A Žádost o akreditaci / rozšíření nebo prodloužení doby platnosti akreditace bakalářského / magisterského stud. programu Vysoká škola

Transkript

1 . A Žádost o akreditaci / rozšíření nebo prodloužení doby platnosti akreditace bakalářského / magisterského stud. programu Vysoká škola Masarykova univerzita Součást vysoké školy Fakulta sociálních studií: Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií (KMVES FSS) STUDPROG st. doba titul Název studijního programu Mezinárodní teritoriální studia 3 roky Bc. Původní název SP --- platnost předchozí akreditace Typ žádosti prodloužení druh rozšíření akreditace Typ studijního programu bakalářský rigorózní Forma studia prezenční řízení KKOV Názvy studijních oborů Mezinárodní vztahy 6701R005 Adresa www stránky jméno a heslo k přístupu na www Schváleno VR /UR /AR Dne Vědecká rada FSS podpis rektora Kontaktní osoba Doc. PhDr. Zdeněk Kříž, Ph.D. zkriz@fss.muni.cz datum

2 Ba Charakteristika studijního programu a jeho oborů, pokud se na obory člení Vysoká škola Masarykova univerzita Součást vysoké školy Fakulta sociálních studií: katedra mezinárodních vztahů a evropských studií (KMVES FSS) Název studijního programu Mezinárodní teritoriální studia Název studijního oboru Mezinárodní vztahy Garant studijního oboru Doc. PhDr. Zdeněk Kříž, Ph.D. Zaměření na přípravu k výkonu NE regulovaného povolání Charakteristika studijního oboru (studijního programu) Obor Mezinárodní vztahy je bakalářským studijním oborem, který se na Fakultě sociálních studií MU studuje od akademického roku 2003/2004. Jeho chod zajišťuje Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií FSS MU (obor vznikl v důsledku rozdělení prezenčního bakalářského oboru Mezinárodní vztahy a evropská studia vyučovaného na FSS od akademického roku 1999/2000 na dva samostatné obory obor Evropská studia a obor Mezinárodní vztahy). Obor se studuje jako bakalářské (prezenční i kombinované) studium v kombinaci s jiným oborem nebo jako studium jednooborové (pouze v prezenční formě). Pokud jde o kombinované bakalářské studium, přijímání do něj bylo od akademického roku 2012/2013 ukončeno a tato forma studia je postupně utlumována. Obor je v souladu s pravidly Studijního řádu na MU založen na systému ECTS kreditů, které se udělují za úspěšné absolvování jednotlivých předmětů. Standardní doba oboru Mezinárodní vztahy v bakalářském stupni v prezenční formě je šest semestrů. Obor je koncipován tak, aby student mohl v pěti semestrech absolvovat předměty a v šestém semestru se mohl věnovat vypracování bakalářské práce. Studium je ukončeno státní závěrečnou zkouškou. Studenti bakalářského prezenčního dvouoborového studia jsou povinni dosáhnout na oboru Mezinárodní vztahy 90 ECTS, z toho 58 ECTS za povinné předměty v případě uzavření oboru bakalářskou prací a 50 ECTS, pokud odevzdávají bakalářskou práci na druhém oboru (v případě kombinace oborů Mezinárodní vztahy Evropská studia poměr povinných ECTS zohledňuje skutečnost, že předmět MVZ174 Metodologie výzkumu politiky a mezinárodních vztahů je zapisován pouze na jednom oboru). Studenti bakalářského prezenčního jednooborového studia jsou povinni dosáhnout na oboru Mezinárodní vztahy 180 ECTS, z toho 58 ECTS za povinné předměty. Obor Mezinárodní vztahy reflektuje nejnovější vývoj v rámci své disciplíny především důrazem na rozvoj teoretických aspektů mezinárodních vztahů a jednak na jejich aplikaci v praxi. Předměty, jejichž výuka je v rámci studia oboru organizována, adekvátně reagují na vývoj vědní disciplíny mezinárodních vztahů a odrážejí trendy současného výzkumu a studia oboru jako celku i jednotlivých nejdůležitějších podoborů (např. bezpečnostní, ekonomická dimenze mezinárodních vztahů). V souladu s vývojem v rámci vědní disciplíny mezinárodní vztahy dochází v neposlední řadě k intenzivnímu rozvíjení metodologie výzkumu mezinárodních vztahů. Reflexi vývoje disciplíny odpovídá také proměna skladby povinně ch předmětů (včetně rostoucího počtu předmětů vyučovaných v anglickém jazyce). Reflexe vývoje disciplíny MV a snaha o udržení kroku s dalšími významnými pracovišti ve světě se mimo jiné odráží i ve velké pozornosti, jež je kontinuálně věnována internacionalizaci výuky v rámci oboru a také návaznosti a uplatnění poznatků získaných ve studiu v praxi (například problematika energetické bezpečnosti). Za tímto účelem jsou zváni špičkoví zahraniční i tuzemští odborníci z akademických pracovišť i z praxe a díky podpoře z OP VK došlo k vytvoření pracovních pozic pro zahraniční postdoktorské výzkumné pracovníky. Doporučený studijní plán Plán je postaven tak, aby předměty logicky navazovaly a současně měl student možnost rozvíjet svůj zájem pomocí ch předmětů. Semestr 1: - MVZ101 Úvod do mezinárodních vztahů - MVZ174 Metodologie výzkumu politiky a mezinárodních vztahů povinně volitelné předměty Semestr 2: - MVZ102 Dějiny mezinárodních vztahů povinně volitelné předměty

3 Semestr 3: - MVZ104 Česká zahraniční politika povinně volitelné předměty Semestr 4: - MVZ105 Teorie mezinárodních vztahů povinně volitelné předměty Semestr 5: - MVZ106 Bezpečnost v jaderném věku povinně volitelné předměty Semestr 6: - MVZ107 Diplomový seminář Obor Mezinárodní vztahy v roce 2010 úspěšně završil (jako pilotní obor) proces sebeevaluace v rámci pravidel Masarykovy univerzity. Profil absolventa studijního oboru (studijního programu) & cíle studia Cílem bakalářského studia oboru Mezinárodní vztahy je aktivní osvojení a prohloubení znalostí a na ně navazujících souvislostí teorie mezinárodních vztahů, dějin mezinárodních vztahů, bezpečnostně-strategické, ekonomické a mezinárodně-právní dimenze mezinárodních vztahů, zahraniční politiky vybraných států a mezinárodní politiky ve sledovaných světových regionech, včetně problematiky mezinárodních organizací. Smyslem je seznámit studenty s hlavními subdisciplínami mezinárodních vztahů a způsoby výzkumu mezinárodních vztahů, což je předpokladem pro pozdější specializaci. Absolvent oboru získá: - Schopnost porozumět teoriím mezinárodních vztahů - Schopnost porozumět dějinám mezinárodních vztahů a dokázat popsat hlavní trendy jejich vývoje - Schopnost charakterizovat jednotlivé dimenze mezinárodní vztahů (ekonomickou, bezpečnostní, právní), jejich klíčové aspekty a vztahy mezi nimi - Schopnost analyzovat zahraniční politiku států a mezinárodní politiku ve vybraných světových regionech - Ovládá základní metodologii a teoretická východiska v oblasti evropských studií Absolventi oboru Mezinárodní vztahy v bakalářském programu se mohou uplatnit v řadě profesních oblastí, zejména ve výzkumných a analytických pracovištích, ve vědecko-pedagogické činnosti na vysokých školách, v aparátu politických stran, v novinářské profesi, státní správě a v diplomatických službách, zvláště na půdě mezinárodních organizací, a to jak z hlediska politické reprezentace České republiky, tak i v oblasti ekonomických zájmů. Tyto možnosti mohou být rozšířeny v závislosti na zvolené oborové kombinaci. Charakteristika změn od předchozí akreditace (jen v případě prodloužení platnosti akreditace) V akademickém roce 2006/2007 byl do struktury povinných předmětů zařazen předmět MVZ174 Metodologie výzkumu politiky a mezinárodních vztahů (s cílem poskytnout studentům základní metodologické zázemí a porozumění základům vědeckého poznání).

4 Počet přijímaných uchazečů ke studiu v akademickém roce Přijímáno cca 350, zapsáno

5 Bb Prostorové, informační a přístrojové zabezpečení studijního programu Vysoká škola Masarykova univerzita Součást vysoké školy Fakulta sociálních studií: katedra mezinárodních vztahů a evropských studií (KMVES FSS MU) Název studijního programu Mezinárodní teritoriální studia Název studijního oboru Mezinárodní vztahy Místo uskutečňování studijního Joštova 10, Brno oboru Prostorové zabezpečení studijního programu Budova ve vlastnictví VŠ ano Budova v nájmu doba platnosti nájmu Informační a přístrojové zabezpečení studijního programu Bakalářský obor Mezinárodní vztahy je realizován na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Budova fakulty je plně vybavena moderní přednáškovou technikou a disponuje kvalitním badatelských zázemím včetně počítačových učeben a kompletního pokrytí wifi. Studenti oboru mohou využívat fakultní knihovnu FSS MU. Fakultní knihovna FSS disponuje více než 61 tisíci titulů (více než 23 tisíc knižních jednotek v anglickém jazyce) a v roce 2012 odebírala 176 odborných časopisů (včetně 84 anglických časopisů). K velkému množství dalších cizojazyčných časopisů mají studenti přístup skrze řadu předplacených elektronických databází (včetně EBSCO, ProQuest, JSTOR, Cambridge Journals Online či Oxford Journals Online). K procházení databází a k další práci má knihovna 47 počítačů s internetem pro studenty a 17 počítačů pro knihovníky (podrobnější informace viz příloha č. 1).

6 C Pravidla pro vytváření studijních plánů SP (oboru) a návrh témat prací Vysoká škola Masarykova univerzita Součást vysoké školy Fakulta sociálních studií: Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií (KMVES FSS) Název studijního programu Mezinárodní teritoriální studia Název studijního oboru Mezinárodní vztahy Název předmětu rozsah způsob zák. druh před. přednášející dop. roč. Povinné předměty MVZ101 Úvod do mezinárodních vztahů 1p+1s Zkouška Povinný PhDr. Oldřích Krpec, Ph.D.; PhDr. Pavel 1 MVZ102 Dějiny mezinárodních vztahů Pšeja, Ph.D. 1p+1s Zkouška Povinný Doc. PhDr. Zdeněk Kříž, Ph.D.; Petr Vilímek, Ph.D. MVZ104 Česká zahraniční politika 1p+1s Zkouška Povinný Doc. PhDr. Břetislav Dančák, Ph.D., PhDr. Michal Kořan, Ph.D. MVZ105 Teorie mezinárodních vztahů MVZ106 Bezpečnost v jaderném věku 1p+1s Zkouška Povinný PhDr. Pavel Pšeja, Ph.D.; PhDr. Michal Kořan, Ph.D. 1p+1s Zkouška Povinný PhDr. Petr Suchý, Ph.D.; Petr Vilímek, Ph.D. MVZ107 Diplomový seminář 2s Zápočet Povinný Všichni vyučující pracoviště MVZ174 Metodologie výzkumu politiky a mezinárodních vztahů 1p+1s Zápočet Povinný Doc. PhDr. Zdeněk Kříž, Ph.D., PhDr. Michal Kořan, Ph.D.; PhDr. Oldřich Krpec, Ph.D. Povinně volitelné předměty MVZ117 US Foreign Policy-Actors 1p+1s Zápočet Povinně MVZ118 Izrael a Palestina 1p+1s Zkouška Povinně MVZ122 Zahraniční politika USA 1p+1s Zkouška Povinně MVZ123 NATO and European Security 1p+1s Zápočet Povinně PhDr. Petr Suchý, Ph.D.; Petr Vilímek, Ph.D. JUDr. Marek Čejka, Ph.D. PhDr. Petr Suchý, Ph.D; Petr Vilímek, Ph.D. Doc. PhDr. Zdeněk Kříž, Ph.D.; Mgr. Zinaida Shevchuk MVZ141 Mezinárodní ekonomické vztahy 2p Zkouška Povinně Vladan Hodulák, Ph.D. MVZ149 Současná Latinská 1p+1s Zkouška Povinně Martin

7 Amerika Hrabálek, Ph.D. MVZ156 Analýza zahraniční politiky 1p+1s Zkouška Povinně PhDr. Michal Kořan, Ph.D. MVZ157 Malé evropské státy v současné světové politice 1p+1s Zkouška Povinně PhDr. Michal Kořan, Ph.D. MVZ158 Francouzská zahraniční politika od konce 2. světové války 1p+1s Zkouška Povinně Petr Vilímek, Ph.D. MVZ159 Spojené státy ve východní Asii 1p+1s Zkouška Povinně Petr Vilímek, Ph.D.; MVZ167 Medzinárodné vyjednávanie 1p+1s Zkouška Povinně Marián Belko, Ph.D. MVZ171 Zahraničná politika SR 1p+1s Zkouška Povinně Marián Belko, Ph.D. MVZ172 Současná východní Asie 1p+1s Zkouška Povinně Petr Vilímek, Ph.D.; Mgr. Richard Turcsányi MVZ189 Československá zahraniční 1p+1s Zkouška Povinně PhDr. Vladimír politika MVZ197 Autoritativní režimy v 1p+1s Zkouška Povinně Evropě mezi světovými válkami MVZ202 Stáž Zápočet Povinně MVZ206 Defusing the Powder 1p+1s Zkouška Povinně Keg : Dissolution of Yougoslavia and International Intervention MVZ208 Ethnic Conflicts in South Caucasus MVZ210 The Western Balkans in Transition MVZ211 Energetická bezpečnost: východiska a implikace pro fungování mezinárodního systému MVZ212 Nová šachovnice? Revoluce a převraty na Blízkém východě v roce 2011 MVZ214 Izrael v mezinárodních vztazích MVZ216 Uran v mezinárodních vztazích MVZ217 Blízký východ v mezinárodní politice v 20. a 21. století MVZ219 Vatikán jako aktér 2p Zkouška Povinně 1p+1s Zkouška Povinně 1p+1s Zkouška Povinně 1p+1s Zkouška Povinně 1p+1s Zkouška Povinně 1p+1s Zkouška Povinně 1p+1s Zkouška Povinně 1p+1s Zkouška Povinně mezinárodních vztahů MVZ220 Polská zahraniční politika 1p+1s Zkouška Povinně MVZ221 Základy práce s informačními systémy pro bakalářské studenty MVES 1p+1s Zápočet Povinně Černý, Ph.D. PhDr. Vladimír Černý, Ph.D. Mgr. Vladimir Dordevič Mgr. Zinaida Shevchuk Mgr. Vladimir Dordevič Filip Černoch, Ph.D.; Hedvika Koďousková, Ph.D. Oldřich Vondruška, Ph.D. Mgr. Tereza Dvořáková; Mgr. Eva Taterová Filip Černoch, Ph.D.; PhDr. Petr Suchý, Ph.D.; PhDr. Tomáš Vlček Mgr. Eva Taterová Mgr. Tereza Dvořáková Mgr. Vít Dostál; Mgr. Veronika Zapletalová Knihovna FSS MVZ222 Diplomatický protokol 2p Zápočet Povinně Ing. Ivana

8 MVZ223 Aktuální blízkovýchodní bezpečnostní realita MVZ224 Rusko dnes, informace a interpretace MVZ224 Demokracie a demokratizace po studené válce MVZ227 Zpravodajské služby a mezinárodní politika MVZ228 Systémy protiraketové obrany a mezinárodní bezpečnost MVZ229 Contemporary Chinese Foreign Policy MVZ230 Production and use of elektricity: technical, economic and international political aspects MVZ231 The Foreign Policy Process and Russian Foreign Policy-Making MVZ232 Israeli Society in the Cinema EVS110 Bezpečnostní rozměr evropské integrace 1p+1s Zápočet Povinně 2s Zápočet Povinně 1p+1s Zkouška Povinně 1p+1s Zkouška Povinně 1p+1s Zkouška Povinně 1p+1s Zkouška Povinně 1p+1s Zkouška Povinně 1p+1s Zkouška Povinně 1p+1s Zkouška Povinně 1p+1s Zkouška Povinně EVS131 Česká republika a EU 1p+1s Zkouška Povinně EVS134 Úvod do studia lidských práv 1p+1s Zkouška Povinně EVS159 Strukturální fondy EU průřezová témata 1p+1s Zkouška Povinně EVS169 Deutschland und EU 1p+1s Zápočet Povinně EVS171 Krizový management EU 1p+1s Zkouška Povinně EVS177 Průvodce nástrahami výzkumu v politických vědách 1p+1s Zápočet Povinně EVS178 Paradiplomacie 1p+1s Zápočet Povinně FSS110 Zahraniční výjezd Zápočet Povinně FSS120 Informační minimum 1p+1s Zápočet Povinně FSS190 Zahraniční pracovní pobyt Zápočet Povinně Hlavsová Ing. Libor Kutěj, Ph.D. PhDr. Petr Vágner, CSc. PhDr. Pavel Pšeja, Ph.D. Ing. Libor Kutěj, Ph.D. PhDr. Petr Suchý, Ph.D., Mgr. Jakub Fučík; Mgr. Adam Strauch; Mgr. Vendula Vespalcová Hedvika Koďousková, Ph.D.; Mgr. Richard Turcsányi Jan Osička, Ph.D., PhDr. Tomáš Vlček Natalya Kozykina, PhD. prof. Ariel Feldstein Jana Urbanovská, Ph.D. Petra Kuchyňková, Ph.D.; Mgr. Ondřej Krutílek Hubert Smekal, Ph.D.; Mgr. Katarina Šipulová Vít Dočkal, Ph.D. Vratislav Havlík, Ph.D. Jana Urbanovská, Ph.D. Mgr. Ondřej Mocek Mgr. Vít Dostál Obsah a rozsah SZZk

9 Kontrola plnění studijních povinností ECTS kredity (kontrola naplňování studijního plánu) Zkoušky a zápočty (kontrola výkonu studentů) Struktura oboru naplňuje požadavky Evropského systému přenosných kreditů (ECTS), který umožňuje standardizovat zátěž v jednotlivých předmětech. Požadavky pro úspěšné absolvování předmětů obvykle sestávají z průběžné a závěrečné zkoušky, esejů a písemných příprav, případně seminárních prací. Od posluchačů se očekává, že se budou účastnit seminářů vybaveni znalostmi ze zadané literatury a že budou participovat při diskuzích. Aktivní přístup se zohledňuje při závěrečné evaluaci. V souladu s pravidly ECTS jsou studenti hodnoceni na škále od A (výborný) až po F (nevyhovující). Ke státní závěrečné zkoušce studenti přistupují po dosažení 180 ECTS. Dle pravidel na MU musí mít splněny celouniverzitní požadavky absolvování tělesné výchovy a minimální jazykové kompetence, přičemž tímto způsobem získané ECTS se započítávají do 90 oborových ECTS. Podmínkou účasti u bakalářské zkoušky je také povinnost absolvovat v rámci studia jeden předmět přednášený v anglickém jazyce (stačí absolvování předmětu na jednom ze studovaných oborů). Státní závěrečná zkouška v oboru Mezinárodní vztahy je písemná a skládá se ze dvou okruhů Mezinárodní politika a Mezinárodní vztahy, které pokrývají strukturu povinných předmětů. Studenti mají předem k dispozici témata, z nichž v rámci státní závěrečné zkoušky dostanou konkrétně formulované otázky, na které odpovídají. Součástí státní závěrečné zkoušky je obhajoba bakalářské práce o rozsahu stran textu, minimálně tedy 54 tisíc znaků. (v případě, že ji student nepředkládá na jiném oboru - dvouoborové studium). Požadavky na přijímací řízení Podmínkou přijetí do bakalářského studia na FSS je dosažení úplného středního vzdělání s maturitou a úspěšné vykonání přijímací zkoušky. Přijímací řízení k bakalářskému studiu Mezinárodní vztahy je postaveno na výsledku Národních srovnávacích zkoušek (NSZ), které zabezpečuje společnost Scio. Národní srovnávací zkoušky pro FSS MU se skládají z testů Obecných studijních předpokladů (OSP) a Základů společenských věd (ZSV). Testy odpovídají potřebám FSS MU. Náležitě zohledňují specifické potřeby společenskovědních disciplín zjistit u uchazečů specifické studijní předpoklady a schopnost kritického myšlení. Důležitým předpokladem pro zvládnutí studia je schopnost studovat z anglicky psaných textů. Další povinnosti / odborná praxe KMVES také zprostředkovává vybraným studentům několikaměsíční pracovní stáže v Bruselu, konkrétně v bruselské kanceláři CZELO (Czech Liaison Office for Research and Development) a v bruselských zastoupeních českých krajů, ale i v institucích v ČR. Praxe jsou v rámci oboru doporučené, ale nepovinné. Návrh témat prací a obhájené práce Příklady obhájených bakalářských prací Zahraniční politika Francie vůči Kaddáfího Libyi Moderní pirátství v Somálsku analýza bezpečnostních hrozeb Příspěvek malých států k budování míru. Případ Dánska Evropská dimenze zahraniční politiky Václava Klause Motivy k podpoře demokracie případ České republiky Média a veřejnost v procesu zahraničněpolitického rozhodování Tradice a současnost japonské zahraniční politiky: kontinuita a diskontinuita Vývoj a specifika vztahů Ruské federace a Běloruska od roku 1997, současnost a budoucnost Vývoj a limity energetické politiky České republiky po roce 1996 Účast České republiky v americkém projektu protiraketové obrany Obhájené práce jsou uloženy v IS MU a prostřednictvím internetu jsou zpřístupněné veřejnosti na

10 Návaznost na předchozí studijní program (podmínky z hlediska příbuznosti oborů)

11 D Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu MVZ101 Úvod do mezinárodních vztahů Typ předmětu Povinný doporučený ročník / semestr 1/1 Rozsah studijního předmětu 26 hod. za týden 2 kreditů 8 Způsob zakončení Závěrečná písemná zkouška Forma výuky Přednášky Další požadavky na studenta dva průběžné zápočtové testy PhDr. Pavel Pšeja, Ph.D., Mgr. et Mgr. Oldřích Krpec, Ph.D. Ing. Mgr. Richard Turcsányi (pomocník) Cílem tohoto předmětu je seznámit studenty s pojmy, které se v disciplíně mezinárodních vztahů používají, s povahou a postavením hlavních aktérů mezinárodního dění, charakterizovat nejčastěji aplikované přístupy k mezinárodním vztahům a nabídnout jim přehled vývoje a orientace tohoto vědního oboru. 1. Povaha, předmět a disciplíny MV 2. Aktéři (národní) stát kontra nestátní aktéři (NGO, IGO, atd.) 3. Mezinárodní systém a jeho historický vývoj 4. Moc a bezpečnost v mezinárodním prostředí 5. Zahraniční politika, zájmy a cíle 6. Konflikty a jejich řešení 7. První zápočtový test (témata 1-5) 8. Mezinárodní politická ekonomie ekonomika v rozvinutém světě I. 9. Mezinárodní politická ekonomie ekonomika v rozvinutém světě II. 10. Globalizace podoby, přednosti a rizika 11. Občanská společnost v mezinárodním prostředí? 12. Třetí svět v globální politice 13. Druhý zápočtový test (témata 6-12) Po úspěšném ukončení kurzu by studenti měli být schopni: - rozeznat hlavní témata americké zahraniční politiky ve 20. století; - vysvětlit vývoj americké zahraniční politiky a dopad hlavních zahraničněpolitických koncepcí; - analyzovat americkou zahraniční politiku vůči klíčovým regionům a mezinárodním problémům; - vysvětlit jak kontinuitu, tak změnu v americké zahraniční politice a rozlišovat příčiny a důsledky aplikace jednotlivých zahraničněpolitických koncepcí. Přednášky - 1 ECTS (26 hodin) Příprava na průběžné testy 3 ECTS (75 hodin) Příprava na závěrečnou zkoušku 4 ECTS (100 hodin) Povinná literatura (vybrané kapitoly): Baylis, John, Smith, Steve, The Globalization of World Politics, Oxford University Press, Oxford 1999 Císař, Ondřej, Transnacionální politické sítě, MPÚ, Brno 2004, s Goldstein, Joshua S., International Relations, 4. vyd., Pearson, New York 2001 Hocking, Brian, Smith, Michael, World Politics, 2. vyd., Longman, London 1995 Plechanovová, Běla, Úvod do mezinárodních vztahů. Výběr textů, ISE, Praha 2003 (s ) Kegley, Charles W., Wittkopf, Eugene R., World Politics, 8. vyd., Palgrave, London 2001 Viotti, Paul R., Kauppi, Mark V., International Relations and World Politics, 2. vyd., Prentice-Hall, New Jersey 2001 Waisová, Šárka, Úvod do studia mezinárodních vztahů, Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, Dobrá Voda 2002 (s , )

12 D Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu MVZ102 Dějiny mezinárodních vztahů Typ předmětu Povinný doporučený ročník / semestr 1/2 Rozsah studijního předmětu 26 hod. za týden 2 kreditů 8 Způsob zakončení Závěrečná písemná zkouška Forma výuky Přednášky + Další požadavky na studenta Zpracování úvahy, dva průběžné testy Doc. PhDr. Zdeněk Kříž, Ph.D., Mgr. et Mgr. Petr Vilímek, Ph.D., Mgr. Ing. Richard Turcsányi (cvičící) PhDr. Tomáš Černohous (pomocník), Mgr. Kateřina Fridrichová (pomocník) Kurs se zabývá problematikou historického vývoje mezinárodních vztahů mezi lety Předmět se zaměřuje na základní trendy ve vývoji mezinárodních vztahů ve sledovaném období a charakteristiku mezinárodního systému a jeho aktérů v jednotlivých etapách. V neposlední řadě se kurz věnuje i nejdůležitějším oblastem z ekonomických a vojenských dějin. Celkově kurs nabízí základní empirickou bázi vývoje mezinárodních vztahů od Vestfálského míru do konce bipolárního uspořádání světa a seznamuje studenty s hlavními způsoby interpretace tohoto období. - Seznámení s předmětem. Systém mezinárodních vztahů a základní tendence v jeho vývoji v letech Třicetiletá válka a evropská politika v 17. století - Velmocenská politika v 18. století a války s Napoleonem. Vídeňský kongres, koncert velmocí a zrod fenoménu balance of power. - Imperialismus a kolonialismus - Formování mocenských aliancí v předvečer 1. světové války a první světová válka - Vývoj mezinárodních vztahů mezi dvěma světovými válkami - Dopad druhé světové války na systém mezinárodních vztahů - Utváření bipolárního systému a studená válka - Politika détente a její důsledky - Otázka dekolonizace a konflikty ve třetím světě v období studené války - Blízký východ v mezinárodní politice po roce Americko-sovětské vztahy od roku 1979 a rozpad sovětského bloku - Nástin vývoje mezinárodních vztahů po roce 1991 Po úspěšném ukončení kurzu budou studenti schopni: - chápat historii mezinárodních vztahů v letech ; - nastínit hlavní milníky ekonomických a vojenských dějin; - interpretovat hlavní historické události v daném období a používat nabyté znalosti k argumentaci na expertní úrovni. Přednášky - 1 ECTS (26 hodin) Zpracování úvahy 1 ECTS (25 hodin) Příprava na průběžné testy 2 ECTS (50 hodin) Příprava na závěrečnou zkoušku 4 ECTS (100 hodin)

13 Povinná literatura (vybrané kapitoly): Baylis, John Smith, Steve Owens, Patricia (2011): The Globalization of the World Politics: An Introduction to International Relations, 5th Edition. New York: Oxford University Press. Durman, Karel (2004): Popely ještě žhavé: velká politika Díl I. Praha: Karolinum Hocking, Brian Smith, Michael (1990): World Politics. An Introduction to International Relations. Harlow: Prentice Hall. Nálevka, Vladimír (2000): Světová politika ve 20. století. Praha Ferro, Marc (2007): Dějiny kolonizací: od dobývání po nezávislost století. Praha: NLN. Judge, Edward H. John, W. Langdon (1999): The Cold War. A History through Documents. New Jersey: Prentice-Hall Kissinger, H. A. (1999): Umění diplomacie. Praha: Prostor. Kennedy, Paul (1996): Vzestup a pád velmocí. Praha: NLN. Luňák, Petr (1997): Západ. Spojené státy a Západní Evropa ve studené válce. Praha: Libri. Plechanovová, Běla Fidler, Jiří (1997): Kapitoly z dějin mezinárodních vztahů Praha Porter, Bruce D. (1994): War ant the Rise of the State. The Military Foundation of Modern Politics. New York: The Free Press. Veselý, Zdeněk. (2010): Dějiny mezinárodních vztahů, 2. vydání. Plzeň: Nakladatelství Aleš Čeněk Vykoukal, Jiří; Litera, Bohuslav; Tejchman, Miroslav (2000): Východ. Vznik, vývoj a rozpad sovětského bloku Praha: Libri

14 D Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu MVZ104 Česká zahraniční politika Typ předmětu Povinný doporučený ročník / semestr 2/3 Rozsah studijního předmětu 26 hod. za týden 2 kreditů 10 Způsob zakončení Závěrečná písemná zkouška Forma výuky Přednášky + Další požadavky na studenta Vypracování position paperů na jednotlivé, absolvování průběžného testu Doc. PhDr. Břetislav Dančák, Ph.D., PhDr. Michal Kořan, Ph.D. Mgr. Vít Dostál (cvičící), Mgr. Tereza Dvořáková (cvičící), Mgr. Martin Jirušek (cvičíci), Mgr. Jakub Fučík (cvičící) Studenti budou seznámeni se základními trendy zahraniční politiky České republiky od roku 1989 do současnosti. Hlavní pozornost je věnována postavení ČR jako středně velkého státu na politické mapě Evropy a světa. Podrobně budou rozebrány bilaterální vztahy se sousedními zeměmi v kontextu regionu střední Evropy. Dále bilaterální vztahy s USA a Ruskem a zapojení ČR do multilaterální spolupráce v rámci NATO a EU. 1. Úvod. Organizace předmětu. 2. Konec studené války. Československo definuje své místo v Evropě a ve světě. 3. Rozpad ČSFR a vztahy se sousedy v regionu Střední Evropy 4. Vztahy se Slovenskem a Polskem 5. Vztahy s Německem a Rakouskem 6. ČR a Severoatlantická aliance 7. Příprava na členství v EU 8. Působení ČR v rámci Evropské unie 9. Vztahy s USA 10. Vztahy s Ruskem 11. Vztahy se zeměmi v postsovětské oblasti 12. Zahraniční politika ČR v mezinárodních organizacích 13. Závěrečná zkouška Po úspěšném ukončení kurzu studenti: - získají dostatečně rozsáhlou datovou bázi ke studiu tvorby zahraniční politiky ČR; - porozumí prioritám a aspiracím ČR v několika fázích vývoje od vzniku samostatného státu; - porozumí současným vztahům ČR se sousedními státy a hlavními velmocemi. Přednášky - 1 ECTS (26 hodin) Position papery a další příprava na 4 ECTS (100 hodin) Příprava na průběžný test a závěrečnou zkoušku 5 ECTS (125 hodin)

15 Povinná literatura (vybrané kapitoly): Asmus, Ronald D. Opening NATO's door :how the alliance remade itself for a new era. New York: Columbia University Press, Baldwin, Richard E. Towards an integrated Europe. London: CEPR, xxvi, 234. ISBN Dančák, Břetislav; Hloušek, Vít (2006): The Concept of Leadership in Central Europe: Discussing the Austrian and Polish Cases, Österreichische Zeitschrift für Politikwissenschaft 35 (2), s Fiala, P. - Pitrová, M. (Eds.) (2003): Rozšiřování ES/EU, Brno, IIPS. Havel, Václav. NATO, Europe, and the security of democracy :Václav Havel selected speeches, articles, and interviews, Edited by Luboš Dobrovský, Pardubice: Theo Publishing, s. ISBN Kořan, M. Hrabálek, M. (eds.): Česká zahraniční politika: aktéři, struktura, proces. Brno: MPÚ, Kořan, M a kol. Česká zahraniční politika v roce 2010: Analýza ÚMV. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, Kořan, M. A kol.: Česká zahraniční politika v roce 2009: Analýza ÚMV. Praha Ústav mezinárodních vztahů Kořan, M a kol. Česká zahraniční politika v roce 2008: Analýza ÚMV. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, s. ISBN Kořan, M. a kol.: Česká zahraniční politika v roce 2007 :analýza ÚMV. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, s. ;. ISBN Kříž, Z.: Adaptace Severoatlantické aliance na nové mezinárodní bezpečnostní prostředí. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, s. Monografie. ISBN Zahraniční politika České republiky :úspěchy, problémy a perspektivy. Edited by Vladimír Handl - Otto Pick. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, s. +. ISBN D Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu MVZ105 Teorie mezinárodních vztahů Typ předmětu Povinný doporučený ročník / semestr 2/4 Rozsah studijního předmětu 26 hod. za týden 2 kreditů 10 Způsob zakončení Závěrečná písemná zkouška Forma výuky Přednášky Další požadavky na studenta Dva průběžné testy PhDr. Pavel Pšeja, Ph.D., PhDr. Michal Kořan, Ph.D. Předmět je základním seznámením s hlavními teoriemi, které se rozvinuly za dobu existence oboru mezinárodních vztahů až do konce 80. let minulého století. Po úvodním přehledu genese teorií mezinárodních vztahů a hlavních problémů, které jsou s nimi spojeny, následuje podrobnější rozbor těch konkrétních teorií, které v rámci oboru mají největší význam. Předmět se věnuje nejdříve geopolitice jakožto specifickému případu na pomezí klasických teorií mezinárodních vztahů a jejich předchůdci, aby následně studenty seznámil s teoriemi spadajícími pod hlavičku liberalismu, realismu a různých marxistických variací. 1. Úvod. Seznámení s kursem, informace o obsahu a požadavcích. 2. Úvod do problematiky; obecný kontext teorie MV 3. Geopolitika 4. Klasický realismus: vývoj a hlavní myšlenky; realismus Carra a Morgenthaua I 5. Klasický realismus: vývoj a hlavní myšlenky; realismus Carra a Morgenthaua II 6. Klasický realismus: Kennan a Kissinger, průnik behavioralismu 7. Klasický liberalismus 8. Neovarianty liberalismu 9. Neorealismus 10. Koncepce Fukuyamy a Huntingtona jako příklady konkrétních aplikací liberalismu a realismu 11. Marxismus a jeho varianty 12. Teorie mezinárodních vztahů v 80. létech dvacátého století 13. Filosofie vědy a teorie mezinárodních vztahů

16 Po úspěšném ukončení předmětu si studenti: - osvojí znalost klasických teorií mezinárodních vztahů v historické perspektivě 20. století; - bude se pojmově orientovat v hlavních problémech a trendech, jež jsou ve spojitosti s nimi diskutovány; Přednášky - 1 ECTS (26 hodin) Příprava na průběžné testy 4 ECTS (100 hodin) Příprava na závěrečnou zkoušku 5 ECTS (125 hodin) Povinná literatura (vybrané kapitoly): Baylis, John, Smith, Steve, The Globalization of World Politics, Oxford University Press, Oxford 1999 Burchill, Scott, Linklater, Andrew, Theories of International Relations, 2. vyd., Palgrave, Londýn 2001 Dougherty, James E., Pfaltzgraff Jr., Robert L., Contending Theories of International Relations, 5. vyd., Longman, New York 2001 Drulák, Petr, Teorie mezinárodních vztahů, Portál, Praha 2003 Fukuyama, Francis, Konec dějin a poslední člověk, Rybka Publishers, Praha 2002 Guzzini, Stefano, Realismus v mezinárodních vztazích a v mezinárodní politické ekonomii, Barrister&Principal, Brno 2004 Hollis, Martin, Smith, Steve, Teorie mezinárodních vztahů, CDK, Brno 2000 Huntington, Samuel P. Střet civilizací: boj kultur a proměna světového řádu, Rybka Publishers, Praha 2001 Morgenthau, Hans J., Politics among Nations, Alfred A. Knopf, New York 1978 Pšeja, Pavel (ed.), Přehled teorií mezinárodních vztahů, MPÚ MU, Brno 2005 Viotti, Paul R., Kauppi, Mark V.: International Relations Theory: Realism, Pluralism, Globalism, Allyn and Bacon, Boston 1999

17 D Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu MVZ106 Bezpečnost v jaderném věku Typ předmětu Povinný doporučený ročník / semestr 3/5 Rozsah studijního předmětu 26 hod. za týden 2 kreditů 10 Způsob zakončení Zkouška Forma výuky Přednášky + Další požadavky na studenta Seminární práce, osm průběžných testů PhDr. Petr Suchý, Ph.D., Mgr et Mgr. Petr Vilímek, Ph.D Mgr. Jakub Fučík (cvičící), Mgr Adam Strauch, M.A. (cvičící), Mgr. Eva Taterová (cvičíci) Předmět MVZ106 Bezpečnost v jaderném věku si klade za cíl seznámit studenty s vývojem zásadních bezpečnostních témat 2. poloviny 20. století, souvisejících zejména s průběhem a ukončením studené války. Studenti se budou v kurzu věnovat hodnocení proměny mezinárodního bezpečnostního prostředí, vyplývající ze završení studené války, a nejvýznamnějších bezpečnostních problémů a hrozeb druhého jaderného věku (např. proliferace zbraní hromadného ničení a raketových technologií, role jaderných zbraní či problematika darebáckých států) 1. Úvodní informační hodina 2. Úvod do problematiky. Vymezení klíčových pojmů 3. Bezpečnostní otázky ve čtyřicátých letech 4. Masivní odveta, první éra americké vojenské superiority a sovětská reakce 5. Od druhé éry americké vojenské superiority ke strategické paritě 6. Rozšíření jaderného klubu I (případ Velké Británie a Francie) 7. Rozšíření jaderného klubu II (Čína a proliferace jaderných zbraní v Asii) 8. Vývoj bezpečnostních otázek v 70. letech 9. Vývoj a role sovětských systémů protiraketové obrany 10. Vývoj a role amerických systémů protiraketové obrany 11. Vývoj bezpečnostních otázek v 80. letech 12. Proměny bezpečnostního prostředí po ukončení studené války I 13. Proměny bezpečnostního prostředí po ukončení studené války II Na konci tohoto předmětu by studenti měli být schopni: - analyzovat vývoj mezinárodního bezpečnostního prostředí v období studené války; - prokázat základní znalosti o současné bezpečnostní architektuře světa; - charakterizovat základní prvky jaderných doktrín stávajících jaderných velmocí; - zhodnotit roli jaderných zbraní v jejich bezpečnostní politice; - ovládat práci s historickými dokumenty a primárními zdroji. Přednášky a - 1 ECTS (26 hodin) Seminární práce 2 ECTS (50 hodin) Příprava na průběžné testy - 3 ECTS (75 hodin) Příprava na závěrečnou zkoušku - 4 ECTS (100 hodin) Povinná literatura (vybrané kapitoly): Arbatov, A.; Dvorkin, V.: Beyond Nuclear Deterrence. Transforming the U.S. - Russian Equation. CEIP, Washington, D.C Freedman, L.: The Evolution of Nuclear Strategy. Palgrave, New York Goldstein, Avery. Deterrence and security in the 21st century :China, Britain, France, and the enduring legacy of the nuclear revolution. Stanford, Calif.: Stanford University Press, s. ISBN Kuchyňková, P.; Suchý, P. (eds.): Vývoj a výsledky procesů kontroly zbrojení a odzbrojování. Marnost nad marnost?

18 MPÚ MU, Brno Mathers, J. G.: The Russian Nuclear Shield from Stalin to Yeltsin. Macmillan Press, London 2000, s Sokolski, H. D. (ed.): Getting MAD: Nuclear Mutual Assured Destruction, Its Origins and Practice. Strategic Studies Institute, 2004 Suchý, P.: Reagan a říše zla. Vývoj americké zahraniční politiky a vztahů mezi supervelmocemi v letech CDK, Brno 2004 Suchý, P.: Strategie zadržování v americké zahraniční politice. Vznik a vývoj koncepce MPÚ MU Brno 2005 Voas, J.: Soviet Attitudes towards Ballistic Missile Defence and the ABM Treaty. IISS 1990 D Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu MVZ107 Diplomový seminář Typ předmětu Povinný doporučený ročník / semestr 3/6 Rozsah studijního předmětu 26 hod. za týden 2 kreditů 8 Způsob zakončení Zápočet Forma výuky Další požadavky na studenta Podmínkou udělení zápočtu je odevzdání závěrečné bakalářské diplomové práce do odevzdávárny předmětu ve Studijních materiálech v IS v předepsaném termínu a v souladu s jejím zadáním i formálními a obsahovými požadavky, vyžadovanými oborem. Všichni vyučující oboru Cílem předmětu je, pod dohledem vedoucího práce, uskutečnění samostatného výzkumu v konkrétní tematické oblasti příslušného oboru a prezentace jeho výsledků cestou zpracování získaných dat do podoby standardního odborného textu, v rozsahu a formálních standardech (struktura textu, anotace, klíčová slova, formát, způsob citace, seznam použitých pramenů a literatury), jež definuje obor. Student je také připraven svůj text kompetentně obhájit. Předmět probíhá formou individuálních konzultací s vedoucím práce v průběhu vlastního zpracovávání zadání. Absolvent předmětu je schopen: - formulovat ve svém oboru relevantní výzkumný problém; - realizovat odpovídající vlastní výzkum; - Sbírat, zaznamenávat a následně analyzovat a interpretovat data; - na základě shromážděných dat sestavit odborný text, jenž je v souladu s teoretickými, metodologickými a formálními požadavky oboru; Individuální konzultace - 1 ECTS (26 hodin) Sběr dat a samotné napsaní bakalářské diplomové práce - 7 ECTS (175 hodin) Povinná literatura: Od abstraktu do závěrečné práce: jak napsat diplomovou práci ve společenskovědních a humanitních oborech: praktická příručka. Edited by Helena Kubátová - Dušan Šimek. 4., přeprac. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, s. ISBN POKORNÝ, Jiří. Úspěšnost zaručena: jak efektivně zpracovat a obhájit diplomovou práci. Vyd. 1. Brno: Akademické nakladatelství CERM, s. ISBN X. ECO, Umberto. Jak napsat diplomovou práci. Olomouc: Votobia, s. ISBN

19 D Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu MVZ174 Metodologie výzkumu politiky a mezinárodních vztahů Typ předmětu Povinný doporučený ročník / semestr 1/1 Rozsah studijního předmětu 26 hod. za týden 2 kreditů 4 Způsob zakončení Zápočet Forma výuky Přednášky + Další požadavky na studenta Seminární práce návrh výzkumu, závěrečný test Doc. PhDr. Zdeněk Kříž, Ph.D., PhDr. Michal Kořan, Ph.D. Mgr. et Mgr. Oldřich Krpec, Ph.D. PhDr. Tomáš Černohous (cvičící), Mgr. Kateřina Fridrichová (cvičící), Mgr. Ondřej Mocek (cvičící) Po obecném úvodu, který bude diskutovat základní charakteristiky vědy a vědeckého zkoumání a vymezí specifika věd sociálních, následuje úvod do základních metodologických problémů a přehled nejvýznamnějších metodologických nástrojů politických věd. Obsahem kurzu je také seznámení se základními pravidly vědecké etiky, práce s literaturou a se zdroji vědeckých poznatků. V průběhu kurzu budou studentům představeny dostupné informační databáze, el. Informační zdroje, knihovní fond a práce s internetovými vyhledávači a katalogem knihovny. 1. Věda a vědecké zkoumání 2. Politické vědy charakteristika a vymezení 3. Limity zkoumání sociálních systémů 4. Literatura, zdroje, vědecká práce 5. Metodologie návrhu výzkumu I. 6. Metodologie návrhu výzkumu II. 7. Prezentace projektů Po úspěšném ukončení kurzu studenti: - porozumí základům vědeckého zkoumání, jeho základním omezením, problémům a přednostem. - budou schopni formulovat a konstruovat základní výzkumný design, kriticky pracovat s primárními a sekundárními zdroji dat a na tomto základě dokáží vytvořit vlastní projekt vědeckého výzkumu. Přednášky a - 1 ECTS (26 hodin) Návrh výzkumu 1 ECTS (25 hodin) Příprava na závěrečný zápočtový test 2 ECTS (50 hodin) Povinná literatura: BABBIE, Earl R. The practice of social research. 9th ed. Belmont: Wadsworth, sv. ISBN DRULÁK, Petr a kol. Jak zkoumat politiku: kvalitativní metodologie v politologii a mezinárodních vztazích. Praha: Portál, s. ISBN DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. 3. vyd. Praha: Karolinum, s. ISBN ,. ŘÍCHOVÁ, Blanka. Přehled moderních politologických teorií. Vyd. 1. Praha: Portál, s. ISBN

20 D Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu MVZ117 U.S. Foreign Policy-Actors Typ předmětu Povinně doporučený ročník / semestr Rozsah studijního předmětu 26 hod. za týden 2 kreditů 5 Způsob zakončení Zkouška Forma výuky Přednášky + Další požadavky na studenta Průběžný test, schopnost číst, psát a diskutovat v akademické angličtině PhDr. Petr Suchý, Ph.D., Mgr. et Mgr. Petr Vilímek, Ph.D. Cílem předmětu je seznámit studenty s jednotlivými aktéry, kteří sehrávají důležitou roli v oblasti formulování a implementace americké zahraniční politiky. Pozornost bude rovněž věnována faktorům, které proces tvorby zahraniční politiky ovlivňují. Součástí výuky jsou přednášky odborníků a diplomatů z praktickými zkušenostmi s prací z institucí podílejících se na tvorbě americké zahraniční politiky (v podzimním semestru v roce 2013 v předmětu jako přednášející vystoupili profesor Edward Rhodes z George Mason University, jenž v minulosti pracoval v Úřadu velitele námořních operací US Navy, bývalá vedoucí Úřadu národní kontrarozvědky Michelle Van Cleave a kariérní diplomat Robert Zimmermann z amerického velvyslanectví v Praze). Výuka předmětu probíhá v angličtině. 1. Historie zahraniční politiky USA a role globálního prostředí 2. Prezident a jeho role při vytváření zahraniční politiky 3. Prezident a Národní bezpečnostní rada (NSC) 4. Státní department 5. Přednáška zahraničního přednášejícího 6. Vojenský establišment 7. Tajné služby 8. Zahraniční ekonomická politika 9. Kongres a americká zahraniční politika 10. Přednáška a diskuze se zahraničním přednášejícím 11. Veřejnost a zahraniční politika 12. Přednáška amerického kariérního diplomata 13. Vliv zájmových skupin a médií na zahraniční politiku Absolvent předmětu budou schopni: - porozumět roli jednotlivých aktérů a vztahů mezi nimi; - charakterizovat faktory, které proces tvorby zahraniční politiky významně ovlivňují realizovat odpovídající vlastní výzkum; - porozumět komplexnosti procesu tvorby americké zahraniční politiky; - zhodnotit strategický a politický význam jednotlivých zahraničně politických aktérů a skupin. Přednášky a - 1 ECTS (26 hodin) Příprava na průběžný test - 1 ECTS (25 hodin) Příprava na závěrečnou zkoušku 3 ECTS (75 hodin) Povinná literatura (vybrané kapitoly): Destler, I. M.: American Trade Politics. Institute for International Economics, Jordan, A. M.; Taylor, W. J.; Meese, M. J.; Nielsen, S. C.: American National Security. The Johns Hopkins University Press The domestic sources of American foreign policy :insights and evidence. Edited by Eugene R. Wittkopf - James M. McCormick. 3rd ed. Lanham, MD: Rowman & Littlefield Publishers, xxiii, 384. ISBN X.

21 Rosati, J. A.: Readings in the Politics of United States Foreign Policy. Harcourt Brace 1998 Sarkesian, S. C.; Williams, J. A.; Cimbala, S. J.: US National Security: Policymakers, Processes & Politics. Lynne Rienner Publishers 2008 Scott, J. M. (ed.): After the End: Making U.S. Foreign Policy in the Post-Cold War World. Duke University Press, 1998 TREVERTON, Gregory F. Reshaping national intelligence for an age of information. 1st pub. Cambridge: Cambridge University Press, xviii, 266. ISBN X. D Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu MVZ118 Izrael a Palestina Typ předmětu Povinně doporučený ročník / semestr Rozsah studijního předmětu 26 hod. za týden 2 kreditů 3 Způsob zakončení Zkouška Forma výuky Přednášky + Další požadavky na studenta průběžný test JUDr. PhDr. Marek Čejka, Ph.D. Předmět seznamuje studenty bakalářského studia se základními souvislostmi a nejdůležitějšími body židovsko-arabského a izraelsko-palestinského konfliktu od začátku 20. století až do současnosti. 1) Úvod 2) Zrození konfliktu 3) Období ) dokumentární film a diskuse 5) Období ) průběžný test 7) Šestidenní válka a její důsledky 8) Období 70. a 80. let 9) dokumentární film a diskuse 10) Mírový proces 90. let 11) Od mírového procesu k druhé intifádě 12) Současná situace 13) Závěr písemná práce ve formě eseje Po absolvování předmětu budou studenti schopni: - detailně porozumět dané problematice, zejména vysvětlit zrození konfliktu; - identifikovat jednotlivé fáze konfliktu; interpretovat mírový proces 90. let a charakterizovat současnou situaci; - v neposlední řadě získají studenti příležitost dále rozvíjet své analytické schopnosti. Přednášky a - 1 ECTS (26 hodin) Průběžný test - 1 ECTS (25 hodin) Esej 1 ECTS (25 hodin)

22 Povinná literatura (vybrané kapitoly): ČEJKA, Marek. Judaismus, politika a stát Izrael. 2., aktualiz. vyd. Brno: Masarykova univerzita. Mezinárodní politologický ústav, s. ISBN ČEJKA, Marek. Izrael a Palestina: minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. 1. vyd. Brno: Centrum strategických studií, s. ISBN GILBERT, Martin. Izrael: dějiny. 1. vyd. Praha: BB art, s. ISBN MENDEL, Miloš. Náboženství v boji o Palestinu: judaismus, islám a křesťanství jako ideologie etnického konfliktu. 1. vyd. Brno: Atlantis, s. ISBN D Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu MVZ122 Zahraniční politika USA Typ předmětu Povinně doporučený ročník / semestr Rozsah studijního předmětu 26 hod. za týden 2 kreditů 5 Způsob zakončení Závěrečná zkouška Forma výuky Přednášky + Další požadavky na studenta Přednesení referátu na zadané téma, průběžný test PhDr. Petr Suchý, Ph.D., Mgr. et Mgr. Petr Vilímek, Ph.D. Cílem kursu je seznámit studenty s vývojem zahraniční politiky USA ve 20. století a na počátku 21. století. Pozornost bude věnována problematice formulování zahraniční a bezpečnostní politiky jednotlivými administrativami, zejména modifikacím a implementaci strategie zadržování. 1. Úvod. Organizace předmětu. 2. Vývoj zahraniční politiky USA v období od získání nezávislosti do roku Zahraniční politika Trumanovy administrativy. 4. Eisenhowerova administrativa. 5. Zahraniční politika administrativ J. F. Kennedyho a L. B. Johnsona 6. Americká zahraniční politika za Nixona a Forda 7. Reading week 8. Carterova administrativa. 9. Zahraniční politika Reaganovy administrativy 10. Bushova administrativa a konec studené války 11. Zahraniční politika Clintonových administrativ 12. Spojené státy ve světě po 11. září 2001 a politika administrativ G. W. Bushe 13. Zahraniční politika B. H. Obamy Po úspěšném ukončení kurzu by studenti měli být schopni: - rozeznat hlavní témata americké zahraniční politiky ve 20. století; - vysvětlit vývoj americké zahraniční politiky a dopad hlavních zahraničněpolitických koncepcí; - analyzovat americkou zahraniční politiku vůči klíčovým regionům a mezinárodním problémům; - vysvětlit jak kontinuitu, tak změnu v americké zahraniční politice a rozlišovat příčiny a důsledky aplikace jednotlivých zahraničněpolitických koncepcí. Přednášky - 1 ECTS (26 hodin) Příprava a přednesení referátu 1 ECTS (25 hodin) Příprava na průběžný test a závěrečnou zkoušku 3 ECTS (75 hodin)

23 Povinná literatura (vybrané kapitoly): BROWN, Seymon. The faces of power: constancy and change in United states foreign policy from Truman to Clinton. 2nd ed. New York: Columbia University Press, xv, 658 s. ISBN GADDIS, John Lewis. Strategies of containment :a critical appraisal of American national security policy during the Cold War. Rev. and expanded ed. New York: Oxford University Press, xvi, 484 s. ISBN X. LIEBER, Robert J. The American era :power and strategy for the 21st century. New York: Cambridge University Press, x, 255 s. ISBN MCDOUGALL, Walter A. Promised land, crusader state: the american encounter with the world since Boston: Mariner book, xiii, 286. ISBN SUCHÝ, Petr: Reagan a říše zla. Vývoj americké zahraniční politiky a vztahů mezi supervelmocemi v letech vyd. Brno: CDK, s. Politologická řada, svazek 16. ISBN SUCHÝ, Petr. Zahraniční politika USA v devadesátých letech dvacátého století. 1. vyd. Brno: MPÚ, s. Studie 20. ISBN SUCHÝ, Petr: Strategie zadržování v americké zahraniční politice. Vznik a vývoj koncepce vyd. Brno: Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity, s. Monografie; 13. ISBN

24 D Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu MVZ123 NATO and European Security Typ předmětu Povinně doporučený ročník / semestr Rozsah studijního předmětu 26 hod. za týden 2 kreditů 5 Způsob zakončení Zápočet Forma výuky Přednášky + Další požadavky na studenta Prezentace referátu, esej, schopnost číst, psát a diskutovat v akademické angličtině Doc. PhDr. Zdeněk Kříž, Ph.D., Mgr. Zinaida Shevchuk Cílem předmětu je výklad problematiky Severoatlantické aliance v souvislosti s bezpečnostní architekturou Evropy. Výuka předmětu probíhá v anglickém jazyce. 1. Úvod. Bezpečnost a bezpečnostní politika, vývoj a reflexe, základní terminologie. 2. Historické okolnosti vzniku NATO. Vznik a vývoj NATO. 3. Institucionální struktura a rozhodovací mechanismus NATO. 4. Rebelie Francie. 5. Vznik, vývoj a zánik Varšavské smlouvy. 6. Strategické koncepce NATO. 7. Proměny aliance v novém strategickém prostředí, vztah ke střední a východní Evropě. 8. NATO a Česká republika. 9. Aliance a krizové regiony. 10. Tendence ve vývoji vojenských kapacit NATO. 11. Zápočtová diskuse, přednesení a obhajoba referátů o NATO, jež nezazněly k přednášenému tématu I. 12. Přednesení a obhajoba referátů o NATO, jež nezazněly k přednášenému tématu II. 13. Konzultace k písemné prověrce. Po absolvování předmětu budou studenti schopni: - objasnit historické okolnosti vzniku NATO; - popsat a vysvětlit organizační struktury, charakterizovat rozhodovací mechanismy; - analyzovat proměny Severoatlantické aliance v souvislosti s koncem bipolarity; - zhodnotit roli dalších bezpečnostních institucí v Evropě, zejména Západoevropské unie, a zhodnotit proces budování EBOP v rámci Evropské unie. Přednášky a - 1 ECTS (26 hodin) Referát a jeho prezentace 1 ECTS (25 hodin) Vypracování eseje - 1 ECTS (25 hodin) Příprava na závěrečný test 2 ECTS (50 hodin) Povinná literatura (vybrané kapitoly): DANČÁK, B a SUCHÝ, P. Členství České republiky v NATO a summit v Praze In Summit NATO v Praze 2002: výsledky, dokumenty a projevy. 1. vyd. Brno: MPÚ MU Brno, s. 7-16, 10 s. ISBN FIDLER, Jiří a Petr MAREŠ. Dějiny NATO. Praha: Paseka, s. ISBN HODGE, Carl Cavanagh. Atlanticism for a new century :the rise, triumph, and decline of NATO. Upper Saddle River, N.J.: Pearson/Prentice Hall, xi, 145 s. ISBN KŘÍŽ, Zdeněk. Adaptace Severoatlantické aliance na nové mezinárodní bezpečnostní prostředí. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, s. Monografie. ISBN NORRIS, John. Collision course :NATO, Russia, and Kosovo. London: Praeger Pub., xxv, 333 s. ISBN