Schvalovací doložky: Potvrzení souladu od nadřízeného povodňového orgánu: Stanovisko správce povodí: Schválil:

Transkript

1 Výtisk číslo: 1 POVODŇOVÝ PLÁN ORP ČESKÁ LÍPA OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ČESKÁ LÍPA, LIBERECKÝ KRAJ PRO SPRÁVNÍ ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ Rozdělovník výtisků: č. 1 Obec s rozšířenou působností Česká Lípa + DVD, č. 2 KÚ Libereckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství + DVD, č. 3 Povodí Ohře, státní podnik + DVD, č. 4 Ing. Vladimír Mrkvička, Ph.D., Ing. Jan PAPEŽ fa KOORDINACE + DVD. Dále na DVD pro: HZS Libereckého kraje, Lesy ČR. Vypracoval: Ing. Vladimír Mrkvička, Ph.D., - Ing. Jan PAPEŽ fa KOORDINACE, Na Vlečce 177, Otovice, IČO Září 2011 Stránka 1 z 83

2 Schvalovací doložky: Potvrzení souladu od nadřízeného povodňového orgánu: Stanovisko správce povodí: Schválil: Stránka 2 z 83

3 Obsah P.č. Název obsahu Strana Část - Obsah 3 úvodní - Záznam o aktualizaci 5 úvodní - Abecední seznam zkratek 6 úvodní - Seznam předpisů na úseku povodňové ochrany 7 úvodní - Právní předpisy pro krizové řízení 9 úvodní - Vysvětlení pojmu Povodně 10 úvodní - Vysvětlení pojmu Povodňová opatření 11 úvodní - Přílohy a Literatura 12 úvodní - Úvod 13 úvodní 1. Charakteristika území 19 věcná 1.1. Hlavní toky na území ORP Česká Lípa 22 věcná 1.2. Hlavní vodní díla na území ORP 22 věcná 2. Charakteristika ohrožených objektů 24 věcná 3. Druh a rozsah ohrožení 24 věcná 3.1. Přirozená povodeň 25 věcná 3.2. Přirozená povodeň ovlivněná mimořádnými příčinami 25 věcná 3.3. Zvláštní povodeň způsobená umělými vlivy 25 věcná 4. Opatření k ochraně před povodněmi 27 věcná 4.1. Povodňové prohlídky 28 věcná 4.2. Předpovědní povodňová služba 28 věcná 4.3. Hlásná povodňová služba 29 věcná 4.4. Hlídková služba 31 věcná 4.5. Povodňové záchranné práce 32 věcná 4.6. Povodňové zabezpečovací práce 32 věcná 4.7. Evidenční a dokumentační práce 32 věcná 4.8. Souhrnná zpráva z povodně 33 věcná 5. Stupně povodňové aktivity a hlásné profily 34 věcná 5.1. Limitní vodní stavy a průtoky 34 věcná 5.2. Teoretická charakteristika HP 34 věcná 5.3. Stupně povodňové aktivity 34 věcná 5.4. Pozorování vodních stavů v hlásných profilech 35 věcná 5.5. Přehled hlásných profilů 36 věcná 6. Organizace povodňové ochrany 53 organizační 6.1. Organizace povodňové služby 53 organizační 6.2. Časový plán při vyrozumění PK 54 organizační 6.3. Doporučené vybavení pracoviště Povodňové komise 54 organizační 6.4. Povodňové komise 55 organizační 6.5. Povinnosti členů PK ORP Česká Lípa 60 organizační 7. Organizace povodňové služby 64 organizační 7.1. Schéma přenosu informací mimo povodeň 64 organizační 7.2. Schéma přenosu informací při povodni 65 organizační 7.3. Schéma toku informací při zvláštní povodni 66 organizační 8 Stupně povodňové aktivity činnost 67 organizační 8.1. Činnost povodňového orgánu v době nebezpečí povodně a při 67 organizační Stránka 3 z 83

4 P.č. Název obsahu Strana Část povodni 8.2. První stupeň povodňové aktivity 67 organizační 8.3. Druhý stupeň povodňové aktivity 67 organizační 8.4. Třetí stupeň povodňové aktivity 68 organizační 8.5. Způsob vyhlašování stupňů povodňové aktivity 69 organizační 8.6. Činnost povodňového orgánu ORP bezprostředně po povodni 69 organizační 9 Spojení na důležité organizace 69 organizační 10 Technika pro pomoc při povodni 72 organizační 11 Evakuace 72 organizační 12 Způsob vyžádání pomoci při povodni 72 organizační 13 Informační zabezpečení 72 organizační Schéma toku informací 72 organizační Předávání varování 72 organizační 14 Soupis činností po povodni 73 organizační Hlavní činnosti po povodni 73 organizační Hlavní úkoly a opatření po povodni 73 organizační 15 Mapa správních obvodů ORP Česká Lípa a Nový Bor 75 grafická 16 Správní obvod ORP Česká Lípa 76 grafická 17 Mapa záplavových území ve správním obvodu ORP Česká Lípa I. část 77 grafická 18 Mapa záplavových území ve správním obvodu ORP Česká Lípa II. část 78 grafická 19 Základní mapa území ORP Česká Lípa se všemi toky a vodními díly 79 grafická 20 Mapa silnic v ORP Česká Lípa s čísly silnic 80 grafická 21 Mapa zájmového území (GeoBáze) 82 grafická 22 Vodohospodářská mapa 83 grafická Stránka 4 z 83

5 Záznam o aktualizaci POVODŇOVÝ PLÁN PRO OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ČESKÁ LÍPA Pořadové číslo Datum aktualizace P r ů v o d n í l i s t Záznam o aktualizaci Aktualizaci provedl Plánovaná Skutečná Odbor Jméno Podpis Aktualizace číslo Soupis změn Strana Bod č. Podstata změny Vypracoval: Schválil: Aktualizuje: Aktualizace: Platí od: Stránka 5 z 83

6 Abecední seznam zkratek použitých v textu povodňového plánu AZZÚ - Aktivní zóna záplavového území CPP ČHMÚ - Centrální předpovědní pracoviště ČHMÚ ČHMÚ - Český hydrometeorologický ústav ČK - Červený kříž ES - Extravilánové splachy GIS - Geografický informační systém HP - Hlásný profil HZS - Hasičský záchranný sbor HZS ÚO - Hasičský záchranný sbor Územní odbor IZS - Integrovaný záchranný systém JSDH - Jednotka sboru dobrovolných hasičů KHS - Krajská hygienická stanice KÚ - Krajský úřad KVS - Krajská veterinární správa LG - Limnigraf MěÚ - Městský úřad MP - Městská policie MŘ - Manipulační řád MVK - Místo vizuální kontroly MŽP ČR - Ministerstvo Životního prostředí České Republiky NM - Nebezpečné místo OPIS HZS - Operační informační středisko hasičského záchranného sboru ORP - Obec s rozšířenou působností OÚ - Obecní úřad PK - Povodňová komise PK ORP - Povodňová komise obce s rozšířenou působností PPČR - Povodňový plán České republiky PPVN - Povodňový plán vlastníka nemovitosti PS - Požární stanice PŠ - Pracovní štáb RPP ČHMÚ - Regionální předpovědní pracoviště ČHMÚ SDH - Sbor dobrovolných hasičů SNUS - Středisko nouzového ubytování a stravování SPA - Stupeň povodňové aktivity SSHR - Státní správa hmotných rezerv SÚS - Správa a údržba silnic SW - Software ÚPK - Ústřední povodňová komise VD - Vodní dílo VD TBD - Organizace pověřená výkonem technicko-bezpečnostního dohledu na vodních dílech I. a II. kategorie VHD - Vodohospodářský dispečink ZZS - Záchranná zdravotní služba Stránka 6 z 83

7 Seznam předpisů na úseku povodňové ochrany: Poř. č. Typ předpisu Číslo předpisu Název předpisu 1. zákon 254/2001Sb. o vodách a o změně některých předpisů (vodní zákon) v platném znění 2. zákon 105/1991 Sb. o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění poz. př. 3. zákon 129/2000 Sb. o krajích, ve znění poz. př. 4. zákon 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení), ve znění poz. př. 5. zákon 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, ve znění poz. př. 6. zákon 133/1985 Sb. o požární ochraně, ve znění poz. př. 7. vyhláška 470/2001 Sb. kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, v platném znění 8. vyhláška 471/2001 Sb. o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly 9. vyhláška 195/2002 Sb. o náležitostech manipulačních a provozních řádů VD 10. vyhláška 236/2002 Sb. o způsobu a rozsahu zpracování návrhu stanovování záplavových území 11. vyhláška 393/2010 Sb. o oblastech povodí 12. vyhláška 590/2002 Sb. o technických požadavcích pro vodní díla 13. vyhláška 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti 14. Metodický pokyn MŽP září 2005/č.14 Předpovědní a hlásná služba 15. Metodický pokyn duben 1999/č.4 Posuzování bezpečnosti přehrad za povodní MŽP Metodický pokyn MŽP Metodický pokyn MŽP Metodický pokyn MŽP Metodický pokyn Mze Metodický pokyn Mze Metodický pokyn MŽP Metodický pokyn MŽP Metodický pokyn MŽP Metodický pokyn Mze červenec 2000/č.7 červenec 2001/č.7 září 2005/č.15 květen 2003/č.2 květen 2003/č.2 říjen 1998/č. 5 říjen 1998/č. 5 květen 2003/č zákon 183/2006 Sb. Stanovení zvláštních účinků za povodní a jejich začlenění do povodňových plánů Navrhování, výstavba a provoz suchých nádrží Zpracování plánu ochrany území pod VD před zvláštní povodní Ošetřování, údržba a ochrana vegetace na sypaných hrázích malých vodních nádrží při jejich výstavbě, stavebních změnách, opravách a provozu Provádění technicko-bezpečnostního dohledu na hrázích malých vod. nádrží IV. Kategorie Zabezpečení TBD dohledu na hrázích malých vodních nádrží IV. Kategorie Vegetace na nízkých sypaných hrázích ke stanovení hodnot minimálních zůstatkových průtoků ve vodních tocích k provádění vodoprávního dozoru vodoprávních úřadů ve věcech v působnosti Mze o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) Stránka 7 z 83

8 Obnova území postiženého povodní Poř. č. Typ předpisu Číslo předpisu Název předpisu 1. zákon 12/2002 Sb. o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a změně nařízení vlády 399/2002 Sb. kterým se provádí zákon č. 12/ vyhláška 186/2002 Sb. kterou se stanoví náležitosti přehledu o předběžném odhadu nákladů na obnovu majetku vyhláška 270/1998 Sb. osvobození od poplatků při obnově území Normy - ČSN a TNV Poř. č. Typ předpisu Číslo předpisu Název předpisu 1. TNV Úpravy potoků 2. TNV Úpravy řek 3. ČSN Hrazení bystřin a strží 4. ČSN Kilometráž vodních toků a nádrží 5. ČSN Křížení a souběhy vodních toků s dráhami, pozemními komunikacemi a vedením 6. TNV Odběrné a výpustné objekty na vodních tocích 7. TNV Jezy a stupně 8. TNV Rybí přechody 9. ČSN Vodní nádrže a zdrže 10. ČSN Malé vodní nádrže 11. ČSN Malé vodní nádrže - 1. změna 12. TNV Suché nádrže 13. TNV Manipulační řády vodohospodář. děl na vodních tocích 14. ČSN Vodní značky 15. TNV Provoz a údržba vodních toků 16. TNV Povodňové plány 17. TNV Navrhování záplavových území 18. TNV Posuzování bezpečnosti vodních děl při povodni 19. ČSN Odkaliště Stránka 8 z 83

9 Právní předpisy pro krizové řízení Poř. č. Typ předpisu Číslo předpisu Název předpisu 1. zákon 2/1969 Sb. o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy 2. zákon 129/2000 Sb. o krajích (krajský úřad), ve znění poz. př. 3. zákon 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění poz. př. 4. zákon 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění poz. př. 5. zákon 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, ve znění poz. př. 6. zákon 240/2000 Sb. o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů 7. zákon 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů 8. zákon 219/1999 Sb. o ozbrojených silách ČR, ve znění pozdějších přepisů 9. nařízení vlády 462/2000 Sb. nařízení vlády k provedení 27 odstavec 8 a 28 odst Metodický pokyn MŽP Metodický pokyn MV červenec 2000/č.7 PO 4537/IZS zák. č. 240/2000Sb. Stanovení zvláštních účinků za povodní a jejich začlenění do povodňových plánů kterým se stanoví některé podrobnosti a doporučení k metodice práce, přípravě členů a místům zasedání krizového štábu kraje, okresu a obce Stránka 9 z 83

10 Vysvětlení pojmu Povodně Zdroj: Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 64 Povodně (1) Povodněmi se pro účely tohoto zákona rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod. Povodeň může být způsobena přírodními jevy, zejména táním, dešťovými srážkami nebo chodem ledů (přirozená povodeň), nebo jinými vlivy, zejména poruchou vodního díla, která může vést až k jeho havárii (protržení) nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle (zvláštní povodeň). (2) Povodeň začíná vyhlášením druhého nebo třetího stupně povodňové aktivity ( 70) a končí odvoláním třetího stupně povodňové aktivity, není-li v době odvolání třetího stupně povodňové aktivity vyhlášen druhý stupeň povodňové aktivity. V tom případě končí povodeň odvoláním druhého stupně povodňové aktivity. Povodní je rovněž situace uvedená v odstavci 1, při níž nebyl vyhlášen druhý nebo třetí stupeň povodňové aktivity, ale stav nebo průtok vody v příslušném profilu nebo srážka dosáhla směrodatné úrovně pro některý z těchto stupňů povodňové aktivity podle povodňového plánu příslušného územního celku. Pochybnosti o tom, zda v určitém území a v určitém čase byla povodeň, rozhoduje, je-li splněna některá z těchto podmínek, vodoprávní úřad. (3) Za nebezpečí povodně se považují situace zejména při a) dosažení stanoveného limitu vodního stavu nebo průtoku ve vodním toku a jeho stoupající tendenci, b) déletrvajících vydatných dešťových srážkách, popřípadě prognóze nebezpečí intenzivních dešťových srážek, očekávaném náhlém tání, nebezpečném chodu ledů nebo při vzniku nebezpečných ledových zácp a nápěchů, nebo c) vzniku mimořádné situace na vodním díle, kdy hrozí nebezpečí jeho poruchy. Stránka 10 z 83

11 Vysvětlení pojmu Povodňová opatření Zdroj: Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů Povodňová opatření (1) Povodňová opatření jsou přípravná opatření, opatření prováděná při nebezpečí povodně, za povodně a opatření prováděná po povodni. (2) Přípravná opatření jsou a) stanovení záplavových území, b) vymezení směrodatných limitů stupňů povodňové aktivity, c) povodňové plány, d) povodňové prohlídky, e) příprava předpovědní a hlásné povodňové služby, f) organizační a technická příprava, g) vytváření hmotných povodňových rezerv, h) příprava účastníků povodňové ochrany. (3) Opatření při nebezpečí povodně a za povodně jsou a) činnost předpovědní povodňové služby, b) činnost hlásné povodňové služby, c) varování při nebezpečí povodně, d) zřízení a činnost hlídkové služby, e) vyklizení záplavových území, f) řízené ovlivňování odtokových poměrů, g) povodňové zabezpečovací práce, h) povodňové záchranné práce, i) zabezpečení náhradních funkcí a služeb v území zasaženém povodní. (4) Opatření po povodni jsou a) evidenční a dokumentační práce, b) vyhodnocení povodňové situace včetně vzniklých povodňových škod, c) odstranění povodňových škod a obnova území po povodni. (5) Povodňová opatření podle odstavce 1 až 4 nejsou výstavba, údržba a opravy staveb a ostatních zařízení sloužících k ochraně před povodněmi, jakož i investice vyvolané povodněmi. Stránka 11 z 83

12 Přílohy Organizace povodňové ochrany obcí v ORP Česká Lípa, Tisková zpráva (vzor), 1 x A4, Možný vzor vyhlášení II. stupně povodňové aktivity, 1 x A4, Možný vzor odvolání II. stupně povodňové aktivity, 1 x A4, Varovné signály, 1 x A4, v elektronické podobě na CD také ve zvukové podobě, Označení vozidel městského úřadu, Osnova Zprávy o povodni, Povodňová kniha Literatura Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (Vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, Odvětvová technická norma vodního hospodářství TNV POVODŇOVÉ PLÁNY, Metodický pokyn odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí k zabezpečení hlásné a předpovědní služby, Digitální Povodňový plán ČR. Stránka 12 z 83

13 Úvod Povodňovými plány se pro účely zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen vodní zákon ) rozumějí dokumenty, které obsahují způsob zajištění včasných a spolehlivých informací o vývoji povodně, možnosti ovlivnění odtokového režimu, organizaci a přípravu zabezpečovacích prací. Dále obsahují způsob zajištění včasné aktivace povodňových orgánů, zabezpečení hlásné a hlídkové služby a ochrany objektů, přípravy a organizace záchranných prací a zajištění povodní narušených základních funkcí v objektech a území a stanovené směrodatné limity stupňů povodňové aktivity. Z hlediska vodního zákona rozlišujeme povodňové plány územních celků (povodňový plán obcí, povodňový plán správních obvodů obcí s rozšířenou působností, povodňový plán správních obvodů krajů, povodňový plán České Republiky), povodňové plány staveb v záplavových územích, nebo staveb, které mohou zhoršit průběh povodně a povodňové plány vlastníků pozemků v záplavových územích. Aktuálnost povodňových plánů územních celků jsou zpracovatelé povinni prověřovat každoročně a toto prověřování je nutné dokladovat. Případnou úpravu povodňového plánu jsou zpracovatelé povinni učinit neprodleně. Obsah povodňových plánů se dělí na věcnou část, organizační část a grafickou část. Věcná a grafická část povodňového plánu územních celků podléhá povinnosti potvrzení souladu s povodňovým plánem vyšší úrovně. Potvrzením souladu povodňového plánu se stává věcná a grafická část závaznou. Organizační část povodňového plánu zpracovatelé průběžně upravují a poskytují dotčeným povodňovým orgánům a účastníkům řízení ochrany před povodněmi k využití. Povodňový plán ORP Česká Lípa řeší opatření potřebná k odvrácení nebo zmírnění povodňových škod, ke kterým by mohlo dojít rozvodněním vodních toků ve správním obvodu ORP a zaplavením nemovitostí při povodni. Povodňový plán ORP Česká Lípa je základním dokumentem pro řízení ochrany před povodněmi ve správním území ORP. Obsahuje rozvedení úkolů a činností při provádění opatření k ochraně před povodněmi na úrovni Povodňové komise ORP Česká Lípa. Povodňový plán bude každoročně prověřován a v případě potřeby bude upraven a doplněn. Prověření Povodňového plánu bude provedeno také vždy po velké povodni, při změně uspořádání orgánů státní správy, změně právních předpisů nebo jiných okolnostech, které mohou vyvolat jeho změny. Povodňový plán je podkladem pro rozhodování ORP Česká Lípa pro případ povodně ohrožující správní obvod ORP Česká Lípa. Stránka 13 z 83

14 Správci vodních toků: Legenda: Lesy ČR, s. p. Povodí Ohře, s. p. Zahraniční správce Toky a umělá zařízení (Povodí Ohře) HOZ Stránka 14 z 83

15 Správci vodních děl: Viz Organizace povodňové ochrany obcí v ORP Česká Lípa Příslušný nadřízený vodoprávní úřad: Odbor životního prostředí a zemědělství, Krajský úřad Libereckého kraje. Výškopisný systém veškerých výškopisných údajů: Balt po vyrovnaní (B. p. v.). Povodňové komise okolních ORP: Povodňová komise ORP Nový Bor, Povodňová komise ORP Liberec, Povodňová komise ORP Mnichovo Hradiště, Povodňová komise ORP Mladá Boleslav, Povodňová komise ORP Mělník, Povodňová komise ORP Litoměřice, Povodňová komise ORP Děčín Nadřízená Povodňová komise: Povodňová komise správního obvodu Libereckého kraje. Obce spadající pod obec s rozšířenou působností Česká Lípa: Stránka 15 z 83

16 Bezděz Blatce o Beškov o Blatečky o Houska o Konrádov o Tubož Blíževedly o Hvězda o Litice o Skalka Bohatice Brniště o Hlemýždí o Jáchymov o Luhov o Nový Luhov o Velký Grunov Česká Lípa o Častolovice o Dobranov o Dolní Libchava o Dubice o Heřmaničky o Lada o Manušice o Okřešice o Písečná o Stará Lípa o Vítkov o Vlčí Důl o Žizníkov Doksy o Břehyně o Kruh o Obora o Staré Splavy o Vojetín o Zbyny o Žďár Dubá o Bukovec o Deštná o Dražejov o Dřevčice o Heřmánky o Horky o Horní Dubová Hora o Kluk o Korce o Křenov o Lhota o Nedamov o Nedvězí o Nový Berštejn o Panská Ves o Plešivec o Sušice o Zakšín o Zátyní Dubnice Hamr na Jezeře o Břevniště o Útěchovice Holany o Hostíkovice o Loubí o Oslovice o Rybnov Horní Libchava Horní Police o Podlesí o Pod Školou Chlum o Drchlava o Hradiště o Maršovice Jestřebí o Újezd o Podolec o Pavlovice o Popelov Kozly Kravaře o Janovice o Rané o Sezímky o Veliká o Víska Kvítkov Luka o Týn Mimoň o Mimoň II o Mimoň III o Mimoň IV o Mimoň V o Mimoň VI o Srní Potok o Vranov Noviny pod Ralskem Nový Oldřichov o Mistrovice Stránka 16 z 83

17 Okna Pertoltice pod Ralskem Provodín o Srní u České Lípy Ralsko o Boreček o Horní Krupá o Hradčany o Hvězdov o Jabloneček o Kuřívody o Náhlov o Ploužnice o Svébořice Skalka u Doks Sosnová Stráž pod Ralskem Stružnice Stvolínky o Kolné o Novina o Stvolínecké Petrovice o Taneček Velenice Velký Vlatinov o Františkov o Růžové o Tlustce o Tlustecká Volfartice o Nová Ves Vrchovany Zahrádky o Borek o Šváby Zákupy o Božíkov o Brenná o Kamenice o Lasvice o Šidlov o Veselí Žandov o Dolní Police o Heřmanice o Novosedlo o Radeč o Valteřice o Velká Javorská Tachov Tuhaň o Dolní Dubová Hora o Domašice o Obrok o Pavličky o Tuhanec Ždírec o Bořejov o Ždírecký Důl Stránka 17 z 83

18 VĚCNÁ ČÁST Stránka 18 z 83

19 Věcná část povodňového plánu zahrnuje údaje potřebné pro zajištění ochrany územního celku před povodněmi a směrodatné limity pro vyhlašování stupňů povodňové aktivity. 1. CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Správní obvod s rozšířenou působností Česká Lípa je rozlohou 872 km 2 největším správním obvodem Libereckého kraje, kde zaujímá západní část. ORP Česká Lípa zaujímá téměř 28 % celkové výměry Libereckého kraje. V rámci kraje sousedí na severu s ORP Nový Bor a na východě s ORP Liberec. Na jihovýchodě a jihu s ORP Mnichovo Hradiště, Mladá Boleslav a Mělník Středočeského kraje. Na jihozápadě a západě hraničí s ORP Litoměřice a Děčín Ústeckého kraje. Na území správního obvodu se rozprostírají dvě geografická pásma. Nížinné pásmo do 300 m n. m. se rozkládá v jižní části v oblasti Dubska a Dokska, podhorské pásmo 300 až 500 m n. m. zasahuje do severozápadní části. Ráz krajiny spoluvytváří četné vodní plochy, z nichž nejznámější je Máchovo jezero o rozloze 295 ha, další jsou Břehyňský rybník o rozloze 90ha, Hamerský rybník o rozloze 50ha, VD Stráž pod Ralskem (Horecký rybník) o rozloze 42ha, Novozámecký rybník o rozloze cca 38ha a další. Raritou jsou rybníky vytvářející menší rybniční systém na potoku Svébořickém, Ploužnickém a Hradčanském. Na území českolipského okresu se nachází tři lokality, které byly zapsány do celosvětového soupisu významných mokřadů dle Ramsarské smlouvy. Jsou jimi dvě národní přírodní rezervace Novozámecký rybník, Břehyně - Pecopala a rezervace Mokřady Liběchovky a Pšovky. Téměř celým územím protéká řeka Ploučnice vlévající se v Děčíně do řeky Labe, mezi další významnější toky patří říčka Svitávka, Panenský potok, Robečský potok atd.. Na území správního obvodu zasahují dvě chráněné krajinné oblasti CHKO České Středohoří (ze západu, sídlí v Litoměřicích) a CHKO Kokořínsko (z jihu a východu, sídlí na Mělníku). Z řady dalších přírodních památek lze uvést národní přírodní rezervace Břehyně Pecopala a Novozámecký rybník a národní přírodní památky Peklo a Swamp. Dále se na území ORP z hlediska ochrany přírody nachází chráněné území Natura (podél Ploučnice) a Evropsky významné lokality. Celkem jsou v ORP Česká Lípa 3 národní přírodní rezervace, 2 národní přírodní památky, 7 přírodních rezervací a 21 přírodních památek. Není zde žádný přírodní park. Národní přírodní rezervace NPR - Břeh Novozámeckého rybníka - Novozámecký rybník CHKO Kokořínsko - Břehyně - Pecopala CHKO Kokořínsko - Velký a Malý Bezděz - Vojenské lesy Národní přírodní památka NPP - Peklo (Robečský potok) - CHKO Kokořínsko - Swamp - CHKO Kokořínsko Stránka 19 z 83

20 Přírodní rezervace PR - Ralsko (přírodní rezervace) - CHKO Kokořínsko - Hradčanské rybníky - CHKO Kokořínsko - Vlhošť - CHKO Kokořínsko - Kostelecké bory - CHKO Kokořínsko - Mokřady horní Liběchovky - CHKO Kokořínsko, přesahuje do okresu Mělník - Slunečný dvůr - Rybník Jílovka, oblast Holanských rybníků Přírodní památka PP - Černý důl - CHKO Kokořínsko - Deštenské pastviny - CHKO Kokořínsko - Děvín, Ostrý a Schachtstein - Divadlo (přírodní památka) - Husa (Kokořínsko) - CHKO Kokořínsko - Kamenný vrch u Křenova - CHKO Kokořínsko - Kaňon potoka Kolné - Konvalinkový vrch - Malý a Velký Jelení vrch - Martinské stěny - CHKO Kokořínsko - Okřešické louky - Osinalické bučiny - CHKO Kokořínsko - Pod Hvězdou - CHKO Kokořínsko - Prameny Pšovky - CHKO Kokořínsko - Provodínské kameny - Rašeliniště Černého rybníka - Ronov (přírodní památka) - CHKO Kokořínsko - Stohánek - Stříbrný vrch - CHKO Kokořínsko - Široký kámen - Vranovské skály - CHKO Kokořínsko Z celkové rozlohy správního obvodu představuje více než 40 % zemědělská půda. Nezemědělskou půdu tvoří především lesní porosty, které se rozprostírají na necelých 46 % výměry území. V správní oblasti obce s rozšířenou působností je evidováno 41 obcí z toho 8 měst, 142 částí obcí, 580 ulic, adres. Ke konci roku 2010 žilo ve správním obvodu Česká Lípa obyvatel, což je 17,6 % z celkového počtu obyvatel Libereckého kraje. Správní obvod obce s rozšířenou působností Česká Lípa patří mezi správní obvody s rozvinutým průmyslem, který se v současné době zaměřil především na výrobu automobilových dílů a doplňků. Území správního obvodu Česká Lípa se skládá ze 6 turistických podoblastí - Máchova jezera, Ralska, Kokořínska, Holan, Českého Středohoří a města České Lípy. Stránka 20 z 83

21 Stránka 21 z 83

22 1.1. Hlavní toky na území ORP Česká Lípa: Název ČHP Délka/Plocha povodí Bobří potok Bystrá Dobranovský potok Doubnický potok Ještědský potok Hamerský potok Hamerská strouha Krompašský potok Liběchovka Libchava Okrouhlický potok Panenský potok Ploučnice km / 1194 km² Pšovka Radečský potok Robečský potok ,8 km / 267,6 km² Svitávka ,4 km / 132,5 km² Šporka Valteřický potok Valdecký potok Vodní díla, která mohou ovlivnit vývoj povodně nebo povodňovou situaci. Hlavní vodní díla na území ORP: Název Katastrální území Správce Bohatický rybník Brnišťský rybník Břehyňský rybník Čepelský rybník Černý rybník Černý rybník Děvínský rybník Dolanský rybník Dolní cihelný rybník Dolní manušický rybník Dolní pekelský rybník Dolní prkenný rybník Dolní rybník Zákupy Brniště Břehyně Doksy Dubá Hamr na Jezeře Hamr na Jezeře Stvolínky Horní-Dolní Libcahva Manušice Česká Lípa-Dubice Podlesí Blíževedly Stránka 22 z 83

23 Držník Dubice Hamerský rybník Heřmanický rybník Holanský rybník Horní cihelný rybník Horní manušický rybník Horní pekelský rybník Horní prkenný rybník Hradčanský rybník Hrázský rybník Hrubý rybník Ještědka Koňský rybník Kravský rybník Labutí rybník Máchovo jezero Malý široký rybník Malý zákupský rybník Mariánský rybník Metud Milčanský rybník Mlýnský rybník Mrazák Napajedlo Nebeský rybník Novodvorský rybník Novozámecký rybník Nový rybník Odkaliště Panin rybník Papírník Pískovna Pivovarský rybník Ploužnický rybník Poselský rybník Prostřední cihelný rybník Prostřední manušický rybník Ptačí rybník Rybník Nohavice Hradčany Česká Lípa-Dubice Hamr na Jezeře Heřmanice Rybnov-Holany Horní-Dolní Libcahva Manušice Česká Lípa-Dubice Podlesí Hradčany Stvolínky Velký Valtinov Stráž pod Ralskem Stvolínky Rybnov-Holany Velký Valtinov Doksy Manušice Zákupy Obora Stráž pod Ralskem Rybnov-Holany Ploužnice Dubá Manušice Stvolínky Ploužnice Zahrádky Staré Splavy Stráž pod Ralskem Dobranov Hamr na Jezeře Česká Lípa-Dubice Ploužnice Doksy Horní-Dolní Libcahva Manušice Horní Libchava Rybnov-Holany Stránka 23 z 83

24 Ryb Ptáčník Ryb u části Malý Mlýnek Rybník u části Rozprechtice Rybník. Jílovka Rybníky u části Boreček Rybníky v městě Mimoň Smolný rybník Souška Stráž pod Ralskem Stružnické rybníky Valtinovský rybník Vavrouškův rybník Velká komora Velká Pateřinka Velký široký rybník Vojenský rybník Vratislav Výroční rybník Zákupský rybník Žízníkovský rybník Bukovany Dubá Dubá Rybnov-Holany Hradčany Mimoň Velký Valtinov Horní-Dolní Libcahva Stráž pod Ralskem Horní-Dolní Libcahva Velký Valtinov Hradčany Rybnov-Holany Obora Manušice Stvolínky Brniště Bukovany Zákupy Žízníkov 2. CHARAKTERISTIKA OHROŽENÝCH OBJEKTŮ Viz. Příloha Organizace povodňové ochrany obcí v ORP Česká Lípa 3. DRUH A ROZSAH OHROŽENÍ Povodněmi se rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod. Povodeň začíná vyhlášením druhého nebo třetího stupně povodňové aktivity ( 70) a končí odvoláním třetího stupně povodňové aktivity, není-li v době odvolání třetího stupně povodňové aktivity vyhlášen druhý stupeň povodňové aktivity. V tom případě končí povodeň odvoláním druhého stupně povodňové aktivity. Povodní je rovněž situace při níž nebyl vyhlášen druhý nebo třetí stupeň povodňové aktivity, ale stav nebo průtok vody v příslušném profilu nebo srážka dosáhla směrodatné úrovně pro některý z těchto stupňů povodňové aktivity podle povodňového plánu příslušného územního celku. Pochybnosti o tom, zda v určitém území a v určitém čase byla povodeň, rozhoduje, je-li splněna některá z těchto podmínek, vodoprávní úřad. Za nebezpečí povodně se považují situace zejména při: dosažení směrodatného limitu vodního stavu, nebo průtoku ve vodním toku a jeho stoupající tendenci; Stránka 24 z 83

25 déletrvajících vydatných dešťových srážkách, popř. prognóze nebezpečí intenzivních dešťových srážek, očekávaném náhlém tání, nebezpečném chodu ledů nebo při vzniku nebezpečných ledových zácp a nápěchů; vzniku mimořádné situace na vodním díle kdy hrozí nebezpečí jeho poruchy Přirozená povodeň Přirozenou povodní je povodeň způsobená přírodními jevy (zejména táním, dešťovými srážkami, chodem jevů) tj. situace, při které voda zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody, nebo stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod. Přirozené povodně vyskytující se v zájmovém území lze rozdělit do několika hlavních typů: zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále i v nížinných úsecích větších toků; letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích v zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích; letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (extrémně rychlý průběh povodně); zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů Přirozená povodeň ovlivněna mimořádnými příčinami Při povodni by se zcela nově mohly ukázat problémy při ucpání profilů propustků, popřípadě při nahromadění plavenin u pilíře mostů. Z hlediska ucpání mostních profilů jsou kritické všechny mosty a lávky. Ucpáním mostních profilů by došlo k vzdutí vody nad mostem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze předpokládat, že by došlo i k poškození mostů a lávek. Proti vzniku těchto povodní jsou přijata tato opatření: - odstranění provizorních propustků a vpustí, skládek materiálu, které mohou utvořit ucpání kritických profilů v záplavovém území, - v době povodňové aktivity neustálá kontrola kritických míst (propustků, vpustí, mostních pilířů apod.) členy Hlídkové služby a odstraňování naplavenin příslušníky Sboru dobrovolných hasičů pomocí vyčleněných technických prostředků Zvláštní povodeň způsobená umělými vlivy Povodeň způsobena umělými vlivy, a to především protržením hráze vodního díla, je teoreticky možná. Obecně se jako příčina k protržení hráze zvažuje několik způsobů: - technická příčina havárie díla, - následující: silné zemětřesení, velmi malá pravděpodobnost, - letecká katastrofa - pád středně velkého nebo velkého letadla do hráze, velmi malá pravděpodobnost, - válečný konflikt, velmi malá pravděpodobnost, - teroristický útok, velmi malá pravděpodobnost. Zvláštní povodní se rozumí průtoková vlna způsobená umělými vlivy. Rozeznávají se tři základní typy podle charakteru situace, která může nastat při stavbě nebo provozu VD: Stránka 25 z 83

26 - narušením vzdouvacího tělesa (hráze) vodního díla - typ 1 - poruchou hradící konstrukce bezpečnostních a výpustných zařízení vodního díla (při neřízeném odtoku vody z nádrže) - typ 2 - nouzovým řešením kritických situací z hlediska bezpečnosti vodního díla (mimořádné vypouštění vody z nádrže) - typ 3 U provozovaných VD má povinnost stanovení zvláštních povodní vlastník (provozovatel) vodního díla. U vodních děl I. a II. kategorie tak činí prostřednictvím, případně v součinnosti s odbornou organizací pověřenou výkonem TBD. U vodních děl III. a IV. kategorie zpravidla pomocí odborného subjektu s oprávněním k projektování v oboru vodních staveb. U navrhovaných nebo rekonstruovaných vodních děl tato povinnost přísluší investorovi. U děl IV. kategorie a malých vodních nádrží se zvláštní povodně vyčíslují a jejich účinky stanovují v případě, že zvláštní povodeň v důsledku narušení hráze může ohrozit území pod dílem. Posouzení účinku zvláštní povodně se stanoví odborným posouzením nebo expertním odhadem. Zvláštní povodně se nekvantifikují u malých vodních nádrží, které splňují tyto podmínky: - výška hráze je nižší než 4 m a současně celkový objem nádrže nedosahuje 50 tis. m 3 a navíc při případném narušení hráze nemůže v přilehlém území pod dílem dojít k význačnějším škodám. - bez ohledu na velikost akumulovaného objemu nádrže, pokud výška hráze není vyšší než 1,5m. - Vznik zvláštní povodně bezprostředně souvisí s bezpečností vodního díla. Proto při určování parametrů zvláštní povodně a směrodatných limitů SPA je nezbytná spolupráce s určeným pracovníkem, který na konkrétním díle TBD vykonává. Zvláštní povodeň se charakterizuje hydrogramem umělé průtokové vlny s parametry: - průtok na začátku vlny - kulminační průtok - celková doba trvání - objem průtokové vlny Parametry zvláštní povodně jsou jako návrhové hodnoty podkladem pro stanovení příslušných stupňů povodňové aktivity a pro vyčíslení účinků zvláštních povodní v toku pod VD. Vlastník (provozovatel) vodního díla je poskytuje na vyzvání příslušným povodňovým orgánům. Povinnost stanovení směrodatných limitů pro třístupňové vyjádření míry povodňového nebezpečí pomocí SPA má vlastník (provozovatel) vodního díla. U vodních děl I. a II. kategorie tak činí prostřednictvím odborné organizace pověřené výkonem TBD. U ostatních vodních děl je zpravidla navrhuje hlavní pracovník TBD, případně jiný odborný kvalifikovaný subjekt (např. zpracovatel manipulačního řádu) s využitím zkušeností hlavního pracovníka TBD. Tyto stupně povodňové aktivity vyjadřují vývoj a míru povodňového nebezpečí a vážou se na směrodatné limity, případně mezní nebo kritické hodnoty jevu souvisejícího se vznikem zvláštní povodně. I. SPA - bdělost - na vodních dílech nastává při dosažení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností z hlediska bezpečnosti díla nebo při zjištění mimořádných okolností, jež by mohly vést ke vzniku zvláštní povodně. Nebezpečí vzniku zvláštní povodně typu 3 souvisí s provozní situací, při které může dojít k mimořádnému vypouštění nebo k neřízenému odtoku, při kterém je dosažen stav I. SPA na vybraném vodočtu. Stav bdělosti nastává na základě vyhodnocení výsledků měření a obchůzek TBD obsluhou díla podle postupu a zásad uvedených v programu TBD. Při dosažení či překročení stanovených mezních hodnot sledovaných jevů TBD se aktivují další činnosti a šetření za účelem bližšího poznání jevu a možnosti přijetí adekvátních opatření. Provádí se podle ustanovení programu TBD ve spolupráci a podle pokynů hlavních pracovníků TBD pomocí opakování měření, zvýšení četnosti měření, sledování a měření doplňujících veličin apod. Pokud pro nastalý stav obsluha nemůže vyloučit možnost vývoje a nebezpečí vzniku zvláštní povodně (chyba měření, závada měřícího zařízení, Stránka 26 z 83

27 ovlivnění extrémní hodnotou jiného vlivu - srážkou, teplotou apod.), aktivuje se I. SPA jako stav bdělosti. O nebezpečí vzniku včetně prognózy možného dalšího vývoje zvláštní povodně se informují příslušné povodňové orgány. Jednotlivé směrodatné limity, které slouží k rozpoznání I. stupně povodňové aktivity, jsou nedílnou součástí výkonu TBD a jsou dokumentovány v platných programech TBD. II. SPA - pohotovost - se vyhlašuje při pokračujícím nepříznivém vývoji bezpečnosti VD, při překročení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti. Hodnoty směrodatných limitů pro vyhlášení II. SPA charakterizují rostoucí nebezpečí vzniku zvláštní povodně, při kterém se na díle rozhoduje o výběru a přijetí adekvátních nouzových a varovných opatření, doprovázených uvedením do stavu pohotovosti obsluhy a prostředků vyčleněných na zabezpečovací práce. O nastalé situaci a předpovědi možného vývoje se informují příslušné povodňové orgány, předpovědi možného vývoje a průběhu se průběžně upřesňují. III. SPA - ohrožení - se vyhlašuje při dosažení kritických hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti současně se zahájením nouzových opatření. III. SPA tvoří vesměs kritické meze, při jejichž dosažení v důsledku bezprostředního ohrožení bezpečnosti vodního díla a nepříznivém vývoji vzniku zvláštní povodně se provádějí zabezpečovací práce a aktivizují se příslušné povodňové orgány za účelem evakuace osob v území ohroženém zvláštní povodní. Na vodním díle se zahájí provedení adekvátních nouzových opatření. Pro území pod vodními díly na kterých hrozí nebezpečí vzniku zvláštní povodně se stanovují území ohrožené zvláštní povodní což je území, jehož hranice určuje kulminační hladina při zvláštní povodni všech typů. Ve směru po toku končí v profilu, kde kulminační průtok zvláštní povodně poklesne na hodnotu stoletého kulminačního průtoku přirozené povodně o velikosti Q100. Území ohrožená zvláštní povodní dle 69 zákona č. 254/2001 Sb. jsou taková území, která mohou být při výskytu zvláštní povodně zaplavena vodou. Pokud pro krizové situace předpokládaný rozsah území ohrožený zvláštními povodněmi výrazně přesahuje záplavová území, vymezí se jejich rozsah v krizovém plánu. 4. OPATŘENÍ K OCHRANĚ PŘED POVODNĚMI Povodňová opatření jsou přípravná opatření, opatření prováděná při nebezpečí povodně, za povodně a opatření prováděná po povodni. Do těchto opatření není zahrnuta výstavba, údržba a opravy staveb a ostatních zařízení sloužících ochraně před povodněmi jakož i investice vyvolané povodněmi. Povodňové orgány mohou v době povodně činit opatření a vydávat operativní příkazy k zabezpečení ochrany před povodněmi, v odůvodněných případech i nad rámec platných povodňových plánů s tím, že v takovém případě musí neprodleně uvědomit dotčené osoby. Všechna přijatá opatření a vydané příkazy se zapisují do povodňové knihy a musí být přístupné k nahlédnutí osobám vykonávajícím působnost místně příslušných povodňových orgánů, nebo způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na vydávání těchto příkazů se nevztahuje správní řád. Mimořádné pravomoci povodňových orgánů začínají vyhlášením druhého nebo třetího stupně povodňové aktivity a končí odvoláním těchto stupňů. K zajištění ochrany před povodněmi je každý povinen umožnit vstup, případně vjezd na své pozemky, popřípadě stavby těm, kteří řídí, koordinují a provádějí zabezpečovací a záchranné práce, přispět na příkaz povodňových orgánů osobní a věcnou pomocí k ochraně životů a majetku před povodněmi a řídit se příkazy povodňových orgánů. Pokud při této činnosti vznikla vlastníkovi pozemku nebo stavby škoda, má nárok na její náhradu. Stránka 27 z 83

28 4.1. Povodňové prohlídky Povodňovými prohlídkami se zjišťuje, zda na vodních tocích, vodních dílech a v záplavových územích, popřípadě na objektech nebo zařízeních ležících v těchto územích nejsou závady, které by mohly zvýšit nebezpečí povodně nebo její škodlivé následky. Povodňovými prohlídkami se zajišťuje zejména: - průtočnost koryt vodních toků v místech, kde vybřežení znamená ohrožení osob nebo majetku, tj. stav zárůstu koryta, nánosu v korytě, zejména mostních profilech a jiných zúžených místech, stav opevnění koryta, atp. - přítomnost odplavitelných předmětů v záplavovém území - provozuschopnost výpustných zařízení a přelivů rybníků, celková bezpečnost hrází, případně další skutečnosti, které podle místních podmínek mohou mít vliv na průchod povodně. Povodňové prohlídky provádějí zejména obce a správci vodních toků podle svých povodňových plánů, zpravidla jednou až dvakrát ročně. ORP Česká Lípa jako vodoprávní úřad vykonává činnosti, které jsou obsahem povodňových prohlídek v přiměřeném rozsahu v rámci svých ostatních povinností (např. technickobezpečnostího dozoru nebo obecného vodoprávního dozoru, schvalování manipulačních řádů, udělování vodoprávních souhlasů, apod.). Povodňové prohlídky organizují a provádějí povodňové orgány podle povodňových plánů, a to nejméně jednou ročně, zpravidla: - před obdobím jarního tání (zpravidla březen), nebo - před obdobím letních povodní (zpravidla konec května). V mimořádných případech budou prováděny povodňové prohlídky po velkých a nebo zničujících povodních. Bude posouzeno zejména, zda na tocích, v záplavových územích a na vodních dílech nejsou závady z hlediska ochrany před povodněmi a zda není narušena průtočnost řek. Povodňových prohlídek se zúčastní: zástupci povodňového orgánu obce zástupci Městského úřadu Česká Lípa, odboru životního prostředí ochrana přírody správce toku správci objektů na toku a přilehlém záplavovém území podle rozhodnutí povodňového orgánu obce Z prohlídek se zpracovávají zápisy, případně se pořizuje další dokumentace (foto, video). Na základě provedených prohlídek se přijímají patřičná opatření, která vedou k odstranění případných rizik při povodni (skládek, špatně zajištěných plovoucích objektů, odstranění nežádoucích křovin a dřevin apod.). Dále se na základě prohlídek přijímají další opatření, která vedou ke zvýšení kapacity profilů apod. Při zjištění závad bude uloženo konkrétním subjektům jejich odstranění Předpovědní povodňová služba Předpovědní povodňová služba informuje povodňové orgány, popřípadě další účastníky ochrany před povodněmi, o nebezpečí vzniku povodně, o jejím vzniku a o dalším nebezpečném vývoji, o hydrometeorologických prvcích charakterizujících vznik a vývoj povodně, zejména o srážkách, vodních stavech a průtocích ve vybraných profilech. Tuto službu zabezpečuje Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci se správcem povodí. Stránka 28 z 83

29 Předpovědní povodňová služba je na území ORP Česká Lípa organizována následovně: - od Českého hydrometeorologického ústavu nebo Povodí Ohře, s.p., cestou PK Libereckého kraje, nebo HZS Libereckého kraje krajské ředitelství Liberec (KOPIS), územní odbor Česká Lípa, - zpráva o nebezpečí povodně může přijít i cestou Hromadných sdělovacích prostředků, - zpráva o nebezpečí povodně může přijít v případě lokálních vydatných dešťů nebo tajícího sněhu od Povodňových komisí měst a obcí výše na toku, - zpráva o nebezpečí povodně může přijít i od obyvatel, kteří jsou v okolí vodních toků nebo vodních děl. Upozornění ČHMÚ na nebezpečí vzniku povodně popř. Výstrahu ČHMÚ (vyšší stupeň informace) vydává Český hydrometeorologický ústav, jenž informuje mimo jiné příslušné úřady správních obvodů obcí s rozšířenou působností, které mají za povinnost upozornit příslušné městské a obecní úřady. Informace předpovědní služby má nejčastěji formu: - meteorologické předpovědi, t.j. předpovědi vývoje srážkové činnosti - hydrologické předpovědi, t.j. odhad tendencí hydrologických prvků v návaznosti na meteorologickou situaci a předpovědi průtoků nebo vodních stavů v konkrétních profilech. Spolehlivá hydrologická předpověď je nejcennější informací pro povodňovou službu, protože na jejím podkladě může povodňový orgán učinit rozhodnutí o dalších opatřeních, zejména zabezpečovacích a záchranných pracích, s nejmenší mírou rizika škod (povodňových nebo naopak způsobených zbytečným nasazením sil a prostředků) Hlásná povodňová služba Hlásná povodňová služba zabezpečuje informace povodňovým orgánům pro varování obyvatelstva v místě očekávané přirozené nebo zvláštní povodně a v místech ležících níže na vodním toku, informuje povodňové orgány a účastníky ochrany před povodněmi o vývoji povodňové situace a předává zprávy a hlášení potřebná k jejímu vyhodnocení a k řízení opatření na ochranu před povodněmi. Hlásnou povodňovou službu organizují povodňové orgány obcí a povodňové orgány pro správní obvody obcí s rozšířenou působností a podílejí se na ní ostatní účastníci ochrany před povodněmi. K zabezpečení hlásné povodňové služby organizují povodňové orgány obcí v případě potřeby hlídkovou službu. Pro předávání informací předpovědní a hlásné povodňové služby se využívá operačních a informačních středisek Hasičského záchranného sboru České republiky a složek integrovaného záchranného systému. Na hlásné povodňové službě se dále podílejí a informace dále předávají: - správci povodí sledují a vyhodnocují hydrologickou situaci v povodí - správci vodních toků sledují na vodních tocích jevy rozhodné pro průběh povodně tání ledů, stav vodní hladiny, nahromadění plovoucích předmětů Stránka 29 z 83

30 - vlastníci vodních děl sledují funkci přelivných objektů, postup a rozsah zamrzání, tvorbu nápěchů, zácp, tání, stav vodní hladiny, nahromadění předmětů - vlastníci nemovitostí v záplavovém území sledují jevy rozhodné pro bezpečné převedení povodně zejména zhoršení odtokových poměrů nebo ucpání koryta toku níže po toku Hlásná služba zajišťuje - varování obyvatelstva v místě povodně a v místech ležících níže na vodním toku zasaženém povodní - předávání zpráv o vývoji povodně a o vzniklých nebo hrozících povodních pro potřeby povodňových orgánů, zejména pro rozhodování o provádění zabezpečovacích a záchranných prací. Hlásnou službu zajišťují orgány obcí, orgány obcí s rozšířenou působností, správci vodních toků a ostatní účastníci řízení určení povodňovým plánem nebo pokynem povodňového orgánu. Hlásná služba v územním obvodu Česká Lípa je organizována na těchto zásadách: - Povodňová komise ORP Česká Lípa předává informace o vývoji v povodí Ploučnice Povodňové komisi ORP Děčín. Veškeré podstatné informace o vývoji či průběhu povodní v územním obvodu Česká Lípa předává Povodňová komise ORP Česká Lípa též operačnímu a informačnímu středisku územního odboru HZS Česká Lípa (s nepřetržitou službou dispečinku). - Povodňová komise ORP Česká Lípa zajišťuje rovněž hlášení (varování) obcím v případech, kdy jde o zprávy došlé od povodňového orgánu jiného správního obvodu, respektive od Povodňových komisí sousedních ORP, od Povodňové komise Libereckého kraje, od HZS ČR, od ČHMÚ nebo od vodohospodářských dispečinků Povodí Ohře, s.p.. - obce (povodňové komise obcí) zajišťují hlášení Povodňové komisi ORP Česká Lípa a operačnímu a informačnímu středisku územního odboru HZS Česká Lípa (s nepřetržitou službou dispečinku). Obce na dispečinku HZS Česká Lípa získávají aktuální informace o průběhu povodní po 24 hodin denně. - obce zajišťují hlášení (varování) sousedním obcím níže umístěným na toku - obce zajišťují hlášení (varování) vlastníkům ohrožených objektů na svém území - v případech, kdy je to pro rychlost předání zprávy potřebné, předávají hlášení (varování) místo obcí nebo souběžně s nimi také vlastníci nemovitostí v ohrožených územích - vlastníci vodních děl, která mohou ovlivnit průběh povodně, předávají v případě nebezpečí hlášení obcím pod vodním dílem, správcům vodních toků a příslušným povodňovým komisím obcí s rozšířenou působností - vlastníci nemovitostí v ohrožených územích předávají hlášení obcím - všichni správci vodních toků předávají na vyžádání hlášení Povodňové komisi ORP Česká Lípa. Hlásnou službu vykonávají jednotlivé složky povodňové služby podle svých povodňových plánů. Povodňový orgán ORP Česká Lípa potvrzováním souladu povodňových plánů obcí (s PP ORP Česká Lípa) a jejich koordinací zajišťuje, aby byla zajištěna hlásná služba minimálně v rozsahu, který předpokládá tento povodňový plán ORP Česká Lípa. Hlášení je zajišťováno především telefonicky, případně faxem, em. V případě, že příjemce zprávy není dosažitelný uvedenými prostředky, a jde-li o zprávu (varování), jejíž předání může ovlivnit rozsah škod způsobených povodní, je nutné zajistit její předání jakýmkoli jiným vhodným a dosažitelným způsobem (prostřednictvím dalších osob, např. policie, HZS, případně poslem-spojkou). Stránka 30 z 83

31 Příjemcem zpráv hlásné služby na Městském úřadě Česká Lípa obce s rozšířenou působností je: - předseda Povodňové komise ORP Česká Lípa - místopředsedové Povodňové komise ORP Česká Lípa - v době jejich nepřítomnosti ostatní stálí členové Povodňové komise ORP Česká Lípa, kteří jsou zaměstnanci MěÚ Česká Lípa(viz tabulka aktuálního složení komise) Hlídková služba Hlídková služba zajišťuje v terénu pozorování všech jevů důležitých pro posouzení vývoje povodní a rozhodování o opatřeních na ochranu proti nim a zabezpečuje odeslání zpráv o nich prostřednictvím hlásné služby. Hlídkovou službu zajišťují obce, správci vodních toků, vlastníci nemovitostí v ohroženém území a vlastníci vodních děl na tocích podle svých povodňových plánů. ORP Česká Lípa hlídkovou službu nezajišťuje. K zabezpečení hlásné povodňové služby mohou povodňové orgány obce organizovat hlídkovou službu: - důležité zejména v místech, kde není státem sledovaný profil - formou pověřených osob, které přímo sledují situaci v terénu Systém hlásné povodňové služby je decentralizovaný, založený na aktivitách všech účastníků ochrany před povodněmi a přizpůsobený místním podmínkám. V systému hlásné povodňové služby rozlišujeme dva hlavní směry předávání informací: - informace postupující shora dolů, tj, od pracovišť předpovědní povodňové služby ČHMÚ nebo vodohospodářských dispečinků Povodí přes systém krizového řízení, a jednotlivé stupně povodňových orgánů až k obyvatelstvu a ohroženým subjektům. Charakter informace se postupně cestou dolů doplňuje a konkretizuje podle místních podmínek a povodňových plánů. Do této kategorie patří i hlášení, které posílá jedna obec dalším obcím níže po toku. - informace postupující zdola nahoru, tj. od pozorovatelů hlásných profilů, hlídkové služby, k povodňovým orgánům obcí, obcí s rozšířenou pravomocí, krajů a ústřednímu povodňovému orgánu, sloužící pro hodnocení průběhu povodňové situace a řízení prováděných opatření. Tyto informace se cestou nahoru vyhodnocují a syntetizují do formy odpovídající příslušné úrovně a podrobnosti řízení. K zabezpečení hlásné a předpovědní povodňové služby byl proveden výběr hlásných profilů a stanoveny směrodatné limity pro stupně povodňové aktivity. Hlásné profily na tocích jsou rozděleny do tří kategorií: - základní hlásné profily kategorie A, jejichž provozovateli jsou ČHMÚ nebo Povodí - doplňkové hlásné profily kategorie B, zřizované krajem a provozované místně příslušnými obcemi - pomocné hlásné profily kategorie C, provozované účelově obcemi nebo vlastníky ohrožených nemovitostí Hlásné profily kategorie A a B tvoří celostátní systém hlásné služby. Jejich evidenci spravuje ČHMÚ. Profily kategorie C mají lokální význam a mohou spolu s profily kategorie B tvořit základ místních varovných systémů, pracujících na různé technické úrovni (manuálně nebo automaticky) a poskytovat varování obyvatelstvu zejména při přívalových povodních na malých tocích. Tyto místní systémy lze doplňovat také hlásnými stanicemi pro sledování srážek. Hlídková služba na hlásných profilech - pozorování v hlásných profilech zabezpečují jejich provozovatelé, kteří zasílají hlášení určeným příjemcům. Jejich seznam a způsob spojení je pro každý profil uveden v Odborných pokynech a v povodňových plánech. Stránka 31 z 83

32 Jako minimální četnost pozorování se doporučuje za normální situace 1x denně (hlásné profily kategorie A) při výstraze ČHMÚ 1x denně (všechny kategorie) při dosažení 1. SPA 2x denně při dosažení nebo vyhlášení 2. SPA 3x denně při dosažení nebo vyhlášení 3. SPA častěji podle potřeby nebo požadavku povodňového orgánu Pokyny pro odesílatele hlásných zpráv - jakmile nastane nebezpečí povodně a hladina dosáhne výše rozhodné pro vyhlášení povodňové aktivity, činnost hlídkové služby začíná. Hlídková služba posílá zprávy Povodňové komisi ORP Česká Lípa, která zajistí hlásnou službu ohroženým obcím v působnosti ORP. Stav, rozhodný pro odesílání varovných zpráv, je daný hladinou na vodočtu nebo není-li vodočet dostoupí-li hladina dohodnuté výšky. Kde není vodočet ani není dohodnuta výška hladiny vody v toku, začíná odesílání varovných zpráv nebezpečí povodně v době, kdy hrozí vážné škody na životech nebo majetku. Hlášení se podá včas se zřetelem na vývoj počasí Povodňové záchranné práce Povodňovými záchrannými pracemi jsou technická a organizační opatření prováděná za povodně v bezprostředně ohrožených nebo již zaplavených územích k záchraně životů a majetku, zejména ochrana a evakuace obyvatelstva z těchto území, péče o ně po nezbytně nutnou dobu, zachraňování majetku a jeho přemístění mimo ohrožené území. Povodňové záchranné práce v případech, kdy jsou ohroženy lidské životy, nebo hospodářské zájmy, jimiž jsou doprava, zásobování, spoje a zdravotnictví, zajišťují povodňové orgány ve spolupráci se složkami integrovaného záchranného systému Povodňové zabezpečovací práce Povodňovými zabezpečovacími pracemi jsou technická opatření prováděná při nebezpečí povodně a za povodně ke zmírnění průběhu povodně a jejích škodlivých následků. Povodňové zabezpečovací práce jsou zejména odstraňování překážek ve vodním toku a v profilu objektů (propustky, mosty) znemožňující plynulý odtok vody, rozrušování ledových nápěchů a zácp ve vodním toku, ochrana koryta a břehů proti narušování povodňovým průtokem a zajišťování břehových nátrží, opatření proti přelití nebo protržení ochranných hrází, opatření proti přelití nebo protržení hrází vodních děl zadržujících vodu, provizorní uzavírání protržených hrází, instalace protipovodňových zábran, opatření proti zpětnému vzdutí vody, zejména do kanalizací, opatření k omezení znečištění vody a opatření zajišťující stabilizaci území před sesuvy. Povodňové zabezpečovací práce zajišťují správci vodních toků na vodních tocích a vlastníci dotčených objektů, případně další subjekty podle povodňových plánů nebo na příkaz povodňových orgánů Evidenční a dokumentační práce Účelem dokumentace je zabezpečení průkazných a objektivních záznamů o průběhu povodně, o provedených opatřeních k ochraně před povodněmi, o příčině vzniku a velikosti škod a o jiných okolnostech souvisejících s povodní. K tomu zejména slouží záznamy v povodňové knize, průběžný záznam vodních stavů a orientačních hodnot rychlostí a průtoků, průběžný záznam údajů o provozu vodních děl ovlivňujících průběh povodně, označování nejvýše dosažené hladiny vody, zaměřování a zakreslování záplavy, monitorování kvality vody a možných zdrojů znečištění, fotografické snímky a filmové záznamy, účelový terénní průzkum a šetření. Při povodni se obvykle provádějí následující Evidenční a dokumentační práce: Stránka 32 z 83

33 Zákres do Pracovní mapy povodňové komise ORP Česká Lípa Do Pracovní mapy povodňové komise ORP Česká Lípa se provádějí pravidelné zákresy povodňové situace a vždy se udává čas vzniklé situace, do mapy se zakreslují objížďky a další opatření spojená s řízením práce PK ORP Česká Lípa Označování nejvýše dosažené hladiny vody Označení nejvýše dosažené hladiny vody se silami Povodňové komise ORP Česká Lípa provede pouze provizorně tak, aby byla známa výše hladiny a později mohla být výše hladiny osazena normovou vodní značkou (ČSN ). Konečné označení provede správce toku Foto a video dokumentace V průběhu povodně, ale především po kulminaci jednotlivých povodňových vln je nutné provést objektivní fotografickou a video dokumentaci. Dokumentaci provádí pověřená skupina Povodňovou komisí. Dokumentace se ukládá do Povodňové knihy. Dokumentace slouží k objektivnímu zachycení způsobených škod po povodni a pro zpracování souhrnné zprávy o povodni Záznamy v Povodňové knize Každá zpráva se zaznamenává následujícím způsobem: A. Telefonické zprávy (fonogramy) se zapisují do Záznamníku přijatých a odeslaných zpráv, také se mohou telefonické zprávy nahrát na diktafon a později přepsat buď ručně do Záznamníku přijatých a odeslaných zpráv nebo na počítači, zprávě se přidělí Evidenční číslo, dále od koho byla přijata, kdy byla přijata, její zápis, komu, kdy a jakým způsobem předána. B. U zpráv, které jsou již v tištěné formě, např. fax (z faxových zpráv se musí provést kopie na kopírce, pokud je fax vytištěn na termopapíru), nebo jiná písemnost, fotografie, mapy, kopie novinových článků apod. se přidělí Evidenční číslo ze Záznamníku přijatých a odeslaných zpráv (do Záznamníku se uvedou pouze údaje kdy a od koho zpráva přišla, komu a jak byla předána, dále stručný název zprávy a obsah), zpráva se tímto číslem označí a uloží do Desek pro ukládání dokumentů, jedná se o desky s rychlovazačem šanon. C. Zprávy na CD, DVD, flash discích a se evidují jako ostatní zprávy podle bodu B. D. U zpráv došlých elektronickou poštou - zprávě se přidělí evidenční číslo ze Záznamníku přijatých a odeslaných zpráv (do Záznamníku se uvedou pouze údaje kdy a od koho zpráva přišla, komu a jak byla předána, dále stručný název zprávy a její obsah), zpráva se tímto číslem označí a uloží do Desek pro ukládání dokumentů, jedná se o desky s rychlovazačem šanon. Před uložením do desek je nutné zprávu vytisknout včetně všech příloh, zprávu i přílohy v dolním rohu parafovat (parafu provede osoba, která vytiskla, tato osoba zároveň v dolním rohu provede očíslování stran zprávy ve formátu: příslušná strana/celkový počet stran). Zápisy do povodňové knihy ručně zapisují dle došlých zpráv zapisovatelky, nebo určený člen PK. Členové PK předávají zapisovatelkám průběžně (co nejdříve) zprávy pro zápis do povodňové knihy jedním z těchto způsobů: ústně, osobním předáním, telefonicky nebo elektronickou poštou s tím, že pokud nedojde doručenka, musí si odesilatel ověřit, že zpráva zapisovatelce došla. Všechny zprávy od členů PK musí mít náležitosti podle vzoru pro zápis do povodňové knihy Souhrnná zpráva z povodně Z každé povodně se zpracovává Souhrnná zpráva o průběhu povodně. Ve zprávě jsou uvedena všechna důležitá data o povodni. Především začátky a konce jednotlivých akcí, které povodňová komise ORP Česká Lípa organizovala, souhrn škod na majetku, seznamy evakuovaných osob, mapa se zákresem zatopeného území, kopie důležité foto a video dokumentace. Doporučení k odstranění škod a následků po povodni, návrhy na zlepšení apod. Povodňový orgán ORP Česká Lípa zpracuje zprávu do 3 měsíců Stránka 33 z 83

34 od ukončení povodně a předá ji k využití Povodňovému orgánu Libereckého kraje a k evidenci Povodí Ohře, s.p.. 5. STUPNĚ POVODŇOVÉ AKTIVITY (SPA) A HLÁSNÉ PROFILY (HP) 5.1. Limitní vodní stavy a průtoky Pro vyhlašování stupňů povodňové aktivity jsou stanoveny limitní vodní stavy a průtoky. Stav Stav bdělosti P.č. Tok Kat. Stanice pohotovosti cm cm cm Stav ohrožení 1. Ploučnice A Česká Lípa Ploučnice A Mimoň Ploučnice B Stráž pod Ralskem Robečský potok B Zahrádky Svitávka B Zákupy Teoretická charakteristika HP Hlásný profil povodňové služby je místo na vodním toku sloužící ke sledování průběhu povodně. Hlásné profily se podle významu rozdělují do tří kategorií. Základní hlásné profily - kategorie A - jsou vybrané profily s vodoměrnými stanicemi na významných vodních tocích. Informace z těchto profilů jsou nezbytné pro řízení opatření k ochraně před povodněmi na národní úrovni, nebo jsou využívány pro předpovědní povodňovou službu. Jsou profesionálně provozované ČHMÚ nebo správci povodí. Doplňkové hlásné profily - kategorie B jsou profily na vodních tocích, které jsou nezbytné pro řízení opatření k ochraně před povodněmi na regionální (krajské) úrovni. Jsou zřizovány krajem a provozovány místně příslušnými obcemi. Pomocné hlásné profily kategorie C jsou účelové profily na vodních tocích, které mohou zřídit a provozovat pro své potřeby obce nebo vlastníci ohrožených nemovitostí. Stupně povodňové aktivity (SPA) vyjadřují míru povodňového nebezpečí. Jsou vázány na směrodatné limity, jimiž jsou zpravidla vodní stavy nebo průtoky v hlásných profilech na tocích, popřípadě na mezní nebo kritické hodnoty jiného jevu (denní úhrn srážek, hladina vody v nádrži, vznik ledových nápěchů a zácp, chod ledu, mezní nebo kritické hodnoty sledovaných jevů z hlediska bezpečnosti vodního díla apod.). U zvláštních povodní vyjadřují vývoj a míru povodňového nebezpečí na vodním díle a na území pod ním Stupně povodňové aktivity První stupeň povodňové aktivity Bdělost - nastává při nebezpečí povodně a zaniká, pominou-li příčiny takového nebezpečí. Tento stav nastává rovněž vydáním výstražné informace předpovědní povodňové služby. Stránka 34 z 83

35 Druhý stupeň povodňové aktivity Pohotovost- vyhlašuje příslušný povodňový orgán, když nebezpečí přirozené povodně přerůstá v povodeň, ale nedochází k větším rozlivům a škodám mimo koryto Třetí stupeň povodňové aktivity Ohrožení - vyhlašuje příslušný povodňový orgán při bezprostředním nebezpečí nebo vzniku škod většího rozsahu, ohrožení životů a majetku v záplavovém území Pozorování vodních stavů v hlásných profilech Stupnice na vodočtu ukazuje relativní výšku hladiny vody v cm a to ve vztahu k,,nule vodočtu". Nula vodočtu přibližně odpovídá dnu vodního toku, vždy však musí být umístěna pod nejnižší vodní hladinou. Nula vodočtu musí být geodeticky zaměřena a její nadmořská výška uvedena v dokumentaci hlásného profilu. Dělení stupnice vodočtu bývá zpravidla dvoucentimetrové, decimetry jsou označeny arabskými číslicemi, metry jsou označeny červenými římskými číslicemi. Výška vodního stavu se udává zaokrouhleně v celých centimetrech. Příklady správného odečítání vodních stavů dává následující obrázek. Pozorování vodních stavů Pozorování vodních stavů v hlásném profilu se provádí v četnosti uvedené na evidenčním listu hlásného profilu, zpravidla: při nebezpečí povodně 1 x denně (v 7 hodin) při dosažení I. SPA 2 x denně (v 7 a 18 hodin) při dosažení II. SPA 3 x denně (v 7, 12 a 18 hodin) při dosažení III. SPA častěji podle potřeby a požadavku povodňového orgánu Veškeré časy se uvádí v občanském, tj. v zimě ve středoevropském a v létě v,,letním" čase. Pokud v pozorovacích termínech nebyl zaznamenán nejvyšší (kulminační stav), je třeba tento stav odhadnout podle dochovaných stop a přibližně odhadnout čas výskytu kulminace. Stránka 35 z 83

36 Před každým odečítáním vodního stavu je nutno se přesvědčit, že výška hladiny vody v místě vodočtu není ovlivněna překážkou, nánosem, zámrzem, ledovou zácpou a podobně a tuto podle možnosti odstranit. Při vlnění vodní hladiny se čte na stupnici nejvyšší a nejnižší vodní stav, ze kterých se udává průměr. Výsledky pozorování zapisuje pozorovatel do vodočetného zápisníku. Zápis obsahuje tyto položky - čas, vodní stav v cm, poznámka Přehled hlásných profilů Tabulka k přehledu hlásných profilů kategorie A a B Kategorie hlásného profilu Tok Území A Ploučnice Česká Lípa A Ploučnice Mimoň B Ploučnice Stráž pod Ralskem B Robečský potok Zahrádky B Svitávka Zákupy Tabulka k přehledu hlásných profilů kategorie C Kategorie hlásného profilu Tok Území C Bohatický potok Bohatice C Brnišťský potok Brniště C Panenský potok Brniště C Panenský potok Velký Grunov C Šporka Česká Lípa C Robečský potok Česká Lípa C Dobranovský potok Dobranov C Robečský potok Doksy C Liběchovka Rozprechtice C Dubnický potok Dubnice C2 Dubnický potok Dubnice C Hamerská strouha Hamr na Jezeře C2 Hamerská strouha Hamr na Jezeře C Bobří potok Holany C Libchavský potok Horní Libchava C Šporka Horní Libchava C Ploučnice Horní Police C Valdecký potok Horní Police C Švábský potok Jestřebí-Podolec C Robečský potok Jestřebí C Bobří potok Kravaře C Ploučnice Noviny pod Ralskem C Bystrá Nový Oldřichov C Okenský potok Okna C Panenský potok Pertoltice pod Ralskem Stránka 36 z 83

37 C2 Panenský potok Pertoltice pod Ralskem C Ještědský potok Stráž pod Ralskem C Ploučnice Stružnice C Valteřický potok Stružnice C Bobří potok Stvolínky C Obrtka Tuhaň C2 Obrtka Tuhaň C3 Obrtka Tuhaň C Svitávka Velenice C Panenský potok Velký Grunov C Libchavský potok Volfartice C2 Libchavský potok Volfartice C Ploučnice Žandov C Vrbový potok Žandov Evidenční listy HP Viz. Příloha Organizace povodňové ochrany obcí v ORP Česká Lípa Stránka 37 z 83

38 Stránka 38 z 83 Grafický přehled hlásných profilů A B B C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C A B C C C C C C C C C C C C C

39 Hlásný profil kategorie A Ploučnice Česká Lípa Stránka 39 z 83

40 EL HP Ploučnice Česká Lípa Stránka 40 z 83

41 Hlásný profil kategorie A Ploučnice Mimoň Stránka 41 z 83

42 EL HP Ploučnice - Mimoň Stránka 42 z 83

43 Hlásný profil kategorie B Ploučnice Stráž pod Ralskem Stránka 43 z 83

44 EL HP Ploučnice Stráž pod Ralskem Stránka 44 z 83

45 Hlásný profil kategorie B Robečský potok - Zahrádky Stránka 45 z 83

46 EL HP Robečský potok - Zahrádky Stránka 46 z 83

47 Hlásný profil kategorie B Svitávka - Zákupy Stránka 47 z 83

48 EL HP Svitávka - Zákupy Stránka 48 z 83

49 Získávání informací ze stránek Povodí Ohře Adresa: Limnigrafické stanice Zákupy, Česká Lípa, Mimoň a Stráž pod Ralskem Informace o Vodní nádrži Stráž pod Ralskem Kontrolní a měřící stanice Česká Lípa a Stráž pod Ralskem Stránka 49 z 83

50 Získávání informací ze stránek ČHMÚ Adresa: Měrné a předpovědní profily v ORP Česká Lípa Stránka 50 z 83

51 ORGANIZAČNÍ ČÁST Aktualizace kontaktů a telefonních čísel: Kateřina Kováčová, DiS, tajemník povodňové komise ORP Česká Lípa Stránka 51 z 83

52 Organizační část povodňového plánu obsahuje jmenné seznamy, adresy a způsob spojení účastníků ochrany před povodněmi a úkoly pro jednotlivé účastníky ochrany před povodněmi. Řízení ochrany před povodněmi zabezpečují povodňové orgány. Řízení ochrany před povodněmi zahrnuje přípravu na povodňové situace, řízení, organizaci a kontrolu všech příslušných činností v průběhu povodně a v období následujícím bezprostředně po povodni včetně řízení, organizace a kontroly činnosti ostatních účastníků ochrany před povodněmi. Povodňové orgány se při své činnosti řídí povodňovými plány. Postavení a činnost povodňových orgánů jsou specifikovány ve dvou časových úrovních: V období mimo povodeň je povodňovým orgánem na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Městský úřad Česká Lípa. Po dobu povodně je povodňovým orgánem povodňová komise správního obvodu obce s rozšířenou působností Česká Lípa. Nadřízeným povodňovým orgánem je Povodňová komise Libereckého kraje, Ústřední povodňová komise. Povodňové orgány mohou v době povodně činit opatření a vydávat operativní příkazy k zabezpečení ochrany před povodněmi, v odůvodněných případech i nad rámec platných povodňových plánů s tím, že v takovém případě musí neprodleně uvědomit dotčené osoby. Všechna přijatá opatření a vydané příkazy se zapisují do povodňové knihy a musí být přístupné k nahlédnutí osobám vykonávajícím působnost místně příslušných povodňových orgánů, nebo způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na vydávání těchto příkazů se nevztahuje správní řád. Mimořádné pravomoci povodňových orgánů začínají vyhlášením druhého nebo třetího stupně povodňové aktivity a končí odvoláním těchto stupňů. Ochrana před povodněmi je zabezpečována podle povodňových plánů a při vyhlášení krizové situace krizovými plány Pokud dojde k vyhlášení krizového stavu podle zvláštního zákona (č. 240/2000 Sb.), přejímá na celém území, pro které je krizový stav vyhlášen, řízení ochrany před povodněmi orgán, který je k tomu podle tohoto zákona příslušný. K zajištění ochrany před povodněmi je každý povinen umožnit vstup, případně vjezd na své pozemky, popřípadě stavby těm, kteří řídí, koordinují a provádějí zabezpečovací a záchranné práce, přispět na příkaz povodňových orgánů osobní a věcnou pomocí k ochraně životů a majetku před povodněmi a řídit se příkazy povodňových orgánů. Pokud vlastníku pozemku nebo stavby vznikne při této činnosti škoda, má nárok na její náhradu. Orgány státní správy a jiné orgány jsou povinny povodňovým orgánům pomáhat na jejich výzvu při zajišťování řízení ochrany před povodněmi. Povodňový orgán nižšího stupně může požádat povodňový orgán vyššího stupně o převzetí řízení ochrany před povodněmi v případě, že vlastními silami není schopen tuto ochranu zajistit. Povodňový orgán, který převezme řízení ochrany před povodněmi na základě žádosti povodňového orgánu nižšího stupně nebo z vlastního rozhodnutí, je povinen oznámit příslušným nižším povodňovým orgánům datum a čas převzetí, rozsah spolupráce, ukončení řízení ochrany před povodněmi a provést o tom zápis v povodňové knize. Nižší povodňové orgány zůstávají dále činné, provádějí ve své územní působnosti opatření podle svých povodňových plánů v koordinaci s vyšším povodňovým orgánem nebo podle jeho pokynů. Stránka 52 z 83

53 6. ORGANIZACE POVODŇOVÉ OCHRANY 6.1. Organizace povodňové služby - Stanovištěm Povodňové komise ORP Česká Lípa je místnost krizového řízení budovy Městského úřadu Česká Lípa, adresa:. - tel: fax: Stanoviště povodňové komise ORP, včetně budovy ve které zasedá povodňová komise musí být při vzniku povodňové situace označeno cedulemi. Dokumentace Povodňové komise obce s rozšířenou působností Česká Lípa je uložena: - Výtisk č. 1 Povodňového plánu + přílohy MěÚ - kancelář starosty města, - Výtisk č. 2 Povodňového plánu + přílohy - OŽP - vedoucí, - Výtisk č. 3 Povodňového plánu + přílohy - vodoprávní úřad, - Výtisk č. 4 Povodňového plánu + přílohy - Městská policie Česká Lípa, - Výtisk č. 5 Povodňového plánu + přílohy HZS, územní odbor Česká Lípa. Zabezpečení vozidel pro činnost Povodňové komise obce s rozšířenou působností Česká Lípa: Při dosažení prvního stupně povodňové aktivity musí být min. jeden osobní automobil přistaven ke stanovišti povodňové komise. Při druhém a třetím stupni povodňové aktivity musí být min. dva osobní automobily k dispozici povodňové komisi. Použití vozidel musí být v době povodně konzultováno a schváleno povodňovou komisí. Osobní automobil používaný povodňovou komisí musí být označen příslušnou cedulí, která je součástí povodňové dokumentace. Když nastane I. stupeň povodňové aktivity je nutná nepřetržitá přítomnost na určeném pracovišti PK (nebo na spojení) a na spojení musí být předseda PK, nebo některý místopředseda nebo pověřený člen PK, zapisovatelé se střídají po 6 hodinách. Stránka 53 z 83

54 doplnit foto Pracoviště PK ORP Stránka 54 z 83

55 6.2. Časový plán při vyrozumění Povodňové komise Čas Č Č + 0 do Č + 10 min v Č + 10 min v Č + 1 hod Popis činnosti Některý z pověřených členů PK obdrží zprávu o blížící se povodni. Člen komise prověří zpětným dotazem pravdivost zprávy. Vyrozuměný člen PK vyrozumí ostatní členy PK. Musí být vybraní členové PK na pracovišti PK Doporučené vybavení pracoviště Povodňové komise - Povodňový plán, Povodňová kniha a evidované Pracovní desky členů komise, - identifikační karty členů komise (visačky), - identifikační karty vozidel, - PC s tiskárnou, SW MS OFFICE se záložním zdrojem, s funkčním připojením na počítačovou síť Internet (minimálně s možností odesílat a přijímat elektronickou poštu), - 1 ks ruční diktafon, - stolní diktafon pro přepisování zpráv, - barevný televizní přijímač a DVD rekordér (videorekordér), - nouzové osvětlení pracoviště, - ruční akumulátorové osvětlovací prostředky, - záložní zdroj elektrické energie do výkonu 4 kw, - mobilní telefony podle služebního zařazení funkcionářům MěÚ, viz. Složení Povodňové komise obce s rozšířenou působností Česká Lípa, - telefony, 4 ks, z toho jeden fax, - kreslící a psací prostředky, - mapa území obce s rozšířenou působností Česká Lípa, - digitální fotoaparát (nejlépe s možností infra), - videokamera (nejlépe s možností infra), - dalekohled, - měřící pásmo 50 m, - proviantní zabezpečení pro přípravu teplých nápojů a ohřev stravy, - záložní oděv a obuv. Stránka 55 z 83

56 6.4. Povodňové komise Složení povodňové komise obce s rozšířenou působností Česká Lípa Funkce Jméno a příjmení Funkce na pracovišti Spojení Předseda Místopředseda (1) Místopředseda (2) Tajemník Člen odborné skupiny Člen Člen Člen Člen Člen Člen Mgr. Romana Žatecká starostka Alena Šafránková místostarosta I. Mgr. Juraj Raninec Květoslava Kreisingerová RNDr. Růžena Konvalinová Petr Švadlenka mjr. Mgr. Bojanov Jiří MUDr. Knížová Hana Ing. Vladimír Jeník Ondřej František Ing. Pitro Libor Místostarosta II. Referent VH, OŽP Město Česká Lípa Vedoucí OŽP Město Česká Lípa Referent OTSM Město Česká Lípa Hasičský záchranný sbor LK, vedoucí oddělení OOB+KaHP Krajská hygienická stanice, vedoucí ÚP Česká Lípa Město Česká Lípa Velitel MP ČL MěÚ Česká Lípa, vedoucí odboru dopravy a občanskosprávních agend Rybářství Doksy s.r.o., jednatel společnosti Zaměstnání: , fax: mob , kr zatecka@mucl.cz Zaměstnání: , fax: mob safrankova@mucl.cz Zaměstnání: fax: mob kr raninec@mucl.cz Zaměstnání: Havar. mob kreisingerova@mucl.cz Zaměstnání: Mobil: konvalin@mucl.cz Zaměstnání: Fax: Mob Zaměstnání: , mob fax: jiri.bojanov@hzslk.cz Zaměstnání: , fax: mob hana.knizova@khslbc.cz Zaměstnání: fax: mob , jenik@mucl.cz Zaměstnání: , fax: mob ondrej@mucl.cz Zaměstnání: fax: mob rybarstvidoksy@iol.cz Stránka 56 z 83

57 Člen Člen Člen Člen Člen Zapisovatelka Zapisovatelka Plk. Mgr. Rajt Petr Bc. Stanislav Mackovík Ing. Šťastný Lubomír Npor. Ludvík Plecitý, DiS. Ing. Ziml Pavel Březinová Zuzana Bc. Tereza Procházková KŘ Policie LK Územní odbor Česká Lípa vedoucí odboru ZZS Libereckého kraje Lesy ČR, s.p., detašované pracoviště Česká Lípa, správce VT KŘ policie LK, územní odbor Česká Lípa, vedoucí OOP Povodí Ohře, s.p., závod Terezín, úsekový technik střediska Česká Lípa OKT, sekretářka místostarosty Město Česká Lípa Město Česká Lípa OO, sekretářka starostky Zaměstnání: , fax: mob mob , Zaměstnání: Fax: mob Zaměstnání: , fax: mob , Zaměstnání: fax: Základní spojení na PK okolních ORP ORP Funkce v PK Jméno Kontakt zaměstnání Mobil Nový Bor Předseda PK Místopředseda Mgr. Dvořák Jaromír Ing. Silná Stanislava Fax , jdvorak@novybor.cz ssilna@novy-bor.cz Liberec Předseda PK Místopředseda ved.1. směny Místopředseda ved. 2. směny Batthyány Tibor Ing. Fadrhonc Jindřích Ing. Rašín Jaroslav Kriz batthyany.tibor@ma gistrat.liberec.cz fadrhonc.jindrich@ magistrat.liberec.cz rasin.jaroslav@magi strat.liberec.cz Stránka 57 z 83

58 Mnichov o Hradiště Předseda PK Místopředseda Mgr. Ondřej Lochman, Ph.D Mgr. Bína Jiří , Fax , Fax starosta@mnhradiste.cz jiri.bina@mnhradiste.cz Mladá Boleslav Předseda PK Vedoucí ŽP MUDr. Nwelati Raduan Ing. Jihlavec Jan nwelati@mb-net.cz jihlavec@mb-net.cz Mělník Předseda PK Místopředseda MVDr. Mikeš Ctirad Mgr. Milan Schweigstill c.mikes@melnik.cz m.schweigstill@mel nik.cz Litoměři ce Předseda PK Místopředseda Mgr. Chlupáč Ladislav Mgr. Krejza Karel , Fax , Fax ladislav.chlupac@lit omerice.cz karel.krejza@litomeric e.cz Děčín Předseda PK Místopředseda Ing. Jiří Anděl, CSc. Mgr. Marie Blažková , Fax , Fax jiri.anděl@mmdecin. cz marie.blazkova@m mdecin.cz Stránka 58 z 83

59 zástupce předsedy PhDr. Maierová Hana Fax: Krz Základní spojení na PK správního obvodu Libereckého kraje (pracovní skupina) Funkce Jméno Kontakt Mobil , Předseda Půta Martin Kr.: Fax: Člen Člen Člen Plk. Mgr. Husák Vladislav Mgr. Havlík René plk. Ing. Prudil Luděk , Fax: Fax: , Kr.: Člen Jadrný Josef Tajemník Ing. Madej Zdeněk Člen Mgr. Broulík Rudolf , Fax.: Kr.: Člen RNDr. Šádková Jitka lbc.cz z jadrný Josef@krajlbc.cz Člen Ing. Pleskač Bohumil pleskac@pla.cz Člen Ing. Košková Irena Člen Člen RNDr. Hejkrlík Libor, CSC. Ing. Suchý Tomáš irena.koskova@krajlbc.cz hejkrlik@chmi.cz , Fax: suchy@poh.cz Stránka 59 z 83

60 6.5. Povinnosti členů Povodňové komise obce s rozšířenou působností Česká Lípa Citace ze zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (Vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů ( 79): Povodňové orgány obcí s rozšířenou působností Před povodní: (1) Starosta obce s rozšířenou působností zřizuje povodňovou komisi obce s rozšířenou působností a je jejím předsedou. Další členy komise jmenuje ze zaměstnanců obce s rozšířenou působností zařazených do obecního úřadu a zástupců orgánů a právnických osob, které jsou způsobilé k provádění opatření, popřípadě pomoci při ochraně před povodněmi. V případě souběžné činnosti povodňové komise obce a obce s rozšířenou působností pověřuje starosta řízením povodňové komise obce jiného člena komise. Povodňový orgán obce s rozšířenou působností je podřízen povodňovému orgánu kraje. (2) Povodňové orgány obcí s rozšířenou působností ve svých územních obvodech v rámci zabezpečení úkolů při ochraně před povodněmi a) potvrzují soulad věcné a grafické části jim předložených povodňových plánů obcí s povodňovým plánem správního obvodu obce s rozšířenou působností, b) zpracovávají povodňový plán správního obvodu obce s rozšířenou působností a předkládají jej správci povodí k odbornému stanovisku, c) organizují provádění povodňových prohlídek, d) prověřují připravenost účastníků ochrany podle povodňových plánů, e) organizují odborná školení a výcvik pracovníků povodňových orgánů obcí a účastníků ochrany před povodněmi, f) ukládají podle potřeby vlastníkům vodních děl úpravy manipulačních řádů z hlediska povodňové ochrany, Při povodni: g) organizují a řídí hlásnou povodňovou službu na území v správním obvodu obce s rozšířenou působností, informují o nebezpečí a průběhu povodně povodňové orgány sousedních obcí s rozšířenou působností, příslušné správce povodí a Český hydrometeorologický ústav a Hasičský záchranný sbor České republiky, h) organizují, řídí, koordinují a ukládají opatření na ochranu před povodněmi podle povodňových plánů, řídí a koordinují opatření prováděná povodňovými orgány obcí a v případě potřeby vyžadují od orgánů, právnických a fyzických osob, osobní a věcnou pomoc, i) vyhlašují a odvolávají stupně povodňové aktivity v rámci územní působnosti, j) využívají pro řízení záchranných prací, pro jejich koordinaci se složkami integrovaného záchranného systému a pro spojení s místy záchranných prací operační středisko Hasičského záchranného sboru České republiky, k) v nutných případech, pokud není svolána povodňová komise kraje, nařizují po dohodě se správou povodí mimořádné manipulace na vodních dílech nad rámec schválených manipulačních řádů s možným dosahem v rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností, l) spolupracují v době povodně s povodňovými orgány obcí při zajišťování hygienické a zdravotnické péče, organizují náhradní zásobování, dopravu a další povodní narušené funkce v území, n) vedou záznamy v povodňové knize, Po povodni: m) soustřeďují zprávy o rozsahu a výši povodňových škod, posuzují účelnost provedených opatření a zpracovávají souhrnnou hodnotící zprávu o povodni. Stránka 60 z 83

61 Citace ze zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (Vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů ( 83): Správci vodních toků Správci vodních toků v rámci plnění úkolů při ochraně před povodněmi Před povodní: a) zpracovávají odborná stanoviska k povodňovým plánům obcí, b) provádějí ve spolupráci s povodňovými orgány obcí s rozšířenou působností povodňové prohlídky na vodních tocích, c) navrhují příslušným orgánům, aby uložily vlastníkům vodních děl nebo jiných staveb a pozemků na vodních tocích a v záplavovém území povinnost provést potřebná opatření na ochranu před povodněmi, d) zajišťují pracovní síly a věcné prostředky na provádění nejnutnějších zabezpečovacích prací na vodních tocích, Při povodni: e) v době nebezpečí povodně zajišťují dosažitelnost svých pracovníků a dostupnost věcných prostředků a prověřují jejich připravenost podle povodňových plánů, f) sledují na vodních tocích všechny jevy rozhodné pro vznik a průběh povodně, zejména postup a rozsah zamrzání, tvorbu nebezpečných ledových zácp a nápěchů, postup tání a chod ledů, vodní stavy a průtoky, popřípadě nahromadění plovoucích předmětů, g) účastní se hlásné povodňové služby, informují o nebezpečí a průběhu povodně povodňové orgány obcí s rozšířenou působností, příslušné správce povodí, pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu a Hasičský záchranný sbor České republiky, h) poskytují odbornou pomoc obecním povodňovým komisím a povodňovým komisím obcí s rozšířenou působností, i) navrhují povodňovým orgánům vyhlášení nebo odvolání stupňů povodňové aktivity, j) provádějí zabezpečovací práce na vodních tocích a činí další opatření podle povodňových plánů, k) zabezpečují dokumentování průběhu povodně na vodních tocích, Po povodni: l) po povodni provádějí ve spolupráci s orgány ochrany přírody a vodoprávními úřady prohlídky vodního toku, zjišťují rozsah a výši povodňových škod a sepisují o nich protokol; dále posuzují účelnost provedených opatření a zpracovávají zprávu o povodni a předávají ji povodňovému orgánu obce s rozšířenou působností, příslušnému správci povodí a pracovišti Českého hydrometeorologického ústavu, m) odstraňují povodňové škody na vodních tocích, zejména zabezpečují kritická místa pro případ další povodně, obnovují průtočný profil toku Starostka města - Předseda Povodňové komise: - rozhoduje o svolání PK, - řídí činnost PK, - na základě informací o situaci vydává rozhodnutí k řešení protipovodňových opatření, - za povodňový orgán dává pokyn k vyhlášení a odvolání 2. a 3. SPA, - rozhoduje o nasazení sil a prostředků ve své podřízenosti, - jednou za rok řídí osobně nácvik činnosti PK, - provádí prověrky připravenosti PK, - schvaluje obsah informací pro sdělovací prostředky, - připravuje informace pro informování obyvatelstva cestou médií, Stránka 61 z 83

62 - spolupracuje s médii v regionu, - zabezpečuje přípravu tiskových konferencí, - zajišťuje materiálně technické a personální zabezpečení Presscentra, - předává zapisovatelkám průběžně zprávy pro zápis do povodňové knihy, - předává podklady pro zpracování Souhrnné zprávy o povodni, případně zpracovává jednotlivé kapitoly Souhrnné zprávy o povodni, - v případě nepřítomnosti ho zastupují místopředsedové PK Místopředseda místostarosta - má stejné povinnosti a pravomoci v nepřítomnosti předsedy komise jako předseda komise, pokud předseda komise neurčí jinak Vedoucí Odboru dopravy: - podílí se na zjišťování a vyhodnocování dopravní situace v postižených místech a vedení tras odklonu po komunikacích, - navrhuje trasy příjezdu a přesunu po komunikacích pro záchranné síly i prostředky, - vede přehled o počtech, druzích a způsobu použití techniky a prostředků k evakuaci osob a odstraňování následků povodně, - předává zapisovatelkám průběžně zprávy pro zápis do povodňové knihy, - předává podklady pro zpracování Souhrnné zprávy o povodni, případně zpracovává jednotlivé kapitoly Souhrnné zprávy o povodni Vedoucí Odboru životního prostředí: - ve spolupráci s Povodím Ohře s.p., HZS, ČHMÚ zajišťuje hlásnou povodňovou službu a prognózování vývoje hydrologické situace, - předává zapisovatelkám průběžně zprávy pro zápis do povodňové knihy, - zpracovává Souhrnnou zprávu o povodni PČR: - předává zapisovatelkám průběžně zprávy pro zápis do povodňové knihy, - předává podklady pro zpracování Souhrnné zprávy o povodni, případně zpracovává jednotlivé kapitoly Souhrnné zprávy o povodni Vodovody a kanalizace: - zabezpečuje nouzové zásobování pitnou vodou a provádění rozborů vody, - předává zapisovatelkám průběžně zprávy pro zápis do povodňové knihy, - předává podklady pro zpracování Souhrnné zprávy o povodni, případně zpracovává jednotlivé kapitoly Souhrnné zprávy o povodni Povodí Ohře: - předává informace z vodohospodářských dispečinků Povodí Ohře s.p., - předává zapisovatelkám průběžně zprávy pro zápis do povodňové knihy, - předává podklady pro zpracování Souhrnné zprávy o povodni, případně zpracovává jednotlivé kapitoly Souhrnné zprávy o povodni Odbor životního prostředí zástupce vedoucího (vodoprávní úřad): - zajišťuje provedení Evidenčních a dokumentačních prací při a po povodni, - ve spolupráci s vedoucím Odboru životního prostředí - zajišťuje hlásnou povodňovou službu a prognózování vývoje hydrologické situace, - předává zapisovatelkám průběžně zprávy pro zápis do povodňové knihy, Stránka 62 z 83

63 - předává podklady pro zpracování Souhrnné zprávy o povodni, případně zpracovává jednotlivé kapitoly Souhrnné zprávy o povodni HZS územní odbor Česká Lípa: - vede evidenci sil a prostředků a způsob jejich nasazení na území ORP, tuto evidenci vede také Krizové řízení Městského úřadu, - předává zapisovatelkám průběžně zprávy pro zápis do povodňové knihy, - předává podklady pro zpracování Souhrnné zprávy o povodni, případně zpracovává jednotlivé kapitoly Souhrnné zprávy o povodni Úsek krizového řízení a BOZP: - pomocí telefonu, u a faxu informuje o nebezpečí a průběhu povodně dotčené povodňové orgány obcí ve správní působnosti ORP, povodňové orgány sousedních obcí s rozšířenou působností, a další účastníky ochrany před povodněmi dle povodňového plánu, - udržuje spojení se členy PK a ostatními spolupracujícími orgány, - informační zprávy od HZS, týkající se povodňového nebezpečí s možností dosažení SPA, předává vedoucí odboru ŽP, která zajišťuje povodňovou službu a prognózování vývoje hydrologické situace, - zajišťuje přechod povodňové komise pod krizový štáb, - předává zapisovatelkám průběžně zprávy pro zápis do povodňové knihy, - zpracovává podklady pro zprávu o povodni za období vyhlášeného krizového stavu a následného přechodu PK pod krizový štáb KHS Libereckého kraje: - Odborné pokyny orgánů ochrany veřejného zdraví: - infekce (opatření v ohnisku nákazy, očkování, apod.), - pitná voda (konzultace, hodnocení laboratorních nálezů), - předává zapisovatelkám průběžně zprávy pro zápis do povodňové knihy, - předává podklady pro zpracování Souhrnné zprávy o povodni, případně zpracovává jednotlivé kapitoly Souhrnné zprávy o povodni Zapisovatelé: - aktivují pracoviště PK, - předávají zapisovatelkám průběžně zprávy pro zápis do povodňové knihy, - připravují podklady pro hlášení, - přepisují informace na PC, připravují podklady pro hlášení, - vedou přehled o pohybu a dosažitelnosti členů komise a vozidlech vyčleněných pro PK, - provádějí výdej a evidenci identifikačních karet osob a vozidel, - zajišťují všeobecné administrativní práce, - organizují proviantní zabezpečení PK, - předávají podklady pro zpracování Souhrnné zprávy o povodni, případně zpracovávají jednotlivé kapitoly Souhrnné zprávy o povodni, - pomocí telefonů, SMS, faxu a em informují o nebezpečí a průběhu povodně dotčené povodňové orgány obcí ve správní působnosti ORP, povodňové orgány sousedních obcí s rozšířenou působností, a další účastníky ochrany před povodněmi dle povodňového plánu. Stránka 63 z 83

64 7. ORGANIZACE POVODŇOVÉ SLUŽBY 7.1. Schéma přenosu informací předpovědní povodňové služby (mimo povodeň) Stránka 64 z 83

65 7.2. Schéma přenosu informací předpovědní a hlásné povodňové služby (při povodni) Stránka 65 z 83

66 7.3. Schéma toku informací pro vyrozumění při zvláštní povodni Při bezprostředním ohrožení bezpečnosti vodního díla a vývoji směřujícímu k narušení jeho funkce a hrozbě vzniku zvláštní povodně, vlastníci vybraných vodních děl, informují o průběhu vývoje mimořádné události na vodním díle povodňové orgány níže po vodním toku podle povodňových plánů, správce povodí (VHD Povodí s.p.), HZS ČR a v případě nebezpečí z prodlení i bezprostředně ohrožené subjekty. Vyrozumění při vzniku zvláštní povodně je zdvojené a zajišťuje se systémem hlásné povodňové služby a jednotným systémem varování a vyrozumění. Vyrozumění je souhrn technických a organizačních opatření zabezpečujících včasné předání informací o hrozící nebo nastalé mimořádné události povodňovým orgánům, orgánům krizového řízení, právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám podle povodňových plánů nebo krizových plánů. Legenda: VHD - vodohospodářský dispečink, TBD - technickobezpečnostní dohled VD, OÚ - obecní úřad, PK - povodňová komise, VD vodní díla, ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav Tok informací hlásné povodňové služby Tok informací systémem HZS ČR Dohody o spolupráci Tok informací vlastníka VD Stránka 66 z 83

67 8. STUPNĚ POVODŇOVÉ AKTIVITY ČINNOST Stupni povodňové aktivity se rozumí míra povodňového nebezpečí vázaná na směrodatné limity, jimiž jsou zpravidla vodní stavy nebo průtoky v hlásných profilech na vodních tocích, popřípadě na mezní nebo kritické hodnoty jiného jevu uvedené v příslušném povodňovém plánu Činnost povodňového orgánu v době nebezpečí povodně a při povodni V případě obdržení,,upozornění nebo,,výstrahy od ČHMÚ (zpravidla prostřednictvím povodňového orgánu Libereckého kraje nebo KOPISu): - je nutno věnovat zvýšenou pozornost tokům a vývoji počasí, - upozornit na tuto skutečnost všechny členy povodňové komise a prověřit jejich případnou dosažitelnost dle plánu spojení, - prověřit funkčnost spojení na povodňové orgány obcí v ORP Česká Lípa, - prověřit funkčnost spojení na povodňové orgány sousedních ORP, - sledovat další zprávy o vývoji situace ve sdělovacích prostředcích, případně na internetových stránkách ČHMÚ, Povodí Ohře, státní podnik ( - provést příslušné zápisy v povodňové knize. (Zodpovídá předseda nebo místopředseda povodňové komise ORP, nebo jimi pověřený člen povodňové komise.) 8.2. První stupeň - STAV BDĚLOSTI - nastává při nebezpečí přirozené povodně a zaniká, pominou-li příčiny takového nebezpečí; tento stav nastává rovněž vydáním výstražné informace předpovědní povodňové služby; vyžaduje věnovat zvýšenou pozornost vodnímu toku nebo jinému zdroji povodňového nebezpečí, zahajuje činnost hlásná a hlídková služba; na vodních dílech nastává tento stav při dosažení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností z hlediska bezpečnosti díla nebo při zjištění mimořádných okolností, jež by mohly vést ke vzniku zvláštní povodně. Poř. č. Úkol opatření 1. aktivace pracoviště PK na MěÚ města Česká Lípa kontrola spojení a oznámení o tom, že nastal stav bdělosti s ostatními členy Povodňové komise ORP Česká Lípa (str. 56), s Povodňovými komisemi v působnosti obce s rozšířenou působností Česká Lípa (viz. Příloha Organizace povodňové ochrany obcí 2. v ORP Česká Lípa), se sousední PK ORP Děčín (str. 58), s PK správního obvodu Libereckého kraje (str. 59), s Vodohospodářským dispečinkem Povodí Ohře, s. p. (str. 69), s ČHMÚ (str. 70) a s operačním střediskem HZS Libereckého kraje (str. 71). Četnost hlášení je podle tabulky na str. 32 a aktivace Hlásné povodňové služby 4. sběr informací a zaznamenávaní informací 5. vydávání operativních úkolů 6. zápisy do Povodňové knihy 7. provádění Evidenčních a dokumentačních prací 8.3. Druhý stupeň - STAV POHOTOVOSTI - se vyhlašuje, když nebezpečí přirozené povodně přerůstá v povodeň, ale nedochází k větším rozlivům a škodám mimo koryto; vyhlašuje se také při překročení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti; aktivizují se povodňové orgány a další účastníci ochrany před povodněmi, uvádějí se do pohotovosti prostředky na zabezpečovací práce, provádějí se opatření ke zmírnění průběhu povodně podle povodňového plánu. Stránka 67 z 83

68 Poř. č. Úkol opatření 1. vyhlášení II. SPA 2. aktivace všech vyčleněných sil a prostředků 3. jednání PK, informace o situaci, přijímání prvních konkrétních opatření podávání hlášení ostatním členům. Kontrola spojení a oznámení o tom, že nastal stav pohotovosti s ostatními členy Povodňové komise ORP Česká Lípa (str. 56), s Povodňovými komisemi v působnosti obce s rozšířenou působností Česká Lípa (viz. 4. Příloha Organizace povodňové ochrany obcí v ORP Česká Lípa), se sousední PK ORP Děčín (str. 58), s PK správního obvodu Libereckého kraje (str. 59), s Vodohospodářským dispečinkem Povodí Ohře, s. p. (str. 69), s ČHMÚ (str. 70) a s operačním střediskem HZS Libereckého kraje (str. 71). Četnost hlášení je podle tabulky na str. 32 a pohotovost vybraných technických prostředků 6. neustálé sledování určených úseků řeky Hlídkovou službou příslušných obcí 7. spolupráce s obcemi při naložení výpomocného materiálu pro zahrazení kritických míst a při případném rozvozu materiálu 8. prověrky připravenosti k zásahům smluvně zajištěných sil a prostředků 9. zpracování informace pro média 10. zápisy do Povodňové knihy 11. kontroly spojení 12. provádění Evidenčních a dokumentačních prací 8.4. Třetí stupeň - STAV OHROŽENÍ - se vyhlašuje při bezprostředním nebezpečí nebo vzniku škod většího rozsahu, ohrožení životů a majetku v záplavovém území; vyhlašuje se také při dosažení kritických hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti současně se zahájením nouzových opatření; provádějí se povodňové zabezpečovací práce podle povodňových plánů a podle potřeby záchranné práce nebo evakuace. Poř. č. Úkol - opatření 1. vyhlášení III. SPA 2. zajištění trvalé pohotovosti všech členů PK 3. organizování zásahů podávání hlášení ostatním členům. Kontrola spojení a oznámení o tom, že nastal stav ohrožení s ostatními členy Povodňové komise ORP Česká Lípa (str. 56), s Povodňovými komisemi v působnosti obce s rozšířenou působností Česká Lípa (viz. Příloha Organizace povodňové ochrany obcí v ORP Česká Lípa), se sousední PK ORP Děčín (str ), s PK správního obvodu Libereckého kraje (str. 59), s Vodohospodářským dispečinkem Povodí Ohře, s. p. (str. 69), s ČHMÚ (str. 70) a s operačním střediskem HZS Libereckého kraje (str. 71). Četnost hlášení je podle tabulky na str. 32 a provádění Evidenčních a dokumentačních prací 6. zápisy do Povodňové knihy 7. informace pro média Pozor! V případě nenadálé povodně způsobené přívalovými srážkami velké intenzity, zejména v letním bouřkovém období, kdy nárůst povodně a její postup je velmi rychlý (může nastat zejména na menších tocích), a kdy hrozí nebezpečí z prodlení, lze vyhlásit III. SPA pro zasaženou oblast ihned bez Stránka 68 z 83

69 předchozích kroků. Je nutné si uvědomit, že výskyt tohoto druhu povodně nelze s dostatečným předstihem a přesností předpovědět a je nutno jednat rychle a operativně Způsob vyhlašování stupňů povodňové aktivity - Stav bdělosti nastává a stav pohotovosti a stav ohrožení se vyhlašuje na základě informací od: - Českého hydrometeorologického ústavu, - Povodí Ohře, s.p., - PK správního obvodu Libereckého kraje, - Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje, územní odbor Česká Lípa, - Povodňových komisí výše na toku, - Hromadných sdělovacích prostředků, - Občanů. Stav pohotovosti a stav ohrožení může vyhlásit pro svůj obvod obec s rozšířenou působností Česká Lípa Činnost povodňového orgánu ORP bezprostředně po povodni odvolává dle vývoje povodňové situace II. a III. SPA na území ORP - vzor viz. příloha D, odvolání SPA oznamuje povodňovým orgánům obcí ve správním obvodu ORP Česká Lípa, povodňovému orgánu Libereckého kraje, povodňovým orgánům sousedních ORP, shromažďuje materiály pro vypracování souhrnné zprávy o povodni, zpracovává souhrnnou zprávu o povodni v předepsaném rozsahu, kterou poskytuje do 3 měsíců od ukončení povodně nadřízenému povodňovému orgánu a k evidenci Povodí Ohře, s.p. 9. SPOJENÍ NA DŮLEŽITÉ ORGANIZACE Organizace, adresa organizace Odpovědná osoba (popř. adresa) Kontakt Vodohospodářský dispečink Povodí Ohře, s. p. - Závod Terezín - provoz Česká Lípa: Litoměřická 91, Česká Lípa Závod Terezín Provoz Česká Lípa vodohospodářský dispečink Ředitel závodu Terezín Ing. Eva Novotná Vedoucí technické skupiny Ing. Václav Vyšín Vedoucí provozu Česká Lípa: Ing. Tomáš Suchý vedoucí úseku Česká Lípa východ: Ing. Pavel Ziml poh@poh.cz, tel.: tel.: tel.: , , fax: , vhd@poh.cz Tel.: , enovotna@poh.cz tel.: , vysin@poh.cz tel.: , suchy@poh.cz tel.: , ziml@poh.cz vedoucí úseku Česká Lípa sever Ing. Iva Šedivá tel.: , sediva@poh.cz Stránka 69 z 83

70 Lesy ČR - Správa toků Oblast povodí Ohře, Teplice Dr.Vrbenského 2874/1, Teplice, Český hydrometeorologický ústav - pobočka Ústí nad Labem Kočkovská 2699/18, poštovní schránka 2 Ústí nad Labem - Kočkov, Záchranná služba: Výjezdové stanoviště Zdravotnictví: Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa, a.s. - Purkyňova 1849, Česká Lípa, Krajská hygienická stanice Libereckého kraje se sídlem v Liberci, Územní pracoviště Česká Lípa - ul. Purkyňova 1849, Česká Lípa Krajská veterinární správa Libereckého kraje, Inspektorát Česká Lípa - Bezručova Česká Lípa vedoucí úseku Česká Lípa západ Ing. René Blahník stavební údržba Česká Lípa jih Vítězslav Kroul Hrázný VD Stráž pod Ralskem Josef Kubín Vedoucí vodohospodářského oddělení závod Terezín: Ústředna vedoucí správy toků: Kučerová Ivana, Ing. Ústředna Ředitel pobočky Libor Hejkrlík RNDr., CSc. Vedoucí oddělení meteorologie a klimatologie: Ing. Dáša Richterová Vedoucí oddělení hydrologie: Mgr. Jan Šrejber Sekretariát ředitele Věra Volková Ústředna Ústředna tel.: , blahnik@poh.cz tel.: , kroul@poh.cz tel.: , kubin@poh.cz tel.: , vhd@poh.cz, belda@poh.cz tel.: , fax , GSM brána: , ost56@lesycr.cz Tel.: , mobil: , kucerova.ost56@lesycr.cz tel.: , fax: tel.: fax: hejkrlik@chmi.cz tel.: fax: dasar@chmi.cz tel.: fax: srejber@chmi.cz Výjezdové stanoviště tel: , fax: , vera.volkova@nemcl.cz sekretariat@nemcl.cz Tel.: , Fax sekretariat.cl@khslbc.cz Tel , Fax insp.ceska-lipa.kvsl@svscr.cz Stránka 70 z 83

71 Energetika ČEZ, a.s., Mlýnská 2982, Česká Lípa (CL) Plyn RWE Energie, a.s., Fügnerova 667/7, Liberec Policie ČR Ústředna NONSTOP zákaznická linka Pohotovost plyn Územní odbor Česká Lípa - Pod Holým vrchem 1734, Česká Lípa, vedoucí územního odboru: plk. Mgr. Petr Rajt Ústředna - sekretariát tel.: , Poruchová linka: , Zákaznická linka: Fax cez@cez.cz ml , info@rwe.cz tel.: , fax: , krcl@mvcr.cz Tel Fax HZS Libereckého kraje, územní odbor Česká Lípa, ul. Karla Poláčka 3152, Česká Lípa, KOPIS Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Újezd 1400, Česká Lípa, Likvidace toxických látek - LIKVIDCHEM - V Holotovci 959, Petřvald, Humanitární organizace ředitel ÚO Česká Lípa: plk. Mgr. Jan Málek vedoucí pracoviště OO a KHP: mjr. Mgr. Jiří Bojanov Velitel stanice Česká Lípa: mjr. Mgr. Ladislav Vakula Krajské operační a informační středisko Liberec Zákaznická linka Havarijní linka Tisková mluvčí Tomáš Bryndáč Český červený kříž, oblastní pobočka Česká Lípa, Paní Zdislavy 421, Česká Lípa, Farní charita Česká Lípa, Dubická 992, Česká Lípa, Tel Mob Tel Bob Tel Mob , , , info@likvidchem.cz, ceskalipa@cervenykriz.eu Tel.: Bezplatná linka reditelna@fchcl.cz, Stránka 71 z 83

72 Dalším zdrojem informací (informace o vodních stavech, situace na přehradách, srážkové úhrny, předpověď dalšího vývoje situace za povodňové situace, atd.) mohou být internetové stránky Českého hydrometeorologického ústavu: a internetové stránky Povodí Ohře s.p.: TECHNIKA PRO POMOC PŘI POVODNI Viz. Příloha Organizace povodňové ochrany obcí v ORP Česká Lípa 11. EVAKUACE Evakuaci obyvatel řeší povodňové komise na úrovni obce. 12. ZPŮSOB VYŽÁDÁNÍ POMOCI PŘI POVODNI Předseda komise vyžaduje pomoc cestou PK správního obvodu Libereckého kraje zpravidla u předsedy této PK. Předseda PK Půta Martin hejtman Libereckého kraje Kontakt martin.puta@kraj-lbc.cz , Fax: Kr.: INFORMAČNÍ ZABEZPEČENÍ Schéma toku informací Základním způsobem spojení mezi povodňovými orgány je spojení telefonem, případně mobilními telefony, viz. tabulka Složení Povodňové komise obce s rozšířenou působností Česká Lípa Předávání varování Varování podřízených obcí, okolních ORP a PK kraje je zajištěno telefonicky či SMS zprávami s potvrzením, případně y atd.. Stránka 72 z 83

73 14. SOUPIS ČINNOSTÍ PO POVODNI Hlavní činnosti po povodni P.č. Činnost 1. po poklesu (opadnutí) velké vody odvolá povodňová komise III. a II. SPA (stejným způsobem jako v předchozích případech dochází k vyrozumívání právnických a fyzických osob) 2. při vstupu do nemovitostí (po opadnutí vody) dbát zvýšené pozornosti s ohledem na zdraví a bezpečnost 3. odčerpávat vodu ze sklepů silami SDH (popřípadě požádat o pomoc nadřízenou PK nebo sousední sbory dobrovolných hasičů) 4. v případě, že byl vypnut hlavní vypínač elektrické energie a voda namočila elektroinstalaci nebo lze důvodně předpokládat, že voda nebo vlhkost pronikla k elektroinstalaci (např. zásuvky byly pod vodou), tento vypínač nezapínat do doby, než bude provedena kontrola kvalifikovaným pracovníkem 5. provedení dokumentačních prací způsobených škod vzhled po povodni (fotodokumentace, popřípadě videozáznam, označení výšky povodňové vody) 6. informovat nadřízenou PK, případně požádat o pomoc při odstraňování následků po povodni 7. zahájit odstraňování škod, odvoz odpadu a provedení dezinfekce všech zaplavených obytných prostor 8. provedení soupisu a odhad finančních škod způsobených povodní Hlavní úkoly a opatření po povodni: P.č. Úkol - opatření Zjistit způsobené škody na majetku ORP. 1. Průběžně provádět evidenční a dokumentační činnost (foto, video). 2. Stanovit pořadí prací na odstraňování škod, úklidu komunikací. 3. V nemovitostech a objektech po opadnutí vody zahájit hrubé úklidové práce, odvoz odpadu 4. Všechen zaplavený materiál postupně vyvézt na volné, vyčištěné a oschlé prostranství. 5. Co nejdříve omýt zaplavený dřevěný nábytek čistou vodou a nechat schnout. 6. Krytinu podlah ze zaplavených objektů odstranit na základ a vše nechat schnout. Otevřít a vyčistit pod odborným dohledem elektrikáře, (plynaře) zaplavené elektrické zásuvky, 7. krabice, rozvodné skříně. 8. Zabezpečit vysoušecí techniku pro vytopené nemovitosti. 9. Pomocí proudové vody odstranit vrstvy usazeného bahna. 10. Opravit poškozené oplocení proti vniknutí nepovolaných osob. 11. Zajistit ostrahu vyplavených nemovitostí před zcizováním majetku občanů. Na základě rozsahu prací na odstraňování následků řešit s nadřízeným personální a materiální 12. výpomoc. 13. Vyžádání statiků ke kontrole statiky objektů. 14. Informace nadřízenému stupni o odstranění následků povodně. Připravit se na zpracování Zprávy o povodni ( 76 vodního zákona osnova je v příloze tohoto 15. plánu). 16. Zajistit umístění skladu humanitární pomoci 17. Při výpadku zajistit náhradní zdroj elektrické energie Stránka 73 z 83

74 GRAFICKÁ ČÁST Stránka 74 z 83

75 15. MAPA SPRÁVNÍCH OBVODŮ ORP ČESKÁ LÍPA (ZELENĚ) A NOVÝ BOR (ČERVENĚ) Stránka 75 z 83

76 16. SPRÁVNÍ OBVOD ORP ČESKÁLÍPA Stránka 76 z 83

77 17. MAPA ZÁPLAVOVÝCH ÚZEMÍ VE SPRÁVNÍM OBVODU ORP ČESKÁ LÍPA - I.ČÁST Stránka 77 z 83

78 18. MAPA ZÁPLAVOVÝCH ÚZEMÍ VE SPRÁVNÍM OBVODU ORP ČESKÁ LÍPA - II.ČÁST Stránka 78 z 83

79 19. ZÁKLADNÍ MAPA ÚZEMÍ ORP ČESKÁ LÍPA SE VŠEMI TOKY A VODNÍMI DÍLY Stránka 79 z 83

80 20. MAPA SILNIC V ORP ČESKÁ LÍPA S ČÍSLY SILNIC Stránka 80 z 83

81 Legenda k mapě silnic: Stránka 81 z 83

82 21. MAPA ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ (GEOBÁZE) Stránka 82 z 83