ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ"

Transkript

1 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne KOM(2011) 847 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ o dosažených výsledcích a o kvalitativních a kvantitativních aspektech provádění Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí za období (zpráva předložená podle čl. 48 odst. 3 písm. b) rozhodnutí Rady 2007/435/ES ze dne 25. června 2007)

2 ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ o dosažených výsledcích a o kvalitativních a kvantitativních aspektech provádění Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí za období (zpráva předložená podle čl. 48 odst. 3 písm. b) rozhodnutí Rady 2007/435/ES ze dne 25. června 2007) CS 2 CS

3 1. ÚVOD Evropská unie vytvořila pro období obecný program Solidarita a řízení migračních toků s celkovými přidělenými prostředky na současné programy ve výši 4,032 milionu EUR 1. Program se skládá ze čtyř fondů a má za cíl spravedlivé rozdílení úkolů mezi členské státy, pokud jde o finanční zatížení v důsledku zavádění integrovaného řízení vnějších hranic EU a provádění společných politik v oblasti azylu a imigrace 2. Jedním z těchto čtyř fondů je Evropský fond pro integraci státních příslušníků třetích zemí 3 (dále jen fond ), zřízený na období s orientačním celkovým rozpočtem 825 milionů EUR. Podle základního aktu o zřízení fondu (tj. výše uvedeného rozhodnutí Rady) Komise předloží průběžnou zprávu o dosažených výsledcích a o kvalitativních a kvantitativních aspektech provádění fondu 4. Zpráva přináší výsledky, jichž bylo dosaženo v ročních programech 2007, 2008 a 2009, na základě zpráv podaných členskými státy v první polovině roku a doplněné o informace, které měla Komise k dispozici v prvním čtvrtletí roku CÍL FONDU, ROZSAH PŮSOBNOSTI, ÚČEL A PRIORITY Obecným cílem fondu je podpora členských států v jejich úsilí umožnit státním příslušníkům třetích zemí pocházejícím z odlišného hospodářského, sociálního, kulturního, náboženského, jazykového a etnického prostředí, aby splnili podmínky pobytu, a usnadnit jim integraci do evropské společnosti. Fond se zaměřuje především na akce v souvislosti s integrací nově příchozích státních příslušníků třetích zemí. V zájmu podpory uvedeného cíle fond přispívá k vypracování a provádění vnitrostátních strategií integrace státních příslušníků třetích zemí ve všech aspektech společnosti, zejména s přihlédnutím k zásadě, že integrace je obousměrný dynamický proces vzájemného přizpůsobování všech přistěhovalců a obyvatel členských států. Rozsah působnosti fondu zahrnuje legálně pobývající státní příslušníky třetích zemí, tj. každého, kdo není občanem EU ve smyslu čl. 17 odst. 1 Smlouvy, ale nezahrnuje cílovou skupinu Evropského uprchlického fondu. Fond přispívá k dosahování těchto zvláštních cílů: a) usnadnit rozvoj a vedení řízení o přijetí, která se týkají procesu integrace státních příslušníků třetích zemí a která tento proces podporují; Veškeré číselné údaje ve zprávě se zakládají na současných prostředcích, o kterých doposud rozhodl rozpočtový orgán, pokud není uvedeno jinak. KOM(2005) 123 v konečném znění. Rozhodnutí 2007/435/ES, Úř. věst. L 168, , s. 18. Ustanovení čl. 48 odst. 3 písm. b) základního aktu. Souhrn a zprávy jednotlivých zemí jsou k dispozici na adrese CS 3 CS

4 b) rozvíjet a provádět proces integrace nově příchozích státních příslušníků třetích zemí v členských státech; c) zvýšit schopnost členských států rozvíjet, provádět, monitorovat a vyhodnocovat politiky a opatření pro integraci státních příslušníků třetích zemí; d) vyměňovat si informace a osvědčené postupy a spolupracovat v rámci členských států a mezi nimi, pokud jde o rozvoj, provádění, monitorování a vyhodnocování politik a opatření pro integraci státních příslušníků třetích zemí. Členské státy většinou využívají fondu prostřednictvím metody sdíleného řízení. Rozpočet EU se prostřednictvím ročních programů předkládaných členskými státy snaží podpořit aktivity členských států v oblasti integrace státních příslušníků třetích zemí podle specifických vnitrostátních nebo místních okolností, jakož i budování kapacit veřejných a soukromých služeb určených státním příslušníkům třetích zemí. Aktivity jsou spolufinancovány v souladu se strategickými zásadami Komise 6, které stanovují čtyři priority: 1) provádění opatření pro uvedení společných základních zásad pro politiku v oblasti integrace přistěhovalců v Evropské unii do praxe; 2) vypracování ukazatelů a metodik hodnocení pro posouzení pokroku, úpravu politik a opatření a pro usnadnění koordinace srovnávacího vzdělávání; 3) budování politických kapacit, koordinace a budování mezikulturních kompetencí v členských státech na různých úrovních a v různých vládních resortech a 4) výměna zkušeností, osvědčených postupů a informací v oblasti integrace mezi členskými státy. Členské státy musí provést alespoň tři z uvedených priorit, z nichž priority 1 a 2 jsou povinné, ale mnohé členské státy se rozhodly provést všechny čtyři. Strategické zásady dále stanovily pět zvláštních priorit, které lze uplatnit spolu s kteroukoli z výše uvedených priorit. Každý projekt, který provádí jednu nebo více zvláštních priorit, může získat vyšší podíl financování ze strany EU. Zvláštní priority jsou následující: Zvláštní priorita 1: Zapojení státních příslušníků třetích zemí jako prostředek prosazování jejich integrace ve společnosti (Aktivity za účasti státních příslušníků třetích zemí při vypracování a provádění integračních politik a opatření); Zvláštní priorita 2: Konkrétní cílové skupiny (Aktivity, včetně programů a činností zaměřených na začleňování, jejichž hlavním cílem je zabývat se zvláštními potřebami konkrétních skupin, jako jsou ženy, mládež a děti, starší občané, negramotné osoby a postižené osoby); Zvláštní priorita 3: Inovační programy a činnosti zaměřené na začleňování (Aktivity vedoucí k vypracování inovačních programů a činností s cílem začlenit státní příslušníky třetích zemí, mj. umožnit jim, aby mohli pracovat a zároveň studovat, např. formou večerních kursů, zrychleného studia, dálkového studia či studia prostřednictvím internetu); Zvláštní priorita 4: Mezikulturní dialog (Aktivity zaměřené na podporu vzájemné interakce a výměny, např. formou mezikulturního dialogu, jejichž cílem je zejména vyřešit možný konflikt způsobený kulturními a náboženskými rozdíly, a zlepšit tak integraci státních příslušníků třetích zemí do společností členských států, jejich hodnot a způsobu života); 6 Rozhodnutí Komise K(2007) 3926 ze dne CS 4 CS

5 Zvláštní priorita 5: Zapojení hostitelské společnosti do procesu integrace (Aktivity, které se zabývají účinnými způsoby zvyšování povědomí a aktivního zapojení hostitelské společnosti do procesu integrace). Kromě národních programů může Komise až 7 % zdrojů EU, které má ročně k dispozici, využít přímo prostřednictvím akcí Společenství pro nadnárodní projekty, studie a další typy aktivit v zájmu EU. V rozpočtových letech se z rozpočtu EU financovaly přípravné aktivity, zejména Přípravné akce na podporu integrace státních příslušníků třetích zemí INTI. Tento nástroj přinesl první praktické zkušenosti s nadnárodními projekty, a pomohl tak organizacím různých typů v členských státech připravit se na spuštění fondu v roce ROZPOČTOVÉ ZDROJE Následující tabulka uvádí rozpočtové zdroje Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí na období Tabulka č. 1 Rozpočet EU pro Evropský fond pro integraci státních příslušníků třetích zemí na roky Částky v EUR EUR ( * ) 2013 ( * ) Celkem Členské státy celkem Akce Společenství CELKEM * Skutečné prostředky od roku 2007 do roku 2011 včetně. Částky na rok 2012, jak jsou uvedeny v návrhu rozpočtu. Částky na rok 2013 jsou předběžné. Na provádění fondu se podílejí všechny členské státy kromě Dánska v souladu s Protokolem o postavení Dánska připojeným ke Smlouvě o Evropské unii. Zdroje, které jsou k dispozici pro národní programy, se rozdělují každoročně mezi ostatních 26 členských států na základě dvou kritérií: i) počtu legálně pobývajících státních příslušníků třetích zemí v každém členském státě během předchozích tří let a ii) počtu státních příslušníků třetích zemí (vyjma některé zvláštní kategorie), kteří získali povolení vydávané každým členským státem k pobytu na jeho území v průběhu předchozích tří let; uplatňují se váhové koeficienty. Maximální příspěvek fondu na projekty ve členských státech je stanoven na 50 % celkových nákladů na akci a na 75 % pro členské státy, které mohou čerpat z fondu soudržnosti, a pro akce zahrnující zvláštní priority vymezené ve strategických zásadách. 7 Hodnocení přípravných aktivit INTI je k dispozici na adrese CS 5 CS

6 4. PŘÍPRAVA PROVÁDĚNÍ V ČLENSKÝCH STÁTECH V zájmu harmonizovaného uplatňování a nastavení společných vzorů pro vytváření programů a podávání zpráv přijala Komise pro fond prováděcí pravidla 8, která jsou pro všechny čtyři fondy až na několik výjimek shodná. Pravidla se týkají mimo jiné výběrových řízení a kritérií pro způsobilost výdajů vzniklých v rámci fondu. Další důležitá část pokynů spočívala ve vypracování, v úzké spolupráci s členskými státy, manuálu způsobilosti s praktickými příklady a osvědčenými postupy při řízení projektů, který je pravidelně aktualizován. Proběhly informační schůzky o pravidlech způsobilosti výdajů. Další obecné pokyny byly uděleny na setkáních výboru SOLID a na třech konferencích o fondech (v roce 2008 o fondech obecně a v roce 2009 pro auditní orgány a o vytváření programů a hodnocení). Členské státy jsou odpovědné za řízení fondů v rámci sdíleného řízení programů a Komise nese konečnou odpovědnost za plnění rozpočtu EU. Je tudíž na členských státech, aby zřídily národní řídicí a kontrolní systém fondu zahrnující odpovědný orgán, který nese odpovědnost za řízení programu a je případně podporován pověřeným orgánem; auditní orgán odpovědný za ověřování efektivního fungování řídicího a kontrolního systému; a certifikační orgán, který certifikuje prohlášení o výdajích, než jsou odeslána Komisi. Tyto orgány jsou společně odpovědné za řádné finanční řízení prostředků přidělených členskému státu. Každý členský stát předložil Komisi popis svého řídicího a kontrolního systému, aby Komise mohla ověřit, že je v souladu s použitelnými ustanoveními. Na konci roku 2010 obdržely téměř všechny popisy řídicích a kontrolních systémů předložené členskými státy od Komise stanovisko bez výhrad. Navíc byl do konce roku 2010 dokončen audit na místě u řídicích a kontrolních systémů fondu (které mohou být společné s dalšími fondy obecného programu) v 17 členských státech, přičemž v dalších sedmi členských státech má být audit proveden v roce Zdá se, že většina systémů fungovala správně, ale v některých případech je třeba provést určitá vylepšení. V této fázi auditů, které budou v průběhu programového období pokračovat, se to týká zejména výběrových řízení, lidských zdrojů, které mají orgány k dispozici, a dokumentace o řízeních a provedených úkolech. Celkově se zdá, že většina členských států má zaveden stabilní systém. 5. VÍCELETÉ PROGRAMY Víceleté programy financované z fondu byly pro většinu členských států schváleny do konce roku 2008, pro zbývající na počátku roku Aby nedošlo ke zpoždění při jejich provádění, které probíhá prostřednictvím ročních programů, schválila Komise současně s víceletými programy první dva roční programy na rok 2007 a na rok Víceleté programy, jejichž součástí není žádné finanční rozhodnutí, představují strategický rámec dohodnutý mezi Komisí a každým členským státem ohledně využití vnitrostátních zdrojů a zdrojů z fondu v průběhu celého programového období Na úrovni EU podpoří víceleté programy významné množství akcí na podporu integrace státních příslušníků třetích zemí, celkem téměř za milionů EUR během období Tabulka č. 2: Celkové náklady na všechny víceleté programy a zdroje financování 8 9 Rozhodnutí č. 2008/457/ES, Úř. věst. L 167, , s. 69. Shrnutí všech víceletých programů bude k dispozici na adrese CS 6 CS

7 (Souhrn finančních plánů víceletých programů ve všech členských státech na období sedmi let) Všechny částky jsou uvedeny v milionech EUR a jsou orientační. Zdroje financování Orientační částky % Evropský fond pro integraci státních příslušníků třetích zemí A 769 mil. EUR 55,6 % Vnitrostátní veřejné zdroje B 456 mil. EUR 32,9 % Celkové veřejné financování C = A + B mil. EUR 88,5 % Přidělené soukromé prostředky D 159 mil. EUR 11,5 % Celkové náklady na všechny víceleté programy v letech E = C+ D mil. EUR 100 % (*) Prostředky přidělené z fondu na víceleté programy členských států, které byly navrženy v roce 2008, vycházely z rozpočtových prostředků na roky 2007 a 2008, o nichž rozhodl rozpočtový orgán, a z odhadů rozpočtu na zbývající část programového období. Z toho důvodu se celková částka 769 milionů EUR mírně liší od celkové částky 772,467 mil. EUR v tabulce č. 1, která vychází z aktuálních rozpočtových prostředků fondu od roku 2007 až do roku 2011 a z odhadů na roky 2012 a Podle informací ohledně zavedení vnitrostátní právní úpravy v oblasti integrace, provádění národních integračních programů a vlastních prohlášení členských států ve víceletých programech je zřejmé, že některé členské státy neměly v době, kdy se programy spouštěly, velké zkušenosti s opatřeními zaměřenými konkrétně na integraci státních příslušníků třetích zemí. Jde například o Irsko, Litvu, Maďarsko, Rumunsko a Řecko. Některé členské státy, jako např. Francie, Nizozemsko, Španělsko nebo Rakousko, naproti tomu mohly stavět na svých vlastních vnitrostátních zkušenostech, včetně významných programů financování. Prioritní potřeby pro účinnou integraci státních příslušníků třetích zemí se v každém členském státě lišily v závislosti na jeho přistěhovalecké tradici, podílu státních příslušníků třetích zemí na celkovém počtu obyvatelstva, současných migračních tocích, hospodářské a sociální situaci a podmínkách, dostupnosti struktur a služeb na podporu integrace a institucionálním uspořádání. Přes tyto rozdíly byly některé priority intervencí pro většinu členských států společné. Jde v první řadě o obousměrný přístup, který odráží zásadu, že procesu integrace by se měli účastnit jak nově příchozí, tak přijímající společnost (týká se 21 členských států), což zahrnuje větší toleranci, zvýšení povědomí o diskriminaci vůči migrantům a boj proti ní a podporu mezikulturního dialogu. Druhý velký úkol (15 členských států) se týkal potřeby občanské orientace a poskytování informací státním příslušníkům třetích zemí o historii, institucích, základních normách a hodnotách přijímající země. Třetím velkým úkolem (13 členských států) bylo přizpůsobit veřejné a soukromé služby multikulturní společnosti a budovat kapacity organizací, které přicházejí do styku se státními příslušníky třetích zemí. Konečně, zřejmou prioritní potřebou bylo rovněž zlepšit jazykovou vybavenost (12 členských států). Na prioritu 1 (viz kapitola 2) bude vyčleněn zdaleka největší podíl zdrojů z fondu v období (plánovaný 75% podíl na úrovni EU v rozpětí od 94 % (Česká republika) po 41 % CS 7 CS

8 (Finsko)), výrazně přesahující podíly na priority 2 (12 % na úrovni EU), 3 (9 %) a 4 (4 %). Finsko, které klade poměrně větší důraz na prioritu 2, je jediným členským státem, v němž se očekává, že na prioritu 1 bude vyčleněno méně než 50 % zdrojů z fondu. Graf č. 1: Rozdělení zdrojů EU mezi čtyři priority víceletých programů Belgie Bulharsko Česká republika Estonsko Finsko Francie Irsko Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Německo Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Řecko Slovensko Slovinsko Spojené království Španělsko Švédsko Priorita 1 Priorita 2 Priorita 3 Priorita 4 0% 20% 40% 60% 80% 100% Základní akt fondu vyžaduje, aby každý členský stát v souladu s platnými vnitrostátními pravidly a zvyklostmi navazoval partnerství s orgány a subjekty, které se podílejí na provádění víceletého programu nebo které mohou užitečně přispět k rozvoji tohoto programu. Do partnerství fondu je třeba povinně zahrnout orgány odpovědné za řízení Evropského sociálního fondu a Evropského uprchlického fondu. CS 8 CS

9 Víceleté programy obsahují popis organizačního uspořádání partnerství v každém členském státě. Výbory partnerství často sestávají ze zástupců několika ministerstev, výše uvedených orgánů provádějících Evropský sociální fond a Evropský uprchlický fond a v menší míře místních orgánů a nevládních organizací. V některých členských státech pracují výbory partnerství na dvou úrovních, tj. na úrovni všeobecného výboru a na úrovni zvláštních pracovních a odborných skupin. Kromě běžných schůzí výborů svolává většina členských států pravidelné schůze (např. jednou nebo dvakrát do roka) všech provádějících organizací s cílem shromáždit údaje o dosažených výsledcích a nedostatcích a diskutovat o finančních prioritách pro příští roční programy. Doplňkovost fondu s ostatními nástroji financování EU je v členských státech zajištěna především díky úzké spolupráci řídících orgánů odpovědných za různé fondy v rámci partnerství. Ta obvykle probíhá v podobě konzultace dotčeného orgánu ve fázi plánování a programování a ohledně seznamu aktuálních projektů vybraných pro financování. V případě, kdy je za různé fondy obecného programu odpovědný jeden a týž orgán, je to snadné (např. v České republice, ve Finsku, v Irsku, v Itálii, v Maďarsku, v Německu, v Rumunsku, v Řecku, na Slovensku, ve Slovinsku, ve Spojeném království a ve Španělsku je jeden a týž orgán odpovědný za fond i za Evropský uprchlický fond). V mnoha členských státech musí navíc žadatelé uvést další možné zdroje financování na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni EU či doložit relevantnost fondu ve vztahu k ostatním dostupným fondům EU, popř. se musí zavázat, že nevyužijí jiných finančních zdrojů EU pro projekty podpořené z fondu. Navíc, s cílem zabránit jakémukoli překrývání mezi fondem a ostatními nástroji financování na úrovni EU stanovily některé členské státy, že fond bude doplňovat aktivity Evropského sociálního fondu, např. využitím finančních prostředků fondu ke zvýšení úrovně dovedností státních příslušníků třetích zemí tak, aby se mohli účastnit opatření zaměřených na jejich integraci na trhu práce, která jsou financována z Evropského sociálního fondu. V některých členských státech se podařilo využít skutečné synergie mezi fondem a Evropským sociálním fondem, a to zejména tam, kde za fond i za Evropský sociální fond odpovídá jeden a týž orgán, např. v Belgii, ve Španělsku nebo ve Švédsku. Kromě této situace je v některých členských státech orgán odpovědný za fond rovněž členem partnerství Evropského sociálního fondu. To platí například v Irsku, Maďarsku a Rakousku. 6. PLNĚNÍ ROZPOČTU EVROPSKÉHO FONDU PRO INTEGRACI STÁTNÍCH PŘÍSLUŠNÍKŮ TŘETÍCH ZEMÍ V OBDOBÍ Období , kterého se týká tato zpráva, zahrnuje 29 % celkové referenční částky fondu v celkové výši 239,9 milionu EUR dostupných finančních prostředků pro sdílené i přímé řízení aktivit. CS 9 CS

10 6.1. Národní programy prováděné pod sdíleným řízením Za první tři roky provádění fondu bylo schváleno 78 ročních programů v celkové výši 223,1 milionu EUR. Graf č. 2 níže znázorňuje rozdělení zdrojů fondu mezi členské státy za použití rozdělovacího klíče stanoveného v právním základu. Graf č. 2: Rozdělení zdrojů EU vyčleněných na národní programy v letech Částky jsou uvedeny v milionech EUR (zaokrouhlené údaje) Spojené království 34,27 Řecko 6,24 Rumunsko 2,35 Švédsko 4,48 Španělsko 34,71 Slovinsko 2,14 Slovenská republika 1,79 Rakousko 4,87 Portugalsko 5,05 Belgie 4,67 Polsko 5,10 Bulharsko 1,87 Nizozemsko 5,55 Česká republika 5,39 Německo 33,59 Estonsko 2,69 Finsko 2,55 Malta 1,59 Francie 18,21 Irsko 2,65 Itálie 29,97 Kypr 2,47 Litva 2,03 Lotyšsko 3,54 Lucembursko 1,61 Maďarsko 3,75 V období byli pěti hlavními příjemci Španělsko (34,7 milionu EUR), Spojené království (34,3 milionu EUR), Německo (33,6 milionu EUR), Itálie (30 milionů EUR) (všichni mezi 13 a 15 % celkových zdrojů EU přidělených na národní programy) a Francie (18,2 milionu EUR neboli 8 % celkových zdrojů). Společně tito příjemci obdrželi přibližně 68 % celkových prostředků vyčleněných na národní programy za uvedené období. S určitým odstupem následovalo osm členských států s podíly mezi 2 a 3 % zdrojů fondu přidělených v období , tj. prostředky ve výši 4,5 5,5 milionu EUR (Belgie, Česká republika, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko a Švédsko). Všechny ostatní členské státy obdržely každý mezi 0,7 a 1,7 % z dostupných zdrojů fondu. V období se výše prostředků přidělených těmto 13 členským státům pohybovala od 1,59 milionu EUR (Malta) do 3,75 milionu EUR (Maďarsko). V období od roku 2007 do roku 2011 zůstalo hlavních pět příjemců mezi členskými státy stejných, ale jejich pořadí se mírně změnilo: od roku 2011 je na prvním místě Itálie a následují v tomto pořadí Spojené království, Španělsko, Německo a Francie. To odpovídá příslušným přistěhovaleckým tokům a počtu legálně pobývajících státních příslušníků třetích CS 10 CS

11 zemí během uvedeného období, na jejichž základě se zdroje fondu mezi členské státy rozdělovaly 10. Sečtou-li se zdroje poskytnuté v rámci ročních programů národními rozpočty a příjemci s příspěvky z fondu, dosáhla celková výše nákladů na všechny financované operace přibližně 371 milionů EUR za tříleté období Příspěvek fondu činil 60 % z této částky, z vnitrostátního veřejného financování členských států bylo poskytnuto téměř 35 % (128,7 milionu EUR) a konečně sami příjemci přispěli na plánované celkové náklady přibližně 5 % (19,5 milionu EUR). Tyto procentní podíly jsou v zásadě v souladu s těmi, které jsou stanoveny ve víceletých programech (viz tabulka č. 2 v kapitole 5), přičemž očekávané příspěvky příjemců nemohly ze své podstaty být plánovány dříve než na začátku programového období Pro každý roční program mohly členské státy použít až 7 % svých přidělených ročních prostředků EUR na financování technické pomoci při řízení fondu. Zdroje vyčleněné na technickou pomoc v členských státech dosáhly celkové výše 5 milionů EUR v roce 2007, 5,8 milionu EUR v roce 2008 a 7,1 milionu EUR v roce Podle míry výdajů oznámené na konci roku 2010 byly závazky v členských státech v roce 2007 (82 % prostředků) i v roce 2008 (83 %) značně vysoké a v roce 2009 dosáhly téměř 100 %. V roce 2007 oznámilo šest členských států závazky ve výši téměř 100 % a v dalších čtyřech členských státech závazky dosáhly 90 % nebo více. V roce 2008 dosáhla míra závazků ve čtyřech členských státech téměř 100 % a v sedmi dalších činily závazky nejméně 90 % přidělených prostředků. Závazky v období odpovídají celkovému modelu čerpání národních programů. Ve většině členských států byly programy výrazně ovlivněny zpožděním v zahajovací fázi, v letech 2007 a 2008 (viz kapitola 7.4), ale mnoho členských států dokázalo v průběhu času tyto problémy vyřešit, což vedlo ve většině členských států k poměrně hladkému provádění ročního programu v roce Akce Společenství Komise na každý z roků 2007, 2008, 2009, 2010 a 2011 přijala roční pracovní program, který vymezil priority a cíle akcí Společenství financovaných z fondu, jakož i plánované podpůrné akce. Akce Společenství se vždy zaměřují na nadnárodní projekty a na aktivity v zájmu Unie v oblasti integrace státních příslušníků třetích zemí. V návaznosti na výzvy k předkládání návrhů otevřené jakémukoli druhu organizací s požadavkem účasti alespoň tří až pěti členských států na každém projektu byly v uvedeném období uděleny granty. Priority stanovené ve výzvách k předkládání návrhů zahrnovaly: podporu integračních strategií a opatření zaměřených na konkrétní skupiny, jako jsou migrující ženy a děti; integrační opatření na místní úrovni, jako např. řízení rozmanitosti v sousedství; shromažďování údajů o vnímání integračního procesu veřejností a migranty; propojování politik v oblasti přijímání s integračními procesy atd. Celkově Komise v období 10 Pro další informace viz KOM (2011) 448 a SEK (2011) 940 o uplatňování kritérií pro rozdělování prostředků mezi členské státy z Evropského fondu pro vnější hranice, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Evropského návratového fondu. CS 11 CS

12 2007 až 2010 financovala prostřednictvím grantů 37 nadnárodních projektů, kterým přidělila 17,85 milionu EUR. Kromě grantů, které vyčerpaly většinu z dostupných zdrojů EU, byla v rámci akcí Společenství financována řada veřejných zakázek. Mezi zvláště významné v této oblasti patří: podpora poskytnutá Evropskému fóru pro integraci 11, fóru pro výměnu názorů a diskusi, které zřídila Komise spolu s organizacemi občanské společnosti v oblasti integrace a které se od roku 2008 schází dvakrát ročně, Evropská internetová stránka věnovaná integraci 12 : interaktivní internetová stránka přístupná všem zúčastněným stranám v oblasti integrace, která nabízí rozsáhlou dokumentaci, novinky, osvědčené postupy ze všech členských států EU a umožňuje výměnu informací, Příručka o integraci pro tvůrce politik a odborníky z praxe 13, která vyšla postupně ve třech vydáních; jejím účelem je shrnout a rozšířit osvědčené postupy týkající se různých záležitostí v oblasti integrace, jako jsou hromadné sdělovací prostředky a integrace, zvyšování povědomí a zlepšení postavení přistěhovalců, získání státní příslušnosti a praxe aktivního občanství, mladí přistěhovalci, vzdělání a trh práce. 7. PROVÁDĚNÍ PROGRAMŮ V ČLENSKÝCH STÁTECH V LETECH 2007, 2008 A 2009 V souladu se základním aktem 14 měly členské státy povinnost předložit Komisi do 30. června 2010 hodnotící zprávu o provádění akcí spolufinancovaných fondem; všechny použily společný vzor, který jim Komise poskytla. V této rané fázi provádění víceletých programů (v červnu 2010 byly členským státům k dispozici konečné údaje o dokončených projektech pouze za rok 2007, neboť provádění ročních programů na rok 2008 bylo právě ukončeno a roční programy na rok 2009 probíhaly) se zprávy členských států přirozeně zaměřují na aspekty provádění spíše než na výsledky a dopady. Ty budou předmětem hodnotících zpráv o výsledcích a dopadu akcí spolufinancovaných fondem za období 2007 až 2010, které musí členské státy Komisi předložit do 30. června Tato kapitola uvádí a srovnává fakta a číselné údaje o provádění ročních programů na roky 2007, 2008 a 2009, jak je oznámily členské státy. Je třeba zdůraznit, že srovnávané číselné údaje jsou průměrnými hodnotami, jež vždy neodrážejí odchylky od obecných směrů. Všude, kde to bylo možné, jsou rozdíly a odchylky od průměru zvýrazněny Přehled Do 30. června 2010 bylo z fondu v členských státech financováno celkem projektů v rámci prvních tří ročních programů za roky 2007, 2008 a To odpovídá v celé EU v průměru 75 financovaným projektům v každém členském státě za uvedené tři roční programy, i když s výraznými rozdíly mezi jednotlivými členskými státy (viz tabulka č. 4 níže) Pro další informace o Evropském fóru pro integraci viz Ustanovení čl. 48 odst. 2 písm. a) rozhodnutí 2007/435/ES. CS 12 CS

13 Tabulka č. 4: Projekty financované v rámci tří ročních programů za roky 2007, 2008 a 2009 Členský stát Program 2007 Program 2008 Program 2009 Celkem Belgie Bulharsko Česká republika Estonsko Finsko Francie Irsko Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Německo Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Řecko Slovenská republika Slovinsko Spojené království Španělsko Švédsko EU celkem * K 30. červnu 2010 stále probíhal výběr projektů a financování v rámci ročního programu za rok Přestože členské státy s nejvyššími přidělenými prostředky jsou také většinou ty s nejvyšším počtem financovaných projektů (Španělsko: 530 projektů, Německo: 369 projektů, Itálie: 161 projektů), a na druhé straně spektra členské státy s nejnižšími přidělenými prostředky mají nejnižší počet financovaných projektů (Malta: 4 projekty, Slovinsko: 5 projektů a Irsko: 8 projektů), počet projektů nemusí vždy odpovídat množství přidělených prostředků. Například Estonsko s poměrně nízkými přidělenými prostředky financovalo téměř stejný počet projektů jako Itálie. Naproti tomu Spojené království, jeden z největších příjemců prostředků z fondu, soustředilo zdroje na omezený počet větších projektů (kolem 30). Počet projektů v členských státech tak odráží strategii financování (široká projektová podpora, či soustředění prostředků), což se rovněž projevuje v průměrné výši finančních prostředků EU na projekt. Projekty financované v rámci národních programů byly obvykle malé či střední velikosti s průměrnou výší finančních prostředků EU kolem EUR na projekt. V 16 členských státech (Belgie, Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Finsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Slovensko, Španělsko a Švédsko) to bylo ještě méně, tj. mezi EUR a EUR. Členskými státy s nejnižší výší finančních prostředků EU na projekt jsou Estonsko, Bulharsko, Lucembursko a Polsko (viz tabulka č. 5 níže). CS 13 CS

14 Naproti tomu v deseti členských státech byla průměrná výše finančních prostředků na projekt vyšší než průměr EU (Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Malta, Nizozemsko, Rumunsko, Řecko, Slovinsko a Spojené království). Zemí s nejvyšším průměrem výše finančních prostředků EU na projekt byla Francie, následovaná s určitým odstupem Spojeným královstvím, Slovinskem a Nizozemskem. Tabulka č. 5: Průměrná výše finančních prostředků EIF na projekt za dva programové roky 2007 a 2008* Závazky EIF ze strany členských států (2007 a 2008) Počet projektů (2007 a 2008) Průměrná výše finančních prostředků EIF na projekt Belgie , ,27 Bulharsko , ,53 Česká republika , ,15 Estonsko , ,35 Finsko , ,14 Francie , ,00 Irsko , ,38 Itálie , ,89 Kypr , ,59 Litva , ,36 Lotyšsko , ,16 Lucembursko , ,32 Maďarsko , ,54 Malta , ,20 Německo , ,09 Nizozemsko , ,46 Polsko , ,22 Portugalsko , ,08 Rakousko , ,50 Rumunsko , ,54 Řecko , ,52 Slovenská republika , ,27 Slovinsko , ,52 Spojené království , ,96 Španělsko , ,39 Švédsko , ,30 Evropská unie , ,89 * Vzhledem k tomu, že k 30. červnu 2010 nebyly výběr a financování projektů za rok 2009 ještě ukončeny, výpočet průměrné výše finančních prostředků EU na projekt je založen pouze na prvních dvou ročních programech. CS 14 CS

15 7.2. Metody provádění, výběr projektů a financování V rámci obecného programu si mohou členské státy vybrat ze dvou metod provádění: odpovědný orgán jednající jako veřejný zadavatel, a to zpravidla v případech, kdy projekty provádí na základě otevřených výzev k předkládání návrhů (v řádně odůvodněných případech mohou být granty udělovány bez výzvy k předkládání návrhů), nebo odpovědný orgán jednající jako výkonný orgán, pokud se rozhodne provést projekty přímo, sám nebo ve sdružení s jakýmkoli vnitrostátním orgánem, který je kompetentní z hlediska odborných znalostí, vysokého stupně specializace nebo správních pravomocí, neboť vzhledem k povaze projektu není možné provést jej jinak, např. v situaci právního monopolu nebo z bezpečnostních důvodů. Jak se předpokládalo, s ohledem na účel fondu a rozličnost účastníků v této oblasti, metoda veřejného zadavatele byla s 95 % všech financovaných projektů (celkem projektů) zdaleka nejrozšířenější metodou provádění. Všechny členské státy skutečně prováděly veškeré nebo některé své programy metodou veřejného zadavatele. Pouze devět členských států (Estonsko, Francie, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království a Španělsko) využilo metody výkonného orgánu v celkem 97 projektech. Navíc, většina projektů prováděných metodou výkonného orgánu byla financována na začátku víceletého programového období a jejich počet postupně klesal. V rámci metody veřejného zadavatele zorganizovalo pouze osm členských států (Francie, Irsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko a Slovinsko) jen jednu výzvu k předkládání návrhů pro každý roční program. Ve všech ostatních členských státech bylo potřeba přinejmenším u jednoho ročního programu několik výzev, neboť jedna nestačila k plnému vyčerpání přidělených prostředků nebo bylo potřeba pokrýt samostatné oblasti působnosti programu. Během uvedeného tříletého období bylo na výzvy k předkládání návrhů celkem předloženo úctyhodných návrhů. Návrhy předkládaly různé typy organizací: vnitrostátní, regionální a místní orgány; nevládní organizace s různým statusem; vzdělávací a výzkumné instituce atd. Jen v rámci ročního programu za rok 2009 bylo předloženo téměř návrhů (viz tabulka č. 6). V důsledku velmi vysokého zájmu mohlo být pouze 47 % přijatých návrhů vybráno a z nich 73 % bylo financováno. Některé členské státy zmínily dostupné prostředky jako omezující faktor (například Bulharsko, Estonsko, Itálie a Litva), ale to nebyl jediný důvod k odmítání návrhů nebo k tomu, že nebyly financovány všechny vybrané projekty. Například další rozbor vybraných návrhů provedený odpovědnými orgány mohl případně vést k tomu, že projekt nebyl financován, protože situace provádějící organizace se zhoršila, organizace nebyla schopna využít předpokládané finanční prostředky nebo nebylo možné doložit k dohodě o grantu podstatné technické detaily atd. Odpovědné orgány se tedy vážně zabývaly úkolem týkajícím se financování projektů ze zdrojů fondu. CS 15 CS

16 Tabulka č. 6: Přijaté, vybrané a financované projekty v období prováděné metodou veřejného zadavatele po výzvě k předkládání návrhů Členský stát Přijaté návrhy Program 2007 Program 2008 Program 2009 Celkem Vybrané projekty Financované projekty Přijaté návrhy Vybrané projekty Financované projekty Přijaté návrhy Vybrané projekty Financované projekty Přijaté návrhy Belgie Bulharsko Česká republika Estonsko Finsko Francie Irsko Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Německo Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Řecko Slovenská republika Slovinsko Spojené království Španělsko Švédsko EU celkem Vybrané projekty Financované projekty Poznámka: Tabulka zahrnuje pouze předložené, vybrané a financované návrhy/projekty prováděné metodou veřejného zadavatele po výzvě k předkládání návrhů (nikoli projekty financované výjimečně bez výzvy k předkládání návrhů nebo projekty financované v rámci metody výkonného orgánu ). Pokud bylo pro jeden roční program zorganizováno více výzev k předkládání návrhů, číselné údaje zachycují celkový počet přijatých návrhů, vybraných projektů a financovaných projektů za všechny výzvy pro dotyčný roční program. CS 16 CS

17 7.3. Rozsah působnosti projektů provádění priorit a zvláštních priorit Díky velkému počtu financovaných projektů a rozličnosti organizací, které tyto projekty prováděly, bylo v uvedeném období pokryto široké spektrum problémů. Financované projekty lze zhruba rozdělit do tří kategorií podle hlavního cíle na projekty zaměřené: především na státní příslušníky třetích zemí; na veřejné a soukromé služby určené státním příslušníkům třetích zemí; a konečně na přijímající společnost (viz tabulka č. 7). Na následujících stranách je podán podrobný popis typů financovaných akcí. Nejčastěji byla z fondu v členských státech poskytnuta podpora opatřením, která byla zaměřena především na státní příslušníky třetích zemí, přesněji řečeno projektům týkajícím se informovanosti a školení, včetně jazykové vybavenosti, praktických informací a občanské orientace. Téměř stejný význam se kladl na obousměrný přístup. Opatření k budování kapacit v širším slova smyslu (přizpůsobení a koordinace veřejných soukromých služeb), spolupráce mezi členskými státy a opatření zaměřená na přijímající společnost k podpoře mezikulturního dialogu byla sice na druhém místě, ale byla financována ve většině členských států a jsou neméně významná. Je zajímavé, že spolupráce mezi členskými státy spolu s výzkumem, studiemi, monitorováním a hodnocením se rozvíjely více, než se předpokládalo, na počátku programového období. Podíl projektů provádějících prioritu 1 činil zhruba 80 % všech projektů, což je výrazně více než podíl projektů provádějících prioritu 3 (10 %), prioritu 2 (6 %) a prioritu 4 (4 %). Podíly priorit souhlasí s celkovými částkami plánovanými na počátku programového období. Ze všech čtyř zvláštních cílů fondu (viz kapitola 2) jasně převažuje cíl rozvoje a provádění procesu integrace nově příchozích státních příslušníků třetích zemí v členských státech s téměř 70 % všech financovaných projektů. To odpovídá ustanovení v základním aktu, že fond se zaměřuje především na akce v souvislosti s integrací nově příchozích státních příslušníků třetích zemí. Členské státy ve velké míře využívaly možnosti vyšší míry spolufinancování ze strany EU u projektů provádějících jednu nebo více zvláštních priorit, což se týkalo 62 % ze všech dotčených projektů. Největší podíl zaujímají projekty provádějící více zvláštních priorit, následované projekty, jež provádějí zvláštní priority 2 a 5. Mezi členskými státy jsou však významné rozdíly. Například Itálie, Lotyšsko a Španělsko prováděly projekty týkající se všech pěti zvláštních priorit. Naproti tomu pouze jedna zvláštní priorita byla provedena na Kypru, v Rakousku a ve Slovinsku (zvláštní priorita 4), jakož i ve Francii a ve Spojeném království (zvláštní priorita 2). Na Maltě, ve Španělsku a ve Švédsku prováděly všechny projekty financované v rámci metody veřejného zadavatele jednu nebo více zvláštních priorit. Z celkového hlediska byly prioritní potřeby identifikované ve fázi plánování víceletých programů v zásadě potvrzeny, přičemž hlavní změny vyplývaly pouze ze skutečných návrhů předložených provádějícími organizacemi po výzvách k předkládání návrhů. CS 17 CS

18 Tabulka č. 7: Souhrn akcí financovaných členskými státy v rámci ročních programů Cílová skupina Druh akce Priorita 1 Priorita 2 Priorita 3 Priorita 4 Členské státy celkem Zlepšení jazykové vybavenosti (a budování kapacit v tomto ohledu) 20: AT, BE, CY, CZ, DE, EE, FR, EL, HU, IE, IT, LV, LT, LU, PL, RO, SK, SI, ES, UK 2: BE, CY 1: MT 21: AT, BE, CY, CZ, DE, EE, FR, EL, HU, IE, IT, LV, LT, LU, MT, PL, RO, SK, SI, ES, UK Šíření obecných a praktických informací (práva a povinnosti, dostupné služby atd.) a občanská orientace (kultura, historie, instituce hostitelského členského státu) 22: AT, BE, BG, CY, CZ, EE, FI, EL, HU, IE, IT, LV, LT, LU, PL, PT, RO, SK, SI, ES, SE, UK 1: IT 6: BE, EE, FI, HU, IT, LV 2: BE, MT 23: AT, BE, BG, CY, CZ, EE, FI, EL, HU, IE, IT, LV, LT, LU, MT, PL, PT, RO, SK, SI, ES, SE, UK Státní příslušníci třetích zemí Přístup k jiným formám vzdělávání 6: BE, EE, EL, LV, SE, UK 1: CZ Předběžné aktivity k následnému usnadnění přístupu na trh práce, nástupu do zaměstnání, hospodářského života a soběstačnosti Sociální a právní pomoc a poradenství Oboustranný přístup: usnadnění nebo podpora účasti státních příslušníků třetích zemí na občanském životě, službách a výměně s hostitelskou společností 12: AT, BG, DE, EL, LT, MT, PL, PT, RO, SK, ES, SE 1: CZ 3: FI, LV, LT 11: BE, CZ, FI, FR, HU, LV, PL, PT, RO, SK, ES 3: CZ, FI, LV 14: AT, CY, DE, EE, EL, HU, IE, IT, LU, MT, NL, SK, ES, SE 3: FI, LV, SK 1: MT 7: BE, CZ, EE, EL, LV, SE, UK 15: AT, BG, CZ, DE, FI, EL, LV, LT, MT, PL, PT, RO, SK, ES, SE 11: BE, CZ, FI, FR, HU, LV, PL, PT, RO, SK, ES 15: AT, CY, DE, EE, FI, EL, HU, IE, IT, LU, MT, NL, SK, ES, SE Zdraví 3: CZ, ES, SE 2: CZ, PL 4: CZ, PL, ES, SE 10: AT, BE, DE, CZ, FI, 10: AT, BE, CZ, DE, FI, Akce zaměřené na zranitelné skupiny 1: IT FR, IT, ES, SE, UK FR, IT, ES, SE, UK Zlepšení služeb spojených s přijímáním, včetně zařízení a právních předpisů 5: BE, CZ, IE, LV, UK 1: BE 5: BE, CZ, IE, LV, UK Ubytování/Bydlení 2: PL, ES 2: PL, ES Opatření před odjezdem (opatření zaměřená na státní příslušníky třetích zemí před jejich příjezdem do hostitelského členského státu) 3: BE, FI, EL 3: BE, FI, EL CS 18 CS

19 Tabulka č. 7: Souhrn akcí financovaných členskými státy v rámci ročních programů (pokračování) Cílová skupina Druh akce Priorita 1 Priorita 2 Priorita 3 Priorita 4 Členské státy celkem Tvůrci politiky, zaměstnanci veřejných a soukromých subjektů zabývajících se integrací a další osoby přicházející do styku se státními příslušníky třetích zemí nebo zabývající se otázkami integrace Přijímající společnost Přizpůsobení veřejných a soukromých služeb multikulturní společnosti díky školení, budování kapacit a zvyšování povědomí Průzkum postavení státních příslušníků třetích zemí v konkrétních členských státech, včetně otázek ohledně postoje společnosti vůči státním příslušníkům třetích zemí, s cílem přizpůsobit integrační opatření a procesy jejich potřebám Rozbor a hodnocení integračních opatření a procesů obecně a v jednotlivých členských státech, v minulosti i v současnosti, s cílem zvýšit jejich účinnost Vývoj monitorovacích a hodnoticích metod a nástrojů, včetně ukazatelů Koordinace služeb a politik a výměna mezi různými zúčastněnými stranami v členském státě 10: AT, CZ, EE, FR, HU, IT, LV, LT, PT, RO 6: BG, HU, IT, LV, RO, SE 4: MT, NL, SK, SE 1: EE 15: AT, BE, BG, CY, CZ, FI, EL, HU, IT, LT, LU, PL, RO, SK, UK 12: BG, CY, CZ, EE, FI, EL, IT, LV, LU, PL, PT, ES 13: AT, BG, CY, DE, EE, FI, EL, HU, IT, LU, PL, SK, UK 3: EL, IT, PT 6: LV, LT, PT, RO, SK, ES 16: AT, BG, CY, CZ, EE, FI, EL, HU, LV, LT, LU, MT, PT, RO, SK, ES 1: HU 4: AT, IT, PT, RO 1: IT 2: IT, RO 1: IT 1: IT 1: SK 11: AT, BG, CY, DE, EL, HU, LT, LU, PL, PT, ES Koordinace a spolupráce mezi členskými státy 1: LT 2: LT, SK Zapojení médií 5: CZ, EL, HU, LT, SK 1: CY Podpora tolerance, zvyšování povědomí a mezikulturní dialog 12: AT, CZ, DE, EE, EL, HU, IT, LT, LU, MT, PT, SK 2: BG, PT 6: AT, BG, CY, DE, LU, MT 6: HU, LV, LU, NL, SK, ES 11: AT, CY, CZ, EE, EL, HU, IT, LU, MT, NL, SE 1: MT 18: AT, BG, CY, CZ, EE, FI, FR, EL, HU, IT, LV, LT, LU, MT, PT, RO, SK, ES 18: AT, BE, BG, CY, CZ, FI, EL, HU, IT, LV, LT, LU, PL, PT, RO, SK, SE, UK 17: BG, CY, CZ, EE, FI, EL, IT, LV, LU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, ES, SE 13: AT, BG, CY, DE, EE, FI, EL, HU, IT, LU, PL, SK, UK 16: AT, BG, CY, DE, EL, HU, IT, LV, LT, LU, NL, PL, PT, RO, SK, ES 13: AT, CY, CZ, EE, EL, HU, IT, LT, LU, MT, NL, SK, SE 6: CY, CZ, EL, HU, LT, SK 14: AT, BG, CY, CZ, DE, EE, EL, HU, IT, LT, LU, MT, PT, SK CS 19 CS

20 Hlavní oblast, kde byly projekty financovány v rámci priority 1 ( Opatření pro uvedení společných základních zásad pro politiku v oblasti integrace přistěhovalců v Evropské unii do praxe ), se týkala poskytování obecných a praktických informací a občanské orientace státním příslušníkům třetích zemí, jež se provádělo ve většině členských států. Projekty zahrnovaly: šíření informačních materiálů v papírové či elektronické (internetové portály atd.) podobě nebo pomocí studia prostřednictvím internetu, orientaci pomocí úvodních vzdělávacích kurzů, workshopů, seminářů apod., rozvoj sítí informačních center a služeb spojených s přijímáním, organizaci studijních návštěv státních příslušníků třetích zemí ve státních institucích, na historicky významných místech, v muzeích, mentorování a vedení ze strany místního obyvatelstva s cílem provést státní příslušníky třetích zemí procesem jejich integrace do přijímající společnosti. Druhou oblastí v pořadí bylo jazykové vzdělávání, a to jak vzdělávací kurzy a další výukový materiál pro státní příslušníky třetích zemí, včetně studia prostřednictvím internetu, tak vývoj specifických výukových technik přizpůsobených státním příslušníkům třetích zemí. Podpora obousměrného přístupu k integraci byla financována prostřednictvím celé řady aktivit často inovativní povahy, jako byly festivaly, umělecké soutěže a výstavy, účast rodičů státních příslušníků třetích zemí ve školách nebo na letních táborech pro děti státních příslušníků třetích zemí i místní obyvatele. Projekty na podporu tolerance, zvyšování povědomí a podporu mezikulturního dialogu zahrnovaly takové aktivity jako sportovní a kulturní události, televizní seriály určené pro přijímající společnost atd. Předběžné aktivity k usnadnění přístupu na trh práce a účasti na hospodářském životě zahrnovaly přístup k jinému než jazykovému či odbornému vzdělávání nebo poskytování hodnocení dovedností a rekvalifikačních kurzů. Přizpůsobení veřejných a soukromých služeb multikulturní společnosti pomocí zvyšování povědomí a budování kapacit zahrnovalo organizaci specifických vzdělávacích akcí, workshopů a seminářů a šíření informačních materiálů. Akce zaměřené na zranitelné skupiny byly určené ženám a dětem. Cílem projektů bylo poskytnout zvláštní podporu po opuštění přijímacích středisek, zajistit ubytování, poskytnout základní pomoc při hledání práce, pomoci v přístupu ke zdravotním a sociálním službám atd. CS 20 CS

21 Příklady projektů v rámci priority 1 Řecko ve spolupráci s IOM spustilo v Moldávii vzdělávací a informační program před odjezdem zaměřený na případné migranty. Během čtyř měsíců byly v rámci programu poskytovány formální i neformální cestou informace o jazyce, institucích a hodnotách řecké společnosti, praktické informace o právech a povinnostech migrantů a nezbytných postupech k legálnímu vstupu na řecké území a pobytu na něm a profesní orientaci s cílem lépe sladit dovednosti státních příslušníků třetích zemí s aktuální poptávkou na řeckém trhu práce. Projekt se zaměřil na skupinu, kterou je obvykle obtížné zasáhnout. Rovněž se předpokládá, že bude mít pozitivní dopad na migraci tím, že usnadní legální migraci a tudíž odradí od nelegální migrace do Řecka. V Itálii se projekt, který realizovalo město Benátky, zaměřil na jazykové a občanské vzdělávání zranitelných kategorií přistěhovalců, jako jsou negramotní státní příslušníci třetích zemí, ženy a nově příchozí mladí lidé. Projekt nabídl účastníkům flexibilní a jim přizpůsobené aktivity, jakož i inovativní výukové techniky a podporu (mezikulturní mediaci a hlídání dětí, využití nových technologií atd.). Díky síti veřejných a soukromých partnerů bylo možné průběžně kontrolovat dodržování plánu aktivit. Projekt byl zakončen shromážděním, na němž byly účastníkům předány certifikáty o absolvování různých aktivit v rámci projektu. V Portugalsku využil jeden projekt partnerství mezi veřejnými službami, mediátory a vysokými školami k rozvoji mezikulturní mediace ve veřejných službách. Předběžné výsledky jsou již zřejmé: vzdělávací iniciativy, integrace mediátorů v institucích a praxe mezikulturní mediace. Mediace poskytovaná veřejnými službami se bude udržovat a konsolidovat. Bude zaveden profil 3. úrovně v Katalogu vnitrostátních kvalifikací a vzdělávací referenční systém, jež pak budou univerzity moci přijmout i na vyšší úrovni. V rámci projektu probíhajícího v České republice navazují rodiny státních příslušníků třetích zemí partnerství ve dvojici s místními rodinami žijícími ve stejném regionu. Projekt probíhá na celém území. Lze ho považovat za doplňkovou akci ke zřizování integračních středisek v každém regionu země; navazováním partnerství mezi dvojicemi rodin, tak aby místní mohli pomoci státním příslušníkům třetích zemí, se vyplňuje mezera mezi potřebami státních příslušníků třetích zemí a službami, které je integrační systém v České republice postupně schopen poskytovat. Projekt podporuje rozsáhlá mediální kampaň. Maďarsko podpořilo projekt, jehož cílem bylo zvýšit povědomí občanů Budapešti o přítomnosti komunit migrantů žijících v hlavním městě a o jejich přispívání do multikulturní společnosti v Budapešti. V oblíbeném kulturním středisku v centru Budapešti byly zorganizovány čtyři festivaly. Každý festival představil široké spektrum kulturních aspektů (jako umělecká řemesla, hudbu, tanec, filmy, výstavy fotografií) různých skupin státních příslušníků třetích zemí. Společně s těmito událostmi probíhala řada aktivit zaměřených na komunikaci. Projekt úspěšně zvýšil povědomí obyvatel Budapešti o přítomnosti státních příslušníků třetích zemí ve městě a podpořil mezikulturní dialog. Projekty v rámci priority 2 Vypracování ukazatelů a metodik hodnocení pro posouzení pokroku, úpravu politik a opatření a pro usnadnění koordinace srovnávacího vzdělávání CS 21 CS

Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)?

Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)? MEMO/11/406 V Bruselu dne 16. června 2011 Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)? O dovolené...čekej i nečekané. Plánujete cestu po Evropské unii

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 3.8.2009 KOM(2009) 415 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE o provádění směrnice 2002/15/ES o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční

Více

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která

Více

Rovnost žen a mužů v EU

Rovnost žen a mužů v EU Case Id: b225bc59-e90b-412f-aba1-89a918a4ad93 Date: 19/07/2015 14:44:36 Rovnost žen a mužů v EU Vyplnění polí označených je povinné. Údaje o vaší organizaci Vyplňujete dotazník v rámci své profesní činnosti

Více

IBAN a BIC Přeshraniční převody

IBAN a BIC Přeshraniční převody IBAN a BIC Přeshraniční převody Účinné od 7. 11. 2013 IBAN A BIC Co je IBAN IBAN (International Bank Account Number) je mezinárodní formát čísla bankovního účtu. Slouží k jednoznačné identifikaci účtu

Více

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 23.3.2011 KOM(2011) 138 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Druhá zpráva o dobrovolném

Více

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1784/1999. ze dne 12. července 1999. o Evropském sociálním fondu *

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1784/1999. ze dne 12. července 1999. o Evropském sociálním fondu * NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1784/1999 ze dne 12. července 1999 o Evropském sociálním fondu * EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

Více

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR Přílohy 1. Ukazatele transparentnosti trhu veřejných zakázek v České republice v letech 21-29 1 75 % 5 25 21 22 23 24 25 26 27 28 29 rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních

Více

Návrh závěrů uvedený v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Se zněním nyní souhlasí všechny delegace.

Návrh závěrů uvedený v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Se zněním nyní souhlasí všechny delegace. RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 19. dubna 2011 (28.04) (OR. en) 9058/11 CULT 28 SOC 348 POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Výbor stálých zástupců (část I) / Rada Č. předchozího dokumentu:

Více

SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU. Michaela Boučková, Tereza Máchová

SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU. Michaela Boučková, Tereza Máchová SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU Michaela Boučková, Tereza Máchová SPOTŘEBNÍ DAŇ Z CIGARET od 1. ledna 2014 musí být celková spotřební daň nejméně 60 % vážené průměrné maloobchodní ceny cigaret propuštěných ke spotřebě.

Více

n Důchodce (soustava pro zaměstnané osoby) n Důchodce (soustava pro OSVČ) n Sirotek 1.1 Příjmení ( 1a )... ... ... ... 2.1 Příjmení ( 1a )...

n Důchodce (soustava pro zaměstnané osoby) n Důchodce (soustava pro OSVČ) n Sirotek 1.1 Příjmení ( 1a )... ... ... ... 2.1 Příjmení ( 1a )... SPRÁVNÍ KOMISE PRO SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ MIGRUJÍCÍCH PRACOVNÍKŮ Viz instrukce str. 3 E 404 ( 1 ) LÉKAŘSKÉ POTVRZENÍ PRO ÚČELY PŘIZNÁNÍ RODINNÝCH DÁVEK Nařízení 1408/71: článek 73; článek 74; článek 77;

Více

Jak a kde získat finance na studium v Evropě?

Jak a kde získat finance na studium v Evropě? Jak a kde získat finance na studium v Evropě? Národní agentura pro evropské vzdělávací programy (NAEP) funguje od 1.1.2007 při Domu zahraničních služeb Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, vznikla

Více

Společnosti s ručením omezeným / akciové společnosti s jediným společníkem

Společnosti s ručením omezeným / akciové společnosti s jediným společníkem Společnosti s ručením omezeným / akciové společnosti s jediným společníkem Konzultace Evropské komise, GŘ pro vnitřní trh a služby Předběžná poznámka: Tento dotazník vypracovalo Generální ředitelství pro

Více

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 30.7.2014,

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 30.7.2014, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.7.2014 C(2014) 5308 final NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 30.7.2014, kterým se stanoví informační a propagační opatření vůči veřejnosti a informační

Více

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT Úvod Úvodní poznámka: Následující dokument byl vypracován útvary gerálního ředitelství pro vnitřní trh.

Více

OZNÁMENÍ O OTEVŘENÝCH VÝBĚROVÝCH ŘÍZENÍCH (2011/C 198 A/02)

OZNÁMENÍ O OTEVŘENÝCH VÝBĚROVÝCH ŘÍZENÍCH (2011/C 198 A/02) C 198 A/6 CS Úřední věstník Evropské unie 6.7.2011 OZNÁMENÍ O OTEVŘENÝCH VÝBĚROVÝCH ŘÍZENÍCH (2011/C 198 A/02) Máte zájem o profesní dráhu v orgánech a institucích EU? Splňuje váš profil naše kritéria?

Více

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci 14. 10. 2013 2013/2183(INI) NÁVRH ZPRÁVY o plánu EU proti homofobii a diskriminaci na základě sexuální orientace a genderové

Více

1.1 Příjmení ( 1a )... 1.2 Jméno Dřívější příjmení ( 1a ) Místo narození ( 2 )...

1.1 Příjmení ( 1a )... 1.2 Jméno Dřívější příjmení ( 1a ) Místo narození ( 2 )... SPRÁVNÍ KOMISE PRO SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ MIGRUJÍCÍCH PRACOVNÍKŮ Viz instrukce str. 4 E 411 ( 1 ) ŽÁDOST O INFORMACE O NÁROKU NA RODINNÉ DÁVKY V ČLENSKÝCH STÁTECH, KDE RODINNÍ PŘÍSLUŠNÍCI BYDLÍ Nařízení

Více

Nezaměstnanost v EU, koordinace politik zaměstnanosti, situace v ČR

Nezaměstnanost v EU, koordinace politik zaměstnanosti, situace v ČR Nezaměstnanost v EU, koordinace politik zaměstnanosti, situace v ČR Vývoj nezaměstnanosti v říjnu 2014 30 25 20 15 10 5 0 DE AT MT CZ UK LU DK NL RO HU EE SE PL BE SI FI LT EU28 FR LV IE BG EA18 SK IT

Více

Dům m zahraničních služeb MŠMTM. MT a NAEP

Dům m zahraničních služeb MŠMTM. MT a NAEP Dům m zahraničních služeb MŠMTM MT a NAEP Kdo jsme? DZS MŠMT Dům zahraničních služeb - příspěvková organizace, zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky Akademická informační

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ROZLOHA A OBYVATELÉ EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Rozloha a obyvatelé

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ DOPORUČENÍ KOMISE 20.8.2009

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ DOPORUČENÍ KOMISE 20.8.2009 KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 20.8.2009 K(2009) 6464 v konečném znění DOPORUČENÍ KOMISE 20.8.2009 o mediální gramotnosti v digitálním prostředí pro vyšší konkurenceschopnost audiovizuálního

Více

DOPORUČENÍ. L 95/64 Úřední věstník Evropské unie 29.3.2014

DOPORUČENÍ. L 95/64 Úřední věstník Evropské unie 29.3.2014 L 95/64 Úřední věstník Evropské unie 29.3.2014 DOPORUČENÍ DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 27. března 2014 o druhém koordinovaném plánu kontrol s cílem posoudit rozšíření podvodných praktik při uvádění některých

Více

(Informace) RADA. Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních (2006/C 297/01) 3.

(Informace) RADA. Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních (2006/C 297/01) 3. 7.12.2006 C 297/1 I (Informace) RADA Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních záznamů (2006/C 297/01) RADA EVROPSKÉ UNIE, Berouc v úvahu, že:

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Očekávané demografické změny v zemích Evropské unie a základní politické směřování

Očekávané demografické změny v zemích Evropské unie a základní politické směřování Stavební spořen ení s jistotou k vlastnímu bydlení XV. evropský kongres Evropského sdružen ení stavebních spořitelen Očekávané demografické změny v zemích Evropské unie a základní politické směřování Detlef

Více

Principy. 2. Odstranění kontrol při letech v rámci schengenského prostoru. 3. Volný pohyb s platným občanským průkazem nebo cestovním pasem.

Principy. 2. Odstranění kontrol při letech v rámci schengenského prostoru. 3. Volný pohyb s platným občanským průkazem nebo cestovním pasem. Schengenský prostor Území států Schengenské dohody Volný pohyb osob v rámci prostoru Absence hraničních kontrol Oblasti spolupráce: policejní a justiční, přes vízové a konzulární záležitosti až po ochranu

Více

CONSILIUM. Schengen. Vaše brána k volnému pohybu v Evropě LEDEN 2013

CONSILIUM. Schengen. Vaše brána k volnému pohybu v Evropě LEDEN 2013 CS CONSILIUM Schengen Vaše brána k volnému pohybu v Evropě LEDEN 2013 Obsah ÚVOD 1 VOLNÝ POHYB OSOB 2 POLICEJNÍ A CELNÍ SPOLUPRÁCE 2 vnitřní hranice 2 vnější hranice 3 Schengenský informační systém (SIS)

Více

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a

Více

Návrh závěrů uvedených v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Na tomto znění se dohodly všechny delegace.

Návrh závěrů uvedených v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Na tomto znění se dohodly všechny delegace. RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 19. dubna 2011 (27.04) (OR. en) 9057/11 CULT 27 EDUC 80 SOC 347 COMPET 149 POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Výbor stálých zástupců (část I) / Rada Č.

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

EURES. Vaše práce v Evropě. Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services

EURES. Vaše práce v Evropě. Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services EURES Vaše práce v Evropě Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services www.eures.cz www.eures.europa.eu Informační a poradenská síť spojující veřejné sluţby zaměstnanosti států EU/EHP a Švýcarska

Více

2009 Ing. Andrea Sikorová

2009 Ing. Andrea Sikorová Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 MOŽNOSTI STUDIA V ZAHRANIČÍ 2009 Ing. Andrea Sikorová 1 Možnosti studia v zahraničí

Více

Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu (OHIM) francouzština angličtina španělština

Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu (OHIM) francouzština angličtina španělština Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu (OHIM) Vyhrazeno pro OHIM: Přijato dne Počet stran Žádost o mezinárodní zápis ochranné známky 0 (nutno ) podle Madridského protokolu Údaje pro řízení u OHIM 0.1 Jazyk,

Více

Trendy v nákladní železniční dopravě 1990-2003

Trendy v nákladní železniční dopravě 1990-2003 Trendy v nákladní železniční dopravě 1990-2003 Autor: Simo PASI Obsah Celková nákladní přeprava...2 Vnitrostátní přeprava...3 Mezinárodní přeprava...5 Rozdělení podle skupin zboží...7 Tranzitní doprava...7

Více

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII Brusel, 31. března 2005 AA 21/2/05 REV 2 SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ: SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ, AKT O PŘISTOUPENÍ, PŘÍLOHA VIII NÁVRH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

Více

Květen 2014. Srovnávací imigrační studie 2013 2014

Květen 2014. Srovnávací imigrační studie 2013 2014 Květen 2014 Srovnávací imigrační studie 2013 2014 Obsah Úvod 3 Zvláštní imigrační programy pro vysoce kvalifikované pracovníky 4 Česká republika 15 2 Úvod Předmětem studie je srovnání imigračních programů

Více

ROZHODNUTÍ č. 30/2013 GENERÁLNÍHO TAJEMNÍKA RADY O NÁHRADĚ CESTOVNÍCH VÝDAJŮ DELEGÁTŮ ČLENSKÝCH STÁTŮ

ROZHODNUTÍ č. 30/2013 GENERÁLNÍHO TAJEMNÍKA RADY O NÁHRADĚ CESTOVNÍCH VÝDAJŮ DELEGÁTŮ ČLENSKÝCH STÁTŮ SN 2682/13 ROZHODNUTÍ č. 30/2013 GENERÁLNÍHO TAJEMNÍKA RADY O NÁHRADĚ CESTOVNÍCH VÝDAJŮ DELEGÁTŮ ČLENSKÝCH STÁTŮ GENERÁLNÍ TAJEMNÍK RADY, s ohledem na jednací řád Evropské rady ze dne 1. prosince 2009

Více

PRAVIDLA A POKYNY PRO PŘEKLADATELSKOU SOUTĚŽ JUVENES TRANSLATORES

PRAVIDLA A POKYNY PRO PŘEKLADATELSKOU SOUTĚŽ JUVENES TRANSLATORES PRAVIDLA A POKYNY PRO PŘEKLADATELSKOU SOUTĚŽ JUVENES TRANSLATORES ÚVOD Generální ředitelství pro překlady Evropské komise (dále jen GŘ pro překlady ) pořádá překladatelskou soutěž pro školy v Evropské

Více

ROZHODNUTÍ RADY 2014/75/SZBP

ROZHODNUTÍ RADY 2014/75/SZBP 12.2.2014 Úřední věstník Evropské unie L 41/13 ROZHODNUTÍ ROZHODNUTÍ RADY 2014/75/SZBP ze dne 10. února 2014 o Ústavu Evropské unie pro studium bezpečnosti RADA EVROPSKÉ UNIE, PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Více

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Harmonizace

Více

Mobility pro studenty AR 2015/16

Mobility pro studenty AR 2015/16 Mobility pro studenty AR 2015/16 Bc. et Bc. Kateřina Pavlíčková koordinátorka studentských mobilit Sekretariát prorektora pro vědu, výzkum a zahraniční vztahy Obsah Program Erasmus+ - studijní a praktické

Více

Univerzita obrany AR 2015/2016

Univerzita obrany AR 2015/2016 Univerzita obrany AR 2015/2016 kpt. Mgr. Lenka ZÁRYBNICKÁ, Ph.D. Erasmus koordinátor FVZ UO Erasmus+ Mobility studentů Mobility zaměstnanců Pravidla a dokumenty 2 nový program Evropské unie na období 2014

Více

KONCEPCE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ MŠMT V OBORECH VZDĚLÁNÍ DOPRAVY A LOGISTIKY. Mgr. Jaroslav Fidrmuc náměstek ministra pro vzdělávání

KONCEPCE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ MŠMT V OBORECH VZDĚLÁNÍ DOPRAVY A LOGISTIKY. Mgr. Jaroslav Fidrmuc náměstek ministra pro vzdělávání KONCEPCE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ MŠMT V OBORECH VZDĚLÁNÍ DOPRAVY A LOGISTIKY Mgr. Jaroslav Fidrmuc náměstek ministra pro vzdělávání Tři cíle vzdělávání, úloha všeobecného vzdělávání Pro člověka Pro společnost

Více

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky Zvláštní průzkum Eurobarometer 386 Evropané a jazyky SHRNUTÍ Nejrozšířenějším mateřským jazykem mezi obyvateli EU je němčina (16 %), následuje italština a angličtina (obě 13 %), francouzština (12 %) a

Více

DOPORUČENÍ KOMISE. ze dne 8.6.2015. k Evropskému programu znovuusídlování

DOPORUČENÍ KOMISE. ze dne 8.6.2015. k Evropskému programu znovuusídlování EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.6.2015 C(2015) 3560 final DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 8.6.2015 k Evropskému programu znovuusídlování CS CS DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 8.6.2015 k Evropskému programu znovuusídlování

Více

2 OBECNÉ CÍLE PROGRAMU CULTURE 2005

2 OBECNÉ CÍLE PROGRAMU CULTURE 2005 Program Culture 2005 1 ÚVOD Tento dokument přináší informace o realizaci programu Culture 2005, který byl schválen dne 14. 2. 2000 Evropským parlamentem a Radou po konzultacích s Výborem regionů (č. 508/2000/ES

Více

Proč konsolidovat veřejné finance

Proč konsolidovat veřejné finance Proč konsolidovat veřejné finance Eva Zamrazilová Členka bankovní rady ČNB Žofínské fórum Praha 6. října 2011 Finanční krize a její metamorfózy Finanční krize a ochromení hospodářského růstu v EU Odezva

Více

2. AKČNÍ PROGRAM SPOLEČENSTVÍ (EU) V OBLASTI ZDRAVÍ (2008-2013) Helena Sedláčková helena.sedlackova@mzcr.cz 15.12. 2010

2. AKČNÍ PROGRAM SPOLEČENSTVÍ (EU) V OBLASTI ZDRAVÍ (2008-2013) Helena Sedláčková helena.sedlackova@mzcr.cz 15.12. 2010 2. AKČNÍ PROGRAM SPOLEČENSTVÍ (EU) V OBLASTI ZDRAVÍ (2008-2013) Helena Sedláčková helena.sedlackova@mzcr.cz 15.12. 2010 Zdraví je v lidském životě ústřední hodnotou a je třeba ho podporovat účinnými politikami

Více

OZNÁMENÍ O OTEVŘENÝCH VÝBĚROVÝCH ŘÍZENÍCH (2011/C 206 A/02)

OZNÁMENÍ O OTEVŘENÝCH VÝBĚROVÝCH ŘÍZENÍCH (2011/C 206 A/02) 12.7.2011 CS Úřední věstník Evropské unie C 206 A/7 OZNÁMENÍ O OTEVŘENÝCH VÝBĚROVÝCH ŘÍZENÍCH (2011/C 206 A/02) Máte zájem o profesní dráhu v orgánech a institucích EU? Splňuje váš profil naše kritéria?

Více

Speciální EUROBAROMETR 243 EVROPANÉ A JEJICH JAZYKY ÚVOD

Speciální EUROBAROMETR 243 EVROPANÉ A JEJICH JAZYKY ÚVOD ÚVOD Evropská unie je dnes domovem 450 milionů lidí z různých etnických, kulturních a jazykových oblastí. Jazyková situace evropských zemí je komplexní byla utvářena dějinami, geografickými faktory a mobilitou

Více

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ CS CS CS EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 17.11.2010 KOM(2010) 674 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Volejte 116000:

Více

Zaměstnávání zahraničních pracovníků z hlediska úřadu práce

Zaměstnávání zahraničních pracovníků z hlediska úřadu práce Zaměstnávání zahraničních pracovníků z hlediska úřadu práce Mgr. Lenka Navrátilová, Petra Jandová, Úřad práce Brno-město Zaměstnávání cizích státních příslušníků ve vědě a výzkumu; 11.3.2010 1 TRH PRÁCE

Více

Studijní a pracovní stáže e v zahraničí. Praha ČVUT/ Brno MU informační schůzka pro studenty 5.3. 2007 / 9.3. 2007

Studijní a pracovní stáže e v zahraničí. Praha ČVUT/ Brno MU informační schůzka pro studenty 5.3. 2007 / 9.3. 2007 Studijní a pracovní stáže e v zahraničí Praha ČVUT/ Brno MU informační schůzka pro studenty 5.3. 2007 / 9.3. 2007 Program celoživotního učení Evropský program schválený pro období 2007-2013 Vznikl spojením

Více

Evropa pro občany 2007-13

Evropa pro občany 2007-13 Evropa pro občany 2007-13 Jak čerpat finanční prostředky na podporu projektů 14.4.2009 Plzeń Národní kontaktní místo v ČR (NKM) - zřízeno v červnu 2008 - gestorem programu v ČR: odbor informování o evropských

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh ROZHODNUTÍ RADY

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh ROZHODNUTÍ RADY KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 18.04.2005 KOM(2005) 146 v konečném znění 2005/0056 (CNS) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o podpisu Dohody mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím, kterou

Více

ZÁSTUPCI VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ, ZASEDAJÍCÍ V RADĚ,

ZÁSTUPCI VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ, ZASEDAJÍCÍ V RADĚ, VNITŘNÍ DOHODA MEZI ZÁSTUPCI VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ, ZASEDAJÍCÍMI V RADĚ, O FINANCOVÁNÍ POMOCI SPOLEČENSTVÍ V RÁMCI VÍCELETÉHO FINANČNÍHO RÁMCE PRO OBDOBÍ 2008-2013 V SOULADU S DOHODOU O PARTNERSTVÍ AKT-ES

Více

Češi vydělávají na vlastní bydlení podobně dlouho jako Poláci, naopak Maďaři musí spořit déle

Češi vydělávají na vlastní bydlení podobně dlouho jako Poláci, naopak Maďaři musí spořit déle Tisková zpráva Češi vydělávají na vlastní bydlení podobně dlouho jako Poláci, naopak Maďaři musí spořit déle Praha, 17. června 2015 Průměrná transakční cena za novou rezidenční nemovitost se v České republice

Více

Výbor pro regionální rozvoj NÁVRH STANOVISKA

Výbor pro regionální rozvoj NÁVRH STANOVISKA ; EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro regionální rozvoj 2009/0072(CNS) 14. 10. 2009 NÁVRH STANOVISKA Výboru pro regionální rozvoj pro Výbor pro kulturu a vzdělávání k návrhu rozhodnutí Rady o Evropském

Více

VY_32_INOVACE_VL4_08_16. Evropská unie. Název školy: Základní škola a Mateřská škola Medlov Autor: Mgr. Jindřiška Mrázková Téma: Místo, kde žijeme

VY_32_INOVACE_VL4_08_16. Evropská unie. Název školy: Základní škola a Mateřská škola Medlov Autor: Mgr. Jindřiška Mrázková Téma: Místo, kde žijeme VY_32_INOVACE_VL4_08_16 Evropská unie Název školy: Základní škola a Mateřská škola Medlov Autor: Mgr. Jindřiška Mrázková Téma: Místo, kde žijeme VY_32_INOVACE_VL4_08_16 ANOTACE materiál určený k seznámení

Více

Fond pro nestátní neziskové organizace - Seminář pro žadatele o grant. 2. výzva

Fond pro nestátní neziskové organizace - Seminář pro žadatele o grant. 2. výzva Fond pro nestátní neziskové organizace - Seminář pro žadatele o grant 2. výzva Program semináře Specifika 2. výzvy FNNO Prioritní oblasti FNNO Doplňkové granty v rámci Fondu pro bilaterální spolupráci

Více

VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATELSTVA ČR A VYBRANÝCH ZEMÍ EU

VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATELSTVA ČR A VYBRANÝCH ZEMÍ EU VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATELSTVA ČR A VYBRANÝCH ZEMÍ EU PERSPEKTIVY BUDOUCÍHO VÝVOJE Tomáš Fiala, Jitka Langhamrová Klíčová slova: Populační projekce, stárnutí populace, biologické generace, ekonomické generace.

Více

Business index České spořitelny

Business index České spořitelny Business index České spořitelny Index vstřícnosti podnikatelského prostředí v EU Jan Jedlička EU Office ČS, www.csas.cz/eu, EU_office@csas.cz Praha, 15. listopadu 2012 Co je Business Index České spořitelny?

Více

EURES. EURopean. Employment Services

EURES. EURopean. Employment Services EURES EURopean Employment Services Evropské služby zaměstnanosti Osnova Představení systému EURES; vznik; základnz kladní údaje Východiska systému; volný pohyb pracovních ch sil v zemích EU/EHP Hlavní

Více

II. Skutečnosti zjištěné při kontrole

II. Skutečnosti zjištěné při kontrole Informace z kontrolní akce NKÚ č. 12/22 Peněžní prostředky státu poskytované nestátním neziskovým organizacím prostřednictvím rozpočtové kapitoly Ministerstvo vnitra Kontrolní akce byla zařazena do plánu

Více

Monitorování. učitelé. žáci. další partneři. absolventi. trh práce

Monitorování. učitelé. žáci. další partneři. absolventi. trh práce M a l á t o v a t e l. 2 9 5 e-m a i l : Vývoj vzdělávání a školství v krajích ČR Kvalita a evaluace Radim Ryška Seminář k projektu ESF Kvalita II Praha a Brno, 15. a 17. ledna 2008 M a l á t o v a t e

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

KVALIFIKAČNÍ PŘEDPOKLADY A PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY KE STUDIU NA VYSOKÝCH ŠKOLÁCH V EVROPĚ: SROVNÁNÍ

KVALIFIKAČNÍ PŘEDPOKLADY A PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY KE STUDIU NA VYSOKÝCH ŠKOLÁCH V EVROPĚ: SROVNÁNÍ GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO VNITŘNÍ POLITIKY TEMATICKÁ SEKCE B: STRUKTURÁLNÍ POLITIKA A POLITIKA SOUDRŽNOSTI KULTURA A VZDĚLÁVÁNÍ KVALIFIKAČNÍ PŘEDPOKLADY A PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY KE STUDIU NA VYSOKÝCH ŠKOLÁCH

Více

Souhrn informací o nemeckém duchodovém systému. Strucný prehled o otázkách, které zajímají Nemce v EU a príslušníky EU v Nemecku

Souhrn informací o nemeckém duchodovém systému. Strucný prehled o otázkách, které zajímají Nemce v EU a príslušníky EU v Nemecku Souhrn informací o nemeckém duchodovém systému Strucný prehled o otázkách, které zajímají Nemce v EU a príslušníky EU v Nemecku Zamestnanecké skupiny budoucích duchodcu Témer všichni zamestnanci jsou povinne

Více

Integrace dětí přistěhovalců do škol v Evropě

Integrace dětí přistěhovalců do škol v Evropě EURYDICE Integrace dětí přistěhovalců do škol v Evropě Eurydice Informační síť o vzdělávání v Evropě Tento dokument vydalo Evropské oddělení Eurydice s finanční podporou Evropské komise (Generálního ředitelství

Více

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.3.2015 COM(2015) 140 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ o spolupráci mezi regulačními subjekty

Více

Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO. www.kredo.reformy-msmt.cz

Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO. www.kredo.reformy-msmt.cz Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO www.kredo.reformy-msmt.cz Osoby ve věku 30-34 let podle vybraných typů dosaženého vzdělání a pohlaví (1995-2013)

Více

Sociální a ekonomické determinanty a jejich ukazatelé v EU a ČR. Hana Janatová, SZÚ

Sociální a ekonomické determinanty a jejich ukazatelé v EU a ČR. Hana Janatová, SZÚ Sociální a ekonomické determinanty a jejich ukazatelé v EU a ČR Hana Janatová, SZÚ DETERMINE Spolufinancován: DG SANCO, Program pro veřejné zdraví 2003-2008 Trvání: červen 2006 květen 2010 Nositel grantu:

Více

Věda a budoucnost Evropy: od diskuse k účinné politice. Mirek Topolánek předseda vlády České republiky

Věda a budoucnost Evropy: od diskuse k účinné politice. Mirek Topolánek předseda vlády České republiky Věda a budoucnost Evropy: od diskuse k účinné politice Mirek Topolánek předseda vlády České republiky 1 Co už dlouho víme... Ekonomiky tažené inovacemi jsou nejdynamičtější, určují směr globálního vývoje.

Více

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065 PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována

Více

PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU. hospodářského zájmu. ochrany osobních údajů. základě státní příslušnosti. a pobytu občanů Unie

PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU. hospodářského zájmu. ochrany osobních údajů. základě státní příslušnosti. a pobytu občanů Unie PŘÍLOHA III PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU 1 Článek 14 Právní základ Popis Požadavky postupu 1 Čl. 15 odst. 3 Čl. 16 odst. 2 Článek 18 Čl. 19 odst. 2 Čl. 21 odst. 2 Článek 24 Článek 33 Čl.

Více

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 19.100 Srpen 2011 Nedestruktivní zkoušení Akustická emise Všeobecné zásady ČSN EN 13554 01 5081 Non-destructive testing Acoustic emission testing General principles Essais non

Více

Jste občanem Evropské unie

Jste občanem Evropské unie Jste občanem Evropské unie V Í T E J T E v L u c e m b u r s k u informační brožura vypracovaná ASTI (Organizace pro podporu zahraničních pracovníků) a jejími partnery O B S A H Budete pobývat v Lucembursku

Více

Vyhlášení centralizovaných rozvojových programů pro veřejné vysoké školy pro rok 2015

Vyhlášení centralizovaných rozvojových programů pro veřejné vysoké školy pro rok 2015 Vyhlášení centralizovaných rozvojových programů pro veřejné vysoké školy pro rok 2015 I. Vyhlášení Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen ministerstvo ) vyhlašuje níže uvedené centralizované

Více

Vyhlášení centralizovaného rozvojového programu pro veřejné vysoké školy pro rok 2016

Vyhlášení centralizovaného rozvojového programu pro veřejné vysoké školy pro rok 2016 Vyhlášení centralizovaného rozvojového programu pro veřejné vysoké školy pro rok 2016 I. Vyhlášení Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen ministerstvo ) vyhlašuje níže uvedený centralizovaný

Více

DAŇOVÁ PROTIKRIZOVÁ POLITIKA

DAŇOVÁ PROTIKRIZOVÁ POLITIKA DAŇOVÁ PROTIKRIZOVÁ POLITIKA ZEMÍ EU K V Ě T A K U B Á T O V Á Osnova Úvod Daňová opatření přijatá v jednotlivých členských státech EU Daňová politika EU v období krize Závěr Úvod vznik krize 2006 splasknutí

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019 Výbor pro zaměstnanost a sociální věci 15.4.2015 2014/2236(INI) NÁVRH ZPRÁVY o úloze sociálního podnikání a sociálních inovací v boji proti nezaměstnanosti (2014/2236(INI))

Více

MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE STRATEGIE STRETEGIE MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE

MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE STRATEGIE STRETEGIE MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE 2009 MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE STRATEGIE 2009 STRETEGIE MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE Obsah Úvod... 2 1. Studenti VŠEM... 3 1.1 Studijní pobyty - Erasmus... 3 1.2 Krátkodobé studijní pobyty... 3 1.3 Intenzivní jazykové

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Mgr. Stanislava Makovcová Základní informace Úmluva o právech osob se zdravotním postižením a její Opční protokol byla přijata Valným shromážděním OSN

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 FINANČNÍ NÁSTROJE POLITIKY SOUDRŽNOSTI 2014-2020 POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020

Více

Příručka LLP/Erasmus pro pedagogy Fakulty veřejných politik, Slezské univerzity v Opavě

Příručka LLP/Erasmus pro pedagogy Fakulty veřejných politik, Slezské univerzity v Opavě Příručka LLP/Erasmus pro pedagogy Fakulty veřejných politik, Slezské univerzity v Opavě 1. O programu Erasmus Program Erasmus je součástí Programu celoživotního učení (Lifelong Learning Programme LLP).

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Rovná odměna a vliv recese na pracovnice Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Proč přetrvává genderový rozdíl v odměňování?

Více

12/22 Peněžní prostředky státu poskytované nestátním. neziskovým organizacím prostřednictvím rozpočtové kapitoly Ministerstvo vnitra.

12/22 Peněžní prostředky státu poskytované nestátním. neziskovým organizacím prostřednictvím rozpočtové kapitoly Ministerstvo vnitra. Věstník NKÚ, kontrolní závěry 237 12/22 Peněžní prostředky státu poskytované nestátním neziskovým organizacím prostřednictvím rozpočtové kapitoly Ministerstvo vnitra Kontrolní akce byla zařazena do plánu

Více

Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže

Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže Partneři projektu iyouth Koordinátor evropského projektu IOM International Organization for Migration (Mezinárodní

Více

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady stanovující rámec pro vytvoření Jednotného evropského nebe

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady stanovující rámec pro vytvoření Jednotného evropského nebe Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady stanovující rámec pro vytvoření Jednotného evropského nebe (2002/C 103 E/01) (text s významem pro EHP) KOM(2001)123 v konečném znění/2-2001/0060(cod) (Podáno

Více

Doplňkový řád 1. Kapitola I - Dožádání (články 1 až 3)...000. Kapitola II - Bezplatná právní pomoc (články 4 a 5)...000

Doplňkový řád 1. Kapitola I - Dožádání (články 1 až 3)...000. Kapitola II - Bezplatná právní pomoc (články 4 a 5)...000 Doplňkový řád 1 Obsah Kapitola I - Dožádání (články 1 až 3)...000 Kapitola II - Bezplatná právní pomoc (články 4 a 5)...000 Kapitola III - Oznámení o porušení přísahy svědky a znalci (články 6 a 7)...000

Více

Korupce pohledem ekonoma

Korupce pohledem ekonoma Vize 2020 Obrana svobody (veřejná diskuze) Korupce pohledem ekonoma Olomouc, 7.1.2010 Jiří Schwarz 1 Co považuje ekonom za korupci? 1. Platba za dobře odvedenou operaci v krajském zdravotnickém zařízení?

Více

1. Prosazování principů rovnosti žen a mužů jako součást politiky vlády

1. Prosazování principů rovnosti žen a mužů jako součást politiky vlády 1. Prosazování principů rovnosti žen a mužů jako součást politiky vlády 1. 1. V rámci své mediální politiky a s ohledem na průřezový charakter politiky rovných příležitostí žen a mužů zdůrazňovat tento

Více

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE Popis iniciativy a jejího cíle Iniciativa EQUAL je definována čl. 20 (1) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, o obecných ustanoveních o Strukturálních fondech,

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Marie Hatalová Jihlava 2. prosince 2014 Současný stav přípravy OPZ Schválení návrhu OPZ vládou ČR - 9. 7. 2014 Zaslání návrhu

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 MÍSTNÍ ROZVOJ VEDENÝ KOMUNITAMI POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020 Tento infolist

Více