podpory uvedenou v Memorandu (tato byla v předzákonném režimu stanovována Ministerstvem financí). Zavedení nové výroby - jedná se o investici daňového poplatníka, který pro poskytnutí investičních pobídek zahájil podnikání a zaregistroval se podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Rozšíření či modernizace výroby - jedná se o investici stávajícího daňového poplatníka. Žádost o investiční pobídky (záměr získat investiční pobídky) - formulář, který musel investor vyplnit jako vstup do procesu, který vyvrcholil udělením investičních pobídek. II. Zákonný režim - vyvrcholením snahy o ucelený systém investičních pobídek bylo schválení zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách. Tento zákon nabyl účinnosti dne 1. května Zákon o investičních pobídkách byl novelizován (zákon č. 453/2001 Sb.) a tato novela nabyla účinnosti 30. ledna K tomu, aby investor obdržel pobídky, musí jeho investiční záměr splňovat všeobecné a zvláštní zákonné podmínky. Investiční záměr je v rámci správního řízení posuzován věcně příslušnými resorty a institucemi (Ministerstvo financí, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo životního prostředí a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže). Pokud projekt splňuje veškeré podmínky pro udělení investičních pobídek, jsou mu tyto přiznány Rozhodnutím o příslibu investičních pobídek. Druhá novela zákona o investičních pobídkách č. 19/2004 Sb. nabyla účinnosti vstupem České republiky do Evropské unie. Novelou se provádí dílčí změny v systému investičních pobídek, které jsou vyvolány vstupem České republiky do Evropské unie a jsou nezbytné s ohledem na přenos kompetencí v oblasti veřejné podpory z Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže na Evropskou komisi. Podstatnou změnou je také snížení minimální investice ze 350 milionů CZK na 200 milionů CZK. Investiční pobídky se tak staly přístupné větší skupině investorů. 9

10 Rozhodnutí o příslibu investičních pobídek - správní akt, který uzavírá správní řízení ve věci poskytnutí investičních pobídek. Podepisuje jej ministr průmyslu a obchodu. Zavedení nové výroby - jedná se o investici daňového poplatníka, který pro poskytnutí investičních pobídek zahájil podnikání a zaregistroval se podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Rozšíření či modernizace výroby - jedná se o investice stávajícího daňového poplatníka. Tiskopis pro uplatnění záměru získat investiční pobídky (záměr získat investiční pobídky) - formulář, který vyplňuje investor na počátku celého procesu udělování pobídek. Pobídky udělované v zákonném režimu: Hmotná podpora vytváření nových pracovních míst - je příjemci investičních pobídek poskytována Ministerstvem práce a sociálních věcí na základě zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů ČR na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Výše hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst činí: a) Kč na jedno nové pracovní místo v regionech s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než je průměrná míra nezaměstnanosti v ČR + 50 tis. Kč, zaměstná-li se na takovém místě osoba se zdravotním postižením nebo uchazeč o zaměstnání, který byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 6 měsíců b) Kč na jedno nové pracovní místo v okrese s mírou nezaměstnanosti nejméně o 25 % vyšší než je průměrná míra nezaměstnanosti v ČR + 25 tis. Kč, zaměstná-li se na takovém místě osoba se zdravotním postižením nebo uchazeč o zaměstnání, který byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 3 měsíce. Hmotná podpora rekvalifikace zaměstnanců - je příjemci investičních pobídek poskytována Ministerstvem práce a sociálních věcí na základě zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů ČR na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Výše hmotné podpory na rekvalifikaci zaměstnanců činí: a) v regionech s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než je průměrná míra nezaměstnanosti v České republice, 35 % ze souhrnných nákladů na tuto rekvalifikaci, b) v regionech s mírou nezaměstnanosti nejméně o 25 % vyšší než je průměrná míra nezaměstnanosti v České republice, 35 % ze souhrnných nákladů na tuto rekvalifikaci, 10

11 c) v regionech s mírou nezaměstnanosti nejméně ve výši průměrné míry nezaměstnanosti v České republice, 35 % ze souhrnných nákladů na tuto rekvalifikaci. Sleva na dani z příjmů - je poskytována dle 35a a 35b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění zákona č. 72/2000 Sb. Doba poskytování této pobídky je dnem účinnosti druhé novely zákona o investičních pobídkách stanovena v případě zavedení nové výroby i v případě rozšíření či modernizace výroby jednotně na 10 let. 11

12 B. Základní údaje I. Metodika vyhodnocení základních údajů V této části jsou uvedeny čtyři základní formy vyhodnocení projektů podpořených investičními pobídkami v předzákonném a zákonném režimu. Jedná se tedy o hodnocení 248 firem (31 předzákonných a 217 zákonných investičních projektů, které využívají investičních pobídek), aniž by se rozlišovalo, v jakém režimu firmy investiční pobídky obdržely. Konkrétně se jedná o následující hodnocení: 1) Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami - dle místa realizace investice Pro účely tohoto hodnocení bylo využito správní členění platné od ledna roku V některých případech budou investiční projekty realizovány ve dvou nebo více krajích. V takovém případě byla každému z krajů do počtu projektů přiznána jedna polovina nebo adekvátní část. Přehled zařazení okresů do jednotlivých krajů ČR je uveden v příloze č. 1. 2) Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami - dle klasifikace OKEČ V tomto hodnocení jsou investice rozděleny podle odvětví na základě klasifikace OKEČ. Některé projekty podpořené investičními pobídkami zahrnují více odvětví. V takovém případě byla firma zařazena do odvětví s majoritním předpokládaným podílem na tržbách dané firmy. Zpracovatelský průmysl v pojetí OKEČ zahrnuje 14 oborů s označením DA, DB až DN. Seznam jednotlivých odvětví zpracovatelského průmyslu dle OKEČ je uveden v příloze č. 2. 3) Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami - dle země původu investora Majetkové vztahy ve firmách jsou ve světě globalizované ekonomiky mnohdy velmi komplikované a jejich dohledání je často téměř nemožné. Pro účely této analýzy používáme k určení země původu metodiku, která je srovnatelná s metodikou ČNB. Podle této metodiky se země původu investora určí na základě majoritního podílu přímého vlastníka v analyzované společnosti. Například v případě holandského investora, který je 100% vlastněn japonským kapitálem a který za účelem získání investičních pobídek založí v ČR společnost, je za zemi původu investora považováno Holandsko, a nikoliv Japonsko. Údaje pro toto hodnocení byly získávány z Obchodního rejstříku ČR. U předzákonných projektů byly zjišťovány majetkové podíly ve společnosti, která podepsala Prohlášení o společném záměru. U investičních projektů v režimu zákona byly zjišťovány majetkové podíly ve společnosti, která obdržela Rozhodnutí o příslibu investičních pobídek. 12

13 V případech, kdy je český subjekt vlastněn více firmami, je za zemi původu investora považována ta země, které měla součet majetkových podílů nejvyšší. 4) Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami - dle předpokládané výše investice Pro potřeby hodnocení byli investoři dle výše investice rozděleni do 5 skupin investice do 10 mil. USD, od 10 do 25 mil. USD, od 25 do 50 mil. USD, od 50 do 100 mil. USD a nad 100 mil. USD, a to podle předpokládané výše investice, nikoliv podle její skutečně realizované výše. 13

14 II. Vyhodnocení základních údajů V této části je hodnoceno celkem 248 společností k datu , které využívají investičních pobídek, aniž by se rozlišovalo, zda tyto firmy obdržely pobídky v režimu předzákonném či zákonném. Poznámka: V případech, kdy jsou investiční projekty realizovány ve dvou nebo více krajích (zemích původu), byla každému z krajů (zemi původu) do počtu projektů, výše investice a nově vytvořených pracovních míst, přiznána jedna polovina či adekvátní část. 1) Hodnocení projektů podpořených pobídkami - dle místa realizace investice Graf č. 1: Počet projektů podpořených pobídkami dle místa realizace investice (stav k ) 70,00 60,00 55,83 Počet projektů 50,00 40,00 30,00 20, ,83 16,83 16,50 14,67 14,50 11, ,00 0,00 9,33 6,50 4 Praha 1,50 Kraj Pozn. : Necelé číslo udává, že daný projekt byl realizován ve více krajích Zdroj: MPO, 2005 Nejvíce projektů podpořených pobídkami směřuje do Ústeckého (55,83) a Středočeského kraje (44) - dohromady více než 40 %. Zejména pro Ústecký kraj je tento stav velkým příslibem do budoucna, protože na tyto projekty se budou vázat další podnikatelské aktivity, které povedou k rozvoji tohoto strukturálně postiženého regionu. Na dalších místech následují kraje Moravskoslezský (23) a Královehradecký (18,83). 14

15 Graf č. 2: Podíl projektů podpořených pobídkami dle místa realizace investice (stav k ) Pardubický Jihočeský 3% Zlínský 4% 4% Liberecký 5% Plzeňský 6% Vysočina 6% Olomoucký 7% Jihomoravský 7% Královéhradecký 8% Karlovarský 2% Praha 1% Ústecký 22% Moravskoslezský 8% Středočeský 17% Zdroj: MPO, 2005 Tabulka č. 1: Předpokládaný počet nově vytvořených pracovních míst dle místa realizace investice (stav k ) Kraj Počet nových pracovních míst Míra nezaměstnanosti k (v %) Středočeský ,5 6,3 Ústecký ,4 Olomoucký 7 011,5 10,6 Pardubický ,3 Plzeňský ,4 Královéhradecký 4 127,7 7,3 Moravskoslezský 4 096,5 14,2 Vysočina ,9 Jihomoravský ,2 Liberecký 3 167,5 7,7 Zlínský ,3 Jihočeský 1 876,7 6,7 Praha 827,5 3,2 Karlovarský ,3 Celkem ,9 Zdroj: MPO a MPSV,

16 Pokud budou splněny předpoklady firem, bude nejvíce pracovních míst vytvořeno ve Středočeském kraji (13 622,5), tedy v kraji, který je podle počtu schválených investičních pobídek na 2. místě. V Ústeckém kraji bude vytvořeno pracovních míst.. Třetí místo obsadil kraj Olomoucký (7 011,5 prac. míst), více než pracovních míst by mělo být vytvořeno také v kraji Pardubickém (4 834), Plzeňském (4 431) a Královehradeckém (4 127,7). Na opačném pólu tabulky jsou kraje s předpokladem vytvoření méně než pracovních míst Praha (827,5) a kraj Karlovarský (502). Graf č. 3: Podíl nově vytvořených pracovních míst dle místa realizace investice (stav k ) Jihočeský 3% Zlínský Liberecký 4% 5% Královéhradecký 6% Praha 1% Karlovarský 1% Středočeský 22% Jihomoravský 6% Moravskoslezský 6% Vysočina 6% Plzeňský 7% Pardubický 7% Olomoucký 11% Ústecký 15% Zdroj: MPO, 2005 V prvních třech krajích s největším počtem nově vytvořených pracovních míst (Středočeský, Ústecký a Olomoucký) vznikne téměř 50 % z celkového počtu nově vytvořených pracovních míst a v prvních sedmi krajích (kromě výše uvedených sem patří ještě kraj Pardubický, Plzeňský, Královéhradecký a Moravskoslezský) budou vytvořeny téměř tři čtvrtiny z celkového počtu nových pracovních příležitostí. 16

17 Tabulka č. 2: Místo realizace a absolutní výše investice Kraj Investice (mil. CZK) Středočeský ,60 Ústecký ,91 Olomoucký ,70 Vysočina ,75 Plzeňský ,44 Moravskoslezský ,16 Královéhradecký ,92 Zlínský ,42 Pardubický ,73 Liberecký ,84 Jihomoravský ,90 Jihočeský 6 631,67 Karlovarský 3 644,50 Praha 2 143,30 Celkem ,84 Zdroj: MPO 2005 Přestože nejvyšší počet projektů podpořených pobídkami směřoval do Ústeckého kraje (55,83), nejvíce se proinvestovalo ve Středočeském kraji (80 977,60 mil. Kč). Více než polovina z celkové částky byla proinvestována pouze ve 3 krajích, a to ve Středočeském, Ústeckém a Olomouckém. Nejméně, vzhledem k počtu firem (1,5), bylo proinvestováno v Praze. Tento fakt je důsledkem snížené míry veřejné podpory v hlavním městě České republiky. 17

18 2) Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami - dle klasifikace OKEČ Graf č. 4: Počet projektů podpořených pobídkami dle OKEČ (stav k ) Zdroj: MPO, 2005 Graf č. 5: Podíl projektů podpořených pobídkami dle OKEČ (stav k ) Potravinářský (DA) Dřevozpracující (DD) 2,4% 3,2% Papírenský (DE) 4,4% Textilní a oděvní (DB) 5,2% Jinde neuvedený (DN) 1,2% Koksování, zpracování ropy (DF) 0,4% Dopravní prostředky (DM) 18,5% Chemický a farmceutický (DG) 6,0% Sklářský a keramický (DI) 6,5% Kovodělný (DJ) 10,5% Gum árenský a plastikářský prům ys l (DH) 12,5% Výroba strojů a zařízení (DK) 12,9% Výroba elektrických strojů (DL) 16,1% Zdroj: MPO,

19 Při znázornění absolutního počtu a relativního zastoupení investičních projektů jednotlivých odvětví dle OKEČ se zcela zřetelně projevuje dominantní zastoupení dvou odvětví zpracovatelského průmyslu. Je to výroba dopravních prostředků (46 projektů) a výroba elektrických a optických přístrojů (40 projektů). Tato dvě odvětví tvoří více než třetinu ze všech projektů podpořených investičními pobídkami (34,6 %). Spektrum odvětví, do kterých směřují projekty podpořené pobídkami, je však podstatně bohatší (celkově 13 oborů). Nutno konstatovat, že více než dvě třetiny projektů (absolutně je to 175 projektů) je umístěno v pěti odvětvích OKEČ. Tabulka č. 3: Předpokládaný počet nově vytvořených pracovních míst dle OKEČ (stav k ) Počet OKEČ nových pracovních míst Výroba elektrických strojů (DL) Dopravní prostředky (DM) Výroba strojů a zařízení (DK) Gumárenský a plastikářský průmysl (DH) Sklářský a keramický (DI) Kovodělný (DJ) Papírenský (DE) Textilní a oděvní (DB) Chemický a farmaceutický (DG) 844 Dřevozpracující (DD) 697 Potravinářský (DA) 595 Jinde neuvedený (DN) 340 Celkem Zdroj: MPO, 2005 Při hodnocení předpokládaného počtu nově vytvořených pracovních míst opět dominuje výroba elektrických a optických přístrojů (20 190), druhé místo zaujímá výroba dopravních prostředků (první místo dle počtu projektů). Pro ekonomiku České republiky je pozitivní, že se jedná právě o obory, které vykazují vysokou přidanou hodnotu výroby. I na dalších místech jsou obory, které mívají významný podíl v ekonomikách vyspělých zemí výroba strojů a zařízení (9 217) a gumárenský a plastikářský průmysl (5 576). Jestliže počet podpořených projektů ve výrobě dopravních prostředků je 46, a oproti druhému nejpodporovanějšímu odvětví výrobě elektrických a optických přístrojů - je to počet značně vyšší (o 6 projektů), potom zde ovšem v počtu vytvořených nových pracovních míst na 1 projekt jednoznačně převažuje odvětví výroby elektrických a optických přístrojů (504 míst / 1 projekt) oproti odvětví výroby dopravních prostředků (336 míst / 1 projekt). 19

20 Graf č. 6: Podíl nově vytvořených pracovních míst podle OKEČ (stav k ) Textilní a oděvní (DB) 2,6% Papírenský (DE) 2,7% Kovodělný (DJ) 5,1% Chemický a Dřevozpracující (DD) farmceutický (DG) 1,1% 1,3% Potravinářský (DA) 0,9% Jinde neuvedený (DN) 0,5% Sklářský a keramický (DI) 7,7% Gumárenský a plastikářský průmysl (DH) 8,6% Výroba strojů a zařízení (DK) 14,3% Dopravní prostředky (DM) 23,9% Výroba elektrických strojů (DL) 31,3% Zdroj: MPO, 2005 Výsadní postavení oboru výroba elektrických a optických přístrojů je nejzřetelněji vidět z kruhového grafu č. 6. V tomto oboru bude vytvořena téměř jedna třetina všech nových pracovních míst. Na další tři obory v pořadí (výroba dopravních prostředků, výroba strojů a zařízení a gumárenský a plastikářský průmysl) připadá dalších více než 45 % nových pracovních míst. Z toho vyplývá, že projekty podpořené investičními pobídkami ve zbývajících oborech vytvoří jen o něco více než jednu osminu pracovních míst. Tabulka č. 4: OKEČ a absolutní výše investice Výše OKEČ (průmysl) investice CZK (mil.czk) Dopravní prostředky (DM) ,95 Výroba elektrických strojů (DL) ,55 Sklářský a keramický (DI) ,03 Výroba strojů a zařízení (DK) ,28 Chemický a farmaceutický (DG) ,29 Gumárenský a plastikářský průmysl (DH) ,97 Kovodělný (DJ) ,09 Textilní a oděvní (DB) ,30 Papírenský (DE) ,76 Dřevozpracující (DD) 7 951,60 Koksování, zpracování ropy (DF) 6 839,55 Potravinářský (DA) 3 547,49 Jinde neuvedený (DN) 1 008,00 Celkem ,84 Zdroj: MPO 2005 Nejvíce projektů směřovalo do výroby dopravních prostředků (DM) a v tomto odvětví bylo také nejvíce proinvestováno (více než 90 mld. Kč). Nadprůměrnou výši investice na 20