VI. SEZNAM PŘÍLOH 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10) 11) 12) 13) 14) 15) 16) 17) 18) 19) 20) 21) 22) 23)

Transkript

1 VI. SEZNAM PŘÍLOH 1) Dotazník kvality života SF-36 2) Seznam komplexních cerebrovaskulárních center, rozložení v rámci České republiky 3) Dotazník spokojenosti, Cardinal Hill Healthcare System 4) Dotazník spokojenosti 5) Německý indikátor kvality rehabilitační péče (v anglickém znění) 6) Standard Spojené akreditační komise, 5.9. Léčebná rehabilitační péče 7) Standard Cévní mozková příhoda, fyzioterapie 8) Standard komplexní léčby spasticity po cévní mozkové příhodě 9) Standard pro léčbu botulotoxinem 10) Standard komlexní léčby spasticity v dospělosti za použití botulotoxinu 11) Indikátor kvality rehabilitace u pacientů s cerebrovaskulárním onemocněním 12) Indikátor kvality rehabilitace, ukázka administrovaného indikátoru 13) Barthelův Index 14) Rivermeadské hodnocení hybnosti, znění textu v anglickém jazyce 15) Deseti metrový test chůze, záznamový arch v originálním znění 16) Fugl-Meyerovo vyšetření horní končetiny 17) Modifikovaný Frenchayský test paže 18) Montrealský kognitivní test 19) Mississippský afaziologický screeningový test 20) Hamiltonova škála deprese 21) Kanadské hodnocení výkonu zaměstnávání, záznamový arch 22) Dotazník spokojenosti pacienta s lůžkovými službami oddělení nemocnice 23) Projekt diplomové práce 112

2 VII. PŘÍLOHY 113

3 1) Dotazník kvality života SF

4 115

5 2) Seznam komplexních cerebrovaskulárních center, rozložení v rámci České republiky 116

6 3) Dotazník spokojenosti, Cardinal Hill Healthcare System 117

7 118

8 4) Dotazník spokojenosti, Inpatient Rehabilitation Facility 119

9 120

10 121

11 5) Německý indikátor kvality rehabilitační péče (v anglickém znění) 122

12 123

13 6) Standard Spojené akreditační komise, 5.9. Léčebná rehabilitační péče 124

14 7) Standard Cévní mozková příhoda, fyzioterapie 125

15 126

16 8) Standard komplexní léčby spasticity po cévní mozkové příhodě 127

17 128

18 9) Standard pro léčbu botulotoxinem 129

19 130

20 10) Standard komlexní léčby spasticity v dospělosti za použití botulotoxinu 131

21 11) Indikátor kvality rehabilitace u pacientů s cerebrovaskulárním onemocněním 132

22 133

23 12) Indikátor kvality rehabilitace, ukázka administrovaného indikátoru 134

24 13) Barthelův Index 135

25 14) Rivermeadské hodnocení hybnosti, znění textu v anglickém jazyce 136

26 137

27 138

28 139

29 15) Deseti metrový test chůze, záznamový arch v originálním znění 140

30 16) Fugl-Meyerovo vyšetření horní končetiny 141

31 142

32 17) Modifikovaný Frenchayský test paže 143

33 18) Montrealský kognitivní test 144

34 19) Mississippský afaziologický screeningový test 145

35 146

36 20) Hamiltonova škála deprese 147

37 148

38 21) Kanadské hodnocení výkonu zaměstnávání, záznamový arch 149

39 150

40 22) Dotazník spokojensti pacienta s lůžkovými službami oddělení nemocnice 151

41 23) Projekt diplomové práce UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta humanitních studií Katedra řízení a supervize v sociálních a zdravotnických organizacích Projekt diplomové práce Management kvality rehabilitace u pacientů s cerebrovaskulárním onemocněním Praha, prosinec 2014 Bc. Tereza Sádlová osobní číslo: imatrikulační ročník

42 Název diplomové práce: Management kvality rehabilitace u pacientů s cerebrovaskulárním onemocněním Klíčová slova: kvalita rehabilitace management kvality zdravotní péče služby standard indikátor 1) Formulace a vstupní diskuze problému Pojmy jako kvalita zdravotní péče a kvalita zdravotních zařízení jsou ve všech vyspělých zemích součástí stávajících zdravotních reforem. (Hejduková, 2013) Dále ve své literatuře popisuje situaci, kdy kvalita zdravotnictví či kvalita poskytované zdravotní péče jsou pojmy, které v posledních letech hrají důležitou roli nejen na úrovni zdravotní politiky, ale také na úrovní celého národního hospodářství. Murgaš (1998) tato tvrzení potvrzuje a dále uvádí, že kvalita zdravotnictví a kvalita poskytované zdravotní péče hrají důležitou roli v celém národním hospodářství. Nejvýznamnější důvody, kvůli kterým se toto děje, popisuje jako ekonomickou efektivnost, přirozenou snahu zdravotnického personálu o zlepšení vlastní činnosti a standardy pro hodnocení končených i průběžných výsledků zdravotní péče u jednotlivých zdravotnických zařízení. Hejduková (2013) popisuje další důvod pro sledování řízení kvality. Je jím skutečnost, že lékařská věda a technologie v oblasti zdravotnictví jdou obrovským tempem dopředu. Toto se zároveň automaticky nepromítá do vysoké kvality poskytovaných služeb, které jsou příjemci těchto služeb právem očekávány. Podstatné je uvědomit si, že kvalita poskytovaných služeb je konkurenční výhodou každého zdravotnického zařízení. Velmi důležitou roli hraje nastavení a dodržování určitých standardů v poskytování zdravotní péče a mimo jiné také perodické hodnocení spokojenosti pacientů se službami, které poskytuje dané zdravotnické zařízení. Mátl et al. (2009) poukazuje, že konkurence v oblasti kvality je stále obtížně uchopitelná a že k objektivnímu srovnání chybí nejen dostatečné informace o kvalitě posuzovaných úkonů v jednotlivých zdravotnických zařízeních, ale většinou také dostatečně definované zdravotnické indikátory, které by dílčí dimenze kvality zachycovaly. Murgaš (1998) toto tvrzení potvrzuje a dále varuje, že chybí kontrola a zpětná vazba. Také Zákon č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování zavádí v paragrafu 47 povinnost pro poskytovatele léčebné péče v oblasti kvality a bezpečí zavést interní systém hodnocení kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb. Pojmy jako kvalita v rehabilitaci, kvalita v poskytování rehabilitační péče nebo indikátor kvality rehabilitační péče jsou poměrně nové a nemají ve své historii ještě své pevné a jasně vymezené místo. Při poskytování rehabilitačních služeb se stejně jako to uvádí zákon o zdravotních službách poskytuje zdravotní péče, tudíž by mělo každé oddělení rehabilitace nebo každé rehabilitační zdravotnické zařízení mít svůj vlastní interní systém pro zpětnou kontrolu kvality. 153

43 Je tedy velmi žádoucí dostatečně definovat zdravotnické indikátory, které by dílčí dimenze kvality zachycovaly. Klinický indikátor 1 je charakterizován jako měření nebo škálování jednotlivých položek poskytované péče, který pokud je prováděn v určitém časovém měřítku, poskytuje důkaznou metodu hodnocení kvality a bezpečí poskytované na úrovni zdravotnického systému. Dle dokumentů Oddělení řízení kvality zdravotní péče Ústřední vojenské nemocnice Vojenské fakultní nemocnice v Praze jsou indikátory kvality určeny pro dlouhodobé sledování kvality poskytované zdravotní péče, srovnávají zdravotníky, jednotlivá oddělení, nemocnice a také obecně národní zdravotní služby. V jejich kompetenci je také sledovat účinnost nově zavedených systémů, identifikovat odchylky a nepříznivé trendy. Popiusjí dva základní druhy indikátorů: 1) Indikátory kvality klinické sledující např. nutrici, medikační pochybení, podávání krve a krevních derivátů, nemocniční infekce, chirurgickou péči a anestezii. 2) Indikátory kvality manažerské sledující např. jednotlivé selhání techniky, nedostupnost materiálu a léčiv, dále řízení rizik, spokojenost pacientů a spokojenost personálu, demografické údaje a finanční hospodaření. V rámci rehabilitační péče obecně nejsou klinické indikátory poskytované péče zatím velmi rozšířeny. Jelikož se tato diplomová práce zabírá cílovou skupinou pacientů s cerebrovaskulárním onemocněním, rehabilitační péče je zde omezena na dílčí součásti fyzioterapie a ergoterapie. Fyzioterapeutické indikátory poskytované péče některé nemocnice již ve svém interním systému hodnocení mají a periodicky je vyplňují, s ergoterapeutickými indikátory poskytované péče jsem se zatím nikde v České republice nesetkala (výjimkou toho je indikátor, který byl vytvořen na Oddělení rehabilitace a fyzikální medicíny Ústřední vojenské nemocnice Vojenské fakultní nemocnice Praha). Pro praktické účely mne tedy velmi zajímá otázka implementace těchto indikátorů a jejich praktické využití. Klinické indikátory použitelné v rehabilitační sféře musí jistě obsahovat funkční hodnocení pacienta, jelikož toto hodnocení vypovídá o míře funkčního postižení, dále umožňuje stanovit funkční potenciál rehabilitanta, funkční prognózu, efektivitu terapie a objektivizuje stav pacienta. 2 Granger (2013) ve svém článku uvádí, že funkční hodnocení v rehabilitaci jsou relativně nový termín a v minulosti vznikly jako jakékoli systematické pokusy o objektivní měření stupňů, ve kterých je pacient schopen dosahovat výsledků v určitých oblastech. Popisuje, že praxí se funkční hodnotící škály prokázaly jako velmi validní a reliabilní, často také schopny být využity pro klinické testování. Jednotlivé položky těchto škál by měly dokumentovat změny zdravotního a funkčního stavu při přijetí, v průběhu terapií a při samotném ukončení terapie

44 Na funkční hodnotící škály nahlíží Granger (2013) dvěma způsoby obecně a specificky. Specifické funkční hodnocení měří aktivity běžného denního života jejich výkon v základních dovednostech (např. příjem jídla a pití, osobní hygiena, oblékání, mobilita a lokomoce, kontinence) a také mohou měřit kognitivní funkce pacienta. Zdravotní pracovníci těmito funkčními škálami měří jak závislý nebo nezávislý je pacient při výkonu těchto funkčních úkolů. Obecné funkční hodnocení se v zásadě zaměřují na kvalitu života, která zahrnuje širokou škálu položek, které jsou nutné zohlednit (např. vedle mobility a lokomoce také emoční stránku). Tyto škály jsou využívány k měření subjektivního pohledu pacienta, kteří zde mohou více vyjádřit rozdíly stavu jejich funkčního zdraví před a po terapiemi. Součástí indikátorů poskytované rehabilitační péče by tedy měly být výše uvedené škály, které pomohou objektivně stanovit kvalitu poskytované rehabilitační péče. 2) Teoreticko-metodologické východisko práce Svojí diplomovou prací bych chtěla všechny rehabilitační pracovníky vybídnout k řešení složité situace na poli rehabilitace, tedy k objektivní kontrole jejich prováděné práce a tím umožnit srovnání kvality jejich poskytované péče. Nejedná se o kontrolu prováděné práce, nýbrž lépe řečeno o osvobození se od nedostatků, jelikož konkurence v poskytování rehabilitačních služeb poměrně stoupá a jedině dobře odvedená práce a její objektivní zhodnocení a prokázání může přispět ke konkurenčním výhodám. Chtěla bych kvantitativním výzkumem odpovědět na otázky co jednotlivý indikátor vypoví o stavu pacienta, jak je využitelný pro praxi obecně (jestli jej bude možné využívat na jakémkoli rehabilitačním oddělení, jestli bude pro všechny pacienty atd.) a zda je vidět srovnání v čase, zda je využitelný pro statistické údaje a zda jsou jeho výsledky prezentovatelné např. v ročních evaluačních zprávách, zda odhalí chyby při poskytování péče apod. Kvantitativní výzkum bych prováděla analýzou dokumentů (srovnání indikátorů z let , na jejichž tvorbě jsem se sama podílela), také by mne zajímala všeobecná informovanost o potřebě těchto indikátorů a jejich užívání v praxi (dotazníkovou formou po náhodně vybraných rehabilitačních zařízení v České republice). Dále bych chtěla prezentovat indikátor ergoterapeutické péče a indikátor dokumentace fyzioterapeuta a navrhnout, jak více by tento indikátor mohl být rozšířen o funkční hodnocení, které by zahrnovalo stanovení cílů rehabilitace a jejich vývoj v časem s eventuelním dosažením/nedosažením. Pro cílovou skupinu pacientů jsem si vybrala pacienty s cerebrovaskulárním onemocněním, jelikož problematika jejich onemocnění a z nich vycházející motorické a kognitivní deficity je velmi zajímavá. Já sama pracuji jako ergoterapeutka v cerebrovaskulárním centru, proto se chci touto cílovou skupinou zabývat. 155

45 3) Harmonogram tvorby diplomové práce Listopad až prosinec studium odborné literatury Leden studium dokumentů (indikátory z dřívějších let, jejich zpracování a analýza, analýza indikátorů za rok 2014, tvorba dotazníku) Únor rozeslání dotazníků a jejich návratnost Březen analýza dotazníkového šetření, stanovení výsledků Duben kompletace indikátorů, návrh nového indikátoru se zahrnutým funkčním hodnocením a cílů pacienta) Květen finalizace diplomové práce. Celý proces tvorby diplomové práce bude prokládán pravidelnými konzultacemi s vedoucí diplomové práce. Tvorba teoretické části bude probíhat kontinuálně přes měsíce prosinec 2014 až květen

46 Seznam literatury: 1) AMBLER, Zdeněk. Základy neurologie. 7. vyd. Praha: Galén, 2011, 351 s. ISBN ) ČESKO. Ministerstvo zdravotnictví. Péče o pacienty s cerebrovaskulárním onemocněním v České republice. In: Věstník ministerstva zdravotnictví České republiky. 2010, částka 2, s Dostupný také z: 3) ČESKO. Ministerstvo zdravotnictví. Metodický pokyn Péče o pacienty s akutní cévní mozkovou příhodou (triáž pacientů, spádové oblasti KCC/IC, indikátory výkonnosti a kvality KCC/IC). In: Věstník ministerstva zdravotnictví České republiky. 2012, částka 10, s Dostupný také z: 4) ELDAR, Reuben. Quality of care in rehabilitation medicine. In: Rehabilitation Centre Raanana, Israel, 1999, s International journal for Quality in Health Care: Volume 11, Number 1. Dostupné z: 5) GLADKIJ, Ivan. Management ve zdravotnictví. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2003, xii, 380 s. ISBN ) GRANGER, Carl V a Rene CAILLIET. Quality and outcome measures for rehabilitation programs: Measuring outcomes in rehabilitation medicine. Medscape [online]. 2013, no. 1, Updated 28 August 2013 [cit ]. Dostupné z: 7) LIPPERTOVÁ-GRÜNEROVÁ, Marcela. Neurorehabilitace. 1. vyd. Praha: Galén, 2005, 350 s. ISBN ) MADAR, Jiří. Řízení kvality ve zdravotnickém zařízení: vážně i nevážně k prosperitě nemocnic a spokojenosti pacientů. 1. vyd. Praha: Grada, 2004, 248 s. ISBN ) MÁTL, Ondřej. Zdravotnictví za hranicemi: přehled vybraných reformních opatření v evropských zemích. Praha: Kulatý stůl k budoucnosti financování zdravotnictví v ČR, 2009, 81 s. ISBN ) SPOJENÁ AKREDITAČNÍ KOMISE. Akreditační standardy pro nemocnice: obsahující hodnotící požadavky specifikované v příloze č. 1 vyhlášky MZ ČR č. 102/2012 Sb., o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče. 3. vyd. Praha 10: Tigis, ISBN