ODBOR PODPORY MSP ZPRÁVA O VÝVOJI MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ A JEHO PODPOŘE V ROCE 2015

Transkript

1 2015 ODBOR PODPORY MSP ZPRÁVA O VÝVOJI MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ A JEHO PODPOŘE V ROCE 2015

2 OBSAH 1 MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ... 4 Malé a střední podniky v datech FAKTA A ČÍSLA... 6 Metodika zpracování dat... 6 Definice malého a středního podnikatele... 6 Živnostenské podnikání... 7 Vývoj počtu malých a středních podniků v ČR... 7 Porovnání vývoje počtu OSVČ... 7 Vývoj zaměstnanosti v malých a středních podnicích... 8 Vývoj ekonomických ukazatelů malých a středních podniků... 9 Výkony MSP... 9 Přidaná hodnota... 9 Mzdy Investice Zahraniční obchod Malé a střední podniky podle jednotlivých sekcí CZ NACE Průmysl (sekce B + C + D + E) Stavebnictví (sekce F) Obchod (sekce G) Tržní služby (sekce L, S) PODMÍNKY PRO PODNIKÁNÍ Snižování administrativní zátěže podnikatelů Hodnocení dopadů regulace Změny legislativy související s živnostenským podnikáním přijaté v roce Zákon o významné tržní síle Podnikatelská rada Aktuální stav startupové scény Projekt Czech Accelerator Projekt CzechEkoSystem Propagace startupového ekosystému Spolupráce V Finanční nástroje Technické vzdělávání PROGRAMY PODPORY MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ Programy podpory Ministerstva průmyslu a obchodu Operační program Podnikání a inovace (OPPI) Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK) Národní program EFEKT

3 Příprava programu ENERG Programy podpory Ministerstva práce a sociálních věcí Aktivní politika zaměstnanosti Programy podpory Ministerstva zahraničních věcí České republiky v roce Projekty ekonomické diplomacie a podpora exportérů Projekty zahraniční rozvojové spolupráce Program OECD Eurasia Programy podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Program KONTAKT II Program EUREKA Program EUROSTARS a EUROSTARS Podpora výzkumu a vývoje GESHER/MOST Společná technologická iniciativa ECSEL Programy podpory Ministerstva pro místní rozvoj Národní program podpory cestovního ruchu Program Podpora rozvoje pracovních příležitostí na území Ústeckého a Moravskoslezského kraje Programy podpory Ministerstva zemědelství Program rozvoje venkova ČR Programy podpory Technologické agentury Program TA ALFA Program TB BETA Program TE Centra kompetence Program TD OMEGA Program TF DELTA Program TG GAMA Program TH EPSILON Podpora malých a středních podniků a výzkumná kapacita Podpora inovativních MSP Programy podpory průmyslového výzkumu a vývoje z národních zdrojů Horizont EXPORTNÍ POLITIKA Podpora exportu Proexportní podpora malých a středních podniků Exportní vzdělávání

4 Podpora exportu formou exportního financování a pojištění se státní podporou Veletrhy a výstavy Program Design pro konkurenceschopnost Zahraniční rozvojová spolupráce (program Aid for Trade) Povolovací a licenční řízení v zahraničním obchodu Kontaktní informační místa pro podnikatele Malé a střední podniky a Evropská unie MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY V REGIONECH ČR Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Kraj Vysočina Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Zlínský kraj PROGRAMOVÉ OBDOBÍ ZÁVĚR SEZNAM ZKRATEK PŘÍLOHY Příloha č. 1: Legislativní změny přijaté v roce Příloha č. 2: Podíl jednotlivých odvětví na vývozu v roce 2015 (%) Příloha č. 3: Podíl jednotlivých odvětví na dovozu v roce 2015 (%) Příloha č. 4: Informace o věcném pokroku OPPI Příloha č. 5 : Statistika čerpání souhrn za OPPI Příloha č. 6 : Statistika čerpání souhrn za OPPI dle krajů ČR

5 1 MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ Malé a střední podniky v datech Podnikatelskou činnost vykonávalo v roce 2015 v ČR (dle ČSÚ) celkem právnických a fyzických osob (s počtem zaměstnanců 0-249), fyzických osob (s počtem zaměstnanců 0-249) bylo a právnických osob (s počtem zaměstnanců 0-249) bylo Celkově u právnických a fyzických osob došlo k nárůstu o podniků oproti roku Podíl malých a středních podniků na celkovém počtu aktivních podnikatelských subjektů v roce 2015 byl 99,83%. Podíl přidané hodnoty malých a středních podniků v roce 2015 činil 54,12% a podíl zaměstnanců malých a středních podniků na celkovém počtu zaměstnanců podnikatelské sféry v ČR v roce 2015 činil 58,90%. Podíl OSVČ vykonávajících hlavní činnost na celkovém počtu OSVČ činil 59,28% a podíl OSVČ vykonávajících vedlejší činnost na celkovém počtu OSVČ činil tedy 40,72% (k ). Od roku 2011 dochází k poklesu počtu OSVČ, kteří vykonávají hlavní činnost. Od roku 2010 přibývá počet OSVČ, kteří vykonávají vedlejší činnost. V rámci Operačního programu Podnikání a inovace bylo k rozhodnuto o podporách malým a středním podnikatelům (bez převodů do úvěrového a záručního fondu) ve výši 71,91 mld. Kč. V dotačním programu bylo autorizováno k proplacení 66,52 mld. Kč. Celkem bylo v roce 2015 v rámci programu TIP Ministerstva průmyslu a obchodu podpořeno 49 projektů předložených malými a středními podniky. Celková výše účelové podpory, čerpané malými a středními podniky, činila 173 mil. Kč. Celková výše prostředků poskytnutých na podporu všech 103 projektů v programu TIP v roce 2015 činila 361 mil. Kč. V současné době poskytuje TA ČR státní podporu na projekty výzkumu a vývoje v 7 programech (ALFA, BETA, OMEGA, Centra kompetence, DELTA, GAMA, EPSILON). V roce 2015 byly řešeny projekty ze starších veřejných soutěží a vyhlášeny nové v programech BETA, OMEGA, GAMA a DELTA. Ministerstvo práce a sociálních věcí vynaložilo v roce 2015 v rámci aktivní politiky zaměstnanosti realizované Úřadem práce České republiky 9,66 mld. Kč, z toho 9,022 mld. Kč bylo financováno z Evropského sociálního fondu. V rámci investičních pobídek (včetně rámcového programu pro podporu technologických center a center strategických služeb) bylo vyčerpáno 11,82 mil. Kč. Zastupitelské úřady realizovaly v roce 2015 celkem 83 projektů ekonomické diplomacie s finanční podporou Ministerstva zahraničních věcí ve výši 8,9 mil. Kč. Česká rozvojová agentura (ČRA) pravidelně vypisuje výběrová řízení na dodavatele služeb, zboží či stavebních prací v rámci dvoustranných projektů v prioritních zemích zahraniční rozvojové spolupráce ČR. V roce 2015 se realizovalo 101 veřejných zakázek v celkovém objemu 164,2 mil. Kč. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy poskytlo v roce 2015 v rámci programu KONTAKT II malým a středním podnikům účelovou podporu 7,605 mil. Kč na řešení mezinárodních projektů. V rámci programu EUREKA CZ poskytlo MŠMT v rámci účelové podpory 125,927 mil. Kč. V rámci programu EUROSTARS a EUROSTARS-2 byly v roce 2015 malým a středním podnikům poskytnuty 4

6 finanční prostředky na řešení projektů EUROSTARS, tj. osmé a desáté výzvy celkem ve výši tis. Kč a dále v první, druhé a třetí výzvě EUROSTARS-2 bylo vyplaceno tis. Kč. Ministerstvo pro místní rozvoj přidělilo v roce 2015 prostřednictvím Národního programu podpory cestovního ruchu dotace 32 projektům malých a středních podniků v celkové výši 48,155 mil. Kč. Ministerstvo zemědělství podpořilo v rámci svých dotačních programů celkem 726 projektů předložených MSP, částkou 1,7 mld. Kč Koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období let 2014 až 2020, která byla přijata usnesením vlády ČR č. 923 dne , představuje zásadní strategický dokument pro oblast podnikání. V návaznosti na tuto koncepci byl připraven Akční plán podpory malých a středních podnikatelů na rok 2016, který je souborem opatření reagujících na současnou situaci malých a středních podnikatelů v České republice. 5

7 2 FAKTA A ČÍSLA Metodika zpracování dat Převážná část ekonomických dat pro Zprávu o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2015 (dále Zpráva) byla získána z Českého statistického úřadu, hodnoty z oblasti výše podpor z jednotlivých ministerstev a zprostředkujících institucí. Hodnoty za rok 2014 jsou ucelené, data za rok 2015 jsou v předběžných číslech. Metodika ČSÚ pracuje s rozdělením podniků na malé a střední výhradně podle počtu zaměstnaných osob. Definice malého a středního podnikatele Definice malého a středního podniku používaná v EU vychází z přílohy č. 1 Nařízení komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o EU prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách). 1. Kategorie mikropodniků, malých a středních podniků (MSP) je složena z podniků, které zaměstnávají méně než 250 osob a jejichž roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR nebo jejichž bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 miliony EUR. 2. V rámci kategorie malých a středních podniků je malý podnik vymezen jako podnik, který zaměstnává méně než 50 osob a jehož roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů EUR. 3. V rámci kategorie malých a středních podniků je mikropodnik vymezen jako podnik, který zaměstnává méně než 10 osob a jehož roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony EUR. Údaje o počtu zaměstnanců, hodnotě aktiv/majetku a výši obratu/příjmů zjišťují: Podnikatelé vedoucí účetnictví z údajů uvedených v účetní závěrce sestavené a potvrzené podpisovým záznamem statutárního orgánu účetní jednotky, resp. podpisovým záznamem účetní jednotky, za účetní období bezprostředně předcházející období, v němž je podána žádost o podporu (dále jen poslední uzavřené účetní období ). Podnikatelé vedoucí daňovou evidenci z údajů uvedených v přiznání k dani z příjmů podaném za zdaňovací období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, v němž je podána žádost o podporu. Drobný, malý a střední podnikatel, který zahajuje podnikání, stanoví hodnoty počtu zaměstnanců, ročního obratu/příjmů a aktiv/majetku vlastním kvalifikovaným odhadem, a to pro první období, ve kterém bude provozována podnikatelská činnost po dobu alespoň 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, resp. pro první zdaňovací období, ve kterém bude provozována podnikatelská činnost po celé zdaňovací období. Dalšími kritérii, která jsou brána v potaz při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot, jsou druhy podniků. Jedná se především o Nezávislé podniky a Partnerské podniky. Podrobnou definici naleznete v článku 3, přílohy č. 1 Nařízení EK č. 651/2014 ze dne 17. června

8 Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2015 Živnostenské podnikání V České republice bylo k evidováno celkem živnostenských oprávnění, což představuje oproti roku 2014 nárůst o živnostenských oprávnění, tj. o 2,32%. Statistické údaje týkající se počtu živnostenských oprávnění a podnikatelů s živnostenským oprávněním jsou publikovány na internetových stránkách příp. je možno poskytnout další statistické údaje zpracovávané pro potřeby Českého statistického úřadu. Vývoj počtu malých a středních podniků v ČR Graf č. 1: Vývoj aktivních subjektů v ČR v letech Počet MSP - právnické osoby Počet MSP - fyzické osoby Počet MSP - celkem Počet podniků celkem (bez ohledu na velikost subjektu) Zdroj: ČSÚ Podle údajů Českého statistického úřadu vykazovalo podnikatelskou činnost k v České republice celkem právnických a fyzických osob (s počtem zaměstnanců 0-249), fyzických osob (s počtem zaměstnanců 0-249) bylo a právnických osob (s počtem zaměstnanců 0-249) bylo Podíl malých a středních podniků (údaj vychází z definice MSP užívané Českým statistickým úřadem) na celkovém počtu aktivních podnikatelských subjektů v roce 2015 byl 99,83%. Porovnání vývoje počtu OSVČ Na konci roku 2015 evidovala ČSSZ celkem OSVČ. O rok dříve jich bylo o cca 4 tisíce méně. Nejvyšší množství OSVČ registrovala ČSSZ na konci roku 2011, kdy jich v ČR bylo více než 1 milion. Výraznou změnu na celkovém počtu OSVČ v letech způsobil pokles OSVČ vykonávajících 7

9 hlavní činnost. Ještě na konci roku 2011 jich ČSSZ evidovala téměř 650 tisíc, na konci roku 2014 jich však bylo pouze 586 tisíc. Jejich počet tak klesl v letech o takřka 10%. Tabulka č. 1: Počet OSVČ v letech Hlavní činnost Vedlejší činnost Celkem K K K K K K Zdroj: ČSSZ Vývoj zaměstnanosti v malých a středních podnicích Graf č. 2: Vývoj počtu zaměstnanců MSP 1 v ČR v letech Počet zaměstnanců MSP (v tis.) Celkový počet zaměstnanců v podnicích bez ohledu na velikost subjektu (v tis.) Celkový počet zaměstnanců malých a středních podniků se v roce 2015 snížil oproti roku 2014 o 7 tisíc, o 0,38%, na celkových 1814 tis. zaměstnanců. Podíl zaměstnanců malých a středních podniků na celkovém počtu zaměstnanců podnikatelské sféry v roce 2015 činil 58,90%, což představuje pokles oproti roku Zdroj: ČSÚ 1 MSP = dle ČSÚ právnické osoby s počtem zaměstnanců 0-249; tato definice se vztahuje ke všem kapitolám Zprávy. 8

10 Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2015 Vývoj ekonomických ukazatelů malých a středních podniků Výkony MSP Graf č. 3: Vývoj výkonů MSP v ČR v letech Výkony MSP (mil. Kč) Výkony celkem bez ohledu na velikost subjektu (mil Kč.) V roce 2015 vytvořily malé a střední podniky výkony ve výši mil. Kč, což je oproti roku 2014 zvýšení o mil. Kč (o 0,46%). Podíl malých a středních podniků na celkových výkonech podnikatelské sféry v roce 2015 dosáhl 49,02%, což představuje oproti roku 2014 pokles o 1,98 procentního bodu. Zdroj: ČSÚ Přidaná hodnota Graf č. 4: Vývoj přidané hodnoty MSP v ČR v letech Účetní přidaná hodnota MSP (mil. Kč) V roce 2015 vytvořily malé a střední podniky účetní přidanou hodnotu v objemu mil. Kč, oproti roku 2014 se jedná o nárůst mil. Kč. Podíl malých a středních podniků na celkové přidané hodnotě podnikatelské sféry v roce 2015 dosáhl 54,12%, což představuje pokles oproti roku 2014 o 0,06 procentního bodu. Účetní přidaná hodnota celkem bez ohledu na velikost subjektu (mil. Kč) Zdroj: ČSÚ 9

11 Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2015 Mzdy Graf č. 5: Vývoj mzdových nákladů MSP v ČR v letech Mzdové náklady (bez ostatních osobních nákladů) MSP (v mil. Kč) Celkové mzdové náklady (bez OON) bez ohledu na velikost subjektu (v mil. Kč) Zdroj: ČSÚ Průměrná měsíční mzda v malých a středních podnicích dosáhla v roce 2015 výše Kč a oproti roku 2014 tak došlo k jejímu zvýšení o 281 Kč, o 1,25%. Průměrná mzda byla u malých a středních podniků v roce 2015 nižší o 11,56% v porovnání s průměrem podnikatelské sféry, který byl podle výpočtu Ministerstva průmyslu a obchodu z údajů ČSÚ Kč. Investice Graf č. 6: Vývoj investic MSP v ČR v letech Zdroj: ČSÚ Investice MSP (v mil. Kč) Investice celkem bez ohledu na velikost subjektu )v mil. Kč) Investice malých a středních podniků v roce 2015 dosáhly mil. Kč, což je o mil. Kč více než v roce 2014, o 7,87%. Podíl malých a středních podniků na investicích podnikatelské sféry v roce 2015 dosáhl 59,85%, což představuje zvýšení o 2,54 procentního bodu oproti roku

12 Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2015 Zahraniční obchod Graf č. 7: Porovnání MSP a ČR vývoje zahraničního obchodu v letech v tis. Kč 0 Vývoz Dovoz Vývoz Dovoz Vývoz Dovoz MSP Nepřímý zahraniční obchod Celé národní hospodářství - Dovoz Velké podniky Celé národní hospodářství - Vývoz Zdroj: ČSÚ Ze statistických údajů vyplývá, že podíl malých a středních podniků (MSP) na přímém vývozu zboží je nižší než u velkých podniků. Přímý vývoz vypovídá o přímém obchodu českých podniků (rezidentů) se zahraničím, tj. případy, kdy české subjekty přímo zasílají zboží přes hranice svým zahraničním obchodním partnerům. Tento podíl MSP osciluje kolem jedné třetiny celkového vývozu, podíl malých a středních podniků na celkovém dovozu v roce 2015 byl 41,01% a podíl malých a středních podniků na celkovém vývozu byl 31,06%. (graf č. 7). Charakterem své produkce však MSP často vystupují jako subdodavatelé velkých podniků, takže pokud velké podniky vyvážejí, vstupují subdodávky MSP do statistiky zahraničního obchodu jako vývoz velkých podniků. Vypovídací schopnost dostupných dat statistiky zahraničního obchodu o podílu MSP na vývozu je částečně omezena tím, že část vývozu (v grafech označována jako Nepřímý obchod) nelze přiřadit konkrétnímu vývozci. Důvodem je možnost zahraničních subjektů (nerezidentů) nakupovat a prodávat zboží přímo na českém trhu, vyplývající z pravidel volného obchodu v rámci EU. Protože údaje o obchodech nerezidentů na českém trhu nelze získat z přeshraniční statistiky zahraničního obchodu (dále ZO), bylo k výpočtu podílu MSP nově využito národního pojetí statistiky zahraničního obchodu, které v prostředí jednotného trhu EU lépe vystihuje vývozní výkonnost české ekonomiky. 11

13 Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2015 Další určitou nepřesností v podílu MSP na ZO i na ostatních ukazatelích bylo započítávání údajů za holdingy, které vzhledem k malému počtu zaměstnanců jsou vedeny mezi MSP, ale vykazují údaje za své podřízené organizace, které patří převážně do kategorie velkých podniků. Rovněž tato skutečnost byla v nové struktuře propočtu podílu MSP zohledněna. Malé a střední podniky podle jednotlivých sekcí CZ NACE Průmysl (sekce B + C + D + E) Graf č. 8: Vývoj přidané hodnoty MSP v průmyslu v letech Zdroj: ČSÚ Počet ekonomicky aktivních MSP v průmyslu se v roce 2015 zvýšil oproti roku 2014 o 706 podniků, o 0,38%, na celkových aktivních subjektů. V roce 2015 zaměstnávaly tyto podniky v ČR 589 tis. zaměstnanců, oproti roku 2014 se tento počet snížil o 5 tis. osob, o 0,84%. Výkony MSP v průmyslu v roce 2015 dosáhly mil. Kč, oproti roku 2014 je to pokles o mil. Kč, o 5,06%. Přidaná hodnota vytvořená MSP v průmyslu v roce 2015 dosáhla mil. Kč, oproti roku 2014 se zvýšila o mil. Kč, o 3,47%. Mzdy (bez ostatních osobních nákladů; dále OON) v malých a středních podnicích v průmyslu vzrostly oproti roku 2014 o mil. Kč, o 1,49%, na mil. Kč. Průměrná měsíční mzda vzrostla oproti roku 2014 o 529 Kč, o 2,35%, na Kč. Investice (hmotné a nehmotné, včetně pozemků) MSP v průmyslu vzrostly v roce 2015 oproti roku 2014 o mil. Kč, o 5,06%, na mil. Kč. 12

14 Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2015 Stavebnictví (sekce F) Graf č. 9: Vývoj přidané hodnoty MSP ve stavebnictví v letech Počet ekonomicky aktivních MSP ve stavebnictví v roce 2015 vzrostl oproti roku 2014 o 162 subjektů, o 0,09%, na subjektů. V roce 2015 zaměstnávaly tyto podniky 177 tis. zaměstnanců, oproti roku 2014 tento počet klesl o 3 tis. osob, o 1,67%. Výkony MSP ve stavebnictví v roce 2015 vzrostly oproti roku 2014 o mil. Kč, o 5,28%, dosáhly mil. Kč. Zdroj: ČSÚ Přidaná hodnota vytvořená MSP ve stavebnictví v roce 2015 vzrostla oproti roku 2014 o mil. Kč, o 8,02%, na mil. Kč. Mzdy (bez OON) v MSP ve stavebnictví vzrostly v roce 2015 oproti roku 2014 o 703 mil. Kč, o 1,61%, na mil. Kč. V roce 2015 vzrostla i průměrná měsíční mzda, o 673 Kč, o 3,33%, na Kč. Celkové investice (hmotné, nehmotné včetně pozemků) MSP ve stavebnictví v roce 2015 vzrostly proti roku 2014 o mil. Kč, o 5,72%, na mil. Kč. Obchod (sekce G) Graf č. 10: Vývoj přidané hodnoty MSP v obchodě v letech Zdroj: ČSÚ Počet ekonomicky aktivních MSP v obchodu v roce 2015 vzrostl oproti roku 2014 o 1086 subjektů, o 0,15%, na aktivních subjektů. V roce 2015 zaměstnávaly tyto podniky 344 tis. zaměstnanců, oproti roku 2014 tento počet klesl o 1 tis. osob, o 0,29%. Výkony MSP v obchodu v roce 2015 vzrostly oproti roku 2014 o mil. Kč, o 1,63%, na mil. Kč. Přidaná hodnota vytvořená v MSP v obchodu v roce 2015 vzrostla oproti roku 2014 o mil. Kč, o 6,58%. Mzdové prostředky (bez OON) u MSP v obchodu se v roce 2015 zvýšily oproti roku 2014 o 1917 mil. Kč, o 2,02%, na mil. Kč. V roce 2015 vzrostla oproti roku 2014 i průměrná měsíční mzda, a to o 801 Kč, na Kč. Celkové investice (hmotné, nehmotné včetně pozemků) MSP 13

15 Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2015 v obchodu vzrostly v roce 2015 oproti roku 2014 o 6065 mil. Kč, o 12,9%. Celkový objem investic MSP v obchodě v roce 2015 byl mil. Kč. Tržní služby (sekce L, S) Graf č. 11: Vývoj přidané hodnoty MSP ve službách v letech Zdroj: ČSÚ Počet ekonomicky aktivních MSP ve službách v roce 2015 vzrostl oproti roku 2014 o 2344 podniků, o 0,63%, na aktivních subjektů. V roce 2015 zaměstnávaly tyto podniky 363 tis. zaměstnanců, oproti roku 2014 tento počet klesl o 1 tis. osob, o 0,27%. Výkony MSP ve službách v roce 2015 vzrostly oproti roku 2014 o mil. Kč, o 3,17%, na mil. Kč. Přidaná hodnota vytvořená v MSP ve službách v roce 2015 vzrostla oproti roku 2014 o mil. Kč, o 7,35%. Mzdové prostředky (bez OON) v sektoru MSP v tržních službách klesly v roce 2015 oproti roku 2014 o 423 mil. Kč, o 0,43%, na mil. Kč. V roce 2015 klesla oproti roku 2014 i průměrná měsíční mzda, a to o 35 Kč, o 0,15%, na Kč. Celkové investice (hmotné, nehmotné včetně pozemků) MSP ve službách se snížily v roce 2015 oproti roku 2014 o mil. Kč, tj. o 5,11%, na mil. Kč. 14

16 3 PODMÍNKY PRO PODNIKÁNÍ Snižování administrativní zátěže podnikatelů Snižování administrativní zátěže podnikatelů patří dlouhodobě k prioritám vlád ČR. Výchozím bodem bylo usnesení vlády č. 421 ze dne 13. dubna 2005, o snižování administrativní zátěže podnikatelů. V roce 2008 přijala Česká republika usnesením vlády č. 446 ze dne 21. dubna 2008 Plán snižování administrativní zátěže s cílem snížit administrativní zátěž podnikatelů o 20% do konce roku 2010 (dále jen Plán). Následně byl, usnesením vlády č. 308 ze dne 27. dubna 2010, zvýšen původní cíl na 25% a současně bylo jeho plnění posunuto do konce roku Plán byl realizován a ukončen ke dni Ze Zprávy o jeho plnění, schválené usnesením vlády č. 595 ze dne 9. srpna 2013, vyplývá, že změny v právních předpisech realizované k odpovídaly úspoře pro podnikatele ve výši 17,2 mld. Kč ročně, tj. snížení o 23,36% z celkové zátěže naměřené v roce Rozdíl ve výši necelých 2% oproti plánu demonstrují opatření, která se nepodařilo vyčíslit z důvodu neexistence statistických údajů nebo základního měření z roku Plán byl splněn. V závěru roku 2010 vláda ČR schválila usnesením vlády č. 861 ze dne 1. prosince 2010 postup, jakým bude provedeno měření a přeměřování administrativní zátěže podnikatelů (dále jen "projekt Přeměření"). Cílem projektu Přeměření bylo identifikovat informační povinnosti ve 12 oblastech, u kterých byly předpokládány nejzřetelnější výsledky a dosažení největších úspor pro podnikatele (např. vstup do podnikání, obchodní právo, vydávání povolení), a určit povinnosti vnímané podnikateli jako iritující. Aktivity v problematice administrativní zátěže podnikatelů tak byly více přiblíženy podnikatelům. Realizace projektu Přeměření byla zahájena v roce 2011, kdy byly zjištěny počty informačních povinností ve sledovaných oblastech. Rovněž byl u podnikatelů proveden výzkum časové náročnosti administrativních činností a zjištěny iritující povinnosti. První dílčí informace a výstupy projektu Přeměření byly součástí Zprávy o plnění Plánu snižování administrativní zátěže podnikatelů do S daty zjištěnými v průběhu roku 2011 a 2012 bylo dále pracováno. V roce 2013 byly vypracovány Prováděcí pokyny k Metodice měření a přeměřování administrativní zátěže podnikatelů, jimiž byl zpřesněn standardní nákladový model (Standard Cost Model SCM) pro výpočet administrativní zátěže podnikatelů plynoucí z právních předpisů. Práce na projektu byly ukončeny dle harmonogramu. Z provedeného výpočtu administrativní zátěže podnikatelů k vyplynulo, že administrativní zátěž podnikatelů byla snížena o 21,1 mld. Kč, tj. snížení o 24,39% oproti roku 2005 (počítáno v cenách roku 2013), což v cenách roku 2005 představuje snížení administrativní zátěže podnikatelů o 36,82%. 15

17 Na základě výstupů vyplývajících ze Zprávy o plnění Plánu a ze Zprávy o projektu Přeměření odsouhlasila vláda ČR (usnesení vlády č. 595 ze dne 9. srpna 2013) počínaje rokem opatření vedoucích ke snížení zátěže kladené na podnikatele. Zároveň byly stanoveny dlouhodobé cíle, které zahrnovaly odstranění celkem 60 opatření do konce roku 2015 a provedení dalšího přeměření administrativní zátěže podnikatelů v roce 2016, čímž by mělo být možné posoudit pokrok oproti roku Ještě v roce 2013 se resortům podařilo 34 opatření splnit a zároveň byla navržena další nová opatření. V průběhu roku 2014 se podařilo splnit 52 opatření a resorty i nadále přijímaly další nová opatření. Počet sledovaných opatření od roku 2013 se tak zvýšil na 78. Vládě byla předložena Zpráva o pokroku ve snižování administrativní zátěže podnikatelů za rok Lze konstatovat, že stanovený cíl, snížit zátěž při podnikání 60 opatřeními, byl splněn. V nadcházejícím období se budou resorty zabývat zbývajícími opatření. Na základě usnesení vlády č. 543 ze dne 9. července 2014 byla v roce 2014 pro zintenzivnění prací na redukci zátěže podnikatelů opětovně zřízena Expertní skupina pro snižování administrativní zátěže podnikatelů ("Expertní skupina"). Jejími členy jsou Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, Sdružení podnikatelů a živnostníků, Unie středního stavu, Asociace soukromého zemědělství, Strana soukromníků ČR a zástupce z vysoké školy. Hlavním úkolem Expertní skupiny, která se schází zpravidla čtvrtletně, je posuzování a práce s návrhy s pozitivními dopady na podnikatelské prostředí, zejména v oblasti redukce administrativy. Od svého vzniku se Expertní skupina zabývala více jak 100 tématy, přičemž od svého znovuzřízení si k řešení vybrala 30 témat zaměřených na snižování administrativní zátěže podnikatelů. V průběhu roku 2014 byla vyřešena 3 témata. V roce 2015 se Expertní skupina zabývala 13 tématy, z nichž se podařilo vyřešit další 3. Činnost Expertní skupiny bude do budoucna podpořena nově zřizovanými "antibyrokratickými komisemi" na jednotlivých resortech, jejichž zřízení vyplývá z Akčního plánu na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti Aktualizace pro rok 2016, schváleného usnesením vlády č. 64 ze dne 25. ledna Hodnocení dopadů regulace Při vytváření podmínek pro podnikání chce ČR jít především cestou kvalitních právních předpisů. Proto je věnována mimořádná pozornost předpokládanému hospodářskému a finančnímu dopadu každé navrhované právní úpravy na podnikatelské prostředí. Jako efektivní nástroj k tomu slouží hodnocení dopadů regulace tzv. RIA (Regulatory Impact Assessment), což je povinnost předkladatele zhodnotit dopad budoucí regulace, a to již ve fázi plánování. Dále je nezbytné po určitém čase každý existující právní předpis podrobit přezkumu z hlediska účinnosti a naplňování daných cílů. Vyhodnocení účinnosti právního předpisu musí být prováděno vždy ve spolupráci s dotčenými subjekty. 16

18 Dne 8. července 2015 byl předložen návrh změn Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace RIA, a to na základě usnesení vlády č. 542 k podnětu Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů ke sjednocení způsobu hodnocení dopadů na rovnost žen a mužů. Kromě uvedeného bylo dále cílem předloženého materiálu uvést Obecné zásady do souladu s legislativními pravidly vlády včetně nově navrhovaných změn, nově zavést povinnost hodnotit korupční rizika, zpřesnit rozhodovací proces o provedení RIA. Usnesení vlády ČR ze dne 3. února 2016 č. 76 o změně Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA) uložilo členům vlády a vedoucím ostatních ústředních správních úřadů zajistit dodržování postupů vyplývajících z tohoto usnesení. Organizační zajištění provádění RIA je plně v kompetenci orgánů státní správy. Změny legislativy související s živnostenským podnikáním přijaté v roce 2015 Změny legislativy související s živnostenským podnikáním, které byly přijaty v roce 2015, jsou obsaženy v příloze (Příloha č. 1 - Legislativní změny přijaté v roce 2015). Zákon o významné tržní síle Na problematiku nekalých obchodních praktik mezi podniky (dodavateli a odběrateli při dodávkách zboží pro maloobchodní prodej konečným spotřebitelům) zaměřila v poslední době svoji pozornost i Evropská komise. Nevyvážený vztah mezi obchodními řetězci a jejich dodavateli je problémem, který začal vyvstávat již v průběhu 90. let minulého století. Podle informací od dodavatelů dochází k situacím, kdy za své zboží dostávají zaplaceno se zpožděním nebo, při započtení všech nákladů na požadované poplatky, prodávají v podstatě bez marží, na úrovni nákladových cen. Institutem významné tržní síly se u nás zabývá zákon o významné tržní síle č. 395/2009 Sb., který byl Parlamentem schválen jako poslanecký návrh (sněmovní tisk č. 431) a začal platit od 1. února Od počátku nabytí jeho účinnosti byl předmětem kritiky jak podnikatelů, tak i odborníků. V souvislosti s řešením uvedené problematiky vždy existovala a bude existovat řada rozdílných přístupů. Novela zákona o významné tržní síle, která má více chránit dodavatele před nekalými praktikami některých obchodních řetězců, vstoupila v účinnost dne 6. března Obchodníci mají tři měsíce na to, aby uvedli do souladu s novou legislativou všechny své smlouvy. Zákon mimo jiné vyžaduje dodržování 30denní doby splatnosti faktur mezi odběratelem a dodavatelem. Znemožňuje také přenášet na dodavatele obchodní rizika a náklady obchodního řetězce. Rozsáhlé přílohy byly zrušeny a nahrazeny souborem devíti deliktů, resp. nekalých praktik. Novela dále zavádí pojem nákupní aliance, což bude jakákoli forma spolupráce odběratelů. Těmto aliancím bude za zneužití tržní síly hrozit postih. Zpřesňuje také definici významné tržní síly. Bude to takové postavení odběratele, v jehož důsledku si může vynutit vůči dodavatelům bez spravedlivého důvodu výhodu při nákupu potravin. Jejím zneužitím bude například uplatňování plateb a jiných protislužeb za to, že odběratel zařadí potraviny do prodeje. 17

19 Podnikatelská rada Významnou platformou spolupráce státní správy se soukromým sektorem a se zástupci zaměstnanců je Podnikatelská rada poradní orgán MPO meziresortního charakteru v oblasti podpory podnikatelského prostředí, kde jsou pravidelně diskutovány aktuální otázky z oblasti podnikání. Nejvyšší orgán Podnikatelské rady, jejímž předsedou je ministr průmyslu a obchodu, tvoří plénum, které má 13 zástupců státní správy, 15 zástupců soukromého sektoru a 1 zástupce má v plénu i Českomoravská konfederace odborových svazů. K aktuálním tématům jsou na zasedání Podnikatelské rady pravidelně zvány i další subjekty veřejného a soukromého sektoru. V průběhu roku 2015 se uskutečnila dvě zasedání pléna Podnikatelské rady, na kterých byla diskutována témata: Evropské fondy, Doing Business, Výsledky České obchodní inspekce, Elektronická evidence tržeb, její technické zabezpečení a ostatní nástroje, Elektronická evidence tržeb aktuální stav příprav, Zákon o veřejných zakázkách, Aktuální kroky v oblasti posílení podpory exportu, ekonomické diplomacie a obchodní politiky, Vyhodnocení jízdního řádu AMSP ČR a Desatera podpory malých a středních podniků ve vztahu k resortům, Rok řemesel 2016 realizovaný AMSP ČR klíčová aktivita malého podnikání v příštím roce zapojení cechů a odborných společenstev, Podpora podnikání v malých obcích Integrovaný záchranný systém obcí, Rok průmyslu a technického vzdělávání z pohledu Svazu průmyslu a dopravy ČR, Rok průmyslu a technického vzdělávání z pohledu Ministerstva průmyslu a obchodu. Zasedání pléna Podnikatelské rady budou svolávána i nadále, nejméně však dvakrát ročně. Aktuální stav startupové scény Pojem startup označuje jakýkoliv nově vznikající projekt či začínající podnikatelský subjekt často ještě ve fázi tvorby podnikatelského záměru, avšak velmi často bývá spojován s ICT, internetem a dalšími hi-tech (špičkovými technologiemi). V roce 2015 se počet obchodních společností v ČR zvýšil o a počet fyzických osob podnikajících o To svědčí o poměrně vysoké podnikatelské aktivitě, kdy se nositelé myšlenek a tvůrci nápadů rozhodnou rozjet projekty v konkrétním podnikatelském modelu. Podnikatelské prostředí pro startupy není v právním řádu ČR speciálně upraveno, začínající podnikatelé mají stejné právní, daňové, odvodové i informační povinnosti jako ostatní podnikatelé. Proces obecného snižování administrativní zátěže podnikatelů má tedy pozitivní dopad i na prostředí pro startupy. Podnikatelé zejména oceňují zjednodušení registrace živnostenského podnikání a zkrácení lhůt pro zápis společnosti do Obchodního rejstříku obchodními soudy. Stěžují si však například na vysoké odvody za zaměstnance, které musí rozjíždějící se obchodní společnost v určitém stádiu najmout, aby mohla realizovat podnikatelský projekt v plném rozsahu. Překlenutí období mezi zahájením investic do rozvoje projektu a generováním tržeb, nazývané jako údolí smrti je nejkritičtější fází podnikatelského cyklu. Nejčastější formu, kterou začínající podnikatel volí, je společnost s ručením omezeným. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, zjednodušil finanční náročnost pro podnikatele zakládající 18

20 s.r.o. ve smyslu povinného základního kapitálu v hodnotě 1 Kč. Začínající podnikatelé přecházejí z jedné právní formy do druhé také z důvodu maximálního využití všech výhod, které jim platná legislativa umožňuje. Jedná se např. o ručení majetkem. Společnost s ručením omezeným jako právnická osoba za své závazky ručí, avšak společník ručí pouze do výše nesplaceného vkladu. Pokud tedy svůj podíl plně uhradí, neručí. Oproti tomu začínající podnikatel ručí celým svým majetkem. Začínající podnikatelé často neumí přilákat soukromý kapitál i přes značný potenciál projektu. Při hledání investice mnoho startupů naráží na neschopnost inovativní záměr srozumitelně prezentovat. V některých krajích s jasnou inovačně rozvojovou strategií vznikla v minulých letech centra podpory začínajících a inovačně orientovaných podnikatelů, kde jsou k dispozici prostory, přístroje, laboratoře a další podpůrné služby. Jsou to zejména podnikatelské inkubátory, technologické akcelerátory, vědeckotechnické parky, inovační centra, huby, klastry, co-workingové platformy a další zařízení vytvářející podpůrnou inovační infrastrukturu. Jejich činnost je orientována do oblasti vědy, technologií a inovačního podnikání. Své know-how využívají k vytváření podmínek pro dynamický rozvoj činnosti inovačních firem, pro zabezpečení transferu technologií, k podpoře začínajících podnikatelů při tvorbě inovačních projektů, startu podnikatelských subjektů a samotném podnikání a k výchově k inovačnímu podnikání. Tyto instituce pomáhají podnikatelům rovněž hledat příležitosti pro kooperaci mezi vysokými školami a obchodními společnostmi navzájem, zprostředkovat podnikatelským subjektům přístup na mezinárodní trhy, kontakty se společnostmi v tuzemsku i zahraničí, nacházet případné investory či zabezpečovat propagaci. V těchto zařízeních mohou začínající podnikatelé najít vhodné zázemí a využít výhody ze sdílených služeb a infrastruktury. Nově vzniklé podnikatelské subjekty potřebují pro svůj úspěšný rozjezd především příznivé podnikatelské prostředí a dostatek finančních zdrojů. Společnost vědeckotechnických parků ČR identifikuje v České republice 48 VTP. Projekt Czech Accelerator Projekt CzechAccelerator od svého zahájení v roce 2011 do ukončení v roce 2015 pomáhal inovativním firmám získat zkušenosti s podnikáním na vyspělých zahraničních trzích prostřednictvím poskytování poradenských služeb od zahraničních mentorů. Firmy měly možnost rozvíjet své manažerské zkušenosti, marketingové dovednosti a zúčastnit se množství seminářů, konferencí a networkingových akcí. Společnosti navíc využívaly možnosti čerpat příspěvek na právní služby, především ochranu duševního vlastnictví, služby poradců a místních expertů, ubytování a letenku. Od roku 2011 proběhlo 6 výzev k podání přihlášky a 3 doplňující výzvy, do kterých se přihlásilo celkem 95 žadatelů. Podpořeno bylo 39 společností. Zúčastnit se mohly inovativní společnosti podnikající v oborech ICT, biotechnologií, nanotechnologií, life sciences, přesného strojírenství, zdravotnické techniky a čistých technologií. Každá vybraná společnost se zúčastnila několikadenního předodletového školení v ČR jako přípravu na několikaměsíční pobyt ve vybrané destinaci na západním nebo východním pobřeží USA (Silicon Valley 19

21 nebo Boston), v Singapuru, Izraeli nebo ve Švýcarsku. Projekt umožňoval opakovanou účast. Účastníci, kteří projekt absolvovali, se mohli přihlásit znovu po splnění všech podmínek, ovšem nemohli se přihlásit k pobytu do destinace, kde pobyt již absolvovali. Celkem proběhlo tedy 42 pobytů. Graf č. 12: Počet účastníků za jednotlivé výzvy (včetně doplňujících výzev) dle destinací Projekt byl realizován Agenturou pro podporu podnikání a investice CzechInvest v rámci Operačního programu Podnikání a inovace, (OPPI), prioritní osy 6 Služby pro rozvoj podnikání programu Poradenství. Celkové náklady na projekt činily ,18 Kč. Následující tabulka zobrazuje celkovou výši podpory poskytnutou účastníkům v jednotlivých výzvách v průběhu let Graf č. 13: Výdaje na poskytnuté a čerpané služby účastníkům projektu za jednotlivé výzvy 20

22 Shrnutí projektu Více než hodin mentoringu 386 navštívených networkingových akcí (zajištěné dodavatelem) Nárůst tržeb +260% Nárůst počtu zaměstnanců +22,5% Minimálně 6 účastníků získalo vstup rizikového kapitálu 14 podaných patentových přihlášek nebo ochranných známek Přes 400 uzavřených dohod o partnerství nebo spolupráci 18 založených poboček v destinacích Kromě výše uvedených úspěchů účastníci nejvíce ocenili možnost být součástí inspirativního zahraničního prostředí ve světových inovačních centrech, profesně se vzdělávat, potkat se s velikány současného byznysu, jednat v odlišném kulturním kontextu, porovnat svůj produkt s tvrdou zahraniční konkurencí či získávat nové motivace a zkušenosti. Díky zázemí a administrativní podpoře, které jim CzechAccelerator v technologických inkubátorech poskytl, se mohli zástupci firem soustředit skutečně na to nejpodstatnější byznys a rozvoj produktu. Díky poradenství mentorů, kteří jim byli po celou dobu k dispozici, se naučili, jak na zahraničních trzích vystupovat, jak vést jednání s případnými investory, jak efektivně navázat smysluplné kontakty a jak prezentovat svůj produkt tak, aby skutečně zaujal případné investory. Pokračování projektu se očekává v rámci nového programovacího období od poloviny roku V současné době Agentura CzechInvest spolupracuje na projektu Czech ICT Valley, jehož realizátorem je Czech ICT Alliance. Projekt CzechEkoSystem Interní projekt CzechEkoSystem, ekosystém pro rizikový kapitál, jehož realizátorem byla Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest, byl podpořen v rámci Operačního programu Podnikání a inovace, (OPPI), prioritní osy 6 Služby pro rozvoj podnikání programu Poradenství. Realizace projektu CzechEkoSystem probíhala od listopadu 2011 do října Celková výše čerpání projektu byla ,47 Kč. Celkem bylo podpořeno 111 MSP. Cílem projektu bylo podpořit začínající podnikatelské subjekty prostřednictvím poradenských služeb a koučinku. Účast v projektu umožnila podpořeným společnostem získání praktických zkušeností při komercializaci vlastního produktu, praktické uplatnění podnikatelského plánu a posílení marketingových a manažerských schopností. Podnikatelským subjektům bylo díky těmto službám umožněna příprava na možný kapitálový vstup zvláště pak na tzv. zárodečný kapitál (seed capital). Ten se soustřeďuje zejména na financování začínajících inovativních firem a jejich další rozvoj. 21

23 Podpora pro účastníky byla poskytována v režimu de minimis ve výši % způsobilých výdajů projektu. Rozsah a objem služeb byl závislý na Rozvojovém plánu a potřebách účastníka dle schválené Žádosti. Celková podpora v rámci projektu činila min. 0,2 mil. Kč a max. 2,5 mil. Kč bez DPH na jednoho účastníka: Poradenské služby podpora 80%, maximálně však 2 mil. Kč bez DPH na jednoho účastníka; účastník se na nákladech podílel ve výši 20%. Služby kouče podpora 100%, maximálně však 0,5 mil. Kč bez DPH na jednoho účastníka. Koučink byl řízen odborně zdatnou osobou kouče úspěšného podnikatele a manažera, který vedl podnikatelský subjekt během trvání projektu, poskytoval mu rady a doporučení z praxe a pomáhal mu definovat cíle v projektu, poskytoval mu rady a doporučení z praxe a pomáhal mu definovat cíle v projektu i mimo něj. Zároveň projekt CzechEkoSystem zpřístupňoval MSP celé spektrum poradenských služeb s nízkou spoluúčastí. Poradenství zajišťovala na základě veřejné zakázky společnost Deloitte a to v oblastech znázorněných v následujícím grafu. Graf č. 14: Celkový počet vyčerpaných hodin Poradenství Zdroj: CzechInvest Celkový rozsah služeb poskytnutý účastníkům projektu je uveden v následující tabulce. Tabulka č. 2 Zdroj: CzechInvest Služba koučink Poradenství (bez 20% spoluúčasti účastníka) celkem rozsah podpory ,25 Kč ,60 Kč ,85 Kč Výsledky projektu CzechEkoSystem: Průměrný nárůst počtu zaměstnanců o 26% Průměrný nárůst obratu účastníků o 122% 22

24 Minimálně 6 účastníků získalo vstup rizikového kapitálu (a dalších 27% o něm alespoň jedná) Minimálně 9 podaných patentových přihlášek nebo ochranných známek Minimálně 19 uzavřených dohod o partnerství a spolupráci Minimálně 19 společností, kterým projekt pomohl vstoupit na zahraniční trh Propagace startupového ekosystému V září 2015 spustila Agentura CzechInvest ve spolupráci s partnery IBM, Czech ICT Alliance, AMSP a Rockaway, za účelem poskytnutí ucelených informací o českém startupovém ekosystému a zároveň jeho propagace v zahraničí, web (dále CS.org ). Cílem CS.org je být hlavním rozcestníkem pro startup společnosti, investory a ostatní návštěvníky, kteří chtějí získat informace o startupovém prostředí a o programech na pomoci v rozvoji podnikání. Web nabízí: základní orientace v českém startupovém ekosystému databázi subjektů (startupů, investorů, infrastruktury inkubátory, akcelerátory, co-workingy apod.) informace o existujících programech, soutěžích, a další podpoře přehled událostí (eventů) a novinek ze startupového světa Inspiraci pro (budoucí) podnikatele prostřednictvím tzv. success stories know-how (odkazy na užitečné stránky, články o podnikání, investování, zakládání společností apod.) Spolupráce V4 V červnu 2015 převzala Česká republika předsednictví v rámci zemí Visegradské skupiny (V4). Během roku proběhlo několik akcí a aktivit zaměřených na startupový ekosystém. Dne došlo v Praze k podpisu Memoranda o porozumění k regionální spolupráci v oblasti inovací a startupů zemí Visegrádské skupiny (V4), ve kterém se zástupci České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska zavázaly k těsnější spolupráci v oblasti podpory začínajících podnikatelů. Cílem memoranda je zvýšit zájem o visegradské startupy a inovativní malé a střední podniky a pomoci jim se prosadit na globální úrovni. V rámci spolupráci se schází pracovní skupina, na které dochází k výměně zkušeností a přípravě společných akcí. Pilotní projekt We4Startup, který vzešel z V4 spolupráce proběhl v dubnu 2015 v Kalifornii. Během akce se před panelem investorů a podnikatelů se představilo 12 startupů z regionu V4. V pořadí druhá akce se konala v září 2015 opět v San Franciscu. Na akci vystoupili zejména společnosti, které se také zúčastnili konferenci a veletrhu TechCrunch Disrupt v San Franciscu. V říjnu 2015 se uskutečnila akce o obdobném konceptu také v Londýně opět za účasti startupů ze zemí V4. 23

25 Finanční nástroje Pokračující hospodářský růst české ekonomiky se odehrával v prostředí nízkých úrokových sazeb, což posilovalo zájem podnikatelů a bank o zajištění ve formě bankovních záruk ČMZRB. Odpovědět na tuto výzvu představovalo velmi náročný úkol, jehož naplňování se projevilo v historicky nejvyšším ročním objemu nově poskytnutých záruk (6,9 mld. Kč), které usnadnily malým a středním podnikatelům získávání investičních i provozních úvěrů. Dále se rozšířil okruh bank zapojených do realizace záručního programu. K jeho zdárnému průběhu přispěla i protizáruka Evropského investičního fondu. ČMZRB se tímto způsobem jako první v České republice zapojila do využívání prostředků Evropského fondu pro strategické investice, jehož prostřednictvím chce Evropská komise povzbudit investiční aktivitu v EU. S pomocí protizáruky EIF bude možné v letech 2015 až 2017 podpořit podnikatelů zárukami v celkové výši 3,1 mld. Kč. V roce 2015 bylo poskytnuto záruk v celkové výši mil. Kč. Zárukami byly podpořeny úvěry v částce mil. Kč. V rámci programu INOSTART pokračovalo i v roce 2015 poskytování záruk za úvěry začínajícím podnikatelům na inovativně zaměřené projekty. Úvěry podpořené zárukou ČMZRB poskytovala Česká spořitelna, a.s. V rámci programu INOSTART bylo začínajícím podnikatelům poskytnuto 13 záruk v celkovém objemu 65 mil. Kč. Na základě závazku prodloužit dobu ručení bylo prodlouženo trvání záruky u záruk ve výši mil. Kč, což umožnilo podnikatelům dále čerpat úvěry na financování provozních potřeb. Kromě záruk za bankovní úvěry bylo poskytnuto též 305 záruk za návrh do obchodní veřejné soutěže (vadium) ve výši 119 mil. Kč. Na základě Smlouvy o obchodním zastoupení uzavřené s Českou exportní bankou byl v roce 2015 poskytnut Českou exportní bankou proexportní úvěr ve výši 5,4 mil. Kč. Záruky byly v největším rozsahu použity k podpoře projektů umístěných na území Moravskoslezského kraje, Jihomoravského kraje a Prahy. Největší počet záruk byl poskytnut k projektům ve velkoobchodu a maloobchodu a dále ve zpracovatelském průmyslu. V roce 2015 bylo poskytnuto celkem 27 úvěrů pro malé podnikatele v celkové výši 65 mil. Kč. Jednalo se o: zvýhodněné úvěry pro malé podnikatele v Programu REVIT - poskytnuto bylo 9 úvěrů ve výši 46 mil. Kč na projekty zaměřené na oživení a rozvoj podnikatelských aktivit na území Moravskoslezského kraje, úvěry se sníženou úrokovou sazbou v regionálním programu pro Jihočeský kraj - poskytnuto bylo 18 úvěrů ve výši 19 mil. Kč. 24

26 Nejvíce byly podpořeny úvěry z oblasti zpracovatelského průmyslu. Převážná část poskytnutých úvěrů a záruk směřovala k malým podnikatelům do 49 zaměstnanců. Tabulka č. 3: Realizace úvěrových a záručních programů v roce 2015 program počet uzavřených smluv objem podpor (mil. Kč) záruky ZÁRUKA záruky INOSTART úvěry REVIT 9 46 úvěry regionální úvěry v Jihočeském kraji celkem Zdroj: ČMZRB Malí a střední podnikatelé předložili v roce 2015 celkem žádostí o podporu formou záruk za úvěry či žádostí o úvěry (viz tabulka č. 4). Z tohoto počtu bylo žádostí kladně vyřízeno, 347 žádostí bylo zamítnuto. Od žádosti odstoupilo v průběhu jejího vyřizování 234 žadatelů. Hodnocení zbývajících 6 žádostí nebylo v roce 2015 ukončeno a bude pokračovat v roce Tabulka č. 4: Žádosti o podporu a jejich vyřizování od roku 2014 Ukazatel Podané žádosti Kladně vyřízené žádosti Zamítnuté žádosti nebo odstoupení žadatele Žádosti převedené do následujícího roku Zdroj: ČMZRB Technické vzdělávání Pro rozvoj podnikatelského prostředí je nutný dostatek kvalifikované pracovní síly. Podnikatelé si stěžují na nedostatek kvalitně připravených absolventů technických oborů. Jedním z nástrojů, jak tuto situaci řešit, je spolupráce škol a firem, kterou mohou posílit daňové úlevy. MPO a Svaz průmyslu a doprav ČR se mj. v rámci celoroční kampaně Rok průmyslu a technického vzdělávání 2015 snažily zvyšovat informovanost podnikatelů o možnostech daňových úlev. Kampaň Rok průmyslu a technického vzdělávání probíhala po celý rok 2015 a kromě zaměstnavatelů (SP ČR a KZPS) a ministerstev (MPO, MŠMT) se k ní připojily i kraje, média a další subjekty. Zástupci ministerstva průmyslu a obchodu se během roku zúčastnili množství seminářů, konferenci a odborných debat k tématu technického vzdělávání. Cílovou skupinou byla jak laická a školská veřejnost, tak zaměstnavatelé. Jedním z často akcentovaných témat byly smluvní vztahy mezi zaměstnavatelem a (nezletilým) žákem střední školy. V listopadu 2015 bylo Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy zveřejněno Doporučení k zabezpečení jednotného postupu při uzavírání 25

27 smluvního vztahu mezi zaměstnavatelem a žákem střední školy nebo studentem vyšší odborné školy připravujícím se pro potřeby zaměstnavatele. V dubnu 2016 bylo Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy zveřejněno Doporučení k zabezpečení jednotného postupu při uzavírání smlouvy o obsahu, rozsahu a podmínkách konání praktického vyučování realizovaného na pracovištích fyzických či právnických osob, které mají oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání. Agentura CzechInvest realizovala v rámci kampaně v regionech např. exkurze škol do firem. Koncem roku 2015 byla Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR vyhlášena kampaň Rok řemesel 2016, která se mj. zaměří rovněž na podporu některých technických oborů a osvětu veřejnosti. 4 PROGRAMY PODPORY MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ Programy podpory Ministerstva průmyslu a obchodu Operační program Podnikání a inovace (OPPI) Tento operační program je základním programovým nástrojem Ministerstva průmyslu a obchodu pro čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU v letech OPPI vychází ze základních principů Lisabonské strategie (následně Strategie Evropa 2020), která je primárně orientována na dosažení vyššího hospodářského růstu a zaměstnanosti při respektování principů udržitelného rozvoje. Hlavním cílem OPPI je podpora a zvyšování konkurenceschopnosti ČR (a jejích regionů) v oblasti průmyslu, podpora inovací, urychlené zavádění výsledků výzkumu a vývoje do výrobní sféry, a to zejména stimulací poptávky po výsledcích výzkumu a vývoje, na komercializaci výsledků výzkumu a vývoje, na podporu podnikatelského ducha a růst hospodářství založeného na znalostech pomocí kapacit pro zavádění nových technologií a inovovaných výrobků, včetně nových informačních a komunikačních technologií. OPPI se skládá ze 7 prioritních os (6 prioritních os určených pro podnikatelskou sféru + 1 prioritní osa OP Technická pomoc), jež se dále člení na oblasti podpory a jednotlivé programy. V souladu se zvolenou strategií je v rámci OPPI poskytovaná podpora směřována do oborů, které jsou nebo mají potenciál stát se konkurenceschopnými v evropském a světovém měřítku. Tato konkurenceschopnost se opírá především o využití nových poznatků z oblasti vědy a výzkumu, realizaci inovačních opatření, kvalitní pracovní sílu a o fungující síť služeb pro podnikatele. Z Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF) je pro OPPI v rámci programovacího období vyčleněno více než 3,12 mld. EUR. Včetně 15% povinného spolufinancování z národních zdrojů činí alokace na OPPI EUR. OPPI zahrnuje oblasti podpory pro podnikatelskou sféru v 6 prioritních osách: Prioritní osa 1: Vznik firem 26

28 Je tvořena 2 oblastmi podpory, které se zaměřují na vytváření podmínek pro vznik nových firem s akcentem podpory na inovačně orientované firmy. Pozornost je věnována problematice dostupnosti vhodných finančních zdrojů s cílem usnadnit přístup začínajících podnikatelů ke kapitálu a rozšířit tím možnosti pro financování jejich podnikatelských záměrů a předkládaných projektů. Příjemci podpory: výhradně MSP. Prioritní osa 2: Rozvoj firem Obsahuje 2 oblasti podpory. První se zaměřuje na realizaci rozvojových podnikatelských projektů konkurenceschopných malých a středních podniků, kterým brání nižší vlastní kapitálová vybavenost nebo omezená schopnost poskytnout zajištění úvěru v možnosti získat externí zdroje financování prostřednictvím bankovních nástrojů. Druhá oblast podpory je zaměřena na zlepšování technické vybavenosti podniků nákupem moderních technologií, včetně informačních a komunikačních technologií (ICT) a na rozvoj vybraných strategických služeb. Příjemci podpory: z převážné části MSP. Prioritní osa 3: Efektivní energie Obsahuje l oblast podpory, jejímž cílem je stimulovat aktivitu podnikatelů v oblasti snižování energetické náročnosti výroby a spotřeby fosilních primárních energetických zdrojů a podpořit začínající podnikatele v aktivitách vedoucích k vyššímu využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Příjemci podpory: z větší části MSP. Prioritní osa 4: Inovace Obsahuje 1 oblast podpory, která je zaměřena na podporu technických a netechnických inovací v podnicích, včetně rozvíjení jejich spolupráce s výzkumnými a vývojovými organizacemi a na podporu jejich vlastních firemních kapacit pro VaV a návazných aktivit, zejména pak v sektoru MSP tak, aby se zvýšila inovační aktivita podniků a počet podniků, které provádějí vlastní výzkum a vývoj. Pozornost je rovněž zaměřena na aktivity spojené s ochranou práv průmyslového vlastnictví. Příjemci podpory: z větší části MSP. Prioritní osa 5: Prostředí pro podnikání a inovace Obsahuje 3 oblasti podpory. Sleduje vytváření vhodného prostředí pro vznik a rozvoj inovačního podnikání. Je zaměřena na vytváření potřebné infrastruktury pro začínající podnikatele v podobě podnikatelských inkubátorů, na rozšíření a zkvalitnění spolupráce mezi podnikatelskou sférou a vzdělávacími institucemi a institucemi z oblasti VaV. Tato prioritní osa se rovněž zaměřuje na tvorbu kvalitní infrastruktury pro vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů. Pozornost je dále věnována problematice zkvalitnění infrastruktury pro podnikání, hlavně formou vytváření a rozvoje podnikatelských nemovitostí. Příjemci podpory: z větší části MSP. Prioritní osa 6: Služby pro rozvoj podnikání Obsahuje 2 oblasti podpory. Je zaměřena na rozvoj a využití kvalitních poradenských a informačních služeb pro podnikatelské subjekty, a to i v oblasti vyhledávání nových obchodních příležitostí a odborné přípravy na posilování pozic českého průmyslu v mezinárodním obchodu. Poskytovaná podpora usnadňuje marketingové aktivity MSP na zahraničních trzích. Příjemci podpory: z převážné části MSP. 27

29 Tabulka č. 5: Podpora MSP v OPPI k , poskytnuté prostředky v EUR Velikostní kategorie podniků Počet projektů Poskytnuté dotace, úvěry a záruky Podíl na poskytnutých dotacích, úvěrech a zárukách Malé a střední podniky ,4% Velké podniky ,6% CELKEM % Zdroj: ISOP Centrum, kumulativně od do Pro přepočet použit kurz z ledna 2015: 27,025 CZK/EUR (u ŽoPl, které jsou refundovány a mají uveden vlastní kurz, byl použit tento kurz) Do konce roku 2015 bylo v prioritních osách 1, 2, 3, 5 a 6 OPPI formou vydaného Rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo uzavření úvěrové či záruční smlouvy podpořeno celkem projektů MSP a projektů velkých podniků. Podíl MSP na poskytnutých dotacích, úvěrech a zárukách dosáhl celkem 77,4%. Tabulka. č. 6: Podpora MSP v OPPI k ve formě dotace (počty projektů s vydaným Rozhodnutím o poskytnutí dotace podle velikostních segmentů) Oblast podpory Malé podniky Střední podniky Velké podniky CELKEM OPPI Celkový součet Zdroj: ISOP Centrum, kumulativně od do V rámci podpory MSP v programech OPPI, které jsou administrovány Agenturou CzechInvest, měly, co se týče alokace na MSP, ke dni nejvýznamnější zastoupení oblasti podpory 6.1 Podpora poradenských služeb a 6.2 Podpora marketingových služeb, kde byly finanční prostředky alokovány ze 100% na malé a střední podniky. Oblast podpory 4.1 Zvyšování inovační výkonnosti podniků vykazovala naopak nejnižší zastoupení malých a středních podniků celkem 70,41%. Další statistiky týkající se OPPI: Tabulka č. 7: Statistika registračních žádostí (RŽ) a plných žádostí (PŽ) OPPI Podané RŽ Podané PŽ Schválené RŽ Schválené PŽ Vyřazené PŽ Zdroj: ISOP Centrum, kumulativně od do

30 Do konce roku 2015 v rámci OPPI podali žadatelé, kteří jsou MSP, plných žádostí o poskytnutí dotace, z nichž bylo více než schváleno. Vyřazených plných žádostí před podpisem Rozhodnutí o poskytnutí dotace je evidováno Tabulka č. 8: Statistika odstoupených a ukončených projektů OPPI po podpisu Rozhodnutí o poskytnutí dotace Odstoupené projekty po Rozhodnutí Ukončené projekty po Rozhodnutí Zdroj: ISOP Centrum, kumulativně od do Do konce roku 2015 je evidováno projektů, v rámci kterých žadatelé odstoupili od realizace projektu po podpisu Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Ukončených projektů po podpisu Rozhodnutí o poskytnutí dotace ze strany Řídícího orgánu je k celkem 465. Nově vytvořená pracovní místa: V rámci projektů OPPI realizovaných malými a středními podniky bylo do konce roku 2015 vytvořeno 12558,28 přepočtených pracovních míst (zdroj: ISOP Centrum, kumulativně od do ). Tabulka č. 9: Projekty MSP podle dotačních programů k datu (dotace v Kč) Poskytnutá dotace Počet Počet projektů Objem ŽoPl Proplaceno Objem Eko-energie - Dotace - Výzva II Eko-energie - Dotace - Výzva III Eko-energie - Využití obnovitelných a druhotných energetických zdrojů - Výzva I Eko-energie - Zvyšování účinnosti při výrobě, přenosu a spotřebě energie - Výzva I ICT a strategické služby Výzva I ICT a strategické služby Výzva II ICT a strategické služby Výzva III ICT v podnicích - Výzva I ICT v podnicích - Výzva II ICT v podnicích - Výzva III Inovace - Inovační projekt - Výzva I Inovace - Inovační projekt - Výzva II Inovace - Inovační projekt - Výzva III Inovace - Inovační projekt - Výzva IV Inovace - Projekt na ochranu práv průmyslového vlastnictví - Výzva I Inovace - Projekt na ochranu práv průmyslového vlastnictví - Výzva II Klastry - Výzva I Klastry - Výzva II Marketing - Výzva I Marketing - Výzva II Nemovitosti - Výzva I

31 Nemovitosti - Výzva II Poradenství - Výzva I Potenciál - Výzva I Potenciál - Výzva II Potenciál - Výzva III Prosperita - Výzva I (veřejná podpora) Prosperita - Výzva II (neveřejná podpora) Prosperita Výzva III (veřejná podpora) Prosperita Výzva IV (neveřejná podpora) ROZVOJ - Výzva I Rozvoj - Výzva II Rozvoj - Výzva III Školicí střediska - Výzva I Školicí střediska - Výzva II Technologické platformy - Výzva I Technologické platformy - Výzva II Celkový součet Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK) Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (dále jen OPPIK) je základním programovým dokumentem Ministerstva průmyslu a obchodu pro čerpání finančních prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj (dále jen ERDF) v programovém období Tento operační program byl schválen Evropskou komisí Rozhodnutím K (2015) 3039 dne 29. dubna 2015 a stal se tak klíčovým nástrojem pro podporu českých podnikatelů z fondů Evropské unie v programovacím období Strategie OPPIK je založena na dvou pilířích, jež se vzájemně prolínají. Jedním jsou společné myšlenky a cíle vtělené do Strategie Evropa 2020, která si klade za cíl posílit hospodářství založené na znalostech a inovacích, podporovat konkurenceschopnost a ekologičtější ekonomiku a rovněž podporovat ekonomiku s vysokou zaměstnaností, a druhým jsou priority a potřeby ČR identifikované na národní i evropské úrovni. Cílem OPPIK je dosažení konkurenceschopné a udržitelné ekonomiky založené na znalostech a inovacích. Pojem "konkurenceschopný" zahrnuje schopnost místních podniků prosazovat se na světových trzích a vytvářet dostatek pracovních míst. Pojem "udržitelný" zvýrazňuje dlouhodobý horizont konkurenční schopnosti, což zahrnuje mj. i environmentální dimenzi hospodářského rozvoje. OPPIK je zaměřen na přenos technologií a spolupráce odvětví výzkumu a vývoje a inovačních firem, posun od budování inovační infrastruktury k jejímu rozvoji a efektivnímu využívání, posílení role finančních nástrojů, větší důraz na využití výsledků aplikovaného průmyslového výzkumu a vývoje. OPPIK se skládá z 5 prioritních os (4 prioritní osy určené pro podnikatelskou sféru + 1 prioritní osa OP Technická pomoc), které pokrývají celkem 12 investičních priorit v rámci 5 tematických cílů. Ke každé investiční prioritě náleží specifický cíl, s výjimkou prioritní osy 5 Technická pomoc, která se nevztahuje 30

32 k žádné investiční prioritě ani tematickému cíli. OPPIK zahrnuje dohromady 16 specifických cílů reprezentující specifické tematické zaměření podpory. OPPIK je rozčleněn celkem do 24 programů podpory, z nichž 11 je výhradně určeno pro MSP. Z ERDF je pro OPPIK v rámci programovacího období vyčleněno více než 4,33 mld. EUR. Celková alokace OPPIK činí EUR včetně národních zdrojů. Prioritní osy OPPIK jsou následující: Prioritní osa 1: Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace Je tvořena 2 specifickými cíli, které jsou zaměřeny na rozvoj podnikání založeného na intenzivní tvorbě a využívání unikátních znalostí ve všech oborech významných z pohledu specializace ČR a dále na zkvalitňování služeb podpůrné infrastruktury vedoucího ke zvýšení intenzity společných výzkumných, vývojových a inovačních aktivit mezi podnikatelskými subjekty a mezi veřejným a podnikovým sektorem. Tato prioritní osa cílí na zvýšení výdajů soukromého sektoru na výzkumné a inovační činnosti. Má podpořit investice do zlepšení kvality infastruktury pro výzkum a technologický rozvoj s prioritou modernizace a rozšíření výzkumného vybavení, dále finančně náročné investice do podnikového VaV inovací, do vývoje produktů a služeb a obchodování s výsledky výzkumu. Problémem v ČR je nedostatečná spolupráce ve VaV mezi soukromou a veřejnou sférou, proto je zapotřebí podporovat projekty přenosu technologií, vytváření sítí, rozvoje klastrů a aplikovaných inovací prostřednictvím konceptu inteligentní specializace, projekty technologického a aplikovaného výzkumu, mezinárodní spolupráce a také ochrany duševního vlastnictví. Příjemci podpory: MSP, organizace pro výzkum a šíření znalostí, vysoké školy, univerzity. Alokace: EUR. Prioritní osa 2: Rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti malých a středních podniků Je tvořena 4 specifickými cíli, které jsou zaměřeny na zvýšení počtu nových podnikatelských subjektů a nových podnikatelských záměrů zejména inovačního charakteru s vysokým potenciálem růstu, s přínosem pro zaměstnanost, dále na rozvoj internacionalizace podnikání v oblasti sofistikovaných služeb a poradenství na MSP, na zvýšení využitelnosti podnikatelské infrastruktury, vč. využití tzv. brownfieldů a rovněž také na zkvalitnění infrastruktury pro rozvoj lidských zdrojů s důrazem na technické odborné vzdělávání zaměstnanců MSP. Příjemci podpory: výhradně MSP. Alokace: EUR. Prioritní osa 3: Účinné nakládání energií, rozvoj energetické infrastruktury a obnovitelných zdrojů energie, podpora zavádění nových technologií v oblasti nakládání energií a druhotných surovin Je tvořena z 6 specifických cílů, které jsou zaměřeny na podporu udržitelnosti ekonomiky prostřednictvím obnovitelných zdrojů energie, podporu konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů a udržitelnosti ekonomiky prostřednictvím snížení energetické náročnosti, na posílení konkurenceschopnosti a udržitelnosti ekonomiky pomocí rozvoje a modernizace energetické 31

33 infrastruktury a na podporu konkurenceschopnosti podniků a udržitelnosti ekonomiky zaváděním nových technologií v oblasti nakládání energií a druhotných surovin. Rovněž má tato prioritní osa podpořit konkurenceschopnost a udržitelnost ekonomiky prostřednictvím kombinované výroby elektřiny a tepla a posílit konkurenceschopnost a ekonomiku prostřednictvím rozvoje a modernizace energetické infastruktury. Příjemci podpory: MSP, fyzické či právnické osoby na základě licence na výrobu tepelné energie a/nebo elektrické energie a licence na rozvod tepelné energie. Alokace: EUR. Prioritní osa 4: Rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí k internetu a informačních a komunikačních technologií Obsahuje 2 specifické cíle, které jsou zaměřeny na růst konkurenceschopnosti ekonomiky, založeném na moderních vysokorychlostních sítích pro připojení k internetu, a na růst konkurenceschopnosti, založeném na vyvíjení a využívání vysoce inovativních ICT. Tato prioritní osa má přispět ke zlepšení přístupu k ICT zejména v méně rozvinutých regionech. Intervence mají směřovat do těch lokalit, kde neexistuje žádný provozovatel sítě pro vysokorychlostní přístup k internetu umožňující zajišťování služby reálnou rychlostí alespoň 30 Mbit/s a není pravděpodobné, že by v ní do 3 let nějaký poskytovatel vybudoval infrastrukturu pro poskytování této služby. Stejně tak má tato prioritní osa přispět k rozvoji vysoce sofistikovaných ICT řešení, sdílených služeb a datových center. Příjemci podpory: MSP. Alokace: EUR. Tabulka č. 10: Přehled vyhlášených výzev za rok 2015 Program podpory: Datum vyhlášení výzvy: Druh výzvy: Alokace výzvy: Min. procento alokace výzvy určené pro MSP: Výzva I Inovace - Inovační projekt průběžná 4 mld. Kč 60% Výzva I Potenciál průběžná 1,5 mld. Kč 60% Výzva I Aplikace kolová 2 mld. Kč 60% Výzva I Partnerství znalostního transferu kolová 300 mil. Kč 100% Výzva I Spolupráce - klastry kolová 500 mil. Kč 100% Výzva I Technologie průběžná 250 mil. Kč 100% Výzva I Marketing průběžná 300 mil. Kč 100% Výzva I Nemovitosti průběžná 1,5 mld. Kč 100% Výzva I Školicí střediska kolová 500 mil. Kč 100% Výzva I Úspory energie průběžná 5 mld. Kč 60% Výzva I ICT a sdílené služby kolová 1,5 mld. Kč 60% Výzva II Inovace - Projekt na ochranu práv průmyslového vlastnictví průběžná 50 mil. Kč 60% Výzva I Spolupráce - technologické platformy kolová 80 mil. Kč 100% Výzva I Služby infrastruktury kolová 1,4 mld. Kč 80% 32

34 Výzva III Technologie kolová 1,5 mld. Kč 100% Výzva I Obnovitelné zdroje energie kolová 360 mil. Kč 60% Výzva I Úspory energie v SZT kolová 1 mld. Kč 20% Výzva I Smart Grids I kolová 250 mil. Kč 0% Výzva I Smart Grids II průběžná 1,8 mld. Kč 0% Celkem 22,4 mld. Kč Zdroj: CzechInvest V roce 2015 bylo vyhlášeno celkem 19 výzev, přičemž v měsíci květen a červen 2015 bylo vyhlášeno 11 výzev, a to v programech podpory Inovace - Inovační projekt, Potenciál, Aplikace, Partnerství znalostního transferu, Spolupráce klastry, Technologie (pro mikropodniky), Marketing, Nemovitosti, Školicí střediska, Úspory energie a ICT a sdílené služby. V měsíci prosinec 2015 pak bylo vyhlášeno celkem 8 výzev, a to v programech podpory Obnovitelné zdroje energie, Úspory energie v SZT, Smart Grids I, Smart Grids II, Služby infrastruktury, Spolupráce - Technologické platformy, Inovace - Projekt na ochranu práv průmyslového vlastnictví a Technologie (pro MSP). V roce 2016 budou vyhlášeny další výzvy programů OPPIK, hodnoceny přijaté žádosti, vydávána Rozhodnutí o poskytnutí dotace a bude zahájeno proplácení realizovaných projektů. V prvním čtvrtletí roku 2016 jsou vyhlášeny výzvy v rámci programu Nízkouhlíkové technologie s celkovou alokací Kč, Aplikace - II. Výzva s celkovou alokací Kč a Spolupráce - Klastry - II. Výzva s celkovou alokací Kč, přičemž obě tyto výzvy jsou podmíněny v mezinárodních sítích irasme pro výzvu Aplikace a CORNET pro výzvu Spolupráce - Klastry. Národní program EFEKT Program EFEKT je zřízen na základě ustanovení 5 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů. Tento dokument vyjadřuje cíle v oblasti zvyšování účinnosti užití energie, snižování energetické náročnosti a využití obnovitelných a druhotných zdrojů v souladu se schválenou státní energetickou koncepcí a zásadami udržitelného rozvoje. České republice plynou z členství v EU povinnosti plnit společné závazky. V rámci klimaticko energetické politiky patří mezi stěžejní úkoly plnění závazků vyplývajících ze směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/28/ES o podpoře obnovitelných zdrojů energie a Směrnice EP a Rady č. 2012/27/EU o energetické účinnosti. V oblasti obnovitelných zdrojů energie (OZE) je stanoven ČR cíl do roku 2020 ve výši 13% podílu OZE na hrubé konečné spotřebě energie. Ze směrnice o energetické účinnosti ČR vyplývá aktualizovaný cíl (v rámci schválené aktualizace Národního akčního plánu energetické účinnosti ČR v roce 2016) úspory energie ve výši 50,67 PJ na konečné spotřebě energie do roku Pro zajištění výše uvedených závazků je nutno vytvářet vhodné politické a legislativní podmínky a připravovat technická a ekonomická řešení. Jedním z ekonomických nástrojů, který jistou měrou 33

35 přispívá k dosažení stanovených cílů, jel právě program EFEKT. Je to způsobeno zejména širokou škálou podporovaných aktivit, které ať již přímo či nepřímo způsobují úspory energií jak ve veřejné, tak v soukromé sféře. Program se orientuje na úzce vymezené konkrétní aktivity, které nelze financovat z operačních programů nebo jiných zdrojů. Program EFEKT slouží Ministerstvu průmyslu a obchodu jako jedna z cest, jak pozitivně ovlivnit úspory energie v ČR. Lze ho vnímat jako doplňkový program k energetickým programům podporovaným ze strukturálních fondů Evropské unie. Program EFEKT pro rok 2015 byl schválen usnesením vlády č. č. 921 ze dne Oblasti podpory: Úspory energie komplexní opatření ke snížení energetické náročnosti osvětlovací soustavy, úspory energie ve výrobních průmyslových procesech, rekonstrukce otopné soustavy a zdroje tepla v budově, zařízení k využití tepelné nebo tlakové odpadní energie; Energetické poradenství - energetická konzultační a informační střediska (EKIS); Propagace a vzdělávání - kurz, seminář v oblasti energetiky, publikace, příručky a informační materiály v oblasti energetiky; Energetický management zavedení systematického managementu hospodaření energií podle ČSN EN ISO 50001, příprava energeticky úsporných projektů řešených metodou EPC; Specifické a pilotní projekty - projekty vzdělávání a studie. V roce 2015 byla z Programu EFEKT skutečně čerpaná dotace ve výši 38,4 mil. Kč, kterou bylo podpořeno 177 projektů v oblasti úspor energie s celkovými investičními náklady přes 77,7 mil. Kč. Tabulka č. 11: Přehled podpořených projektů podle oblastí podpory včetně celkových nákladů Oblast podpory Podpořené Celkové investiční Skutečně čerpaná projekty náklady v Kč dotace v Kč Úspory energie Energetické poradenství Propagace, vzdělávání Energetický management Specifické a pilotní projekty Celkem Zdroj: MPO Program EFEKT 2015 můžeme zhodnotit také z hlediska typu příjemců. Je zřejmé, že největší část dotací, více než polovinu (56,55%), dostávají obce a města. Následují právnické osoby (19,61%), což jsou společnosti s. r. o. a akciové společnosti. Dále jsou spolky (10,62%), fyzické osoby (4,65%) a ostatní neziskové organizace (1,66%). Tabulka č. 12: Objem dotací podle typu příjemce (Kč) Položky Příjemci dotace podle typu Skutečně čerpaná dotace v Kč 5212, 6312 FYZICKÉ OSOBY

36 5213, 6313 PRAVNICKÉ OSOBY , 6321 O.P.S , 6322 OBČANSKÁ SDRUŽENÍ , 6329 OSTATNÍ NEZISK. ORG , 6341 OBCE , 6342 KRAJE , 6352 VŠ , 6354 VEŘEJNÉ VÝZKUMNÉ INSTITUCE , 6351 ZŘÍZENÉ PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE CELKEM Zdroj: MPO Příprava programu ENERG V roce 2015 byla v rámci Ministerstva průmyslu a obchodu zahájena příprava programu ENERG, který bude spuštěn v průběhu roku Cílem programu je usnadňovat malým a středním podnikatelům na území hlavního města Prahy přístup k financování projektů zaměřených na snížení energetické náročnosti jejich činnosti nebo využití energie z obnovitelných zdrojů pro jejich činnost za účelem dosažení úspor v konečné spotřebě energie. Správcem programu je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Správcem finančního nástroje je Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s., se sídlem Jeruzalémská 964/4, Praha 1, IČ (dále též ČMZRB ), který vykonává svojí činnost na základě dohody o financování uzavřené s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Program bude vyhlášen podle zákona č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání a o zřízení ministerstev a jiných orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. V rámci programu ENERG bude vyhlášena jedna výzva v roce Tato kontinuální výzva bude omezena vyčerpáním alokovaných finančních prostředků nebo datem ukončení programu Celková finanční alokace programu ENERG je ve výši ,- Kč. Program je financován z podílu výnosu z prodeje emisních povolenek za rok 2014, což jsou výdaje odpovídající účelově vázanému výnosu z dražeb povolenek v souladu se zákonem č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění pozdějších předpisů, které jsou z 50% realizovány prostřednictvím kapitoly MPO a z 50% prostřednictvím Státního fondu životního prostředí. Finanční prostředky pro program ENERG budou převedeny do ČMZRB, která bude program administrativně zajišťovat a finančně vypořádávat. Pro malé a střední podnikatele na území hlavního města Prahy budou podporovány následující aktivity: 35

37 a) zvýšení energetické účinnosti některé z ekonomických činnosti, kterou lze podpořit na území hlavního města Prahy, podrobněji uvedeno v Příloze č. 1 programu (dále jen podporovaná ekonomická činnost ), nebo b) zvýšení energetické účinnosti budovy, ve které je uskutečňována převážně podporovaná ekonomická činnost (pouze v případě podpory de minimis), nebo c) výroby energie z obnovitelných zdrojů pro vlastní spotřebu příjemce podpory a tím úplného nebo částečného nahrazení stávajícího výroby energie z neobnovitelných zdrojů, nebo nahrazení méně účinného zdroje energie z obnovitelných zdrojů účinnějším, pouze za podmínky, že výrobou energie z obnovitelných zdrojů bude dosaženo samostatně prokazatelné energické úspory. Programy podpory Ministerstva práce a sociálních věcí Aktivní politika zaměstnanosti Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytovalo v roce 2015 prostředky aktivní politiky zaměstnanosti, které nejsou primárně určeny k podpoře podnikání, ale k řešení problémů pracovního uplatnění osob na trhu práce znevýhodněných. Tyto prostředky mají pouze nepřímý vliv na podporu podnikání. Hlavní roli při podpoře malého a středního podnikání plní Ministerstvo průmyslu a obchodu. V roce 2015 bylo na opatření v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, která ovlivňuje také rozvoj podnikání, vyčerpáno: 11,82 mil. Kč v rámci investičních pobídek (včetně rámcového programu pro podporu technologických center a center strategických služeb). Díky této podpoře bylo v roce 2015 vytvořeno 94 nových pracovních míst a rekvalifikováno 20 zaměstnanců. 9,66 mld. Kč v rámci aktivní politiky zaměstnanosti realizované Úřadem práce ČR (rekvalifikace, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, chráněná pracovní místa, příspěvek na zpracování, překlenovací příspěvek, projekt Vzdělávejte se!, Vzdělávejte se pro růst!, regionální cílené programy). Z toho 9,022 mld. Kč bylo financováno z Evropského sociálního fondu. V souvislosti s podporou Úřadu práce České republiky bylo v roce 2015 vytvořeno nových pracovních míst. Přínos aktivní politiky zaměstnanosti spočívá jak v ekonomické a fiskální rovině (uchazeč o zaměstnání je vyřazen z evidence Úřadu práce ČR a vyplácení podpor v nezaměstnanosti a sociálních dávek je nahrazeno povinnými odvody zaměstnance a zaměstnavatele), tak v oblasti sociální (pomáhá s pracovním uplatněním obtížněji zaměstnatelných osob a umožňuje udržovat pracovní návyky nezaměstnaných, působí motivačně). V roce 2016 bude Úřad práce České republiky na podporovaná pracovní místa umisťovat zejména uchazeče o zaměstnání vedené v evidenci nepřetržitě déle než 5 měsíců, uchazeče o zaměstnání, kterým je kvůli jejich zdravotnímu stavu, věku (mladí do 30 let, absolventi bez praxe a osoby nad 55 let) či péči o dítě věnována při zprostředkování práce zvýšená péče. 36

38 K evidoval Úřad práce České republiky celkem uchazečů o zaměstnání. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2014 je celkový počet uchazečů o zaměstnání nižší o Podíl nezaměstnaných osob (tj. počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku let k obyvatelstvu stejného věku, který počínaje lednem 2013 nahradil míru registrované nezaměstnanosti) k činil 6,2% a byl meziročně o 1,3 p. b. nižší. Graf č. 15: Podíl nezaměstnaných osob v krajích ČR k Moravskoslezský kraj Zlínsky kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Vysočina Pardubický kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Praha 5,1 5,0 4,6 5,1 5,4 4,2 6,0 6,2 6,4 7,0 7,0 7,1 8,6 8,9 0,0 1,0 2,0 3,0 4,0 5,0 6,0 7,0 8,0 9,0 10,0 podíl nezaměstnaných osob v % Zdroj: MPSV Programy podpory Ministerstva zahraničních věcí České republiky v roce 2015 Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) podporuje záměry malých a středních firem při jejich vstupu na cizí trhy především formou projektů ekonomické diplomacie, projektů zahraniční rozvojové spolupráce prostřednictvím programu OECD Eurasia. Projekty ekonomické diplomacie a podpora exportérů V roce 2015 zastupitelské úřady realizovaly 83 projektů ekonomické diplomacie s finanční podporou MZV ve výši 8,9 mil. Kč, kterými podpořilo více než 730 českých firem. Projekty byly zaměřeny především na obory jako potravinářství a zemědělství, obranný průmysl, environmentální technologie zdravotnictví, energetika, těžební průmysl, letectví, nanotechnologie či informační a komunikační technologie. Hlavním cílem projektů byla podpora českých podnikatelských subjektů při vstupu na zahraniční trhy, a to formou účasti na veletrzích a výstavách, seminářích, prezentačních akcích a podnikatelských misích. Z teritoriálního pohledu se uskutečnilo 35 projektů v Evropě, 24 v Asii, 8 na blízkém východě a severní Africe, 1 v subsaharské Africe a 14 v Americe. 37

39 MZV v roce 2015 zorganizovalo také cesty ministra zahraničních věcí doprovázené podnikateli, např. konkrétně do Íránu, Keni, Mosambiku, Vietnamu, Malajsie, Bosny a Hercegoviny. Kromě toho náměstek ministra vedl několik sektorových obchodních misí, např. do Tuniska, Maroka či na Kubu. MZV zorganizovala v ČR v roce 2015 celkem 25 větších akcí (exportní semináře, podnikatelská fóra, setkání s velvyslanci, konference v regionech, apod.), kterých se účastnilo téměř 2 tis. podnikatelských subjektů. Jejich cílem je předávat aktuální informace o dění v příslušných teritoriích a aktuálních obchodních příležitostech. Klientské centrum pro export v rámci svých aktivit poskytlo více než 700 služeb českým firmám směřujících na cizí trhy. Nabízené služby jsou určené malým a středním podnikům i velkým společnostem se zakázkami většího rozsahu. Základní okruh služeb Jednotné zahraniční sítě je nabízen zdarma. Odborné služby typu cílený průzkumu trhu, zjištění bonity zahraničních obchodních partnerů, organizace obchodních jednání či analýza teritoria, jsou zpoplatněny. Rozsáhlá nabídka služeb státu také zahrnuje asistenci a podporu při jednáních s oficiálními institucemi a státními podniky v zahraniční. V roce 2015 se nejčastěji firmy na Klientské centrum obracely žádostí o informace o podmínkách vstupu na zahraniční trhy nebo využily služby spojené s vyhledáním vhodných obchodních partnerů. MZV dále vydalo Mapu globálních oborových příležitostí, jenž pomáhá identifikovat perspektivní možnosti uplatnění českých podniků na zahraničních trzích a přiblížit tak potenciálním exportérům přehled o konkrétních příležitostech vývozu do konkrétních teritorií. Zaměřuje se především na sektory s nevyužitým potenciálem, přičemž bere v úvahu exportní kapacitu na straně českého vývozu a strukturu a specifika místní ekonomiky. Výčet oborů je zaměřený na sektory, ve kterých na cílových trzích stabilně roste poptávka a v nichž v současné době není plně využit exportní potenciál České republiky. Projekty ekonomické diplomacie a podpora exportérů v oblasti podpory obranného průmyslu v gesci Ministerstva obrany (MO). MO spolupracuje s Asociací obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky (AOBP), která sdružuje firmy zabývající se výzkumem, vývojem, výrobou, obchodem a marketingem s obrannou a bezpečnostní technikou, materiálem a službami. Členy AOBP jsou státní podniky založené MO LOM Praha, Vojenský technický ústav, Vojenský výzkumný ústav a také Univerzita obrany. Malé a střední podniky jsou subdodavateli části produktů a služeb pro uvedené subjekty. Podpora malého a středního podnikání v této oblasti je ze strany MO dlouhodobě uplatňována na jednáních ministrů obrany zemí V4 a EU. Projekty zahraniční rozvojové spolupráce Podnikatelské subjekty mají k dispozici následující možnosti pro zapojení do projektů zahraniční rozvojové spolupráce (ZRS). 38

40 Česká rozvojová agentura (ČRA) pravidelně vypisuje výběrová řízení na dodavatele služeb, zboží či stavebních prací v rámci dvoustranných projektů v prioritních zemích ZRS ČR. V roce 2015 se realizovalo 101 veřejných zakázek v celkovém objemu 164,2 mil. Kč. V roce 2015 vyhlásila Česká rozvojová agentura dva Programy pro soukromý sektor: Program rozvojového partnerství pro soukromý sektor a Program studie proveditelnosti. Cílem Programu rozvojového partnerství pro soukromý sektor je zapojení soukromého sektoru do naplňování cílů Zahraniční rozvojové spolupráce ČR. Program podporuje aktivity českých firem na trzích partnerských zemí zahraniční rozvojové spolupráce ČR, napomáhá realizaci investičních a exportních plánů českých firem a upevnění jejich tržní pozice. Současně prostřednictvím českého know-how a inovativních technologií přispívá k řešení konkrétních rozvojových problémů partnerských zemí a posílení konkurenceschopnosti místních partnerů. Program je zaměřen na dlouhodobě udržitelné projekty s potenciálem generovat další podnikatelské příležitosti pro subjekty z ČR i z partnerské země. Projekty se realizovaly v prioritních zemích ZRS ČR a v souladu se sektorovými prioritami, které byly schváleny usnesením vlády ČR č. 366 z roku 2010 o Koncepci ZRS ČR na období Do Programu se mohou prostřednictvím veřejného výběrového řízení hlásit každý rok české podnikatelské subjekty. Podmínky Programu stanovuje příručka Programu a text vyhlášení výběrového řízení pro příslušný rok, partnerství je vždy spolufinancováno jak ze zdrojů ZRS, tak ze zdrojů realizátora. V souladu s Plánem ZRS ČR na rok 2015 bylo pro Program alokováno celých 8 mil. Kč. Pro přípravnou fázi projektu byla pro rok 2015 finanční podpora z prostředků ZRS ČR maximálně Kč, pro realizaci projektu maximálně Kč. V roce 2015 bylo realizováno celkem 17 projektů v objemu 5, 5 mil. Kč v Bosně a Hercegovině, Srbsku, Kosovu, Moldavsku, Gruzii, Etiopii, Kambodži a Mongolsku. Sektorové zaměření projektů bylo následující - voda a sanitace, výroba a dodávky energie, nerostné zdroje a těžba, zemědělství, informační technologie, farmaceutický průmysl a územní plánování. Díky těmto projektům měly české firmy možnost zmapovat tržní potenciál cílových zemí, informovat o svých produktech a technologických řešeních, nalézt nové partnery a vyškolit budoucí pracovní sílu. Program byl v režimu dotace de minimis vyhlášen také pro rok V rámci Programu studie proveditelnosti financovala ČRA studie proveditelnosti pro ověření podmínek podnikatelského rozvojového a investičního záměru. Studie vypracované v rámci Programu mají sloužit jako podklady pro českého realizátora a jeho partnera z rozvojové země pro získání finanční podpory z mezinárodních rozvojových fondů jakými jsou Evropský rozvojový fond (EDF), Světová banka a další. Projekty se v roce 2015 realizovaly v prioritních zemích ZRS ČR a v souladu se sektorovými prioritami, které byly schváleny usnesením vlády ČR č. 366 z roku 2010 o Koncepci ZRS ČR na období Do Programu se mohou prostřednictvím veřejného výběrového řízení hlásit každý rok české podnikatelské subjekty. Podmínky Programu stanovuje příručka Programu a text vyhlášení výběrového 39

41 řízení pro příslušný rok. V souladu s Plánem ZRS ČR na rok 2015 byly pro Program alokovány 3 mil. Kč. Finanční podpora z prostředků ZRS ČR pro vypracování studie proveditelnosti byla ve výši 100% prokázaných nákladů na realizaci, přičemž maximální částka na jednu studii byla Kč. V roce 2015 bylo realizováno celkem 7 studií v objemu 3, 1 mil. Kč v Bosně a Hercegovině, Srbsku, Kosovu, Gruzii a Etiopii. Sektorové zaměření projektů bylo následující - voda a sanitace, výroba a dodávky energie, ochrana životního prostředí a zemědělství. Jedna ze studií vypracovaná v roce 2014 v Srbsku sloužila v roce 2015 jako podklad srbskému partnerovi pro jednání s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj. Studie z roku 2015 v oblasti využívání mělkých vod v zemědělství v Etiopii byla základem pro další jednání s etiopskou Zemědělskou transformační agenturou. Vytvořil se tak potenciál pro získání financování ze zdrojů Světové banky. Program byl v režimu podpory de minimis vyhlášen také pro rok 2016 a byl otevřen pro všechny rozvojové země dle kategorizace DAC/OECD. Program OECD Eurasia Competitiveness Programme - Eurasia Česká republika se od roku 2009 účastní dlouhodobého programu regionální spolupráce OECD Eurasia. Cílem programu je posílení regionální i národní konkurenceschopnosti ekonomik východní Evropy a Zakavkazska (Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie, Bělorusko, Moldavsko, Ukrajina) a Střední Asie (Afghánistán, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Turkmenistán, Uzbekistán, Mongolsko). Výstupy projektu (hloubková analýza politik podpory konkurenceschopnosti a formulace doporučení pro jejich zlepšení) napomáhají k vytváření prostředí příznivého pro investice a podnikání, pro rozvoj soukromého sektoru a zvyšování produktivity. Zvláštní důraz je kladen na rozvoj malých a středních podniků. V roce 2015 Rada OECD rozhodla o prodloužení mandátu programu o dalších pět let, tj. do konce roku Od roku 2013 ČR působí jako spolupředsedající zemí programu Eurasia. Velvyslanec a stálý představitel ČR při OECD je od roku 2014 předsedou Kulatého stolu Eurasia, na kterém se projednávají výsledky hodnotících misí a návazná doporučení OECD. Kromě participace na aktualizaci obsahu, formátu a managementu samotného programu se ČR aktivně zapojila do zpracování přehledu politik podpory konkurenceschopnosti Gruzie (rozvoj malých a středních podniků) a Ukrajiny (energetická úspornost). Členy hodnotící mise byli zástupci MZV. V roce 2015 podpořila ČR činnost programu Eurasia finančním darem ve výši 460 tis. Kč. Programy podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Program KONTAKT II Účelem tohoto programu mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji je podpora mezinárodních dvoustranných projektů základního a aplikovaného výzkumu se státy, které nejsou členy Evropské unie. Formálním podkladem pro navázání spolupráce je přitom naplňování specifické mezivládní dohody o vědeckotechnické spolupráci nebo mezivládní dohody, která zahrnuje mimo jiné část o 40

42 spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje (např. dohody o hospodářské, průmyslové a vědeckotechnické spolupráci, tzv. kulturní dohody aj.). V současnosti je v rámci programu KONTAKT II rozvíjena spolupráce se státy: Spojené státy americké, Japonsko, Izrael, Indická republika, Korejská republika, Ruská federace a Čínská lidová republika, přičemž každoročně jsou v rámci veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích k programu KONTAKT II přijímány návrhy společných výzkumných projektů česko-americké, česko-japonské a česko-ruské spolupráce, jedenkrát za 2 roky pak návrhy projektů česko-čínské, česko-izraelské, česko-indické a česko-korejské spolupráce. Uchazečem o účelovou podporu v rámci programu KONTAKT II mohou být veřejné vysoké školy, veřejné výzkumné instituce a další výzkumné subjekty, které lze kvalifikovat jako výzkumné organizace pro výzkum a šíření znalostí nebo výzkumné organizace dle článku 2 Rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01), pro malé a střední podniky vymezené v článku 2 Nařízení komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014), zejména ve spolupráci s výzkumnou organizací. Financování společných výzkumných projektů v rámci programu KONTAKT II probíhá na principu, kdy každá ze smluvních stran hradí pouze náklady vzniklé na její straně, tzn. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy hradí náklady vzniklé na straně české části řešitelského týmu společného výzkumného projektu a naopak. Není přitom podmínkou, aby výše podpory poskytnuté českému řešiteli společného výzkumného projektu českou stranou a výše podpory poskytnuté zahraničnímu řešiteli společného výzkumného projektu partnerskou stranou byly totožné. Rovněž struktura způsobilých nákladů projektu nemusí být na obou stranách identická. Výběr společných výzkumných projektů, které obdrží v České republice a partnerském státě podporu z veřejných prostředků, provádí na základě výsledků odborného hodnocení, uskutečněného odděleně v každém z partnerských států, mezinárodní smíšená komise složená ze zástupců poskytovatelů podpory. Schválené návrhy projektů jsou poté zveřejněny jako vítězné návrhy v rámci vyhlášení výsledků veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích k programu KONTAKT II. V roce 2015 MŠMT v rámci programu KONTAKT II poskytlo malým a středním podnikům z účelové podpory tis. Kč na řešení mezinárodních projektů. V soutěži VES15 programu KONTAKT II se hodnotilo 278 návrhů projektů z toho 9 projektů malých a středních podniků. Financováno je 32 projektů, z toho bohužel ani jeden projekt předložený MSP. Program EUREKA Program EUREKA je nástrojem evropské strategie pro mezinárodní spolupráci v oblasti aplikovaného a průmyslového výzkumu a inovačních aktivit. Cílem programu je podporovat rozvoj mezinárodní spolupráce mezi evropskými průmyslovými podniky, výzkumnými ústavy, vysokými školami a vytvářet podmínky pro zvyšování konkurenceschopnosti evropského průmyslu a rozvoj infrastruktury. V roce 2015 bylo v rámci účelové podpory v Programu EUREKA CZ malým a středním podnikům poskytnuto tis. Kč. Z toho ve veřejné soutěži 2015 došlo k čerpání rozpočtu ve výši tis. Kč, který byl schválen na základě uzavřených smluv pro 26 kvalifikovaných projektů. Z celkového počtu 28 došlých návrhů projektů musely být 2 návrhy v této veřejné soutěži 2015 vyřazeny z důvodu nesplnění programových požadavků. U každého podpořeného projektu bylo v souladu s pokyny ve spolupráci s poradním orgánem vykonáno roční hodnocení vykonaných řešitelských prací s doporučením pro 41

43 období následujícího roku. V roce 2016 bude pokračovat spolufinancování pokračujících projektů v Programu EUREKA CZ. Malým a středním podnikům bude poskytnuta podpora tis. Kč. Z dostupných podkladů, které má poskytovatel k dispozici od příjemců podpory ke dni této uzávěrky, jsou za rok 2015 vykazovány u ukončených projektů vybrané ukazatele jako tržby ve výši 20,7 milionů Kč; 14 nových pracovních míst, 17 funkčních vzorků, 9 prototypů, 6 prodaných licencí a 9 nových technologií. Program EUROSTARS a EUROSTARS-2 Programy EUROSTARS a nově schválený pokračující program EUROSTARS-2 se zaměřují na podporu malých a středních podniků, které mají ve své podnikatelské činnosti podíl výzkumu a vývoje. V rámci programu EUROSTARS a EUROSTARS-2 byly v roce 2015 malým a středním podnikům poskytnuty finanční prostředky na řešení projektů EUROSTARS, tj. osmé a desáté výzvy celkem ve výši tis. Kč a dále v první, druhé a třetí výzvě EUROSTARS-2 bylo vyplaceno tis. Kč. Jednalo se o financování projektů v souladu s výsledky panelu nezávislých expertů, které byly dále schváleny skupinou vysokých představitelů. Vyplacená částka pokrývá 8 schválených projektů první, druhé a třetí výzvy EUROSTARS-2 dohromady. Předpokládaná výše podpory pro projekty EUROSTARS a EUROSTARS-2 v roce 2016 činí tis. Kč. Dále probíhá administrace čtvrté výzvy. Očekává se navýšení této částky o schválenou finanční podporu 6 schválených projektů čtvrté výzvy s rozpočtem tis. Kč. Ve druhém pololetí 2016 budou známé rovněž výsledky páté výzvy. Podpora výzkumu a vývoje GESHER/MOST Program GESHER/MOST je určený na podporu účasti českých podniků zabývajících se výzkumem a vývojem ve spolupráci s partnerem ve Státě Izrael v projektech aplikovaného výzkumu nebo experimentálního vývoje. Cílem programu je zajištění podpory na řešení vybraných projektů výzkumu a vývoje s cílem podpořit mezinárodní spolupráci podniků obou smluvních stran, tzn. České republiky a Státu Izrael. Program je zaměřen především na podporu projektů v oblasti informačních a komunikačních technologií, udržitelných a čistých technologií, biotechnologií a lékařské techniky, Bio- Agro zemědělských a potravinářských technologií a strojírenství (nové materiály, nanotechnologie, kybernetika a robotika). Program byl zahájen v průběhu roku 2010, proto první výsledky byly k dispozici až v roce 2012, resp. v lednu Od zahájení programu bylo přijato celkem 10 projektů v pěti výzvách. V roce 2015 v řešení pokračovaly tři projekty: jeden projekt ze 4. výzvy programu (projekt s názvem Výzkum inovovaných produktů z procesu aerobní fermentace biomasy a bioodpadů pro ochranu a tvorbu půd zejména v aridních oblastech a inovace fermentoru EWA pro provoz v suchých, velmi horkých oblastech, realizovaný společností AGRO-EKO spol. s r.o.) a dva projekty z 5. výzvy (projekt s názvem DiaCellix produkty regenerativní medicíny pro léčbu sekundárních příznaků T2DM, realizovaný společností 4MEDI centrum buněčné terapie a diagnostiky, a.s., a dále projekt Nové aplikace v technologii výroby a použití kompozitních rámů z vláknových kompozitů, realizovaný společností Lenam s.r.o.). 42

44 V roce 2015 byla v rámci programu GESHER/MOST poskytnuta všem řešeným projektům podpora ve výši 5958 tis. Kč. V roce 2016 se předpokládá podpora pro řešení posledního ukončovaného projektu z 5. výzvy ve výši 1800 tis. Kč. Společná technologická iniciativa ECSEL Společná technologická iniciativa ECSEL (Electronic Components & Systems for European Leadership) je implementována jako integrální součást rámcového programu EU pro výzkum a inovace Horizont 2020 ( ), a to prostřednictvím stejnojmenného společného podniku sídlícího v Bruselu. Společný podnik ECSEL byl ustaven na základě věcně příslušného Nařízení Rady. Jeho účastníky jsou Evropská unie zastoupená Evropskou komisí, členské státy, které se rozhodly do společného podniku vstoupit (ČR je zakládajícím členským státem), průmyslové asociace ARTEMISIA (ARTEMIS Industry Association) a AENEAS (Association for European NanoElectronics Activities) a rovněž evropská technologická platforma EPoSS (European Technology Platform on Smart Systems Integration). Společný podnik ECSEL tak v sobě integruje činnosti dosud působících společných podniků ARTEMIS (Advanced Research and Technology for Embedded Intelligence and Systems) a ENIAC (European Nanoelectronics Initiative Advisory Council), jejichž dobíhající povinnosti přejímá, nově poté zahrnuje taktéž aktivity evropské technologické platformy EPoSS. Společný podnik ECSEL byl ustaven s cílem podpory výzkumných, vývojových a inovačních aktivit v oblastech vestavěných počítačových systémů, mikro-elektroniky, nano-elektroniky a inteligentních systémů a za tímto účelem každoročně vyhlašuje podle ročního plánu práce výzvy k podávání návrhů projektů. Hlavním cílem Společné technologické iniciativy ECSEL je formování dlouhodobých strategických partnerství veřejného výzkumného a podnikového sektoru pro podporu výzkumných, vývojových a inovačních aktivit ve výše zmíněných oblastech. V roce 2015 bylo v programu ECSEL podpořeno celkem 46 českých účastí v mezinárodních projektech, z nichž 15 se řadí mezi malý nebo střední podnik. V rámci Společné technologické iniciativy ECSEL přispělo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na malé a střední podniky v roce 2015 celkem tis. Kč. Programy podpory Ministerstva pro místní rozvoj Národní program podpory cestovního ruchu Národní program podpory cestovního ruchu (dále jen NPPCR) je zaměřený na podporu domácího cestovního ruchu v České republice. Koncem roku 2014 byla vyhlášena výzva pro podprogram Cestování dostupné všem na rok 2015, který kromě začlenění nových cílových skupin do aktivit cestovního ruchu měl přispět k zachování zaměstnanosti v oblasti cestovního ruchu, k tvorbě nových produktů s cílem snížit sezónnost v cestovním ruchu, k vytvoření podmínek pro vznik nových pracovních míst nebo udržení stávajících, k rozvoji domácího cestovního ruchu atd. Účelem podprogramu bylo podpořit podnikatelské subjekty (právnické nebo fyzické osoby) včetně malých a 43

45 středních podniků, které provozují podnikatelskou činnost v oblastech cestovního ruchu. Možnými příjemci v rámci daného podprogramu byly v roce 2015 i obce (vyjma statutárních měst). Podprogram se zaměřil na tvorbu nových produktů domácího cestovního ruchu ve vztahu k cestovnímu ruchu pro všechny, včetně marketingové podpory nově vytvořených produktů a zajištění podmínek pro realizaci těchto produktů. Podporované aktivity v podprogramu byly: Rekonstrukce/vybudování odpočívadel, center služeb pro turisty a hygienického zázemí pro pěší, cyklisty a handicapované turisty, včetně marketingu vytvořených produktů cestovního ruchu; Zpřístupnění atraktivit cestovního ruchu se zaměřením na ochranu životního prostředí a podporu ekologicky šetrných forem cestovního ruchu a ekologicky šetrné dopravy, včetně marketingu vytvořených produktů. Zavedení/zlepšení/vytvoření navigačních a informačních systémů pro senzoricky postižené účastníky cestovního ruchu a senzoricky postižené návštěvníky atraktivit cestovního ruchu. Pořízení zařízení pro bezpečné parkování kol a úschovu zavazadel. V podprogramu byla poskytována pro podnikatelské subjekty podpora malého rozsahu (de minimis) dle Nařízení Komise (ES) č.1998/2006. Podpora byla zaznamenána do Registru podpor de minimis. NPPCR je realizován v letech V roce 2015 byly přiděleny dotace 32 akcím ve výši 48,155 mil. Kč na podporu podnikatelské činnosti pro malé a střední podnikání, která umožní zlepšení doprovodné struktury cestovního ruchu zpřístupnění cestovního ruchu i pro skupiny obyvatel, pro které je účast na cestovním ruchu obtížná. Rozvojem aktivit cestovního ruchu dojde i ke zlepšení podnikatelské činnosti příjemců dotací a rozvoji podnikání v podpořených oblastech, k rozšíření sezóny podnikání a rozšíření nabídky infrastruktury a služeb pro turisty. Konkrétní ekonomické přínosy přidělených podpor a počet nových nebo udržení stávajících míst bude možno vyhodnotit až v roce následujícím po ukončení akcí v roce 2016 (resp. 2017). Každoročně však dochází díky podpoře z NPPCR ke vzniku nových pracovních míst - za období bylo realizací projektů vytvořeno celkem 44 nových pracovních míst a 58 sezónních míst nebo míst na částečné úvazky. Z toho v roce 2013 bylo vytvořeno 14 nových pracovních míst a 13 sezónních míst (popř. částečných úvazků). Na rok 2016 je plánována podpora podnikatelským subjektům a obcím v rámci NPPCR s alokací ve výši cca 80 mil. Kč. Podpora je zaměřena na stejné aktivity jako v roce Program Podpora rozvoje pracovních příležitostí na území Ústeckého a Moravskoslezského kraje Usnesením vlády ČR č. 732 ze dne ke zprávě o možných způsobech řešení krizové situace v Moravskoslezském kraji byl stanoven úkol aktivovat podprogram v rámci stávajícího programu č. 117D81 PODPORA ROZVOJE REGIONŮ, který by řešil podporu rozvoje podnikání a vznik nových pracovních míst v Moravskoslezském kraji. 44

46 V roce 2014 byla následně umožněna v rámci nově vytvořeného podprogramu 117D816 Podpora rozvoje pracovních příležitostí na území Ústeckého a Moravskoslezského kraje, Dotačního titulu 1, mj. podpora malých a středních podniků (příjemcem podpory fyzická nebo právnická osoba s doložitelnou minimálně jednoletou aktivní podnikatelskou historií, případně obcí založená právnická osoba). Cílem podprogramu bylo vytvoření podmínek pro zřízení nových pracovních míst, snížení nezaměstnanosti na území Ústeckého a Moravskoslezského kraje a zvýšení jejich hospodářské výkonnosti. Čerpání dotací ze státního rozpočtu probíhalo v letech 2014 až Program byl uzavřen k Celkem byl podpořen vznik 671 nových pracovních míst za 286,411 mil. Kč. Programy podpory Ministerstva zemědelství Program rozvoje venkova ČR Rok 2015 byl posledním rokem realizace a proplácení projektů Programu rozvoje venkova ČR na období Jeho cílem bylo přispět k rozvoji venkova České republiky na bázi trvale udržitelného rozvoje, přispět ke zlepšení stavu životního prostředí a snížení negativních vlivů intenzivního zemědělského hospodářství. Program rozvoje venkova ČR na období dále umožnil vytvořit podmínky pro konkurenceschopnost České republiky v základních potravinářských komoditách. Podporoval také rozšiřování a diverzifikaci ekonomických aktivit ve venkovském prostoru s cílem rozvíjet podnikání, vytvářet nová pracovní místa, snížit míru nezaměstnanosti na venkově a posílit sounáležitost obyvatel na venkově. Na realizaci Programu rozvoje venkova ČR na období bylo z prostředků Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova alokováno na období celkem 2 857,506 mil. EUR. Tato částka byla doplněná prostředky ze státního rozpočtu ČR ve výši 812,562 mil. EUR. Důležitou součástí Programu rozvoje venkova ČR byla i podpora malého a středního podnikání, která byla realizována prostřednictvím následujících projektových opatření: Přidávání hodnoty zemědělských a potravinářských produktů Opatření bylo zaměřeno na podporu výkonnosti a rozvoje zpracovatelských podniků včetně zavádění inovativních postupů. Podpora byla zaměřena na hmotné a nehmotné investice, které se týkají zpracování, uvádění na trh, vývoje nových produktů, postupů a technologií. Žadatelem byl výrobce potravin nebo surovin uvedených v příloze I Smlouvy o fungování EU. Diverzifikace činností nezemědělské povahy Opatření bylo zaměřeno na výstavbu a modernizaci technologií a staveb sloužících k diverzifikaci činnosti zemědělských podnikatelů směrem k nezemědělským činnostem včetně výstavby zařízení pro využití obnovitelných zdrojů paliv a energie (bioplynové stanice, kotelny na biomasu, peletárny, apod.). Žadateli byli zemědělští podnikatelé. 45

47 Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje Oblastí podpory byla drobná výroba, řemesla a služby pro hospodářství a obyvatelstvo. Dále byla podpora zaměřená na výstavbu zařízení pro zpracování a využívání obnovitelných zdrojů energie (bioplynové stanice, kotelny na biomasu, peletárny, apod.). Žadateli mohly být podnikatelské subjekty nejmenší velikosti mikropodniky. Podpora cestovního ruchu Podpora byla určena vybudování ubytovacích zařízení včetně stravovacích, sportovních zařízení, půjčoven sportovních potřeb a další turistické infrastruktury v obcích do 2000 obyvatel. Příjemcem podpory mohl být zemědělský podnikatel a nezemědělský podnikatel s kratší než dvouletou historií podnikání v oblasti cestovního ruchu. Podpora byla poskytována formou přímých nenávratných dotací na podnikatelskou činnost na základě předložení a schválení projektů. Žádosti byly přijímány ve vyhlašovaných kolech příjmu žádostí. Tabulka č. 13: Dotace MSP poskytnuté v roce 2015 Opatření Počet projektů Celkem (CZK) ČR (CZK) EU (CZK) Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům Diverzifikace činností nezemědělské povahy Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje Podpora rozvoje cestovního ruchu Celkem Zdroj: IS SZIF Přínosem poskytnuté podpory je zejména příspěvek ke snížení nezaměstnanosti podporou tvorby nových pracovních míst. Na základě počtu realizovaných projektů bylo vytvořeno cca 4 tisíce pracovních míst, zejména prostřednictvím opatření Podpora zakládání podniků a jejich rozvoj a Podpora cestovního ruchu. Dalším výsledkem podpor je zvýšení hrubé přidané hodnoty podpořených podniků prostřednictvím investic do moderních technologií a zvýšení produkce energie z obnovitelných zdrojů. Investice do infrastruktury cestovního ruchu přispěly ke zvýšení počtu turistických návštěv, a tím k oživení ekonomiky venkovských obcí. 46

48 Zdroje finanční podpory Na podporu malého a středního podnikání v období (včetně plateb v roce 2014 a 2015) bylo prostřednictvím Programu rozvoje venkova ČR na období proplaceno celkem 9,732 mld. Kč, z toho: ze státního rozpočtu cca 2,433 mld. Kč z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) ve výši 7,299 mld. Kč Následující tabulka (Přehled dosažených a cílových hodnot vybraných indikátorů Programu rozvoje venkova) přináší náhled o dosažených a cílových hodnotách vybraných indikátorů Programu rozvoje venkova k Podrobnější údaje budou k dispozici ve Výroční zprávě za rok Tabulka č. 14: Přehled dosažených a cílových hodnot vybraných indikátorů Programu rozvoje venkova Dosažené hodnoty k Opatření Přidávání hodnoty zemědělských a potravinářským produktům Diverzifikace činností nezemědělské povahy Podpora zakládání podniků a jejich rozvoj Podpora rozvoje cestovního ruchu Zdroj: IS SIZF Celkové investice (mil. EUR) 2 Realizované projekty (pouze kategorie MSP) Počet podpořený ch podniků Počet BPS Cíle na období (bez specifikace MSP) Počet podpořený ch podniků Celkové investice (mil. EUR) Počet BPS X X X X 2 Přepočteno z Kč kurzem 27 Kč/EUR 47

49 Programy podpory Technologické agentury České republiky České republiky Technologická agentura ČR (dále jen TA ČR) je organizační složkou státu, která byla zřízena v roce 2009 zákonem č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Ustavení TA ČR bylo jedním z důležitých implementačních kroků Reformy systému výzkumu, vývoje a inovací. TA ČR centralizuje státní podporu aplikovaného výzkumu a vývoje, která byla do té doby roztříštěna mezi velký počet poskytovatelů. V současné době poskytuje TA ČR státní podporu na projekty výzkumu a vývoje v 7 programech (ALFA, BETA, OMEGA, Centra kompetence, DELTA, GAMA, EPSILON). V roce 2015 byly řešeny projekty ze starších veřejných soutěží a vyhlášeny nové v programech BETA, OMEGA, GAMA a DELTA. Program TA ALFA Tento program je zacílený především na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje zejména v oblasti progresivních technologií, materiálů a systémů, energetických zdrojů a ochrany a tvorby životního prostředí a dále v oblasti udržitelného rozvoje dopravy. Celkový rozpočet programu je mil. Kč. Program je rozdělen do 3 podprogramů odlišujících se tématem zájmu: 1. Progresivní technologie, materiály a systémy (40% z celkového objemu financí alokovaných na tento program) 2. Energetické zdroje a ochrana a tvorba životního prostředí (40% z celkového objemu financí alokovaných na tento program) 3. Udržitelný rozvoj dopravy (20% z celkového objemu financí alokovaných na tento program) První veřejná soutěž byla vyhlášena v roce 2010 se zahájením řešení projektů v roce 2011, další veřejné soutěže pak byly vyhlašovány s roční periodicitou. Poslední veřejná soutěž byla vyhlášena v roce 2013, řešení projektů pak začalo v roce Žádná další veřejná soutěž nebude v programu vyhlášena. Do všech čtyř veřejných soutěží bylo přijato celkem projektů. Přibližně desetina z nich, nebyla do soutěže přijata z důvodu nesplnění formálních kritérií nutných k přijetí do programu. Největší část těchto projektů pak byla vyřazena v prvních dvou soutěžích, kdy nebylo možné doplnit na vyzvání chybějící dokumenty. Ze všech přijatých projektů byly přibližně dvě třetiny vybrány a označeny za kvalitní a vhodné k podpoře. Konečný počet podpořených projektů pak byl určen podle finančních možností programu. Celkem bylo v programu ALFA podpořeno 961 projektů, což představuje polovinu všech projektů vhodných k podpoře. V jednotlivých veřejných soutěžích pak byl tento podíl rozdílný. Ve 32 případech bylo s účastníky projektu zahájeno řízení o podepsání smlouvy, které však bylo zastaveno a projekt nepřešel k realizaci. Ve většině případů pak byly podpořeny další projekty v pořadí. Ze všech podpořených projektů bylo do ukončeno 478 projektů, z toho v roce 2015 jich bylo 201. Hodnocení efektivity a konkrétních přínosů ukončených projektů je v současné době ještě předčasné. Nejvýznamnější část projektů byla ukončena v roce 2014 (228). I u projektů ukončených v roce 2013 (126 projektů) je stále malý časový odstup. Posouzení vlivu inovací na ekonomické výsledky a počet zaměstnanců podniků není vzhledem k dostupnosti relevantních dat možné. Relevantní vyhodnocení s využitím metod kontrafaktuálních analýz se předpokládá v letech 2018 nebo

50 V této době již bude ukončen dostatečný počet projektů a časový odstup již umožní dostatečnou implementaci výsledků a plně ukáže jejich přínos pro jednotlivé uchazeče. Tabulka č. 15: Úspěšnost projektů v programu ALFA ANO NE celkem počet podíl v % počet podíl v % podáno Přijaté ze všech podaných , , Vybrané ze všech přijatých , ,2 Podpořené ze všech vybraných , ,2 Zdroj: TAČR Z celkového počtu 961 podpořených projektů se přibližně 70% (675) účastnily malé a střední podniky (dále jen MSP ). Z celkového počtu účastníků ve všech podpořených projektech programu ALFA tvořily MSP více než třetinu všech účastníků (34,4%). Malých podniků pak bylo v absolutním vyjádření o 220 více než středních. Celkové dotace všech projektů v programu dosáhly úrovně mil. Kč. Malé a střední podniky z této částky využijí mil. Kč (32%). Tato částka je za celou dobu řešení programu ALFA. V roce 2015 bylo mezi příjemce rozděleno mil. Kč. A z této částky pak 519 mil. Kč (31%) využijí MSP (288 mil. Kč malé, 231 mil. Kč střední podniky). Snížení podílu MSP na dotacích v porovnání s počtem zapojených organizací je dáno rozdílnou maximální mírou podpory v projektech, která je u výzkumných organizací vyšší. Tabulka č. 16: Statistické ukazatele, program ALFA Počet organizací Dotace celkem Dotace 2015 absolutně podíl v % v tis. Kč podíl v % v tis. Kč podíl v % MSP celkem , , ,2 v tom: MP , , ,4 v tom: SP , , ,9 Velké podniky , , ,7 Výzkumné organizace mimo VVŠ , , ,0 Veřejné vysoké školy , , ,0 TA celkem , , ,0 Zdroj: TAČR Program TB BETA Program BETA je programem veřejných zakázek ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích pro potřeby státní správy. Veřejné zakázky jsou zadávány pro následující orgány státní správy: Český báňský úřad; Český úřad zeměměřický a katastrální; Ministerstvo dopravy; Ministerstvo práce a sociálních věcí; Ministerstvo průmyslu a obchodu; Ministerstvo pro místní rozvoj; 49

51 Ministerstvo vnitra; Ministerstvo zahraničních věcí; Ministerstvo životního prostředí; Státní úřad pro jadernou bezpečnost; a další poskytovatele v oblasti realizace programů výzkumu a vývoje. Program BETA je v porovnání s ostatními programy TA ČR velmi specifický. Program není, na rozdíl od ostatních programů TA ČR, vyhlašován pravidelně, ale proces schvalování jednotlivých výzkumných potřeb orgánů státní správy probíhá průběžně. V roce 2015 bylo vyplaceno v rámci programu BETA 107 mil. Kč, z čehož přibližně šedesát procent připadlo výzkumným organizacím a vysokým školám. Podíl MSP byl 25,3% (27,1 mil. Kč). Naprostou většinu z této částky získaly malé podniky. Jejich převaha nad středními je viditelná i u složení organizací řešících veřejné zakázky v roce malých a pouze 9 středních podniků. Zde je však nutné uvést fakt, že velká část nepatří mezi klasické výrobní podniky. Jde v určité části o nadace i neziskové organizace. Z hlediska veřejné podpory však jsou to organizace počítány mezi MP (nejsou a nemohou být výzkumnými organizacemi). Do roku 2015 skončilo řešení již 52 výzkumných potřeb. Vzhledem k tomu, že výzkumné potřeby jsou zadávány přímo resorty, které jsou též jedinými uživateli výsledků výzkumu, není možné měřit efektivitu výzkumu z hlediska ekonomického progresu řešitelů. V roce 2015 byla též vyhlášena v pořadí pátá veřejná soutěž (v případě programu BETA jde o identifikace výzkumných potřeb dotčenými orgány státní správy). Tabulka č. 17: Statistické ukazatele, program BETA Počet organizací Dotace celkem Dotace 2015 absolutně podíl v % v tis. Kč podíl v % v tis. Kč podíl v % MSP celkem , , ,3 v tom: MP , , ,8 v tom: SP 24 5, , ,5 Velké podniky 25 5, , ,3 Výzkumné organizace , , ,9 Veřejné vysoké školy 94 20, , ,6 TB celkem , , ,0 Zdroj: TAČR Program TE Centra kompetence Program Centra kompetence je zaměřen na podporu vzniku a činnosti center výzkumu, vývoje a inovací v progresivních oborech s vysokým aplikačním potenciálem a perspektivou pro značný přínos k růstu konkurenceschopnosti ČR. Vzniklá centra by měla vytvořit podmínky pro rozvoj dlouhodobé spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích mezi veřejným a soukromým sektorem. V návaznosti na hlavní cíl programu, kterým je zvýšení konkurenceschopnosti ČR, program usiluje o stimulaci spolupráce podniků a výzkumných organizací k vytvoření strategických partnerství, posílení interdisciplinarity výzkumu, vývoje a inovací a zvýšení horizontální mobility výzkumných pracovníků (zejména začínajících výzkumníků). Celkový rozpočet programu je mil. Kč. 50

52 V programu Centra kompetence byly vyhlášeny 2 veřejné soutěže, do nichž bylo podáno 210 projektů. 10 z nich nebylo do soutěže přijato z důvodu nesplnění formálních kritérií. Z 200 hodnocených projektů pak bylo 72 doporučených k podpoře. Vzhledem k finančním možnostem programu bylo podpořeno 34 center. S jedním centrem v první veřejné soutěži nebyla uzavřena smlouva. Místo tohoto centra bylo podpořeno další v pořadí. Projekty v programu Centra kompetence jsou projekty dlouhodobé spolupráce a naprostá většina z nich pak bude končit v roce V roce 2015 byla zahájena výzkumná činnost jednoho centra podpořeného ve druhé veřejné soutěži (ostatní centra podpořená ve druhé veřejné soutěži začala s řešením již v roce 2014). Vyhodnocení efektivity tak bude možné až po ukončení projektů. Tabulka č. 18: Úspěšnost projektů v programu Centra kompetence ANO NE celkem počet podíl v % počet podíl v % podáno Přijaté ze všech podaných ,2 10 4,8 210 Vybrané ze všech přijatých 72 36, ,0 Podpořené ze všech vybraných 34 47, ,8 Zdroj: TAČR Všech 34 podpořených center se účastní 334 účastníků, z nichž je 71 malých a 47 středních podniků. Celkem je tak podíl MSP 35% ze všech účastníků. Podobně jako v programu ALFA je pak díky rozdílné míře podpory podíl dotací pro MSP nižší než podíl účastníků. Celková výše dotací MSP je v programu mil. Kč (22% z celkového objemu). Úhrn dotací pro malé a střední podniky je přibližně stejný na úrovni 657 resp. 673 mil. Kč. V roce 2015 pak bylo každé z kategorií malých a středních podniků vyplaceno 103 mil. Kč resp. 94 mil. Kč (dohromady 21,6% z celkového objemu vyplacených dotací). Tabulka č. 19: Statistické ukazatele, program Centra kompetence Počet organizací Dotace celkem Dotace 2015 absolutně podíl v % v tis. Kč podíl v % v tis. Kč podíl v % MSP celkem , , ,6 v tom: MP 71 21, , ,3 v tom: SP 47 14, , ,3 Velké podniky , , ,3 Výzkumné organizace mimo 42 12, , ,1 VVŠ Veřejné vysoké školy 73 21, , ,0 TE celkem Zdroj: TAČR Program TD OMEGA Program je zaměřen na podporu projektů aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje, jejichž výsledky mají vysoký potenciál pro uplatnění v řadě oblastí celospolečenského života obyvatel České 51

53 republiky. Tematické zaměření programu je v souladu s prioritami stanovenými Národní politikou výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta Získané poznatky přispějí k definování faktorů a procesů, které určují a ovlivňují fungování a rozvoj české společnosti, v kontextu probíhající evropské integrace a světové globalizace. Do programu OMEGA bylo ve třech vyhlášených soutěžích podáno celkem 650 projektů. 616 jich pak bylo přijato do soutěže a přešly do fáze hodnocení. Méně než polovina (45%) pak byla označena za kvalitní a doporučena k podpoře. Finanční prostředky určené na program dovolily podpořit 196 těchto projektů. U všech projektů, s jejichž řešiteli bylo zahájeno jednání o podepsání smlouvy, byla podepsána smlouva o poskytnutí podpory. V roce 2015 pak byla vyhlášena a vyhodnocena třetí veřejná soutěž v programu, ve které se předpokládá řešení 68 projektů. Zároveň bylo v roce 2015 ukončeno 79 projektů ze druhé veřejné soutěže. Vyhodnocení efektivity podpory však není možné zatím vzhledem ke krátkému časovému odstupu možné. Program je též zaměřen na podporu v oblasti společenských věd a jeho výsledky tedy nejsou tak výrazně zaměřeny na další komercionalizaci jako u jiných programů TA ČR. Tabulka č. 20: Úspěšnost projektů v programu OMEGA ANO NE celkem počet podíl v % počet podíl v % podáno Přijaté ze všech podaných ,8 34 5,2 650 Vybrané ze všech přijatých , ,0 Podpořené ze všech vybraných , ,2 Zdroj: TAČR Mezi hlavní příjemce podpory patří již z povahy programu zejména výzkumné organizace. V porovnání s výzkumem v technických oborech se oblastí společenskovědního výzkumu zabývá mnohem méně firem a podniků. Tato skutečnost se výrazně promítla i do struktury příjemců v programu OMEGA, kde výzkumné organizace představovaly 239 z celkového počtu 290 účastníků. Ze zbylých účastníků bylo 42 malých, 5 středních a 4 velké podniky. Vzhledem k nízkým počtům podniků je nízká i úhrnná výše dotací poskytnutým malým a středním podnikům jak v celkovém vyjádření v prvních dvou soutěžích necelých 44,4 mil. Kč (z toho 40,7 mil. Kč pro malé a 3,7 mil. Kč pro střední podniky). Tabulka č. 21: Statistické ukazatele, program OMEGA Počet organizací Dotace celkem Dotace 2015 absolutně podíl v % v tis. Kč podíl v % v tis. Kč podíl v % MSP celkem 47 16, ,5 v tom: MP 42 14, ,9 v tom: SP 5 1, , ,9 Velké podniky 4 1, ,6 0 0,0 Výzkumné organizace , , ,2 Veřejné vysoké školy , , ,3 TD celkem Zdroj: TAČR 52

54 Program TF DELTA Cílem programu DELTA je zvýšit množství konkrétních výsledků aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje v oblastech, v nichž existuje shoda se zahraničním partnerem, které budou úspěšně zavedeny do praxe a posílí tak konkurenceschopnost České republiky, a to podporou bilaterální, případně multilaterální spolupráce špičkových českých a zahraničních účastníků. Vybrané projekty musí reagovat na aktuální či budoucí potřeby dané země, které jsou v České republice definovány Národními prioritami orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. První veřejná soutěž ve spolupráci s partnerskou agenturou ve Vietnamu byla vyhlášena v roce Oproti ostatním programům byl odlišný systém hodnocení a výběru projektů. Všechny podpořené projekty musely být k podpoře vybrány obě partnerskými agenturami. Z celkového počtu 27 podaných návrhů projektů byly oběma agenturami vybrány k podpoře 4 projekty. Těchto projektů se na české straně účastní 10 organizací, z nichž 6 spadá do kategorie MSP (5 malých a 1 střední podnik). Všechny projekty z první veřejné soutěže mají počátek řešení k Z celkového úhrnu 45,8 mil. Kč bude vyplaceno malým podnikům 18,3 a střednímu 1,8 mil. Kč, v roce 2015 z toho pak 5 mil. Kč malým podnikům a 0,6 mil středním podnikům. V roce 2015 byla vyhlášena druhá veřejná soutěž programu DELTA pro partnerství s Čínou. Celkem bylo podáno 26 projektů a podpořeno 14. Řešení všech projektů je naplánováno až od roku Program TG GAMA Program GAMA je zaměřen na podporu ověření výsledků aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje z hlediska jejich praktického uplatnění a na přípravu jejich následného komerčního využití. Hlavním cílem programu je podpořit a významně zefektivnit transformaci výsledků VaV, dosažených ve výzkumných organizacích a/nebo ve spolupráci mezi výzkumnými organizacemi a podniky, do podoby praktické aplikace umožňující jejich komerční využití a podpořit tak jejich zavedení do praxe. Program je rozdělen na dva podprogramy s odlišným způsobem realizace i příjemci podpory. V prvním podprogramu mohou žádat o podporu pouze výzkumné organizace, ve druhé podniky i výzkumné organizace (ty však pouze ve spolupráci s podnikem). V roce 2015 byla vyhlášena v pořadí již druhá veřejná soutěž. Jelikož však obě veřejné soutěže byly vyhlášeny pouze v podprogramu 1, nemohly být podpořeny v rámci těchto soutěží žádné podniky. Všichni účastníci tak patří mezi výzkumné organizace a dotace tak nebyly poskytnuty žádnému podniku Program TH EPSILON Program na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje EPSILON byl schválen usnesením vlády České republiky ze dne 18. prosince 2013 č Program EPSILON je zaměřen zejména na zlepšení pozice českého a v globálním kontextu i evropského průmyslu pomocí podpory projektů aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje, jejichž výsledky mají vysoký potenciál pro rychlé uplatnění v nových produktech, výrobních postupech a službách, zejména v těchto prioritních oblastech: Konkurenceschopná ekonomika založená na znalostech 53

55 Udržitelnost energetiky a materiálových zdrojů Prostředí pro kvalitní život Cílem programu je podpora projektů, jejichž výsledky mají vysoký potenciál pro rychlé uplatnění v nových produktech, výrobních postupech a službách. Nástrojem pro dosažení uvedeného cíle je naplňování Národních priorit orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (Priority) prostřednictvím podpory projektů, v rámci kterých budou realizovány výzkumné cíle oblastí a podoblastí daných priorit. Program je tedy založen na plnění cílů Priorit nikoliv oborově. Cíl programu směřuje k podpoře zejména průmyslových aplikací při využití nových technologií a nových materiálů v energetice, životním prostředí a dopravě. Pro účely dosažení cíle je program rozčleněn do 3 podprogramů: Podprogram 1 - Znalostní ekonomika Podprogram 2 - Energetika a materiály Podprogram 3 - Životní prostředí Program navazuje na dřívější program technologické agentury ALFA (TA ČR) a TIP (administrován MPO). První veřejná soutěž byla vyhlášena v květnu roku 2014, se začátkem podpory v roce V první veřejné soutěži nebylo pouze 8 ze 725 podaných projektů přijato do soutěže. V hodnotícím procesu pak bylo 399 označeno za kvalitní a vhodné k podpoře a v souladu s finančními možnostmi určenými na první veřejnou soutěž bylo podpořeno 89 z nich. Dne 15.3 roku 2016 byla vyhlášena druhá veřejná soutěž tohoto programu. Tabulka č. 22: Úspěšnost projektů v programu EPSILON ANO NE celkem počet podíl v % počet podíl v % podáno Přijaté ze všech podaných ,9 8 1,1 725 Vybrané ze všech přijatých , ,4 Podpořené ze všech vybraných 89 22, ,7 Zdroj: TAČR V první veřejné soutěži se předpokládá vyplacení podpory formou dotace v celkové výši 863 mil. Kč. Přibližně třetina z této částky pak malým (120 mil. Kč) a středním podnikům (167 mil. Kč). Podíl MSP mezi všemi organizacemi je přibližně stejný jako podíl dotací 34,8%. V roce 2015 pak bylo vyplaceno jako podpora Malým podnikům 33,9 mil. Kč (13,9% z celkového úhrnu) a středním 45,7 mil. Kč (18,8%). Tabulka č. 23: Statistické ukazatele, program EPSILON Počet organizací Dotace celkem Dotace 2015 absolutně podíl v % v tis. Kč podíl v % v tis. Kč podíl v % MSP celkem 85 35, , ,7 v tom: MP 41 17, , ,9 v tom: SP 44 18, , ,8 Velké podniky 39 16, , ,8 54

56 Počet účastníků Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2015 Počet organizací Dotace celkem Dotace 2015 absolutně podíl v % v tis. Kč podíl v % v tis. Kč podíl v % Výzkumné organizace mimo VVŠ 40 16, , ,6 Veřejné vysoké školy 77 32, , ,9 TH celkem , , ,0 Zdroj: TAČR Tabulka č. 24: Počty MSP v programech TA ČR MP SP MSP celkem absolutně podíl v % absolutně podíl v % absolutně ALFA , ,9 874 BETA ,5 24 5,2 169 Centra kompetence 42 14,5 5 1,7 47 OMEGA 71 21, ,1 118 DELTA EPSILON 41 16, Programy celkem , , Zdroj: TAČR Graf č. 16: Počty MSP v programech TA ČR malé podniky střední podniky Zdroj: TAČR ALFA BETA OMEGA EPSILON Centra kompetence Program DELTA 55

57 Výše dotace (v tis. Kč) Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2015 Tabulka č. 25: Výše podpory MSP v programech TA ČR MP SP MSP celkem tis. Kč podíl v % tis. Kč podíl v % absolutně ALFA , , BETA , , OMEGA , , Centra kompetence , , DELTA , , EPSILON , , Programy celkem , , Zdroj: TAČR Graf č. 17: Výše podpory MSP v programech TAČR malé podniky střední podniky ALFA Centra kompetence EPSILON BETA OMEGA DELTA Program Zdroj: TAČR Podpora malých a středních podniků a výzkumná kapacita Podpora inovativních MSP Z hlediska širšího rámce podpory VaVaI a v evropském kontextu lze konstatovat, že podpora inovativně zaměřených podniků, jejichž produkty pocházejí z realizovaného výzkumu, vývoje a inovací, patří mezi klíčové priority, které si MPO (ČR) vytyčilo pro nové programovací období kohezní politiky Orientace na podporu rozvoje podnikání založeného na výzkumu a inovacích, včetně rozvoje infrastruktury a služeb pro podnikání ve znalostní ekonomice, je základem nového OP PIK. Tyto priority jsou plně v souladu se zásadními strategickými dokumenty na úrovni EU (Strategie Evropa 2020) i na národní úrovni v ČR (Národní inovační strategie, Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti, Národní program reforem). Pozornost je zaměřena zejména na napomáhání přechodu naší ekonomiky 56

58 k sofistikovanější výrobě a produkci služeb s vyšší přidanou hodnotou, založené na daleko intenzivnějším využívání výsledků výzkumu a vývoje. Takto orientovaná podpora by měla přispět ke zvyšování konkurenceschopnosti českých podniků i ekonomiky jako celku. Programy podpory průmyslového výzkumu a vývoje z národních zdrojů V roce 2015 pokračovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu v podpoře projektů průmyslového výzkumu formou dotací ze státního rozpočtu v rámci programu TIP ( ). Jedná se o resortní program zajišťující výzkum a vývoj za účelem posílení produkce v České republice, resp. v Evropské unii, k podpoře udržitelného rozvoje ve všech dimenzích, tj. ekonomické, sociální a environmentální, k zajištění plynulé a trvalé tvorby poznatků výzkumu a vývoje pro průmyslovou výrobu a jejich rychlého a efektivního využívání. Celkem bylo v roce 2015 v rámci programu TIP podporováno 49 projektů předložených malými a středními podniky. Celková výše účelové podpory, čerpané přímo malými a středními podniky, činila 173 mil Kč. Celková výše prostředků poskytnutých na podporu všech 103 projektů řešených v programu TIP v roce 2015 dosáhla 361 mil. Kč. V listopadu 2015 byla vyhlášena první veřejná soutěž v novém programu TRIO, který bude realizován v letech Program je zaměřen zejména na rozvoj potenciálu ČR v oblasti klíčových technologií (KETs) fotonika, mikro- a nanoelektronika, nanotechnologie, průmyslové biotechnologie, pokročilé materiály a pokročilé výrobní technologie a zvýšení aplikovatelnosti výsledků VaV u těchto technologií v podnikové sféře. Vzhledem k průřezovému charakteru KETs bude program přispívat k naplňování Národních priorit orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Mezi cíle programu TRIO patří rovněž posílení účinné spolupráce ve VaV mezi podniky a výzkumnými organizacemi, což je podmínka účasti v programu. Horizont 2020 Rámcový program HORIZONT 2020 je zaměřen jak na podporu výzkumu a vývoje, tak na podporu inovací. Podpora je poskytována napříč celým inovačním řetězcem. Jedna z jeho částí je určena na podporu inovací v podnikovém sektoru. Nabízí mimo jiné přístup k rizikovému financování ve formě dluhového nebo kapitálového finančního nástroje. V roce 2014 se za účasti českých MSP rozběhl také nástroj pro malé a střední podniky (tzv. SME Instrument), v rámci kterého je možné podpořit inovační záměr i pouze jediného subjektu. Dále je zaveden nástroj Fast Track to Innovation určený jak MSP, tak velkým podnikům, s cílem urychlit uvedení výrobku na trh. Tyto nástroje mohou mít pozitivní vliv na české inovační (zejména startupové) prostředí, pokud se do nich naši podnikatelé dokáží zapojit. SME Instrument je určen pro všechny typy MSP (i pro ty, co nerealizují výzkum, tzn. podpora všech typů inovací i netechnických, sociálních či inovací ve službách), které mají velký potenciál rozvoje, růstu a internacionalizace. 57

59 5 EXPORTNÍ POLITIKA Podpora exportu V roce 2015 byl vývoj světové ekonomiky i ekonomiky a zahraničního obchodu ČR ovlivněn řadou zásadních geopolitických změn. Nadále přetrvávají důsledky rozpoutání rusko-ukrajinského konfliktu, došlo ke ztrátě části ukrajinského trhu a k uplatňování sankčních režimů narušujících vzájemný obchod EU a Ruska. Vznikl Islámský stát a zhoršila se bezpečnostní situace v Iráku a Sýrii, otevřely se otázky vývoje subsaharské Afriky i sílící hrozby mezinárodního terorismu. Tyto faktory negativně zasáhly exportní a investiční příležitosti našich podniků, nevyjímaje malé a střední. Navzdory těmto nepříznivým podmínkám zaznamenala i v roce 2015 ekonomika ČR opětné oživení. Zahraniční obchod překonal velmi dobré výsledky dosažené v předchozím roce. Obrat našeho zahraničního obchodu za rok 2015 vzrostl na 7 377,9 mld. Kč, což ve srovnání se stejným obdobím roku 2014 představuje růst o 8% (o 550 mld. Kč). Vývoz stoupl na 3 901,7 mld. Kč, tj. o 7,5% (o 273 mld. Kč), dovoz činil 3 475,8 mld. Kč, při růstu o 8,6% (o 273 mld. Kč). Saldo obchodní bilance si zachovalo vysoký přebytek v objemu 425,5 mld. Kč (ve srovnání s uplynulými roky nedošlo k jeho výraznému nárůstu, ale meziročnímu poklesu o 3,7 mld. Kč). Za celý rok 2015 se český vývoz do zemí s vyspělou tržní ekonomikou zvýšil o 9,1%, z toho do EU (28) o 9%, což potvrzuje, že čeští exportéři úspěšně zachycují postupné ekonomické oživení na těchto trzích. Vývoz do prioritních a zájmových zemí však nadále vykazuje u jednotlivých států rozdílný vývoj. Zatímco české exporty do řady prioritních zemí významně vzrostly (např. Irák + 127,0%, Vietnam + 36,0%, Mexiko + 22,6%, USA +13,5%, Indie +9,1%, Čína +7,2%, Turecko +5,3%), v případě Ruska a Ukrajiny dochází k výraznému propadu (-30,8%, resp. -27,3%). Výpadky ruských a ukrajinských trhů se sice dařilo úspěšně nahrazovat, nicméně vývoz do prioritních zemí a zemí zájmu mimo EU se přesto meziročně snížil o 0,6% (tj. téměř o 3,5 mld. Kč). Lze tedy konstatovat, že za nelehkých podmínek, které v minulém roce existovaly pro odbyt českého zboží na některých trzích, se podařilo udržet úroveň českých exportů do zemí mezi mimo EU prakticky na úrovni předcházejícího období. Exportu pomáhala slabší koruna, která udržuje vyšší konkurenceschopnost domácích výrobců na zahraničních trzích, nízké ceny energií (ropa, zemní plyn) a nadále také těží z oživení na evropských automobilových trzích. Uvedené výsledky zahraničního obchodu v roce 2015 zasluhují o to větší pozornost, že se na nich významnou měrou, podobně jako v roce předešlém, podílejí právě MSP (podrobněji kapitola 2.7 Zahraniční obchod a příloha č. 2). Podíl MSP na vývozu je pozitivní zprávou a MPO bude prostřednictvím všech dostupných nástrojů i nadále podporovat roli MSP v exportu ČR. Příznivý vývoj těchto ukazatelů tak nasvědčuje tomu, že v roce 2015 byla proexportní politika státu zaměřena náležitým směrem na podporu českých podnikatelů, zejména malých a středních firem, při vstupu na zahraniční trhy. 58

60 Proexportní podpora malých a středních podniků Proexportní podpora probíhá s využitím stávajících nástrojů proexportní politiky, jakými jsou zejména: - K podpoře českých firem v kontextu s diverzifikací českých vývozů byly společně s podnikatelskými asociacemi, včetně AMSP, připravovány podnikatelské mise doprovázející státní představitele při zahraničních pracovních cestách; vedle participace na podnikatelských misích prezidenta republiky nebo předsedy vlády ČR proběhlo v roce 2015 v doprovodu ministra průmyslu a obchodu 10 podnikatelských misí do zemí mimo EU, a to do Indie a Nepálu, Ukrajiny, Ázerbájdžánu, Turecka, USA, Maroka, Mexika, Ruské federace, Srbska a států Zálivu (Kuvajt, SAE). Zájmu firem, včetně malých a středních, se těšily také doprovodné mise náměstků ministra průmyslu a obchodu spojené s konáním mezinárodních veletrhů nebo oborově zaměřené (Ekvádor, Bolívie, Ruská federace, ČLR, Indie, Tchajwan, Kuba, Kazachstán, Omán a další). - Ministerstvo průmyslu a obchodu podporuje také účast malých a středních firem v cílených podnikatelských misích pořádaných agenturami CzechTrade, CzechInvest, smíšenými obchodními komorami a dalšími subjekty v roce 2015, např. v relacích Austrálie, ČLR, Indie, Izrael, Japonsko, Mongolsko, Polsko, Rusko, Tchaj-wan nebo Turecko. Stejně tak zprostředkovávají kontakty našich podniků s incomingovými misemi, v roce 2015 např. z Ázerbájdžánu, Běloruska, Ekvádoru, Indie, Kolumbie, Mexika, Peru, Ruska nebo Srí Lanky. - Segment malých a středních podniků rovněž intenzivně využívá incomingové mise doprovázející zahraniční státní představitele při jejich návštěvách v ČR. Také při těchto příležitostech byla pravidelně pořádána podnikatelská setkání, která se těší zájmu naší podnikatelské veřejnosti. V rámci těchto incomingových misí přicestovaly v roce 2015 do České republiky skupiny podnikatelů např. z Albánie, Ázerbájdžánu, Černé Hory, ČLR, Japonska, Kanady, Koreje, Mongolska, Rusko, Tchaj-wanu a USA. Zástupci malých a středních podniků představovali většinu účastníků podnikatelských nebo technologických fór a kulatých stolů. - Prosazování obchodních zájmů ČR byla věnována činnost společných mezivládních a mezirezortních orgánů pro hospodářskou spolupráci v gesci MPO. V roce 2015 se konalo 15 zasedání těchto společných orgánů, kterých se v rámci doprovodných akcí zúčastnilo téměř 600 zástupců podnikatelských subjektů z ČR a partnerských zemí. Pro další období bude významná i činnost společných orgánů, které byly ustaveny s Íránem a Myanmarem - zeměmi, jejichž potenciálně velmi významné trhy byly s ukončením sankčních režimů otevřeny i pro české vývozce. Úsilí o obnovení dynamiky diverzifikačního procesu českých vývozů na mimoevropské trhy bude věnována i příprava zasedání společných orgánů pro hospodářskou spolupráci a další aktivity v gesci MPO v příštím období, včetně doplnění teritoriálně zaměřeného přístupu k diverzifikaci českého exportu o hlubší oborový přístup, zejména s konkretizací specifikovaných oborových příležitostí do jednotlivých projektů. Při naplňování tohoto záměru je věnován náležitý prostor také segmentu malých a středních firem. - Do konce roku 2015 se uskutečnilo všech 30 plánovaných oficiálních účastí ČR na zahraničních veletrzích organizovaných MPO, z toho 14 akcí proběhlo v prioritních zemích, 4 v zemích zájmu. 59

61 - V rámci končícího projektu Specializované veletrhy a výstavy zajišťovaného pro české podnikatele agenturou CzechTrade z prostředků Operačního programu Podnikání a inovace, program MARKETING, proběhlo již k všech 30 veletrhů naplánovaných na tento rok. - V roce 2015 se také projevil přínos opatření přijatých k posílení a zkvalitnění naší ekonomické diplomacie - Jednotné zahraniční sítě tvořené obchodními úseky zastupitelských úřadů ČR a zahraničními kancelářemi CzechTrade. - Prospěšnou pomůckou zejména pro malé a střední podnikatele je v říjnu 2015 aktualizovaný Katalog služeb Jednotné zahraniční sítě a Klientského centra pro export, fungujícího od října 2014 v sídle agentury CzechTrade. Katalog poskytuje MSP jasnou orientaci v integrovaných službách státu na podporu jejich podnikatelských aktivit v zahraničí. Pro MSP je významným také fakt, že všechny základní služby jsou poskytovány zdarma. Aktualizovaný Katalog služeb byl promítnut též do pravidelného vydání Exportu v kostce, který shrnuje proexportní aktivity v širším kontextu, tj. včetně spolupracujících subjektů AMSP, HK, SPD, ČEB, EGAP, ICC a dalších. Exportní vzdělávání V průběhu roku 2015 byly organizovány různé vzdělávací a rozvojové akce (odborné a teritoriální semináře, exportní konference, firemní školení apod.) s programem, který byl a je aktuální zejména pro segment malých a středních podniků. Patřila do něj jak témata mezinárodního obchodu, specifik podnikatelského prostředí, tak aktuální informace z vybraných oborů a teritorií nebo rozvoj měkkých dovedností. V roce 2015 proběhlo celkem 47 odborných, teritoriálních a firemních seminářů v Praze a regionech ČR a 8 exportních konferencí. Akcí se zúčastnilo více jak účastníků z řad českých firem. Odborné semináře byly zaměřeny na témata INCOTERMS, finanční nástroje exportu, sociální média, internetový marketing, specifika obchodního jednání, úspěšná prezentace, zboží dvojího použití, ochrana duševního vlastnictví, efektivní propagační materiály, business etiketa aj. Teritoriální semináře a konference se týkaly zejména obchodování s ČLR, Německem, Íránem, SAE, Egyptem, Izraelem, JAR, Marokem, Alžírskem, Thajskem, Indií, Ukrajinou, Itálií, Rumunskem, Maďarskem, Ruskem, Ázerbájdžánem, Austrálií, Velkou Británií, Skandinávií a dalšími zeměmi. Podnikatelé z řad MSP oceňovali u těchto akcích nejen hlavní program a prezentace jednotlivých přednášejících, ale i možnost živé diskuse probíhající o přestávkách a během individuálních konzultací. Také MPO zorganizovalo v roce 2015 řadu odborných seminářů a konferencí, zaměřených na aktuální potřeby exportérů. Velké pozornosti podnikatelů, zejména z řad MSP, se těšily tematické nebo odborné semináře ke specifickým technickým či procedurálním otázkám, např. k protiopatřením EU vůči Ruské federaci, k problematice Celní unie Ruská federace-bělorusko-kazachstán nebo finanční krizi v Ruské federaci. Velký zájem budily všechny vzdělávací akce týkající se znovuobnovených exportních šancí na Íránském trhu, jimž bude věnována zvýšená pozornost i v roce

62 Podpora exportu formou exportního financování a pojištění se státní podporou Česká exportní banka, a.s. (dále ČEB ) v roce 2015 realizovala podporu malých a středních podniků tam, kde má komerční bankovnictví různá omezení. Ať už z hlediska segmentace - komerční banky financují MSP prostřednictvím unifikovaných produktů, nemohou z kapacitních i cenových důvodů obsluhovat tyto vývozce formou strukturovaného financování, či z hlediska teritoriálního nové trhy v Jižní Americe, země SNS atd. Objem uzavřených smluv mezi ČEB a vývozci z této kategorie podniků dosáhl výše téměř 64 mil. Kč. V roce 2015 bylo podepsáno 35 nových smluv (79% z celkového počtu nových smluv). Produkty ČEB jsou na základě smlouvy o obchodním zastoupení nabízeny také na pobočkách Českomoravské záruční a rozvojové banky (dále jen ČMZRB ). Ve snaze zvýšit možnosti úspěšné spolupráce dojednali pracovníci ČEB v průběhu roku 2015 s pracovníky ČMZRB modifikaci této smlouvy, resp. její rozšíření o produkt odkupů pohledávek, který umožňuje i začínajícím subjektům prodat své pohledávky za bonitními zahraničními odběrateli. Od prosince 2015 ČEB začala společný program akvizic klientů ČMZRB. V jeho počátku provedli pracovníci exportního financování a trade finance proškolení všech pobočkových zaměstnanců ČMZRB, zejména se zaměřením na produkty předexportní úvěr, dodavatelský úvěr a odkupy pohledávek. ČEB bude v roce 2016 nadále pokračovat v prohlubování svých aktivit podpory malých a středních exportních firem jejich aktivním přímým osobním oslovováním a jednáními, formou hlubší vzájemné spolupráce s ČMZRB, HK ČR, AMSP, CzechTrade, CzechInvest a dále i účastí na různých profesních, odborných a marketingových akcích zaměřených na podporu MSP. Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s (dále jen EGAP ) podporuje vývozní aktivity MSP zejména v oblasti předexportního financování a bankovních záruk vystavovaných v souvislosti s exportními kontrakty. Rychlost vyřízení úvěru pro financování výroby pro export, případně záruk, bez kterých není možné o vývozní kontrakt velmi často ani usilovat, patří mezi rozhodující faktory, a EGAP proto ve spolupráci s některými bankami nabízí MSP administrativně výrazně zjednodušený postup při pojišťování. S ČEB, ČMZRB a komerčními bankami spolupracuje EGAP na produktu určeném speciálně pro MSP, které jsou výrobci a dodavateli subdodávek pro větší exportéry. Tento produkt využívá synergického efektu vzájemné součinnosti, kdy státní instituce validují důvěryhodnost a bonitu subdodavatele z kategorie MSP, a tím významně omezují rizika komerčních bank při financování výroby pro export. Z průzkumu AMSP vyplynulo, že komerční banky málo informují MSP o možnostech pojištění exportu do rizikovějších oblastí prostřednictvím EGAP. Ten proto v roce 2015 nastartoval projekt, v rámci něhož proškolí personál vybraných poboček komerčních bank tak, aby menší podniky o možnostech pojištění lépe informoval a poté firmy s exportní pojišťovnou také propojil. 61

63 Veletrhy a výstavy Podpora účasti českých podnikatelských subjektů na veletrzích a výstavách představuje důležitou součást proexportních opatření MPO, jejímž cílem je vedle propagace ČR ve světě pomoc českým firmám, především MSP, při pronikání na zahraniční trhy. Tato aktivita je v souladu s platnou Exportní strategií ČR pro období let a řadí se k nejúčinnějším prostředkům podpory českých exportérů. Umožňuje prezentaci českých výrobků a služeb na zahraničních trzích, přispívá k posílení jejich mezinárodní konkurenceschopnosti a k růstu českého exportu do zahraničí. Cílem je další diverzifikace zahraničního obchodu a snižování závislosti na trzích zemí EU. V roce 2015 zabezpečilo MPO prostřednictvím svého proexportního programu celkem 30 českých oficiálních účastí na mezinárodních veletrzích a výstavách v zahraničí, v naprosté většině případů v kategorii B (tj. společná expozice) a 2 akce v kategorii C (individuální expozice firem), celkem v 17 zemích světa a se zaměřením na různé obory průmyslu (18). Finanční prostředky ve výši 56,8 mil. Kč byly v roce 2015 poskytnuty 349 českým podnikatelským subjektům. Na většině veletrhů tvořilo českou expozici v průměru 11 firem, ale byly i veletržní akce s účastí až 34 vystavovatelů. Z celkového počtu podpořených firem představoval podíl MSP cca 60% (celkem 204 firem). Vystavovatelé na českých oficiálních účastech vykazují formou dotazníků v průběhu akce a následně s několikaměsíčním odstupem po akci objem ekonomických přínosů z kontraktace uzavřené na veletrzích a v přímé souvislosti s nimi. Z dotazníků vyplynulo, že se firmy v průběhu českých oficiálních účastí setkaly s téměř relevantními obchodními partnery a v souvislosti s účastí na veletrzích byly rozpracovány a uzavřeny kontrakty v celkové výši téměř 4,3 mld. Kč. Toto potvrzuje fakt, že fyzická účast firem na veletrhu patří i nadále k důležitým prvkům proexportní politiky. Nicméně je třeba vzít na vědomí oproti minulosti trvající snížení počtu vystavovatelů, včetně MSP, způsobené omezenými finančními prostředky přidělenými na realizaci oficiálních účastí. Finanční prostředky zůstávají na stejné výši, přestože náklady na realizaci rostou, takže nelze vždy všem zájemcům podporu poskytnout. Jistý vliv na snížení počtu účastníků společných expozic v roce 2015 také měla realizace projektu SVV2 (Společné účasti na specializovaných veletrzích v zahraničí), neboť některé akce se stejným zaměřením se konaly v nepříliš od sebe vzdálených termínech. V rámci zajišťování proexportní podpory v ČR bylo v roce 2015 realizováno také 15 tuzemských akcí (incomingové mise). Tyto mise, probíhající při tuzemských veletrzích s mezinárodní účastí, jsou další formou podpory exportu zaměřenou zejména na MSP s cílem podpořit jejich schopnost rozvíjet obchodní vztahy na mezinárodním trhu, a to za účasti příslušných asociací a svazů. Tradičně se uskutečnila i účast MPO na 57. Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně, ve společné expozici se Svazem strojírenské technologie. MPO také přispělo na prezentaci českých firem na Dnech České republiky v Šanghaji v rámci veletrhu CSITF 2015, organizované MZV, CzechTrade a Smíšenou česko-čínskou komorou vzájemné spolupráce. Podpora českých exportérů, zejména MSP, bude pokračovat obdobným způsobem prostřednictvím výše uvedených programů i v roce V rámci českých oficiálních účastí v zahraničí by se mělo 62

64 uskutečnit nejméně 27 veletržních akcí a počítá se i s podporou proexportních projektů na akcích realizovaných v ČR včetně účasti na strojírenském veletrhu v Brně. V souvislosti s konáním Letních olympijských her 2016 v Rio de Janeiru se připravuje již osvědčená prezentace obchodních a průmyslových aktivit ČR v Brazílii (obdobně jako při LOH v Londýně 2012 a ZOH v Soči v r. 2014). Program Design pro konkurenceschopnost Úspěšnost českých exportérů závisí také na kvalitě jejich výrobků. S cílem posílit exportní šance MSP byl v Operačním programu Podnikání a inovace (OPPI) realizován agenturou CzechTrade projekt Design pro konkurenceschopnost Jeho prostřednictvím průmyslové podniky obdržely podporu na služby profesionálních designérů, na získání jedinečných znalostí v oblasti design managementu, průmyslového designu nebo na prezentaci svých výrobků na designérských veletrzích v zahraničí. 98% podniků zapojených do projektu již zahájilo výrobu inovativní produkce nebo se na její výrobu připravuje. Podpora směřovala především do nábytkářského a dřevozpracujícího průmyslového odvětví, kovovýroby, strojírenství, elektroniky a elektrotechniky. Na základě úspěšné realizace akcí a poptávky ze strany průmyslových podniků připravila agentura CzechTrade navazující projekt DESIGN 2, který počítá s využitím prostředků OP PIK. MPO se každoročně podílí na udělování cen Czech Grand Design v kategorii za nejlepší průmyslový výrobek, cenu dotuje MPO prostřednictvím CzechTrade (oba mají zastoupení v komisi) a je předávána osobně ministrem průmyslu a obchodu během slavnostního galavečera. Zahraniční rozvojová spolupráce (program Aid for Trade) V rámci zahraniční rozvojové spolupráce ČR, programu Aid for Trade (v gesci MPO), bylo v roce 2015 realizováno 8 projektů v úhrnné částce 5,677 mil. Kč (cca 206 tis. EUR). Z toho bylo po 2 projektech realizováno v Etiopii a Mongolsku a po jednom v Bosně a Hercegovině, Moldavsku, Gruzii a v Srbsku. Sektorově byly projekty zaměřeny na podporu energetiky, rozvoje malých a středních podniků, vodohospodářství, budování a posilování infrastruktury a konkurenceschopnosti, seismické ochrany atd. Realizátory těchto projektů byly MSP, akciové společnosti, Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, AMSP a Česká zemědělská univerzita. Povolovací a licenční řízení v zahraničním obchodu Licenční správa MPO i nadále pokračovala v rámci projektu tzv. Elektronické licenční správy (ELIS) v rozvoji elektronického systému pro licenční a povolovací řízení zavedeného od roku Tento systém mimo jiné zajišťuje nezbytné stabilní a bezpečné uložení dat Licenční správy, včetně utajovaných informací ve smyslu zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů. Rozvoj systému ELIS byl realizován na základě námětů jak ze strany státních orgánů, tak podnikatelské veřejnosti. Podnikatelé plně vyžívají možnosti 63

65 elektronického podávání žádostí prostřednictvím eformuláře, což jim zaručuje automatickou kontrolu správnosti a úplnosti žádosti, přičemž tento systém současně umožňuje podnikatelům dálkovým přístupem sledovat průběh všech správních řízení vedených Licenční správou, a tím udržovat přehled o postupu vyřízení jejich konkrétní žádosti. Kromě stále více využívané možnosti bezhotovostní úhrady správních poplatků, díky níž odpadá nutnost manipulace s kolkovými známkami, jež musí být jinak doručovány poštou, byla připravena možnost úhrady správních poplatků formou zálohových plateb. Tento způsob platby vstoupil do zkušebního provozu na přelomu roku 2015 a Elektronický systém pro licenční a povolovací řízení umožňuje další rozvoj a zohlednění požadavků a připomínek ze strany podnikatelské veřejnosti, nevyjímaje malé a střední firmy, o čemž svědčí možnost připraveného způsobu zálohových plateb, který vychází právě z požadavku podnikatelské veřejnosti. Kontaktní informační místa pro podnikatele MPO nabízelo v roce 2015 MSP a občanům služby, které jim výrazně ulehčují jejich působení na vnitřním trhu. Jedná se zejména o služby Jednotného kontaktního místa (JKM), SOLVIT centra a Kontaktního místa pro výrobky (ProCoP). JKM informuje o podmínkách poskytování služeb v ČR a jiných členských státech a zprostředkovává podání na příslušné úřady v ČR. Za rok 2015 JKM zodpovědělo 3227 dotazů podnikatelů. Hlavním cílem JKM je umožnit podnikatelům získat všechny potřebné informace a vyřídit veškeré formality související se vstupem do podnikání v oblasti služeb na jednom místě a elektronicky. SOLVIT centrum pomáhá občanům a podnikatelům mimosoudně řešit problémy způsobené špatnou aplikací evropského práva při postupu správních úřadů v oblasti vnitřního trhu. Centrum problémy řeší bezplatně, ideálně ve lhůtě maximálně 10 týdnů a dosahuje přitom 90% úspěšnosti. Za rok 2015 přijalo SOLVIT centrum 242 stížností. Kontaktní místo pro výrobky (ProCoP) informuje podnikatele o technických požadavcích, které jsou na výrobky kladeny národními a evropskými předpisy při jejich uvádění na trh v ČR nebo v jiném státě EU. Podnikatelé se zde mimo jiné dozvědí, zda jimi distribuovaný výrobek v ČR podléhá povinnosti předchozího schválení nebo registrace. ProCoP rovněž poskytuje obecné informace o fungování nařízení o vzájemném uznávání a o uplatňování principu vzájemného uznávání. Za rok 2015 ProCoP zodpověděl 217 dotazů. MPO průběžně zlepšuje kvalitu této integrované služby na vnitřním trhu a aktivně informuje o těchto nástrojích veřejnost a podnikatele. V posledním čtvrtletí 2015 proběhla kampaň v MHD vytipovaných regionálních měst (Ostrava, Karviná, Bruntál, Teplice, Ústí nad Labem, Most, Litvínov). Zástupci MPO propagovali služby také u příležitosti konání nejrůznějších veřejných akcí (Den Evropy, strojírenský veletrh v Brně, Týden pro podporu podnikání 2015). Za účelem rozvoje elektronického JKM 2. generace, naplnění směrnice o službách a Charty JKM navázalo MPO v průběhu roku 2015 intenzivní spolupráci s agenturou CzechTrade, jakožto správcem portálu Businessinfo.cz, na kterém je e-jkm 64

66 umístěno. V posledním čtvrtletí 2015 byla vytvořena nová struktura e-jkm dle požadavků Evropské komise a byla zahájena aktualizace obsahu e-jkm. Předpokládaný termín dokončení této fáze reformy byl stanoven na konec roku Služby a informace pro exportéry Podpora exportérů ze strany státu byla v roce 2015 zaměřena na tyto základní oblasti: exportní poradenství, služby zahraniční sítě, vzdělávání, informační servis a marketingová podpora v zahraničí. Informační služby pro exportéry jsou považovány za jeden z hlavních předpokladů úspěchu v zahraničí. Businessinfo.cz Je hlavním informačním a komunikačním kanálem pro podnikatelské subjekty. Jednou z nejnavštěvovanějších součástí tohoto portálu byla i v roce 2015 sekce zahraničního obchodu (průměrně návštěv za měsíc, vedle rubrik Daně návštěv za měsíc a Legislativa návštěv za měsíc), v níž jsou také publikovány informace o exportních příležitostech získávané v Jednotné zahraniční síti a zpracovávané agenturou CzechTrade. V roce 2015 bylo zpracováno přes exportních příležitostí (zahraniční poptávky 1033, tendry 1717, investiční příležitosti 53, nabídky 437). Ve spolupráci se zastupitelskými úřady ČR v zahraničí a zahraničními kancelářemi CzechTrade byla vytvořena nová a přehlednější struktura Souhrnné teritoriální informace (STI) ke každé zemi a v červnu 2015 byly všechny STI kompletně aktualizovány. Zpravodajství pro export V roce 2015 byl subportál Zpravodajství pro export efektivněji propojen s portálem BusinessInfo.cz, kde je organicky včleněn do rubrik sekce zahraničního obchodu a zároveň propojen s portálem Klientského centra pro export. Subportál je rozdělen do několika částí, které nabízejí informace exportéry žádané, aktuální informační servis, aktuální kontakty na státní podporu exportu a v neposlední řadě i uživatelsky přívětivé rozdělení služeb a jejich nabídka. Zelená linka pro export Zelená linka pro export (ZLPE) je projektem MPO, který vznikl v roce 2006 jako součást Exportní strategie pro období s cílem naplnit dílčí cíle této strategie. Cílem ZLPE je zefektivnit kontakt se státními institucemi a organizacemi, které podporují export. ZLPE v tomto ohledu spolupracuje při vyřizování dotazů podnikatelské veřejnosti s nově vytvořeným Klientským centrem pro export. V roce 2015 ZLPE vyřídila celkem 1320 dotazů. Jako každý rok převažovaly v poměru 2:1 dotazy telefonické nad dotazy elektronickými. Dvě třetiny klientů tak využily bezplatného telefonního čísla , zatímco zbývající jedna třetina dala přednost ovým adresám: export@mpo.cz a info@czechtrade.cz. Od založení ZLPE je evidováno přes dotazů. 65

67 Malé a střední podniky a Evropská unie Pro export MSP má mimo výše uvedené aktivity zásadní význam i obchodní politika EU, která stanovuje pravidla a celní sazby pro obchod s mimoevropskými zeměmi. V říjnu 2015 Evropská komise zveřejnila strategické sdělení Trade for All, které stanovuje principy obchodní politiky na další období. Patří mezi ně i důraz na roli MSP, které jsou významným zdrojem růstu a zaměstnanosti, a měly by tak mít přístup k jednodušším informacím ohledně příležitostí a efektivního využívání výhod, které obchodní politika přináší. ČR se na tvorbě obchodní politiky EU aktivně podílí s cílem zjednodušit přístup českých firem na trhy třetích zemí a zároveň zajistit levné vstupy do výroby. V rámci obchodní politiky jsou monitorovány i netarifní bariéry uplatňované na zahraničních trzích, které brání MSP růstu jejich internacionalizace a lepší orientaci na globalizovaných trzích. Tuto specifickou problematiku řeší Strategie přístupu na trhy třetích zemí, která prostřednictvím svých nástrojů identifikuje prioritní překážky na klíčových trzích, vypracovává strategie a argumentace pro jejich eliminaci včetně vyvíjení stálého tlaku na průběžné odstraňování nebo alespoň omezování již implementovaných restriktivních opatření. Předním nástrojem určeným zejména pro MSP je Databáze přístupu na třetí trhy, která podnikatelům poskytuje rozsáhlé informace o podmínkách vstupu na mimounijní trhy. Pokud jde o bilaterální obchodní dohody EU se třetími zeměmi, měly by MSP výrazně pomoci prostřednictvím odstranění celních i netarifních překážek obchodu či zajištěním regulatorní spolupráce. V nové obchodní strategii se Evropská komise zavázala, že MSP bude nově věnována samostatná kapitola v obchodních dohodách, která bude obsahovat např. odkaz na webové stránky pro snadnější přístup k informacím ohledně požadavků na obchodování se třetími zeměmi či možnosti podpory ze strany EU. V ostatních kapitolách týkajících se obchodu a investic by měly být brány v potaz zvláštnosti MSP. Pokud jde o vyjednávání obchodních dohod, v únoru 2016 bylo oznámeno dokončení právního čištění textu Komplexní hospodářské a obchodní dohody s Kanadou (CETA), během roku 2016 by mělo dojít k jejímu podpisu. Díky dohodě CETA dojde k nárůstu obchodní a investiční spolupráce především v oblastech jako je strojírenství, dopravní infrastruktura, těžební průmysl, letectví, farmaceutický průmysl a zdravotnická technika. V roce 2015 byla oficiálně uzavřena jednání o dohodě o volném obchodu s Vietnamem, která eliminuje téměř všechna cla na zboží, otevírá nové příležitosti pro přístup na trh ve službách, zajišťuje zlepšení ochrany zeměpisných označení (GIs) a poskytuje nové možnosti pro investice s tím, že nový přístup EU k řešení investičních sporů, který je do dohody zahrnut, bere v úvahu specifikace a potřeby MSP. Dále byla parafována investiční kapitola dohody o volném obchodu EU se Singapurem, není však vyřešena otázka kompetencí. Došlo k podpisu Dohody o posíleném partnerství a spolupráci s Kazachstánem, která vytváří širší rámec pro spolupráci. Zahájena byla jednání o obchodní dohodě s Filipínami a s Tuniskem a o Rámcové dohodě s Arménií, která nahradí původní dohodu, od jejíhož podpisu Arménie ustoupila. Byla také oživena myšlenka na znovuzahájení jednání o dohodě o volném obchodu s Mercosurem; avizovaná výměna nabídek se pravděpodobně uskuteční v první polovině roku Vyjednávání pokračují také v případě obchodní dohody s Japonskem, kde zatím přetrvávají překážky především v oblasti cel, veřejných zakázek a zeměpisných označení původu 66

68 (GIs), přesto je pravděpodobné dokončení dohody během roku Nadále probíhala jednání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství s USA (TTIP), které díky významu a obrovskému potenciálu USA slibuje českým firmám otevření nových příležitostí a výrazné zjednodušení a zlevnění obchodní spolupráce. Právě TTIP by měl být první dohodou, ve které bude zahrnuta speciální kapitola věnovaná MSP. Evropská komise dosáhla předběžné shody na vytvoření informačního portálu, který by měl podnikům pomoci v orientaci na americkém trhu, ať už v oblasti cel a celních procedur, tak jiných netarifních podmínek. Předlohou tohoto informačního zdroje je unijní portál otevřený pro rozvojové a rozvíjející se země o podmínkách přístupu na trh EU. V zájmu zajištění zapojení stakeholderů do vyjednávacího procesu pokračovala v roce 2015 aktivní činnost expertních týmů MPO pro dohodu s USA a Japonskem. Ve vztahu k dohodě s USA nadále fungují zvláštní sekce na serveru BussinessInfo a na webu MPO. Během návštěvy eurokomisařky pro obchod Cecilie Malmström v Praze v červnu 2015 byla na programu mimo jiné diskuse o TTIP s českými poslanci, senátory a veřejností. K TTIP a podnikání v USA se dále uskutečnily další dvě desítky akcí, mj. i v rámci 57. Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. Co se týče mnohostranného obchodního systému, v roce 2015 se uskutečnila X. Konference ministrů členů Světové obchodní organizace (Nairobi, prosinec 2015). Mezi její hlavní výsledky v rámci Rozvojové agendy z Dohá patří dohoda o odstranění vývozních subvencí a přijetí několika opatření ve prospěch nejméně rozvinutých zemí. Pokud jde o vícestranné dohody, byla dokončena revize Dohody WTO o informačních technologiích (tzv. ITA II). Dále pokračují jednání o vícestranné Dohodě o obchodu službami (TiSA) a o vícestranné Dohodě o environmentálním zboží (EGA), existuje reálná naděje, že obě dohody se podaří sjednat v roce V roce 2015 se MPO aktivně účastnilo aktivit v rámci skupiny stejně smýšlejících států k vnitřnímu trhu s cílem co nejvíce ovlivnit plánovanou strategii se zbožím a službami na vnitřním trhu. V říjnu 2015 vydala Evropská komise novou strategii "Modernizace jednotného trhu: více příležitostí pro lidi a podniky", která reflektuje celou řadu požadavků ČR. Tuto strategii reflektuje nový koncepční materiál "Priority ČR v agendě na vnitřním trhu EU ", jehož přípravu MPO ve spolupráci s Úřadem vlády v listopadu dokončilo schválením Výborem pro EU na vládní úrovni. Tato koncepce předkládá vizi vlády ČR v oblasti vnitřního trhu na dané období a nastavuje základní rámec spolupráce s ostatními státy při prosazování společných cílů. EEN je mezinárodní síť působící ve více jak 50 zemích světa, která poskytuje odborné služby zaměřené na podporu a zvyšování konkurenceschopnosti především malých a středních podniků. EEN organizuje vedle individuálního poradenství pro firmy také odborné semináře a konference a dokáže zprostředkovat firmám účast na mezinárodních obchodních burzách. V praxi se již osvědčila schopnost najít podnikatelům kontakty ze speciální mezinárodní databáze nabídek a poptávek. V neposlední řadě vydává odborně zaměřené publikace o podnikání v EU. Velká většina služeb celé sítě je poskytována zcela zdarma. Následující tabulka obsahuje výčet aktivit nabízených sítí EEN. 67

69 Přehled aktivit sítě EEN poradenství v otázkách evropské legislativy a dalších předpisů informace o podmínkách podnikání v rámci celé Evropy pomoc při vyhledávání obchodních partnerů v zahraničí využívání celoevropské databáze nabídek/poptávek zajištění zpětné vazby mezi podniky v EU a Evropskou komisí odborné letáky, elektronický měsíčník, publikace k evropské problematice konzultace k ochraně duševního vlastnictví V České republice je zastoupena konsorciem šesti partnerů koordinovaném Technologickým centrem AV ČR a je financována z Programu pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME), Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a z Rámcového programu pro výzkum a inovace (HORIZON 2020). Informace o síti v ČR: informace o síti ve světě: een.ec.europa.eu. 6 MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY V REGIONECH ČR Síť třinácti regionálních kanceláří Agentury CzechInvest nabízí podporu malým a středním podnikům prostřednictvím konzultací o možnostech podpory a rozvoje jejich podnikání z programů strukturálních fondů EU a dalších služeb, které CzechInvest zajišťuje. V roce 2015 se činnost regionálních kanceláří soustředila zejména na konzultace spojené s dočerpáním finančních prostředků z Operačního programu podnikání a inovace (OPPI). Další důležitou aktivitou v roce 2015 byla poradenská a konzultační činnost k nově vyhlášeným výzvám v rámci Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK). V regionech se zrealizovalo přes 120 akcí na podporu nejen malých a středních podnikatelů (např. semináře k novým výzvám, konzultační dny a workshopy k novému monitorovacímu systému MS2014+). Z následujících grafů vyplývá, že největší zájem byl v roce 2015 o konzultace v programech, které podporují právě MSP (Rozvoj v OPPI a Technologie a Nemovitosti v OPPIK). 68

70 Graf č % 100% 90% 80% 90% Sktruktura konzultovaných programů OPPI v jednotlivých RK Struktura konzultovaných programů OPPIK v jednotlivých RK 70% 80% 60% 70% 50% 60% 40% 50% 30% 40% 20% 30% 10% 20% 10% 0% Inovace Inovace Potenciál Potenciál Rozvoj Marketing Aplikace Nemovitosti Partnerství Školicí znalostního střediska transferu Eko-energieSpolupráce ICT v podnicích ICT a SS Služby Ostatní infrastruktury Poradenství Technologie Marketing Nemovitosti Školicí střediska OZE Úspory energie Smart grids Nízkouhlíkové technologie Úspory energie v SZT ICT a SS Graf č. 19 Jihočeský kraj Jihočeský kraj patří dlouhodobě k nejméně průmyslovým oblastem v České republice a převažuje zde zpracovatelský průmysl. Lze ho však charakterizovat jako kraj s rostoucím inovačním potenciálem. Disponuje poměrně významným zastoupením veřejných vědecko-výzkumných kapacit a diverzifikovaným zpracovatelským průmyslem. Spuštění závěrečné výzvy v programu Rozvoj (OPPI ) v druhé polovině roku 2015 dopomohlo rozvoji jihočeských podnikatelů prostřednictvím dotací do technologického vybavení. Jihočeští žadatelé především vítali spuštění výzev do dlouho očekávaného operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK ), což prokázal jejich zvýšený zájem 69

71 o služby Regionální kanceláře CzechInvestu. Mezi nejoblíbenější programy v kraji patří dlouhodobě Nemovitosti, Úspory energie, Marketing a program Inovace. Jihočeský kraj a Regionální kancelář usilují o rozvoj podnikatelského prostředí, především v oblasti spolupráce vysokých škol a vědeckovýzkumných organizací se společnostmi primárně ze zpracovatelského průmyslu. Zejména Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích a Vysoká škola technická a ekonomická řadí spolupráci s jihočeskými společnostmi a úpravu studijních programů dle požadavků trhu práce mezi své priority. V oblasti spolupráce podnikatelských subjektů s vysokými školami bylo mj. uspořádáno setkání zaměřené na praktickou ukázku transferu technologií, tj. jejího přenosu do praxe. Záměrem bylo navázání přímé spolupráce s akademickou půdou za použití dotačních titulů. Jihočeský kraj s vizí rozvoje spolupráce a podpory MSP za účasti regionální kanceláře vyhlásil také Jihočeské podnikatelské vouchery. Cílem těchto podnikatelských voucherů je stimulovat podnikatelské subjekty k uskutečnění kontaktu s poskytovateli znalostí a k zahájení či rozšíření vzájemné spolupráce. Regionální kancelář Agentury CzechInvest uskutečnila v Jihočeském kraji řadu aktivit na podporu malých a středních podniků, zejména se jednalo o propagaci výzev nového programového období Prezentace OP PIK a následné konzultace podnikatelských záměrů se uskutečnily ve všech okresních městech Jihočeského kraje a se značným zájmem se setkaly také konzultační dny k programům podpory podnikatelů. Jihomoravský kraj Jihomoravský kraj (JMK) kromě velké finanční podpory inovačního podnikání, vědy a výzkumu dlouhodobě podporuje rozvoj MSP prostřednictvím hospodářských komor a vlastním dotačním programem pro začínající podnikatele. V roce 2015 Jihomoravský kraj vyčlenil ve svém rozpočtu částku ve výši 2 mil. Kč na dotační program pro začínající podnikatele a Zastupitelstvo Jihomoravského kraje schválilo dotaci 3 mil. Kč pro Krajskou hospodářskou komoru jižní Moravy (KHK JM) na aktivity směřované k podpoře MSP, které jsou zajišťovány jednotlivými komorami v kraji. Aktivity jsou částečně provázány se zaváděním inovací do praxe, což přispívá ke zvyšování konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů JMK a to i v souvislosti s realizací vědeckotechnologických a biotechnologických parků v regionu. KHK JM, ve spolupráci s okresními hospodářskými komorami, také organizovala odborné vzdělávací akce, jejichž absolventi získali aktuální, trhem požadované znalosti a dovednosti v konkrétních profesích. Cílem Dotačního programu Jihomoravského kraje pro začínající podnikatele v roce 2015 bylo rozvíjet podnikatelské prostředí v hospodářsky slabých regionech na území Jihomoravského kraje, podpořit drobné podnikatele v regionu v počáteční fázi podnikání pomocí dotace, a tím zvýšit míru 70

72 zaměstnanosti obyvatelstva v kraji. Obvyklá dotace přiznaná žadateli se pohybovala ve výši tis. Kč. Mezi nové významné podnikatelské infrastruktury přibyl v roce 2015 Biology Park Brno. Je to nově vybudovaný vědeckotechnický park v Brně s orientací na biotechnologie a biomedicínu. Základním smyslem tohoto projektu je podpora konkurenceschopnosti a přenosu výsledků výzkumů a vývoje v oblasti biomedicínských a biotechnologických aplikací na trh, s důrazem na podněcování transferu znalostí a technologií mezi vysokoškolskými institucemi a podnikatelskými subjekty. V rámci Biology Parku Brno funguje i podnikatelský inkubátor, který je určen mladým a začínajícím biotechnologicky orientovaným podnikatelům, firmám a projektům. Podporou inovativních startup projektů se dlouhodobě zabývá Jihomoravské inovační centrum, které významně přispělo k rozvoji Brna a Jihomoravského kraje v této oblasti. Od roku 2015 rozšířilo své portfolio programů se zaměřením na již etablované malé a střední podniky. Takto například funguje koučovací program JIC PLATINN určený pro zavedené technologické firmy z Jihomoravského kraje. V Jihomoravském kraji byl i letos spuštěn dotační program inovačních voucherů, jejichž financování zajišťuje statutární město Brno. V roce 2015 bylo podáno 161 platných žádostí firem o spolupráci s vybranými vědeckovýzkumnými institucemi z Jihomoravského kraje, z čehož bylo losováním podpořeno 45 projektů. Jižní Morava je kreativní kraj. Na kreativců dohromady tvoří 10% všech ekonomicky aktivních obyvatel Brna. I z tohoto důvodu byl v roce 2015 připraven nový podpůrný program kreativních voucherů. Voucher pokrývá 75% ceny zakázky spolupráce se zkušenými profesionály, a to až do výše Kč. Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj uspořádala na podporu malých a středních podniků řadu akcí, k nimž již tradičně patří pravidelné semináře pro zástupce firem žádajících o dotaci na téma podání žádosti o platbu (OPPI) či realizace výběrových řízení (OPPI a OPPIK). Ve spolupráci s Úřadem průmyslového vlastnictví bylo firmám představeno jak využívat práva duševního vlastnictví. Zástupce Regionální kanceláře se účastnil konference pořádané Mendelovou univerzitou na téma Jak vytvořit strategii v malých, středních a rodinných firmách. Se zahájením nového operačního programu byl dále představen nový systém MS14+, aktuálně vyhlášené dotační programy a uspořádány konzultační dny v okresních městech Jihomoravského kraje. Regionální kancelář pravidelně realizuje setkání personalistů. 71

73 Karlovarský kraj Karlovarský kraj stále patří mezi ekonomicky nejslabší kraje. Hospodářské zaostávání Karlovarského kraje je provázeno nízkou inovační aktivitou místních firem, která je mimo jiné odrazem absence (až na výjimečné případy) výzkumných a vývojových aktivit v kraji. Oborová struktura krajského hospodářství je diverzifikována, podstatný podíl na hospodářství regionu má sektor služeb, především lázeňství, dále strojírenství a těžební průmyslu. V kraji schází významnější veřejná výzkumná instituce, dalším problémem je zcela minimální rozsah VaV aktivit v podnikovém sektoru. Předpokladem nastartování pozitivních změn, které zvrátí další prohloubení ekonomického zaostávání kraje, je rapidní rozvoj soukromých podnikatelských aktivit. Podnikatelé (ať už domácí nebo nově příchozí) mají potenciál vytvářet nová konkurenceschopná pracovní místa a prostřednictvím na inovacích založeného zvyšování své produktivity, investic a přidané hodnoty urychlit růst krajského HDP, tvorbu nových pracovních míst a zvýšení kvalifikační úrovně míst stávajících. Podpora podnikání, inovací a VaV, zvýšení kvality technického vzdělávání jsou aktivity, které je v kraji potřeba neustále podporovat. Rok 2015 se nesl ve znamení uzávěrky programu OPPI, mnoho projektů tedy bylo ukončeno a proplaceno až v tomto roce. Nejvíce proplacených projektů bylo tradičně z programu Rozvoj. Druhým nejúspěšnějším programem byl program Inovace - inovační projekt. Celkem bylo v rámci operačního programu realizováno 26 inovačních projektů a polovina z nich byla proplacena až v roce Navíc v loňském roce vzniklo 386 nových kapitálových společností, což je sice nejméně v ČR, ale na druhou stranu kraj kopíruje celorepublikový vývoj. Dochází tedy k rozvoji podnikání i významnému nárůstu inovačních aktivit. Absence vlastní univerzity v kraji dává prostor k větší spolupráci se základními a středními školami, ale také k marketingové propagaci kraje mladým absolventům VŠ, tak aby se po studiu vraceli do kraje. Z tohoto důvodu Karlovarský kraj zavedl v roce 2014 krajská stipendia pro studenty VŠ, která byla v roce 2015 značně využívána. V roce 2015 Regionální kancelář agentury CzechInvest společně s regionálními partnery Karlovarskou agenturou rozvoje podnikání a Krajskou hospodářskou komorou pro Karlovarský kraj spustila nový projekt na podporu zvýšení kvalifikovanosti zaměstnanců. Uspořádala celkem čtyři setkání personalistů. Hlavními tématy byla aktivní politika zaměstnanosti, způsoby hledání zaměstnanců, spolupráce firem se školami a agenturní zaměstnávání. Důležitým prvkem jednotlivých setkání byly příspěvky z praxe od regionálních firem. Další marketingové akce Regionální kanceláře byly zaměřeny především na Operační program podnikání a inovace pro konkurenceschopnost a zahrnovaly semináře k plánovaných výzvách, pravidlům pro výběr dodavatele v OPPIK a průvodce systémem MS Neméně důležitou akcí bylo pořádání Konzultačních dnů ve vybraných městech, při nichž měli podnikatelé možnost individuálně prokonzultovat své podnikatelské záměry do programů podpory OPPIK a žádostech o podporu podle zákona o investičních pobídkách. 72

74 Kraj Vysočina Kromě několika velkých podnikatelských subjektů působících zejména v odvětví automobilového průmyslu a strojírenství mají rozhodující podíl na zaměstnanosti v kraji právě malí a střední podnikatelé (MSP). MSP bojují v porovnání s velkými podnikatelskými subjekty zejména se zastaralou podnikatelskou infrastrukturou a vysokými režijními náklady na její provoz. I proto byl v roce 2015 mezi MSP jedním z nejžádanějších programů v rámci Operačního programu podnikání a inovace program Rozvoj, respektive Rozvoj III. Výzva. Rozhodnutí o poskytnutí dotace obdrželo v tomto programu v roce nových projektů v celkové částce přes 409 mil. Kč, proplaceno bylo dokonce 176 projektů přesahujících hranici 719 mil. Kč. Nejen velké firmy, ale i MSP musí řešit další problémy, nejčastěji se jedná o nedostatek kvalifikovaných lidských zdrojů. Tímto tématem se intenzivně zabývá i regionální kancelář Agentury CzechInvest v Kraji Vysočina. Jednak pořádala v roce 2015 první Setkání personalistů na Vysočině, jednak se účastnila burzy středních škol v krajském městě, při které uspořádala konferenci s názvem Život s prací technika ve spolupráci se zástupci Kraje, Hospodářské komory, úspěšných firem z regionu a středních průmyslových škol, a to za přítomnosti výchovných poradců, žáků a rodičů. Jednou ze základních podmínek pro další rozvoj ekonomických aktivit v regionu a přilákání nových investic je kvalitní technická infrastruktura. Pro atraktivitu zainvestovaných rozvojových ploch a lokalit vhodných pro podnikání je důležité zajištění území zejména inženýrskými sítěmi a přístupovými komunikacemi. Regionální kancelář pomáhá MSP z kraje najít vhodné lokace pro jejich rozšiřování. Specifickým problémem v této oblasti jsou opuštěné, dříve využívané plochy a nemovitosti, které ztratily své původní funkční využití tzv. brownfields. MSP mohly žádat o podporu na regeneraci brownfields či nemovitostí k rekonstrukci a revitalizaci areálů v programu Nemovitosti, který byl i na Vysočině jedním z nejvyhledávanějších programů vůbec. Regionální a lokální hospodářské oblasti, seskupení nebo sítě představují v éře globalizace a integrace nespornou výhodu. Jedním z možných řešení je spolupráce firem v klastrech. Jako příklad úspěšné spolupráce firem můžeme jmenovat Klastr přesného strojírenství, CZECH IT CLUSTER, nebo plastikářský klastr. Odborné semináře regionální kanceláře Agentury CzechInvest na Vysočině pak v roce 2015 využilo bezmála 260 firem. 73

75 Královéhradecký kraj sektor. Královéhradecký kraj (KHK) lze charakterizovat jako zemědělskoprůmyslový s bohatě rozvinutým cestovním ruchem. Z hlediska oborového rozložení pracovní síly je pozitivní vysoká zaměstnanost v progresivních oborech výroba motorových vozidel, výroba elektrických zařízení, strojírenství, výroba textilií, zdravotnictví a gumárensko-plastikářský V roce 2015 bylo v Královéhradeckém kraji v rámci dobíhajícího Operačního programu podnikání a inovace (OPPI) proplaceno malým a středním podnikům celkem 174 projektů v celkové částce překračující 1,69 mld. Kč. Největší zájem byl o programy Inovace inovační projekt (951mil. Kč) a Potenciál (136mil. Kč). Velmi úspěšný byl také program Rozvoj III, ve kterém došlo k proplacení 79 záměrů v celkové výši 356 mil. Kč. V rámci celého období OPPI byly okresy začleněny teprve podruhé. Podpora v okresech Náchod, Hradec Králové a Trutnov pomáhala dotacemi na technologické vybavení urychlit rozvoj malých a středních podniků. Z hlediska celkového počtu podpořených projektů v rámci OPPI se Královéhradecký kraj dlouhodobě pohybuje v republikovém průměru. Celkem bylo v KHK v rámci OPPI podpořeno celkem 646 projektů za zhruba 4,9 mld. Kč. Regionální kancelář Agentury CzechInvest v Královéhradeckém kraji podporovala MSP na úrovni regionu rovněž prostřednictvím velkého počtu konzultací, poradenských služeb a seminářů. V roce 2015 například formou aktivního zapojení se do přípravy strategie Integrované územní investice Hradecko-pardubické aglomerace. Kancelář se účastnila pracovní skupiny zaměřené na spolupráci vysokých škol a firem v oblasti výzkumu a vývoje. Dále byla zapojena v aktivitách směřujících k podpoře mezinárodní spolupráce a exportu. Příkladem byl veletrh komunitárních programů zaměřený na představení možností podpory výzkumu, vývoje a inovací financovaných přímo z evropského rozpočtu; dále pak například realizace konference Open Days v Hradci Králové zaměřené na možnosti rozvoje malých a středních podniků. Podnikatele rovněž zaujal interaktivní workshop se společností Fraunhofer MOEZ, v rámci kterého odborníci z této organizace představili aktuální možnosti a motivaci k investicím v Německu zejména v oblasti IT, medicíny, energetiky, logistiky, strojírenství a textilu. Liberecký kraj Liberecký kraj má dlouhou tradici sklářské, textilní a strojírenské výroby. Textilní průmysl je nyní na ústupu, sklářský a strojírenský průmysl naopak zaznamenávají vytrvalý růst. Neméně důležitá je výroba pryžových a plastových výrobků. Do popředí vstupují i velmi specifické obory jako jsou nanotechnologie, elektronová mikroskopie, optoelektronika, membránové procesy, plasmová technologie ad. Nejvyšší zaměstnanost v odvětví zpracovatelského 74

76 průmyslu však v současnosti tvoří výroba dílů pro automobilový průmysl. V kraji je celá řada firem dodávajících komponenty automobilů umístěných na různých patrech hodnotových řetězců. Sektor automotive působí jako hnací odvětví krajské ekonomiky. Také tomuto trendu odpovídá portfolio žadatelů do OPPI a OPPIK. V Libereckém kraji byla v rámci OPPI přiznána dotace celkem 632 projektům. Celková výše přislíbené podpory činí 4,23 mld. Kč, proplaceny byly téměř 4 mld. Kč. Co do počtu podaných žádostí a objemu přiznané dotace statistikám jednoznačně vévodí program Rozvoj. Mezi další preferované programy patří také program Inovace, což svědčí o vysokém inovačním potenciálu místních firem. Oblibu sklízel také program Marketing podporující export firem do zahraničí díky účasti na výstavách a veletrzích. Vzhledem k množství budov typu brownfield (evidovaných cca 400 objektů) v kraji patřily mezi neméně oblíbené také programy Nemovitosti a Eko-Energie. Dlouho očekávané spuštění prvních výzev v OPPIK vyvolalo velkou vlnu zájmu. Dle prvotních statistik co do počtu podaných žádostí vévodí v Libereckém kraji programy Úspory energie, Technologie, Inovace či Aplikace. V rámci činností regionální kanceláře Agentury CzechInvest v Libereckém kraji byla podpora MSP realizována prostřednictvím konzultací dotačních příležitostí a k realizaci již stávajících projektů. V neposlední řadě byly pro MSP v roce 2015 uspořádány semináře z různých specifických oblastí (např. ochrana práv průmyslového vlastnictví, rozvoj kvalifikované pracovní síly, export, regenerace lokalit typu brownfield, podpory startupů, VaV atd.). Moravskoslezský kraj technologiích. Moravskoslezský kraj, dříve zaměřený na hornictví, ocelářství a těžký průmysl, se mění v centrum s inovačním potenciálem, v region s vybudovanou infrastrukturou univerzit, vědeckovýzkumných institucí a podnikatelských inkubátorů, ve středisko zpracovatelského průmyslu s vyšší přidanou hodnotou a rozvojem v hi-tech a informačních Stabilně dochází k přílivu zahraničních investic do regionu, ale také k expanzím již zasídlených společností. V mošnovské průmyslové zóně se buduje nová výrobní hala firmy Hyundai Mobis. V souvislosti s touto významnou investicí se v kraji očekává také pozitivní vliv na rozvoj malých a středních podniků v navazujících odvětvích (automotive, strojírenský, kovodělný či plastikářský průmysl). Rok 2015 se z pohledu dotační podpory nese v duchu dočerpávání zdrojů z OPPI. Na počátku roku byly podpořeny poslední projekty na rozšíření výzkumných kapacit společností v rámci programu Potenciál a dále byla schválena podpora na pořízení nových výrobních technologií u 207 projektů programu 75

77 Rozvoj; celkem bylo tedy podpořeno v roce 2015 více než 200 projektů v hodnotě 685,5 milionů Kč. Podpory z programu Rozvoj se dočkaly například projekty na pořízení strojního vybavení pro obrábění (Casal Kovo s.r.o., Infini a.s.), zařízení pro zpracování plastů (Paňák Plasty s.r.o., Elkoplast CZ s.r.o.) či tiskařskou výrobu (Baloušek s.r.o., Moravapress s.r.o.). V průběhu roku došlo k proplacení množství projektů z OPPI a celkově tak již bylo z tohoto dotačního titulu vyplaceno firmám v Moravskoslezském kraji více než 12 mld. Kč a kraj se tak řadí mezi nejúspěšnější kraje v čerpání finančních prostředků z OPPI za období v rámci celé ČR. Mezi úspěšnými žadateli v OPPI lze najít mnoho inovativních společností, z nichž některé byly za svůj proaktivní přístup k inovacím oceněny v soutěži Inovační firma Moravskoslezského kraje. Jedním z příkladů může být firma Borcad a. s., vývojářská společnost specializující se na výrobu zdravotnických křesel a techniky a železničních sedadel, která se v roce 2015 umístila v soutěži Inovační firma MSK na druhé příčce. Olomoucký kraj Olomoucký kraj je oblastí průmyslovou s rozvinutými službami. Ekonomika hanáckých okresů je více stabilní a dostatečně rozmanitá, okres Jeseník a severní část okresu Šumperk však bohužel díky své poloze, dopravní dostupnosti i narušením sociálního a hospodářského života po druhé světové válce (vysídlení německého obyvatelstva) patří k ekonomicky slabším regionům. V Olomouckém kraji působí řada tradičních průmyslových podniků. Na zemědělskou výrobu navazuje množství potravinářských a chemických podniků, výroba strojů a zařízení, průmysl optiky a optických zařízení. Najdete zde inovační podniky působící ve znalostně velmi náročných oborech, jako jsou například nanotechnologie a pokročilé materiály, optika a jemná mechanika, biomedicína a lifesciences, či vyspělé zemědělství a biotechnologie. Mnohé podnikatelské subjekty úzce spolupracují s regionálními centry excelence Univerzity Palackého v Olomouci, jako je Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů a dalšími výzkumnými organizacemi v regionu i mimo něj. Donedávna se řadil mezi významná odvětví také textilní a oděvní průmysl. Po krachu největšího oděvního podniku v zemi OP Prostějov je však i toto tradiční průmyslové odvětví minulostí. Malé a střední firmy s rozvojovým potenciálem významně podpořil Operační program Podnikání a inovace určený pro roky možností realizace podnikatelských záměrů. Řada místních firem si vybudovala své provozy a rozšířila tak svou činnost i nabídku nových pracovních míst. Nejvyšší zájem firmy Olomouckého kraje projevily o programy Rozvoj, Nemovitosti a Inovace. Výsledky ukončeného výzkumu a vývoje v oblasti výroby ložisek, ozubených kol, převodů a hnacích prvků aplikované do výroby využila také společnost PSP Pohony a.s. z Přerova. Realizace obdobných záměrů příznivě ovlivňuje spolupráci VŠ a podnikatelské sféry a neustále zvyšuje zaměstnanost v regionu. Na podporu malých a středních podniků uspořádala regionální kancelář CzechInvestu pro Olomoucký kraj v roce 2015 řadu seminářů a konzultačních dnů. Mezi nejžádanější patřily tematické semináře 76

78 zaměřené na Monitoring a žádost o platbu, semináře věnované výběru dodavatelů v OPPI a OPPIK a dále semináře zaměřené na aktuální výzvy. V budoucím období plánujeme obrátit pozornost zejména na podporu přílivu investic do Olomouckého kraje. Pardubický kraj Pardubický kraj byl v roce 2014 a 2015 držitelem titulu Investorsky nejatraktivnější východoevropský region. Jedná se o významné ocenění fdi Rankings organizované britským listem FinancialTimes, které srovnává nejatraktivnější lokality pro přímé zahraniční investice v Evropě. Ocenění kraji právem patří, neboť byl v roce 2015 co do výše investic i počtu pracovních míst první mezi všemi regiony. Z deseti žádostí o investiční pobídky v hodnotě 9,55 miliardy korun, které v budoucnu přinesou 3691 pracovních míst, byly dva projekty generovány MSP. S ohledem na minimální výši investice pro žádost o investiční pobídky se jedná o významný pozitivní endogenní růst. Region je znám tradiční průmyslovou základnou, kterou tvoří zejména výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení, výroba strojů a dopravních prostředků, textilní a potravinářská výroba a chemická výroba. V regionu působí i unikátní specializovaná výzkumná pracoviště, v roce 2015 bylo otevřeno Centrum materiálů a nanotechnologií (CEMNAT), které bude sloužit i pro MSP, které se zabývají V&V. V roce 2015 byla proplacena dotace z končícího OPPI celkem 206 záměrům z 11 programů (Ekoenergie, ICT a Strategické služby, ICT v podnicích, Inovace inovační projekty, Inovace - patent, Klastry, Nemovitosti, Potenciál, Rozvoj, Školicí střediska a Technologické platformy). Jednalo se především o poslední etapy z předcházejících výzev, přičemž téměř polovina programů je zaměřena na podporu MSP. Rovněž probíhalo dočerpání Operačního programu podnikání a inovace formou dotačního titulu Rozvoj. Program zaměřený na malé a střední podniky umožnil pořízení výrobního zařízení a technologií. Úspěšných bylo v Pardubickém kraji na 107 firem, kterým byly zároveň v tomtéž roce proplaceny dotace ve výši téměř 508 mil. Kč. Regionální kancelář Agentury CzechInvest pro Pardubický kraj v roce 2015 uspořádala celou řadu seminářů zabývajících se možnostmi dotační podpory MSP (faktické představení jednotlivých programů, pravidel pro získání dotací i jejich administrace v systému). Dále probíhala pravidelná setkání personalistů, která řeší problémy nedostatku kvalifikované pracovní síly. V rámci Roku technického vzdělávání v Pardubickém kraji proběhlo také setkání zástupců škol a zaměstnavatelů. V neposlední řadě je pardubická kancelář aktivní v kontaktu s municipalitami a regionálními partnery, tj. zástupci kraje, měst, univerzity, výzkumných ústavů a dalšími. Plzeňský kraj Plzeňský kraj se v roce 2015 umístil na třetím místě ve srovnávacím výzkumu Místo pro život analytické agentury Datank. Po prvním místě z roku 2014 sice evidujeme zhoršení, ale stále je Plzeňský kraj jedním z nejžádanějších regionů mezi investory. Tento výzkum posuzuje mimo jiné možnosti zaměstnání, výši mezd, bezpečnost, dostupnost zdravotní a sociální péči, vzdělávání, rozvoj infrastruktury či nabídku pro volný čas. 77

79 Plzeňskému kraji se podařilo získat v minulém roce unikát, a tím bylo ocenění Plzeň Evropské hlavní město kultury. Tento prestižní titul má nadnárodní význam. Tato značka nemá vliv pouze na možnosti kulturního vyžití a turismus, ale také na oblast businessu. V rámci Plzně 2015 vznikl kreativní inkubátor DEPO 2015, ve kterém se úspěšně inkubují malé firmy a startupy. Inkubátor nabízí prostor pro designéry, herní vývojáře, grafiky, řemeslníky, architekty i další kreativní profese. Centrum kreativního podnikání je místo, kde můžete pracovat nebo se vzdělávat, propojovat se s dalšími podniky a hledat nové zakázky. Akce, které v oblasti podpory MSP pořádala regionální kancelář agentury CzechInvest pro Plzeňský kraj, byly zaměřené na dočerpání OPPI v podobě seminářů věnovaných primárně žádostem o platbu. Se startem nového programového období byla plzeňská regionální kancelář první, která nejen zástupcům MSP nabídla seminář věnovaný novému operačnímu programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, ale následně i seminář zaměřený na proces podání žádosti v novém systému správy dotací MS Nechyběla ani tradiční Setkání personalistů Plzeňského kraje věnovaná aktuálním tématům v oblasti HR. V rámci OPPI bylo v případě MSP v Plzeňském kraji v roce 2015 rozhodnuto 24 projektů v objemu ,- Kč v programu Rozvoj. Autorizováno k proplacení pak bylo 108 projektů MSP v objemu ,- Kč, nejvíce v programech Rozvoj a Inovace inovační projekt. Pracovníci regionální kanceláře dále poskytovali informační servis v prvních vlnách výzev vyhlášených v OPPIK Středočeský kraj Středočeský kraj je charakteristický nejen svou strategickou polohou obepínající území celého hlavního města Prahy, která byla oceněna i v rámci prestižního srovnání nejatraktivnějších lokalit pro přímé zahraniční investice v Evropě, které organizuje britský list Financial Times, ale i jako kraj s vysokým počtem inovativních firem. O velkém zastoupení inovativních firem svědčí skutečnost, že ve Středočeském kraji v rámci Operačního programu Podnikání a inovace došlo k realizaci nejvyššího počtu projektů v programu Inovace inovační projekt. Ten je určen podnikům, kteří na základě vlastní výzkumné a vývojové činnosti či prostřednictvím transferu technologie uvádí inovované produkty do výroby a na trh nebo zavádějí inovovaný výrobní proces. Na území hlavního města Prahy je většina veřejných podpor vyloučena. Proto stejně jako v minulosti došlo k realizaci mnoha projektů vědeckovýzkumného charakteru právě na území Středočeského kraje, v těsné dojezdové vzdálenosti hlavního města Prahy. V roce 2015 došlo k vyhlášení poslední výzvy v rámci OPPI a to u, mezi MSP populárního, programu Rozvoj. Významný nárůst zájmu ze strany žadatelů byl zejména díky rozšíření území, na kterém bylo umožněno místo realizace. V minulosti bylo možné ve Středočeském kraji podpořit pouze regiony Ralsko a Mladá, v rámci poslední výzvy programu Rozvoj bylo možné žádat i v okresech Nymburk, Příbram, Mělník, Kolín a Kladno. Investiční atraktivitu Středočeského kraje potvrzuje i fakt, že v roce 2015 došlo prostřednictvím Agentury CzechInvest ke zprostředkování 13 investičních akcí. Většina z nich měla formu expanze. To 78

80 dokládá spokojenost firem sídlících v ČR a ve Středočeském kraji. Zmíněné investiční akce přináší možnosti rozvoje MSP například v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů. Regionální kancelář Agentury CzechInvest pro Středočeský kraj a Prahu v roce 2015 uspořádala celou řadu seminářů zabývajících možnostmi podpory z programů administrovaných Agenturou CzechInvest nebo například seminář věnující problematice regenerace brownfields. Regionální kancelář navázala na loňské akce v Brandýse nad Labem semináři s různorodou tématikou a nově navázala spolupráci s nedávno založeným Středočeským inovačním centrem. V rámci podpory technického vzdělávání se zástupci regionální kanceláře účastnili akcí jako StreTech nebo KrajTECH. Ústecký kraj Ústecký kraj je charakteristický svou průmyslovou tradicí. Významnou část hospodářství tvoří v tomto kraji energetika, těžba surovin, chemický průmysl, papírenský průmysl a sklářský/keramický průmysl. Přestože je v kraji velký počet pracovních příležitostí, patří Ústecko k oblastem s nejvyšší mírou nezaměstnanosti, a to především v okresech Chomutov, Most a Ústí nad Labem. Vzhledem k vysoké nezaměstnanosti a strukturálnímu postižení kraje bylo toto území zahrnuto do všech výzev v rámci končícího operačního programu podnikání a inovace a taktéž v začínajícím OPPIK. Během roku 2015 bylo podepsáno celkem 57 rozhodnutí o poskytnutí dotace. Nejvíce rozhodnutí bylo vydáno v rámci poslední zkrácené výzvy z programu Rozvoj. Obecně se rok 2015 nesl v duchu dokončování všech projektů z OPPI, jelikož finanční částky musely být proplaceny převážně do konce roku. Toto se výrazně podepsalo na celkové výši proplacených financí, které se vyšplhaly na 1,5 mld. Kč. Opět se nejvíce na celkovém objemu finančních prostředků podílel program Rozvoj, ve kterém bylo proplaceno celkem 593 mil. Kč. Velká část finančních prostředků byla proplacena i v rámci programu Eko-energie, a to v celkové výši 273 mil. Kč. V rámci programu Inovace bylo proplaceno 175 mil. Kč, což je příslibem pro další rozvoj inovativní podnikatelské infrastruktury v Ústeckém kraji. V roce 2015 byla ukončena realizace největšího projektu v Ústeckém kraji, kterým byl projekt z programu Prosperita na výstavbu inovačního centra Nupharo, celkem bylo v roce 2015 proplaceno 252 mil. Kč. Nupharo usiluje o vytvoření podnikatelské komunity v zeleném prostředí, kde se budou testovat, vystavovat a uvádět do komerční praxe a každodenního života nové způsoby řešení energetických výzev společnosti s důrazem na chytrou energii využívající stejnosměrný proud. Regionální kancelář pro Ústecký kraj uspořádala řadu akcí pro podporu malých a středních podniků. Mezi ty pravidelně se opakující akce patřily semináře k žádosti o platbu v OPPI či semináře k realizaci a administraci výběrových řízení dle pravidel pro výběr dodavatele v OPPI a OPPIK. S vyhlášením nového operačního programu přišly na řadu i semináře, jejichž náplní byly nové výzvy. Kancelář uspořádala dvě setkání personalistů na téma firemní kultura a efektivní nábor specialistů na sociálních sítích. Další marketingové akce se zaměřily na exkurze žáků 8. a 9. tříd do firem, jejichž cílem bylo žákům přiblížit novodobé pracovní příležitosti v technických oborech. 79