A. Obsah právního rámce EU

Transkript

1 Informace o stavu vyjednávání evropského právního rámce pro čerpání Evropských strukturálních a investičních fondů v období (stav k 18. říjnu 2013) A. Obsah právního rámce EU Balíček legislativních návrhů nařízení pro čerpání Evropských strukturálních a investičních fondů 1 v období zveřejnila Evropská komise ( Komise ) dne 6. října Tento soubor celkem 6 návrhů nařízení Evropského parlamentu ( EP ) a Rady obsahuje: návrh nařízení Evropského parlamentu ( EP ) a Rady o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj ( EFRR ), Evropského sociálního fondu ( ESF ), Fondu soudržnosti ( FS ), Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova ( EZRV ) a Evropského námořního a rybářského fondu ( ENRF ), jichž se týká Společný strategický rámec, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1083/2006 ( nařízení o společných ustanoveních ); návrh nařízení EP a Rady o zvláštních ustanoveních týkajících se EFRR a cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006; návrh nařízení EP a Rady o ESF a o zrušení nařízení (ES) č. 1081/2006; návrh nařízení EP a Rady o FS a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1084/2006; návrh nařízení EP a Rady o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z EFRR pro cíl Evropská územní spolupráce ( EÚS ); návrh nařízení EP a Rady, kterým se mění nařízení EP a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci ( ESÚS ) pokud jde o vyjasnění, zjednodušení a zlepšení zřizování a provádění takovýchto seskupení. Šest Rámcových pozic ČR k těmto návrhům nařízení schválila vláda dne 18. ledna 2012 usnesením č. 42; aktualizovaná Rámcová pozice k balíčku nařízení pak byla vládou schválena dne 31. října 2012 usnesením č Rámcové pozice vymezily dlouhodobé priority ČR a stanovují základní rámec pro vyjednávání. Všechny uvedené rámcové pozice byly v době jejich zpracování uvedeny do souladu s rámcovou pozicí k Víceletému finančnímu rámci EU ( VFR ). V rámci Rady se návrhy nařízení projednávají na Pracovní skupině pro strukturální opatření (B.5.), která patří do gesce Ministerstva pro místní rozvoj ČR ( ministerstvo ). Za ČR se jednání této pracovní skupiny účastní zástupce ministerstva působící na Stálém zastoupení ČR v Bruselu, případně zástupci dalších resortů podle konkrétní projednávané agendy. Ministerstvo připravuje před každým jednáním pracovní skupiny písemnou instrukci, která je zasílána k připomínkám partnerům v rámci Resortní koordinační skupiny ministerstva a která je poté ve finální verzi vložena do Databáze evropských politik, spravované Úřadem vlády. Instrukce vycházejí z uvedených schválených rámcových a jiných pozic vlády vtahujících se k dané oblasti a zohledňují existující strategické dokumenty ČR. Vyjednávání o návrzích nařízení EU je řízen aktuálním předsednickým členským státem EU v současné době (do konce roku 2013) je to Litva; od ledna 2014 povede jednání Řecko a poté (od července 2014) Itálie. Po zveřejnění balíčku nařízení byla dne 14. března 2012 Komisí publikována corrigenda k návrhům nařízení o společných ustanoveních, nařízení o ESF, nařízení pro cíl EÚS, nařízení o FS 1 Název Evropské strukturální a investiční fondy byl pro celkem pět dále uvedených fondů dohodnut během kyperského předsednictví (koncem roku 2012) při vyjednávání mezi Radou a Evropským parlamentem. Původní název souboru těchto pěti fondů v návrhu nařízení byl fondy Společného strategického rámce. 1

2 a návrhu novely nařízení o ESÚS. Tyto úpravy víceméně technického rázu však nezměnily podstatu návrhů. Dne 11. září 2012 pak Komise předložila modifikaci nařízení o společných ustanoveních, spočívající v aktualizovaném návrhu Společného strategického rámce a s tím souvisejících článků, čímž se snažila vyjít vstříc požadavkům Rady a EP. Dne 14. března 2013 Komise přijala a předložila návrh na úpravy nařízení o společných ustanoveních a nařízení o ESF spojené s novou Iniciativou pro zaměstnanost mládeže. Následně dne 22. dubna 2013 předložila Komise návrh na úpravy nařízení o společných ustanoveních společně s návrhem úprav nařízení o ENRF, a to v souvislosti s harmonizací pravidel (zvláště v oblasti řízení, kontroly a finančního řízení) mezi fondy politiky soudržnosti (EFRR, ESF a FS) a ENRF. B. Průběh projednávání o návrzích nařízení EU Návrhy byly pro účely vyjednávání v Radě rozděleny do několika tematických bloků. Dne 24. dubna 2012 bylo předběžně schváleno (částečným obecným přístupem) 6 tematických bloků: programování; ex-ante kondicionality; řízení a kontrola; monitorování a hodnocení; způsobilost; velké projekty. Poté byly dne 26. června 2012 projednány a předběžně schváleny další 4 tematické bloky: tematická koncentrace; finanční nástroje; operace vytvářející čisté příjmy a partnerství veřejného a soukromého sektoru; výkonnostní rámec částečně schváleno, kromě čl. 20(2) a posledního pododstavce čl. 20(4). Následně bylo dne 16. října 2012 projednáno a předběžně schváleno 7 tematických bloků: informovanost a komunikace, technická pomoc; prvky nařízení pro cíl EÚS; územní rozvoj; finanční otázky mimo VFR - nepřevoditelnost zdrojů, adicionalita a úprava měr spolufinancování; Specifická doporučení Rady; řízení a kontrola (úpravy v souvislosti s revizí finančního nařízení); indikátory. Dne 20. listopadu 2012 byly předběžně schváleny 2 tematické bloky: finanční řízení; Společný strategický rámec. V prosinci 2012 dosáhlo kyperské předsednictví tzv. common understanding týkající se bloku věnovaného programování v rámci nařízení o společných ustanoveních a nařízení o ESF. Irské předsednictví navázalo na předchozí předsednictví projednáváním několika dalších bloků na úrovni pracovní skupiny Rady. Dne 7. března 2013 pak byly částečným obecným přístupem schváleny další 3 bloky: úvodní ustanovení/odůvodnění/preambule; přenesení pravomoci, prováděcí, přechodná a závěrečná ustanovení; dosud neschválené články souboru nařízení. Obecný přístup byl dne 20. února 2013 přijat k novelizaci nařízení o ESÚS. Dne 24. dubna 2013 byl schválen částečný obecný přístup k ustanovením VFR a Iniciativy pro zaměstnanost mládeže v rámci nařízení o společných ustanoveních a nařízení o ESF, s odkazem na nutnost dokončení vyjednávání VFR s EP a dodržení principu nic není uzavřeno, dokud není uzavřeno vše. Současně 2

3 byl vzat na vědomí pokrok ve vyjednávání s EP (tzv. trialogy) a předběžná politická dohoda v rámci 2 bloků: Společný strategický rámec (s otevřenou otázkou jeho modifikace); územní rozvoj v rámci nařízení o společných ustanoveních. Dne 30. května 2013 byl vzat na vědomí pokrok ve vyjednávání s EP (trialogy) a také předběžná dohoda s EP u 3 následujících bloků: monitorování a hodnocení; informovanost a komunikace; způsobilost. Dne 19. června 2013 byly schváleny (při nutnosti stále dořešit některé technické detaily) ve formě částečného obecného přístupu úpravy nařízení o společných ustanoveních společně s návrhem úprav nařízení o ENRF, a to v souvislosti s harmonizací pravidel (zvláště v oblasti řízení, kontroly a finančního řízení) mezi fondy politiky soudržnosti (EFRR, ESF a FS) a ENRF. Současně byl poskytnut irskému předsednictví mandát dokončit trialogy s EP ve věci minimálních podílů ESF ve vztahu k čl. 84(3) nařízení o společných ustanoveních. Následně proběhl dne 20. června 2013 poslední trialog s EP ohledně minimálních podílů ESF; výsledným kompromisem mezi EP a Radou má být podíl ESF na prostředcích EFRR a ESF v cíli Investice pro růst a zaměstnanost ve výši 23,1% v celé EU (bez započítání transferu 10 mld. EUR z FS do Nástroje k propojení Evropy a bez prostředků na Fond evropské pomoci nejvíce deprivovaným osobám), což by pro ČR mělo znamenat podíl ve výši 22,1% (oproti 21,4% v současném období ). Dne 26. června 2013 byla potvrzena předběžná dohoda s EP v rámci trialogů k dalším tematickým blokům (s výjimkou nutnosti dokončit vyjednávání ohledně operací vytvářejících příjmy v rámci čl. 54 odst. 8 nařízení o společných ustanoveních): nařízení o EFRR - konkrétně články 1-11, úvodní ustanovení a příloha + deklarace EP a Rady v čl. 6 ke společným výstupovým indikátorům pro EFRR, FS a EÚS v přílohách uvedených nařízení tyto seznamy budou moci být upraveny delegovaným aktem; nařízení o EÚS; nařízení o FS; nařízení o ESÚS, včetně několika deklarací EP, Rady a Komise týkajících se tiché schvalovací procedury, zaměstnaneckých předpisů a role Výboru regionů; navrhované změny ke společným indikátorům v přílohách nařízení o EFRR a FS vyplývající z diskuse expertů v rámci tzv. Evaluation network; části Nařízení o společných ustanoveních věnované řízení a kontrole (čl. 2, 62, 62bis, 63, 65, 112, 113, 113bis, 114, příloha XX); části nařízení o společných ustanoveních věnované operacím vytvářejícím příjmy a partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) včetně přílohy XXX s paušálními procentuálními sazbami + deklarace Komise (čl. 2, 54 a příloha XXX); části nařízení o společných ustanoveních věnované velkým projektům (čl a 92bis); části nařízení o společných ustanoveních věnované technické pomoci (čl , ); části nařízení o společných ustanoveních věnované tematické koncentraci (čl. 9, 16 a 88); technické úpravy přílohy III bis a čl. 84(1) nařízení o společných ustanoveních na základě závěrů Evropské rady k VFR EU ze dne 8. února 2013, v souvislosti se specifickou alokací pro Španělsko. Dne 24. července 2013, během litevského předsednictví, byl schválen částečný obecný přístup k makroekonomickým kondicionalitám (čl. 21 nařízení o společných ustanoveních). Komise předložila deklaraci týkající se metodiky uplatňování makroekonomických kondicionalit (ve formě Sdělení) do 6 měsíců od vstupu nařízení o společných ustanoveních v platnost a postupu při úpravách Dohod o partnerství a operačních programů v případě uplatnění připomínek Komise k těmto dokumentům. Dále byla potvrzena předběžná dohoda s EP, a to k následujícím prvkům: části nařízení o společných ustanoveních věnované finančním nástrojům; části nařízení o společných ustanoveních věnované ex-ante kondicionalitám; 3

4 čl. 54(8) v rámci nařízení o společných ustanoveních ve vztahu k operacím vytvářejícím příjmy; technické úpravy nařízení o EÚS týkající se společných indikátorů (a doplnění čl. 11(3) vyjasňující využití finančních nástrojů v rámci cíle EÚS. Na jednání Coreper dne 25. září 2013 byla schválena předběžná dohoda s EP týkající se bloku věnovaného finančnímu řízení. Současně byl schválen částečný obecný přístup pro modifikaci nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 týkající se dodatečné alokace/závazků ESF pro FR, IT a ES. Dne 17. října 2013 schválil Coreper předběžnou dohodu s EP rovněž k následujícím blokům legislativy: nařízení o ESF; finanční otázky; přechodná a závěrečná ustanovení; články nařízení o společných ustanoveních provázané s ENRF; výkonnostní rámec; zbývající otázky a technické úpravy (ve vztahu k programování, monitorování a hodnocení, řízení a kontrole, způsobilosti, finančnímu řízení, ex-ante kondicionalitám, plánu B a frontloadingu Iniciativy pro zaměstnanost mládeže, Společnému strategickému rámci, nařízení o Fondu soudržnosti a nařízení o EÚS); Současně byla schválena deklarace, kterou se všechny tři instituce (EP, Rada a Komise) zavazují v případě potřeby zohlednit specifika EZFRV a ENRF v podobě případných derogací v rámci nových modifikací nařízení o společných ustanoveních. Z celého souboru nařízení tak zbývá během následujících jednání potvrdit dohodu pouze o úvodních ustanoveních vyplývajících přímo z textu jednotlivých článků a iniciativě na podporu malých středních podniků prostřednictvím finančních nástrojů sdíleného rizika. Tím by byl celý soubor na úrovni Rady v rámci trialogů schválen a po hlasování na plenárním zasedání EP v listopadu 2013 by tak po nutné práci právníků-lingvistů mohl vstoupit do konce roku v platnost zveřejněním v Úředním věstníku EU. C. Současný stav a otevřené otázky Rada pro obecné záležitosti dne 30. září 2013 diskutovala zbývající otevřené otázky v návrzích nařízení o společných ustanoveních, jejichž vyřešením EP podmiňuje svůj souhlas s víceletým finančním rámcem EU (výkonnostní rezerva, zálohové platby, maximální míry spolufinancování ze strany EU a makroekonomické kondicionality) a poskytla litevskému předsednictví orientaci pro dokončení vyjednávání s EP. Většina členských států upřednostňovala udržení stávajícího mandátu Rady bez výrazných změn a apelovala na dosažení dohody s EP v co nejbližším termínu. Určitou míru flexibility státy projevily ve vztahu k požadavku EP na posílení záruk proti negativním efektům častého přeprogramování při aplikaci makroekonomických kondicionalit. Naopak otevírání dohody mezi Radou a EP z června 2013 o minimálních podílech z ESF považovala naprostá většina států (jen s výjimkou Francie) za vyloučenou. Podobně rezervovaně reagovaly státy na požadavek EP snížit kritérium způsobilosti pro čerpání finanční podpory z Iniciativy pro zaměstnanost mládeže. Ve vztahu k návrhům EP na snížení výkonnostní rezervy, navýšení míry spolufinancování u některých typů regionů a zvýšení zálohových plateb došlo ke klasickému rozdělení členských států na kohezní země a čisté plátce s tím, že první skupina se k návrhům EP stavěla o poznání vstřícněji, než skupina druhá. Pro předsednictví, EK i čisté plátce je klíčové, aby výkonnostní rezerva i navýšení ročních záloh zapadalo do profilu plateb v rámci nařízení k VFR pro období U jednotlivých bodů se rýsuje kompromis, jehož základem může být návrh litevského předsednictví v následující podobě: snížení výše výkonnostní rezervy z 7 % na 6 % při současném snížení základu pro výpočet záloh (úvodních v letech i ročních v letech ) na 94 % místo 100 % (bez výkonnostní rezervy) - tak, aby se financování vešlo do stropů plateb pro každoroční rozpočet; 4

5 z důvodu zachování likvidity by byly navýšeny roční zálohové platby v letech o 0,5 % (tzn. na 3,0 %); navýšení míry spolufinancování na 85 % pro Kypr a odlehlé regiony; několik záruk pro rozmělnění /vyjasnění procedury aplikace makroekonomických kondicionalit a zapojení EP do procedury pozastavení plateb (zde se jeví dohoda s EP asi nejsložitější, protože právně není možné zapojit EP prostřednictvím řádné legislativní procedury ani prostřednictvím delegovaného aktu; EP bude zřejmě nabídnuto zapojení do strukturovaného hospodářského dialogu (obdobného jako u six-packu ). Předsednictví si vzalo z diskuse Coreper dne 17. října 2013 základní mantinely, ve kterých se může při jednání s EP pohybovat a nyní budou následovat další politické trialogy s EP. Vzhledem k tomu, že EP odložil hlasování až na plenární zasedání v listopadu, neexistuje momentálně časový tlak dokončit vyjednávání během následujících dní. EP (zvláště Výbor pro zaměstnanost) se rovněž snaží znovuotevřít dohodu Rady s EP z června 2013 týkající se minimálních podílů ESF. EP usiluje o návrat k původnímu minimálnímu podílu ESF na úrovni EU ve výši 25 % (místo v červnu 2013 již dohodnutých 23,1 %). Tato snaha je silně rozporována ze strany Rady (během jednání Rady pro obecné záležitosti v září 2013). EP argumentuje, že pokud dojde k rozšíření věkového limitu pro cílovou skupinu pro Iniciativu pro zaměstnanost mládeže (pro členské státy na dobrovolném základě) z 25 let na 30 let, bude také třeba více zdrojů ESF; proto by měl vzrůst minimální podíl na původně EP navrhovaných 25 %. Cesta ke kompromisu by mohla vést prostřednictvím jednání o makroekonomických kondicionalitách a umožnění zapojení EP do procedury pozastavení plateb v míře možné z právního hlediska. Předpokládaný harmonogram nejrychlejšího schválení celého balíčku nařízení a jejich vstupu v platnost, za předpokladu dohody s EP ve věci VFR a při schválení nařízení v rámci prvního čtení, je následující: schválení balíčku nařízení plenárním zasedáním EP během listopadu; potvrzení dohody Radou (rovněž během listopadu 2013); paralelní činnost právníků lingvistů tak, aby mohla nařízení vstoupit v platnost zveřejněním v Úředním věstníku nejpozději do konce roku Dva fondy v gesci Ministerstva zemědělství ČR EZFRV, který je nástrojem podpory rozvoje venkova jako druhého pilíře Společné zemědělské politiky, a ENRF, který zajišťuje prostředky na realizaci Společné rybářské politiky - patří (poprvé) do skupiny Evropských strukturálních a investičních fondů spolu s fondy politiky soudržnosti. Cílem má být zajištění vyšší míry synergie z hlediska územního rozvoje. Projednávání nařízení pro tyto dva fondy probíhá na úrovni EU odděleně od nařízení pro fondy politiky soudržnosti a podle dosavadního vývoje bude mít pravděpodobně ENRF větší zpoždění, než nařízení o společných ustanoveních a další nařízení vztahující se k politice soudržnosti. Nařízení o společných ustanoveních však obsahuje dostatečné mechanismy, které umožní pozdější schválení obou nařízení týkající se těchto dvou fondů (v gesci Ministerstva zemědělství ČR), než tomu bude u fondů politiky soudržnosti. Klíčové to bude zejména pro programování obou fondů ve vztahu k Dohodě o partnerství, k jejímu schválení a také ke schválení všech programů. D. Lhůty pro vyjednávání o Dohodě o partnerství a o programech Z uvedeného předpokládaného dalšího vývoje v rámci Rady i EP vyplývá, že v nejoptimističtějším případě může soubor nařízení vstoupit v platnost nejdříve koncem roku Tento časový milník je významný zejména jako výchozí podmínka pro oficiální zaslání návrhu Dohody o partnerství ze strany členských států EU a předložení návrhů programů Komisi. Další lhůty jsou dány v nařízení o společných ustanoveních a vyplývá z nich následující: podle čl. 13 nařízení má členský stát lhůtu pro předložení návrhu Dohody o partnerství Evropské komisi max. 4 měsíce od vstupu nařízení v platnost tímto krokem začíná formální vyjednávání členského státu s Komisí ohledně Dohody i programů; 5

6 Komise má po obdržení návrhů lhůtu max. 3 měsíců pro zaslání případných připomínek, během které si může vyžádat jakékoliv dodatečné informace a případně i revizi Dohody, přičemž v takovém případě se běh uvedené lhůty pozastavuje; dále má Komise lhůtu max. 4 měsíce (od předložení přijatelné verze návrhu Dohody o partnerství, na vydání rozhodnutí formou prováděcího aktu, a to k prvkům obsaženým v rámci čl. 14(1) přitom bude Komise posuzovat návrh Dohody o partnerství jako celek, tzn. včetně nepovinných prvků zmíněných v čl. 14(2); lhůta pro předložení programů Komisi ze strany členského státu lze max. 3 měsíce od přeložení Dohody o partnerství (návrhy mohou být zaslány současně); pro operační programy cíle EÚS platí lhůta max. 9 měsíců od vstupu nařízení v platnost; Komise má na posouzení programu a vznesení případných připomínek lhůtu max. 3 měsíce od jeho předložení členským státem (Komise má opět možnost uplatnit připomínky, případně požadovat revizi programu) - tato lhůta se pak opět přerušuje do doby, než členský stát adekvátně tyto připomínky zohlední lhůta pro vydání rozhodnutí Komise o schválení programu je max. 6 měsíců od formálního zaslání; ke schválení programu přitom nemůže dojít před schválením Dohody o partnerství (s výjimkou programů cíle EÚS) 2. E. Závěr a zhodnocení rizik pro ČR Koordinaci přípravy Dohody o partnerství i programů Evropských strukturálních a investičních fondů pro podmínky ČR věnuje ministerstvo, jako koordinátor přípravy příštího programového období, mimořádnou pozornost. Dohoda o partnerství, která se intenzivně připravuje a která je zásadním střechovým dokumentem pro programové období vymezující spolupráci mezi Komisí a členským státem, bude obsahovat strategii, priority a opatření pro zajištění účelného a efektivního využívání těchto pěti fondů s cílem dosažení cílů strategie Evropa Cílem ministerstva je proto připravit, ve spolupráci s dalšími resorty i relevantními partnery, návrh Dohody o partnerství tak, aby mohla být co nejdříve po konečném schválení a publikování nařízení oficiálně předložena Komisi. Vzhledem k uvedeným lhůtám pro předložení návrhu Dohody o partnerství a programů Komisi a i přes zpoždění na straně EU proto probíhá příprava těchto dokumentů v rámci podmínek ČR tak, aby byla ze strany ČR minimalizována míra rizika jakéhokoli časového zpoždění a realizace příštího programového období v ČR tak mohla být zahájena co nejdříve v roce 2014: V souvislosti s plněním usnesení vlády ze dne 28. listopadu 2012 č. 867 ministerstvo vypracovalo a předložilo vládě materiál Návrh Dohody o partnerství pro programové období ; vláda svým usnesením ze dne 12. června 2013 č. 447 vzala tento dokument na vědomí a uložila jej, ve spolupráci se všemi partnery, dopracovat a předložit poté vládě. Dne 14. června 2013 byla Komisi zaslána anglická verze návrhu Dohody o partnerství. Komise dne 26. června 2013 zaslala žádost týkající se doplnění či hlubšího rozpracování některých částí Dohody o partnerství - v této souvislosti ministerstvo návrh Dohody o partnerství v některých částech doplnilo. Doplnění pracovní verze návrhu Dohody o partnerství bylo zasláno Komisi dne 17. července 2013 a Komise zaslala reakci k návrhu Dohody o partnerství dne 14. října Na konci června 2013 předložily řídící orgány ministerstvu upravené verze návrhů programů, jejichž hodnocení probíhalo v červenci 2013; následně obdržely od ministerstva hodnocení. Na základě tohoto dialogu a po dalších jednáních probíhá nyní dopracování návrhů programů. V rámci hodnocení programů předložených v červnu 2013 ministerstvo vypracovalo informaci pro vládu o stavu přípravy programů, která byla předložena na jednání vlády dne 28. srpna Jedná se o maximální lhůty dané nařízeními; v praxi lze očekávat - vzhledem k napjatému harmonogramu - schvalování na konci období tlak současné Komise na minimalizaci těchto lhůt. Komise obdrží na přelomu roku 2013 a 2014 oficiálně 28 návrhů Dohod o partnerství a v první čtvrtině roku 2014 více než 350 operačních programů z celé EU, u nichž bude nutné provést formální konzultaci mezi jednotlivými generálními ředitelstvími Komise. Současně je nutné připomenout, že v polovině příštího roku končí také mandát současné Komise a bude nominována, po volbách do EP, Komise nová, která nastoupí do úřadu až během podzimu K minimalizaci lhůt by měla přispět zejména procedura neformálního dialogu mezi členskými státy a Komisí probíhající již od začátku roku

7 Průběžně probíhá další dopracování a aktualizace návrhu Dohody o partnerství v návaznosti na vývoj nařízení EU, na upřesňování informací ze strany Komise a podle vývoje (zatím neformálního) vyjednávání s Komisí. Řídící orgány se při přípravě návrhů programů musí soustředit na zajištění naplnění předběžných podmínek (ex-ante kondicionalit), které jsou podmínkou budoucího čerpání prostředků z Evropských strukturálních a investičních fondů. Ministerstvo identifikovalo oblast plnění předběžných podmínek jako výrazně rizikový faktor pro možné dopady jejich nesplnění. To může mít v krajním případě za následek i pozastavení čerpání prostředků fondů EU hned od počátku období (pozastavení průběžných plateb, nikoliv záloh); je proto nutné rizikové předběžné podmínky řešit ve vzájemné spolupráci: Ministerstvo vypracovalo a řídícím orgánům poskytlo Akční plán řízení a koordinace předběžných podmínek, který obsahuje detailní informace týkající se řízení předběžných podmínek, jejich gestory, výčet rizikových předběžných podmínek a harmonogram jejich plnění. Dále ministerstvo připravilo Informaci o stavu naplňování předběžných podmínek, která byla předložena na jednání vlády dne 28. srpna 2013; informace obsahuje aktuální hodnocení programů z hlediska předběžných podmínek a upozornění na možná rizika vyplývající z odlišného vyhodnocování jejich plnění. Všechny uvedené aktivity mají za cíl maximálně snížit riziko zpoždění přípravy na straně ČR a směřují k dokončení návrhů Dohody o partnerství i programů ve znění, které by po jejich oficiálním předložení Komisi zakládalo předpoklad jejich projednání a schválení ze strany Komise bez zásadních problémů a časových prodlev. 7