Evaluace čekatelského lesního kurzu Odyssea

Transkript

1 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav pedagogických věd Sociální pedagogika a poradenství Alena Novotná Evaluace čekatelského lesního kurzu Odyssea Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: doc. PhDr. Dana Knotová, Ph.D. 2010

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.... Podpis autora práce

3 Zde bych chtěla poděkovat vedoucí práce, doc. PhDr. Daně Knotové, Ph.D, za její obětavý přístup při vedení mé bakalářské diplomové práce. Také děkuji svým přátelům za podporu.

4 Obsah Úvod...6 A) Teoretická část Nestátní neziskové organizace (NNO) Základní typy NNO Občanská sdružení Junák svaz skautů a skautek ČR Junák jako občanské sdružení a nezisková organizace Historie skautingu Světový skauting Ernest Thompson Seton Robert Baden Powell Vývoj světového skautingu po smrti Baden Powella Historie československého a českého skautingu Antonín Benjamin Svojsík Rozvoj skautingu u nás Junák svaz skautů a skautek ČR dnes Členství v Junáku Cílová skupina Junáka Formy práce s dětmi a mládeží v Junáku Družina Oddíl Středisko Cíle organizace Skautská výchovná metoda Skautská symbolika Skautský slib Skautský zákon Skautské heslo Denní příkaz Skautský znak Skautský pozdrav Skautské podání ruky Skautský kroj Výchovný program Junáka Vzdělávací systém Junáka Čekatelská zkouška (ČZ) Vůdcovská zkouška (VZ) Manažerský kvalifikační stupeň Odborné činovnické kvalifikace (OČK) Instruktorská kvalifikace (IK) Zdravotnický kurz Vzdělávací akce Junáka Finanční zabezpečení akcí Finanční zdroje Junáka...34

5 Personální zajištění vzdělávacích akcí Lesní akce Junáka Organizace lesních akcí Personální zajištění lesních akcí Kruhy lesních akcí Metody a formy lesních akcí Junáka Lesní kurzy Čekatelské lesní kurzy...39 B) Evaluace Cíl výzkumu Evaluační výzkum Sběr dat a proces výzkumu Kritéria hodnocení Zpracování a analýza dat ČLK Odyssea Historie Cíle Odyssey Cílová skupina ČLK Odyssea Lektoři ČLK Odyssea Symbolický rámec Odyssey Obsah kurzu Odyssea Úvodní víkend Odyssey Letní běh ČLK Odyssea Závěrečný víkend Hodnocení Odyssey účastníky Organizační stránka kurzu Obsah a metody kurzu Lektoři kurzu Osobní přínos Výsledky evaluace...69 Závěr...73 Použité zdroje:...74 Příloha...77

6 Úvod Množství nestátních neziskových organizací, které v České republice pracují s dětmi a mládeží, je poměrně velké. Mezi ně patří i Junák. Junák svaz skautů a skautek ČR patří mezi největší organizace, které pracují s dětmi a mládeží. Tato organizace má dlouholetou tradici, v příštím roce oslaví sté výročí založení na našem území. Junák je mezi neziskovými organizacemi pracujícími s dětmi a mládeží výjimečný. A to tím, že se snaží nabídnout mladým lidem nejen hodnotné naplnění jejich volného času, ale že je to zároveň výchovné hnutí, které si klade za cíl rozvíjet člověka po všech jeho stránkách (Stanovy, 2001). V Junáku je v současné době více než 29 tisíc dětí a mladých lidí do 18 let 1. Toto vysoké číslo poukazuje na to, že v Junáku je zároveň potřeba mít dostatečný počet vedoucích, kteří budou naplňovat poslání Junáka a budou vychovávat mladší členy podle skautských cílů. Tito lidé musí mít určité osobnostní předpoklady, ale také určité vzdělání, a v neposlední řadě motivaci pro tuto činnost. Ve své bakalářské diplomové práci se zaměřuji právě na vzdělávání dobrovolníků, kteří pracují s mladými lidmi ve skautských družinách, oddílech a střediscích. Součástí práce je také evaluace jednoho ze vzdělávacích kurzů, které Junák uspořádal v loňském roce. Téma bakalářské práce jsem si vybrala hned z několika důvodů. Prvním důvodem bylo to, že jsem členkou Junáka od dětství. Tato organizace velmi blízká. Další důvod zmíním ten, že jsem se chtěla blíže zaměřit na jednu vzdělávací akci a zjistit, zda se v jejím rámci daří naplňovat hlavní cíl Junáka. Když jsem se rozmýšlela, kterou akci si zvolím, jedna členka mého domovského oddílu se právě vrátila z kurzu, který mne velmi zaujal, když mi o něm vyprávěla. Důvodem bylo také to, že já sama jsem nikdy na podobném typu akce nebyla, a chtěla jsem tento typ vzdělávací akce blíže poznat. Posledním, nejdůležitějším důvodem, byl fakt, že Čekatelský lesní kurz Odyssea, jehož evaluace je součástí této práce, je zakončen čekatelskou zkouškou, což je první stupeň ve skautském vzdělávání. Účastníci tohoto typu kurzů jsou tedy na samém počátku skautského vzdělávání. Mimo jiné jsou ve věku, kdy velmi mnoho členů Junáka 1 Tyto informace jsem získala od Ústředí Junáka 6

7 přemýšlí o tom, jestli v organizaci zůstat, a pokud ano, zda se zapojit do výchovy mladších členů, nebo se spíše zapojit jiným způsobem do organizace. Poslední možností zůstává být pouze registrovaným členem a příležitostně se účastnit různých akcí. Myslím si, že právě v tomto věku skauti potřebují získat motivaci a povzbuzení pro to, aby se zapojili do vedení mladších. Chtěla jsem zjistit, zda Odyssea pouze připravuje účastníky kurzu na čekatelskou zkoušku, nebo jestli jim předává i motivaci, vizi a chuť do vedení mladších. Hlavním cílem mé práce je evaluovat kurz pohledem účastníků, zjistit, v čem je kurz obohatil a v čem byl přínosný pro jejich další činnost v Junáku. Také zjišťuji efektivitu tohoto kurzu. Zároveň jsem tuto práci slíbila dát k dispozici organizátorům ČLK Odyssea, mohla by být podkladem pro případné změny. Tato práce je rozdělena do dvou částí. V první části nejprve zasadím Junáka do struktury neziskových organizací. V další kapitole popisuji historii, snažím se postihnout vývoj této celosvětové organizace až do dnešní doby. Dále se zabývám cílovou skupinou Junáka a formami, které používá při své výchovné činnosti. Také uvádím skautskou výchovnou metodu a skautskou symboliku. Následuje kapitola věnovaná výchovnému programu a vzdělávacímu systému Junáka. V jeho rámci charakterizuji vzdělávací akce a lesní akce Junáka, do kterých spadá ČLK Odyssea. Druhá část je rozdělená do několika kapitol. První kapitola obsahuje metodologii, popisuje cíle práce, průběh a realizaci výzkumu, sběr dat a jejich analýzu. Druhá kapitola je věnována kurzu Odyssea, jeho historii, lektorům, účastníkům a obsahu. Ve třetí kapitole hodnotím kurz pohledem účastníků, kde jsem čerpala z anket, které účastníci vyplnili. Na závěr shrnu poznatky z výzkumu a zároveň odpovím na výzkumné otázky, které jsem si položila. 7

8 A) Teoretická část 1. Nestátní neziskové organizace (NNO) Jak jsem již uvedla v úvodu, ve své bakalářské diplomové práci se zabývám Junákem svazem skautů a skautek ČR. Junák je neziskovou organizací, proto nejprve vymezím pojem NNO a legislativu, která s tímto pojmem souvisí, a dále vymezuji, jakým typem NNO Junák je. Pokud jde o definici, můžeme říci, že... existence NNO vychází z principu sebeřízení společnosti, což představuje schopnost určitého společenství lidí žijících a spolupracujících ve vymezeném prostoru, organizovat a vzájemně usměrňovat své jednání. Jde o podílení se na veřejné politice v rámci občanské společnosti, kdy se občané sdružují do různých typů nestátních neziskových organizací, čemuž napomáhá i svoboda sdružování jako jedna ze základních svobod demokratického státu... ( Také lze říci, že NNO jsou organizace, které nebyly založeny za účelem podnikaní, ale za účelem jiným. Činnost těchto organizací spočívá v jiných aktivitách a jejich zájem je jiný, než podnikání (Růžičková, 2007). 1.1 Základní typy NNO V České republice rozdělujeme NNO do čtyř základních skupin: jsou to občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, nadace a nadační fondy ( Dále v textu se zaměřuji pouze na občanská sdružení, a to z toho důvodu, že Junák svaz skautů a skautek ČR je právě občanským sdružením. 8

9 1.1.1 Občanská sdružení Občanské sdružení je sdružení fyzických osob za účelem společného zájmu ( Občanská sdružení jsou vázána zákonem č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Každé občanské sdružení musí mít na základě tohoto zákona své stanovy, které schvalují zpravidla zakládající členové. Tyto stanovy musí předložit zakládající členové s alespoň třemi podpisy fyzických osob Ministerstvu vnitra ČR, které občanské sdružení registruje. Tyto stanovy obsahují: název sdružení, místo, cíl činnosti, orgány sdružení, jejich volbu a fungování, podmínky členství, práva a povinnosti členů a zásady hospodaření. Účelem občanského sdružení nesmí být sdružování za účelem výdělečné činnosti. Podnikání nesmí být hlavní činností, ale pro občanské sdružení může být činností doplňkovou (Zákon, 2002). V Junáku není výdělečná činnost obvyklá, nicméně jako jistý příklad této činnosti mohu uvést poskytnutí prostoru pro reklamu některých podnikatelských subjektů za úplatu. 2. Junák svaz skautů a skautek ČR 2.1 Junák jako občanské sdružení a nezisková organizace Junák svaz skautů a skautek ČR je občanské sdružení podle výše uvedeného zákona. Ze stanov, které vznikly na základě této legislativní normy, vyplývá, že každý člen Junáka může do organizace dobrovolně vstoupit, ale také z ní kdykoliv vystoupit Nikdo nesmí být k činnosti nucen. Do Junáka tedy může vstoupit kdokoliv bez rozdílu politické příslušnosti, národnosti, pohlaví, rasy, původu, sociálního postavení a náboženského vyznání (Stanovy, 2001, s.1). Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, upravuje podmínky, na základě nichž jsou ve stanovách vymezena práva a povinnosti členů a ve kterých jsou zahrnuty 9

10 základní důležité informace o organizaci. Tyto stanovy jsou v souladu s požadavky danými pro členy světových skautských organizací. 2.2 Historie skautingu V následujícím textu popisuji, kdy a za jakých okolností skauting vznikl. Nejprve se zmíním o světovém skautingu, protože měl a má vliv na vznik československého a následně českého skautského hnutí Světový skauting Vznik světového skautingu se datuje na počátek 20. století, ale již dříve se objevovaly určité názory a skupiny, které bychom mohli označit jako předchůdce skautingu, vzhledem k myšlenkám, které se zde objevovaly (Skauting 2). Již od dob renesance se objevovaly myšlenky, které směřovaly k výchově mladých lidí, ať už založenou na vztahu k přírodě, nebo spjatou s určitými zájmy, které rozvíjely osobnost. Tyto myšlenky můžeme spojit se jmény jako Francois Rabelais (16. století), Jan Ámos Komenský (17. století), Jean Jacques Rousseau a John Locke (18. století). V roce 1883 byla ve Velké Británii založena organizace Brigády hochů, což byla chlapecká organizace s prvky vojenské výchovy. Koncem 19. století v Německu vzniklo hnutí Wandervogel, což byla organizace založená na pobytu v přírodě (Hubáček, 1998) Ernest Thompson Seton Seton je jednou ze zásadních osobností, která ovlivnila skauting. Žil v letech Narodil se v Anglii, ale brzy se s rodiči přestěhoval do Kanady. V mládí často pobýval v lese, kam utíkal před svým násilnickým otcem, a tam pozoroval a kreslil zvířata. Ve městě, ve kterém žil, poznal skupinu chlapců, kteří projevili sklony k vandalismu, a strávil s nimi víkend. Tam jim vyprávěl o indiánech a jejich vztahu k 10

11 přírodě. A v této době začala historie amerického skautingu. V roce 1902 Seton založil organizaci Woodcraft Indians (Indiáni lesní moudrosti). V této organizaci se chlapci učili žít životem indiánů, učili se žít v souladu s přírodou. Právě od Setona pochází u nás běžná obliba totemů, indiánských přezdívek nebo kultu táborového ohně ve skautské praxi. Seton založení woodcraftu shrnul takto: Protože jsem poznal trýzeň žízně, vyhloubil jsem studnici, z níž mohou pit i jiní." (Kupka, 1994). Seton není považován za zakladatele světového skautského hnutí, ale jak jsem již zmínila, jeho organizace Woodcraft Indians výrazně ovlivnila podobu českého skautingu. Proto se Setonovi věnuji v této práci Robert Baden Powell Sir Robert Baden Powell je považován za zakladatele světového skautského hnutí. Žil v letech Narodil se v Londýně a zde také strávil své dětství. Na střední škole se začal projevovat jeho zájem o průzkumnictví a život v přírodě. Poté se rozhodl odejít k armádě. Jako mladý důstojník odešel do Indie, kde se specializoval na mapování terénu, průzkum a vyzvědačství. Byl velmi úspěšný, proto začal trénovat ostatní. Používal na tu dobu netradiční metody: pracoval s malými skupinami a odměňoval ty, kteří pracovali dobře. Později byl povolán do Búrské války, kde na něj skupinky, které trénoval, udělaly velký dojem svou odvahou a schopnostmi. V době, kdy se odehrávala válka, sepsal nedochovaný text, který se věnoval zásadám života v přírodě. Když se vrátil do Anglie, zjistil, že různé organizace tuto jeho knížku používají (100 let, 2007). Po čase se rozhodl své názory na život v přírodě realizovat ve výchovné praxi.. Proto v roce 1907 uspořádal experimentální tábor pro chlapce na ostrově Brownsea. Tento tábor odstartoval celosvětové skautské hnutí. V roce 1908 Baden Powell vydal knihu Scouting for boys. Zájem o tuto knihu byl obrovský. Zcela spontánně se začaly vytvářet skautské oddíly, nejprve v Anglii, poté ale v dalších zemích. Dívčí skauting byl založen o rok později, v roce 1909, kdy dívky projevily zájem o to stát se součastí skautského hnutí (100 let, 2007). 11

12 Robert Baden Powell zasvětil celý svůj život skautingu. V roce 1910 odešel z armády na radu krále Edvarda VII., který mu navrhl, aby veškerou svou energii a čas věnoval skautské organizaci. Baden - Powell si připravil i poslední rozloučení se skauty, které napsal a nosil stále při sobě v obálce označené Pro skauty pro případ mé smrti. Tento dopis byl zveřejněn po jeho smrti v roce Drazí skauti, pokud jste viděli hru Petr Pan, budete si pamatovat, jak si hlavní pirát připravoval svůj poslední proslov, protože se bál, že až přijde jeho čas, nebude schopen dostat slova ze své hrudi. Se mnou je to dost podobné, takže přesto, že právě teď neumírám, jednou jistě zemřu a rád bych vám poslal své sbohem. Pamatujte, že je to naposledy, co ode mě cokoliv uslyšíte, takže o tom, co vám píšu, dobře přemýšlejte. Měl jsem velice šťastný život a doufám, že vy všichni prožijete podobně šťastný život jako já. Věřím, že nás Bůh seslal na tento svět, abychom byli šťastni a užívali si života. Radost a štěstí nepřicházejí s bohatstvím, ani s úspěšnou kariérou, ani s vlastní pohodlností. Jedním z kroků ke štěstí je péče o své zdraví a tělesnou sílu v dětství. S tím budete použitelní pro život a můžete si užívat života v dospělosti. Studium přírody nám ukazuje, jak nádherné a úžasné jsou věci, které Bůh na tomto světě vytvořil pro to, abychom je vychutnávali. Buďte spokojeni s tím, co máte, a udělejte s tím to nejlepší, co můžete. Dívejte se na všechno z té lepší stránky. Opravdová cesta k docílení štěstí je dělání radosti ostatním lidem. Pokuste se zanechat tento svět o trochu lepším, než jaký byl, když jste na něj přišli. Až se váš čas naplní, zemřete šťastně s pocitem, že jste v žádném případě neprožili svůj život zbytečně. Buďte připraveni v tomto ohledu žít šťastně a šťastně také zemřít. Držte se svého skautského slibu i poté, co z vás vyrostou dospělí lidé a Bůh vám ve vašem úsilí pomůže. Váš přítel, Robert Baden-Powell (100 let, 2007). Skauting byl od počátku zamýšlen jako organizované výchovné hnutí s jasně stanovenými cíli, ne pouze jako jakékoliv naplňování volného času. Základem výchovy, na němž stavěl Baden Powell, je vedení ke smyslu pro čest a povinnost, k úctě k hodnotám, k mravní čistotě, k lásce k přírodě. Etickým základem skautingu je křesťanství. 12

13 Vývoj světového skautingu po smrti Baden Powella Po smrti Baden Powella, která přišla během 2. světové války, bylo skautské hnutí ve velice obtížné situaci. Válka znamenala pro skauting těžkou zkoušku. Konec války přinesl nové možnosti a podmínky pro rozvoj skautského hnutí ve světě. V roce 1947 se uskutečnil sjezd skautů z celého světa a celkem přijelo skautů ze 70 zemí. V dalších letech se postupně skauting rozšiřoval do dalších zemí a měl stále více členů. Vlivem politických změn byl po roce 1948 v komunistických (socialistických) zemích skauting zakázán, např. v Polsku, v Maďarsku, v Československu a Číně, na Kubě. Po uvolnění politických poměrů v 50. letech byl skauting znovuobnoven v Polsku (vznikl Svaz harcerstva Polského) (Hubáček, 1998). V současné době jsou skauti činní ve 150 zemích světa a odhadovaný počet členů je 22 milionů Historie československého a českého skautingu Na počátku 20. století se na našem území nacházely některé organizace, které sdružovaly lidi ve společných zájmech nebo aktivitách. Nejznámějším je zřejmě Sokol, který byl založen v roce Jednalo se o tělovýchovnou organizaci, která ale později mezi své aktivity zařadila i besedy, přednášky, zpěv a divadlo. Vzorem Sokola byla harmonie tělesné krásy a ducha podle helénské tradice. Nemáme ale žádné zprávy o tom, že by zde byla nějaká organizace, která by měla zároveň i výchovný charakter (Hubáček, 1998) Antonín Benjamin Svojsík Svojsík žil v letech Povoláním byl středoškolským učitelem tělocviku. Zároveň aktivně působil jako člen pěveckého kvarteta, díky kterému cestoval a poznal značnou část světa (Hubáček, 1998). 13

14 V roce 1911 s pěveckým kvartetem navštívil Velkou Británii, kde se setkal s myšlenkou skautingu. Po návratu domů začal skautskou výchovu zkoušet v českém prostředí. Pracoval s několika chlapci. Psal o skautské výchově, přednášel a se svými žáky zkoušel skautský výcvik v okolí Prahy. V roce 1912 uspořádal Svojsík první experimentální tábor v Lipnici na Humpolecku. Zde zkoušel s chlapci skautskou praxi. Nedlouho po návratu z tábora Svojsík vydal knihu Základy junáctví, ve které shrnul skautské myšlenky, ale především výchovnou praxi. V této knize zdůraznil vztah k přírodě a k tělesnému rozvoji člověka. Jako český příklad připomněl Chody hraničáře, silné, statečné a mravně i tělesně zdatné muže (od nich byl později převzat i pes do českého skautského znaku). Zdůraznil ve skautingu lásku k vlasti a národu. Oproti anglické větvi skautingu (Robert Baden Powell) je zde vynechán důraz na křesťanskou morálku. To je zřejmě největší rozdíl mezi původním britským skautingem a naším (Hubáček, 1998). Svojsík původně zamýšlel, že by se skauting stal součástí sokolské organizace, ale čelní představitelé Sokola tomuto nápadu nebyli naklonění. Proto nakonec v roce 1914 byla založena samostatná organizace s názvem Junák český skaut (Hubáček, 1998) Rozvoj skautingu u nás Z Prahy se postupně skauting šířil do dalších měst. V roce 1915 byly založeny i první dívčí skautské oddíly. Rozvoj skautingu byl násilně přetnut první světovou válkou. Během války se ovšem některé skautské družiny scházely ilegálně. Po válce nic nebránilo plnému rozvoji skautingu. V roce 1919 byl změněn název organizace na Svaz Junáků skautů RČS. Znakem se stala lilie s hlavou psa uprostřed 2. Tento znak je symbolem českých skautů dodnes. Na konci roku měl Svaz přes členů a dál se rozrůstal: Na počátku 30. let na členů, v roce členů (Hubáček, 1998). 2 Tento znak je zobrazen v subkapitole

15 Mnichovská dohoda v roce 1938 znamenala rozvrácení republiky. V prosinci téhož roku byl zrušen Svaz Junáků skautů RČS a pod tlakem národního ohrožení byla ustanovena nová organizace s názvem Junák ústředí skautské výchovy. Organizace byla rozdělena na část dívčí a část chlapeckou. V roce 1940 byli vyslýcháni někteří vedoucí, gestapo vniklo na 16 táborů a rozehnalo účastníky. Táboření bylo zakázáno s odůvodněním, že se zde koná branná výchova proti německé říši. V říjnu 1940 byl český skauting zakázán. Gestapo obsadilo ústředí Junáka a zakázalo činnost (Hubáček, 1998). Po válce, v roce 1945, byl Junák znovu obnoven. Činnost ovšem netrvala dlouho. Po únorovém převratu v roce 1948 se z Junáka násilně stalo politické hnutí a počet jeho členů klesal. Formálně byl v roce 1951 opět zrušen. Skautští vedoucí byli tvrdě vyslýcháni a vězněni (Hubáček, 1998). I přesto, že Junák formálně neexistoval, některé oddíly se dál tajně scházely a některé skupiny pracující s dětmi a mládeží měly v náplni skautskou výchovu. V roce 1968 byl Junák na krátkou dobu obnoven, ovšem po několika měsících byl označen za původce kontrarevoluce a v roce 1970 byl opět zakázán. Přesto mnozí skauti pokračovali dále v činnosti v jiných organizacích nebo ilegálně (Hubáček, 1998). Po pádu komunismu v roce 1989 byla obnovena i činnost Junáka, oficiálně 2. prosince 1989 (Hubáček 1998). 15

16 Junák svaz skautů a skautek ČR dnes Po roce 1989 se skauting začal rozvíjet bez vnějších omezení. Junák se stal členem tří skautských mezinárodních organizací: WOSM 3 (World Organization of the Scout Movement), WAGGGS 4 (World Association of Girl Guides and Girl Scouts) a ISGF 5 (International scout and guide fellowship). Junák svaz skautů a skautek ČR se řadí mezi největší organizace pracující s dětmi a mládeží v naší republice. A to i přesto, že neustále klesá členská základna. Graf č. 1 - Členská základna Junáka v letech Členská základna počet členů rok Za 19 let od znovuobnovení Junáka po sametové revoluci se počet členů snížil téměř na polovinu. V roce 2010 je v Junáku celkem registrovaných členů. 3 Organizace sdružující chlapecké skautské organizace 4 Dívčí organizace 5 Tato organizace sdružuje dospělé skauty 16

17 2.3 Členství v Junáku Jak jsem psala na začátku této práce, Junák svaz skautů a skautek ČR je občanským sdružením. Z toho vyplývá, že právo být členem Junáka má každý, kdo zákonně pobývá na území České republiky a souhlasí s posláním, principy a výchovnou metodou v Junáku. Každý člen Junáka má mimo jiné právo podílet se na činnosti organizace, nosit skautský kroj a užívat skautské symboly, být informován o důležitých skutečnostech týkajících se činnosti Junáka, získávat a zvyšovat si kvalifikaci podle svých schopností a dovedností a podávat návrhy, stížnosti a připomínky. Každý člen má také právo z organizace kdykoliv dobrovolně vystoupit. Mezi povinnosti člena patří řídit se posláním a principy Junáka, složit skautský slib a řídit se jím. Také každý člen je povinen být registrován a platit členské příspěvky (Stanovy, 2001, s.2). 2.4 Cílová skupina Junáka Junák se zaměřuje především na práci s dětmi a mládeží. Ale proto, aby organizace mohla dobře fungovat a naplňovat cíle a poslání, je třeba, aby v organizaci byl i dostatečný počet lidí, kteří se budou podílet na výchově mladších členů, a organizačně zajišťovat chod Junáka. Dá se říci, že v Junáku najdeme všechny věkové kategorie, od šesti let až do důchodového věku. Každá věková kategorie má svůj specifický název. Nejmladším členům, kterým je mezi 6 a 10 lety, se říká světlušky a vlčata. Starší členové, kterým je od 11 do 15 let, jsou nazýváni skautkami a skauty. Od 16 do 18 let (někdy je to v praxi ale až do 26 let) jsou to rangers a roveři. Po dovršení tohoto věku (a podle dosažené kvalifikace a činnosti, kterou se daný člen zavázal vykonávat) se členové dělí na činovníky (členové, kteří dále pracují s dětmi ve družinách nebo oddílech, tráví s nimi čas a dále se vzdělávají) a oldskauty. Oldskauti, nebo také starší skauti, jsou skupina skautů, kteří se dále nevěnují práci s mladými, ale nechtějí Junák opouštět. Mají většinou své družiny a 17

18 podnikají společně různé aktivity, nebo pomáhají střediskům a oddílům po organizační stránce. V žádném dokumentu Junáka není nařízeno, kdy musí členové organizaci opustit, mnoho lidí tedy zůstává členy až do smrti (Skauting 1). Věkové limity, které jsou dané u jednotlivých skupin skautů, jsou napsány v dokumentech Junáka, ale v praxi striktní nejsou. Není bezpodmínečně nutné, aby desetiletý člen opustil vlčata a šel ke skautům. Ve středisku, kde aktivně působím, se o každém členovi přemýšlí individuálně, zda je dostatečně vyspělý na přechod do skautské družiny, zda ve skautské družině není velká věková mezera, která by ho nechala určitým způsobem osamoceného, a podobně. Velmi variabilní je to zvlášť u roverů a rangers. Hlavní cílovou skupinou Junáka jsou děti a mládež. Jak jsem psala v předchozí kapitole, organizace se potýká se snižováním počtu členů.. S tím souvisí i úbytek mladších členů Junáka (do 18 let). Zatímco v roce 1991 bylo registrovaných mladších členů Junáka, dnes je to pouze Snižování členské základny je vnímáno jako problém a přemýšlí se o jeho řešení. To byl jeden z hlavních důvodů, proč se vytvořil tzv. Nový výchovný program, o kterém píši v jedné z dalších subkapitol této práce. 2.5 Formy práce s dětmi a mládeží v Junáku Jak je již zmíněno v subkapitole o historii, Robert Baden Powell pracoval s vojáky a potom i se skauty v malých skupinách. Tato forma je ve skautské výchově zachována až do dnešní doby. 6 Tyto informace mi byly poskytnuty Ústředím Junáka 18

19 Organizační strukturu Junáka tvoří 4 části. Nejprve je to Junák jako organizace (jako celek), dále jsou to vyšší organizační jednotky (VOJ), základní organizační jednotky (ZOJ) a zvláštní organizační jednotky. Zvláštní postavení má Svojsíkův oddíl jedná se o čestnou jednotku Junáka a stojí zcela mimo organizační strukturu organizace (Organizační, 2006). Blíže bych se chtěla zabývat družinou, oddílem a střediskem, a to proto, že právě tzde se děje přímá skautská výchova Družina Družina je nejmenší jednotkou ve struktuře Junáka. Zpravidla ji tvoří 6 8 členů. Ve družině jsou rozdělené (většinou volené družinou) funkce. Každá družina má svého rádce, což je člověk, který vede družinu; jedná se o vrstevníka ostatních členů družiny. Vymýšlí program, má na starost chod družiny. Každý rádce má svého podrádce, který zastupuje rádce v jeho nepřítomnosti nebo přebírá část úkolů rádce. Každý člen družiny by měl mít určitou funkci ( a tím se učit být zodpovědný za konkrétní věci), proto jsou ve družinách další funkce, jako například kronikář, pokladník, nástěnkář, fotograf a podobně (Skauting 1) Oddíl Oddíl se skládá z několika družin. Většinou jsou to minimálně 2 nebo 3 družiny. Společně podnikají různé akce, například výpravy nebo i oddílové schůzky jednou za několik týdnů (to se liší u každého oddílu). Celý oddíl jezdí zpravidla společně i na letní tábor. Na oddílových akcích se jednotlivé družiny mohou mezi sebou obohatit o to, jaký mají program, nebo se společně dohodnout na krátkodobějším nebo dlouhodobějším cíli. Jako motivaci do činností může být i soutěž mezi družinami. Každý oddíl má svého vůdce (dohlíží na chod družin a dění v oddíle) a zástupce vůdce. Tito dva spolu s oddílovým rádcem, podrádcem a rádci družin tvoří oddílovou radu. Oddílový vůdce a jeho zástupce musí být starší 18 let a měli by mít složenou minimálně čekatelskou zkoušku (vzdělávací systém a jednotlivé kvalifikační stupně 19

20 jsou popsány dále v této práci). Oddílový rádce a podrádce jsou zpravidla mladšími 18 let. Oddílová rada se většinou jednou za určený čas (např. jednou za měsíc) schází a domlouvá se na akcích nebo řeší záležitosti spojené s chodem oddílu. Oddíly (stejně tak jako družiny) mohou být pouze dívčí nebo chlapecké, nebo koedukované (smíšené) (Skauting 1) Středisko Středisko je základní organizační jednotkou Junáka. To znamená, že může být pořadatelem akcí (např. skautského tábora). Každé středisko má minimálně 3 oddíly. V čele střediska stojí vůdce střediska, který musí mít složenu minimálně vůdcovskou zkoušku, stejně tak jeho zástupce. Každé středisko má svoji radu. V čele této rady stojí vůdce střediska, dále je zde jeho zástupce, výchovný zpravodaj chlapeckého kmene a výchovná zpravodajka dívčího kmene ( každý z nich má na starosti chlapeckou, resp. dívčí část střediska a mohou, nebo nemusí například doporučit účast člena na některé vzdělávací akci), členové revizní komise (revizní komise má za úkol kontrolovat hospodaření střediska a nakládání s majetkem), hospodář střediska a vůdcové všech oddílů. Tato rada se schází většinou jednou za měsíc, řeší organizační záležitosti spojené s Junákem jako celkem, skautským krajem nebo okresem, schvaluje výdaje, rozhoduje o akcích a účasti členů střediska na konkrétní akci. Střediska bývají vždy smíšená, jsou zde dívčí i chlapecké oddíly (Organizační, 2006). 2.6 Cíle organizace Cílem Junáka je podporovat rozvoj mladých lidí po všech stránkách. Jak jsem psala na začátku práce, Junák nenabízí pouze jakékoli naplnění volného času svým členům, jeho význam je hlubší. Junák je výchovné hnutí. Z toho plynou i základní principy, na kterých je toto hnutí založeno: povinnost vůči Bohu (každý člen by měl hledat hodnotu a význam v něčem hlubším, než jen v materiálních věcech), povinnost vůči ostatním ( každý je povinen být k dispozici pro pomoc ostatním lidem, svému národu, i přírodě) a 20

21 povinnost vůči sobě (každý má odpovědnost za svůj život a je zodpovědný za svůj rozvoj) (Stanovy, 2001). Cílem Junáka je rozvíjet všechny stránky osobnosti jedince. Jinými slovy chce připravit jedince pro život, aby byl nejen soběstačný, ale aby byl prospěšný lidem okolo, i celé společnosti. Cílem skautské výchovy je to, aby jedinec byl přínosem pro společnost a aby si z různých situací bral pro sebe důležité zkušenosti a dovednosti, které budou přínosné pro jeho osobnost a život (Stanovy, 2001). 2.7 Skautská výchovná metoda Skautskou výchovnou metodou se rozumí soubor různých výchovných prvků, které jsou vzájemně propojeny. Tato metoda vede člověka k osobnímu růstu a je to soustava vzdělávání a sebevzdělávání, která vede k upevňování charakteru, vytváření hodnotového systému, rozvoji dovedností a znalostí. Tuto metodu tvoří systém provázaných prvků, které se vzájemně doplňují. Mezi tyto prvky patří některé ze skautských symbolů, konkrétně skautský slib a zákon (jako vyjádření hodnotového systému a životního stylu), dále učení se pomocí praktických činností, týmová práce v malých skupinách (zpravidla ve družinách) rozvíjející vzájemnou spolupráci, vůdčí schopnosti a odpovědnosti za druhé, zájem a spoluúčast na osobním rozvoji, symbolický rámec, který nabízí motivaci a inspiraci. Skautská výchovná metoda také zahrnuje pobyt a činnost v přírodě (a s tím související její ochrana), podpora mladých lidí dospělými a vzájemná spolupráce mezi nimi, služba společnosti. Důraz je také kladen na celoživotní učení. Skautská výchovná metoda je tedy komplexní, je zaměřena na všechny složky osobnosti svých členů (Stanovy, 2001). Skautská výchovná metoda je základním prvkem při vytváření akcí pro členy Junáka, ať jde o akce vzdělávací, nebo jakékoliv jiné. 21

22 2.8 Skautská symbolika Skautská symbolika má v Junáku velký význam. Vyjadřuje cíle a poslání organizace. Je to něco, čím se Junák odlišuje od ostatních organizací. Ve Stanovách Junáka se také píše, že každý člen Junáka má právo používat skautské symboly (Stanovy, 2001). Skautská symbolika také úzce souvisí a ukazuje na cíl skautingu, kterým je podporovat rozvoj jedince ve všech směrech a výchovně na něj působit. Jednotlivé symboly se navzájem doplňují a tvoří společně jeden celek, ve kterém lze vidět hlavní výchovný cíl skautingu: vychovávat lidi, kteří jsou prospěšní a užiteční Skautský slib Skauti mají svůj slib, který každý člen skládá. Slib je důležitý, protože tím se každý člen zavazuje, že se bude aktivně podílet na svém rozvoji. Zároveň si díky slibu může uvědomit, co to prakticky znamená. Skládáním slibu také dává najevo, že ví, co je smyslem skautingu, a že se s jeho posláním ztotožňuje. Je to stručné vyjádření cíle skautingu. Skautský slib je základním prvkem skautské symboliky. Společně se skautským zákonem vytváří rámec, do kterého je zasazena celá skautská výchova. Skládání skautského slibu je slavnostní okamžik, kterým skaut veřejně slibuje dodržovat skautské principy (Honzík, 2009). Skautský slib zní takto: Slibuji na svoji čest, jak dovedu nejlépe: sloužit nejvyšší Pravdě a Lásce věrně v každé době, plnit povinnosti vlastní a zachovávat skautské zákony, duší i tělem být připraven pomáhat vlasti a bližním. K tomu mi pomáhej Bůh! (dobrovolná doložka) 22

23 2.8.2 Skautský zákon Skautský zákon je složen z deseti vět, které jsou vzorci jednání, ke kterým se zavazuje každý, kdo na doporučení svého vůdce skládá slavnostně slib (skládá se zároveň se zákony). Je to určitý ideál, ke kterému by každý měl směřovat (Honzík, 2009). Skautské zákony zní takto: 1. Skaut je pravdomluvný. 2. Skaut je věrný a oddaný. 3. Skaut je prospěšný a pomáhá jiným. 4. Skaut je přítelem všech lidí dobré vůle a bratrem každého skauta. 5. Skaut je zdvořilý. 6. Skaut je ochráncem přírody a cenných výtvorů lidských. 7. Skaut je poslušný rodičů, představených a vůdců. 8. Skaut je veselé mysli. 9. Skaut je hospodárný. 10. Skaut je čistý v myšlení, slovech i skutcích Skautské heslo Junák vychovává své členy k tomu, aby byli připraveni na různá životní úskalí a překážky. Stručně to vyjadřuje heslo. Skautské heslo zní: Buď připraven! (Honzík, 2009). To znamená, že každý skaut by měl být připraven vždy na neočekávané situace, do kterých se může dostat, a být připraven pomáhat tam, kde je to třeba Denní příkaz Denním příkazem skautů je: Alespoň jeden dobrý skutek denně!(honzík, 2009). Vede každého skauta k tomu, aby alespoň jednou za den udělal něco pro druhé. Celá skautská výchova směřuje k tomu, aby skauti byli soběstační a zároveň prospěšní druhým lidem a svému okolí. 23

24 2.8.5 Skautský znak Skauti v každém státě na světě mají ve znaku lilii, ale každý ji má upravenou podle svých tradic. Na českém skautském znaku je zobrazena lilie se psem uprostřed. Tento pes byl původně chodský znak. Chodové byli strážci hranic a byli symbolem odvahy, čestnosti a nebojácnosti. Prostřední z listů lilie charakterizuje střelky kompasu, které symbolizují, že skaut vždy kráčí přímo životem, že pokračuje dál i navzdory překážkám a těžkostem. Tři listy lilie také znamenají tři body skautského zákona. Celý znak je ještě doplněn jetelovým trojlístem, který je znakem skautek na celém světě. Obrázek č. 1 7 znak Junáka Skautský pozdrav Skautský pozdrav je používán především jako symbol úcty, například při vztyčování vlajky. Skaut při něm zvedne pravou ruku, pokrčí malíček a dá přes něj palec. Tři vztyčené prsty znamenají tři body skautského zákona, nebo také tři principy skautingu (povinnost k Bohu, povinnost vůči ostatním, povinnost vůči sobě). Palec překrývající malíček vyjadřuje, že silnější vždy chrání slabšího. A kruh, který spojením těchto prstů vzniká, symbolizuje bratrství všech skautů (Honzík, 2009). 7 Obrázek převzat z 24

25 2.8.7 Skautské podání ruky Skauti na celém světě si podávají při setkání levou ruku a vždy oddálí malíček, takže se při podání ruky oba malíčky do sebe zaklesnou. Tři prsty, které jsou u sebe, symbolizují v podstatě totéž, co skautský pozdrav. Význam má i to, proč skauti místo pravé podávají levou ruku. Tento zvyk je spojený s dávnými bojovníky. Ti podávali pravou ruku na znamení, že nedrží žádnou zbraň. Ale v levé ruce drželi štít. Skauti podáním levé ruky dávají najevo: Nijak se nechráním, věřím ti. (Skauting 2) Skautský kroj Skautský kroj je asi nejvýraznějším a nejznámějším symbolem, kterým se skauti vyznačují. Každý skaut má právo nosit skautský kroj (Stanovy, 2001). Skautský kroj se skládá ze skautské košile a šátku. Cípy šátku jsou vepředu spojené koženým turbánkem. Každý kroj může mít také různé doplňky (například šňůra, na které visí píšťalka). Součástí kroje jsou i krojová označení. Tato označení se liší podle střediska, ve kterém skaut působí, podle věku, podle dosaženého stupně skautské kvalifikace, podle absolvence některých akcí a podobně. Jejich vzhled a umístění je přesně dáno Krojovým řádem (Krojový, 2001). 2.9 Výchovný program Junáka Tuto subkapitolu jsem do této práce zařadila z důvodu, že v roce 2007 vznikl nový výchovný program Junáka. A právě Čekatelský lesní kurz Odyssea, kterému se věnuji v evaluační části práce, jako jeden z prvních kurzů uvedl tento program do výchovné praxe. 25

26 Naše společnost se neustále mění, mění se i děti a mládež, mění se jejich zájmy i to, jak tráví svůj volný čas. Také jak je patrné z grafu, který je umístěn na začátku této práce, neustále klesá počet skautů u nás. Proto i Junák byl těmito okolnostmi nucen provést změny. Nový program nemění základní pricipy a poslání Junáka. Stanovy Junáka se nezměnily. Nové jsou pouze prostředky. Nový program má hned několik důvodů. Podle tvůrců nového programu dnes děti dávají přednost něčemu jinému, než dávaly před deseti lety. Díky rozvoji technologií se žije rychleji a děti mají i jiné zájmy. Vlivem toho začal postupně klesat počet členů v oddílech, skautská střediska bojovala i s nedostatkem vedoucích. Program byl málo atraktivní, většinou se nevytyčoval výchovný cíl a zároveň metodika byla nedostatečná. Rozvoj členů byl založen v podstatě pouze na znalostech ( Původní program Junáka si samozřejmě kladl za cíl rozvíjet všechny složky osobnosti člověka, ale vlivem vývoje společnosti byly některé prostředky už značně zastaralé a v praxi nepoužitelné. Příkladem může být orientace pomocí kompasu nebo buzoly. V dnešní době, kdy se pracuje s GPS navigací, je práce s buzolou zdlouhavá a mnohdy nepřesná. Dalším příkladem může být učení dětí stavět klasický áčkový stan nebo stan ze dvou celt. Jsou to stany, ve kterých už dnes nikdo nespí, takže učit někoho tyto stany stavět pozbývá na smyslu. Nový výchovný program vychází z několika předpokladů. Nový program musí hlavně děti bavit, zároveň ale musí být v souladu se skautskými hodnotami a musí vést ke skautským výchovným cílům. A také při něm musí být využita skautská výchovná metoda (Charta, 2000). Nový výchovný program vychází z Charty českého skautingu na počátku 21. století. Tato charta si dala za závazek vytvořit nový výchovný program, který bude stát na tradičních skautských principech, ale přizpůsobený požadavkům a potřebám dnešní mládeže. Jak řekl Robert Baden Powell: Ryby je nutné lovit na to, co chutná rybám, a ne na to, co chutná rybáři. (Charta, 2000). 26

27 S novým výchovným programem souvisí i nová Stezka. Stezka je brožura, která pomáhá skautovi nebo skautce zjistit, jaké jsou jeho dovednosti, a zároveň získává podněty pro učení nových dovedností.. Výhodou nových Stezek je to, že zde nejsou úkoly uvedeny konkrétně, ale je zde určitý okruh, ve kterém má skaut možnost výběru, v čem si daný úkol splní. Je potom na uvážení jeho vedoucího, zda mu tento úkol uzná jako splněný. Stezka je rozdělena na čtyři části, kde každá část trvá přibližně rok. Postupně se zvyšuje náročnost úkolů. Cílem Stezky je pomoci v rozvoji dovedností skautů. Stezka je charakteristická několika body: charakterizuje ji všestrannost, rozličnost, a osobní zapojení. Může také sloužit jako průvodce celoročním programem skautské družiny. Protože je Stezka do určité míry variabilní, dá se poměrně snadno přizpůsobit odlišnostem, které často jsou mezi oddíly. Hlavním důvodem, proč existují nové Stezky, není zastavit pokles dětí v oddílech, ale nabídnout zajímavý a nový program ( Vzdělávací systém Junáka Jak jsem již psala v předchozím textu, posláním Junáka je rozvíjet své členy a vést je k dalšímu vzdělávaní. To patří mezi hlavní body, o které se skautská činnost opírá. Tato kapitola, ve které se věnuji systému vzdělávání v Junáku, patří mezi stěžejní kapitoly teoretické části mé bakalářské diplomové práce. Ve druhé části se věnuji evaluaci kurzu, který patří do vzdělávacího systému Junáka. Proto považuji za nutné tento vzdělávací systém podrobně popsat. Členové Junáka, kteří pracují s mladšími členy, se nazývají činovníky. Činovníkem je každý člen Junáka, který dovršil minimálně 18 let věku a přijal za zodpovědnost vedení mladších členů. Jeho povinností je vést mladší členy v duchu skautského zákona a slibu a dále se vzdělávat podle svých schopností a dovedností (Řád, 2001). 27

28 Každý dospívající nebo dospělý člen by v Junáku měl najít smysluplnou službu, která odpovídá jeho věku, možnostem a schopnostem tak, aby co nejlépe sloužil ostatním v organizaci. Zároveň organizace umožňuje odpovídající vzdělání v této oblasti. Toto vzdělání by nemělo sloužit jenom pro službu v Junáku, ale mělo by i rozvíjet osobnost člena (Řád, 2001). Od těchto principů se odvíjí příprava každé akce, aby splnila svůj účel a aby byla zároveň efektivní a přitažlivá pro účastníky. Systém vzdělávání v Junáku se skládá ze tří částí. Jednak jsou to určité kvalifikační stupně, které zpravidla reprezentuje zkouška, která má určený obsah a po jehož absolvování činovník může zastávat určitou funkci. Dále jsou to výchovné a vzdělávací akce, což jsou například lesní kurzy, lesní školy, různé semináře apod. (tyto akce mohou předcházet nějaké zkoušce), a jako třetí jsou to všechny skautské jednotky a orgány, které nesou zodpovědnost za celý systém vzdělávání v Junáku. V této kapitole se budu věnovat jednotlivým kvalifikačním stupňům. Lesní akce Junáka jsou obsahem dalších kapitol, a právě k nim směřuje druhá část této práce. Systém vzdělávání v Junáku obsahuje určité kvalifikační stupně, které na sebe navazují. Každý ze stupňů s sebou nese vyšší standardy, vyšší požadavky, ale zároveň větší možnost uplatnění a realizace ve výchově mladších členů Junáka. Nyní se budu věnovat každému kvalifikačnímu stupni zvlášť Čekatelská zkouška (ČZ) Čekatelská zkouška je základním kvalifikačním stupněm. Všechny další stupně vzdělávání v Junáku předpokládají složení ČZ. Cílem této zkoušky je zjistit, zda je určitý uchazeč schopen pomoci rozvíjet mladší členy Junáka, jednoduše řečeno, zda se hodí pro práci s dětmi a mládeží, jestli je může vychovávat a vést. Absolvent ČZ nemůže sám vést oddíl nebo podnikat jakékoliv aktivity s mladšími členy bez svolení vůdce. Může se podílet na vedení oddílu nebo uspořádat akci, všechno ale musí být pod dohledem a se svolením vůdce (Řád, 2001). 28

29 Uchazeč o tento kvalifikační stupeň musí splňovat určité podmínky: musí mu být minimálně 15 let, další podmínkou je odevzdat přihlášku se souhlasem vůdce střediska, ve kterém je registrován, dále odevzdat s přihláškou potvrzení od lékaře o zdravotní způsobilosti pro práci s dětmi (toto potvrzení se nevyžaduje u lékařů a profesionálních pedagogů) a čestné prohlášení o trestní bezúhonnosti. Organizátor ČZ má právo ještě určit další podmínky pro přijetí na ČZ. Existuje několik možností, jak se uchazeč může připravovat na ČZ: může se účastnit čekatelského lesního kurzu, další možností je účast na čekatelském kurzu, také je možná příprava v domovském oddíle nebo středisku. Poslední variantou je individuální příprava (Řád, 2001). Pochopitelně cíl zkoušky musí korespondovat s obsahem. Jak jsem psala výše, ČZ by měla zmapovat uchazečovy schopnosti a potenciál, který má pro práci s dětmi a mládeží. Proto i jednotlivé zkoušky pokrývají široké spektrum vědomostí a dovedností. ČZ se skládá z těchto dílčích zkoušek: myšlenkové základy skautingu, úvod do pedagogiky a psychologie, metodika, bezpečnost, zdravověda, organizace a právo, základy hospodaření (Řád, 2001) Vůdcovská zkouška (VZ) Tato zkouška navazuje na čekatelskou zkoušku. Zatímco u ČZ bylo cílem zjistit předpoklady uchazeče k práci s dětmi a mládeží, VZ má hlubší cíl. Cílem zkoušky je zjistit, jestli je uchazeč schopen samostatně a zodpovědně vést mládež a vychovávat ji podle skautských zásad. Zjišťuje, jestli zná cíl, obsah a metody skautské výchovy a jestli je schopen je uplatňovat v praxi. Také se snaží zjistit, jestli má potřebné pedagogické a psychologické znalosti, osobnostní předpoklady a organizační dovednosti. A v neposlední řadě, zda je schopen reprezentovat skautské hnutí na veřejnosti a jestli si je vědom odpovědnosti, kterou má. Úspěšný absolvent VZ může samostatně vést oddíl a může být i vedoucím tábora (Řád, 2001). 29

30 Podmínky pro přístup k VZ jsou podobné jako u ČZ. Rozdíl je ve věku, kterého musí uchazeč dosáhnout (u VZ je to 18 let), další podmínky jsou stejné jako u ČZ. Navíc ještě uchazeč musí mít splněnu kvalifikaci zdravotníka zotavovacích akcí (tato kvalifikace je popsána dále v této práci) (Řád, 2001). Uchazeč se může připravovat na VZ sám, ale nedoporučuje se to. VZ je zkouška, která vyžaduje hluboký vhled do různých oborů, a proto se doporučuje jedna z těchto dvou variant přípravy: účast na jedné z akcí věnované přípravě k VZ (vůdcovský lesní kurz, vůdcovský kurz), nebo příprava v oddíle za pomoci zkušeného vůdce (Řád, 2001). Jednotlivých zkoušek v rámci VZ je více než u ČZ a také rozsah znalostí uchazeče musí být širší. U VZ musí uchazeč úspěšně složit tyto jednotlivé zkoušky: myšlenkové základy skautingu a historie, psychologie, pedagogika, metodika, vedení oddílu, organizace a právo, hospodaření, zdravověda, příroda a ekologie, táboření, příprava a vedení tábora, kultura a estetika, tělovýchova a sport. Dále se při jedné ze zkoušek (a často uchazeč neví, u které) zároveň hodnotí i mluvený projev (Řád, 2001). Jak je patrné z výčtu dílčích zkoušek, VZ je komplexní zkouškou, která se snaží ověřit velké množství předpokladů a znalostí uchazečů Manažerský kvalifikační stupeň Tento stupeň vzdělávání obsahuje dvě zkoušky, které jsou si rovné: organizační zkoušku a hospodářskou zkoušku. Každá z těchto zkoušek má ale jiný obsah a také směřuje k jiné činnosti v Junáku. Tyto zkoušky absolvují lidé, kteří v Junáku chtějí být aktivně zapojeni, ale ne ve výchovné činnosti. Absolventi organizační zkoušky zajišťují chod organizace (nebo určité části organizace) a další administrativní činnost. Hospodářská zkouška je určena pro členy Junáka, kteří zabezpečují hospodaření v organizaci (Řád, 2001). Obsahem zkoušek se dále nezabývám, protože tyto stupně přímo nesouvisí s výchovnou činností. 30

31 Odborné činovnické kvalifikace (OČK) OČK je několik na rovinu postavených zkoušek. Uchazeč může skládat OČK z jakéhokoliv předmětu, který se zkouší u ČZ, VZ nebo manažerských stupňů. Cílem této zkoušky je, aby uchazeč prokázal hluboké odborné a metodické znalosti v určitém oboru. Musí tedy prokázat, že má ve vybrané oblasti hluboké znalosti, ale zároveň že je umí předávat dalším. Držitelé OČK zároveň jsou odbornou veřejností v Junáku, píší metodiky, různé publikace a informují veřejnost o tomto daném oboru (Řád, 2001). Uchazeč o OČK musí mít složenou VZ, případně manažerský stupeň (pokud chce skládat OČK v tomto odvětví). Úspěšný absolvent může vzdělávat dále dospělé členy Junáka, tzn. ty, kteří přímo pracují s mládeží, nebo ty, kteří pracují v zázemí (Řád, 2001) Instruktorská kvalifikace (IK) Cílem tohoto kvalifikačního stupně je prokázat znalosti uchazeče do takové míry, aby mohl předsedat zkušebním komisím, vést a organizovat různé vzdělávací akce. Má prokázat, že uchazeč je na tuto roli připraven znalostně, osobnostně i pedagogicky. Uchazeč by měl mít složenu OČK ve vybraném oboru, ale lze získat i výjimku, pokud prokáže znalosti v daném oboru (vedl přednášku pro veřejnost, byl minimálně 2x členem zkušební komise na ČZ nebo VZ). Absolvent IK může být stálým instruktorem na určité vzdělávací akci, být vůdcem libovolné vzdělávací akce pro činovníky, připravovat a vést vzdělávací akce pro činovníky, předsedat zkušební komisi ČZ, VZ a zkoušet obor, který ovládá. Také se může autorsky podílet na metodických materiálech (Řád, 2001). Obsahem IK je široká škála znalostí: jsou to vědomosti (musí prokázt znalost dokumentů Junáka, pravidla a plánování vzdělávacích akcí, základy andragogiky, sociologie se zaměřením na malé skupiny, a hospodaření s důrazem na vzdělávací akce), 31

32 dále pak dovednosti (dokáže mluvit před lidmi, vést debatu, řídit debatu, dokáže pracovat s literaturou, dokáže hodnotit a také spolupracovat v týmu) a postoje (zda má uchazeč postoj vychovatele nebo zda pokládá sebevýchovu za celoživotní cestu) (Řád, 2001). Jak je vidět z jednotlivých stupňů a jejich posloupnosti, každá úroveň skautské kvalifikace klade větší požadavky na uchazeče, nejen znalosti, ale snaží se obsáhnout celou osobnost.. Každý kvalifikační stupeň s sebou nese určité standardy, které by činovník měl zahrnout do své výchovné a jiné činovnické práce v Junáku. Junák má zodpovědnost vůči rodičům i celé společnosti a měl by se snažit co nejkvalitněji postarat o výchovu svých členů. Proto při skládání zkoušky na určitém kvalifikačním stupni musí uchazeč prokázat svoje dovednosti, schopnosti, znalosti a osobnostní předpoklady a zároveň ti, komu tito uchazeči prokazují své znalosti, musí být k tomu odborně a osobnostně způsobilí. Způsob, kterým uchazeči prokazují své znalosti, se liší. Může jít o písemný test, ústní pohovor, řešení modelové situace, písemnou práci nebo samostatný výstup k určitému tématu. Po úspěšném složení zkoušky uchazeč dostane dekret o absolvování zkoušky (Řád, 2001) Zdravotnický kurz Tento kurz stojí mimo strukturu vzdělávacího systému, ale je nutnou a důležitou součástí skautského vzdělávání. Zdravotnický kurz musí absolvovat každý před složením vůdcovské zkoušky. Na každé akci Junáka musí být alespoň jeden člověk, který tento kurz úspěšně absolvoval (podle zákona 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví) a dovršil věk 18 let. Zdravotnický kurz má rozsah minimálně 39 hodin a je kladena stejná časová náročnost na teoretickou i praktickou část. Kurz je zakončen zkouškou (teoretickou a praktickou částí). Každé čtyři roky je nutné absolvovat doškolení k tomuto kurzu a jeho časová dotace je 8 hodin. I tato část je zakončena zkouškou (Směrnice, 2005). 32