Dokážeme zastavit válku se Zemí?
|
|
- Vladislav Kopecký
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Filosofický časopis ročník / Esej Dokážeme zastavit válku se Zemí? K periodizaci lidské adaptivní strategie Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity, Brno josef.smajs@econ.muni.cz Domnívám se, že tento boj zastavit dokážeme. Až dosud jsme totiž směr kulturní evoluce záměrně ovlivňovat nemohli. Tato protipřírodně zaměřená evoluce byla sice výsledkem lidské seberealizační aktivity, ale byla dvojím způsobem nastavena nejen biologicky, ale později i řeckou filosofií a vědou, predátorským duchovním paradigmatem. I když měla jinou podstatu a jiný směr než starší evoluce přirozená, musela být rovněž slepá. Snad i proto byli lidé aktivní jen v oblasti, kterou chápali, a ve směru, který nemohli měnit. Novověká kultura, v níž se přírodní věda spojila s kapitálem, během tří století do krajnosti rozvinula antické predátorské nastavení. Vyzbrojena nejmodernější technikou výrobní, dopravní, spotřební i vojenskou nesmyslně válčí se systémem, na němž závisí. Proto už v prvé řadě nejde o vyšší produktivitu práce, o hledání nového sociálně politického uspořádání. Rychlejší růst a sociálně spravedlivější společenské systémy mohlo lidstvo hledat hlavně v krátkém období novověku, v němž ještě nebylo existenciálně ohroženo. Dnes se bohužel ocitáme před podobným nebezpečím, jakému byli vystaveni naši vzdálení předkové: znovu je v sázce, tentokrát však z našeho zavinění, sama existence lidského druhu. V dějinách našeho druhu proběhly totiž jen dvě velké změny lidské adaptivní strategie: 1. Sebezáchovná změna na počátku vzniku anatomicky moderního člověka; 2. Duchovní obrat dvě tisíciletí před koncem neolitické kultury. Třetí sebezáchovnou změnu právě prožíváme. Formování lidského genomu První změnou byla přírodní katastrofa před několika miliony let v oblasti rovníkové východní Afriky (vytvořila se tu velká příkopová propadlina táhnoucí se od jihu k severu). Došlo k proměně klimatu, a proto k nevratné ztrátě při-
2 rozeného domova (ekologické niky) našich hominidních předků, kteří obývali koruny stromů afrických deštných pralesů. Naši předkové, adaptovaní na relativně pohodlný a bezpečný stromový způsob života, se ocitali v křovinaté savaně. Pod hrozbou úplného vyhynutí se museli relativně rychle přizpůsobit novým podmínkám. Život na stromech jim poskytoval dostatek rostlinné potravy ve formě plodů, hmyzu a jedlých výhonků, byl přirozeným úkrytem před pozemními šelmami, zajišťoval nerušenou možnost nočního odpočinku atp. Všechny důležité preadaptace z pobytu ve větvích postiženým hominidům pochopitelně zůstaly: malé zuby pro konzumaci měkkých plodů, dlouhé prsty, barevné stereoskopické vidění, srst, za niž se malé děti mohly držet svých matek, kolektivní způsob života atp. Zůstalo jim animální vědomí biologické sounáležitosti s přírodou. Život v savaně, připomínající vyhnání z ráje, vyžadoval obtížnější způsoby obstarávání obživy. Vynutil si např. stavbu primitivních příbytků na holé zemi i dokonalejší sociální organizaci. Bylo nezbytné v krátké době zvládnout rychlý a dlouhý pohyb po zemi bez pomoci předních končetin, bezpečí celé tlupy před predátory, nové způsoby obstarávání potravy i přesnější komunikaci. Získávání potravy živočišného původu se neobešlo bez vzniku zcela nové lovecké strategie včetně používání ohně, lsti a vhodných nástrojů. Zdá se, že většina populací našich vzdálených předku v této době vyhynula. Populace, které se dokázaly přizpůsobit, vytvářely základ nových druhů Homo. Do jejich genomu se postupně prosazovala útočná adaptivní strategie včetně vlohy k jazykové komunikaci. Původní vědomí organické sounáležitosti s přírodou doplnila nutkavá potřeba formovat náhradní ekologickou niku, posedlost přetvářet přírodní prostředí. Sběračství a lovectví, dlouhá etapa, kdy byl člověk příživníkem rostlin a zvířat, zahrnovala většinu historie anatomicky moderního člověka (100 až 200 tisíc let). Dodnes přežívající lovci a sběrači, kteří nebyli ovlivněni přímými kontakty s řeckou filosofií a vědou, nedospěli k přijetí predátorského duchovního paradigmatu. Zůstali sice skutečnými predátory, ale jejich psychika i dnes zahrnuje obě vrozené potence v dynamické rovnováze: útočnou strategii i vědomí těsné sounáležitosti s přírodou. Klíčová role neolitu Počátkem druhé velké adaptivní změny v historii lidské kultury, revolucí, která zvýšila úživnost území pro člověka přibližně tisíckrát (člověk lovec a sběrač potřeboval pro svoji obživu asi deset čtverečních kilometrů), byl empirický objev zemědělství na několika místech planety. Na severní polokouli tento objev souvisel s ukončením poslední doby ledové, tj. s rozšiřováním travních
3 Dokážeme zastavit válku se Zemí? porostů na místa, z nichž ustupovaly ledovce. Vlastně jen tři důležité trávy stály v pozadí planetární zemědělské revoluce: pšenice, rýže a kukuřice. Klasické zemědělství bylo však převážně biotickou technologií, která byla sestavená přírodou, v širokém rozsahu přirozeně automatizovaná, sladěná s okolními ekosystémy. Byla energeticky úsporná a bezodpadová, nepotřebovalo fosilní paliva. Šlo o technologii dokonale slučitelnou s biologickou strukturou člověka, a to jak svými nároky na lidskou účast v pracovním cyklu, tak svými produkty určenými ke konečné osobní spotřebě. Ve srovnání se sběrem a lovem, jejichž rámcové předpoklady byly zakódovány v genomu už z období stromového způsobu života lidských předků, byla zemědělská technologie pro člověka patrně intelektuálně náročnější aktivitou: nepředpokládala pouze vrozený důvtip, obratnost a fyzickou sílu, nýbrž také jistou úroveň pochopení vnitřní jednoty přírody. Pro člověka byla dostatečně transparentní, a proto pomalu rozvíjela jeho intelektuální schopnosti. Téměř neznatelný biologický vývoj člověka, probíhající desítky tisíc let v přirozených ekosystémech, byl tedy vystřídán mnohem rychlejším kulturním vzestupem, jehož trvání zahrnuje pouze několik tisíciletí. Tradiční zemědělské kultury, přestože odlišné od původní přírody, se do jejího systému nekonfliktně vřazovaly. Kdyby později nedošlo k násilnému potlačení primátu zemědělství rychle se rozvíjející průmyslovou výrobou, tj. kdyby se novověká predátorsky orientovaná věda tak snadno nespojila s podobně orientovaným kapitálem, planeta by s neolitickým typem kultury mohla symbioticky žít po několik dalších tisíciletí. Osudové duchovní paradigma Téměř na konci relativně klidné fáze dominantní neolitické technologie se však nečekaně objevují nové základy rychlého rozvoje teoretické kultury. Jde o duchovně plodné období (před 800 až 200 lety př. n. l. řečeno s K. Jaspersem o tzv. dobu osovou ), v němž náhle vznikají nejen monoteistická náboženství, ale zejména důležité formativní abstrakce řecké vědy a filosofie. Vzniká tu duchovní odklon od přírody a příklon k antropologicky nadřazeným idejím. Biologickou predispozici k útočné adaptivní strategii v lidském genomu na úkor právě tak biologicky podmíněné lidské pokory posiluje kultura. Úzká vrstva vzdělanců v tehdejších městech, osvobozená od empirických starostí, vyhání bohy z přírody a cíleně rozvíjeným bádáním nalézá pojmy, ideje a postuláty, které, nahlíženy z dnešního hlediska, odsouvají a deformují přírodu. Dobře to vidíme na příkladu řecké filosofie. Ta na jedné straně navazuje na mýtus a zdravý rozum, tj. podporuje běžně užívanou racionalitu především jednoúrovňový makroskopický způsob interpretace skutečnosti.
4 Na druhé straně však prosazuje zejména pod vlivem Eleatů ideu identity myšlení a bytí. A právě tuto identitu Platón i mnozí pozdější myslitelé včetně náboženských pochopili jako nadřazenost myšlení nad bytím. Zejména tyto dva rysy vytvářely skryté predátorské duchovní paradigma. Ve vztahu kulturních systémů k přírodě se však až do konce neolitické společnosti nic podstatného změnit nemohlo. Lidé sice těžce pracovali, ale síly, které mohli vůči přírodě obrátit, byly malé. Nezbytnost přímé spolupráce se silnějšími přírodními systémy korigovala jejich touhu se přírodě vzpírat. Možná proti své vůli, a později i proti snaze monoteistických náboženství, byli nuceni s přírodou spolupracovat, šetrně ji využívat a chránit. Teprve novověká galileovsko-newtonovská věda dokázala prolomit toto omezení. Navázala na antické predátorské paradigma a ve spojení s kapitálem pomohla roztočit kola průmyslové revoluce. Přispěla k mechanizaci zemědělství, dopravy i vojenství. K úplnému završení však antické predátorské paradigma dovedla až abiotická globální kultura spotřební. Změnit můžeme jen to, co jsme vytvořili Třetí velkou změnu, aniž bychom již znali subjekt, který ji uskuteční, musíme podstoupit dnes. Naštěstí je příčinou našeho existenciálního ohrožení hlavně chybná volba kulturní adaptivní strategie. Máme proto možnost, i když pouze hypotetickou a bolestivou, znovu se vrátit k filosofické ontologii a hledat vhodnější, k Zemi ohleduplné duchovní paradigma. Většina dnešních vědeckých pojmů, hodnot a regulativů vznikala pod vlivem predátorského nastavení kultury (také z tohoto důvodu např. téměř všechny pojmy dnešní fyziky, matematiky a geometrie, s nimiž se mladí lidé setkávají ve škole, k pochopení jedinečnosti a kreativity přírody nijak nepřispívají, ale naopak, podporují protipřírodní racionální opojení a lidskou touhu se přírody zmocňovat). Také mnohá slova našeho běžného jazyka jsou spontánním výtvorem dávných lovecko-sběračských a neolitických předků, kteří zápasili o přežití, a nikoli o adekvátní poznání přírody. Připomínám to proto, neboť se domnívám, že etnický jazyk při kritice škodlivého predátorského paradigmatu změnit nemůžeme. Pojmy našeho jazyka však nejsou pouze konzervativní, ale zůstaly také otevřené pro pomalou obsahovou proměnu. Mohou se zbavit svých některých starých obsahů a vlivem poznatků vědy i filosofie získávat obsahy nové. Řečeno s ohledem na jazyk: nemáme jiné výrazy než ty, které v průběhu kulturního vývoje v obyčejném i vědeckém myšlení vznikaly. Zvláštnost dnešní duchovní situace však spočívá v tom, že většinu pojmů etnického jazyka při snaze o reflexi konfliktu globální kultury s přírodou nepoužíváme v systémových, ale jen v zavádějících antropologických souvislostech. Potenciál ní
5 Dokážeme zastavit válku se Zemí? teoretické obsahy slov tak zbytečně zkresluje úzký sociální kontext. Ten totiž nejen chybně interpretuje realitu, ale také redukuje obsahy používaných pojmů. Klademe-li např. důraz na jednání, záměry a motivaci lidí, nepřihlížíme-li k významu nadosobních systémů a struktur, které vznikají lidskou aktivitou na úkor úbytku struktur přirozených, nepochopíme ani ontickou povahu kultury, ani podstatu globální krize. Teoretická slabost společenských věd Přírodní vědy už dávno odhalily, že člověkem zkreslované poznání nemůže postihnout reálnou strukturu přírodních procesů. Dnes převažující antropocentrické myšlení ve společenských vědách však analogicky poškozuje věrohodnost poznatků kulturních: neproniká ani k biologickým, ani ke kulturním příčinám opozice technosféry s biosférou. Ontický konflikt globalizované kultury se Zemí je totiž fyzickým střetem umělých a přirozených struktur, který nelze odhalit pouhým popisem lidského chování či analýzou sociálních institucí. K jeho postižení musíme zvolit odlišnou úroveň abstrakce: globální evolučně ontologický přístup. Ještě jinak vyjádřeno, důležité obecné pojmy přírody a kultury v antropocentrickém obrazu světa nutně hrály jen zanedbatelnou roli. Příroda z těchto úvah téměř zmizela a kultura byla pojímána jen jako kultivace lidského či přirozeného světa. Řecký pojem fýsis se vlivem přijetí predátorského duchovního paradigmatu v novověku transformoval na téměř bezobsažný pojem hmoty. A tento obsahově prázdný pojem plně vyhovoval technickým i ekonomickým vědám. Nebyl nositelem hodnoty, a proto nepřekážel rabování Země. Má-li být intuitivně pociťovaný obsah pojmu přírody přiměřený realitě, musí zahrnout její evoluční hodnotu, její svébytnost a kreativitu. V jeho obsahu nesmí chybět fakt, že výsledkem přirozené kreativity je také člověk jako biologický druh. Tento pojem musí být tedy tvůrčí filosofickou syntézou prověřených poznatků dnešní vědy. Vznikly totiž podmínky pro to, aby se příroda stala důležitou kategorií ekonomickou, právní i politickou. Také pojem kultury musí projít hlubokou obsahovou proměnou. Antické pojetí kultury ve smyslu kultivace člověka či přírody je už neudržitelné. Je velkým úkolem evoluční ontologie, aby prosadila chápání kultury jako opozičního pojmu ke staršímu a důležitějšímu pojmu přírody. Kultura je totiž člověkem vytvořeným systémem uvnitř širšího hostitelského systému přirozeného, uvnitř organismu Země. Je umělým systémem s odlišnou vnitřní informací, než jakou má příroda. Ale nejde jen o to, že podle jiné informace je vytvářena z materiálu a energie Země. Jde o to, že vzniká z neživých a živých struktur, které zformovala dlouhá přirozená evoluce. Mnohé z nich budou- -li zničeny již nikdy nevzniknou.
6 Evolučně ontologické minimum Vedle teoretické rehabilitace přírody a systémové interpretace kultury předpokládá přijetí biofilního duchovního paradigmatu především rozšiřování evolučně ontologického pojetí bytí. Bytí je jen vznešeným jménem pro skutečnost a do jeho pojetí je třeba správně včlenit nové pojmy současné světonázorové interpretace. Připomenu zde pouze některé málo známé pojmy: aktivitu, evoluci, uspořádanost, paměť, informaci. Jejich obsah stručně naznačím. Aktivita je vedle evoluce nejdůležitějším pojmem nové ontologie. Chápeme ji jako atribut veškeré skutečnosti, jako podstatu bytí. Protože pozemské bytí je dočasně onticky rozštěpené, důsledně rozlišujeme spontánní ontickou aktivitu přirozenou, která konstituovala přírodu včetně člověka, a ontickou aktivitu lidskou, která konstituuje kulturu. Kulturní aktivita je z přirozené aktivity odvozená, je dočasná, účelová a protipřírodně orientovaná. Musíme ovšem vědět, že v onticky opoziční aktivitě člověka (kultury) je přítomno nejen starší a nezměnitelné protipřírodní nastavení biologické (predispozice lidského genomu), ale i mladší a změnitelné nastavení kulturní (predispozice pomyslného genomu kultury) skryté predátorské duchovní paradigma. Evolucí rozumíme: 1. vesmírný onticky tvořivý proces spontánní aktivity velkého třesku, který spolu s vesmírem konstituoval neživou i živou pozemskou přírodu; 2. dočasný a parciální pozemský proces spontánní socio-kulturní aktivity lidí, který vytváří kulturu. Protože respektujeme fyzikální zákony zachování látky a energie, zdůrazňujeme, že tvořivý proces evoluce přirozené i kulturní může produkovat jen tvary, formy, struktury, uspořádanost, paměť, tj. informaci. Ontická opozice přirozené a kulturní evoluce souvisí proto s tím, že obě tyto evoluce produkují svůj vlastní typ informace (své vlastní genotypy ) i své vlastní ontické struktury ( fenotypy ). Kulturní evoluce, na rozdíl od evoluce přirozené, však vlastní látkově energetickou základnu nemá. V přirozeně uspořádaném světě musí nutně probíhat na úkor evoluce přirozené: rozšiřuje kulturní uspořádanost, ale snižuje rozsah uspořádanosti přirozené (zvyšuje entropii Země). Pojem uspořádanosti, stále ještě přehlížený dnešní filosofií, je příbuzný s pojmy řádu, informace a paměti. Rozumíme jím strukturní rozmanitost aktivní skutečnosti, tj. to, co její skrytá rámcová jednota (pravidla, řád) umožnila vytvořit, v čem její aktivita zkrystalizovala, co nad jednotnými pravidly (řádem) přírodní či kulturní konstruologie dominuje. Tímto pojmem máme na mysli jak vnější architekturu abiotických, biotických a kulturních struktur, tak skryté procesy udržující identitu těchto struktur (vnitřní architekturu) v určitém rozmezí vnějších a vnitřních podmínek.
7 Dokážeme zastavit válku se Zemí? Pojem paměť, který je příbuzný s pojmy řádu, uspořádanosti a informace, chápeme v širším i v užším smyslu. V širším smyslu rozumíme pamětí veškerou evolučně vytvořenou ontickou uspořádanost. Toto široké pojetí paměti je sice věcně i teoreticky správné, ale obsahově se překrývá s pojmem skutečnost. V užším a častěji využívaném smyslu rozumíme pamětí vnitřní paměť systému, tj. obsah informace uložené v nosiči informace otevřeného nelineárního systému přirozeného nebo kulturního. Pojmem informace, který je vedle pojmů evoluce, přírody a kultury centrálním pojmem evoluční ontologie, rozumíme 1. uspořádanost skutečnosti, nebo 2. obsah paměti otevřeného nelineárního systému, nebo 3. obsah a smysl zprávy. Informaci, podobně jako uspořádanost jsoucna či jeho paměť v širším i užším smyslu, považujeme za hlavní produkt evoluce. Důsledně přitom rozlišujeme informaci přirozenou, vytvářenou přirozenou evolucí, a informaci sociokulturní, vytvářenou lidskou ontickou aktivitou (poznávací i praktickou) v průběhu kulturní evoluce. Důvodem rozlišení je jiný obsah, jiné kódování a jiná ontická role přirozené a sociokulturní informace. Přirozená informace převážně strukturní (genetická) i převážně sémantická (epigenetická, neuronální) umožňuje vytvářet a reprodukovat živé systémy, biosféru. Strukturní a sémantická informace sociokulturní, z přirozené informace odvozená (přečtená), napomáhá rozvoji a evoluci kulturního systému, který je zatím vůči přírodě onticky opoziční. Tato informace je svým obsahem, zápisem i rolí od přirozené informace natolik odlišná (druhově omezená), že by ji po případném zániku člověka jako druhu přirozená evoluce nemohla převzít a pozitivně rozvíjet ani ve formě zapsané, ani ve formě zpředmětněné v kulturních strukturách. Opustíme predátorské paradigma? Poněkud obsažnější charakteristika přírody, kultury a několika evolučně ontologických pojmů měla naznačit závažnost úkolu, před nímž dnes stojí filosofie, společenské vědy i vzdělávací systém společnosti. Zatím převažující ekonomická interpretace kultury jako útvaru nadřazeného přírodě, jehož růst musíme stůj co stůj udržet, prozrazuje naší slabost chápat a řešit globální krizi. Pyšníme se sice nejvyspělejší vědou a technikou, ale zůstali jsme v zajetí spekulativního antického pohrdání hodnotou a kreativitou přírody. Filosofie, která není bez viny na této skryté predátorské orientaci, musí dnes procitnout z dogmatického spánku a znovu prokázat svou nezastupitelnou roli v kultuře. V době své největší slávy, ve starověkém Řecku, byla filosofie ontologií. I když byla spekulativní a útěšná, snažila se pochopit svět v jeho celku. To ovšem nebylo možné zejména proto, že v té době neexistovaly ani skutečné přírodní vědy, ale ani povědomí o existenci kultury jako
8 umělého bytí opozičního vůči přírodě. Řekové, kteří neznali ani biologii, ani lineární plynutí času, nemohli mít zkušenost s uplatněním duchovní orientace, kterou zakládali. Nemohli proto předvídat planetární rozsah destrukce útočné adaptivní strategie kultury. Dnes se ovšem nacházíme v jiné době i v jiné situaci. I když jsme do značné míry sevřeni přirozeným jazykem, jehož kód a výrazové prostředky opustit nemůžeme, musíme se vzdát přehnané úcty k řeckým i novověkým autoritám. Nelze už nekriticky důvěřovat novověké vědě a filosofii, např. velkému Descartovi. Protože nevěděl, že přírodní bytí je onticky tvořivou aktivitou, při formulaci duality res cogitans a res extensa nemohl ještě tušit, že oba tyto zdánlivě protikladné póly světa (příroda i člověk) patří k sobě, že jsou produktem téže přirozené evoluce Země. Takže pod tíhou empirických faktů musíme dnes uznat, že Zemi charakterizuje zcela jiná dualita: hluboká existenciální opozice starší a širší evoluce přirozené a parciální, člověkem zapálené protipřírodní evoluce kulturní. Spolehlivě již víme, že expanze planetární protipřírodní kultury je dlouhodobě neudržitelná. Nenajdeme-li odvahu odsoudit sebevražednost predátorského duchovního paradigmatu, nebudeme s to omezit nutkavou biologickou potřebu dál bezdůvodně měnit planetu. Své biologické nastavení, které nás kdysi učinilo lidmi, změnit pochopitelně nemůžeme. Ale musíme racionálně dospět a rozpoznat, že je dnes zločinem ničit Zemi i lidské zdraví našim potomkům. Měli bychom vědět, že neposlušná lidská subjektivita je pouze částí širší a mocnější subjektivity Země. Vyzbrojeni kritickou silou obecné teorie skutečnosti, současnou evoluční ontologií, můžeme konečně pomýšlet na překonání dnešní krize, a to jak s přispěním vysoké politiky, tak s aktivní účastí široké veřejnosti. Zejména vzestup obecného světonázorového vzdělání veřejnosti a růst vlivu filosofické ontologie jsou předpoklady nezbytného biofilního obratu kultury. Končí epocha, v níž se lidstvo mohlo pyšnit vědou, technikou a svými právy. Dnes naopak potřebuje pochopit, že je částí Země, že lidská práva omezuje příroda a že nemá jinou planetu než tu, kterou mu přirozená vesmírná evoluce uchystala.
SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA
SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,
Vícefilozofický koncept ústavy země 153
Filozofický koncept Ústavy Země 1 Josef Šmajs Novověké ústavy národních států byly přijímány jako nejvyšší právní dokumenty, které vyjadřovaly vůli lidu v obecných filozofických formulacích. Deklarovaly
Více4.9.60. Seminář a cvičení z chemie
4.9.60. Seminář a cvičení z chemie Jednoletý Seminář a cvičení z chemie si mohou žáci zvolit ve čtvrtém ročníku. Navazuje na povinný předmět chemie a je určen žákům s hlubším zájmem o chemii. Umožňuje
VíceObsah. Co je metafyzika? Dějiny pojmu "metafyzika" 17 Antika... 17
Obsah Úvodní slovo překladatele Předběžné poznámky. 11 12 ÚVOD. 15 Co je metafyzika?.. 17 Dějiny pojmu "metafyzika" 17 Antika... 17 Středověk. 19 Novověk.. 21 Po Kantovi 23 Definice metafyziky a její vysvětlení
VíceEsej. Nenahraditelnost filosofie. Filosofický časopis ročník /4 595
Filosofický časopis ročník 66 2018/4 595 Esej Nenahraditelnost filosofie Josef Šmajs Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity, Brno Josef.Smajs@econ.muni.cz Po zániku reálného socialismu se sice
VíceÚstava Země Filosofický koncept Ústavy Země
Ústava Země Filosofický koncept Ústavy Země Novověké ústavy národních států byly přijímány jako nejvyšší právní dokumenty, které vyjadřovaly vůli lidu v obecných filosofických formulacích. Deklarovaly
VícePříroda nový subjekt morálky a práva?
Filosofický časopis ročník 63 2015/5 749 Esej Příroda nový subjekt morálky a práva? Josef Šmajs Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity, Brno smajs@econ.muni.cz Člověk byl pro etické teorie od
VíceENVIRONMENTALISTIKA GYM
ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje,
VíceZÁKLADY FILOSOFIE (Výpisky z knihy Filosofie psaná kurzívou)
ZÁKLADY FILOSOFIE (Výpisky z knihy Filosofie psaná kurzívou) Ohrožená kultura Kultura: nemůže být evolučně vyšší a přírodě nadřazena je mladou umělou strukturou vznik přestavbou původní přírody lidskou
VíceSedm proroctví starých Mayů
Sedm proroctví starých Mayů První proroctví oznamuje konec současného cyklu. Říká, že od roku 1999 po dalších 13 let se každý člověk nachází v jakémsi zrcadlovém sále, aby ve svém nitru objevil mnohorozměrnou
VíceMÍSTO A ROLE KULTURY V PŘÍRODĚ
FILOZOFIA Roč. 61,2006, č. 4 MÍSTO A ROLE KULTURY V PŘÍRODĚ JOSEF ŠMAJS, Katedra filozofie FF MU, Brno Fritjof Capra, světově uznávaný fyzik, v jedné ze svých posledních knih napsal: Vědci stejně jako
VíceStřední škola strojní stavební a dopravní, Liberec II, Truhlářská 360/3, příspěvková organizace
Střední škola strojní stavební a dopravní, Liberec II, Truhlářská 360/3, příspěvková organizace OP Vzdělávání pro konkurence schopnost Modernizace výuky technických škol LK prostřednictvím ŠVP a kurikula
VícePojem politika. POL104 Úvod do politologie
Pojem politika POL104 Úvod do politologie Co je politika (a je důležitá)? Jak se její vnímání měnilo v čase? Jaké jsou přístupy k politice? činnost státu činnost, která je spjata k věcem veřejným. Činnost,
VíceZÁKLADY KINANTROPOLOGIE
ZÁKLADY KINANTROPOLOGIE Mgr. Lukáš Rubín, Ph.D. 1. 10. 2018 Obecná i tělesná kultura a tělesný pohyb Obsah přednášky 1) Základní terminologie 2) Obecná kultura a její roviny 3) Tělesná kultura a její formy
VíceK funkci obyčejného a vědeckého poznání
SBORNÍK PRACÍ FILOZOFICKÉ FAKULTY BRNĚNSKÉ UNIVERZITY STUDIA MINORA FACULTATIS PHILOSOPHICAE UNIVERSITATIS BRUNENSIS B 54, 2007 studia philosophica Josef Šmajs K funkci obyčejného a vědeckého poznání Z
Více4.9.59. Seminář z chemie
4.9.59. Seminář z chemie Seminář z chemie si mohou žáci zvolit ve třetím ročníku je koncipován jako dvouletý. Umožňuje žákům, kteří si jej zvolili, prohloubit základní pojmy z chemie, systematizovat poznatky
VíceČlověk a příroda - Zeměpis 7.ročník
rozlišuje zásadní přírodní a společenské atributy jako kritéria pro vymezení, ohraničení a lokalizaci regionů světa lokalizuje na mapách světadíly, oceány a makroregiony světa podle zvolených kritérií,
VíceCo je sociální politika
1 Co je sociální politika 1. Základní charakteristika základní pojmy 1.1 Sociální politika jako vědní (teoretická) disciplína Analýza procesů tvorby a realizace politik týkajících se vztahů občanů a sociálněekonomických
VíceEkologická společenstva
Ekologická společenstva Společenstvo Druhy, které se vyskytují společně v prostoru a čase Složená společenstva jsou tvořena dílčími společenstvy soubory druhů spojené s nějakým mikroprostředím nebo zdrojem
VíceGeografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi
Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi nimi nelze vést zcela ostrou hranici Definice: Geografie
VíceEDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.
EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.cz MATURITNÍ TÉMATA 2014/2015 ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD 1. PSYCHOLOGIE
Více4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova
4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu
VícePřizpůsobení rostlin a živočichů prostředí
Přizpůsobení rostlin a živočichů prostředí Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_Přv-Z 5.,7.22 Vzdě lávací oblast: Přírodověda - Autor: Mgr. Aleš Hruzík Jazyk: český Očekávaný výstup: žák správně definuje základní
Více6.30 Ekologický seminář
VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a příroda Přírodopis 6.30 Ekologický seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Ekologický seminář je volitelným předmětem, který se zaměřuje na rozšíření
VíceČlověk a společnost. 16. Vznik a význam filozofie. Vznik a vývoj význam filozofie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová.
Člověk a společnost 16. Vznik a význam filozofie www.ssgbrno.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Vznik a a význam vývoj filozofie Vznik a vývoj význam filozofie Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského ţáky
VíceStrategický management a strategické řízení
Přednáška č. 2 Strategický management a strategické řízení vymezení principů paradigmatu strategického managementu pojetí a obsah strategického managementu, strategie a strategické analýzy vymezení strategického
VíceTémata ze SVS ke zpracování
Témata ze SVS ke zpracování Psychologie. Člověk jako jedinec: Psychologie osobnosti Vývojová psychologie (etapy lidského života od prenatálního období až po smrt, vč. porodu) Učení, rozvoj osobnosti, sebevýchova
VíceRNDr. Milan Šmídl, Ph.D.
RNDr. Milan Šmídl, Ph.D. J. A. Komenský: Didaktika velká vyličující všeobecné umění, jak naučiti všecky všemu: čili spolehlivý a vybraný způsob jak lze ve všech obcích, městech a vesnicích některého království
VíceBIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA.
BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA. Průřezová témata vstupují do vzdělávání jako aktuální zajímavé odkazy k pochopení správnému vnímání různých procesů v současné společnosti. Mají především ovlivňovat postoje,
VíceVýznam ochrany přírody
Význam ochrany přírody 1. Velký, protože příroda představuje podmínky pro náš život a představuje přirozenou krásu pro náš duševní život. 2. Na světě nejsme sami, žijí s námi i jiné živočišné a rostlinné
VíceCZ.1.07/1.5.00/
[1] [3] [2] Číslo projektu Název školy Předmět CZ.1.07/1.5.00/34.0425 INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ BENEŠOV Černoleská 1997, 256 01 Benešov BIOLOGIE A EKOLOGIE Tematický okruh Téma Základy obecné
VíceRENESANCE A OSVÍCENSTVÍ
RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození
VíceVzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:
4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika
VíceSOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA ve vztahu k dalším disciplínám. doc. Michal Kaplánek
SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA ve vztahu k dalším disciplínám doc. Michal Kaplánek Místo sociální pedagogiky v kontextu vědy i praxe Terminologický problém (teorie praxe) Používání stejného pojmu pro vědu i praxi,
VíceA) Sjednocená teorie Všeho?
OBSAH BUĎ SVĚTLO! 13 A) Sjednocená teorie Všeho? 1. ZÁHADA SKUTEČNOSTI 16 Dvojí záhada 17 Nový model světa: Koperník, Kepler, Galilei 18 Církev proti přírodním vědám 19 Vítězství přírodních věd 21 2. FYZIKÁLNÍ
VícePrůvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce
Vícefilosofie je soustava kritického myšlení o problémech (bytí, života, člověka)
Otázka: Pojetí filosofie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Petr Novák filosofie je soustava kritického myšlení o problémech (bytí, života, člověka) klade si otázky ohledně smyslu všeho a zkoumá
VíceVY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova
VY_32_INOVACE_10_17_PŘ Téma Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Člověk jako ochránce i kazisvět Seznámení s vymíráním živočichů, ničení lesů, těžbou nerostných surovin, Mgr. Martina Mašterová čeština
VíceImmanuel Kant => periodizace díla, kopernikánský obrat, transcendentální filozofie, kategorický imperativ
Immanuel Kant - maturitní otázka ZV www.studijni-svet.cz - polečenské vědy - http://zsv-maturita.cz Otázka: Immanuel Kant Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Michael Immanuel Kant => periodizace
VíceVýtvarná výchova - Kvinta, 1. ročník
Výtvarná výchova - Kvinta, 1. ročník Výtvarný obor Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence
VíceFILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY
FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY Filosofie.. Vznik v antickém Řecku - KRITICKÉ, SAMOSTATNÉ myšlení - V SOUVISLOSTECH - sobě vlastní otázky, které neřeší speciální vědy - člověk ve VZTAHU k přírodě, společnosti
VíceDějepis 6. ročník. Podmínky:
Dějepis 6. ročník Podmínky: - výsledná známka bude tvořena známkou z ústních zkoušení, písemek, aktivity, projektu či referátu, domácích úkolů, kompetenční známky a sešitu - mou povinností je si vést sešit,
VíceStřední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné
VíceK podstatě evoluční ontologie
Filosofický časopis ročník / Polemika K podstatě evoluční ontologie Stanovisko k diskusi o zamrzání evoluční ontologie Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity, Brno smajs@econ.muni.cz Jako první
VíceEkonomika a etika. Josef Šmajs. Úvod
Ekonomika a etika Josef Šmajs Úvod Dnešní výuka etiky podnikání na ekonomických fakultách vyvolává řadu otázek. Jde např. o důvody malé společenské účinnosti morálky, o příčiny krize etiky, o problém nových
VíceStřední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ
Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 7.9.2012
VíceSOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ
Projekt vznikl za přispění Nadace ČEZ A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Společnost: VÍTKOVICE POWER ENGINEERING Zástupce: Mgr. Pavel Řehánek Soft Skills (nebo-li měkké dovednosti ) Co jsou to Soft Skills??? Pojem "osobnost"
VíceVDO občanská společnost, stát - vytváření pravidel chování a týmové práce EV vztah člověka k prostředí - naše obec. EGS objevujeme Evropu a svět
1 Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Vyučovací předmět: Prvouka Ročník:3 Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Poznámka MÍSTO, KDE ŽIJEME Orientuje se v místě svého bydliště, v okolí školy,
VíceNÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2009/2157(INI) 17. 12. 2009. o zemědělství EU a změně klimatu (2009/2157(INI)) Zpravodaj: Stéphane Le Foll
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova 17. 12. 2009 2009/2157(INI) NÁVRH ZPRÁVY o zemědělství EU a změně klimatu (2009/2157(INI)) Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova Zpravodaj:
VíceŽivotní prostředí. ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013
Učební osnova předmětu Životní prostředí Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 192 3. ročník: 33 týdnů
Více- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti
Otázka: Kultura jako způsob života Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Fijalka Kultura: - všechny lidské materiální a duchovní výtvory a též sociálně zakotvené vnímání a jednání, které si lidé
VíceŽivotní prostředí. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření:
Učební osnova předmětu Životní prostředí Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 225 3. ročník: 33 týdnů
VíceCo Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1
Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 1. Pedagogika jako věda dělení, vývoj a současné postavení 2. Výchova, vychovatel a vychovávaný - základní činitelé výchovného
VíceObsah. Předmluva 9. Úvodem 11
Obsah Předmluva 9 Úvodem 11 1 Základy ekologie 14 1.1 Historie ekologie 14 1.2 Organismus a prostředí 14 1.2.1 Život a jeho vlastnosti 14 1.2.2 Autotrofní a heterotrofní organismy 15 1.2.3 Přizpůsobení
VíceCSR = Etika + kultura +?
CSR = Etika + kultura +? Etika právnické osoby? Morálka je to co je, resp. představuje společenskou instituci složenou z množiny standardů a principů uznávaných členy dané kultury Etika teoretická reflexe
VíceZkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů
Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 9. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu
Více(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata
Dějepis (Člověk a společnost) Učební plán předmětu Ročník 6 Dotace 2 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA: - Vztah člověka
VíceEvropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016. Pražská deklarace
Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016 Pražská deklarace My, delegace národních vlád členských států regionu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN), dále jen region, jakož
Více6.17 Výtvarná výchova 1.stupeň
VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Umění a kultura Výtvarná výchova 6.17 Výtvarná výchova 1.stupeň Vyučovací předmět Výtvarná výchova umožňuje žákům jiné
VícePŘÍRODA A BIOLOGICKÁ ROZMANITOST. Proč jsou pro vás důležité?
PŘÍRODA A BIOLOGICKÁ ROZMANITOST Proč jsou pro vás důležité? Biologická rozmanitost odráží různorodost života na naší planetě, posiluje naši prosperitu i hospodářství Na přírodě jsme závislí, ať jde o
VíceLudwig WITTGENSTEIN: Tractatus Logico-Philosophicus, 1922 Překlad: Jiří Fiala, Praha: Svoboda, 1993
Ludwig WITTGENSTEIN: Tractatus Logico-Philosophicus, 1922 Překlad: Jiří Fiala, Praha: Svoboda, 1993 l Svět je všechno, co fakticky je. 1.l Svět je celkem faktů a nikoli věcí. l.2 Svět se rozpadá na fakty.
VíceLogika a jazyk. filosofický slovník, Praha:Svoboda 1966)
Logika a jazyk V úvodu bylo řečeno, že logika je věda o správnosti (lidského) usuzování. A protože veškeré usuzování, odvozování a myšlení vůbec se odehrává v jazyce, je problematika jazyka a jeho analýza
VícePůvod a vývoj člověka
Původ a vývoj člověka Člověk svým původem navazuje na živočišnou říši a je součástí přírody. Vývoj člověka je složitý a dlouhodobý proces, při kterém došlo k celé řadě změn v anatomické stavbě, fyziologii
VíceVyučovací předmět: Zeměpis Ročník: 6.
Vyučovací předmět: Zeměpis Ročník: 6. Vzdělávací obsah Očekávané výstupy z RVP ZV Školní výstupy Učivo zhodnotí postavení Země ve vesmíru a srovnává podstatné vlastnosti Země s ostatními tělesy sluneční
VícePodmínky pro hodnocení žáka v předmětu výchova k občanství
Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu výchova k občanství prima Cílem předmětu VOB je utváření vědomí vlastní identity a identity druhých lidí, rozvíjení zájmu o veřejné záležitosti, o poznávání a posuzování
VíceZpráva místopředsedy NS MAS Jiřího Krista
Zpráva místopředsedy NS MAS Jiřího Krista Programová podpora MAS Programový dialog s řídícími orgány Zastupování NS v Radě vlády pro NNO Zastupování NS ve Výboru pro udržitelné municipality Rady vlády
VíceLesy pohledem české veřejnosti: jak mají vypadat a jak se v nich má hospodařit
Lesy pohledem české veřejnosti: jak mají vypadat a jak se v nich má hospodařit Praha, 23. 11. 2017 Česká veřejnost vnímá lesy v širokých souvislostech ochrany životního prostředí, současně si je vědoma
VíceRecenze. Úloha filosofie v technické kultuře podle Josefa Šmajse. Filosofický časopis ročník /4 605
Filosofický časopis ročník 66 2018/4 605 Recenze Úloha filosofie v technické kultuře podle Josefa Šmajse Josef Šmajs: Fenomén technika Brno, Doplněk 2016. 225 s. Tato recenze si klade za cíl připomenout
VíceNÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)
NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých
VícePředmět: PRVOUKA Ročník: 3. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu
Místo, kde žijeme Domov bydliště a jeho okolí, orientace v nejbližším okolí bydliště Zná svou adresu a telefonní číslo, kontakt na rodiče, chrání osobní údaje před cizími lidmi, bezpečně se orientuje v
VíceVY_32_INOVACE_008. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám
VY_32_INOVACE_008 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Vztahy mezi organismem a prostředím Vyučovací
VíceVzdělávací oblast: Umění a kultura Vyučovací předmět: Výtvarná výchova Ročník: 6.
VV6 Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vyučovací předmět: Výtvarná výchova Ročník: 6. vybírá, vytváří a pojmenovává co nejširší škálu prvků vizuálně obrazných vyjádření a jejich vztahů; uplatňuje je pro
VíceVzdělávací oblast: Člověk a společnost Obor vzdělávací oblasti: Dějepis Ročník: 6. Výstup Učivo Průřezová témata, přesahy Poznámky.
Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Obor vzdělávací oblasti: Dějepis Ročník: 6. Výstup Učivo Průřezová témata, přesahy Poznámky - uvede konkrétní příklady důležitosti a potřebnosti dějepisných poznatků
VíceVíra a sekularizace VY_32_INOVACE_BEN38
Víra a sekularizace M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Víra Je celková důvěra v nějakou osobu, instituci nebo nauku. Můžeme také mluvit o důvěře např. v poznatky nebo vzpomínky, v to, že nás neklamou
VíceBiologie - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev)
- Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev) Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k
VíceCharakteristika vyučovacího předmětu Přírodověda
Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodověda Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Přírodověda Vzdělávací obsah předmětu Přírodověda je tvořen z tematických okruhů Rozmanitost
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně
VíceStát a jeho fungování - obec, občan,obyvatel, etnikum, rasa, národ, národnost Prezentace pro žáky SŠ
Stát a jeho fungování - obec, občan,obyvatel, etnikum, rasa, národ, národnost Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium
VíceEkologie a environmentalistika
Skripta jsou v tištěné verzi k dispozici ve vědeckých knihovnách ČR a ve vybraných knihovnách vysokých škol a k prodeji na Univerzitě Hradec Královí. Níže je obsah skript a úvod k nim. Ekologie a environmentalistika
VíceCo to je environmentální výchova?
Co to je environmentální výchova? Vytváří příležitosti pro získávání vědomostí, hodnotových orientací postojů a dovedností, které jsou potřebné pro ochranu a zachování zdravého životního prostředí. Vytváří
VíceCo je EVOLUČNÍ PSYCHOLOGIE?
Co je EVOLUČNÍ PSYCHOLOGIE? Příklad: ŽÁRLIVOST 1 Soustřeďte se v myšlenkách na Vaše dlouhodobé heterosexuální partnerství. Představte si následují situaci: Zjistím, že můj partner se zajímá o někoho jiného.
VíceVolitelné předměty - Člověka a příroda, Člověk a svět práce, průřezové téma Environmentální výchova
Vzdělávací oblasti : Vyučovacího předmět: Volitelné předměty - Člověka a příroda, Člověk a svět práce, průřezové téma Environmentální výchova Přírodovědný seminář Charakteristika předmětu Vzdělávací obsah:
VíceØ VÝZNAM ANTIKY. h h h
POČÁTEK EVROPSKÉ FILOSOFIE (ŘECKO) Ø VÝZNAM ANTIKY UMĚNÍ (EGYPT X ŘECKO) MYŠLENÍ (FILOSOFIE X MÝTUS) POLITIKA (VZNIK ČLOVĚKA) UMĚNÍ PŘEDANTICKÉ UMĚNÍ ŘÍDÍ JEJ NEZMĚNITELNÝ KÁNON (NEZAJÍMÁ SE O SKUTEČNOST
VíceZákladní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.5 ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS Dějepis 6. ročník. ŠVP Školní očekávané výstupy
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA ČLOVĚK V DĚJINÁCH RVP ZV Obsah RVP ZV Kód RVP ZV Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo D-9-1-01 uvede konkrétní příklady důležitosti a potřebnosti dějepisných poznatků
VíceVARIABILITA PŘÍSTUPŮ KE VZDĚLÁVÁNÍ A JEJÍ VLIV NA VÝKON SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ. Jitka Navrátilová Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity
VARIABILITA PŘÍSTUPŮ KE VZDĚLÁVÁNÍ A JEJÍ VLIV NA VÝKON SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ. Jitka Navrátilová Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity HLAVNÍ OTÁZKY: Zda a jak ovlivňuje profesní vzdělávání sociálních
VíceGlobální problémy, vlivy antropogenních aktivit na biosféru a antroposféru
Globální problémy, vlivy antropogenních aktivit na biosféru a antroposféru Globální problémy - příčiny primární postupná dominance člověka jako druhu, jeho nadvláda nad predátory, oslabení přirozených
VíceProf. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?
infis Institut für integrative Studien Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? Závěrečná konference česko-německého projektu Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární
VíceZákladní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538
Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační
VíceCÍLE VYUČOVÁNÍ ZEMĚPISU
CÍLE VYUČOVÁNÍ ZEMĚPISU Proč vůbec ten zeměpis učíme a k čemu by žáci měli dospět? Jan Hercik, ZS 2018, Katedra geografie PřF UP v Olomouci stanovení si jasných, jednoznačných a dosažitelných cílů by mělo
VíceK PODSTATĚ EVOLUČNÍ ONTOLOGIE 1
FILOZOFIA Roč. 64, 2009, č. 4 K PODSTATĚ EVOLUČNÍ ONTOLOGIE 1 JOSEF ŠMAJS, Katedra filosofie FF MU, Brno ŠMAJS, J.: The Nature of Evolutionary Ontology FILOZOFIA 64, 2009, No 4, p. 324 The traditional
Více12. Křesťanství... 106 12.1 Místo křesťanství v současném světě... 106 12.2 Křesťanství na pozadí jiných náboženství... 107 12.
Obsah 1. Úvod.... 11 1.1 Situace oboru... 11 1.2 Místo této práce v oborové souvislosti... 12 1.3 Vztah k dosavadní literatuře... 13 1.4 Jaké cíle si klade tato práce?... 14 1.5 Poznámkový aparát a práce
VíceParadigmata v dějinách a jejich vztah k výchově Paideia a řecká inspirace
Paradigmata v dějinách a jejich vztah k výchově Paideia a řecká inspirace Jana Skácelová Člověk je ze všech živočichů nejrozumnější, ježto má ruce. Anaxagorás Bylo by nesnadno najít lepší metodu vyučovací
VíceDVĚ POZNÁMKY KE VZTAHU VZDĚLÁNÍ A ZDRAVÍ
Škola a zdraví 21, 2010, Výchova ke zdraví: mezinárodní zkušenosti DVĚ POZNÁMKY KE VZTAHU VZDĚLÁNÍ A ZDRAVÍ Josef ŠMAJS Abstrakt: Lidské zdraví se obvykle definuje jako stav celkového blaha fyzického,
VícePC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy, ukázky z hraných filmů
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Filozofie, etika 4. ročník a oktáva 2 hodiny týdně PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy, ukázky z hraných
VíceUvědomění ve vztazích - Uvědomění v emocích - Uvědomění v mysli- Uvědomění v srdci - Uvědomění v přijetí, Soucit, Přítomnost
Nacházíme se v nejcennější a nejkrásnější fázi našich životů. Velmi dlouhou dobu jsme se připravovali všemi našimi osudy na tento okamžik, pro který jsme nyní tady. Příležitost k duchovnímu osvobození
VícePedagogika I Zimní semestr Akademický rok 2014/15
Pedagogika I Zimní semestr Akademický rok 2014/15 Cíle výchovy a vzdělávání: Otázky spojené s konceptem klíčových kompetencí podle RVP. Učitel a cíle výuky. Pavla Zieleniecová, MFF UK 1 Obsah: 1. Tři otázky
VíceBiologie - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev)
- Oktáva, 4. ročník (humanitní větev) Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti
VíceVzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Ekologická výchova Ročník: 6.
Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Ekologická výchova Ročník: 6. EV6 Výstupy Učivo Průřezová témata, projektové vyučování přesahy a vazby, mezipředmětové vztahy uvede příklady výskytu
Více