Informace o projektu

Transkript

1 Srpen vlna

2 Informace o projektu

3 Základní informace Zadavatel výzkumu Česká televize Realizátor výzkumu TNS Aisa Termín sběru dat 5.8. až Způsob sběru dat CATI (Computer Assisted Telephone Interview) s využitím náhodného generování mobilních telefonních čísel a pevných linek. Počet respondentů 00 Vážení Statistická chyba volebního modelu Finální datový soubor byl převážen podle základních sociodemografických ukazatelů (pohlaví, věk, kraj, velikost místa bydliště a vzdělání). V rámci převážení dat bylo také zohledněno minulé volební chování respondentů, konkrétně účast či preferovaná strana v parlamentních xxx volbách v roce 0. u jednotlivých stran v rozmezí ±, % až ±,0 %

4 Struktura váženého datového souboru Pohlaví Muži Ženy 48,7 % 5, % Věk 8-9 let 0-44 let let 60+ 8,5 % 8,8 %,9 % 8,8 % Vzdělání Základní škola a SŠ bez maturity Střední škola s maturitou Vysoká / vyšší odborná škola 5, %,7 % 5,0 % Velikost místa bydliště Méně než Více než Praha 7,0 %,6 % 8, % 8,6 %,5 %, % Kraj Praha Středočeský kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Pardubický kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Jihomoravský kraj Moravskoslezský kraj Vysočina Zlínský kraj Olomoucký kraj, %, %,8 % 5,5 % 6,0 % 7,8 % 4,9 % 4, % 5, %, %,6 % 4,8 % 5,6 % 6, % 4

5 Shrnutí výsledků

6 Shrnutí výsledků Hnutí ANO zaznamenává pokles preferencí. Poslední volební model ukázal, že hnutí ANO zaznamenalo poprvé od začátku měření pokles preferencí, a to o 5,5 p.b. Naproti tomu ČSSD a KSČM zaznamenaly malý příliv preferencí. Zbylé strany jsou víceméně stabilní v přízni voličů. I přes tyto dramatické změny nedošlo ke změně pořadí jednotlivých stran na pomyslném žebříčku. Ochota jít k volbám opět lehce stoupla. Ochota jít k volbám se po klesající tendenci zaznamenané v posledních měsících obrátila opět k růstu. Nyní se pohybuje na hodnotě 6 %. Vliv květnových voleb do Evropského parlamentu pominul, ale to, zda se hodnota vyrovná stavu z dubna 04 bude otázkou dalšího měření, do kterého pravděpodobně zasáhnou podzimní volby do Senátu PČR a zastupitelstev. Mírně pozitivnější nálada z předchozího období se spíše vrací na dlouhodobý průměr. Z posledního měření trendů sice vyplývá pokračující, i když již ne tak významný, nárůst kladného hodnocení současné politické situace, ale celková důvěra ve vládu oslabila. Ani detailní hodnocení vlády neukázalo významný posun ani k lepšímu, ale ani horšímu vysvědčení. Mírný pozitivní posun však občané zaznamenali pokud jde o celkový vývoj veřejných služeb nebo pomoc lidem žijícím v hmotné nouzi. Polovina občanů by snižovala deficit státního rozpočtu, třetina by jej zachovala a pouze pětina by zvolila možnost navýšení pro účely ještě větších investic do státu. Necelá polovina respondentů zastává názor, že snižování deficitu by mělo být prioritou bez ohledu na to, zda významně omezí finanční prostředky jednotlivých ministerstev. % procent dotázaných, se ztotožňuje s názorem, že zachování současné výše deficitu nevadí, neboť prioritou jsou investice do státu. 8 % by nevadilo navýšení schodku v případě, že si jej investice do státu vyžádají. Občané si přejí největší podporu v tvorbě pracovních míst 6% občanů by při rozdělování finančních prostředků dala přednost podpoře tvorby nových pracovních míst. O něco méně, cca dvě pětiny, pak navýšení starobních důchodů a počtu míst v mateřských a základních školách. Přibližně v jedné třetině případů se objevily priority jako dotace zemědělcům, platy státních zaměstnanců a dopravní infrastruktura. Nejmenší podpory se pak dostalo oblastem ochrany životního prostředí a rozvoje státních organizací podporujících příliv zahraničních investic. Služební zákon v podobě nezávislého nejvyššího úředníka by prosazovala necelá polovina obyvatel ČR. Pro zavedení modelu služebního zákona s politicky nezávislým nejvyšším úředníkem by bylo 44 % občanů. Jeho alternativu v podobě úřadu politického vrchního úředníka by prosazovalo % dotázaných. Názor, že sami politici by si měli vybírat úředníky zastává 7 %. 6

7 Detailní výsledky / volební model / ochota jít k volbám / pevnost přesvědčení o volbě

8 Volební model /aktuální měření Současný volební model ukazuje významný odliv voličů od hnutí ANO, které tak poprvé od začátku měření zaznamenalo pokles preferencí, a to o 5,5 p.b., čímž se vrátilo přibližně na úroveň preferencí z letošního jara. Naproti tomu ČSSD a KSČM zaznamenaly malý příliv preferencí. Zbylé strany a hnutí jsou víceméně stabilní v přízni voličů. I přes tyto poměrně výrazné změny má hnutí ANO stále jednoznačně nejvyšší preference a převyšuje ČSSD, která stále zaujímá druhé místo, téměř o 0 p.b. Ani na dalších místech nedošlo ke změně v pořadí jednotlivých stran na pomyslném žebříčku. Posun v pořadí Rozdíl proti červnu/ červenci 04 Rozdíl proti volbám ANO 5,5% -5,5 +7,0 ČSSD 7,0% +,0 -,5 KSČM,5% +,0 -,5 TOP 09,5% +0,5-0,5 ODS 6,5% -0,5 -,0 KDU-ČSL 5,5% 0,0 -,5 Úsvit 5,0% +0,5 -,0 Piráti,5% -,0 +,0 Zelení,0% +0,5 0,0 Svobodní,0% 0,0 +0,5 ostatní 6,0% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek, z celkového počtu 00 rozhovorů vstupuje do volebního modelu 80 respondentů. Konstrukce volebního modelu je popsána detailně v příloze této zprávy. Dotazování probíhalo ve dnech 5.8. až prostřednictvím technologie CATI. Poznámka: Zobrazeny jsou strany se současným ziskem alespoň %; výsledky jsou zaokrouhlovány na půl procenta. Statistická chyba volebního modelu u jednotlivých stran se pohybuje v rozmezí ±, % až ±,0 %. 8 +,5 -,0

9 Volební model /vývoj Jak již bylo zmíněno na předchozí stránce, hnutí ANO zaznamenalo v posledním měření významný úbytek preferencí, a to poprvé od první vlny měření v únoru tohoto roku. U strany ČSSD, která je na druhém místě, se naproti tomu pozvolný pokles preferencí zastavil. Opoziční strana KSČM pak zaznamenala pokračující nárůst svých preferencí, které nyní odpovídají situaci z počátku měření. Ostatní strany jsou stabilní. ANO ČSSD KSČM TOP 09 Úsvit 5% ODS KDU-ČSL Zelení Piráti Svobodní 0% 7,0 8,5 9,5,0 5% 5,5 0%,5 0,5 9,5 8,5 8,5 5% 0% 5% 0% 6,0 7,0,5,0,5,5,5 0,0 9,5 9,5 9,5,5,0 7,5 9,5 6,5 9,0 7,0 7,5 7,0 7,5 6,0 5,5 5,5 7,0 6,5 6,5 5,5 5,0 4,5 5,0 4,5,5,0,0,5,0 Únor 4 Březen 4 Duben 4 Květen 4 Červen Červenec 4 /Červenec 4 (trendový odhad) Srpen 4 Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek, z celkového počtu 00 rozhovorů vstupuje v poslední vlně do volebního modelu 80 respondentů. Konstrukce volebního modelu a termíny sběru dat jsou popsány detailně v příloze této zprávy. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Poznámka: Zobrazeny jsou strany se současným ziskem alespoň %; výsledky jsou zaokrouhlovány na půl procenta. Statistická chyba volebního modelu za měsíc srpen 04 se u jednotlivých stran pohybuje v rozmezí ±, % až ±,0 %. 9

10 Aktuální volební preference Volební model / současné preference ve srovnání s volebním chováním ve volbách do PS PČR v roce 0 Zhruba polovina současných podporovatelů hnutí ANO volila hnutí ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 0. Zhruba čtvrtinu jejího aktuálního elektorátu tvoří minulí voliči jiných stran (8 %), pětina se voleb nezúčastnila. Poměr skupin zůstává mezi voliči tohoto hnutí stabilní, a to i přes zmíněný pokles preferencí. Relativně nejméně stálých voličů mají menší strany jako Piráti, Zelení a Úsvit. Zbylé strany, tedy tradiční velké strany, mají naopak svou voličskou základnu relativně stabilní, tedy mají nejvíce stálých voličů. Ke KDU-ČSL přirozeně inklinují spíše konzervativní voliči, kteří jsou ve svých názorech stabilní a to je také důvod, proč má tato strana nejstabilnější elektorát. Volební chování ve volbách do PS PČR v roce 0 ANO volil stranu volil někoho jiného nevolil, neví 5 8 ČSSD KSČM 6 6 TOP ODS KDU-ČSL 79 8 Úsvit Piráti * Zelení * 40 9 Svobodní * % 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek, z celkového počtu 00 rozhovorů vstupuje v poslední vlně do volebního modelu 80 respondentů. Konstrukce volebního modelu je popsána detailně v příloze této zprávy. Dotazování probíhalo ve dnech 5.8. až prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty. 0

11 Ochota jít k volbám 4 % respondentů deklarovalo, že by se určitě zúčastnilo voleb do Poslanecké sněmovny PČR v případě, že by se konaly příští týden. Dalších 0 % by se jich spíše zúčastnilo. Nejedná se však o odhad případné volební účasti, ale o deklaraci respondentů vztaženou k současnosti. Otázka: Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich? určitě ano spíše ano 4% spíše ne 4% určitě ne % 0% neví/bez odpovědi Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 5.8. až prostřednictvím technologie CATI.

12 Ochota jít k volbám / vývoj Deklarovaná ochota jít k volbám, která je v našem případě definována jako součet odpovědí určitě ano a spíše ano, se po poklesu z předchozích dvou měření postupně vrací na svou původní hladinu z počátku roku; nyní dosahuje hodnoty 6 %. Zdá se, že již pominul vliv květnových voleb do Evropského parlamentu. Možný je také případný vliv blížících se podzimních voleb do Senátu PČR a zastupitelstev, který se ve větší míře případně ukáže v následujících měřeních se sílící předvolební kampaní. Otázka: Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich? 75% Určitě ano + spíše ano 70% % % 59 55% 50% 45% Únor 4 Březen 4 Duben 4 Květen 4 Červen Červenec 4 /Červenec 4 (trendový odhad) Srpen 4 Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Termíny sběru dat jsou popsány v příloze této zprávy. Poznámka: V květnu 04 proběhly volby do Evropského parlamentu.

13 Ekonomický status Vzdělání Věková kategorie Pohlaví Ochota jít k volbám / třídění dle sociodemografií Vyšší deklarovaná ochota jít k volbám do PS převládá u mužů a středoškolsky nebo vysokoškolsky vzdělaných občanů. Tradičně nejvyšší ochota volit je také mezi občany Prahy, Středočeského kraje a větších měst. Ekonomicky neaktivní občané se po poklesu ochoty zúčastnit se voleb v předchozích dvou měřeních opět dostali na srovnatelnou hladinu s ostatními. Otázka: Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich? určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne neví/bez odpovědi Total muž 47 8 žena let let let a více let 50 6 základní, vyučen maturita vysokoškolské zaměstnanec(kyně) 4 4 podnikatel(ka) ekonomicky neaktivní % 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 5.8. až prostřednictvím technologie CATI.

14 Ochota jít k volbám / třídění dle volebních preferencí Pokud jde o voliče jednotlivých stran, pak největší ochotu jít k volbám, stejně tak jako v rámci předchozích vln, deklarují voliči TOP 09, KDU-ČSL, ODS a ČSSD. Oproti předchozímu měření vzrostla nejvíce ochota jít k volbám mezi voliči ČSSD a KSČM. Všechny zmíněné strany mají spíše stabilní základnu voličů, která se pravidelně účastní voleb a volí právě svou preferovanou stranu. Metodologická poznámka: Výsledky tříděné přes preferované strany se na první pohled mohou zdát zvláštní tím, že se prakticky u všech stran objevuje určitě ano častěji než na celku. To je ale dáno tím, že v tomto třídění se logicky nezobrazují respondenti, kteří uvádějí, že by k volbám určitě nedorazili, ale pouze ti, kteří nějakou stranu preferují a jsou přirozeně ochotnější jít k volbám. Otázka: Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich? určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne neví/bez odpovědi Total ANO 64 4 ČSSD 54 5 KSČM TOP ODS 6 5 KDU-ČSL 65 Úsvit 6 7 Piráti * 59 9 Zelení * 5 5 Svobodní * 66 0% 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 5.8. až prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty. 4

15 Pevnost přesvědčení o volbě O svém deklarovaném výběru v případě voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky je pevně rozhodnuto 4 % voličů, dalších 9 % by pak své rozhodnutí pravděpodobně neměnilo. Zbylá čtvrtina voličů je ve svých preferencích spíše nestabilní a přechází zejména mezi voličskými základnami novějších nebo menších stran a hnutí (ANO, Úsvit,Piráti a Zelení; viz graf na straně 0 poukazující na výrazné přelivy u těchto uskupení). Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností... jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutí 4% je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní 5% 4% je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní 9% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek, z celkového počtu 00 rozhovorů vybralo politický subjekt 86 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 5.8. až prostřednictvím technologie CATI. 5

16 Pevnost přesvědčení o volbě / vývoj Voliči jsou ve své pevnosti přesvědčení o volbě celkem konzistentní, poměry jednotlivých odpovědí se v čase nijak výrazně nemění. Oproti poslednímu měření sice vzrostla skupina voličů, u nichž je pravděpodobné, že se jejich rozhodnutí ještě změní, ale z hlediska dlouhodobého měření došlo pouze k vyrovnání podílu na hodnotu z dřívějších měření. Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností... je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutí 00% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 0% 0% 0% 0% Únor 4 Březen 4 Duben 4 Květen 4 Červen /Červenec 4 Srpen 4 Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek, z celkového počtu 00 rozhovorů vybralo politický subjekt v poslední vlně 86 respondentů. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Termíny sběru dat jsou popsány v příloze této zprávy. 6

17 Ekonomický status Vzdělání Věková kategorie Pohlaví Pevnost přesvědčení o volbě / třídění dle sociodemografií Ze sociodemografického hlediska kopíruje pevnost přesvědčení, stejně jako v posledních vlnách, věk a vzdělání. Tedy čím jsou voliči starší, tím více se zdá být pravděpodobné, že budou věrní jedné straně. U vzdělání je trend přesně opačný: čím vyšší je, tím je také pravděpodobnější, že voliči svou preferenci ještě změní (mezi občany se základním vzděláním je sice nejmenší podíl voličů, ale ti mají poměrně stabilní preference, i když oproti minulému měření vzrostla jejich nejistota o volbě). Nejistota ohledně volby vzrostla také mezi ženami. Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností... jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutí je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní neví/bez odpovědi Total muž žena let let let a více let 5 základní, vyučen 50 5 maturita vysokoškolské zaměstnanec(kyně) podnikatel(ka) ekonomicky neaktivní % 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek, z celkového počtu 00 rozhovorů vybralo politický subjekt v poslední vlně 86 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 5.8. až prostřednictvím technologie CATI. 7

18 Pevnost přesvědčení o volbě / třídění dle volebních preferencí Co se politických preferencí týče, nejpevnější pouto ke straně vykazují stabilně voliči KSČM, s téměř /4 zcela rozhodnutých voličů. Mezi pevněji rozhodnuté voliče se řadí také příznivci ČSSD, ANO a KDU-ČSL, přičemž oproti minulé vlně došlo k nárůstu ne zcela přesvědčených voličů u již zmíněné KSČM, ale také u TOP 09 nebo Úsvitu. Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností... jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutí je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní neví/bez odpovědi Total ANO ČSSD KSČM TOP ODS 6 9 KDU-ČSL Úsvit 9 6 Piráti * Zelení * 0 46 Svobodní * % 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek, z celkového počtu 00 rozhovorů vybralo politický subjekt v poslední vlně 86 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 5.8. až prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty. 8

19 Detailní výsledky / hodnocení politické situace / důvěra v současnou vládu / detailní hodnocení vlády / mezilidská důvěra

20 Politické trendy Z posledního měření trendů vyplývá pokračující, i když již ne tak významný, nárůst kladného hodnocení současné politické situace. Naproti tomu se zdá, že celková důvěra ve vládu po předchozím nárůstu mírně oslabila na dlouhodobý průměr. /Podíl občanů kladně hodnotících politickou situaci 40% 5% 0% 5% 0% 5% 0% 50% 45% 40% 5% 0% 5% 0% 4 5 Únor 4 Březen 4 Duben 4 Květen 4 Červen Červenec 4 /Červenec 4 (trendový odhad) /Podíl občanů důvěřujících vládě Únor 4 Březen 4 Duben 4 Květen 4 Červen Červenec 4 /Červenec 4 (trendový odhad) 9 44 Velmi dobrá + spíše dobrá Srpen 4 Rozhodně důvěřujete + spíše důvěřujete 4 Srpen 4 Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Termíny sběru dat jsou popsány v příloze této zprávy. 0

21 Politická situace Ani přes pokračující mírný nárůst podílu kladných hodnocení nedochází k zásadním změnám v celkovém hodnocení politické situace. Většina občanů České republiky zůstává s politickou situací nespokojená. V detailnějším pohledu je vidět, že čtvrtina hodnotí současnou politickou situaci jako velmi špatnou, dalších 4 % pak jako spíše špatnou. Otázka: Jak byste celkově ohodnotil(a) aktuální politickou situaci v České republice? velmi dobrá spíše dobrá spíše špatná 5% % % 9% velmi špatná neví/bez odpovědi 4% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 5.8. až prostřednictvím technologie CATI.

22 Ekonomický status Vzdělání Věková kategorie Pohlaví Politická situace / třídění dle sociodemografií Negativněji mají tendenci hodnotit politickou situaci ženy, což ukázaly i všechny předchozí vlny měření. Z nich se také ukazuje, že nejméně nespokojeni jsou nejstarší občané a vysokoškolsky vzdělaní. Mírný, i když jen indikativní nárůst pozitivního hodnocení, jsme zaznamenali napříč téměř všemi demografickými skupinami, nejvýraznější je pak mezi vysokoškoláky. Otázka: Jak byste celkově ohodnotil(a) aktuální politickou situaci v České republice? velmi dobrá spíše dobrá spíše špatná velmi špatná neví/bez odpovědi Total muž žena let let let a více let 6 8 základní, vyučen maturita 8 46 vysokoškolské 4 4 zaměstnanec(kyně) podnikatel(ka) ekonomicky neaktivní % 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 5.8. až prostřednictvím technologie CATI.

23 Politická situace / třídění dle volebních preferencí Pokud se podíváme na příznivce jednotlivých stran, pak není překvapení, že nejspokojenější jsou voliči vládních stran, tedy ANO, ČSSD a KDU-ČSL. Mezi nejméně spokojené s politickou situací se pak dlouhodobě řadí podporovatelé Svobodných*, Pirátů* a Úsvitu; vysoký počet negativních hodnocení jsme zaznamenali i u voličů KSČM. U všech výše jmenovaných není nespokojenost s aktuální politickou situací překvapující, vzhledem k tomu že je, ač v různých podobách, součástí politické identity těchto stran i jejich opoziční role. Otázka: Jak byste celkově ohodnotil(a) aktuální politickou situaci v České republice? velmi dobrá spíše dobrá spíše špatná velmi špatná neví/bez odpovědi Total ANO 44 4 ČSSD 45 4 KSČM 44 0 TOP ODS KDU-ČSL Úsvit 0 57 Piráti * Zelení * Svobodní * % 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 5.8. až prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty.

24 Důvěra v současnou vládu Současné vládě vyjadřuje svou nedůvěru více než polovina občanů, z toho 9 % jí vůbec nedůvěřuje a 8 % spíše nedůvěřuje. Podíl občanů nedůvěřujících vládě se po poklesu v předchozím období opět vyrovnal své dlouhodobější hladině. Otázka: Do jaké míry důvěřujete, nebo nedůvěřujete současné vládě? rozhodně důvěřujete spíše důvěřujete 9% % % spíše nedůvěřujete 9% vůbec nedůvěřujete 8% neví/bez odpovědi Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 5.8. až prostřednictvím technologie CATI. 4

25 Ekonomický status Vzdělání Věková kategorie Pohlaví Důvěra v současnou vládu / třídění dle sociodemografií Vládě důvěřují více muži než ženy. Důvěra ve vládu také narůstá s věkem i vzděláním. Tento trend odpovídá celkovému hodnocení politické situace. Oproti předchozímu měření jsme zaznamenali indikativní pokles napříč téměř všemi demografickými skupinami. Významný pokles důvěry pak nastal u mužů a ve věkové skupině 0-44 let. Otázka: Do jaké míry důvěřujete nebo nedůvěřujete současné vládě? rozhodně důvěřujete spíše důvěřujete spíše nedůvěřujete vůbec nedůvěřujete neví/bez odpovědi Total muž 4 9 žena let let let a více let základní, vyučen maturita vysokoškolské zaměstnanec(kyně) podnikatel(ka) ekonomicky neaktivní % 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 5.8. až prostřednictvím technologie CATI. 5

26 Důvěra v současnou vládu / třídění dle volebních preferencí Již bylo zmíněno, že důvěra ve vládu se do jisté míry shoduje s obecným hodnocením politické situace. To se ukazuje hlavně při pohledu mezi voliče jednotlivých stran. Dlouhodobě se ukazuje, že mezi sympatizanty stran tvořících vládní koalici, tedy ČSSD, ANO a KDU-ČSL, je hodnocení výrazně pozitivnější. Od posledního měření nedošlo mezi voliči k významnějšímu posunu v jejich hodnocení. Otázka: Do jaké míry důvěřujete nebo nedůvěřujete současné vládě? rozhodně důvěřujete spíše důvěřujete spíše nedůvěřujete vůbec nedůvěřujete neví/bez odpovědi Total ANO ČSSD KSČM 44 TOP ODS KDU-ČSL Úsvit Piráti * Zelení * Svobodní * % 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 5.8. až prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty. 6

27 Detailní hodnocení vlády z hlediska plnění slibů V rámci této vlny dotazování jsme se zaměřili i na podrobnější hodnocení vlády ve vybraných oblastech. Pokud by měli občané udělit vládě známku jako ve škole, pak by jí dali známku -. Od posledního měření tohoto hodnocení v dubnu letošního roku tedy nedošlo k významnějšímu posunu. Takovéto hodnocení odpovídá dlouhodobě spíše negativnímu vnímání politické situace a důvěře, resp. nedůvěře, ve vládu. I přes celkově spíše horší vysvědčení jsme zaznamenali významnější zlepšení hodnocení u dvou dílčích parametrů, a sice celkový rozvoj veřejných služeb a pomoc lidem žijícím v hmotné nouzi. U prvního z nich vnímají zlepšení především ženy, ekonomicky neaktivní nebo zaměstnanci, středoškoláci, let. Rozvoj veřejných služeb pozitivněji hodnotí především lidé do 9 let, SŠ a VŠ vzdělaní, ekonomicky neaktivní a zaměstnanci. Relativně nejlepší hodnocení, i když stále vyjádřené průměrnou známkou, vystavili občané vládě v oblasti prosazování zájmů ČR v EU a NATO, a to ve shodě s dubnovým šetřením. Otázka: Současná vláda si na začátku svého působení stanovila několik programových oblastí jako priority. Jak byste ohodnotil(a) práci současné vlády v následujících oblastech? Ohodnoťte, prosím, známkami až 5 jako ve škole, následující oblasti neví/bez odpovědi Zajišťování ekonomické prosperity země Duben'4 Srpen' Pomoc lidem žijícím v hmotné nouzi Duben'4 Srpen' Hospodárné nakládání s veřejnými prostředky Duben'4 Srpen' Boj proti korupci a hospodářské kriminalitě Duben'4 Srpen' Celkový rozvoj veřejných služeb jako je školství, zdravotnictví, doprava a bezpečnost Duben'4 Srpen' Prosazování zájmů České republiky v Evropské unii a NATO Duben'4 Srpen' % 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 rozhovorů. Dotazování probíhalo ve dnech 5.8. až prostřednictvím technologie CATI. 7

28 Vývoj důvěry v ostatní lidi Dlouhodobější sledování důvěry v ostatní lidi zatím neprokázalo potenciál k většímu nárůstu. Lze tedy konstatovat, že jen třetina obyvatel se v současné době domnívá, že je lépe ostatním lidem důvěřovat. Otázka: Řekl(a) byste, že v současné době je lepší většině lidí důvěřovat, nebo nedůvěřovat? 50% 45% 40% 5% 0% 5% 0% 0 Únor 4 Březen 4 Duben 4 (trendový odhad) 4 4 Květen 4 Červen /Červenec 4 (trendový odhad) Červenec 4 (trendový odhad) důvěřuje Srpen 4 Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Termíny sběru dat jsou popsány v příloze této zprávy. 8

29 Mezilidská důvěra Z pohledu mezilidské důvěry se obyvatelé České republiky zdají být spíše opatrní a ke svému okolí se staví s nedůvěrou. Jen třetina z nich volí cestu životem s tím, že budou ostatním důvěřovat. Otázka: Řekl(a) byste, že v současné době je lepší většině lidí důvěřovat, nebo nedůvěřovat? důvěřovat % nedůvěřovat 4% 6% neví/bez odpovědi Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 5.8. až prostřednictvím technologie CATI. 9

30 Ekonomický status Vzdělání Věková kategorie Pohlaví Mezilidská důvěra / třídění dle sociodemografií Delší časový úsek měření zatím potvrzuje, že muži jsou v tomto pohledu důvěřivější než ženy. Důvěra v ostatní také roste s věkem a vzděláním. Odvahu důvěřovat ostatním tak mají nejčastěji vysokoškoláci (49 %) a starší věkové kategorie. Oproti poslednímu měření se významně prohloubila nedůvěra v ostatní mezi lidmi se základním vzděláním nebo vyučenými. Otázka: Řekl(a) byste, že v současné době je lepší většině lidí důvěřovat, nebo nedůvěřovat? důvěřovat nedůvěřovat neví/bez odpovědi Total 4 6 muž 7 60 žena let let let a více let základní, vyučen 8 70 maturita 7 60 vysokoškolské zaměstnanec(kyně) 5 64 podnikatel(ka) ekonomicky neaktivní % 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 5.8. až prostřednictvím technologie CATI. 0

31 Mezilidská důvěra / třídění dle volebních preferencí Nejvíce lidem důvěřují voliči KDU-ČSL a ČSSD. Nově se k nim připojili také příznivci ANO, jejichž důvěra v ostatní lidi významně stoupla oproti poslednímu šetření v květnu 04. Naopak nejméně důvěřiví jsou voliči KSČM, jejichž důvěra naopak ještě poklesla. Otázka: Řekl(a) byste, že v současné době je lepší většině lidí důvěřovat, nebo nedůvěřovat? důvěřovat nedůvěřovat neví/bez odpovědi Total 4 6 ANO 45 5 ČSSD KSČM 0 78 TOP ODS 4 56 KDU-ČSL Úsvit 9 7 Piráti * 7 6 Zelení * 48 5 Svobodní * % 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 5.8. až prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty.

32 Detailní výsledky: aktuální témata / postoj k deficitu státního rozpočtu / upřednostňované oblasti při rozdělování finančních prostředků / podporovaná forma služebního zákona

33 Postoj k deficitu státního rozpočtu Necelá polovina respondentů zastává názor, že snižování deficitu by mělo být prioritou bez ohledu na to, zda významně omezí finanční prostředky jednotlivých ministerstev. Necelá třetina, tedy % procent dotázaných, se pak ztotožňuje s názorem, který v tuto chvíli preferuje ministr financí Andrej Babiš při přípravě státního rozpočtu pro rok 05, že setrvání deficitu v současné výši nevadí, neboť prioritou jsou investice do státu, realizované právě skrze rozpočty jednotlivých ministerstev. Nejvíce benevolentní je v rozpočtové kázni 8 % občanů, kteří se nebojí ani navyšování schodku v případě, že si jej investice do státu vyžádají. Otázka: Státní rozpočet je nyní dlouhodobě v deficitu. Ministr financí připravuje v těchto dnech státní rozpočet pro rok 05, při kterém v současné době počítá se schodkem 00 miliard, což odpovídá výši schváleného deficitu pro rok 04. Pokud vezmete v úvahu současnou ekonomickou situaci České republiky, jaký postoj ohledně státního rozpočtu je Vám nejbližší? deficit státního rozpočtu by měl být určitě nižší a to i za cenu, že ministerstva nebudou mít k dispozici více finančních prostředků. 4% deficit státního rozpočtu může zůstat na letošní úrovni, důležitější jsou investice do státu, tedy více peněz pro jednotlivá ministerstva. deficit státního rozpočtu může i růst pokud si to vyžádají investice do státu. 8% % 46% neví/bez odpovědi Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 5.8. až prostřednictvím technologie CATI.

34 Ekonomický status Vzdělání Věková kategorie Pohlaví Postoj k deficitu státního rozpočtu / třídění dle sociodemografií Mezi muži a ženami v postoji ke státnímu deficitu prakticky nenajdeme rozdíly. Naopak mezi věkovými skupinami už jsou patrné nejméně přísní jsou v otázce deficitu nejmladší voliči, na druhém místě pak stojí voliči nejstarší. Pro prioritní snižování rozpočtu se pak vyslovila celá polovina voličů od 45 do 59 let a také nadpoloviční většina od 0 do 44 let. Příklon ke snižování deficitu roste také se vzděláním, tedy od lidí se základním vzdělaním po vysokoškoláky. Skupinou, která se nejsilněji vyslovuje pro prioritní snižování deficitu, jsou podnikatelé, o něco méně pak zaměstnanci a nejméně ekonomicky neaktivní voliči, kteří jsou závislí na státní podpoře. Otázka: Státní rozpočet je nyní dlouhodobě v deficitu. Ministr financí připravuje v těchto dnech státní rozpočet pro rok 05, při kterém v současné době počítá se schodkem 00 miliard, což odpovídá výši schváleného deficitu pro rok 04. Pokud vezmete v úvahu současnou ekonomickou situaci České republiky, jaký postoj ohledně státního rozpočtu je Vám nejbližší? deficit státního rozpočtu by měl být určitě nižší a to i za cenu, že ministerstva nebudou mít k dispozici více finančních prostředků. deficit státního rozpočtu může zůstat na letošní úrovni, důležitější jsou investice do státu, tedy více peněz pro jednotlivá ministerstva. deficit státního rozpočtu může i růst pokud si to vyžádají investice do státu. neví/bez odpovědi Total muž 45 0 žena let let let a více let základní, vyučen maturita vysokoškolské zaměstnanec(kyně) podnikatel(ka) 6 5 ekonomicky neaktivní % 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 5.8. až prostřednictvím technologie CATI. 4

35 Postoj k deficitu státního rozpočtu / třídění dle volebních preferencí Silnější odpor vůči deficitu státního rozpočtu můžeme vidět u voličů pravicových stran ODS a TOP 09, které ze své podstaty přirozeně patří mezi ty, jenž prosazují úsporná opatření, stejně tak u voličů Úsvitu. Méně přísný postoj mají voliči koaličních ANO, KDU-ČSL a ČSSD, u nichž zároveň najdeme největší podíl těch, kteří jsou ochotní připustit růst deficitu v zájmu investic. Nejvíce benevolentní jsou pak z voličů parlamentních stran voliči KSČM, z nichž jeho prioritní snižování podporuje méně než dvě pětiny. Otázka: Státní rozpočet je nyní dlouhodobě v deficitu. Ministr financí připravuje v těchto dnech státní rozpočet pro rok 05, při kterém v současné době počítá se schodkem 00 miliard, což odpovídá výši schváleného deficitu pro rok 04. Pokud vezmete v úvahu současnou ekonomickou situaci České republiky, jaký postoj ohledně státního rozpočtu je Vám nejbližší? deficit státního rozpočtu by měl být určitě nižší a to i za cenu, že ministerstva nebudou mít k dispozici více finančních prostředků. deficit státního rozpočtu může zůstat na letošní úrovni, důležitější jsou investice do státu, tedy více peněz pro jednotlivá ministerstva. deficit státního rozpočtu může i růst pokud si to vyžádají investice do státu. neví/bez odpovědi Total ANO ČSSD KSČM TOP ODS KDU-ČSL Úsvit 5 Piráti * Zelení * Svobodní * 8 0% 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 5.8. až prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty. 5

36 Upřednostňované oblasti při rozdělování finančních prostředků Nejčastěji by občané při rozdělování finančních prostředků dali přednost tvorbě nových pracovních míst. O něco méně pak navýšení starobních důchodů a počtu míst v mateřských a základních školách. V přibližně třetině případů se objevily možnosti typu dotace zemědělcům, platy státních zaměstnanců a dopravní infrastruktura. Nejmenší podpory se pak ze strany občanů dostalo oblastem ochrany životního prostředí a rozvoje státních organizací podporujících příliv zahraničních investic. Otázka: Ministr financí připravuje v těchto dnech státní rozpočet pro rok 05. Kterým oblastem by měla být v příštím roce dána přednost při rozdělování finančních prostředků v rámci státního rozpočtu? Můžete upřednostnit postupně až oblasti. podpora tvorby nových pracovních míst 6 zvýšení starobních důchodů vyšší počet míst pro žáky v mateřských a základních základních školách školách dotace zemědělcům platy státních zaměstnanců (učitelé, hasiči, policisté) policisté) dopravní infrastruktura ochrana přírody a životního prostředí rozvoj rozvoj státních státních organizací organizací podporujících podporujících příliv příliv zahraničních investic investic do do ČR ČR jiná oblast 5 7 neví, neví/bez neumí odpovědi posoudit 0% 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 5.8. až prostřednictvím technologie CATI. 6

37 Obecná populace Muž Žena Upřednostňované oblasti při rozdělování finančních prostředků / třídění dle sociodemografií Zatímco muži by častěji než ženy upřednostnili oblast dopravní infrastruktury a podporu zahraničních investic, ženy více upřednostňují posilování míst v mateřských a základních školách, stejně tak jako zvýšení starobních důchodů. Mladší věkové skupiny častěji upřednostňují ochranu životního prostředí, zvyšování platů státních zaměstnanců a v případě lidí ve věku 0 45 let i podporu investic ze zahraničí a zvyšování počtu míst v MŠ a ZŠ. Pro věkovou skupinu let jsou prioritní nová pracovní místa a pro starší 60 let pak, poměrně logicky, zvyšování starobních důchodů. Otázka: Ministr financí připravuje v těchto dnech státní rozpočet pro rok 05. Kterým oblastem by měla být v příštím roce dána přednost při rozdělování finančních prostředků v rámci státního rozpočtu? Můžete upřednostnit postupně až oblasti. Pohlaví Věkové kategorie podpora tvorby nových pracovních míst 6 % 59 % 6 % 59 % 58 % 68 % 58 % zvýšení starobních důchodů 44 % 40 % 48 % % 0 % 44 % 65 % vyšší počet míst pro žáky v mateřských a základních školách 4 % 5 % 46 % 40 % 48 % 4 % 9 % dotace zemědělcům % 9 % % % 9 % 0 % 4 % platy státních zaměstnanců (učitelé, hasiči, policisté) 0 % 8 % % 9 % 5 % 6 % % dopravní infrastruktura 9 % 40 % 9 % 7 % % 0 % 7 % ochrana přírody a životního prostředí 7 % 5 % 0 % % 6 % 9 % % rozvoj státních organizací podporujících příliv zahraničních investic do ČR % 6 % 6 % 4 % 6 % 0 % 6 % jiná oblast 5 % 6 % 5 % % 4 % 7 % 7 % Statisticky významně nižší oproti celkovému průměru Statisticky významně vyšší oproti celkovému průměru Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 5.8. až prostřednictvím technologie CATI. 7

38 Obecná populace ZŠ, vyučen maturita VŠ Zaměst. Podnikatel (ka) Ek. neaktivní Upřednostňované oblasti při rozdělování finančních prostředků / třídění dle sociodemografií Voliči se ZŠ vzděláním a vyučení nebo zaměstnanci častěji upřednostňují podporu tvorby pracovních míst, zvýšení starobních důchodů a tvorbu míst v MŠ a ZŠ. Voliči s maturitou či VŠ vzděláním oproti tomu častěji upřednostňovali zvyšování platů státních zaměstnanců a podporu přílivu zahraničních investic. Vysokoškoláci také více upřednostňují alokaci prostředků do oblasti dopravní infrastruktury. Zaměstnanci kromě tvorby pracovních míst významně podporují i platy státních zaměstnanců a dopravní infrastrukturu. Tu podporují častěji i podnikatelé, kteří by zároveň uvítali více zahr. investic. Otázka: Ministr financí připravuje v těchto dnech státní rozpočet pro rok 05. Kterým oblastem by měla být v příštím roce dána přednost při rozdělování finančních prostředků v rámci státního rozpočtu? Můžete upřednostnit postupně až oblasti. Vzdělání Ekonomický status podpora tvorby nových pracovních míst 6 % 64 % 57 % 56 % 65% 54% 58% zvýšení starobních důchodů 44 % 5 % 8 % 6 % 5% % 55% vyšší počet míst pro žáky v mateřských a základních školách 4 % 45 % 6 % 7 % 8% 6 % 44% dotace zemědělcům % % % % 8% 9% 6% platy státních zaměstnanců (učitelé, hasiči, policisté) 0 % 5 % % 7 % 4% % 5% dopravní infrastruktura 9 % % % 48 % % 8% 4% ochrana přírody a životního prostředí 7 % 8 % 8 % % 6% 5% 7% rozvoj státních organizací podporujících příliv zahraničních investic do ČR % 5 % 6 % % 4% % 7% jiná oblast 5 % 4 % 7 % 8 % 6% 8% 5% Statisticky významně nižší oproti Statisticky významně vyšší oproti celkovému průměru celkovému průměru Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 5.8. až prostřednictvím technologie CATI. 8

39 Obecná populace ANO ČSSD KSČM TOP09 ODS KDU-ČSL Úsvit Piráti* Svobodní * Zelení* Upřednostňované oblasti při rozdělování finančních prostředků / třídění dle volebních preferencí Obecně můžeme říci, že voliči všech parlamentních stran dávají největší prioritu tvorbě nových pracovních míst. V ostatních tématech pak poměrně dobře kopírují rozložení tradičně levicových a pravicových témat. Zatímco voliči ČSSD a KSČM častěji upřednostňují navyšování starobních důchodů, voliči TOP 09, ODS a ANO dávají více přednost investici do dopravní infrastruktury a podpoře zahraničních investic. Je také zajímavé, že dotace zemědělcům častěji upřednostňují společně s voliči KSČM i voliči ANO. Otázka: Ministr financí připravuje v těchto dnech státní rozpočet pro rok 05. Kterým oblastem by měla být v příštím roce dána přednost při rozdělování finančních prostředků v rámci státního rozpočtu? Můžete upřednostnit postupně až oblasti. Volební preference podpora tvorby nových pracovních míst 6 % 57 % 6 % 6 % 59 % 47 % 64 % 68 % 64 % 4 % 48 % zvýšení starobních důchodů 44 % 44 % 5 % 6 % 0 % 4 % 4 % 4 % 8 % 8 % % vyšší počet míst pro žáky v mateřských a základních školách 4 % 40 % 5 % 4 % % 44 % 49 % 6 % 48 % % 4 % dotace zemědělcům % 8 % 7 % 9 % 6 % % 8 % % 8 % 9 % 6 % platy státních zaměstnanců (učitelé, hasiči, policisté) 0 % 0 % % 4 % 9 % 6 % % 0 % 8 % % 8 % dopravní infrastruktura 9 % 6 % 0 % 9 % 5 % 44 % 5 % 5 % 6 % 49 % 5 % ochrana přírody a životního prostředí rozvoj státních organizací podporujících příliv zahraničních investic do ČR 7 % 8 % 5 % % 0 % 6 % 6 % 9 % 59 % % 5 % % 0 % % % 6 % % 9 % 6 % 7 % 4 % 0 % jiná oblast 5 % 5 % 5 % 6 % 5 % 7 % 0 % 7 % 0 % 0 % 9 % Statisticky významně nižší oproti celkovému průměru Statisticky významně vyšší oproti celkovému průměru Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 5.8. až prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty. 9

40 Podporovaná forma služebního zákona Největší podíl respondentů (44 %) se kloní k zavedení modelu s politicky nezávislým nejvyšším úředníkem, tedy modelu původně připravovaného týmem Jiřího Dienstbiera, který byl po jednáních s opozicí pozměněn. Zavedení takto pozměněného modelu s úřadem politického vrchního úředníka pak upřednostňuje % respondentů. Necelá pětina respondentů je pak proti zavedení institutu nejvyššího úředníka. Otázka: V současné době se diskutuje nad podobou služebního zákona, jehož návrh by měla vláda předložit do konce srpna. Návrh může mít několik podob, které již fungují v různých státech Evropy. Ke kterému modelu se kloníte právě Vy? Měl by se zavést úřad nejvyššího úředníka nezávislého na politicích, který by převzal některé jejich pravomoci a řídil by státní úředníky jako celek, podobně jako to funguje ve Francii, Velké Británii nebo Polsku. 7% Měl by se zavést úřad nejvyššího úředníka, který by zastával jeden z politiků a řídil by státní úředníky jako celek, podobně jako to funguje v Německu nebo Rakousku Sami politici by si měli vybírat úředníky, kteří pro ně budou pracovat, a to bez existence úřadu nejvyššího úředníka, podobně jako to funguje ve Skandinávii nebo v Pobaltí. neví/bez odpovědi 7% % 44% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 5.8. až prostřednictvím technologie CATI. 40

41 Ekonomický status Vzdělání Věková kategorie Pohlaví Podporovaná forma služebního zákona / třídění dle sociodemografií Zatímco mezi lidmi ve věku od 8 do 44 let se k zavedení institutu nezávislého nejvyššího úředníka kloní téměř polovina z nich, pak mezi těmi staršími jsou to jen dvě pětiny, a to proto, že právě občané starší 45 let častěji než jiní volí možnost udržet status quo, tedy nezavádět tuto funkci. S rostoucím dosaženým vzděláním roste podpora modelu s nezávislým nejvyšším úředníkem. Pro co možná největší odpolitizování státní správy se vyslovila nadpoloviční většina podnikatelů. Zaměstnanci tomuto přístupu straní o něco méně, ještě méně pak ekonomicky neaktivní občané. Otázka: V současné době se diskutuje nad podobou služebního zákona, jehož návrh by měla vláda předložit do konce srpna. Návrh může mít několik podob, které již fungují v různých státech Evropy. Ke kterému modelu se kloníte právě Vy? Měl by se zavést úřad nejvyššího úředníka nezávislého na politicích, který by převzal některé jejich pravomoci a řídil by státní úředníky jako celek, podobně jako to funguje ve Francii, Velké Británii nebo Polsku Měl by se zavést úřad nejvyššího úředníka, který by zastával jeden z politiků a řídil by státní úředníky jako celek, podobně jako to funguje v Německu nebo Rakousku Sami politici by si měli vybírat úředníky, kteří pro ně budou pracovat, a to bez existence úřadu nejvyššího úředníka, podobně jako to funguje ve Skandinávii nebo v Pobaltí neví/bez odpovědi Total muž žena let let let a více let základní, vyučen maturita vysokoškolské zaměstnanec(kyně) podnikatel(ka) ekonomicky neaktivní % 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 5.8. až prostřednictvím technologie CATI. 4

42 Podporovaná forma služebního zákona / třídění dle volebních preferencí Původní návrh vládní koalice podporují nejčastěji paradoxně voliči opoziční TOP 09, která se nejvíce zasadila o prosazení úpravy návrhu zákona na variantu bez nezávislého nejvyššího úředníka. Na druhém místě pak tuto variantu prosazují voliči ANO a na třetím voliči opoziční ODS. Současný navrhovaný model s politiky voleným nejvyšším úředníkem pak nejčastěji podpořili voliči Úsvitu, koaličních ČSSD a KDU-ČSL. Otázka: V současné době se diskutuje nad podobou služebního zákona, jehož návrh by měla vláda předložit do konce srpna. Návrh může mít několik podob, které již fungují v různých státech Evropy. Ke kterému modelu se kloníte právě Vy? Měl by se zavést úřad nejvyššího úředníka nezávislého na politicích, který by převzal některé jejich pravomoci a řídil by státní úředníky jako celek, podobně jako to funguje ve Francii, Velké Británii nebo Polsku Měl by se zavést úřad nejvyššího úředníka, který by zastával jeden z politiků a řídil by státní úředníky jako celek, podobně jako to funguje v Německu nebo Rakousku Sami politici by si měli vybírat úředníky, kteří pro ně budou pracovat, a to bez existence úřadu nejvyššího úředníka, podobně jako to funguje ve Skandinávii nebo v Pobaltí neví/bez odpovědi Total ANO ČSSD KSČM TOP ODS KDU-ČSL Úsvit Piráti * Zelení * 4 6 Svobodní * % 0% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 00 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 5.8. až prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty. 4

43 Přílohy

44 Organizační informace Výzkumná agentura Česká televize přizvala ke spolupráci na kontinuálním předvolebním výzkumu voličských preferencí a nálad renomovanou výzkumnou agenturu TNS Aisa. Agentura disponuje potřebným technickým zázemím a zkušenými odborníky, kteří jsou garanty úspěšné realizace projektu. TNS Aisa je řádným členem asociace výzkumných agentur SIMAR a má svého zástupce v mezinárodní organizaci ESOMAR. Z tohoto titulu je agentura povinna dbát na dodržování odborných standardů a kvality odváděné práce. Členstvím ve zmíněných asociacích se agentura také zavazuje k tomu, že může být v případě pochybností kdykoliv podrobena jejich kontrole. Spolupráce mezi Českou televizí a výzkumnou agenturou Metodická příprava kontinuálního předvolebního výzkumu, zpracování dat, jejich analýza i příprava zpráv probíhá ve vzájemné součinnosti České televize a agentury TNS Aisa. K tomu účelu byl vytvořen procesní tým složený ze zástupců obou stran, který má na starost dohled nad celým výzkumným procesem. Realizační tým TNS Aisa Ředitel společnosti TNS Aisa Bronislav Kvasnička Vedoucí projektu David Fiala Exekuce projektu Eva Králová, Petr Šobotník Česká televize Vedoucí týmu ČT Renata Týmová Analytik ČT Martin Převrátil Analytik ČT Jiří Kubíček Sběr dat Daniel Horna Zpracování dat Petr Bucek 44

45 Organizační informace Termín realizace Sběr dat jednotlivých vln byl realizován v následujících termínech: Únor Březen Duben Květen Červen/Červenec Srpen Metoda sběru dat Data byla sbírána metodou telefonických rozhovorů se záznamem do počítače (CATI). Dotazování probíhalo z CATI centra agentury TNS Aisa v Praze. Výběr respondentů Výběr respondentů byl náhodný. Kontaktní čísla na mobilní telefony i pevné linky byla generována náhodně počítačem (ze všech přidělených čísel a kódů ze stránek ČTÚ - do generování byly zařazeny tyto oblasti: Veřejná mobilní telefonní síť a Veřejná pevná telefonní síť). V případě úspěšného dovolání a souhlasu s rozhovorem byla dotazována osoba, která zvedla telefon. Kontrola sběru dat Telefonický sběr dat podléhal kontinuálnímu monitoringu supervizorů v reálném čase. Ze všech rozhovorů byl pořízen audiozáznam, který bude v souladu s právními předpisy na omezenou dobu archivován pro případnou kontrolu ze strany zadavatele či jiných oprávněných institucí. Vážení dat Data byla vážena na základní sociodemografické ukazatele, tedy na kombinaci věku a pohlaví, na vzdělání, na velikost místa bydliště a na kraj. Oporou při stanovení kvót byla aktuální data Českého statistického úřadu. V rámci převážení dat bylo také zohledněno minulé volební chování respondentů, konkrétně účast či preferovaná strana v parlamentních volbách v roce 0. Zpracování dat Zpracování dat probíhalo v těsné součinnosti odborných pracovníků České televize a agentury TNS Aisa. Předem byly definovány standardní postupy a skripty pro automatizované zpracování dat, včetně postupů pro vážení dat a konstrukci volebního modelu. Z důvodů eliminace případných chyb ve fázi zpracování dat byl datový soubor z aktuální vlny výzkumu nezávisle na sobě analyzován jak odbornými pracovníky České televize, tak analytiky agentury TNS Aisa a výsledky byly následně podrobeny srovnání. Prezentované výstupy tak lze považovat za nezávisle ověřené z obou stran. 45