Sociální postavení Romů v České republice v kontextu jejich vyloučení jako důsledek sociální konstrukce negativního obrazu Romů

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Sociální postavení Romů v České republice v kontextu jejich vyloučení jako důsledek sociální konstrukce negativního obrazu Romů"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta sociálních studií Katedra sociologie Bakalářská práce Sociální postavení Romů v České republice v kontextu jejich vyloučení jako důsledek sociální konstrukce negativního obrazu Romů Vypracovala: Michaela Nesvadbová Vedoucí práce: PhDr. Michal Vašečka, PhD. Brno 2014

2 Prohlašuji, ţe jsem na bakalářské práci pracovala samostatně a pouţila jsem pouze pramenů uvedených v seznamu literatury. V Brně Michaela Nesvadbová 2

3 Na tomto místě bych ráda poděkovala svému vedoucímu, panu PhDr. Michalovi Vašečkovi, Ph.D., za poskytnutí cenných materiálů, a za podnětné rady a připomínky k práci. 3

4 Obsah Předmluva... 6 Úvod Kdo jsou Romové a jaký s nimi má vztah česká majorita Sociologie vědění a sociální konstruktivismus Klasifikující a sociálně konstruující povaha některých pojmů Nacionalismus, menšiny, etnicita, etnocentrismus Předsudky a stereotypy Identita Romů Vztah majority a Romů Míra sociální distance Souţití, vztahy a vnímání problémů Vliv předsudků na vnímání Romů Postoje majority k Romům Tradiční kultura, hodnoty a ţivot Romů z perspektivy sociálních vědců Historie a kontext Hodnoty Romů Romství jako znevýhodňující faktor, Sociální vyloučení a marginalita Romů Ekonomické vyloučení Nezaměstnanost a vyloučení z trhu práce Chudoba a kultura chudoby Kulturní a sociální vyloučení Kulturní kapitál a nekompatibilita s majoritním hodnotovým systémem Vyloučení ze sociálních sítí Prostorové vyloučení a problematika bydlení Romů Efekt ghetta Vyloučení v přístupu k přiměřenému bydlení Symbolické vyloučení Vliv a fungování médií v procesu symbolického vylučování Další druhy vyloučení Vyloučení z mobility a přístupu ke sluţbám Začarovaný kruh a sebenaplňující proroctví

5 Závěr Diskuse Bibliografie Jmenný index Seznam obrázků Anotace Abstract Přílohy Příloha 1 Principy etnických předsudků Příloha 2 Všeobecný postoj majority k Romům v kaţdodenní praxi

6 Předmluva Romové jsou dle mého názoru skupina obyvatelstva, která se jednak fyzicky, jednak svojí náturou liší od majoritní populace, a proto jako taková je významnou částí majority vystavena předsudkům a diskriminaci. Většina majoritního obyvatelstva o Romech přemýšlí jako o lidech odmítajících pracovat a parazitujících na společnosti. Sociologie se však nespokojí s percepcí reality, jak je přijímána lidmi neposkvrněnými sociologií. I kaţdodenní všední sociální jevy zkoumá z mnoha úhlů pohledu, a snaţí se nahlédnout pod jejich povrch. Snaţí se dekonstruovat sociálně zkonstruované jevy, které mají negativní vliv na fungování společnosti. Smyslem sociologie je nahlíţet na problémy z co nejreálnější perspektivy, a vysvětlit, jak ve společnosti dochází ke konfliktům a patologiím. Smyslem této práce je poukázat na problém, ţe percepce reality Romů není reálná, za to má však velmi reálné dopady, které negativně ovlivňují kohezi současné společnosti a především ţivot a postavení Romů u nás. 6

7 Úvod V práci se věnuji postavení Romů v českém sociálním prostředí v kontextu jejich sociálního vyloučení. Účelem této přehledové studie je představit problematiku sociálního vyloučení Romů v České republice jako důsledek sociální konstrukce negativního obrazu Romů. Za cíl si kladu především objasnit, jaký můţe mít sociálně zkonstruovaný obraz Romů vliv na jejich postavení v české společnosti, a poukázat na reálné dopady této sociální konstrukce. Teoreticky vycházím ze sociálně konstruktivistické teorie Petera I. Bergera a Thomase Luckmanna (Berger, Luckmann 1999), a z některých konceptů zmíněných Stanislavem Hubíkem v knize Sociologie vědění (Hubík 1999). Proto také přistupuji k pojmům, jako jsou národ nebo etnicita, jako k pojmům sociálně zkonstruovaným pro potřeby společnosti, jak to vymezili např. M. Hroch, T. H. Erickson, B. Anderson, a stejně tak upřednostňuji mezi autory věnující se problematice Romů ty autory, jejichţ smýšlení je ovlivněno sociálním konstruktivismem (M. Jakoubek, T. Hirt, M. Vašečka). 1 Vybrané téma je v naší společnosti v mnoha ohledech kontroverzní, a konsensus lze na poli akademickém i laickém nalézt jen těţko. To je důvodem, proč v práci nemám ambici vyřešit otázky vyvstalé po zjištění, v jak problematické situaci se naše společnost v souvislosti s Romy nachází. V první kapitole práce si kladu za cíl představit, o jaké skupině lidí, nazývaných souhrnně Romové, hovořím, a stejně tak představit teoretický rámec, v němţ se v práci pohybuji. Mou snahou je představit kontext celé problematiky vylučování Romů v České republice tedy tradiční romskou kulturu a hodnoty, historický rámec usazování Romů na českém území, a jak tyto faktory souvisí s vykonstruovanou představou dominantní skupiny o romské menšině. V závěru úvodní části představím výsledky výzkumů sociálních věd o vztazích majority k romské menšině. Ve druhé, stěţejní kapitole, se věnuji reálným dopadům sociální konstrukce, a to multidimenzionálnímu pojmu sociální exkluze, kdy jednotlivé dimenze sociálního vyloučení implikují a posilují vyloučení v dimenzi druhé. Závěrečná kapitola je shrnujícího charakteru, a mou snahou je zde poukázat na problematiku v rámci začarovaného kruhu příčin a důsledků marginálního nebo vyloučeného postavení Romů. Tento začarovaný kruh se uzavírá sebenaplňujícím 1 Přestoţe se v práci zabývám postavením Romů v České republice, často cituji také slovenské autory (např. E. Kriglerovou, R. Dţambazoviče, M. Juráskovou) - romské problematice se věnují v širším evropském kontextu, a některé problémy, jako například urbánní ghettoizace, se vyskytují v celé střední Evropě. 7

8 proroctvím, kdy dochází k odmítání odmítačů (Bauman 1999), a přijímání stigmatu a identity vyloučeného. To má za důsledek další sociální problémy. 8

9 1. Kdo jsou Romové a jaký s nimi má vztah česká majorita 1.1. Sociologie vědění a sociální konstruktivismus Jak vyjádřili Berger s Luckmannem v úvodu své velmi vlivné knihy Sociální konstrukce reality, sociologie vědění je analýza sociálního vytváření reality (Berger, Luckmann 1999: 11), a jako takovou ji povaţuji za vhodné východisko při analýze problematického souţití dominantní skupiny a romské menšiny v České republice. Při analýze tohoto problému je nutné si uvědomit to, na co upozorňuje Hubík (1999), kdyţ rozebírá ideologické paradigma sociologie vědění: nositeli vědění není jedinec sám, ale pouze sociální jedinci, ţijící v určité sociální skupině. Alfred Shutz pohlíţel na sociologii vědění z hlediska interpretativního paradigmatu kaţdý jedinec má v kaţdé konkrétní sociální situaci zásobu vědění, tzv. příruční vědění, na základě kterého v dané situaci jedná. Toto příruční vědění má charakter přirozeného a reálného vědění, získaného v základní sociální situaci světa nejbliţších (Hubík 1999: 110). Podobně to shrnuli ve svém výkladu jiţ zmínění Berger s Luckmannem (1999), a ačkoli pouţili odlišnou terminologii, v zásadě se jedná o tentýţ pohled. Kaţdý sociální jedinec se primárně socializuje v okruhu svých významných druhých. Tito jedinci přejímají objektivní svět jako subjektivní a jedinou moţnou realitu, a zároveň přebírají danou sociální zásobu vědění, tedy výše zmíněné příruční vědění, které je kaţdému jedinci nejbliţší. Vzdálenější zásoba vědění je omezená, obecná, nepřesná. S procesem socializace rovněţ souvisí sociální distribuce vědění, která se však můţe v kaţdé společnosti lišit. Člověk je tedy neustále podroben společensky determinovanému vlivu, který má schopnost transformovat jedincův subjektivní svět a identitu. Subjektivní realita je udrţována především významnými druhými a jazykem. Jazyk je také nejdůleţitějším nástrojem socializace. V kontextu této práce povaţuji důleţité zmínit také to, ţe podle Bergera a Luckmanna,,primární socializace zahrnuje výukové procesy, které jsou společensky definovány, a jako takové se mohou lišit definice jednotlivých stupňů výukového procesu, takţe [c]o je v jedné společnosti definováno ještě jako dětství, můţe být v jiné definováno uţ jako dospělost. (99: 134, 135). Stvrzování subjektivní reality, a tedy i identity jedince, probíhá skrze významné druhé, jazyk, ale také skrze společenské postavení jedince, a sociální interakce neboli kaţdodenní konverzace skrze jazykové objektivace. Právě proto není člověk podle autorů schopen smysluplné existence v izolaci a bez kontaktu s obecnými strukturami dané společnosti. 9

10 V kaţdé společnosti dochází také k institucionalizaci habitualizovaných činností. Tyto instituce pak tvoří institucionální řád, jehoţ základem je typizace jedincova vlastního chování a chování ostatních lidí. (ibid.: 74). S typizací souvisí i pojem role. Kaţdý jedinec ve svém ţivotě můţe zastávat simultánně několik rolí, od kterých je schopen se distancovat. Dojde-li však ke zvěcnění, coţ je pojem značící stav, kdy jsou výsledky lidské činnosti chápány jako něco jiného neţ výsledky lidské činnosti, je pak role pojímána jako nevyhnutelný osud, za nějţ jedinec nemusí nést zodpovědnost. Zvěcňována pak můţe být i samotná identita jedince, a typizace, které jsou člověku přisouzeny společností (ibid.: 90, 92). Důleţitým konceptem v knize Sociální konstrukce reality je koncept symbolických světů. Legitimizace institucionálního řádu s sebou přináší také hodnoty, a to vše je pak základem jakéhosi samozřejmého vědění. Pomocí tohoto vědění jsou pak lidé schopni orientovat se pomocí symbolických procesů označování v jiných skutečnostech, neţ jsou skutečnosti kaţdodenní zkušenosti, a [s]ymbolický svět pak dává řád subjektivnímu chápání ţivotní zkušenosti. (ibid.: 94-96, 98). Vědění je v kontextu sociologie vědění nadstavbou v Marxově smyslu, a základna je bytím, přičemţ poznání/vědění je podmíněno sociálním bytím (Hubík 1999: 133). Tuto nastíněnou obecnou sociologickou teorii na následujících řádcích aplikuji na rozebíraný problém za pomocí jednotlivých konkrétních sociologických konceptů Klasifikující a sociálně konstruující povaha některých pojmů Nacionalismus, menšiny, etnicita, etnocentrismus Máme-li se zabývat problematickým souţitím české majoritní společnosti a romské menšiny, a z toho vyplývajícím problémům sociálního vyloučení, povaţuji za nezbytné zabývat se rovněţ pojmy, jako jsou nacionalismus, etnicita, menšina a etnocentrismus. Mnoho sociálních vědců (Gellner 2003, Hroch 2009, Eriksen 2002) povaţuje nacionalismus nebo národ za moderní pojmy slouţící především politické, státní moci, které vznikly aţ v průběhu posledních dvou století s nástupem industrializace, společenské dělby práce. Lidé, jakoţto stále více individualizující se jedinci, v době modernizace a vládnoucí instituce (tedy v době existence moderního sociálního státu) stále více pociťovali potřebu mít společné pojítko, které by danou skupinu na určitém území udrţovalo v jakémsi společenství, pospolitosti. Například Brubaker (2004) národnost povaţuje za otázku sdílení a pocitu sounáleţitosti. Mnoho sociálních vědců nahlíţí na nacionalismus právě z hlediska sociálního konstruktivismu. Podle Andersona jsou národy imagined communities tedy 10

11 imaginárními společenstvími. Imaginární proto, ţe členové i toho nejmenšího národa nikdy nepoznají většinu spoluobčanů, nepotkají je, ani o nich neuslyší, pouze v jejich myslích ţije obraz jejich společenství. 2 (2006: 6). Z hlediska sociálního konstruktivismu můţe být tedy velmi problematické hovořit o národech. Západní společnosti často povaţují nacionalismus za přirozený a neměnný, a proto můţe být například pro českou většinovou společnost zatěţko pochopit, proč Romové nemají zájem participovat například na politickém dění, proč si tedy nezvolí své zástupce, kteří by prosazovali všeobecné zájmy všech Romů. Samozřejmě elitní skupiny v řadách Romů existují, jejich vliv nebo snahy něco změnit jsou však pro ostatní Romy bezúčelné, protoţe na celém světě je několik romských etnických skupin, a romství (z pohledu většinové společnosti) pro ně neznamená nutnost vzájemné solidarity nebo společné snahy o emancipaci, protoţe zkrátka toto národní cítění z důvodu vzájemné odlišnosti jednotlivých etnických skupin nemají. Na druhou stranu je zde za několik posledních desetiletí snaha nacionalistické cítění vytvářet, anebo je utvářeno tím, ţe majoritní společnosti začaly romská subetnika obecně označovat jako Romy (Uherek, Novák 2002: ) touto problematikou se budu podrobněji zabývat později v kapitole Identita Romů. Eriksen (2002) uvádí, ţe vhodnějším pojmem v sociálním bádání je etnicita představující pojem nadřazený vůči nacionalismu nebo rase. Etnicita je podle něj formou sociální identity, klasifikací lidí v rámci sociálních kategorií. Etnicita tedy vyjadřuje identitu jedince, kdy se jedná jednak o subjektivní identifikaci, jednak identifikaci jedince zvnějšku tedy druhými lidmi. Ideální stav nastává v případě, kdy se jedinec povaţuje za toho, za koho je ostatními povaţován. Etnicita je relační a situační, a není tedy permanentní a přirozenou kvalitou. Romové v České republice tak mohou být ve stavu etnické indiference, coţ znamená, ţe jedinec není schopný se v rámci etnicity rozlišit. To se např. výrazně projevuje v SLDB ČR. 3 Eriksen se zabývá etnicitou také z hlediska třídy. Podle něj je vysoká pravděpodobnost, ţe osoby příslušející ke specifické etnické skupině zároveň patří k určité sociální třídě. Jak později popíšu, i Romové jakoţto členové určité etnické skupiny, náleţí zároveň z velké části k nejniţším a nejchudším vrstvám obyvatel v České republice. Etnicitě se podrobněji věnuje také Brubaker (2004). Podle něj je etnicita rovněţ sociální kategorie, slouţící ke klasifikaci lidí v kaţdodenní praxi, tedy slovy sociálních konstruktivistů Bergera a Luckmanna (1992), typizují jednotlivce lišící se od nich samotných. Etnicita 2 Autorčin překlad z angličtiny. 3 SLDB Sčítání lidu, domů a bytů. Kollár a Meseţnikov (2001) uvádí, ţe na Slovensku při sčítání obyvatelstva, byl počet lidí, které většinová společnost povaţuje za Romy, opakovaně mnohem niţší, neţ se všeobecně předpokládalo na základě údajů zjištěných pro potřeby státních orgánů. Romové totiţ mohou přijmout identitu člena majoritní společnosti (Uherek, Novák 2002: ) 11

12 je i podle Uherka a Nováka (2002) sociálním konstruktem slouţícím k třídění lidské společnosti, a závisí na jedincově vnitřním pocitu sounáleţitosti k určité společnosti, a na potvrzení tohoto stavu dané společnosti. Klasifikující povaha etnicity vede k utváření menšin. Navrátil (2003) představuje menšinu jako podřízenou skupinu, jejíţ příslušníci mají významně méně kontroly nebo moci nad vlastními ţivoty, neţ mají příslušníci dominantní nebo většinové skupiny, a povaţuje za důleţité zvaţovat rovněţ existenci tělesných a kulturních ( ) zvláštností příslušníků menšiny, postoj většiny k těmto zvláštnostem ( ), přičemţ z postavení menšiny pak můţe vyplývat znevýhodnění, které vyúsťuje v odcizení členů menšinových skupin od většinové kultury a s tím související nedostatek kulturní výbavy členů menšinových skupin pro uţívání institucí většinové společnosti (2003: 16, 17, 18). Eriksen (2002) hovoří o menšinách ve státě. V souvislosti s nacionalismem v pojetí, jak je popsáno výše, mohou menšiny existovat pouze ve vztahu ke státu a především k většině. Jedna etnická skupina můţe být na jednom území majoritou, na jiném menšinou. Společně s problémem konstrukce národní identity, jak jsem popsala výše, povaţuji za podstatné vyjádřit se také k etnocentrismu jakoţto ke způsobu nahlíţení, hodnocení a bádání týkající se romské menšiny u nás. Etnocentrismus označuje sklon lidí posuzovat svět skrze svoji etnickou kulturu a její hmotný a duchovní svět, který povaţují za normu pro poměřování těch ostatních. (Uherek, Novák 2002:100). Podle Vašečky (2002) si velká část majoritní populace vytváří postoje k Romům prostřednictvím předsudků, které mají svůj původ právě v etnocentrismu Předsudky a stereotypy Hayes (2000) definuje předsudky jako zafixované a předem zformované postoje k určité skupině lidí bez ohledu na individuální charakteristiky individua. Mohou být pozitivní i negativní. Sociální vědy se však spíše zabývají negativními předsudky právě pro jejich negativní důsledky, které mohou v extrémním případě vést aţ ke genocidě, jak naznačil ve své teorii Allport (2000: 122). Hayes dále rozebírá různé teorie vzniku předsudků. První teorie souvisí s typem osobnosti a vlivem výchovy. Jestliţe mělo dítě tvrdou výchovu vyvolávající agresivní pocity, a nemělo moţnost tyto pocity vyjádřit, tak se začaly projevovat vůči jiným objektům zejména vůči odlišným lidem a etnickým menšinám. T. W. Adorno nazval tyto osobnosti autoritářskými. Výzkumy ukázaly, ţe lidé dosáhnuvší vysokého skóre na Adornově F-škále, skutečně mají vysokou míru předsudečnosti. 12

13 Další teorií je předpoklad, ţe kaţdá kultura je důleţitým faktorem ve vývoji předsudků zde naráţím na problém etnocentrismu, jak jsem zmínila výše. Etnocentrismus přispívá k nepřátelství a nedůvěře vůči cizím skupinám; kulturu nebo zvyky cizích skupin etnocentričtí lidé povaţují za nebezpečné nebo necivilizované (Vašečka 2000). Teorie obětního beránka nebo také frustračně-agresivní teorie pojímá předsudky jako způsob vypořádávání se se svými vlastními neúspěchy. Zastánci obětního beránka upozorňují na to, ţe předsudky jsou často nejsilnější v sociálně deprivovaných oblastech (Hayes 2000: 124), přičemţ rasové předsudky, které slouţí na podporu agrese navozené frustrací, mohou vyplývat z hospodářské, společenské, politické anebo i sexuální frustrace (Vašečka 2000: 337). Další teorií je Sherifova realistická teorie konfliktu, která povaţuje předsudky jako důsledek soutěţení dvou skupin. Vašečka (2000) tuto teorii nazývá konfliktualistickou, kdy se předsudky vyuţívají jako ideologický nástroj útlaku menšin. Hayes (2000) v tomto kontextu upozorňuje na situaci, kdy institucionalizovaná diskriminace členů neprivilegované skupiny, vyvolává takové chování, které je jim přisuzováno jako přirozené, a projevuje se nízkým výkonem diskriminovaných. Vašečka (2000) navrch přidává ještě teorii anomie a socializace. Anomii lze definovat jako rozklad norem ve společnosti, a také jako rozpad integrity osobnosti vedoucí k pocitům izolace, odcizení a nemoţnosti integrace do společnosti. Takto anomičtí lidé poté odmítají všechno a kaţdého, kdo nenáleţí ke skupině jedince. Tak vznikají negativní postoje k menšinám. Teorie socializace vysvětluje vznik a udrţování předsudků jako proces legitimizace předsudků a diskriminace vůči menšině v době socializace jedince. Jak jsem zmínila výše, jedinec v této době přebírá objektivní svět významného druhého jako jediný moţný, a jestliţe pak nemá moţnost být v kontaktu s členy skupiny, vůči níţ má předsudky, nemá moţnost změnit tradiční stereotypy. Hayes (2000) rozebírá také principy etnických předsudků, jak je popsal Bethlehem na základě výsledků výzkumů týkající se této oblasti (viz Příloha 1). Předsudky jsou běţným jevem v sociálních interakcích. Mají funkci zjednodušovat poznávání a vyhodnocování, a významně ovlivňují jednání ke konkrétním skupinám lidí a k jejich členům. Jestliţe jsou sledované vlastnosti jednotlivců generalizované na celou kategorii lidí, lze hovořit o stereotypech. Ve výsledku to pak například znamená, ţe tyto stereotypy jsou povaţovány za typické vlastnosti Romů, a tak vzniká jakýsi zjednodušující obraz Romů v dané společnosti (Kriglerová 2002a). 13

14 1.3. Identita Romů Základní definice identity hovoří o autopercepci jedince. Pro psychické zdraví jednotlivců a fungování společnosti je důleţité, aby se autopercepce příliš nelišila od toho, jak dané individuum vnímá okolí (Uherek, Novák 2002). Podle Baumana (1995) se identita konstruuje, je nezbytné neustále ji budovat, a slouţí jako stabilizující prvek v dnešní postmoderní době. Podle Severové (2002) jsou dva koncepty etnické identity - etnická identita je daná jiţ narozením, a jako taková je proto nezlomná a trvalá a je nositelem emocionálního náboje vynucujícího si spojení s ostatními členy skupiny. Druhý koncept nahlíţí na etnicitu jako na prostředek k prosazování společných zájmů a naplňování potřeb členů dané skupiny. Jedinci zdůrazňují vlastní etnickou identitu, jestliţe je to pro ně výhodné, a etnickou identitu ostatních zdůrazňují v případě, ţe pociťují potřebu se od druhých odlišit. To potvrzují i terénní výzkumy Uherka a Nováka (2002), kdy se deklarované romství objevilo v případě, ţe tím aktéři chtěli dosáhnout svých cílů, nebo pociťují křivdu či znevýhodnění proto, ţe jsou zařazeni mezi Romy. Autoři hovoří o situaci v totalitním světě, kdy Romové sami sebe neprezentovali jako skupinu, ale byli manipulováni elitami. Uherek a Novák (2002) uvádějí, ţe Romové se aţ na výjimky nevnímají jako celek. Důvodem je fakt, ţe Romové jako skupina jsou sociálně konstruováni dominantními národy nebo romskými elitami, aby bylo snadnější zastupovat zájmy jinak tolik diferenciované skupiny Romů. Romství je tedy označení pro celou řadu migračních skupin pocházejících z Indie. V jiţ zmíněném Sčítání lidu, domů a bytů často dochází k situaci, kdy počet lidí hlásících se k romské národnosti neodpovídá představě o reálném počtu Romův České republice. Důvodem neuvádění romské národnosti v SLDB, neutváření si etnických reprezentantů v politické sféře, nesdílení skupinové identity Romů, je fakt, ţe Romové jakoţto skupina sociálně vykonstruovaná majoritou nebo romskou elitou pro praktické politické účely, jsou označení pro mnoho různých skupin, rozlišujících se jazykem, kulturou, zvyky, způsobem bydlení i obţivy, celkovým způsobem ţivota a odlišnými zájmy (Uherek, Novák 2002; Hirt 2004). Proto v práci nepouţívám pojem romská komunita. Pojem komunita v souvislosti s Romy odmítá také Hirt: Populace, k nimţ má výraz romská komunita referovat, jsou totiţ v drtivé většině primárně organizovány podle jiných společenských vzorců, neţ poskytuje etnický princip ( ), a navíc ( ) netvoří jednotné, vnitřně strukturované společenství schopné kolektivní (zájmové či politické) akce přesahující rámec 14

15 širší příbuzenské skupiny, ale nesourodý konglomerát jednotlivců či rodin, které se navzájem výrazně liší z hlediska socioekonomické situovanosti i kulturní a jazykové výbavy. (Hirt 2004: 83) Identitu Roma nebo Cikána si však značná část romské populace internalizovala (Hirt 2004), a to nejspíš kvůli pocitu, jak ho popisuje Bauman, pocitu rozkolísanosti existence, její,manipulovatelnosti, z pocitu,nedourčenosti, neurčitosti a nedefinitivnosti všech forem, jeţ přijala (1995: 27), coţ je důsledek mnoha sociálně-historických událostí a současných sociálně-politických tlaků západní společnosti. Pojmy Romové, Romství jsou tedy spíše kategorií neţ označením etnické solidární skupiny nebo etnické komunity, a jako k takovým k nim v celé práci přistupuji. Zároveň je však zapotřebí zmínit jednu z Gellnerových teorií, a to, ţe kaţdý národ je utvářen v konkrétních podmínkách ideologií nacionalismem, a jako takový je národ nevyhnutelný (Gellner 2003). To by tedy znamenalo, ţe daný stupeň vývoje romské populace postupně vede k opravdovému romskému národu. Tento předpoklad však bude dle mého názoru moţné potvrdit nebo vyvrátit aţ s větším odstupem času a podle toho, jakým směrem se bude romský nacionalismus ubírat Vztah majority a Romů Míra sociální distance Výsledky výzkumu EVS , 1999 a 2008 vypovídají o vysoké míře symbolického vylučování a sociální intolerance Romů (Rabušic 2000). Na otázku, koho by respondent nechtěl mít za sousedy, odpovědělo v roce 1991 více neţ 80 % respondentů, ţe alkoholiky, více neţ 75 % by nechtělo mít za sousedy narkomany, a bezmála 75 % Romy. V roce 1999 se míra netolerance ve všech skupinách sníţila, přesto by respondenti ze 40 % nechtěli za sousedy Romy. Nejnovější výsledky EVS z roku 2008 (Rabušic, Hamanová 2009) ukazují, ţe Romy za sousedy by nechtělo 55 % respondentů. Romové jsou tak čtvrtá odmítaná skupina hned po lidech uţívající drogy, těţkých alkoholicích a lidech s kriminální minulostí. Podle Vašečky (2002) je sociální distance majoritní populace k Romům důsledkem negativního vnímání Romů a převládajícího názoru, ţe většina Romů se nechce přizpůsobit společenským normám. 4 EVS (European Value Study) je rozsáhlý mezinárodní longitudinální výzkum základních lidských hodnot. Poskytuje vhled do myšlenek, přesvědčení, preferencí, postojů, hodnot a názorů občanů po celé Evropě. Jedná se o unikátní výzkumný projekt o tom, jak Evropané přemýšlí o ţivotě, rodině, práci, náboţenství, politice a společnosti. (zdroj: 15

16 Kriglerová (2002b) uvádí, ţe výsledky výzkumů ukazují, ţe na sociálním distanci se podílejí předsudky a stereotypy, protoţe obyvatelé, kteří přichází do kontaktu s Romy, se vyznačují niţší mírou odmítání neţ ti, kteří s Romy ţádné kontakty neudrţují, a čím vyšší je fyzická blízkost Romů a členů majority, tím blíţe jsou si také lidsky. Rabušic ve svém článku konstatuje, ţe sociální odmítání je spojeno s nedůvěrou a zmiňuje, ţe důvěra mezi lidmi je podle některých autorů jedním ze základních momentů fungování demokratických principů ve společnosti, a ţe je charakteristická aţ pro vyspělé moderní demokracie (2000: 74). Dalo by se říci, ţe s tím korespondují i výsledky EVS z let 1991, kdy státy bývalého východního bloku dosahovaly vyššího indexu intolerance, neţ západní státy (ibid.: 70) 5. Rabušic o dva roky později na jiném místě (Katrňák, Rabušic 2002) povaţuje i míru anomie za vliv na sociální distanci Čechů vůči minoritám. Podle výpočtů míra anomie koreluje s mírou intolerance. Lisá (1999) představuje výsledky výzkumného šetření z roku 1995 mezi praţskou mládeţí, kdy bylo zjištěno, ţe téměř osmdesáti procentům respondentů by vadila nebo značně vadila romská rodina v bezprostředním sousedství. Romská rodina tak byla nejvíce odmítanou z rodin různé národnosti nebo rasy. Vašečka upozorňuje, ţe sociálný dištanc vůči Rómom však priamo nevypovedá o napätosti vzťahov medzi majoritou a Rómami v kaţdodennom ţivote. V tomto zmysle sa vzťahy majority a Rómov od roku 1989 prudko zhoršili média čoraz častejšie prinášajú správy o násilných stretoch predstaviteľov majority a Rómov a o kriminálnej činnosti Rómov vyplývajúcej z prudko sa horšiacej sociálnej situácie. (2001: 248) Soužití, vztahy a vnímání problémů Výzkum vztahů a souţití české majority a romské menšiny provedl například Navrátil a kolektiv (Navrátil 2003). Z výzkumů 6 Navrátila a kolektivu vyplývá, ţe 47 % majoritních respondentů a 37 % romských respondentů povaţuje souţití s Romy za problém. Majoritní respondenti nejčastěji (50 %) povaţují za největší problém obtěţující chování Romů, romští respondenti projevy nepřátelství ze strany Čechů, rasismus a nenávist (56 %). V obou skupinách respondentů jsou za jednu z příčin problémů uvedeny také odlišné zvyklosti respondentů z majority to uvedlo 25% a respondentů z romské minority 22 % (Šimíková, Bučková, Smékal 2003). 5 Česká republika a Slovensko se ze všech zkoumaných států v roce 1991 stavěli k Romům nejodmítavěji. 6 Výzkum byl proveden dotazníkovým šetřením v deseti lokalitách České republiky. 16

17 Kriglerová (2002b) rovněţ rozebírá, ţe Romové, ačkoli častěji přicházejí do konfliktu s majoritou, jsou ve vzájemném vztahu spokojenější. Z výsledků výzkumů vyšlo také najevo, ţe Romové se setkávají s násilím nebo hrozbami ze strany majority častěji, neţ majorita od Romů. Stejně jako má různé názory majorita a Romové na společné souţití, má různé názory také na řešení souţití. Podle 80 % romských respondentů, ale pouze 15 % respondentů z majority by majorita měla dělat víc. Ţe by se Romové měli sami snaţit, odpovědělo téměř 98% respondentů z majority, a 85 % Romů. Ve většině se shodli v názoru, ţe je potřeba vzájemného porozumění (Romové 96 %, majorita 92 %), a naopak málo respondentů z obou skupin má názor, ţe by měli Romové odejít z České republiky nebo ţít odděleně (Šimíková, Bučková, Smékal 2003) Vliv předsudků na vnímání Romů Výsledky potvrzují vliv předsudků a stereotypů na vytváření všeobecného obrazu Romů. Výzkumy přinesly tato poznání: v českém prostředí členové majority typicky za negativní vlastnosti Romů povaţují agresivitu a kriminální chování a nepřizpůsobivost. Za pozitivní nebo neutrální zase soudrţnost a umělecký talent (Krigelová 2002a: 130, Šimíková, Bučková, Smékal 2003: 123). Stejně jako připsané typické vlastnosti, i hodnoty jsou oběma stranami ovlivněny předsudky a stereotypy. Šimíková, Bučková, Smékal rozebírají, ţe podle respondentů z majority je pro Romy v ţivotě nejdůleţitější rodina a komunita, dále materiální hodnoty a sociální jistoty, příjemný a pohodlný ţivot, rovnoprávnost a humanitní ideály, a přiţivovat se na společnosti. Romové odpovídali, ţe je pro ně nejdůleţitější rodina a komunita, zdraví, rovnoprávnost a humanitní ideály, materiální hodnoty a sociální jistoty, práce, a příjemný a pohodlný ţivot. Podle Romů jsou pro příslušníky majority nejdůleţitější materiální hodnoty, rodina, práce a kariéra, humanitní ideály, a odmítání jiných a povyšování se. Z výsledků tedy vyplývá, ţe majorita vnímá Romy především jako na rodinu orientované společenství a romští spoluobčané reflektují výkonovou orientaci majoritních sousedů (2003: 122). Lisá také reflektuje vliv předsudků na utváření všeobecného negativního obrazu Romů: V případě Romů se automaticky předpokládá, ţe jsou nebezpeční, a tento předsudek majorita nepovaţuje za nutné ani ověřovat, ani případně měnit. ( ) Kdyţ totiţ někdy náhodně ( ) dojde k nezvratnému důkazu, ţe konkrétní podezíraný jedinec je bezúhonný, ba dokonce eticky na výši, má tento člen většinové společnosti tendenci povaţovat toto zjištění za čestnou výjimku, zatímco individuální romské selhání povaţuje za potvrzení předsudku a jeho správné vztaţení na celek. (Lisá 1999: 439) 17

18 Postoje majority k Romům Výsledky sociálních výzkumů mají sice určitou vypovídající hodnotu, ale stále mohou být ovlivněny snahou respondentů odpovídat na otázky tak, jak povaţují za nejvhodnější, nebo jak se od nich očekává. Všeobecný postoj majority k Romům, jak jej popsala Lisá (1999), ilustrující názory a postoje majority, s nimiţ se setkáváme v kaţdodenním ţivotě při kaţdodenních sociálních interakcích a v sociální praxi, dokládám v Příloze 2. Všeobecně jsou Romové pojímání jako odlišná skupina lidí, se kterou jsou všeobecně negativní zkušenosti, a od které je třeba udrţovat preventivní distanci Tradiční kultura, hodnoty a život Romů z perspektivy sociálních vědců Historie a kontext Postavení kaţdého jednotlivce vţdy souvisí s předchozími zkušenostmi a historickým vývojem, takţe zkoumání současného postavení Romů v České republice vyţaduje mimo jiné také velmi stručný vhled do historie (podle Jurová 2002a; Tkáčová 2002; Kollárová 2002, Jurová 2002b). Předky Romů byli původní obyvatelé Indie Dómové. Ti však byli indoevropskými dobyvateli pobiti nebo zatlačeni na okrajové části Indie a na nejniţší příčky společenské hierarchie. To vedlo k situaci, ţe si Dómové neměli jak obstarávat základní ţivotní potřeby, a v 10. století pod nátlakem Osmanské říše následovalo jejich putování směrem na Balkánský poloostrov. V době etnicky heterogenního Uherska se Romové do majoritní společnosti začleňovali bez problémů, avšak o pět století později, kdy byli Romové zařazováni do vojsk, a tak se dostali v Evropě západněji, míra tolerance obyvatel klesala, coţ vedlo k pronásledování Romů (Jurová 2002). To bylo později v době osvícení důvodem k zavedení regulačních opatření Marie Terezie a Josefa II. Ta vedla na Slovensku k posílání nechtěného obyvatelstva za hranice, v českých zemích však bylo na základě diskriminačních opatření toto obyvatelstvo vyvraţďováno, coţ je také vysvětlením toho, proč bylo Romů v té době na českém území nepoměrně méně neţ na slovenském. Opatření Marie Terezie Josefa II. Měla vést k co nejrychlejší asimilaci Romů (z dnešního pohledu to byla násilná asimilační opatření) (Tkáčová 2002). Výnos o kočovných Cigánech z roku 1888 byl v období I. Československé republiky nejvýznamnější právní normou vztahující se na Romy, platnou aţ do roku Tento výnos vykazoval všechny Romy na okraj společnosti. V době hospodářské krize se chudoba a vyloučení Romů ještě prohlubovalo, čímţ se zhoršovaly také vztahy s majoritní populací. 18

19 Výsledkem byl první protiromský zákon ČSR, Zákon o potulných Cigánech, mající silně represivní a diskriminační charakter. V období druhé světové války na Slovensku docházelo ke koncentraci Romů do pracovních táborů, coţ vedlo k dalšímu sníţení kvality ţivota Romů (Kollárová 2002). Navíc nacistickou genocidu přeţilo na dnešním území České republiky asi 600 původních obyvatel romského etnika (Krištof 2006: 165). Podle Jurové (J2002b) Romové v průběhu let 1945 aţ 1989 nikdy nebyli skutečně rovnoprávnými občany státu. Poválečný sociální vývoj na Slovensku vedl k rozkladu kulturních, morálních a etických hodnot Romů předávané kdysi z generace na generaci. Poválečná situace Romů na Slovensku vedla po roce 1945 k masivním migračním vlnám do Čech. Na počátku 50. let byl vznesen poţadavek na celostátní řešení otázek romského etnika. Řešením měla být na jednu stranu podpora národnostního rozvoje Romů, na stranu druhou paternalismus a ochrana a odstraňování cikánské zaostalosti. Koncem 50. let uţ byla praxí násilná asimilační politika, vyznačující se stěhováním Romů do měst, kde nemohli najít práci, zpřetrháním rodino-rodových vazeb, ideologizací a zpolitizováním ţivota, coţ se stalo nástrojem manipulování Romy. Státní znárodňování způsobilo, ţe byla Romům odebrána moţnost specifické formy obţivy, či typické drobné podnikání. V roce 1956 došlo kvůli stále sloţitější situaci na východě Slovenska k násilnému rozptylu nebo odsunu Romů z měst, kde jich bylo nejvíce, ničení osad a chatrčí. Stát v té době poskytl Romům velkou materiální pomoc, coţ spolu se špatnou státní politikou zapříčinilo u části Romů posilnění tendence zneuţívat státní pomoc. Snaha národních výborů urychleně se zbavit Romů vedla k manipulovanie a odosielanie rómských rodín do Čiech často pod tlakom a bez akejkoľvek prípravy a zabezpečenia, nepremyslenýa rýchly výkup chatrčí bez dostatočnóho mnoţstva bytov při zneuţívaní predpisov o výkupe a obohacovaní sa, odmietavé postoje českých okresov a odosielanie rómskych rodín späť na Slovensko (Jurová 2002b: 65). To potvrzuje i Jurásková (2004): podle ní docházelo v 60. letech donucovací metodou k vystěhovávání Romů do Čech, kde jich bylo méně. Obce ve východním Slovensku, kde byla vysoká koncentrace Romů, byly likvidovány. Aby Romové věděli, ţe se z Čech uţ nemají kam vrátit, pálili se před jejich zraky jejich obydlí a srovnávali se zemí. Romové pak v Čechách zaţívali kulturní šok, kdyţ byli násilím přestěhováni do velkých měst, panelových domů. Najednou se ocitli v anonymním prostředí, v sousedství s Romy z jiných rodin nebo lokalit, v bytě, za který bylo třeba platit nájem, byla tam elektřina, vodovod, splachovací záchod, na coţ však nebyli ze svých osad zvyklí. Výsledkem těchto událostí pak byly zdevastované byty a z pohledu majority neakceptovatelné chování. Davidová (2000) uvádí, ţe právě extremní případy přecenění kulturního způsobu bydlení, kdy došlo 19

20 aţ k zničení bytu, jsou pak často zveličovány a zobecňovány, a jako takové pak přijímány majoritou. Co se poplatků za bydlení v městských bytech týče, pro většinu Romů to bylo něco zcela nového, protoţe v původním prostředí se s ničím podobným nesetkali, a mnozí z nich nebyli zvyklí ani na peníze jako zprostředkujícího činitele. Výsledný efekt této koncepce byl však velmi slabý, a tato politika zapříčinila vyostřování rozporů, narušení tradičních sociálních norem a rodinných vztahů Romů, a rostl sociální distanc majoritního obyvatelstva vůči Romům (Jurová 2002b, Jurásková 2004). Výše popsané přesuny v bydlení vedly ke změnám v ţivotním stylu Romů. V 70. letech měla většina romských rodin dobře zařízený byt, spoustu elektroniky, a měnil se také způsob zábavy a trávení volného času (Davidová 2000). Říčan (1998) dokonce uvádí, ţe skok od socialistického reţimu v roce 1989, který zapříčinil u romské populace etické a duchovní vakuum, u nich způsobil konzumní mentalitu vedoucí často aţ ke zneuţívání alkoholu, drog či gamblerství, coţ vede k jejich fyzické, ekonomické, psychické a morální devastaci Hodnoty Romů Šimíková, Bučková, Smékal (2003) popisují, ţe bezmála 44 % respondentů uvedlo jako nejdůleţitější hodnotu pro Roma rodinu, komunitu, dále zdraví uvedlo necelých 15 %, rovnoprávnost a humanitní ideály téměř 14 %, materiální hodnoty a sociální jistoty 12,5 %. Z výsledků vyplývá, ţe v romské kultuře převaţují kolektivní hodnoty. Ty se vyznačují tím, ţe děti jsou vychovávány k naplňování přání nejbliţších; sebeprosazení na úkor rodiny je hodnoceno negativně a můţe vést aţ k vyloučení z rodiny nebo komunity; od jedince se neočekává, ţe si se všemi problémy poradí sám, ale naopak můţe očekávat pomoc od ostatních. Romské matky se zajímají zejména o to, jak se jejich děti cítí, co chtějí nebo nechtějí, a snaţí se co nejlépe naplnit jejich aktuální potřeby. Pro majoritní populaci je jedna z hlavních hodnot uplatnění na trhu práce, pro které je nezbytné vzdělání. V době reálného socialismu tomu však bylo jinak vzdělání nebylo hlavní cestou k získání dobrého zaměstnání, ale byly to především kontakty a loajalita s reţimem. Po roce 1989, kdy se otevřel trh, se příslušníci majority začali okamţitě zapojovat do vzdělávacího procesu, aby se mohli uplatnit. Romové však dodnes tuto potřebu nemají, vzdělání je individuální činností vedoucí ke vzdálení se od rodiny. Za socialismu ho navíc nebylo potřeba. Majorita se však po roce 1989 rychleji vzpamatovala, ţe vzdělání je hlavním předpokladem pro uplatnění na trhu práce. Romové však dodnes povaţují za nejdůleţitější a dostačující dosáhnutí učňovského vzdělání (Kriglerová 2002a). 20

Možnosti a východiska intervence v SVL PhDr. Arnošt Smolík, Ph.D. Mgr. Zdeněk Svoboda, Ph.D.

Možnosti a východiska intervence v SVL PhDr. Arnošt Smolík, Ph.D. Mgr. Zdeněk Svoboda, Ph.D. Možnosti a východiska intervence v SVL PhDr. Arnošt Smolík, Ph.D. Mgr. Zdeněk Svoboda, Ph.D. Krajský úřad Ústeckého kraje, krajská konference Sociální nerovnost Každá společnost se vyznačuje sociálním

Více

Kvalita a udrţitelnost ţivota jako kritérium vizí a strategií

Kvalita a udrţitelnost ţivota jako kritérium vizí a strategií Kvalita a udrţitelnost ţivota jako kritérium vizí a strategií Martin Potůček CESES FSV UK Praha, Česká republika http://martinpotucek.cz, http://ceses.cuni.cz Beseda Společnosti pro trvale udrţitelný ţivot

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny (dálkové studium) TÉMATA

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny (dálkové studium) TÉMATA PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět Obor vzdělání: Kód oboru: Školní rok: 2013/2014 Třída: DS5 ROMISTIKA Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny (dálkové studium)

Více

Úvod do sociální politiky

Úvod do sociální politiky Úvod do sociální politiky Bakalářské studium Vyučující:..... Ing. Jan Mertl, Ph.D. Typ studijního předmětu:.. povinný Doporučený roč./sem... bakalářský Rozsah studijního předmětu:.. 2+0+0 (PS) 8 (KS) Způsob

Více

Multikulturní ošetřovatelství 1

Multikulturní ošetřovatelství 1 Multikulturní ošetřovatelství 1 Studijní opora Mgr. Kateřina Mařanová Liberec 2014 1 Cíle předmětu Cílem předmětu je porozumět pojmům etnicita, kultura, duchovno, víra, náboženství, poznat základní charakteristiky

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Sociální činnost pro národnostní menšiny TÉMATA

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Sociální činnost pro národnostní menšiny TÉMATA PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Obor vzdělání: Sociální činnost pro národnostní menšiny Kód oboru: 75-41-M/01 Školní rok: 2014/2015 Třída: SČ4A

Více

Prof o esn s í n e tické k k o k d o e d xy Přednáška

Prof o esn s í n e tické k k o k d o e d xy Přednáška Profesní etické kodexy Přednáška 5.4. 2009 Úvod Etický kodex je jednou z charakteristik, které patří k jakékoli profesi Diskuse: splňuje sociální práce základní charakteristiky profese? Charakteristika

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Subkultury mládeže Kultura specifický lidský způsob organizace, uskutečňování a rozvoj činnosti, který je zpředmětněný (objektivizovaný) v materiálních i nemateriálních výsledcích

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

Úvod do teorií a metod sociální práce. Co je sociální práce a proč potřebuje teoretická východiska? Navrátil, Kříčková

Úvod do teorií a metod sociální práce. Co je sociální práce a proč potřebuje teoretická východiska? Navrátil, Kříčková Úvod do teorií a metod sociální práce Co je sociální práce a proč potřebuje teoretická východiska? Navrátil, Kříčková Vznik sociální práce Sociální práce, tak jak ji chápeme dnes, se vyvinula zejména v

Více

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI ZDRAVÉHO ŢIVOTNÍHO STYLU SEMINÁŘ POŘÁDÁ: REGIONÁLNÍ KONZULTAČNÍ CENTRUM PRO ÚSTECKÝ KRAJ: LEKTOR SEMINÁŘE: MGR. BC. ANNA HRUBÁ GARANT SEMINÁŘE: ING. MICHAELA ROZBOROVÁ Obsah

Více

Gender. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Gender. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gender MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 2 Název materiálu: Gender Ročník: 3. Identifikace

Více

Sociální pedagogika. Úvod

Sociální pedagogika. Úvod Sociální pedagogika Úvod Mladý vědní obor, definice je stále nejednotná U nás je považován za zakladatele Gustav Adolf Lindner (1828 1987) Vyzvedal společenské poslání výchovy výchova pro život společenský,

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

Majority a minority ve společnosti

Majority a minority ve společnosti STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje Majority a minority ve společnosti VY_32_ INOVACE _06_113 Projekt MŠMT Název projektu

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

děti bez výraznějších problémů v chování (preventivní aktivity a opatření, eliminace ohrožujících podmínek)

děti bez výraznějších problémů v chování (preventivní aktivity a opatření, eliminace ohrožujících podmínek) děti bez výraznějších problémů v chování (preventivní aktivity a opatření, eliminace ohrožujících podmínek) děti v riziku (prevence, diagnostika, poradenství) děti s problémy v chování (zejm. intervence,

Více

Člověk a příroda - Zeměpis 7.ročník

Člověk a příroda - Zeměpis 7.ročník rozlišuje zásadní přírodní a společenské atributy jako kritéria pro vymezení, ohraničení a lokalizaci regionů světa lokalizuje na mapách světadíly, oceány a makroregiony světa podle zvolených kritérií,

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA POSILOVÁNÍ STEREOTYPŮ NEBO OSOBNOSTNÍ ROZVOJ?

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA POSILOVÁNÍ STEREOTYPŮ NEBO OSOBNOSTNÍ ROZVOJ? MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA POSILOVÁNÍ STEREOTYPŮ NEBO OSOBNOSTNÍ ROZVOJ? Jana Havlíčková 10. 12. 2013 Co se mi vybaví pod pojmem MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA? Definice edukační činnost zaměřená na to, aby učila lidi

Více

Politická socializace

Politická socializace Politická socializace Charakteristika politické socializace Teorie politické socializace Psychologické teorie Stádia morálního usuzování Vzdělávání a politická socializace Charakteristika politické socializace

Více

Životní svět jako fenomenologický a sociologický problém

Životní svět jako fenomenologický a sociologický problém A Životní svět jako fenomenologický a sociologický problém 1 Životní svět 1.1 Životní svět jako svět přirozeného postoje (domov a cizota) 1.2 Zásoba vědění 1.3 Významy v životním světě a systémy relevance

Více

Sociální skupiny. Sociální kategorie a sociální agregáty. Sociální skupiny. Socializace ze sociologického hlediska. Hodnoty a normy.

Sociální skupiny. Sociální kategorie a sociální agregáty. Sociální skupiny. Socializace ze sociologického hlediska. Hodnoty a normy. Sociální skupiny Sociální kategorie a sociální agregáty. Sociální skupiny. Socializace ze sociologického hlediska. Hodnoty a normy. PSS9új 1 Sociální kategorie seskupení většího počtu osob, které mají

Více

Komunitní práce a inkluze Romů

Komunitní práce a inkluze Romů Komunitní práce a inkluze Romů L E I DA S C H U R I N G A Předmluva Klíč k úspěchu v rozvoji romských komunit a jejich začlenění do většinové společnosti spočívá v jejich aktivní účasti a předpokladu,

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sociologie

Více

Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti. Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR

Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti. Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR Násilí z nenávisti Jednání motivované předsudky nebo nenávistí namířené proti osobě, skupinám, jejich

Více

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PRO PORADENSKOU PRAXI NENÍ NIC PRAKTIČTĚJŠÍHO NEŢ DOBRÁ TEORIE Proto odborná výuka poradců má obsahovat především teoretické principy, na jejichţ základě lze

Více

Děti migrantů v monokulturní zemi. Gergõ Pulay

Děti migrantů v monokulturní zemi. Gergõ Pulay Leden 2007 Děti migrantů v monokulturní zemi Gergõ Pulay Recenze na jednu z nejzajímavějších knih, která v poslední době vyšla v Maďarsku o migraci. Zabývá se druhou generací migrantů v Maďarsku. Recenze

Více

Téma č.10: Podmínky školní TV, bezpečnost v TV

Téma č.10: Podmínky školní TV, bezpečnost v TV Téma č.10: Podmínky školní TV, bezpečnost v TV Nejvíc problémů si děláme tím, že počítáme s příznivými podmínkami svého okolí. Čekejme raději horší podmínky a když budou dobré, tak nás to mile překvapí.

Více

Veřejnost o výzkumech veřejného mínění Gabriela Šamanová

Veřejnost o výzkumech veřejného mínění Gabriela Šamanová Veřejnost o výzkumech veřejného mínění Gabriela Šamanová Nahlížení pojmu veřejnost prošlo složitým historickým vývojem. Velmi zjednodušeně řečeno z původního významu veřejnosti jako společenské elity složené

Více

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem předmětu je kultivování historického

Více

Co je politický extremismus? ANTITEZE k demokratickému ústavnímu státu --> označení antidemokratických názorů a činností (podle: Backes a Jesse)

Co je politický extremismus? ANTITEZE k demokratickému ústavnímu státu --> označení antidemokratických názorů a činností (podle: Backes a Jesse) Mgr. et Mgr. Petra Vejvodová Fakulta sociálních studií seminář Politický extremis mus - Masarykova univerzita jsme na něj připraveni? vejvodov@fss.muni.cz CEVRO Institut, 26.4. 2012 Co je politický extremismus?

Více

POLITICKÝ PROCES NA LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI

POLITICKÝ PROCES NA LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI POLITICKÝ PROCES NA LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI Úskalí zkoumání lokálního a regionálního politického života mechanické přenášení poznatků z národní úrovně na úroveň regionální a lokální předčasné zobecňování

Více

6.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd

6.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd 6.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd Obecné cíle výuky ZSV Předmět a výuka ZSV je koncipována tak, aby žáky vedla k pochopení dění ve světě. Žáci se učí respektovat společenskou skutečnost,

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

SPOLEČNOST TADY A TEĎ, o.p.s.

SPOLEČNOST TADY A TEĎ, o.p.s. SPOLEČNOST TADY A TEĎ, o.p.s. Úvod do sociálního vyloučení, poskytované služby Tereza Dvořáková a Jakub Chabr 9. 11. 2016, Plzeň Cílové skupiny organizace Rodiny i jednotlivci. Chudí, nízkokvalifikovaní,

Více

Vzdělávací potřeby dospělých v České republice

Vzdělávací potřeby dospělých v České republice Vzdělávací potřeby dospělých v České republice Milada Rabušicová,, Ladislav Rabušic,, KláraK Šeďová, Petr Novotný Ústav pedagogických věd, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno (http://www.phil.muni.cz/ped/)

Více

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života Ročník: Prima RODINNÝ ŽIVOT nahrazuje agresivní a pasivní chování chováním asertivním, neagresivním způsobem s porozuměním pro potřeby druhých a přiměřeně situaci identifikuje se s pozitivními prosociálními

Více

Rezidenční segregace: příčiny, důsledky a možnosti prevence Luděk Sýkora

Rezidenční segregace: příčiny, důsledky a možnosti prevence Luděk Sýkora Rezidenční segregace: příčiny, důsledky a možnosti prevence Luděk Sýkora Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Centrum pro výzkum měst a regionů

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI VZDĚLÁVÁNÍ A ROZVOJ ZAMĚSTNANCŮ VE SPOLEČNOSTI TESCO STORES ČR A. S.

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI VZDĚLÁVÁNÍ A ROZVOJ ZAMĚSTNANCŮ VE SPOLEČNOSTI TESCO STORES ČR A. S. UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Filozofická fakulta Katedra sociologie a andragogiky Bc. Radka Tobišková VZDĚLÁVÁNÍ A ROZVOJ ZAMĚSTNANCŮ VE SPOLEČNOSTI TESCO STORES ČR A. S. (The education and development

Více

Závěrečná zpráva Akreditační komise o hodnocení Evropského polytechnického institutu, s.r.o., Kunovice

Závěrečná zpráva Akreditační komise o hodnocení Evropského polytechnického institutu, s.r.o., Kunovice Závěrečná zpráva Akreditační komise o hodnocení Evropského polytechnického institutu, s.r.o., Kunovice červen 2012 Úvod Akreditační komise (dále jen AK) rozhodla na svém zasedání č. 3/2010 ve dnech 21.

Více

Andragogika Podklady do školy

Andragogika Podklady do školy Andragogika Podklady do školy 1 Vzdělávání dospělých 1.1 Důvody ke vzdělávání dospělých Vzdělávání dospělých, i přes významný pokrok, stále zaostává za potřebami ekonomik jednotlivých států. Oblast vzdělávání

Více

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Práce se skupinou Mgr. Monika Havlíčková Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Sociální skupina je sociologický pojem označující sociální útvar, o němž platí: 1. je tvořen

Více

Okruhy témat disertačních prací DSP Etnologie

Okruhy témat disertačních prací DSP Etnologie Okruhy témat disertačních prací DSP Etnologie Okruhy témat disertačních prací navrhuje oborová rada, která je předkládá ke schválení vědecké radě fakulty. Navrţeny a vědeckou radou schváleny byly tyto

Více

Vzdělávání pracovníků veřejné správy o problematice osob se zdravotním postižením a zdravotního postižení

Vzdělávání pracovníků veřejné správy o problematice osob se zdravotním postižením a zdravotního postižení Vzdělávání pracovníků veřejné správy o problematice osob se zdravotním postižením a zdravotního postižení 1. Úvod Podle Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky,

Více

Přehled základních právních forem podnikání podává tato grafika: Právní formy podnikání. k.s. s.r.o. a.s.

Přehled základních právních forem podnikání podává tato grafika: Právní formy podnikání. k.s. s.r.o. a.s. PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ Právní formy podnikání - přehled Podrobné cíle učení: Umět vysvětlit, proč existují různé právní formy podnikání. Podnikání se vţdy uskutečňuje v určité právní formě. Chce-li někdo

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Význam vzdělávání z pohledu romských žáků devátých tříd v okrese Jeseník

CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Význam vzdělávání z pohledu romských žáků devátých tříd v okrese Jeseník CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc Absolventská práce Význam vzdělávání z pohledu romských žáků devátých tříd v okrese Jeseník Andrea Beňaková Vedoucí práce: Mgr. Richard Kořínek Olomouc 2015

Více

Test pro přijímací řízení do magisterského navazujícího studia modul ekonomika řízení lidských zdrojů Varianta - B -

Test pro přijímací řízení do magisterského navazujícího studia modul ekonomika řízení lidských zdrojů Varianta - B - 1. Kdo se podílí na řízení v organizaci: a) personalisté, vrcholový management, liniový management b) vrcholový management, liniový management, personální agentura c) úřad práce, personalisté, vrcholový

Více

Sociologie Etnické menšiny, problematika interetnického soužití: předsudky, diskriminace, integrace. Mgr. Petra Klvačová, PhD. 27. 2.

Sociologie Etnické menšiny, problematika interetnického soužití: předsudky, diskriminace, integrace. Mgr. Petra Klvačová, PhD. 27. 2. Sociologie Etnické menšiny, problematika interetnického soužití: předsudky, diskriminace, integrace Mgr. Petra Klvačová, PhD. 27. 2. 2014 Etnicita (Giddens 1999) kulturní praktiky a názory určité skupiny

Více

Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra sociologie a andragogiky. Hana Fuglíková. Bakalářská diplomová práce

Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra sociologie a andragogiky. Hana Fuglíková. Bakalářská diplomová práce Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra sociologie a andragogiky Hana Fuglíková Bakalářská diplomová práce Poradenstvím k návratu uchazeče o zaměstnání ve věku nad 50 let na trh práce

Více

A B C D E F. Člověk v rytmu času - cyklus přírody ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI. Rodina, typy rodiny, příbuzenské vztahy rovné postavení mužů a žen

A B C D E F. Člověk v rytmu času - cyklus přírody ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI. Rodina, typy rodiny, příbuzenské vztahy rovné postavení mužů a žen A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost 2 Vzdělávací obor: Výchova k občanství 3 Ročník: 6. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence) Výstupy Učivo Průřezová témata mezipředmětové vztahy Evaluace

Více

ZŠ Ostrožská Nová Ves. Gymnázium Romaina Rollanda Drážďany

ZŠ Ostrožská Nová Ves. Gymnázium Romaina Rollanda Drážďany VÝMĚNNÝ POBYT ŽÁKŮ ZŠ Ostrožská Nová Ves a Gymnázium Romaina Rollanda Drážďany 13. 21. března 2014 Být jiný neznamená být špatný. Nebojme se jinakosti, zahoďme předsudky, pojďme poznat sebe a svět okolo

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

PŘEDMLUVA...2 I.. ÚVOD.DO.PROBLEMATIKY...3

PŘEDMLUVA...2 I.. ÚVOD.DO.PROBLEMATIKY...3 Strategie integrace romské komunity Moravskoslezského kraje na období 2006-2009 Obsah PŘEDMLUVA...2 I. ÚVOD DO PROBLEMATIKY...3 1. VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ...3 2. ZÁMĚR STRATEGIE...5 II. ANALYTICKÁ ČÁST...6

Více

Sociální vyloučení, chudoba. PhDr. Eva Křížová, PhD.

Sociální vyloučení, chudoba. PhDr. Eva Křížová, PhD. Sociální vyloučení, chudoba PhDr. Eva Křížová, PhD. Souvisí s hierarchizací společnosti Na výše (lépe) a níže (húř) postavené Tradičně: urození, privilegovaní, lepší lidi, študovaní Pojem vyloučení vyjadřuje

Více

MIRO THAN ODOJ, KAJ MIRE NIPI. MÉ MÍSTO JE TAM, KDE JSOU MOJI LIDÉ. Romové pocházejí z indického subkontinentu. Neví se s jistotou, proč započali putování z Indie do Evropy. V průběhu staletí se přes útisk

Více

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ CZ.1.07/1.3.02/04.0014 Úvodní odborná konference projektu 12. října 2011 PERSPEKTIVY INOVACÍ A ALTERNATIVNÍCH METOD V PRAXI MATEŘSKÝCH

Více

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta sociálních studií Katedra politologie Lukáš Visingr (UČO 60659) Bezpečnostní a strategická studia Politologie Bakalářské studium Imatrikulační ročník 2005 Weberův přístup

Více

Psychologie a sociologie 2

Psychologie a sociologie 2 Psychologie a sociologie 2 Řeč a myšlení. : Sociální pozice, sociální status, sociální role. Gender. Kulturní odlišnosti: kolektivismus vs. Individualismus. 1 Vývoj jazyka Věk 1 2 měsíce vrnění 4 měsíce

Více

Psychologie a sociologie 2

Psychologie a sociologie 2 Psychologie a sociologie 2 Řeč a myšlení. : Sociální pozice, sociální status, sociální role. Gender. Kulturní odlišnosti: kolektivismus vs. Individualismus. PSS2új 1 Vývojové teorie jazyka Jazyk se vyvíjí

Více

OBČANSTVÍ A NÁRODNOST. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová.

OBČANSTVÍ A NÁRODNOST. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. OBČANSTVÍ A NÁRODNOST Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. OBČANSTVÍ (STÁTNÍ PŘÍSLUŠNOST) = plnoprávné členství jedince v daném státu v demokratickém

Více

Kvalita života / Quality of life. Mgr. Nina Dvořáková KSGRR 2010 Komunitní studie lokalit

Kvalita života / Quality of life. Mgr. Nina Dvořáková KSGRR 2010 Komunitní studie lokalit Kvalita života / Quality of life Mgr. Nina Dvořáková KSGRR 2010 Komunitní studie lokalit KVALITA ŽIVOTA - synonyma Livability Well-being Sustainability Life satisfaction 2 Definice kvality života I Koncept

Více

SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ. Mgr. Martina Habrová

SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ. Mgr. Martina Habrová SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Mgr. Martina Habrová SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Segregace, integrace, inkluze, heterogenita, mnohočetná identita Důvody pro implementaci inkluzivního vzdělávání, základní principy, právní

Více

Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19

Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19 Obsah Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19 KAPITOLA I: Pojem, předmět a úkoly kriminologie... 21 1 Pojem a předmět kriminologie... 21 2 Základní

Více

Sociologie II. Dr. Křížová, dr. Štastná, dr. Janečková, mgr. Klvačová

Sociologie II. Dr. Křížová, dr. Štastná, dr. Janečková, mgr. Klvačová Sociologie II Dr. Křížová, dr. Štastná, dr. Janečková, mgr. Klvačová Témata LS Sociální vyloučení, chudoba, sociální inkluze a exkluze. Marginalizace. Proměny práce a zaměstnání Identita etnických menšin-

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

NEZAMĚSTNANOST, ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ A SOCIÁLNÍ JISTOTY ANEB V ČEM SE PODOBÁME A V ČEM LIŠÍME

NEZAMĚSTNANOST, ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ A SOCIÁLNÍ JISTOTY ANEB V ČEM SE PODOBÁME A V ČEM LIŠÍME STEM, Středisko empirických výzkumů, Sabinova 3,130 02 Praha 3 IVO, Inštitút pre verejné otázky Baštová 5, 811 03 Bratislava tel.: +420284019100 tel.: +4212544030 ==================================================================

Více

Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí

Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí Výzkum byl realizován na katedře sociální práce v letech 2005-2007, byl dotován z prostředků Ministerstva práce a sociálních věcí ČR

Více

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14. Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského, Dubí 1 Politologie Etymologicky

Více

Vzdělávání dospělých v pracovním a profesním kontextu

Vzdělávání dospělých v pracovním a profesním kontextu Vzdělávání dospělých v pracovním a profesním kontextu ČAPV, České Budějovice, 2007 Mgr. Petr Novotný, Ph.D. Ústav pedagogických věd FF MU v Brně A. Nováka 1 602 00 Brno e-mail: novotny@phil.muni.cz Příspěvek

Více

ÚSTAVNÍ PRÁVO. Ochrana základních práv a svobod. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz

ÚSTAVNÍ PRÁVO. Ochrana základních práv a svobod. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz ÚSTAVNÍ PRÁVO JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz Základní ideové zdroje nutnost ochrany vyplývá z podstaty demokratického státu Listina základních práv a svobod liberalistická a individualistická

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce

Více

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme skutečností. kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání. Samostatné a sebevědomé vystupování a jednání, k efektivní, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci. vztahu k sobě i okolnímu prostředí. Seznamuje

Více

RŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ. Ekonomická situace v ČR se v porovnání se situací před 12 měsíci:

RŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ. Ekonomická situace v ČR se v porovnání se situací před 12 měsíci: INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 03/2005 RŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ Uváděné výsledky vycházejí z rozsáhlého reprezentativních výzkumu STEM uskutečněného ve dnech. 7. března 2005. Na otázky

Více

VĚTŠINA VEŘEJNOSTI SI STÁLE MYSLÍ,

VĚTŠINA VEŘEJNOSTI SI STÁLE MYSLÍ, TISKOVÁ INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 5/12 VYDÁNO DNE 7. 6. 12 VĚTŠINA VEŘEJNOSTI SI STÁLE MYSLÍ, ŢE DÁVKY V NEZAMĚSTNANOSTI BY MĚLY BÝT TAKOVÉ, ABY LIDÉ NEZTRÁCELI MOTIVACI HLEDAT SI PRÁCI. Více neţ

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci. o sociální situaci Romů a zlepšení jejich přístupu na pracovní trh v EU (2008/2137(INI))

EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci. o sociální situaci Romů a zlepšení jejich přístupu na pracovní trh v EU (2008/2137(INI)) EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 2009 Výbor pro zaměstnanost a sociální věci 2008/2137(INI) 17. 9. 2008 NÁVRH ZPRÁVY o sociální situaci Romů a zlepšení jejich přístupu na pracovní trh v EU (2008/2137(INI)) Výbor

Více

Témata k maturitní zkoušce ve školním roce 2011/2012 pro jarní a podzimní zkušební období

Témata k maturitní zkoušce ve školním roce 2011/2012 pro jarní a podzimní zkušební období Obchodní akademie, Choceň, T. G. Masaryka 1000 Choceň, T. G. Masaryka 1000, PSČ 565 36, oachocen@oa-chocen.cz Příloha č. 5 k č. j.: 57/2011/OA Počet listů dokumentu: 1 Počet listů příloh: 0 Témata k maturitní

Více

SOC119 Úvod do sociologie pro nesociology. Povinné materiály z prezentací

SOC119 Úvod do sociologie pro nesociology. Povinné materiály z prezentací SOC119 Úvod do sociologie pro nesociology Povinné materiály z prezentací Sociologie jako vědecká disciplína SOC119 Úvod do sociologie pro nesociology 29. září 2015 Sociální a sociologický problém Peter

Více

Postoje k transformaci ústavní péče. Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK 33. konference sociální psychiatrie

Postoje k transformaci ústavní péče. Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK 33. konference sociální psychiatrie Postoje k transformaci ústavní péče Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK 33. konference sociální psychiatrie 20.-22.11.2014, Přerov Postoje veřejnosti PŘÍNOS vypovídají o skutečných problémech,

Více

UČEBNÍ OSNOVY. Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk

UČEBNÍ OSNOVY. Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk UČEBNÍ OSNOVY Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk Charakteristika předmětu Vyučovací předmět Německý jazyk přispívá k chápání a objevování skutečností, které

Více

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Základy pedagogiky a sociální pedagogiky 1. Předmět pedagogiky. Systém pedagogických

Více

ZPRÁVA O DOTAZNÍKOVÉM ŠETŘENÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH PO STUDENTSKÝCH VOLBÁCH 2010 jaro David Procházka

ZPRÁVA O DOTAZNÍKOVÉM ŠETŘENÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH PO STUDENTSKÝCH VOLBÁCH 2010 jaro David Procházka ZPRÁVA O DOTAZNÍKOVÉM ŠETŘENÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH PO STUDENTSKÝCH VOLBÁCH 2010 jaro 2010 27. 8. 2010 David Procházka 2 Pozadí výzkumu Společnost Člověk v tísni, o. p. s., pořádala před parlamentními volbami

Více

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Eliminace negativních dopadů profesní adjustace Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Labour vincit omnia Práce pomáhá překonávat všechno. Práce = nezbytná potřeba. Etické krédo: Lidé se zdravotním postižením

Více

Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů

Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů O Vás 1. Dotazník vyplnilo sedm vysokoškolských pedagogů připravujících budoucí učitele cizích jazyků. 2. Šest

Více

KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ PROSTĚJOVĚ. Pracovní skupina pro národnostní menšiny a cizince

KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ PROSTĚJOVĚ. Pracovní skupina pro národnostní menšiny a cizince KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ PROSTĚJOVĚ Pracovní skupina pro národnostní menšiny a cizince CÍLOVÉ SKUPINY Národnostní menšiny = společenství osob, které mají státní občanství ČR a projevují

Více

VÝZKUM PRIORIT V OBLASTECH OBČANSKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ POHLED KNIHOVNÍKŮ A INFORMAČNÍCH PRACOVNÍKŮ. Analytická zpráva

VÝZKUM PRIORIT V OBLASTECH OBČANSKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ POHLED KNIHOVNÍKŮ A INFORMAČNÍCH PRACOVNÍKŮ. Analytická zpráva VÝZKUM PRIORIT V OBLASTECH OBČANSKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ POHLED KNIHOVNÍKŮ A INFORMAČNÍCH PRACOVNÍKŮ Analytická zpráva Analytická zpráva byla vytvořena ve spolupráci Centra občanského vzdělávání Masarykovy univerzity

Více

7. Občanská výchova 81

7. Občanská výchova 81 7. Občanská výchova 81 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Výchova k občanství Vyučovací předmět: Občanská výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obor Občanská výchova

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

eu100 špatnou a vyučenými bez maturity. Například mezi nezaměstnanými (, % dotázaných) hodnotilo 8 % z nich nezaměstnanost jako příliš vysokou, mezi O

eu100 špatnou a vyučenými bez maturity. Například mezi nezaměstnanými (, % dotázaných) hodnotilo 8 % z nich nezaměstnanost jako příliš vysokou, mezi O eu100 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 80 12 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen 201

Více

"SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ KLIENTŮ V KONTEXTU STANDARDŮ KVALITY A PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE" Prezentuje: Mgr. Karel Kosina, AUGUR Consulting

SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ KLIENTŮ V KONTEXTU STANDARDŮ KVALITY A PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE Prezentuje: Mgr. Karel Kosina, AUGUR Consulting "SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ KLIENTŮ V KONTEXTU STANDARDŮ KVALITY A PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE" Prezentuje: Mgr. Karel Kosina, AUGUR Consulting Konference: "Kvalita v sociálních službách" konaná dne 17.3.2015 v rámci

Více

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje OBSAH Úvod................................................ 11 I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika.................... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému....

Více