Vzdělávání zaměřené na kompetence v praxi. Ivan Smolka Waldorfské lyceum Praha

Transkript

1 Vzdělávání zaměřené na kompetence v praxi Ivan Smolka Waldorfské lyceum Praha

2 Jak vzdělávat? Waldorfské školy jsme zakládali s tím, že je potřeba jiné pojetí vzdělávání. - že klasický model, založený především na předávání informací, již neodpovídá stavu a potřebám společnosti - že naši současní žáci budou muset několikrát za život změnit profesi, naučit se úplně nové věci, přizpůsobit se zcela změněným podmínkám (Strategie Evropa 2020 uvádí, že během následujících pěti let vznikne 40 % nových typů zaměstnání) - že od výcviku ke konkrétním znalostem, dovednostem a rolím je potřeba přejít k podpoře celkového vývoje žáka, tedy k vytváření schopností a vlastností.

3 Pokus o reformu V 90-tých letech tu byly tendence k reformě vzdělávání směrem ke kompetencím. Jenže učitelům nikdo nevysvětlil, jak by mělo takové vzdělávání vypadat, a úředníci sepisující Rámcové vzdělávací program si rozvojové vzdělávání také nedovedli představit. Reforma se nepovedla, naopak stále sílí opačný trend snaha utužit tradiční pojetí vzdělávání prostřednictvím jednotných osnov, jednotných testů, přijímaček a maturit, dosahovat výsledků represí a strachem z neúspěchu. Ale to už dnes fungovat nemůže, je to cesta tak 30 let dozadu, rozhodně ne do budoucnosti.

4 Pomůže tlak zvenčí? V posledních letech někteří představitelé průmyslu začali mluvit o tom, že dnešní absolventi škol jsou pro ně nepoužitelní: - že sice mají plnou hlavu konkrétních znalostí, ale nemají potřebné schopnosti a vlastnosti. - že přetrvávající nastavení škol na předávání informací je absurdní, ty se přeci dnes dají získat velmi rychle, a navíc se velmi rychle mění. - a že by se školy měly zaměřit právě na vytváření obecnějších schopností a vlastností, protože ty je potřeba vytvářet dlouhodobě a vydrží celý život. Ale to naše školství neumí. Po zpackané reformě rezignovalo na hledání cest k rozvojovému pojetí vzdělávání, k vytváření kompetencí. Raději se zabývá tím, jak dělat lépe a důsledněji to, co přece kdysi fungovalo.

5 Jde o změnu Určitá bezradnost, co se vzděláváním, se projevila i v materiálu Průmysl 4.0, vydaném v r Svazem průmyslu. Všude se tam mluví o zásadní proměně, zcela nových přístupech, obrovském průlomu ve stylu myšlení, ale u vzdělávání jde o zkvalitnění. Tedy budeme dále dělat to co dosud, jen to budeme dělat o trochu lépe. Rád bych tedy zde řekl, že i ve vzdělávání jde o zásadní změnu pojetí, ne jen o zvýšení kvality.

6 Změna důrazů Ta změna je jednoduchá. Stačí změnit pořadí důrazů. Dnes je na většině škol hlavním tématem Co máme naučit?, s tím, že se tím samozřejmě také v žákovi něco rozvine. Tou zásadní změnou přístupu je přestat spoléhat na to, že rozvoj schopností a vlastností se uděje jaksi mimochodem, v druhém plánu nebo mimo školu. Znamená to dát rozvoj schopností a vlastností do 1. plánu s tím, že získávání poznatků je jen jedním z prvků celkového rozvoje žáka, ne tím jediným či hlavním. Začít se ptát: Co všechno potřebuje náš žák, aby obstál v životě? Jak můžeme přispět k rozvoji jeho potencialit, k postupnému vyzrávání jeho schopností a vlastností?

7 Waldorfské lyceum v Praze Na změně pořadí důrazů jsme postavili naši školu Waldorfské lyceum v Praze. Naší první otázkou je, co máme v mladých lidech věku středoškoláků rozvinout, jaké kompetence budou v životě potřebovat. Až druhým tématem je, že to děláme prostřednictvím nějaké učební látky. Vývojová hlediska a témata jsou východiskem i pro učební plán. Základní body jsem se pokusil shrnout do následující tabulky. V tabulce vymezená témata a otázky se snaží v jednotlivých ročnících reflektovat všechny předměty a projekty, které realizujeme.

8 témata charakter hlavní otázky na čem pracujeme I. ročník II. ročník III. ročník IV. ročník příčiny věcí a jevů vnější zákonitosti - struktura tohoto světa, temperamenty, prostor, orientace v něm - určitá danost; jsem vržen do skutečnosti; - - to, co je objektivně dané a poznatelné, poznání své životní situace, obraz jasnosti, danosti, čitelnosti záměrnost jednání vnitřní zákonitosti osobní impulsy, empatie, harmonie, která je daná tím, co můžeme myslet, intenční typy (setkání s někým, vrstvy skutečnosti) - určité napětí, něco, k čemu se můžeme přiblížit, počátek vnitřního pohybu osobnosti, nějakého směřování, jsem sám se sebou způsob myšlení světonázorové otázky - různé pohledy na skutečnost, porovnávání variant, teorií, světonázorů - zohlednění sociální skupiny to, v jaké skupině se nacházím, to formuje mou individualitu realizace vlastních cílů zapojení do současného světa - nasměrování se někam - cesta vykonání -- já se v rámci společenství, ve kterém se nacházím, vydávám do života, realizuji se spočitatelnost myslitelnost poznatelnost vykonatelnost Co je příčinou? Jaké musí nastat podmínky? Jaké je možné nalézt společné zákonitosti? Dokážeme předpovědět výsledek? Co bylo impulsem? Proč jsou věci zrovna takové? Proč události probíhaly právě tímto způsobem? Jaké jsou záměry lidského jednání? Co je motivem vývoje, smyslem života? Jakými způsoby se lze dívat na svět? Které způsoby pohledu jsou čemu přiměřené? Jak se uskutečňují ideje? Jak se zapojit do života? Kde mohu použít své schopnosti a dovednost? Mohu já jako jednotlivec nějak ovlivnit věci ve světě? Za co se dokážu postavit? - porovnávání - chápání důsledků z příčin a podmínek - symetrie, polarity - kompozice, forma - hledání zákonitostí v jevech, které může myšlení přezkoumat - mechanické, konstrukční, či vývojové principy - přesnost v jednání - objektivita, jasnost v myšlení - hledání vlastního postoje, počátek individuální samostatnosti (a zodpovědnosti) - analýza - chápání procesů, myšlení nekonečna - abstraktní myšlení, obrazné pojmy - věci, které nevidíme, ale můžeme si je představit - utváření prostředí člověkem - lidské vztahy - sociální zákonitosti - nahlédnutí dovnitř, niternost - subjektivita - rozvoj empatie, vcítění se - život jako cesta - syntéza - chápání celků - souhrnné přehledy - procesy přeměny - sledovat budoucnost v dnešním stavu věcí - vnímat ideu ve skutečnosti - hledání světonázoru a stylu myšlení - vlastní stanovisko - pochopitelnost světa - zodpovědnost jednotlivce za společenství - spolupráce na dosažení cíle - reflexe skutečnosti - chápání svého místa ve společnosti - kladení si vlastních cílů - cílené jednání - samostatná vůle - sebeprezentace - nasměrování profesního zaměření - situace ve světě a má osobní budoucnost v něm - otevřenost k tomu, co přináší život - ochota přijmout zodpovědnost

9 Naše další principy Koncentrované vyučování - hlavní témata učební látky (určená k poznávání) zpracováváme formou, tzv. epoch. Epocha je souvislý dvouhodinový blok na začátku každého dne, v němž se po dobu 2-4 týdnů probírá jeden předmět. Každá epocha má charakter samostatného projektu. Takovéto soustředěné učení a umožňuje důsledně pracovat na rozšiřování znalostí, vyzrávání schopností a prohlubování prožitků. Předměty vyžadující pravidelné procvičování se vyučují v průběhu celého roku v klasických 45 minutových vyučovacích hodinách. Umělecké a praktické předměty jsou většinou sdružovány do různých bloků. Exemplární pojetí výuky - nezahlcujeme studenty encyklopedickými přehledy, ale věnujeme se hlouběji vybraným jevům - fenoménům - které následně zařazujeme do systémových souvislostí. Tak je možno dostat se i k jádru komplexních problémů a pochopit základní procesy, aniž bychom se ztratili a zabředli do detailů. Tento přístup rozvíjí i schopnost bádat a objevovat, odhalovat a formulovat problém, hledat různé varianty a postupy jeho řešení.

10 Objevitelské vyučování - žákům nejsou poznatky sdělovány, ale přicházejí na ně spolu s učitelem. Používáme tzv. trojkrok: Pozorování Popis Vyvozování závěrů. - nejprve jde o pečlivé pozorování reality (fyzikální pokus, vykreslení dějinné situace apod.). - následuje důkladný popis toho, co jsme viděli, čeho jsme si všimli, a nastolení otázek, aby mohli žáci do druhého dne přemýšlet, čeho by pozorované mohlo být důsledkem, jaké jsou varianty řešení apod. - a teprve třetí fází (druhý den ráno) je vyvozování závěrů. Žáci se tak podílí na řešení, mohou přicházet s vlastními náměty a pohledy na věc, mají čas o tom přemýšlet, popř. si dohledávat informace. Vedeme je tím k vlastnímu myšlení, ne jen přebírání myšlenek od autorit.

11 Metodické, sociální a osobnostní kompetence Snažíme se o rozvoj obecných metodických, sociálních a osobnostních kompetencí. Některé příklady toho, co v žácích cíleně pěstujeme: - práce s textem a informacemi - samostatné práce - komunikace a prezentace na veřejnosti - dotahovat věci do konce - pozornost, pečlivost, důslednost - aplikovat své znalosti v praxi - nebát se neznámých situací - komunikace s jinými typy lidí (sociální praktikum) - zkušenosti se světem práce (profesní praktikum) - tvůrčí přístup k řešení problémů - aktivní přístup k řešení problémů - prožívání a chápání umění výtvarného, hudebního, pohybového - utváření společenství a spolupodílení se na řešení a nesení věcí - utváření pracovních týmů

12 Výsledky Část lidí se domnívá, že vzdělávání, které rozvíjí osobnost žáka, nemá výsledky, že se děti nic nenaučí. Ale to je nesmysl. Když je dobře prováděné, je daleko efektivnější i v oblasti znalostí: ze základní waldorfské školy v Praze, kde jsem pracoval, se opakovaně dostávalo % absolventů na gymnazia, přičemž pražský průměr byl %. absolventi pražského waldorfského lycea se v roce 2011 umístili na 1.místě v ČR mezi středními odbornými školami ve státní maturitě, absolventi semilského waldorfského lycea byli první v Libereckém kraji. podle průzkumu v Německu v r byla nezaměstnanost waldorfských absolventů pouze čtvrtinová oproti celoněmeckému průměru. Podobná čísla jsou i z Dánska. i nezaměstnanost absolventů oboru Kombinované lyceum (který je realizován na pražském Waldorfském lyceu) je velmi nízká. Např. v r byla 1,7%, zatímco u ostatních SOŠ byla 11,6% a u gymnazií 4,4%.

13 Co dál? je potřeba si uvědomit, že v počátečním vzdělávání (ZŠ a SŠ) už škola nemůže být jen institucí k předávání informací, ale měla by se stát především prostředím podporujícím celkový rozvoj žáka. obrátit pořadí důrazů a vydat se k hledání nových cest rozvojového způsobu vzdělávání. waldorfské školy realizují toto pojetí již řadu desetiletí. Je to určitě jen jedna z možných cest, ale mohou nabídnout zkušenosti a inspiraci ostatním. Ukázat, jak může rozvojově pojaté vzdělávání fungovat. Pomoci tomu, aby i další školy nastoupily cestu rozvojového vzdělávání.

14 Děkuji za pozornost