Simulace povodňových událostí na povodí Modrava 2 různými konceptuálními modely
|
|
- Miloslava Valentová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Simulace povodňových událostí na povodí Modrava 2 různými konceptuálními modely Petr Máca 1, Stanislav Horáček 1, Jirka Pavlásek 1, Paul Torfs 2, Pavel Pech 1 1 Katedra vodního hospodářství a environmentálního modelování, Fakulta životního prostředí, Česká zemědělská univerzita v Praze, Kamýcká 1176, Praha 6 Suchdol 2 Hydrology and Quantitative Water Management Group, Wageningen University, The Netherlands Abstrakt Ze záznamu jedenáctiletého pozorování na malém horském povodí Modrava 2 bylo vybráno 9 povodňových událostí. Tyto události byly v hodinovém časovém kroku simulovány pěti variantami konceptuálních modelů, a to pomocí prostředí pro hydrologické modelování Chimera. Modely, představované soustavami lineárních nádrží, byly vytvořeny na základě znalosti hydrologického chování povodí byly zohledněny poznatky o směrech odtoku, retenčních a infiltračních vlastnostech půd a heterogenitě povodí. Z výsledků vyplývá, že použití hydrologických konceptuálních modelů, které mají složitou strukturu a velký počet parametrů, nepřináší často očekávané výrazné zlepšení výsledků simulací odtokového procesu v porovnání s modely, které jsou založeny na dobrém fyzikálně podloženém předpokladu a mají nižší počet parametrů. Klíčová slova: lineární nádrž, Chimera, doba zdržení, kalibrace, nejistota. Úvod Znalost chování malých povodí během extrémních srážko-odtokových událostí umožňuje posoudit jejich retenční schopnost a význam v rámci odtokového procesu. Konceptuální hydrologické modely se snaží schematizovat odezvu povodí na vstupní srážku pomocí soustavy navzájem propojených nádrží. Vzájemné propojení nádrží je vyjádřeno toky, které jsou řízeny zpravidla kalibrovanými parametry modelu. Mělo by přitom platit, že struktura modelu odpovídá skutečným procesům na povodí. V současné době jsou dostupná obecná softwarová prostředí, která umožňují sestavit celou řadu konceptuálních modelů, např. Rainfall Runoff Modelling Toolkit (Wagener et al., 2004). Cílem tohoto příspěvku bylo srovnat pro malé horské povodí Modrava 2 několik různě složitých konceptuálních modelů, jejichž struktura vychází ze zjištěných vlastností povodí, a posoudit vztah mezi úspěšností modelu a jeho složitostí. Materiál a metody Povodí Modrava 2 Modrava 2 je velmi malé povodí, které leží v Národním parku Šumava na hranici s Bavorskem. Plocha povodí je 0,17 km 2 a nadmořská výška m n. m., expozice je převážně severní. Na povodí jsou od roku 1998 zaznamenávány srážky a průtoky. Podrobný popis charakteristik povodí uvádí Pavlásek et al. (2006). Na povodí byl v roce 2007 proveden pedologický průzkum a v roce 2008 geologický průzkum (Levý, 2008). Na tyto průzkumy navázal hydropedologický průzkum vybraných lokalit (Jačka et Pavlásek, 2010). 297
2 Použitá data Pro simulace byly použity povodňové události vyhodnocené v rámci studie Pavláska (2010). Jedná se o 9 významných povodňových vln, které byly zaznamenány během monitoringu v letech Jako kritérium výběru sloužila velikost kulminačního průtoku 51 l.s -1, což odpovídá specifickému kulminačnímu průtoku 0,3 m 3.s -1.km -2. Všechny vybrané vlny se vyskytly v období bez souvislé sněhové pokrývky. Doby trvání hydrogramu těchto událostí se pohybovaly v rozmezí hodin (průměr 87 h). Objemový odtokový součinitel činil v průměru 0,29 (rozmezí 0,14 0,49), výšky příčinných článek se vyskytovaly v rozmezí mm. Maximální hodinová intenzita srážky byla rovna 73,6 mm. Srážkové úhrny v předchozích 5 dnech, které charakterizují nasycenost povodí, se pohybovaly od 3 do 39 mm (průměrně 19 mm). Prostředí Chimera Konceptuální modely použité k simulaci byly sestaveny v prostředí (frameworku) pro hydrologické modelování Chimera, které bylo vyvinuto na Wageningen University (Torfs et al., 2010). V tomto prostředí je model určen konfigurací a vlastnostmi prvků, z nichž základními jsou nádrže a toky mezi nimi. Jednotlivé prvky mohou být definovány obecně (pomocí matematických výrazů) s minimálními omezeními, a tím toto prostředí umožňuje vytvořit mnoho typů konceptuálních modelů včetně většiny v hydrologii tradičně používaných přístupů. Vlastností odlišující Chimeru od podobných prostředí je analytický výpočet citlivosti výstupů modelu na vstupní parametry (pomocí počítačového algebraického systému), který je využit při kalibraci parametrů robustním lokálním algoritmem Levenberg-Marquardt, pro který je možno nastavit meze parametrů (Goldfarb et Idnani,1983; Horowitz et Afonso, 2002). Pro použití v hydrologii má velký význam možnost definovat prahové chování modelu, jehož řešení je zajištěno speciálním algoritmem zamezujícím numerické nestabilitě výpočtu. Srovnání výsledků různých modelů spočítaných v rámci jediného uceleného prostředí je vhodné díky tomu, že rozdíly mezi modely nejsou způsobeny různým numerickým řešením či použitým kalibračním algoritmem. Chimera je vyvíjena jako otevřený a multiplatformní software. Další vývoj bude zaměřen zejména na implementaci algoritmů pro stanovení nejistoty parametrů a výstupů. Softwarové balíčky, v současnosti připravené ve formě rozšíření pro prostředí R, jsou k dispozici na webových stránkách projektu chimera-hydrology.eu, kde se nachází také dokumentace a množství příkladů. Použité modely Přehled jednotlivých hydrologických modelů je uveden na obrázku 1. Modely byly sestaveny tak, aby reprezentovaly odtokový proces povodí Modrava 2, při jejich přípravě byly využity dosavadní poznatky o hydrologickém chování zkoumaného povodí. HM1: Odtokový proces povodí je rozdělen do pomalé a rychlé odtokové odezvy. Povodí je popsáno jednou nádrží s různými odtokovými otvory a prahovým objemem. Zaznamenané srážky jsou přímým vstupem do nádrže. HM1 vychází ze zaznamenaných hydrogramů, které jednoznačně poukazují na pomalou a rychlou složku odtoku. Tři odtokové otvory nádrže představují pomalou odtokovou odezvu, rychlou odtokovou odezvu a ztráty z příčinného deště. Všechny otvory jsou modelovány lineárně. Otvory pomalé rychlé odezvy jsou umístěny v různé výšce, čímž je vytvořen prahový objem. Byly kalibrovány 4 parametry. 298
3 Obr. 1: Přehled schémat použitých konceptuálních modelů. 299
4 HM2: Odtokový proces povodí je rozdělen opět do pomalé a rychlé odezvy. Hydrologický systém povodí je tvořen 4 nádržemi. Zásobní prostory povodí jsou schematizovány dvěma nádržemi, každá se dvěma odtokovými otvory a jedním prahovým objemem. Zaznamenané srážky jsou přímým vstupem do horní zásobní nádrže. Odtok z každého otvoru je stanoven za použití předpokladu lineární závislosti mezi odtokem a akumulovaným objemem vody v nádrži. Zásobní prostory jsou rozděleny do horní zásobní nádrže a dolní zásobní nádrže. Z horního zásobního prostoru odtéká voda do všech nádrží na základě aktuálně zadrženého objemu vody. Jednotlivé výtokové otvory pomalé a rychlé odezvy jsou od sebe odděleny prahovým objemem. Spodní otvor odvádí vodu do spodní zásobní nádrže. Voda odtékající z horního otvoru je rozdělována do nádrží pomalé a rychlé odezvy podle akumulovaného objemu v nádrži pomalé odezvy. Voda ze spodního otvoru ústí do spodní zásobní nádrže. Spodní zásobní nádrž povodí obsahuje dva výtokové otvory, které jsou umístěny v různé výšce. Spodní výpust představuje ztráty z příčinného deště. Horní odtokový otvor v nádrži částečně přivádí vodu do nádrže pomalé odtokové odezvy a částečně převádí vodu do ztrát. Celkem bylo kalibrováno 10 parametrů. HM3: Model HM3 vychází z geofyzikálního průzkumu, který byl proveden na povodí Modrava 2 v roce Povodí je rozděleno do 4 navzájem propojených nádrží, které reprezentují oblasti povodí s velkým potenciálem pro akumulaci vody. Zaznamenané srážky jsou poměrně rozděleny velikostí plochy připadající ke každé dílčí nádrži a jsou přímým vstupem do nádrží. Spojené nádrže jsou zařazeny do série. Každá nádrž obsahuje spodní výtokový otvor, který odvádí vodu mimo uzávěr povodí, a má konečný objem. Po jejím naplnění je voda převáděna přepadem do níže položené nádrže. Nádrž umístěná v uzávěru povodí obsahuje 2 odtokové otvory. Rychlá odezva nastane po zaplněním prahového objemu. Pomalá odezva je rozdělena od pomalého odtoku, který je zaznamenám v uzávěru povodí a do odtoku podpovrchové vody mimo přeliv v uzávěru. Celkem bylo kalibrováno 13 parametrů. HM4: Model HM4 vychází z výsledků hydropedologického průzkumu povodí, při kterém byl zjištěn výskyt tří odlišných vertikálních vrstev, ve kterých dochází k akumulaci vody. Hydrologický systém povodí je popsán třemi vertikálně uspořádanými nádržemi se dvěma odtoky. Spodní otvor každé nádrže ústí do níže položené, z nejnižší odtéká voda spodním otvorem mimo uzávěrový profil. Boční otvory nádrží umístěné nad prahovým objemem vytvářejí odtok z povodí. Celkem bylo kalibrováno 9 parametrů. HM5: Model HM5 vychází z morfologie terénu. Povodí Modrava 2 je možné rozčlenit do hydrologických jednotek, které jsou tvořeny jednotlivými nádržemi. Hydrologický systém povodí je znázorněn 6 propojenými nádržemi. Každá z nádrží odpovídá části povodí, které má specifickou morfologii terénu a další vlastnosti, jedna z nich představuje zásobník podzemní vody. Povodí je rozděleno údolnicí do dvou částí, které se významně podílejí na utváření plošného odtoku. Levá část území představuje svah vrchu Malá Mokrůvka a je převážně tvořena sutí. Pravý svah je tvořen sutí a jeho sklon je nižší než sklon pravého svahu. Odtok z obou svahů povodí je rozdělen do třech sériově zapojených nádrží, které představují údolnici a střední část povodí. Tyto nádrže představují sedlo, kde se často vyskytují zdrojové plochy, střední část údolnice a lokalitu Medvědí doupě v blízkosti uzávěrového profilu. Část vody ze svahů a sedla odtéká mimo povodí. Každá z nádrží odvádí část vody do nádrže s podzemní vodou. Celkem bylo kalibrováno 14 parametrů. Metodický postup Každá z vybraných událostí byla pro daný model kalibrována samostatně, počáteční zásoba v počáteční hodině simulace byla zpravidla uvažována jako nulová. Parametry byly optimalizovány v Chimeře začleněným algoritmem Levenberg-Marquardt s případnou úpravou počátečních hodnot parametrů nebo nastavení algoritmu. 300
5 Úspěšnost jednotlivých modelů byla hodnocena Nashovým-Sutcliffovým koeficientem determinace, poměrem mezi simulovaným a měřeným objemovým součinitelem odtoku a přesností simulace kulminačního průtoku. Pro vybrané konceptuální modely byly porovnány výsledné kalibrované hodnoty parametrů a vyhodnocena jejich variabilita směrodatnými odchylkami. Výsledné simulace modelů byly vzájemně porovnány modifikovaným indexem persistence (Seibert, 2001), který umožňuje vzájemné porovnání simulačních schopností modelů. Tabulka 1: Poměr mezi simulovanou a měřenou hodnotou kulminačního průtoku [ ]. HM1 HM2 HM3 HM4 HM5 M2_ ,95 1,02 1,06 0,92 0,89 M2_ ,93 1,02 1,08 0,96 0,95 M2_ ,02 0,94 0,92 1,07 0,66 M2_ ,94 0,86 0,95 0,94 0,78 M2_ ,98 1,00 0,96 1,00 0,91 M2_ ,96 0,89 1,05 0,94 0,87 M2_ ,84 0,95 0,56 0,90 0,64 M2_ ,97 0,87 1,09 0,99 0,86 M2_ ,00 0,60 0,96 0,99 0,94 AR. PRŮM. 0,96 0,90 0,96 0,97 0,83 SM. ODCH. 0,05 0,13 0,16 0,05 0,12 Tabulka 2: Poměr mezi odtokovým součinitelem simulací a měření [ ]. HM1 HM2 HM3 HM4 HM5 M2_ ,96 0,82 0,94 0,97 1,16 M2_ ,95 0,82 0,75 1,00 1,06 M2_ ,97 0,90 0,98 0,97 0,92 M2_ ,90 0,77 0,91 0,93 0,97 M2_ ,16 1,04 0,99 0,95 0,80 M2_ ,75 0,60 0,61 0,76 0,92 M2_ ,78 0,84 0,53 0,74 0,88 M2_ ,09 0,88 0,92 0,95 0,95 M2_ ,88 0,98 0,76 0,68 1,76 AR. PRŮM. 0,94 0,85 0,82 0,88 1,04 SM. ODCH. 0,13 0,13 0,17 0,12 0,29 Výsledky a diskuse Výsledky kalibračních výpočtů byly vyhodnoceny vybranými indexy. Pro každou kalibraci povodňové vlny byly stanoveny: poměr mezi simulovanou a měřenou kulminací hydrogramu (tab. 1), poměr mezi simulovaným a měřeným součinitelem odtoku (tab. 2), Nashův-Sutcliffův koeficeint determinace (tab. 3), druhá odmocnina průměrné sumy čtverců reziduí (tab. 4). Pro vzájemné porovnání zkoušených 301
6 modelů byl použit modifikovaný index persistence (tab. 5). Hodnoty vybraných indexů byly stanoveny u všech testovaných konceptů modelů pro každou povodňovou vlnu, odhad střední hodnoty úspěšnosti byl proveden aritmetickým průměrem příslušných indexů a variabilita byla popsána směrodatnými odchylkami pro indexy uvedené v tab. 1 až 4. Z porovnání simulovaných kulminací kalibrace (tab. 1) byl nejúspěšnější u většiny povodňových vln model HM4. Nicméně lze podotknout, že všechny modely se podařilo dobře nakalibrovat dle simulace kulminace. Nejnižší rozptýlenosti vypočtených kulminací dosáhly modely HM1 a HM4. Tabulka 3: Nashův-Sutcliffův koeficient determinace [ ]. HM1 HM2 HM3 HM4 HM5 M2_ ,94 0,96 0,95 0,98 0,95 M2_ ,77 0,76 0,76 0,83 0,85 M2_ ,84 0,83 0,92 0,94 0,85 M2_ ,98 0,97 0,94 0,99 0,96 M2_ ,97 0,94 0,98 0,99 0,97 M2_ ,93 0,86 0,88 0,95 0,95 M2_ ,73 0,72 0,49 0,68 0,67 M2_ ,90 0,91 0,93 0,97 0,95 M2_ ,85 0,35 0,85 0,86 0,70 AR. PRŮM. 0,88 0,81 0,86 0,91 0,87 SM. ODCH. 0,09 0,20 0,15 0,11 0,12 Tabulka 4: Druhá odmocnina průměrné sumy čtverců reziduí [10 3 mm]. HM1 HM2 HM3 HM4 HM5 M2_ ,97 52,12 59,72 39,93 60,81 M2_ ,79 195,88 192,70 165,11 152,44 M2_ ,44 59,28 39,81 34,11 55,66 M2_ ,97 31,78 47,14 18,73 36,57 M2_ ,76 43,26 28,71 16,53 29,04 M2_ ,40 184,01 169,07 111,09 113,13 M2_ ,35 146,48 195,56 156,47 158,67 M2_ ,68 48,62 43,98 28,10 34,93 M2_ ,84 233,49 111,25 110,29 159,58 AR. PRŮM. 89,58 110,54 98,66 75,59 88,98 SM. ODCH. 56,98 78,81 69,70 60,20 56,59 Schopnost reprezentovat celkový objem odteklé vody (tab. 2) byla nejlepší u modelu HM5, který následoval opět model HM1. Individuálně nejlepší rekonstrukce objemu u jedné povodňové vlny byla dosažena u modelu HM4. Nejnižšího rozptylu při kalibracích bylo dosaženo u modelu HM4. Nejvyšší rozptyl mezi simulovaným objemem měly simulace modelem HM5. 302
7 Při srovnání výsledků modelu s aritmetickým průměrem měřených dat za použití Nashova-Sutcliffova koeficientu determinace (tab. 3) byly všechny modely schopny velice dobře rekonstruovat rozptyl modelovaných odtokových dat. Nejvyšší střední hodnotu koeficientu poskytovaly simulace modelem HM4, který byl hned následován model HM1. Nejvyšší rozkolísanost simulačních výsledků jednotlivých vln byla pozorována u modelu HM2. Podobné chování vykazovaly hodnoty ukázané v tab. 4, které dokumentují velice dobrou shodu u všech použitých modelů mezi simulovanými a měřenými daty. Tabulka 5: Modifikovaný koeficient persistence [ ]. HM1 HM2 HM3 HM4 HM5 HM1 0,00 0,34 0,21-0,25-0,07 HM2-0,52 0,00-0,19-0,89-0,63 HM3-0,27 0,16 0,00-0,59-0,36 HM4 0,20 0,47 0,37 0,00 0,14 HM5 0,07 0,38 0,27-0,17 0,00 Při vzájemném srovnání modelů je možné seřadit modely dle vzájemné úspěšnosti od nejlepšího modelu po nejhorší následujícím způsobem: 1. HM4, 2. HM5, 3. HM1, 4. HM3 a 5. HM2. Toto srovnání je provedeno bez uvažování počtu parametrů a modelové složitosti, pouze na základě výsledků modifikovaného koeficientu persistence, který porovnává vzájemnou schopnost modelů rekonstruovat rozptyl simulovaných povodňových vln. Porovnání vypočtených a měřených hydrogramů pro vybrané vlny ukazuje obr. 2. Nejistoty parametrů modelu HM1 pro vybranou povodňovou vlnu M2_ jsou graficky znázorněny na obr. 3. Vzájemné srovnání rozptýlenosti hodnot kalibrovaných parametrů modelu HM1 je uveden na obr. 4. Vzájemné zhodnocení modelů U všech kalibračních výpočtů zvolenými modely bylo v převážné většině povodňových vln dosaženo velmi dobrých výsledků. Nejhorších výsledků bylo dosaženo u povodňových vln s nejasným začátkem, viz vlna M2_ , u které nebyl počáteční odtékající objem dostatečně vysvětlen příčinnými srážkami (na počátku simulované periody ležely na povodí zbytky sněhu). Pokud dostupná srážková data víceméně odpovídala zaznamenaným odtokům, kalibrační výsledky dosahovaly dobrých hodnot srovnávacích indexů. U všech kalibračních výpočtů byl důležitým faktorem subjektivní přístup modeláře k nastavení optimalizací, který spočíval v nastavení počátečních hodnot a mezí optimalizovaných parametrů. Při optimalizačním výpočtu bylo lepší testovat aktuálně nalezené minimum vyšším počtem výchozích souborů počátečních hodnot a mezí parametrů. Z obr. 3 je patrné, že při kalibraci určitého konceptu modelu pro jednu vlnu existuje mnoho modelů s navzájem odlišnými hodnotami parametrů, které poskytují přijatelné simulace (ekvifinalita parametrů). Pomocí variability kalibrovaných parametrů lze vyhodnotit určitelnost parametrů. Variabilita stanovených parametrů byla také ovlivněna použitým kalibračním souborem, který se skládal z vybraných úseků měřených dat. Typický příklad této variability ukazuje obr. 4, na kterém jsou znázorněny jak dobře určitelné (Am, kf, ks1), tak hůře určitelné parametry (ks). Změna optimálních sad parametrů mezi jednotlivými vlnami může také poukazovat na to, že odtok je za různých povodňových vln generován různými odtokovými mechanismy. 303
8 Obr. 2: Příklady výsledků simulovaných hydrogramů vybraných vln první a třetí simulace modelem HM1, druhá simulace modelem HM4. 304
9 Obr. 3: Nejistota doby zdržení ztrát ks1 (lépe určitelný parametr) a parametru pomalé odezvy ks (hůře určitelný) u modelu HM1 povodňová vlna M2_ Obr. 4: Příklad variability parametrů, model HM1, Am je prahový objem, kf je doba zdržení v nádrži rychlé odezvy, ks doba zdržení pomalé odezvy, ks1 doba zdržení ztrát. 305
10 Při zohlednění počtu parametrů, penalizací modelů s velkým počtem parametrů (Perrin et al., 2001), je možné konstatovat, že nejkvalitnějším modelem je nejjednodušší model HM1. Při zohlednění fyzikální podstaty srážko-odtokového procesu spolu s dosaženými výsledky je optimálním modelem model vertikálně sériově uspořádaných nádrží HM4. Na provedené výpočty bude vhodné navázat validační analýzou, jejíž součástí bude také interpretace parametrů modelů popisujících vlastnosti povodí (doby zdržení a prahový objem vztažený k retenční kapacitě). Závěr Případová studie kalibrace povodňových vln malého povodí pomocí vybraných konceptuálních modelů ukázala, že modely s větším počtem parametrů daným složitější strukturou nepřináší odpovídající vylepšení kalibračních výpočtů. Ze souboru testovaných modelů se jako nejvhodnější jeví HM1, jedna nádrž se třemi odtoky, a HM4, série tří vertikálně propojených nádrží sestavená na základě hydropedologického průzkumu. Z provedených výpočtů vyplývá, že je třeba věnovat pozornost odhadu variability parametrů a jejich určitelnosti. Výsledky jsou do určité míry ovlivněny subjektivním přístupem k nastavení použitého optimalizačního algoritmu. Na provedenou analýzu kalibrace konceptuálních hydrologických modelů bude navazovat validace zkoušených modelů. Poděkování: Tento příspěvek vznikl v rámci řešení grantovému projektu Ministerstva zemědělství ČR - NAZV Možnosti zmírnění současných důsledků klimatické změny zlepšením akumulační schopnosti v povodí Rakovnického potoka (pilotní projekt) (QH91247). Literatura Goldfarb, D., Idnani, A. (1983): A numerically stable dual method for solving strictly convex quadratic programs. Mathematical Programming 27, s Horo witz, B., Afonso, B. (2002): Quadratic programming solver for structural optimisation using SQP algorithm. Advances in Engineering Software 33, s Jačka, L., Pavlásek, J. (2010):Vybrané hydropedologické charakteristiky podzolů v centrální oblasti NP Šumava. VTEI 52, 5, s Levý, O. (2008): Geofyzikální průzkum povodí Modrava 2. INSET s.r.o., Nepublikováno, Dep.: KVHEM FŽP ČZU, Praha, 17 s. Pavlásek J. (2010): Retenční schopnosti malého horského povodí při extrémních srážkoodtokových událostech. VTEI 52, 5, s Pavlásek, J., Máca, P., Ředinová, J. (2006): Analýza hydrologických dat z modravských povodí. Journal of Hydrology and Hydromechanics, 54, 2, s Perrin, C., Michel, C., Andréassian, V. (2001): Does a large number of parameters enhance model performance? Comparative assessment of common catchment model structures on 429 catchments. Journal of Hydrology, 242, s Seibert, J. (2001): On the need for benchmarks in hydrological modelling. Hydrological Processes, 15, s Torfs, P., Horáček, S., Rakovec, O. (2010): Chimera, a framework for conceptual modelling using analytical sensitivities to parameters: implementation and application to PDM model. In: Holzmann, H. et al. (ed.): Hydrological responses of small basins to a changing environment, s Wagener, T., Wheather, H., Gupta, H. (2004): Rainfall runoff modelling in gauged and ungauged catchments. Imperial College Press, 2004, 306 s. 306
5.5 Předpovědi v působnosti RPP České Budějovice Vyhodnocení předpovědí Obr Obr Obr. 5.38
5.5 Předpovědi v působnosti RPP České Budějovice Regionální předpovědní pracoviště v Českých Budějovicích zpracovává předpovědi pro povodí Vltavy po vodní dílo Orlík, tedy povodí Vltavy, Lužnice a Otavy.
VíceSoubor specializovaných map povodí Teplého potoka pro simulaci odtokového procesu v suchém období
Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Soubor specializovaných map povodí Teplého potoka pro simulaci odtokového procesu v suchém období Případová studie povodí Teplý potok Příloha
Více5.6 Vyhodnocení vlivu různých faktorů na předpovědi v povodí horní Vltavy
5.6 Vyhodnocení vlivu různých faktorů na předpovědi v povodí horní Vltavy Při zpětné analýze vlivu jednotlivých faktorů na úspěšnost předpovědí v průběhu jarní povodně 26 v povodí horní Vltavy byly posuzovány
Více4 VYHODNOCENÍ MANUÁLNÍCH HYDROLOGICKÝCH PŘEDPOVĚDÍ
4 VYHODNOCENÍ MANUÁLNÍCH HYDROLOGICKÝCH PŘEDPOVĚDÍ Manuální hydrologické předpovědi jsou tradičním produktem předpovědní povodňové služby ČHMÚ. Po zavedení hydrologických modelů jsou nyní vydávány pro
VíceKompromisy při zpracování a hodnocení výsledků hydraulických modelů na příkladu hodnocení vodního zdroje Bzenec komplex
Kompromisy při zpracování a hodnocení výsledků hydraulických modelů na příkladu hodnocení vodního zdroje Bzenec komplex 29.3.2017 Jablonné nad Orlicí Matematické modelování (obecně hydrogeologie) ve svých
VíceVliv lesních ekosystémů na odtokové poměry krajiny
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 75 79 Srní 2. 4. dubna 2001 Vliv lesních ekosystémů na odtokové poměry krajiny František Křovák & Petr Kuřík KVH a KBÚK, Lesnická fakulta, ČZU v Praze, Kamýcká 129, CZ 165
VíceDisponibilní vodní zdroje a jejich zabezpečenost
Adam Vizina (VÚV, ČZU), Martin Hanel (ČZU, VÚV), Radek Vlnas (ČHMÚ, VÚV) a kol. Disponibilní vodní zdroje a jejich zabezpečenost Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka veřejná výzkumná instituce,
VíceNávrhové srážky pro potřeby hydrologického modelování
pro potřeby hydrologického modelování Petr Kavka, Luděk Strouhal, Miroslav Müller et al. Motivace - legislativa Objekty mimo tok nejsou předmětem normy ČSN 75 1400 Hydrologické údaje povrchových vod =>
VíceN-LETOST SRÁŽEK A PRŮTOKŮ PŘI POVODNI 2002
N-LETOST SRÁŽEK A PRŮTOKŮ PŘI POVODNI 2002 MARTIN STEHLÍK* * Oddělení povrchových vod, ČHMÚ; e-mail: stehlikm@chmi.cz 1. ÚVOD Povodeň v srpnu 2002 v České republice byla způsobena přechodem dvou frontálních
Více5.10 Předpovědi v působnosti RPP Brno Povodí Jihlavy a Svratky Obr Obr Obr
5.1 Předpovědi v působnosti RPP Brno Regionální předpovědní pracoviště ČHMÚ v Brně zpracovává předpovědi hydrologickým modelem HYDROG pro povodí Dyje. Na povodí Dyje byl model HYDROG implementován v roce
VícePROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ V POVODÍ VILÉMOVSKÉHO POTOKA / SEBNITZ STUDIE PROVEDITELNOSTI. Krajský úřad Ústeckého kraje ÚSTÍ NAD LABEM
PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ V POVODÍ VILÉMOVSKÉHO POTOKA / SEBNITZ STUDIE PROVEDITELNOSTI Krajský úřad Ústeckého kraje ÚSTÍ NAD LABEM 13. 11. 2018 OBSAH PREZENTACE ZÁKLADNÍ ÚDAJE ANALYTICKÁ ČÁST NÁVRHOVÁ ČÁST
Více4 HODNOCENÍ EXTREMITY POVODNĚ
4 HODNOCENÍ EXTREMITY POVODNĚ Tato část projektu se zabývala vyhodnocením dob opakování kulminačních (maximálních) průtoků a objemů povodňových vln, které se vyskytly v průběhu srpnové povodně 2002. Dalším
VíceDODATEK PARAMETRY ZVLÁŠTNÍCH POVODNÍ 3 POUŽITÉ PODKLADY A LITERATURA
DODATEK PARAMETRY ZVLÁŠTNÍCH POVODNÍ ÚVOD V roce 28 byl v akciové společnosti VODNÍ DÍLA TBD vypracován dokument Parametry zvláštních povodní pro Borecký rybník, který se zabývá odvozením časového průběhu
VíceHydrologie (cvičení z hydrometrie)
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra fyzické geografie a geoekologie Hydrologie (cvičení z hydrometrie) Zhodnocení variability odtokového režimu pomocí základních grafických a statistických
VíceSystém rizikové analýzy při sta4ckém návrhu podzemního díla. Jan Pruška
Systém rizikové analýzy při sta4ckém návrhu podzemního díla Jan Pruška Definice spolehlivos. Spolehlivost = schopnost systému (konstrukce) zachovávat požadované vlastnos4 po celou dobu životnos4 = pravděpodobnost,
VíceNa květen je sucho extrémní
14. května 2018, v Praze Na květen je sucho extrémní Slabá zima v nížinách, podprůměrné srážky a teplý a suchý duben jsou příčinou současných projevů sucha, které by odpovídaly letním měsícům, ale na květen
VíceIDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE AKCE...
Obsah 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE AKCE... 2 2. ÚVOD... 2 3. POUŽITÉ PODKLADY... 2 3.1 Geodetické podklady... 2 3.2 Hydrologické podklady... 2 3.2.1 Odhad drsnosti... 3 3.3 Popis lokality... 3 3.4 Popis stavebních
VíceObr Průběh povodňové vlny na Dyji nad a pod nádrží Vranov
Obr. 4.46 Průběh povodňové vlny na Dyji nad a pod nádrží Vranov Obr. 4.47 Vývoj povodňové vlny na středním a dolním toku Dyje B57 5 BILANČNÍ POSOUZENÍ PROTEKLÉHO OBJEMU, OBJEMU VODY ZE SRÁŽEK A TÁNÍ SNĚHOVÉ
Více2. Použitá data, metoda nedostatkových objemů
Největší hydrologická sucha 20. století The largest hydrological droughts in 20th century Příspěvek vymezuje a porovnává největší hydrologická sucha 20. století. Pro jejich vymezení byla použita metoda
VícePlošné zdroje znečištění ze zemědělského hospodaření ve vazbě na kvalitu vody V Jihlavě dne
Plošné zdroje znečištění ze zemědělského hospodaření ve vazbě na kvalitu vody V Jihlavě dne 23. 1. 2017 Prof. Ing.Tomáš Kvítek, CSc. tomas.kvitek@pvl.cz Povodí Vltavy, státní podnik Odnos látek, zeminy
VíceVýzkum v oblasti povodňové ochrany v České republice
Výzkum v oblasti povodňové ochrany v České republice Josef Reidinger, Ministerstvo životního prostředí ČR Ladislav Kašpárek, Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. Hlavní směry výzkumu byly v posledních
VíceVYUŽITÍ MALÝCH VODNÍCH NÁDRŽÍ PRO TRANSFORMACI POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ USE OF SMALL WATER RESERVOIRS FOR THE TRANSFORMATION OF FLOOD FLOWS
VYUŽITÍ MALÝCH VODNÍCH NÁDRŽÍ PRO TRANSFORMACI POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ USE OF SMALL WATER RESERVOIRS FOR THE TRANSFORMATION OF FLOOD FLOWS Autoři příspěvku Prof. Ing. Václav Tlapák, CSc., Ing. Petr Pelikán,
VíceFakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny
Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Soubor účelových map k Metodice hospodářského využití pozemků s agrárními valy pro vytváření vhodného vodního režimu a pro snižování povodňového
VíceVyužití hydrologického bilančního modelu při posouzení retenčního potenciálu malého zemědělsko-lesního povodí
Krajina, meliorace a vodní hospodářství na přelomu tisíciletí Strana 1 Využití hydrologického bilančního modelu při posouzení retenčního potenciálu malého zemědělsko-lesního povodí Zbyněk KULHAVÝ Retenční
VíceMetodika pro posuzování akcí zařazených do programu Podpora retence vody v krajině rybníky a vodní nádrže
Metodika pro posuzování akcí zařazených do programu 129 280 Podpora retence vody v krajině rybníky a vodní nádrže Ministerstvo zemědělství Odbor vody v krajině a odstraňování povodňových škod Úvod Posuzování
Více5.1 Předpovědní systém AquaLog Provoz systému AquaLog Model sněhu parametr Popis jednotka SCF MFMAX MFMIN UADJ ADC NMF TIMP PXTEMP MBASE PLWHC DAYGM
5.1 Předpovědní systém AquaLog V povodí Labe je pro operativní předpovědi průtoků používán hydrologický předpovědní systém AquaLog, který byl do pravidelného provozu postupně uváděn mezi roky 1999 až 2001.
VíceSrážko-odtokový vztah Metody popisu srážko-odtokového vztahu Hydrologické extrémy
Srážko-odtokový vztah Metody popisu srážko-odtokového vztahu Hydrologické extrémy Vždy platí základní bilance P G Q ET G S in out Jednotlivé složky bilance nejsou konstantní v čase Obecně se jedná o jakýkoli
VíceKlíčová slova : malá povodí, využívání půdy, odtokové poměry, čísla odtokových křivek (CN)
VLIV HOSPODAŘENÍ V POVODÍ NA JEHO RETENCI Jana Podhrázská Abstrakt Hydrologické poměry malých povodí jsou ovlivněny mimo jiné zejména způsobem hospodaření na zemědělské půdě. Se změnami politickými jdou
VícePříčiny a průběh povodní v červnu Ing. Petr Šercl, Ph.D.
Příčiny a průběh povodní v červnu 2013 Ing. Petr Šercl, Ph.D. Úvod Povodně v průběhu června 2013 byly způsobeny třemi epizodami významných srážek, přičemž u prvních dvou epizod byla velikost odtoku značně
VícePavel Balvín, Magdalena Mrkvičková, Jarmila Skybová. Návrh postupu ke stanovení minimálního zůstatkového průtoku
Pavel Balvín, Magdalena Mrkvičková, Jarmila Skybová Návrh postupu ke stanovení minimálního zůstatkového průtoku Úvod - Na základě novely vodního zákona č. 150/2010 Sb. bylo MŽP pověřeno připravit nařízení
VíceEXTRAPOLACE INTENZITNÍCH KŘIVEK PRO ÚČELY MODELOVÁNÍ SRÁŽKOODTOKOVÉHO PROCESU
EXTRAPOLACE INTENZITNÍCH KŘIVEK PRO ÚČELY MODELOVÁNÍ SRÁŽKOODTOKOVÉHO PROCESU P. Ježík Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav vodního hospodářství krajiny, Žižkova 17, 602 00 Brno Abstrakt
VíceObsah. Zpráva. Titulní list Účel studie Popis současného stavu Rozbor hydrologických a hydrotechnických údajů Shrnutí Závěr
Obsah Zpráva Titulní list Účel studie Popis současného stavu Rozbor hydrologických a hydrotechnických údajů Shrnutí Závěr Hydrologické a hydrotechnické výpočty Výkresová část Situace zatrubnění 1 : 1 500
VíceVoda v krajině. Funkce vody v biosféře: Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Evropská vodní charta
Voda v krajině Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Eva Boucníková, 2005 Funkce vody v biosféře: Biologická Zdravotní Kulturní Estetická Hospodářská Politická
Více5. Hodnocení vlivu povodně na podzemní vody
5. Hodnocení vlivu povodně na podzemní vody Podzemní vody jsou součástí celkového oběhu vody v povodí. Proto extrémní srážky v srpnu 2002 významně ovlivnily jejich režim a objem zásob, které se v horninovém
VíceMatematické modelování proudění podzemních vod a jeho využití ve vodárenské praxi
Matematické modelování proudění podzemních vod a jeho využití ve vodárenské prai Naďa Rapantová VŠB-Technická univerzita Ostrava APLIKACE MATEMATICKÉHO MODELOVÁNÍ V HYDROGEOLOGII řešení environmentálních
VíceMartin Hanel DOPADY ZMĚN KLIMATU NA NEDOSTATKOVÉ OBJEMY A MOŽNOST JEJICH KOMPENZACE POMOCÍ TECHNICKÝCH OPATŘENÍ
Martin Hanel DOPADY ZMĚN KLIMATU NA NEDOSTATKOVÉ OBJEMY A MOŽNOST JEJICH KOMPENZACE POMOCÍ TECHNICKÝCH OPATŘENÍ OSNOVA (1) Probíhající změny klimatu a jejich vliv na hydrologickou bilanci (2) Aktualizace
VíceRetenční kapacita krajiny a možnosti jejího zvyšování
ČVUT v Praze Fakulta Stavební Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Retenční kapacita krajiny a možnosti jejího zvyšování Dostál Tomáš, Miroslav Bauer, Josef Krása dostal@fsv.cvut.cz 1 http://www.intersucho.cz/cz/
VíceŘÍZENÍ NÁDRŽÍ A VODOHOSPODÁŘSKÝCH SOUSTAV V PROSTŘEDÍ MATLAB
ŘÍZENÍ NÁDRŽÍ A VODOHOSPODÁŘSKÝCH SOUSTAV V PROSTŘEDÍ MATLAB Pavel Fošumpaur ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Katedra hydrotechniky Příspěvek pojednává o využití MATLAB pro optimalizaci strategického a
VíceHydrologická bilance povodí
Hydrologická bilance povodí Hospodaření s vodou v krajině, respektive hospodaření krajiny s vodou z pohledu hydrologa Ing. Petr Šercl, Ph.D. Osnova: Základní složky hydrologické bilance Velký a malý hydrologický
Vícekrajiny povodí Autoři:
Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Soubor účelovýchh map k Metodice stanovení vybraných faktorů tvorby povrchového odtoku v podmínkách malých povodí Případová studie povodí
VícePŘÍSPĚVEK K HODNOCENÍ SUCHA NA JIŽNÍ MORAVĚ
PŘÍSPĚVEK K HODNOCENÍ SUCHA NA JIŽNÍ MORAVĚ Jiří Sklenář 1. Úvod Extrémy hydrologického režimu na vodních tocích zahrnují periody sucha a na druhé straně povodňové situace a znamenají problém nejen pro
Více3. Srovnání plošných srážek a nasycenosti povodí zasažených srážkami v srpnu 2002 a červenci 1997
3. Srovnání plošných srážek a nasycenosti povodí zasažených srážkami v srpnu 2 a červenci 1997 3.1. Hodnocení plošných srážek Analýza rozložení i množství příčinných srážek pro povodně v srpnu 2 a v červenci
VíceMAPY POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ, DOKUMENTACE OBLASTÍ S VÝZNAMNÝM
MAPY POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ, DOKUMENTACE OBLASTÍ S VÝZNAMNÝM POVODŇOVÝM RIZIKEM, PLÁN PRO ZVLÁDÁNÍ POVODŇOVÝCH RIZIK ZKUŠENOSTI ZE ZPRACOVÁNÍ ÚKOLŮ SMĚRNICE 2007/60/ES V ČESKÉ REPUBLICE J. Cihlář, M. Tomek,
VíceROZVOJ PŘEDPOVĚDNÍ POVODŇOVÉ SLUŽBY V ČESKÉ REPUBLICE PO POVODNI RNDr. Radek Čekal, Ph.D. RNDr. Jan Daňhelka, Ph.D.
ROZVOJ PŘEDPOVĚDNÍ POVODŇOVÉ SLUŽBY V ČESKÉ REPUBLICE PO POVODNI 2002 RNDr. Radek Čekal, Ph.D. RNDr. Jan Daňhelka, Ph.D. - OBSAH PŘEDNÁŠKY - Hydrologická předpovědní povodňová služba (HPPS) v roce 2002
VícePodkladová analýza pro následnou realizaci protipovodňových opatření včetně přírodě blízkých protipovodňových opatření v Mikroregionu Frýdlantsko
Podkladová analýza pro následnou realizaci protipovodňových opatření včetně přírodě blízkých protipovodňových opatření A.2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ÚZEMÍ A.2.5. Sestavení srážkoodtokového modelu Povodí
VíceMOŢNOSTI ZMÍRNĚNÍ SOUČASNÝCH DŮSLEDKŮ KLIMATICKÉ ZMĚNY ZLEPŠENÍM AKUMULAČNÍ SCHOPNOSTI V POVODÍ RAKOVNICKÉHO POTOKA (PILOTNÍ PROJEKT)
MOŢNOSTI ZMÍRNĚNÍ SOUČASNÝCH DŮSLEDKŮ KLIMATICKÉ ZMĚNY ZLEPŠENÍM AKUMULAČNÍ SCHOPNOSTI V POVODÍ RAKOVNICKÉHO POTOKA (PILOTNÍ PROJEKT) Jaroslav Beneš, Ladislav Kašpárek, Martin Keprta Projekt byl řešen:
Více23.6.2009. Zpracována na podkladě seminární práce Ing. Markéty Hanzlové
Petr Rapant Institut geoinformatiky VŠB TU Ostrava Zpracována na podkladě seminární práce Ing. Markéty Hanzlové 23.3.2009 Rapant, P.: DMR XIII (2009) 2 stékání vody po terénu není triviální proces je součástí
VíceVodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry
Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry Z P R Á V A O H O D N O C E N Í M N O Ž S T V Í POD Z E M N Í C H V O D V D Í L Č Í M P O V O D Í H O R N Í O D R Y Z A R O K 2 0 1 6 Povodí Odry, státní
VíceVodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry
Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry Z P R Á V A O H O D N O C E N Í M N O Ž S T V Í POD Z E M N Í C H V O D V D Í L Č Í M P O V O D Í H O R N Í O D R Y Z A R O K 2 0 1 5 Povodí Odry, státní
VícePředpisy, dle kterých bude studie vypracována. Studie musí obsahovat. Struktura studie
Předpisy, dle kterých bude studie vypracována Směrnice Evropského parlamentu a Rady ustavující rámec pro činnost společenství v oblasti vodní politiky (2000/60/ES) Směrnice Evropského parlamentu a Rady
Více1 Tyto materiály byly vytvořeny za pomoci grantu FRVŠ číslo 1145/2004.
Prostá regresní a korelační analýza 1 1 Tyto materiály byly vytvořeny za pomoci grantu FRVŠ číslo 1145/2004. Problematika závislosti V podstatě lze rozlišovat mezi závislostí nepodstatnou, čili náhodnou
VíceUNIVERZITA KARLOVA Přírodovědecká fakulta. Hydrometrie. Hodnocení variability odtokového režimu pomocí základních grafických a statistických metod
UNIVERZITA KARLOVA Přírodovědecká fakulta Hydrometrie Hodnocení variability odtokového režimu pomocí základních grafických a statistických metod (cvičení z hydrologie) 12.4.26 Pavel Břichnáč 1.ročník.
VíceVodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry ZPRÁVA O HODNOCENÍ MNOŽSTVÍ PODZEMNÍCH VOD V DÍLČ ÍM POVODÍ HORNÍ ODRY ZA ROK 2014
Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry ZPRÁVA O HODNOCENÍ MNOŽSTVÍ PODZEMNÍCH VOD V DÍLČ ÍM POVODÍ HORNÍ ODRY ZA ROK 2014 Povodí Odry, státní podnik, odbor vodohospodářských koncepcí a informací
Vícepodzemních a povrchových vodách pro stanovení pohybu a retence infiltrujících srážek a napájení sledovaných vodních zdrojů.
Sledování 18 O na lokalitě Pozďátky Metodika Metodika monitoringu využívá stabilních izotopů kyslíku vody 18 O a 16 O v podzemních a povrchových vodách pro stanovení pohybu a retence infiltrujících srážek
Víceveličin, deskriptivní statistika Ing. Michael Rost, Ph.D.
Vybraná rozdělení spojitých náhodných veličin, deskriptivní statistika Ing. Michael Rost, Ph.D. Třídění Základním zpracováním dat je jejich třídění. Jde o uspořádání získaných dat, kde volba třídícího
VíceModelování úbytku chloru a nárůstu koncentrací železa v distribuční síti pitné vody
Modelování úbytku chloru a nárůstu koncentrací železa v distribuční síti pitné vody Ing. Kateřina Slavíčková, Ph.D., Prof. Ing. Alexander Grünwald, CSc, Ing. Marek Slavíček, Ph.D., Ing. Bohumil Šťastný,
VícePlánování experimentu
Fakulta chemicko technologická Katedra analytické chemie licenční studium Management systému jakosti Autor: Ing. Radek Růčka Přednášející: Prof. Ing. Jiří Militký, CSc. 1. LEPTÁNÍ PLAZMOU 1.1 Zadání Proces
VíceČeský hydrometeorologický ústav
Český hydrometeorologický ústav Průvodce operativními hydrologickými informacemi na webu ČHMÚ Vaše vstupní brána do sítě webových stránek Českého hydrometeorologického ústavu, které mají za úkol informovat
VíceZmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody
Zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody Memorandum o spolupráci pro Pražskou metropolitní oblast RNDr. Jana Plamínková radní hl.m.prahy pro oblast infrastruktury, technické vybavenosti a životního
VíceAnalytické znaky laboratorní metody Interní kontrola kvality Externí kontrola kvality
Analytické znaky laboratorní metody Interní kontrola kvality Externí kontrola kvality RNDr. Alena Mikušková FN Brno Pracoviště dětské medicíny, OKB amikuskova@fnbrno.cz Analytické znaky laboratorní metody
VíceMěření mobilním ultrazvukovým průtokoměrem ADCP Rio Grande v období zvýšených a povodňových průtoků na přelomu března a dubna 2006
Měření mobilním ultrazvukovým průtokoměrem ADCP Rio Grande v období zvýšených a povodňových průtoků na přelomu března a dubna 6 V období zvýšených a povodňových průtoků bylo ve dnech 27. 3. 11. 4. 6 na
Více8. Vodní dílo STANOVICE
8. Vodní dílo STANOVICE POLOHA Tok Lomnický potok říční km 3,2 hydrologické pořadí 1-13-02-030 Obec Stanovice Okres Karlovy Vary Kraj Karlovarský Vodní dílo (VD) je součástí vodohospodářské soustavy Stanovice
VíceTHE APPLICATION OF MATHEMATICAL MODEL TO CALCULATE THE STABLE CLIMATE BY TERUNA SOFTWARE. Olga Navrátilová, Zdeněk Tesař, Aleš Rubina
THE APPLICATION OF MATHEMATICAL MODEL TO CALCULATE THE STABLE CLIMATE BY TERUNA SOFTWARE Olga Navrátilová, Zdeněk Tesař, Aleš Rubina Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav technických zařízení
VíceMetody predikace sucha a povodňových situací. Stanislava Kliegrová Oddělení meteorologie a klimatologie, Pobočka ČHMÚ Hradec Králové
Metody predikace sucha a povodňových situací Stanislava Kliegrová Oddělení meteorologie a klimatologie, Pobočka ČHMÚ Hradec Králové Obsah Definice povodeň, sucho Historie výskytu povodní a sucha v ČR Kde
VíceEkologická zranitelnost v povodí horní Nisy Ökologische Vulnerabilität im Einzugsgebiet der Oberen Neiße
Ekologická zranitelnost v povodí horní Nisy Ökologische Vulnerabilität im Einzugsgebiet der Oberen Neiße ČVUT v Praze, Fakulta stavební Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Zranitelnost vulnerabilita.
VíceVyužití hydrologického modelu drenážního systému při popisu vodního režimu odvodněných
Eichler J., Kulhavý Z. : přednáška Seč březen 2002 1 z 5 Využití hydrologického modelu drenážního systému při popisu vodního režimu odvodněných půd RNDr. Josef Eichler CSc., Ing. Zbyněk Kulhavý CSc. Výzkumný
VíceVLIV TERMÍNU VÝSKYTU EXTRÉMNÍCH SRÁŽEK NA VÝVOJ ODTOKU ZE ZEMĚDĚLSKÉHO POVODÍ
KULHAVÝ, Zbyněk, Ing., CSc. SOUKUP, Mojmír, Ing., CSc. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Praha Žabovřeská 250, PRAHA 5 - Zbraslav VLIV TERMÍNU VÝSKYTU EXTRÉMNÍCH SRÁŽEK NA VÝVOJ ODTOKU ZE ZEMĚDĚLSKÉHO
VíceB.1.SO 01 SN Purkratice (kat. B Suché retenční nádrže)
B.1.SO 01 SN Purkratice (kat. B.1.3.3 - Suché retenční nádrže) Všechna navrhovaná či řešená opatření vycházejí ze zpracovaných listů terénního průzkumu, které jsou přílohou A. Analytická část a jsou zobrazena
VíceÚloha 1: Lineární kalibrace
Úloha 1: Lineární kalibrace U pacientů s podezřením na rakovinu prostaty byl metodou GC/MS měřen obsah sarkosinu v moči. Pro kvantitativní stanovení bylo nutné změřit řadu kalibračních roztoků o různé
VícePříloha k průběžné zprávě za rok 2015
Příloha k průběžné zprávě za rok 2015 Číslo projektu: TE02000077 Název projektu: Smart Regions Buildings and Settlements Information Modelling, Technology and Infrastructure for Sustainable Development
VíceVLIV HOSPODAŘENÍ V POVODÍ NA ZMĚNY ODTOKOVÝCH POMĚRŮ
Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed.): XIV. Česko-slovenská bioklimatologická konference, Lednice na Moravě 2.-4. září 2002, ISBN 80-813-99-8, s. 352-356 VLIV HOSPODAŘENÍ V POVODÍ NA ZMĚNY ODTOKOVÝCH POMĚRŮ
VíceÚčel vodního díla. Kategorie vodního díla. Základní technické parametry vodního díla
Přehrada Seč na Chrudimce v ř.km 50,722 Stručná historie výstavby vodního díla Řeka Chrudimka má při své celkové délce téměř 109 kilometrů výškový rozdíl pramene a ústí 470 m, tj, 4,7, a průtoky před výstavbou
VícePovodí Moravy společně s Olomouckým krajem připravujenaochranuměst a obcí na řece Bečvě před povodněmi výstavbu suché nádrže (poldru) Bečva, Teplice.
Povodí Moravy společně s Olomouckým krajem připravujenaochranuměst a obcí na řece Bečvě před povodněmi výstavbu suché nádrže (poldru) Bečva, Teplice. Ještě před zahájením prací na dokumentaci k žádosti
VíceZranitelnost vůči dopadům klimatické změny v Praze
Zranitelnost vůči dopadům klimatické změny v Praze Eliška K. Lorencová, David Vačkář, Adam Emmer, Zuzana V. Harmáčková a kol. Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. Seminář Návrh Strategie adaptace
VíceVodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry
Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry Z P R Á V A O H O D N O C E N Í M N O Ž S T V Í POD Z E M N Í C H V O D V D Í L Č Í M P O V O D Í H O R N Í O D R Y Z A R O K 2 0 1 7 Povodí Odry, státní
VíceZ P R Á V A. Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry
Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry Z P R Á V A O H O D N O C E N Í M N O Ž S T V Í P O D Z E M N Í C H V O D V D Í LČÍM POVODÍ HORNÍ ODRY ZA ROK 2012 Povodí Odry, státní podnik, odbor vodohospodářských
VíceREGRESNÍ ANALÝZA V PROSTŘEDÍ MATLAB
62 REGRESNÍ ANALÝZA V PROSTŘEDÍ MATLAB BEZOUŠKA VLADISLAV Abstrakt: Text se zabývá jednoduchým řešením metody nejmenších čtverců v prostředí Matlab pro obecné víceparametrové aproximační funkce. Celý postup
Více8 Porovnání hydrometeorologických podmínek významných letních povodní
8 Porovnání hydrometeorologických podmínek významných letních povodní 8.1 Porovnání povodně v srpnu 2002 s historickými povodněmi Výskyt velkých a ničivých povodní je u nás velmi nepravidelný. Podle historických
VíceLadislav Satrapa a Pavel Fošumpaur (Fakulta stavební ČVUT v Praze)
Doporučení pro kvantifikaci významnosti vlivu opatření přijatých v plánech pro zvládání povodňových rizik na povodňová rizika po proudu vodního toku Aktualizace listopad 2018 Ladislav Satrapa a Pavel Fošumpaur
VícePředpovědní povodňová služba Jihlava února 2017
Předpovědní povodňová služba Jihlava - 28. února 2017 Ing. Petr Janál, Ph.D. Mgr. Petr Münster Systém integrované výstražné služby SIVS Pravidla pro varování obyvatel před nebezpečnými meteorologickými
VíceModelování průchodu extrémních povodní nádrží
Modelování průchodu extrémních povodní nádrží Vladimír Bíňovec, Petr Sklenář sklenar@fsv.cvut.cz ČVUT v Praze, Fakulta stavební, katedra hydrauliky a hydrologie, Thakurova 7, Praha 166 29 Úvod Během první
VíceVodní režim půd a jeho vliv na extrémní hydrologické jevy v měřítku malého povodí. Miroslav Tesař, Miloslav Šír, Václav Eliáš
Vodní režim půd a jeho vliv na extrémní hydrologické jevy v měřítku malého povodí Miroslav Tesař, Miloslav Šír, Václav Eliáš Ústav pro hydrodynamiku AVČR, Pod Paťankou 5, 166 12 Praha 6 Úvod Příspěvek
Vícevzorek1 0.0033390 0.0047277 0.0062653 0.0077811 0.0090141... vzorek 30 0.0056775 0.0058778 0.0066916 0.0076192 0.0087291
Vzorová úloha 4.16 Postup vícerozměrné kalibrace Postup vícerozměrné kalibrace ukážeme na úloze C4.10 Vícerozměrný kalibrační model kvality bezolovnatého benzinu. Dle následujících kroků na základě naměřených
Více5.8 Předpovědi v působnosti RPP Ústí nad Labem Obr Obr Obr Obr Obr Obr Obr. 5.54
5.8 Předpovědi v působnosti RPP Ústí nad Labem Povodí Ohře, pro nějž jsou předpovědi zpracovávány na RPP v Ústí nad Labem, nebylo povodní na jaře 6 zasaženo tak výrazně, jako jiné oblasti ČR. Předpovědi
VíceTvorba povrchového odtoku a vznik erozních zářezů
Zdeněk Máčka Z8308 Fluviální geomorfologie (10) Tvorba povrchového odtoku a vznik erozních zářezů Cesty pohybu vody povodím celkový odtok základní podpovrchový (hypodermický) povrchový Typy povrchového
VíceStav a vývoj kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004 2013
Stav a vývoj kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004 2013 a) Zhodnocení stavu a vývoje kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004-2013 zejména vzhledem k zprovoznění Vysočanské radiály.
VíceHydrologie a pedologie
Hydrologie a pedologie Ing. Dana Pokorná, CSc. č.dv.136 1.patro pokornd@vscht.cz http://web.vscht.cz/pokornd/hp Předmět hydrologie a pedologie ORGANIZACE PŘEDMĚTU 2 hodiny přednáška + 1 hodina cvičení
VíceVYHODNOCENÍ POVODNĚ V ČERVENCI 2011
VYHODNOCENÍ POVODNĚ V ČERVENCI 2011 Zpracovali: VYHODNOCENÍ POVODŇOVÉ SITUACE V POVODÍ LUŽICKÉ NISY A SMĚDÉ ODDĚLENÍ APLIKOVANÉHO HYDROLOGICKÉHO VÝZKUMU Jablonec nad Nisou Mgr. Jan Jirák Ing. Jana Pobříslová
VíceÚloha 6 - Transformace povodňové vlny stanovení retenčního objemu nádrže. Úvod
Úloha 6 - Transformace povodňové vlny stanovení retenčního objemu nádrže Úvod Cílem úlohy je stanovení retenčního objemu nádrže pro zadanou návrhovou povodňovou vlnu (vlna je definovaná hydrogramem hodinových
VíceHydrologie povrchových vod. Hana Macháčková, Roman Pozler ČHMÚ Hradec Králové
Hydrologie povrchových vod Hana Macháčková, Roman Pozler ČHMÚ Hradec Králové Hydrologie Věda, která se zabývá poznáním zákonů výskytu a oběhu vody v přírodě. Inženýrská hydrologie Zabývá se charakteristikami
VíceHistorie minimálních průtoků ve vodohospodářské praxi
Historie minimálních průtoků ve vodohospodářské praxi Ing. Jaroslava Votrubová, Ing. Jan Brabec Útvar podzemních a povrchových vod Povodí Vltavy, státní podnik Pozorování vodních stavů Počátky pozorování
VíceANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ
Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed): Seminář Extrémy počasí a podnebí, Brno, 11. března 24, ISBN 8-8669-12-1 ANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ František Toman, Hana Pokladníková
Vícekraj Karlovarský kód kraje CZ041
Nádrž Jesenice ID 113010660001 (14031000) kraj Karlovarský kód kraje CZ041 1.CHARAKTERISTIKA VODNÍHO ÚTVARU Kategorie vodního útvaru stojatý Typ vodního útvaru 421222 Příslušnost k ekoregionu Nadmořská
VíceMETEOROLOGICKÉ PŘÍČINY VÝRAZNÝCH POVODNÍ V LETECH 2009 A na vybraných tocích na severu Čech
METEOROLOGICKÉ PŘÍČINY VÝRAZNÝCH POVODNÍ V LETECH 2009 A 2010 na vybraných tocích na severu Čech Martin Novák, ČHMÚ, pobočka Ústí nad Labem Proč zrovna roky 2009 a 2010? 1. Povodně v prvním týdnu července
VíceHrádecký potok po vzdutí nádrže Lenešický rybník ID kraj Ústecký kód kraje CZ042
Hrádecký potok po vzdutí nádrže Lenešický rybník ID 14355000 kraj Ústecký kód kraje CZ042 1.CHARAKTERISTIKA VODNÍHO ÚTVARU Kategorie vodního útvaru tekoucí Typ vodního útvaru 41214 Příslušnost k ekoregionu
VíceUNIVERZITA PARDUBICE. 4.4 Aproximace křivek a vyhlazování křivek
UNIVERZITA PARDUBICE Licenční Studium Archimedes Statistické zpracování dat a informatika 4.4 Aproximace křivek a vyhlazování křivek Mgr. Jana Kubátová Endokrinologický ústav V Praze, leden 2012 Obsah
VíceVYUŽITÍ PRAVDĚPODOBNOSTNÍ METODY MONTE CARLO V SOUDNÍM INŽENÝRSTVÍ
VYUŽITÍ PRAVDĚPODOBNOSTNÍ METODY MONTE CARLO V SOUDNÍM INŽENÝRSTVÍ Michal Kořenář 1 Abstrakt Rozvoj výpočetní techniky v poslední době umožnil také rozvoj výpočetních metod, které nejsou založeny na bázi
VícePřípadová studie: Srovnávací analýza odtokových poměrů lesních mikropovodí v suchých periodách
Případová studie: Srovnávací analýza odtokových poměrů lesních mikropovodí v suchých periodách Petr Kupec, Jan Deutscher LDF MENDELU Brno Zadržování vody v lesních ekosystémech 5. 10. 2016, hotel Hazuka,
VíceVALIDACE GEOCHEMICKÝCH MODELŮ POROVNÁNÍM VÝSLEDKŮ TEORETICKÝCH VÝPOČTŮ S VÝSLEDKY MINERALOGICKÝCH A CHEMICKÝCH ZKOUŠEK.
VALIDACE GEOCHEMICKÝCH MODELŮ POROVNÁNÍM VÝSLEDKŮ TEORETICKÝCH VÝPOČTŮ S VÝSLEDKY MINERALOGICKÝCH A CHEMICKÝCH ZKOUŠEK. František Eichler 1), Jan Holeček 2) 1) Jáchymovská 282/4, 460 10,Liberec 10 Františkov,
VíceČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV ÚSEK HYDROLOGIE EXPERIMENTÁLNÍ POVODÍ JIZERSKÉ HORY HYDROLOGICKÁ ROČENKA
ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV ÚSEK HYDROLOGIE EXPERIMENTÁLNÍ POVODÍ JIZERSKÉ HORY HYDROLOGICKÁ ROČENKA 2 0 1 3 ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV ÚSEK HYDROLOGIE EXPERIMENTÁLNÍ POVODÍ JIZERSKÉ HORY HYDROLOGICKÁ
Více