tématické články Management regionální politiky v ČR Management of regional policy in the Czech Republic
|
|
- Jozef Mašek
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Management regionální politiky v ČR Management of regional policy in the Czech Republic Doc. RNDr. René Wokoun, CSc. wokoun@vse.cz Vysoká škola ekonomická v Praze, Národohospodářská fakulta Katedra regionálních studií ABSTRAKT V příspěvku autor charakterizuje vývoj a současnou situaci regionální politiky v České republice. Ve svém příspěvku se zaměřuje zejména na management a legislativní podmínky regionální politiky. KLÍČOVÁ SLOVA Regionální politika, management regionální politiky, rozvoj regionů, legislativa české regionální politiky KEY WORDS Regional policy, management of regional policy, development of regions, legislation of the Czech regional policy. Úvod Veřejná správa v ČR v kvalitativním porovnání v mezinárodním kontextu nedosahuje standardů obvyklých v rozvinutých zemích. Např. dle ukazatele kvality veřejné správy, vydaném Světovou bankou, se ČR v roce 2004 umístila na 20. místě z EU 25. Podobné výsledky přináší rovněž alternativní pojetí hodnocení kvality správy, které se soustřeďuje na vybrané aspekty fungování veřejných institucí ochrana a vynutitelnost vlastnických práv a rozsah efektivnosti vládních aktivit a politik. Na nízké úrovni je dosud i rozvoj e-governmentu. Česká veřejná správa se vyrovnává zejména s následujícími problémy: s pomalým procesem modernizace spojeným s málo efektivní organizací a řízením, které vyžaduje používání moderních metod a technik managementu běžných ve veřejné správě úspěšných zemí EU s nezbytností urychleného rozvoje veřejné správy na úrovni krajů a nových mikroregionů, s absencí komplexních systémových změn ve veřejné správě na místní úrovni ve venkovských obcích vedoucích k zajištění dostupnosti a kvality veřejných služeb pro všechny občany inovativní přístup, aktivní rozvoj místního potenciálu včetně dialogu mezi veřejnými a soukromými subjekty, s nedostatky v personálním složení veřejné správy a v systému profesního a manažerského vzdělávání na všech úrovních veřejné správy, absence vzdělávání volených zástupců na úrovni obcí a krajů, opožděné zavádění moderních technologií, včetně e-government, nedostatek aktuálních dat a územně analytických podkladů pro kvalitní rozhodování o území, absence nástrojů zvyšujících vnitřní efektivitu, zejména pomalé zavádění moderních nástrojů řízení kvality (CAF, Benchmarking, Balanced scorecard, ISO 9000 a 14000, komunitní plánování, Místní agenda 21). Uvedené problémy jsou fundamentální povahy a mají vliv na běžný neblahý život společnosti. Dalším problémem české veřejné správy je hierarchická struktura. Došlo v faktickému nárůstu počtu úrovní, a to ve vztahu k řešení regionálních problémů. Hierarchická struktura veřejné správy v ČR se vztahem k regionálnímu rozvoji Základními úrovněmi v regionálním rozvoji České republiky jsou: Evropská unie sekundární legislativa se vztahem k regionální politice; spolufinancování rozvoje v ČR podle striktních pravidel; Česká republika ústřední správní úřady; regiony soudržnosti (NUTS 2) regionální rady; kraje (NUTS 3) krajské úřady; statistické regiony na úrovni okresů regionální jednotky pro stanovení regionů se soustředěnou podporou státu; správní obvody obcí s rozšířenou působností (ORP, tzv. obce III. typu); správní obvody tzv. obcí II. typu; mikroregiony účelově vymezované, mnohdy nestandardní povahy sdružení obcí; obce obecní a městské úřady; části obcí. Úlohou státní úrovně je koncepční a výkonná činnost zákonodárných a výkonných složek státu v oblasti regionální politiky a podpory regionálního rozvoje včetně zabezpečení prostředků státního rozpočtu a adekvátních legislativních opatření. Cílem státní podpory regionálního rozvoje je růst ekonomického potenciálu regionů, zvyšování jejich konkuren- 2
2 ceschopnosti, vyvážený rozvoj regionální struktury státu a snižování nepřiměřených rozdílů v úrovni hospodářského a sociálního rozvoje regionů. Při uplatňování principu subsidiarity v podpoře regionálního rozvoje a provádění regionální politiky je tedy úkolem státu zejména: vytváření koncepce regionální politiky státu, analýza a identifikace regionálních disparit, určení problémových regionů, které je potřeba podporovat z úrovně státu, stanovení rozsahu a zaměření podpory státu v rámci státních programů podpory regionálního rozvoje k odstraňování regionálních disparit. Úloha regionů soudržnosti. Pro potřeby spojené s koordinací a realizací hospodářské a sociální soudržnosti, spočívající zejména ve využívání finančních prostředků z strukturálních fondů Evropských společenství, byly zřízeny regiony, jejichž územní vymezení je totožné s územními statistickými jednotkami NUTS 2, tzv. regiony soudržnosti. Tato úroveň je reprezentována regionálními radami (ve smyslu zákona o podpoře regionálního rozvoje č. 248/2000 Sb., v platném znění). Regionální rada regionu soudržnosti je právnickou osobou 1. Regionální rady v regionech soudržnosti 2 Regionální rady zabezpečují vypracování a realizaci programů spolufinancovaných z předvstupních a strukturálních fondů a úkoly spojené s využíváním finančních prostředků z těchto fondů, zejména rozhodují o jejich využití na jednotlivá opatření a aktivity, a odpovídají za efektivní využívání těchto prostředků, za kontrolu hospodaření s těmito prostředky a za realizaci přijatých kontrolních opatření. Zastupitelstva krajů tvořících region soudržnosti mohou Radě svěřit projednávání a rozhodování dalších úkolů, na kterých se dohodnou v rámci spolupráce krajů. Úlohou krajské úrovně je koncepční a výkonná činnost samosprávných orgánů krajů v oblasti regionálního rozvoje. Orgány kraje tvoří základní stavební jednotku pro tvorbu a realizaci regionálního rozvoje v ČR, spolupracují s ústředními úřady státní správy a koordinují zájmy obcí ve věcech regionálního rozvoje nadobecního významu. Úkolem krajů 3 je zejména: 1 16 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, v aktuálním znění. 2 Podle 16 a 17 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje vznikly v regionech soudržnosti (regiony NUTS II) tzv. Regionální rady (volené z členů zastupitelstva příslušných krajů), které budou plnit roli řídícího orgánu regionálních operačních programů (ROP); tyto rady budou zřizovat i Výbory regionálního rozvoje, plnící funkci monitorovacího výboru programu. 3 Kraje. Ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona ČNR č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, bylo zřízeno k čtrnáct VÚSC, tedy krajů. Takže území České republiky je s účinností od 1. ledna 2000 rozděleno na 14 krajů a 77 okresů (okresní úřady byly zrušeny k 31. prosinci 2002) včetně území hlavního města Prahy. Teprve k se začala rozebíhat činnost krajských úřadů, přičemž všechny kraje ustavily odbory regionálního rozvoje, jež mají na starosti některé aktivity ve sféře regionální politiky. koordinace rozvoje územního obvodu kraje a rozvoj odvětví v jejich samostatné působnosti, koncipování vnitřní rozvojové politiky krajů, zpracování a implementace rozvojových programů, stanovení regionálních rozvojových priorit a ovlivňování vývoje regionálních disparit v rámci kraje. Samosprávné orgány krajů Samosprávné orgány krajů (Krajská zastupitelstva) jsou základním článkem politiky regionálního rozvoje na krajské úrovni. V rámci své samostatné působnosti koordinují rozvoj svého kraje a zajišťují zpracování, realizaci a kontrolu plnění programu rozvoje kraje. Dále provádějí hodnocení vnitroregionální úrovně rozvoje, spolurozhodují o alokaci veřejných prostředků, podporujících regionální rozvoj a poskytují dotace a půjčky obcím a jiným právnickým osobám, působícím v obvodu kraje, zřizují právnické osoby k podpoře regionálního rozvoje, např. regionální rozvojové agentury, spolupracují při plnění celostátních úkolů podpory regionálního rozvoje, zajišťují přípravu, realizaci a kontrolu plnění regionálních podpůrných programů včetně programů spolufinancovaných z programu Phare a ze strukturálních fondů. V rámci zajišťování principu partnerství na regionální úrovni koordinují záměry obcí či sdružení obcí ve věcech podpory regionálního rozvoje nadobecního významu. Vedle samostatné působnosti byla krajům svěřena i tzv. přenesená působnost, kterou mají vykonávat ve věcech stanovených zákonem (zejména zákon č. 132/2000 Sb., jež zakotvuje úkoly krajů v řadě úseků státní správy). Do bylo úlohou okresní úrovně dočasné zajišťování některých úkolů spojených s tvorbou a realizací podpory regionálního rozvoje (ve smyslu usnesení vlády č. 258/99 a 511/99 byly okresní úřady zrušeny a jejich činnost nahrazena v úrovni pověřených obcí nebo v úrovni krajů). Zatím není zcela vyřešena role mikroregionů územních obvodů obcí s rozšířenou působností v regionálním rozvoji, i když lze očekávat jejich aktivní zapojení do celého systému regionální politiky. Úlohou obecní úrovně je koncepční a výkonná činnost samosprávných orgánů obcí v oblasti místního rozvoje, jejich iniciační činnost v oblasti řešení nadmístních problémů a definování nadmístních programů a jejich participace na realizaci regionálních programů. Obce Obec ve své samostatné působnosti: spolupracuje s krajem, na jehož území se nachází, při přípravě a realizaci programu územního rozvoje kraje; může podporovat rozvoj podnikatelských aktivit potřebných pro rozvoj regionu, například formou technické a investiční přípravy pro investory podnikatele; může sdružovat své prostředky se sousedními obcemi a dalšími právnickými osobami při zajišťování rozvojových programů společných více obcím. 3
3 NUTS otázka souvislostí Jednotky na území České republiky byly po dohodě s Eurostatem stanoveny následujícím způsobem (Usnesení vlády ČR č. 707 ze dne ): NUTS 1 1 jednotka, tj. celé území České republiky, NUTS 2 8 územních jednotek, v podstatě sdružené nové kraje: Praha (pouze území hlavního města Prahy), Střední Čechy (jenom Středočeský kraj), Jihozápad (Jihočeský a Plzeňský kraj), Severozápad (Karlovarský a Ústecký kraj), Severovýchod (Liberecký, Královéhradecký a Pardubický kraj), Jihovýchod (Jihomoravský a kraj Vysočina), Střední Morava (Olomoucký a Zlínský kraj) a Moravskoslezsko (jenom Moravskoslezský kraj), NUTS 3 14 krajů (VÚSC), LAU 1 (původně NUTS 4) 77 okresů, LAU 2 (původně NUTS 5) obce (cca 6259). Česká republika nemohla při stanovování NUTS příliš argumentovat stabilním územně správním členěním. Proto se přistoupilo zejména u jednotek NUTS 2 k málo geograficky opodstatněnému, ale prakticky poměrně schůdnému řešení, tj. většinou sdružením dvou i více jednotek VÚSC, tedy krajů do NUTS 2. Krajská úroveň odpovídá rozdělení České republiky na statistické územní jednotky NUTS 3. Regiony NUTS 2 jsou tvořeny jednou až třemi jednotkami NUTS 3. Jednotky NUTS 2 byly vytvořeny pro potřeby spojené s koordinací a realizací politiky hospodářské a sociální soudržnosti zákonem č. 248/2000Sb., o podpoře regionálního rozvoje, a jsou označovány jako regiony soudržnosti. Česká republika členění na jednotky NUTS již využila při čerpání prostředků z tzv. předvstupní pomoci, která sestávala z PHARE (přípravný program na Strukturální fondy EU; značná část Phare má předstrukturální charakter), ISPA (program na podporu infrastruktury a životního prostředí, v podstatě příprava na Fond soudržnosti) a SAPARD (program rozvoje zemědělství a venkova; předstrukturální pomoc). V současnosti je zásadní územní jednotkou pro čerpání pomoci ze strukturálních fondů NUTS 2, a to pro cíl Konvergence a rovněž pro cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, v menší míře hraje roli i NUTS 3, a to pro cíl Evropská územní spolupráce. Faktem však je, že v řadě případů NUTS 3, tedy kraje hrají dominantní roli při rozhodování o přijetí projektů k realizaci a jejich spolufinancování. V České republice činila průměrná velikost územně správních jednotek u osmi zrušených krajů (včetně Prahy) tis. obyvatel a 9,86 tis. km 2, u čtrnácti vyšších územně správních celků krajů jenom 737 tis. obyvatel a 5,6 tis. km 2 a v případě okresů (bez Prahy) pak 120 tis. obyvatel a 1 tis. km 2. Další hierarchické úrovně NUTS 4, po nedávné reformě soustavy NUTS nazývaná lokální administrativní jednotka první hierarchické úrovně (LAU 1) a bývalé NUTS 5 nyní LAU 2 dosud legislativní oporu Evropského parlamentu nemají. U obou těchto úrovní nebyla dosud stanovena průměrná velikost (viz. Official Journal of the European Union, L 154, volume 46). Význam mají především LAU 2, tedy v podstatě naše obce. Průměrná velikost LAU 2 (obcí) v ČR je jen 1,6 tis. obyvatel a je významně pod průměrem EU. Určitou územní jednotku je však možné klasifikovat na několika úrovních NUTS. Každý členský stát EU může rozhodnout o dalším hierarchickém členění svého území, přičemž se dále při delimitaci člení úroveň NUTS 3 na nižší jednotky. To tedy znamená, že členský stát má právo si stanovit podrobnější územní členění. Stávající správní jednotky v členských státech jsou prvním kritériem pro definici územních jednotek. Za tímto účelem se správní jednotkou rozumí zeměpisná oblast se správním orgánem, který má pravomoc přijímat správní nebo politická rozhodnutí pro tuto oblast v právním a institucionálním rámci členského státu. To znamená, že lze v blízké budoucnosti podle konkrétních vlastností sídelní struktury bude možné tyto jednotky využít i pro konstrukci nejnižších úrovní NUTS a takto je vhodně využít i pro statistické účely a snad i pro management regionálního rozvoje na nižších úrovních veřejné správy. Mikroregionální úroveň V této kapitole se opírám o výstupy z rezortního výzkumného úkolu Ministerstva vnitra ČR Optimalizace právního a ekonomického prostředí pro rozvoj a zvýšení efektivnosti výkonu územní veřejné správy, zpracovaného v roce 2004 na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity v Brně a na Ústavu veřejné správy a regionálního rozvoje Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity T. Bati ve Zlíně, zejména o pasáže zpracované mnou (Wokoun, 2004, Wokoun, 2004a, Wokoun, 2004b) a Jaroslavem Maryášem (Maryáš, 2004, Maryáš 2004a). Při hodnocení prostorové struktury ČR s cílem navrhnout mikroregionální struktury vhodné pro management regionálního rozvoje se vycházelo ze širokého souboru správních středisek, přičemž tento soubor byl hodnocen z několika hledisek. Předpokládalo se, že tyto obce by měly zajišťovat pro obyvatele svého správního obvodu určité služby v oblasti veřejné správy, které jsou relevantní na mikroregionální hierarchické úrovni, řádově po úroveň současných obcí s rozšířenou působností. Pro hodnocení byla vybrána územně podmíněná zařízení a jejich obvody v působnosti: Ministerstva vnitra ČR (obec pověřená státní správou, obvodní oddělení Policie ČR v roce 2004, stavební úřad, matrika); Ministerstva financí ČR (finanční úřad); Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (úřad práce resp. jeho detašované pracoviště, kontaktní místo státní sociální podpory). Pří hodnocení hierarchické struktury správních středisek lze rozlišit několik úrovní vymezených podle počtu středisek v sídelním systému ČR a podle průměrné populační velikosti obvodů: Do první úrovně prakticky hierarchicky totožné s obcemi s rozšířenou působnosti lze zařadit finanční úřady a úřady práce (včetně detašovaných pracovišť). Druhou úroveň tvoří obvody obcí pověřených státní správou a obvody kontaktních míst státní sociální pomoci. 4
4 Třetí hierarchickou úrovní jsou obvody stavebních úřadů a obvodních oddělení policie. Nejnižší hierarchickou úroveň fakticky již nikoli mikroregionální, ale spíše lokální pak tvoří obvody matrik. Regionální rozdíly do značné míry kopírují rozdíly v průměrných velikostech obcí mezi jednotlivými kraji a jsou tedy do značné míry podmíněny sídelní strukturou daných území. Při vymezování územně správních celků se mnohdy operuje s určitými kriterii, např. s minimální a maximální velikostí územního správního celku, požaduje se alespoň přibližná srovnatelnost celků co do plošné velikosti, počtu obyvatel, eventuálně stupně ekonomického, sociálního a kulturního rozvoje apod. Dále se bere do úvahy dopravní dostupnost. Rovněž jsou nezanedbatelné psychologicko-sociologické argumenty (např. identifikace obyvatel s územím, v němž žijí) a ekonomické aspekty. Přitom je nutno respektovat skutečnost, že územní samospráva je souborem právních, regionálních, ekonomických, politických a kulturních vztahů. Vytváření elementární mikroregionální struktury musí, pokud se má vztahovat k záležitostem veřejné správy, splňovat určitá kritéria na celém území ČR. Nemůže být proto realizováno v libovolných formách ani z územního hlediska. V současné době existuje vysoký počet různých členění teritoria ČR pro účely veřejné správy, proto je nutná mimořádná opatrnost při rozšiřování způsobu členění. Vytváření elementární mikroregionální struktury v záležitostech veřejné správy bude zřejmě možné realizovat ve dvou úrovních, vyšší a nižší. Zásadní otázkou nepochybně je, v jakém územním rozsahu mají být oba uvažované typy elementární mikroregionální struktury vhodné pro management regionálního rozvoje vymezeny, přičemž tyto struktury musí být koncipovány podle konkrétních vlastností sídelní struktury. Tato otázka se velmi úzce váže na evropské myšlení ve vztahu k principu subsidiarity a decentralizace. Tyto principy jsou zásadním východiskem při koncipování elementární mikroregionální struktury vhodné pro optimalizaci výkonu veřejné správy a tedy i pro management regionálního rozvoje na nižších úrovních veřejné správy. V zásadě lze konstatovat, že všechny pověřené obecní úřady (II. stupně) a část obecních úřadů, které vykonávají působnost stavebního úřadu, mohou sloužit po určité korekci (i příp. doplnění) jako základ vyššího stupně elementární mikroregionální struktury pro management regionálního rozvoje na nižších úrovních veřejné správy. V případě elementární mikroregionální struktury na nižší úrovni jde o sídla matričních úřadů jako nejnižší hierarchické úrovně správních obvodů. Matriční úřad lze považovat za významný projev identity obce jeho historie se obvykle počítá nikoliv v letech, ale ve staletích, proto i současné obce, které nedosahují populační velikosti 1 tis. obyvatel tedy považujeme za určitá správní střediska území. Za další kriterium lze považovat rovněž jistou minimální populační velikost obce. Při vytváření elementární mikroregionální struktury v záležitostech veřejné správy byla pozornost rovněž zaměřena na vyšší ze dvou uvažovaných úrovní, tj. kterou představují města a jejich přirozené spádové obvody. V zásadě lze na základě analýzy konstatovat, že všechny pověřené obecní úřady (II. stupně) a část obecních úřadů, které vykonávají působnost stavebního úřadu, mohou sloužit po určité korekci (i příp. doplnění) jako základ vyššího stupně elementární mikroregionální struktury pro management regionálního rozvoje na nižších úrovních veřejné správy. Při určení typů vyšší elementární mikroregionální struktury vhodné pro management regionálního rozvoje na nižších úrovních veřejné správy byla rovněž podstatnou snaha o přiměřené respektování fyzickogeografických charakteristik (jako přírodních bariér, reliéfu, průběhu vodních toků, lesních komplexů apod.), historických a historickogeografických aspektů a dále mikroregionálních, kulturních a sociálních vztahů v území. S tím souvisí i zohlednění historicky podmíněných vztahů v sídelním systému, to znamená přirozených center a jejich mikroregionů. K tomu přistoupila jako další kritérium populační velikost obce, kterou považujeme za jeden ze základních atributů oprávněnosti jejího ustanovení jako centra elementární mikroregionální struktury vhodné pro optimalizaci výkonu veřejné správy. Na základě stanovených kritérií bylo do vyššího stupně elementární mikroregionální struktury zařazeno 603 obcí (bez Prahy), přičemž z tohoto počtu 67 obcí nemá stavební úřad. Celkem 80 obcí se stavebním úřadem nebylo do této úrovně zařazeno. Závěr Poměrně hektický vývoj v české společnosti na začátku devadesátých let se částečně odrazil v postupném a do určité míry i nejednoznačném vytváření české regionální politiky. Až posléze došlo k legislativnímu zabezpečení české regionální politiky příslušným zákonem 4. Současnou situaci v regionální politice nelze vůbec považovat za ideální, bez výhrad vyhovující, a to mj. v souvislosti s relativně nedávným ustavením krajů a přenosem části kompetencí ve sféře regionálního rozvoje na ně, avšak bez odpovídajícího finančního zabezpečení. Velmi významným problémem je nedostatečná odvětvová a regionální spolupráce resp. koordinace. Decentralizace regionální politiky by byla bezpochyby pozitivním jevem, kdyby tento proces nebyl doprovázen některými problémy souvisejícími na jedné straně s příliš rychlým přenosem kompetencí v této sféře na kraje, bez výraznějšího finančního zajištění, na straně druhé s narušováním centrální role regionální politiky, přičemž tato nezbytnost je dána nejenom koordinační rolí pro využití pomoci z Evropských společenství, ale i vládní podporou problémových regionů a koordinací v této oblasti. Příprava České republiky na vstup do Evropské unie, včetně přípravy na přistoupení k systému strukturálních fondů, probíhala celou řadu let. V druhé polovině devadesátých let byl nejvýznamnějším přínosem z pomoci Evropských společenství postupný průnik nových pojetí a přístupů, i způsobů a metod práce do sféry české regionální politiky. Do té doby byla česká regionální politika více méně chápána jako zá- 4 Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, v platném znění 5
5 chranářský systém ve smyslu mimořádné a jednorázové pomoci problémovým regionům. Koncepční přístupy, založené na principu programování, víceleté pomoci problémovým regionům i výraznější roli regionálních orgánů, převládající v Evropské unii se už postupně prosazují i v české regionální politice, a to zejména po roce Lze konstatovat, že pomoc z Evropských společenství výrazně přispěla k formování moderní české regionální politiky zejména z programového a nástrojového hlediska. Management regionálního rozvoje v České republice není však dosud rozvinut na odpovídající úrovni, přetrvávají latentní kompetenční a věcné spory mezi ústřední a krajskou správní úrovní. Bude nutno dobudovat v odpovídající míře management regionálního (a municipálního) rozvoje na mikroregionální úrovni, přesněji řečeno na úrovni obcí s rozšířenou působností a jejich územních obvodů. Regionální politika v současném programovém období Evropské unie, tj až 2013 se stala východiskem pro přípravu regionálních programů rozvoje ( 6 zákona o podpoře regionálního rozvoje) a pro formulaci regionálních přístupů v rámci sektorových a odvětvových politik a programů včetně operačních programů strukturálních fondů. Role centrálního managementu regionálního rozvoje je však bohužel v těchto pozitivních souvislostech oslabena celou řadou synergicky působících negativních jevů zpravidla nejrůznější povahy včetně dosud přetrvávajícího resortismu a personálních problémů. Zvláštní kapitolu však tvoří management regionálního rozvoje na úrovni regionů soudržnosti. U těchto regionů, konkrétně regionálních rad došlo k zásadnímu průlomu v legislativní rovině, přičemž pouze budoucnost ukáže životaschopnost této v podstatě vložené územně správní struktury pro regionální rozvoj. Prostředky poskytnuté z jednotlivých fondů EU zřejmě z krátkodobého i střednědobého hlediska české regiony podpoří, a tím i celé národní hospodářství. Dojde ke zvýšení podpory regionálních a lokálních iniciativ a partnerství. Zároveň lze očekávat prohloubení regionální diferenciace v krátkodobém i střednědobém horizontu, což nesouvisí přímo se vstupem ČR do EU, ale s dlouhodobými trendy vývoje českých regionů. Teprve ve střednědobém, pravděpodobněji však v dlouhodobém výhledu lze očekávat postupné snižování regionálních disparit a zkvalitňování managementu regionálního rozvoje na všech úrovních. English summary (abstract) In this paper the author characterizes the evolution and the present situation of Czech regional policy. He also deals with management and legislation of the Czech regional policy. The Czech public administration faces up to a lot of problems including management and hierarchic structure of the regional policy. In regional development of the Czech Republic there are basic levels: European Union secondary legislation related to regional policy; co-financing of the CR development under strict principles; Czech Republic central administrative authorities; Cohesion Regions (NUTS 2) regional councils; Regions (NUTS 3) regional authorities; Statistical regions at the level of districts regional units for determination of regions with concentrated assistance of the CR; Administrative territory of municipalities with expanded agency (so-called municipalities of the 3rd type); Administrative territory of so-called municipalities of the 2nd type; Micro-regions specific defined association of municipalities often with special character; Municipalities municipal and town authorities; Parts of municipalities. The role of the central administration consists in activities in conception and operation of law making and executive authorities in the area of the regional policy and support of regional development including financial resources of the state budget and relevant legislative measures. The objective of the state support of regional development is growth of economic potential of regions, improvement of their competitiveness, balanced development of the regional structure of the CR and reducing inadequate disparities in the level of economic and social development of regions. The role of Cohesion Regions. Cohesion Regions (NUTS 2) were established for coordination and realization of economic and social cohesion policy, above all for using financial resources of the EU structural funds. Regional Councils are authorities of Cohesion Regions and they dispose of appropriate competency. Role of regions consists in conceptual and operational activity of self-governing regional authorities on the area of regional development, especially: Coordination of development of their territory and development of areas in their separate agency; Conception of internal development policy, processing and implementation of development programs; Defining of regional development priorities and effecting of regional disparities in the territory of the region. The role of municipalities consists in conceptual and operational activity of self-governing authorities of municipalities in the area of municipal development, in initial activity in the area of solution of upon-municipal problems, in definition upon-municipal programs and also in participation in realization of regional programs. In the part of the paper Micro-regional level the author results from outputs of the research project of the Ministry of Interior Optimalization of legal and economic environment for development and improvement of operational effectiveness of territorial public administration, which was processed by researchers from Faculty of Economics and Administration, Masaryk University in Brno and Institute of public administration and regional development of the Faculty of 6
6 Management and Economics, Thomas Bata University in Zlin in He used above all parts of the project processed by him and by Jaroslav Maryáš. For defining territorial administrative units it is often operated with certain criterions, e.g. minimal or maximal territory of territorial administrative units, leastwise approximated comparability of units is requested in measure of area, population, event. level of economic, social and cultural development, transport availability etc. Also psychological and sociological arguments (e.g. identification of population with territory where they live) and economic aspects are important. In the process of defining units it is necessary to respect fact that territorial administration is a set of legal, regional, economic, political and cultural relations. Creation of elementary micro-regional structure will be probably able to realize at two levels lower and higher. For definition of higher elementary micro-regional structure related to management of regional development at the lower level of public administration there was very important to respect characteristics of physical geography (such as natural barriers, relief, rivers, wood complex etc.), historical and history-geographical aspects and also micro-regional, cultural and social relations in territory. There was necessary to take into account historically conditioned relations in settlement, e.g. relations of natural centers and their microregions. The further criterion was population of municipality, which is one of the basic attributes for establishment of municipality as a center of elementary micro-regional structure acceptable for optimalization of public administration effectiveness. On the base of these criterions 603 municipalities (without Prague) were included higher level of elementary micro-regional structure. LITERATURA Blažek, J. (2006): Jakou regionální politiku potřebujeme po vstupu do EU? In: Dočkal, V.: Šest let regionální politiky v ČR šance a limity. Brno: Masarykova univerzita. Mezinárodní politologický ústav. s Hampl, M. (1998): Geographical unevenness in nature and society: law or removable randomness? Acta Universitatis Carolinae. Geographica sv. 34 Supplementum. s Kolektiv autorů (editoři J. Kadeřábková, P. Mates, R. Wokoun, 2008): Úvod do regionálních věd a veřejné správy. 5. rozšířené vydání. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk. 456 str. Maryáš J. (2004): Analýza prostorové struktury ČR z hlediska vztahu mezi správní a sídelní strukturou na úrovni nejnižších mikroregionů. In: Optimalizace právního a ekonomického prostředí pro rozvoj a zvýšení efektivnosti výkonu územní veřejné správy. (CD ROM). MU a UTB. Brno. 7 s. Maryáš J. (2004a): Návrh optimální územní struktury pro základní sdružování při výkonu veřejné správy včetně mapového podkladu pro Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina. In: Optimalizace právního a ekonomického prostředí pro rozvoj a zvýšení efektivnosti výkonu územní veřejné správy. (CD ROM). MU a UTB. Brno s. + mapy OECD Territorial Reviews Czech Republic. Organisation for Economic Co-Operation and Development (2004), Paris, 141 s. Optimalizace právního a ekonomického prostředí pro rozvoj a zvýšení efektivnosti výkonu územní veřejné správy. (CD ROM, 2004). MU a UTB, Brno Vanhove N. (1999): Regional Policy: A European Approach, theory and practice. Aldershot. Ashgate. 636 s. Wokoun R. (2003): Česká regionální politika v období vstupu do Evropské unie. Praha: Oeconomica. 328 str. Wokoun R. (2004): Určení typů elementární mikroregionální struktury vhodné pro optimalizaci výkonu veřejné správy podle konkrétních vlastností sídelní struktury. In: Optimalizace právního a ekonomického prostředí pro rozvoj a zvýšení efektivnosti výkonu územní veřejné správy. (CD ROM). MU a UTB. Brno. 14 s. Wokoun R. (2004a): Návrh optimální územní struktury pro základní sdružování při výkonu veřejné správy (návrh optimální struktury za území celé ČR). In: Optimalizace právního a ekonomického prostředí pro rozvoj a zvýšení efektivnosti výkonu územní veřejné správy. (CD ROM). MU a UTB. Brno. 18 s. + mapy. Wokoun R. (2004b): Souhrn výstupů z výzkumného úkolu Optimalizace právního a ekonomického prostředí pro rozvoj a zvýšení efektivnosti výkonu územní veřejné správy. Ministerstvo vnitra ČR. 16 s. Wokoun R. a kol. (2005): Příprava národních programových dokumentů České republiky pro období Národní rozvojový plán ČR Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Wokoun R. a kol. (2006): Analytické práce, syntéza a dílčí návrhy pro zpracování NSRR ČR Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Wokoun R. a Mates P. (eds., 2006a): Management regionální politiky a reforma veřejné správy. LINDE Praha. 352 s. Wokoun R. a kol. (2007): Regionální rozvoj a jeho management v České republice. Praha: Oeconomica. 250 str. Opatření č. OP13/99, k zavedení klasifikace územních statistických jednotek, uveřejněno v částce 33/1999 Sb. Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků Ústavní zákon ČNR č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky Zákon č. 272/1996 Sb., tzv. kompetenční zákon Zákon č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) Zákon č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, v aktuálním znění 7
Management rozvoje lokální ekonomiky
Management rozvoje lokální ekonomiky Prof. RNDr. René Wokoun, CSc. Příspěvek na konferenci Od regionálního ke globálnímu rozvoji, Vysoká škola regionálního rozvoje 21.5.2015 v Praze Management rozvoje
VíceManagement regionálního rozvoje v České republice
Management regionálního rozvoje v České republice Prof. RNDr. René Wokoun, CSc. Vysoká škola regionálního rozvoje v Praze XVIII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách 17. 19. června 2015 Hotel Rustikal,
VíceZákon o podpoře regionálního rozvoje. Doc. Jaroslav Čmejrek PEF ČZU
Zákon o podpoře regionálního rozvoje Doc. Jaroslav Čmejrek PEF ČZU Základní pojmy region územní celek vymezený pomocí administrativních hranic krajů, okresů, obcí nebo sdružení obcí, jehož rozvoj je podporován
VíceZákon o podpoře regionálního rozvoje. Doc. Jaroslav Čmejrek PEF ČZU
Zákon o podpoře regionálního rozvoje Doc. Jaroslav Čmejrek PEF ČZU Základní pojmy region územní celek vymezený pomocí administrativních hranic krajů, okresů, obcí nebo sdružení obcí, jehož rozvoj je podporován
VíceZákon 248/2000 Sb. Zákon 248/2000 Sb. ze dne 29. června 2000 o podpoře regionálního rozvoje
Zákon 248/2000 Sb. Zákon 248/2000 Sb. ze dne 29. června 2000 o podpoře regionálního rozvoje Datum účinnosti od: 1. ledna 2001 Změny a doplňky předpisu: zákonem 320/2002 Sb. 1. ledna 2003 Parlament se usnesl
VíceVeřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje
Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje 2014-2020 Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014 2020 (SRR) je základním koncepčním dokumentem v oblasti regionálního rozvoje. Dle
VíceSoustava strategických a programových dokumentů ČR
Ministerstva zkoumají společenskou problematiku v okruhu své působnosti, analyzují dosahované výsledky a činí opatření k řešení aktuálních otázek. Zpracovávají koncepce rozvoje svěřených odvětví. (Z kompetenčního
VíceObsah. Předmluva... VII. O knize napsali... IX. Seznam zkratek... XIII. Seznam boxů... XXVII. Seznam obrázků... XXIX. Seznam tabulek...
Předmluva..................................................... VII O knize napsali.................................................. IX Seznam zkratek................................................ XIII
VíceOrganizace veřejné správy v ČR
Organizace veřejné správy v ČR Přednáška č. 4 Územní státní správa JUDr. Marek Starý, Ph.D. Praha, 2011 Územní členění státu Individuální záležitost každého státu V historickém i evropském kontextu se
VíceRegionálního programování
VŠB Technická univerzita v Ostravě Fakulta ekonomická Katedra regionální a environmentální ekonomiky Vybrané kapitoly Regionálního programování (Prozatímní studijní texty) Doc. Ing. Alois Kutscherauer,
VíceREGIONÁLNÍ POLITIKA Ing. Zuzana Trhlínová 1
VŠFS PRAHA, KLADNO REGIONÁLNÍ POLITIKA V ČR 28.2.2009 Ing. Zuzana Trhlínová 1 Regionální politika EU 2000-20062006 Cíl posílení ekonomické a sociální soudržnosti a snížení rozdílů mezi regiony Nástroje
VíceKATALOG VEŘEJNÝCH SLUŽEB
KATALOG VEŘEJNÝCH SLUŽEB Catalogue of public services Ing Renáta Halásková, PhD Vysoká škola logistiky v Přerově, Katedra ekonomických, právních a společenských disciplín e-mail: renatahalaskova@vslgcz
Vícev období 2007-2013 Structural Funds and Their Impact on Rural Development in the Czech Republic in the Period 2007-2013
Strukturální fondy a jejich vliv na rozvoj venkova v ČR v období 2007-2013 Structural Funds and Their Impact on Rural Development in the Czech Republic in the Period 2007-2013 Jiří Kolman Summary In this
VíceIng. Eva Hamplová, Ph.D. Ing. Jaroslav Kovárník, Ph.D.
XIX. MEZINÁRODNÍ KOLOKVIUM O REGIONÁLNÍCH VĚDÁCH ANALÝZA VÝVOJE POČTU PODNIKATELSKÝCH JEDNOTEK V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 2008-2014 ANALYSIS OF ENTREPRENEURSHIP DEVELOPMENT IN THE CZECH REPUBLIC FROM 2008
VícePředvstupní podpora (1) Komunitární programy nástroje k prohlubování spolupráce a řešení společných problémů členských zemí ve specifických oblastech
FONDY EU 1990-2006 Předvstupní podpora Programové období 2000 2006 a její plnění v ČR Předvstupní podpora (1) Komunitární programy nástroje k prohlubování spolupráce a řešení společných problémů členských
VíceProjektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková
Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková 1) Regionální politika 2) Strukturální fondy 3) Operační programy 2007 2013 4) Projektová žádost 5) Aktuální stav čerpání 6) Problémy s Operačními programy strana
VíceOsnova kurzu Vzdělávání vedoucích úředníků - obecná část 00. Úvodní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. 01. Informace ke studiu
Osnova kurzu Vzdělávání vedoucích úředníků - obecná část ní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. 01. Informace ke studiu 02. Informace o kurzu 01. Úvod do managementu ve veřejné správě
VíceOrganizace veřejné správy v ČR
Základní rysy správních reforem po roce 1989 Organizace veřejné správy v ČR Hlavní cíle reforem Transformace Demokratizace Modernizace Východiska po r. 1989 Ekonomická, politická situace Dvě úrovně centrální
VíceRURÁLNÍ SOCIOLOGIE. 2. cvičení Základní pojmy, Území ČR, Klasifikace územních celků ČR
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE 2. cvičení Základní pojmy, Území ČR, Klasifikace územních celků ČR Letní semestr 2015/2016 PEF ČZU Vyučující: Ing. Jakub Petr E-mail: petr@pef.czu.cz Kancelář: PEF/E179 Konzultační hodiny:
VíceProf. RNDr. René Wokoun, CSc. a kol. XV. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách ve Valticích
Prof. RNDr. René Wokoun, CSc. a kol. XV. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách 20. 22. 6.2012 ve Valticích 1 Jak jsou v dosavadním vývoji České republiky naplňovány základní strategické cíle regionálního
VíceProjektové řízení I. doc. Ing. Jaroslav Jánský, CSc.
Projektové řízení I. doc. Ing. Jaroslav Jánský, CSc. Doporučená literatura SVOZILOVÁ, A. Projektový management. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 353 s. ISBN 80-247-1501-5, ROSENAU, M. D. Řízení projektů. 3.
VíceSTRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR 2014+
STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR 2014+ MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR RNDr. Josef Postránecký ředitel odboru rozvoje a strategie regionální politiky STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR základní, střednědobý
VíceINVESTIČNÍ POBÍDKY A STRUKTURÁLNÍ FONDY EU V KONTEXTU ROZVOJE REGIONU SEVEROVÝCHOD
INVESTIČNÍ POBÍDKY A STRUKTURÁLNÍ FONDY EU V KONTEXTU ROZVOJE REGIONU SEVEROVÝCHOD KRISTÝNA BRZÁKOVÁ KAROLÍNA PŘIDALOVÁ 1 AGENDA Seznámení s cíly článku, metodologie Teoretické přístupy k problematice
VíceFondy EU jako nástroj rozvoje města Prostějova. Bc. Markéta Staňková
Fondy EU jako nástroj rozvoje města Prostějova Bc. Markéta Staňková Diplomová práce 2012 ABSTRAKT Diplomová práce se zaměřuje na možnost rozvoje měst a obcí prostřednictvím strukturálních fondů Evropské
VíceREGIONÁLNÍ ROZVOJ. Ing. Václav Kupka, CSc. a kol.
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti VYSOKÁ ŠKOLA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE PRAHA REGIONÁLNÍ ROZVOJ Ing. Václav Kupka, CSc. a kol. PRAHA 2011 Název: Regionální rozvoj Autor: Ing.
VíceSTRUKTURÁLNÍ POLITIKA V ZEMĚDĚLSTVÍ A MOŽNOSTI PODPORY Z FONDŮ EU.
STRUKTURÁLNÍ POLITIKA V ZEMĚDĚLSTVÍ A MOŽNOSTI PODPORY Z FONDŮ EU. Hrabánková M. Jihočeská Univerzita Strukturální fondy v ČR Celkový rozpočet 2004-2006 - 1,45 mld. EUR Fondy: ERDF, ESF, EAGGF, FIFG 5
VíceProgramy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH
Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH REGIONÁLNÍ POLITIKA EU = POLITIKA HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI (HSS) je odrazem principu solidarity uvnitř Evropské unie, kdy bohatší státy
VíceREGIONÁLNÍ ROZMĚR ROZVOJOVÝCH PRIORIT a STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROVZOJE ČR RNDr. Josef Postránecký Ministerstvo pro místní rozvoj
REGIONÁLNÍ ROZMĚR ROZVOJOVÝCH PRIORIT a STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROVZOJE ČR 2014+ RNDr. Josef Postránecký Ministerstvo pro místní rozvoj INTEGROVANÝ ROZVOJ ÚZEMÍ vymezení národních rozvojových priorit -
VíceHODNOCENÍ INOVAČNÍCH VÝSTUPŮ NA REGIONÁLNÍ ÚROVNI
HODNOCENÍ INOVAČNÍCH VÝSTUPŮ NA REGIONÁLNÍ ÚROVNI Vladimír ŽÍTEK Katedra regionální ekonomie a správy, Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova Univerzita, Lipová 41a, 602 00 Brno zitek@econ.muni.cz Abstrakt
VíceROP Severozápad 2009 Vize přestává být snem
ROP Severozápad 2009 Vize přestává být snem listopad 2009 Téma příspěvku: Rok 2013. a co dál? Ing. Lucie Bučinová Příprava kohezní politiky na období 2014 2020 Evropská úroveň Barcova zpráva Program pro
VíceVeřejná správa. Územní vymezení v ČR. Bábíková Hana Kudrová Zuzana Sedláček Tomáš
Veřejná správa Územní vymezení v ČR Bábíková Hana Kudrová Zuzana Sedláček Tomáš Osnova prezentace Vývoj územně správního členění Regionální členění ČR po reformě VS NUTS, Regiony soudržnosti Mikroregiony,
VíceVLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY
VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 14. ledna 2015 č. 21 k Implementačním plánům Strategického rámce rozvoje veřejné správy České republiky pro období 2014-2020, změně Strategického
VíceStrukturální politika EU
Strukturální politika EU Vědomé zásahy regulativní povahy do autonomního fungování tržních sil Cíl: Dosáhnout strukturálních změn, které by trh sám vytvořil buď příliš pozdě nebo vůbec Zabránit takovému
VícePříprava na kohezní politiku EU nadnárodní, národní a krajská úroveň. Workshop pro zástupce ORP Olomouckého kraje,
Příprava na kohezní politiku EU 2014+ - nadnárodní, národní a krajská úroveň Workshop pro zástupce ORP Olomouckého kraje, 26. 4. 2012, Přerov Hlavní milníky Strategie Evropa 2020 3/2010 5. kohezní zpráva
VíceVZDĚLÁVÁNÍ VEDOUCÍCH ÚŘEDNÍKŮ - OBECNÁ ČÁST
VZDĚLÁVÁNÍ VEDOUCÍCH ÚŘEDNÍKŮ - OBECNÁ ČÁST Úvodní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. + Informace o kurzu + Informace ke studiu Úvod do managementu ve veřejné správě + Management jako
VíceANALÝZA POPULAČNÍHO VÝVOJE VE VYBRANÝCH REGIONECH ČR # POPULATION MOVEMENT ANALYSIS IN SELECTED REGIONS OF THE CZECH REPUBLIC. PALÁT, Milan.
ANALÝZA POPULAČNÍHO VÝVOJE VE VYBRANÝCH REGIONECH ČR # POPULATION MOVEMENT ANALYSIS IN SELECTED REGIONS OF THE CZECH REPUBLIC PALÁT, Milan Abstract The paper is aimed at the presentation obtained in the
VíceSWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ
SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SILNÉ STRÁNKY půdně a klimaticky vhodná území pro rozvoj zemědělských aktivit v nepotravinářské produkci
VíceZávěrečná zpráva z třetí etapy projektu
Závěrečná zpráva z třetí etapy projektu ZPRACOVÁNÍ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO PŘÍPRAVU HODNOCENÍ PRŮBĚŽNÉHO PLNĚNÍ CÍLŮ SRR ČR A DOPADŮ KOHEZNÍ POLITIKY NA REGIONY ČR hlavní zpracovatel projektu společnost
VíceProgram rozvoje Karlovarského kraje Úvod Zadavatel: Karlovarský kraj Zpracovatel: EC Consulting a.s.
Program rozvoje Karlovarského kraje 2007-2013 Úvod Zadavatel: Zpracovatel: Karlovarský kraj EC Consulting a.s. 1. Poslání Programu rozvoje Karlovarského kraje 2007-2013 Program rozvoje územního obvodu
VíceZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích
Systém ASPI - 138/2006 Sb. ZÁKON ze dne 14. března 2006, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných zakázkách Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ
VíceStatut Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy
Příloha usnesení vlády ze dne 27. dubna 2016 č. 362 Statut Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy Článek 1 Úvodní ustanovení Rada pro Evropské strukturální a investiční fondy (dále jen Rada
VíceČESKÁ REPUBLIKA. Do slepé mapy doplň názvy krajů a krajských měst: Vyznač do mapy sousedící státy: Vybarvi státní vlajku:
ČESKÁ REPUBLIKA Do slepé mapy doplň názvy krajů a krajských měst: Vyznač do mapy sousedící státy: Vybarvi státní vlajku: Která historická území tvoří ČR? http://www.zemepis.com/images/slmapy/krajem.jpg
Více138/2006 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích
138/2006 Sb. ZÁKON ze dne 14. března 2006, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných zakázkách Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona
VíceSpolečný regionální operační program Aktuální stav a výhledy čerpání ze zdrojů opatření 3.2 Ministerstvo pro místní rozvoj Ing.
Společný regionální operační program Aktuální stav a výhledy čerpání ze zdrojů opatření 3.2 Ministerstvo pro místní rozvoj Ing. Olga Nováková Struktura příspěvku 1. Společný regionální operační program
VíceStrategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje
Konference Zaměstnanost 2015 / Karlovy Vary Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně
Více(Pracovní podklad v rámci koordinace prací na aktualizaci ROP)
ORIENTAČNÍ FINANČNÍ RÁMEC REGIONÁLNÍCH OPERAČNÍCH PROGRAMŮ A JEDNOTNÉHO PROGRAMOVÉHO DOKUMENTU PRO OBDOBÍ 2004 2006 (Pracovní podklad v rámci koordinace prací na aktualizaci ROP) Počínaje rokem vstupu
VíceŘešení. Východiska řešení. Rizika
Podpora ze strukturálních fondů EU jako významný faktor rozvoje českých podniků Operační program Podnikání a Inovace podpora českým podnikům v průběhu sedmi let nového programovacího období Ing. Pavel
VícePROJEKT INSTITUT TRHU PRÁCE PODPŮRNÝ SYSTÉM SLUŽEB ZAMĚSTNANOSTI
PROJEKT INSTITUT TRHU PRÁCE PODPŮRNÝ SYSTÉM SLUŽEB ZAMĚSTNANOSTI Iva Svobodová Abstrakt Cílem projektu je kvalitativní a kapacitní zlepšení a zpřístupnění služeb zaměstnanosti vybudováním Institutu trhu
VíceStatistické hodnocení čerpání finančních prostředků ze Strukturálních fondů EU subjekty z území Libereckého kraje
OBSAH str. Vyhodnocení čerpání ze Strukturálních fondů EU v Libereckém kraji 2 Operační programy 8 52 OP Průmysl a podnikání 8 OP Infrastruktura 16 OP Rozvoj lidských zdrojů 23 OP Rozvoj venkova a multifunkční
VíceObecné informace o možnostech financování ze Strukturálních fondů ČR
Obecné informace o možnostech financování ze Strukturálních fondů ČR Strukturální fondy Strukturální fondy Evropské unie jsou spravovány Evropskou komisí a slouží k financování strukturální pomoci Společenství,
VíceINTEGRATED APPROACH TO THE LANDSCAPE THE INDICATORS OF SUSTAINABLE DEVELOPMENT AS THE TOOL OF THE REGIONAL POLICY OF RURAL SPACE
INTEGRATED APPROACH TO THE LANDSCAPE THE INDICATORS OF SUSTAINABLE DEVELOPMENT AS THE TOOL OF THE REGIONAL POLICY OF RURAL SPACE INTEGROVANÝ PŘÍSTUP KE KRAJINĚ INDIKÁTORY UDRŽITELNOSTI JAKO NÁSTROJ ROZVOJOVÉ
VíceVyužívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce
Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce Martina Sýkorová Odbor evropských fondů Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Přerov, 26. dubna 2007 1 Finanční prostředky SF
VíceDIFERENCOVANÝ EKONOMICKÝ ROZVOJ V REGIONECH ČR POTŘEBA MAKROEKONOMICKÝCH INDIKÁTORŮ PRO ŘÍZENÍ V REGIONECH
DIFERENCOVANÝ EKONOMICKÝ ROZVOJ V REGIONECH ČR POTŘEBA MAKROEKONOMICKÝCH INDIKÁTORŮ PRO ŘÍZENÍ V REGIONECH Miloslav Chlad V rámci EU se v rozhodující míře pro regionální politiku využívá regionální úroveň
VícePodpora sociálního podnikání v ČR pokračuje. CZ /0.0/0.0/15_016/ Projektové období
Podpora sociálního podnikání v ČR pokračuje CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_016/0006098 Projektové období 1. 12. 2016 30. 11. 2021 Podpora sociálního podnikání v ČR pokračuje rozvoj podpůrné sítě lokálních konzultantů,
VíceA PROGRAMOVÉ FINANCOVÁNÍ. JUDr. Martin Netolický Finanční právo
STRUKTURÁLNÍ FONDY EU A PROGRAMOVÉ FINANCOVÁNÍ JUDr. Martin Netolický Právnická fakulta MU Brno Finanční právo 18. března 2008 Základní pojmy Dotace Program, projekt Programové financování Operační programy
VíceSystém regionálního rozvoje a podpora pro MA21
Systém regionálního rozvoje a podpora pro MA21 Místní agenda 21 Cesta ke kvalitní obci Strakonice, 18.6.2008 Ing. Milan Půček, MBA, PhD., I. náměstek ministra milan.pucek@mmr.cz 1 1. Úvod 2. Regionální
VíceModel byl např. publikován v závěrečné výzkumné zprávě z tohoto projektu.
Restrikce veřejných výdajových programů a výdajových aktivit veřejných služeb Prof. PhDr. František Ochrana,DrSc.,katedra veřejných financí, VŠE v Praze Referát je součástí výstupu z výzkumného projektu
VíceStrategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky pro období
Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky pro období 2014-2020 Mgr. et Mgr. Tomáš Jirovec Ministerstvo vnitra Odbor veřejné správy, dozoru a kontroly e-mail: tomas.jirovec@mvcr.cz tel.:
VíceCentrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání
Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání Organizace je držitelem certifikátu ČSN EN ISO 9001:2001. Manažer kvality Vzdělávací modul nabízí vzdělávání pro oblast managementu
Více7 Zabezpečení realizace strategie regionálního rozvoje
7 Zabezpečení realizace strategie regionálního rozvoje ČR OBSAH 7 Zabezpečení realizace strategie regionálního rozvoje ČR 7.1 ORGANIZAČNÍ A INSTITUCIONÁLNÍ ZABEZPEČENÍ REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR 7.1.1 Základní
VíceVýznam hodnocení a vedení indikátorů, problémy a nejasnosti
Název: Školitel: Význam hodnocení a vedení indikátorů, problémy a nejasnosti Prof. Ing. René Kizek, Ph.D. Datum: 28. 11. 2013 Reg.č.projektu: CZ.1.07/2.4.00/31.0023 Název projektu: Partnerská síť centra
VíceJihomoravský 32, , Karlovarský 22, , Královéhradecký 29, , Liberecký 26, ,
Příprava Olomouckého a Zlínského kraje na kohezní politiku EU 2014+ Analýza dopadů politiky soudržnosti v území NUTS2 Střední Morava A) Analýza využívání strukturálních fondů 2007 2011 Kohezní politika
VícePrůběh čerpání strukturálních fondů
Rámec podpory Společenství představuje základní strategii pro rozvoj regionů České republiky na období 2006. Řídicí orgán Rámce podpory Společenství (MMR) plní roli výkonného orgánu, který zajišťuje celkovou
VícePosouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.
Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup
Více6. Současná péče o kulturní hodnoty a památky, organizace, evidence a legislativní zajištění
6. Současná péče o kulturní hodnoty a památky, organizace, evidence a legislativní zajištění 6.1. Legislativní zajištění Ústavní rámec politiky našeho státu obsahuje dokumenty se zakotvením významu kulturních
VíceZávěrečná zpráva projektu č. 165/2003
Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné Transformační a rozvojový program na rok 2003 Závěrečná zpráva projektu č. 165/2003 Program: 1) Program rozvoje bakalářských studijních
VíceSamospráva Delegace Trvalé svěření Decentralizace Vlastním jménem, na vlastní zodpovědnost Právní základ územní samosprávy čl Úst. + speciální
Územní samospráva Obce Samospráva Delegace Trvalé svěření Decentralizace Vlastním jménem, na vlastní zodpovědnost Právní základ územní samosprávy čl.99-100 Úst. + speciální zákony Obec Základní územní
VíceStrategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK
Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)
VíceIng. Eva Hamplová, Ph.D. Ing. Jaroslav Kovárník, Ph.D.
XX. MEZINÁRODNÍ KOLOKVIUM O REGIONÁLNÍCH VĚDÁCH REGIONÁLNÍ DISPARITY KONCENTRACE AKTIVNÍCH PODNIKATELSKÝCH JEDNOTEK V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 2010-2016 REGIONAL DISPARITIES OF CONCENTRATION OF ACTIVE
VícePodpora měst a obcí v oblasti agend veřejné správy v působnosti MV ČR v programovém období 2014-2020
Podpora měst a obcí v oblasti agend veřejné správy v působnosti MV ČR v programovém období 2014-2020 XI. Setkání starostů a místostarostů Libereckého kraje 12. února 2015 Mgr. Jana Menšíková vedoucí samostatného
VíceReferent specialista koordinace a rozvoje územní veřejné správy
Referent specialista koordinace a usměrňování výkonu územní veřejné správy Referent specialista koordinace a usměrňování výkonu územní veřejné správy zajišťuje realizaci koncepcí na úseku rozvoje územní
VícePROGRAMY KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓN A AGLOMERACÍ (PZKO)
PROGRAMY KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓN A AGLOMERACÍ (PZKO) Programy ke zlepšení kvality ovzduší 2014 Součást Střednědobé strategie (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v ČR Pro všechny zóny a aglomerace
VícePARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2006 V. volební období. Návrh zastupitelstva hlavního města Prahy. na vydání
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2006 V. volební období 55 Návrh zastupitelstva hlavního města Prahy na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje,
VíceŘízení bezpečnosti. Místo úloha veřejné správy v řízení bezpečnosti
Řízení bezpečnosti Místo úloha veřejné správy v řízení bezpečnosti Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu
VíceÚzemní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad. Souhrnné zhodnocení 1., 2., 3., 5. a 6. kola výzev
Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad Souhrnné zhodnocení 1., 2., 3., 5. a 6. kola výzev Verze 1.0 ke dni 1. 3. 2011 Územní aspekty implementace Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad
VícePROBLÉMOVÉ REGIONY A JEJICH PŘEDPOKLADY PRO ZHODNOCENÍ PODPOR Z FONDŮ EU
PROBLÉMOVÉ REGIONY A JEJICH PŘEDPOKLADY PRO ZHODNOCENÍ PODPOR Z FONDŮ EU THE PROBLEM REGIONS AND THEIR PRECONDITIONS FOR THE EVALUATION OF THE MEANS FROM THE FUNDS OF THE EUROPEAN UNION Hrabánková, M.,
VícePosílení fiskálního rámce ČR
Posílení fiskálního rámce ČR David PRUŠVIC odbor Finanční politika Národní rozpočtové rámce: Evropská legislativa a zkušenosti z EU 9. října 2014, Praha, Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR České republiky,
Více(2008) Jak získat peníze z Evropy Možnosti čerpání finančních prostředků z ESF
6. dubna 2006 Jak získat peníze z Evropy Možnosti čerpání finančních prostředků z ESF 1. Období do 31. prosince 2006/31. prosince 2008 2. Obdobní od 2007 do 2013 /2015!!!!!! ""!!!! ## 2004-2006 (2008)
VíceV/3 Veřejný pořádek, prevence kriminality, protidrogová prevence
V/3 Veřejný pořádek, prevence kriminality, protidrogová prevence Cíl kapitoly Cílem kapitoly je poskytnout vedoucím úředníkům územních samosprávných celků základní informace o problematice zajišťování
VíceMetodická příručka pro zpracování strategických rozvojových dokumentů mikroregionů monitoring mikroregionů.
Metodická příručka pro zpracování strategických rozvojových dokumentů mikroregionů monitoring mikroregionů. Vladimíra Labounková Ústav územního rozvoje, Brno Co jsou mikroregiony? V rámci České republiky
VíceKonference Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Řídicí orgán OPPI
Konference Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Řídicí orgán OPPI 9. prosince 2010, Praha Clarion Congress Hotel, Praha Operační program Podnikání a inovace 2007-2013 2013
VíceObce a evropské fondy v období 2014-2020. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj
Obce a evropské fondy v období 2014-2020 Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Evropský fond pro regionální rozvoj Evropské strukturální a investiční fondy 2014
VíceVýzvy pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů
Výzvy pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů Ministerstvo vnitra Odbor strukturálních fondů Ing. Radka Soukupová 7.4.2009 Ministerstvo vnitra ČR tzv. zprostředkující subjekt pro Integrovaný operační
VíceHistorie a vývoj organizace veřejné správy na území dnešní České republiky. Reforma organizace veřejné správy v České republice
Historie a vývoj organizace veřejné správy na území dnešní České republiky. Reforma organizace veřejné správy v České republice MP313K Úvod do studia veřejné správy 4. přednáška 20. 10. 2016 JUDr. Lukáš
VíceAktuální a očekávaný stav veřejné správy. Mgr. Jana Vildumetzová Náměstkyně ministra vnitra pro řízení veřejné správy Ministerstvo vnitra září 2015
Aktuální a očekávaný stav veřejné správy Mgr. Jana Vildumetzová Náměstkyně ministra vnitra pro řízení veřejné správy Ministerstvo vnitra září 2015 Veřejná správa jako služba blízká občanům Budou prověřeny
VíceVývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský
Katedra ekonomie kek@opf.slu.cz kek.rs.opf.slu.cz Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský Doc. Ing. Pavel Tuleja, Ph. D. Ing. Karin Gajdová Obchodně podnikatelská
VíceMilan Viturka Kvalita podnikatelského prostředí v České republice
Milan Viturka Kvalita podnikatelského prostředí v České republice Přednáška pro MUES 17. 3. 2010 Hodnocení kvality podnikatelského prostředí Praktický cíl hodnocení kvality podnikatelského prostředí (KPP):
VíceÚřad vlády České republiky
Úřad vlády České republiky Oddělení boje s korupcí Sine 27/2015-OKK V Praze 14. dubna 2015 Výtisk č.: S t a n o v i s k o Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí k návrhu novely zákona o Nejvyšším kontrolním
VíceV Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y
V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava
VíceSouhrnná zpráva za dílčí cíl DC002
Sociální kapitál jako faktor ovlivňující regionální disparity a regionální rozvoj (SOFARR) Evidenční číslo projektu WD-13-07-1 Doba řešení projektu 1.4.2007-31.12.2011 Souhrnná zpráva za dílčí cíl DC002
VíceKraje ČR a čerpání ze zdrojů EU
Kraje ČR a čerpání ze zdrojů EU Kongresovécentrum Praha 8. prosince 2005 Obsah Programovéobdobí 2004-2006 Příprava programů Implementace programů Příprava projektů krajů Podpora ostatních subjektů Programovéobdobí
VíceStudijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Krizové řízení v České republice. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D.
Studijní texty Název předmětu: Krizové řízení Téma: Krizové řízení v České republice Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace
VíceObecná a regionální ekonomie
Obecná a regionální ekonomie 1) Ekonomie (předmět zájmu, pojetí); podstata a funkce regionální ekonomie 2) Neoklasické a neoliberální modely v regionální ekonomii 3) Keynesiánské a strukturalistické přístupy
VíceZASTUPITELSTVO HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ. Zastupitelstva hlavního města Prahy
ZASTUPITELSTVO HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ Zastupitelstva hlavního města Prahy číslo 19/03 ze dne 25.5.2000 k návrhu Strategického plánu hl. m. Prahy Zastupitelstvo hlavního města Prahy I. schvaluje
VíceSTRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ ČESKÝCH OBCÍ A MĚST. Jiří Ježek, Západočeská univerzita v Plzni
STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ ČESKÝCH OBCÍ A MĚST Jiří Ježek, Západočeská univerzita v Plzni Příspěvek je výstupem řešení projektu Technologické agentury ČR Strategické plánování obcí, měst a regionů: výzvy, problémy,
VíceDISPARITY KRAJŮ ČR. Pavla Jindrová Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní, Ústav matematiky
DISPARITY KRAJŮ ČR Pavla Jindrová Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní, Ústav matematiky Abstract: The Czech Republic is structured among 14 regions (NUTS3). The comparison among regions of
VíceDigitální ekonomika a společnost Ing. Petr OČKO, Ph.D. náměstek ministryně
Digitální ekonomika a společnost Ing. Petr OČKO, Ph.D. náměstek Digitální ekonomika Rozsáhlá a postupná celospolečenská změna, spojená s digitalizací, internetem věcí, služeb a lidí; Nový způsob propojení
VíceMANAGEMENT VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ Úvodní přednáška. Mgr. Dušan Kučera, Ph.D., MBA
MANAGEMENT VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ Úvodní přednáška Mgr. Dušan Kučera, Ph.D., MBA ZS 2016/2017 1 MANAGEMENT VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ Cíl kurzu: - nabídnout studentům nový pohled na fungování veřejné správy v ČR. -
VíceZákon o zeměměřických a katastrálních orgánech (1)
Zákon o zeměměřických a katastrálních orgánech (1) ZÁKON O ZEMĚMĚŘICKÝCH A KATASTRÁLNÍCH ORGÁNECH Prohloubení nabídky dalšího vzdělávání v oblasti zeměměřictví a katastru nemovitostí ve Středočeském kraji
VíceMAS jako nástroj spolupráce obcí, projekt Sdružení místních samospráv ČR. Tomáš Chmela, tajemník SMS ČR
MAS jako nástroj spolupráce obcí, projekt Sdružení místních samospráv ČR Tomáš Chmela, tajemník SMS ČR HLAVNÍ OKRUHY ČINNOSTI SMS ČR Pracovní skupina pro financování samospráv Pracovní skupina pro agendu
Více