u příležitosti 60. výročí založení

Transkript

1

2 SOUČASNOST A BUDOUCNOST CHOVU SKOTU v podmínkách EU Sborník z česko bavorské konference u příležitosti 60. výročí založení Výzkumného ústavu živočišné výroby 9. březen 2011 Větrný Jeníkov generální partneři konference

3 ISBN

4 OBSAH HISTORIE A SOUČASNOST VÝZKUMNÉHO ÚSTAVU ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY, V.V.I...5 Věra Skřivanová, ředitelka VÚŽV, v.v.i...5 STABILIZACE ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY JE NAŠÍ PRIORITOU...8 Jan VELEBA, prezident AK ČR...8 ZEMĚDĚLSKÝ VÝZKUM A PORADENSTVÍ V BAVORSKU...12 Christian Stockinger...12 BUDOUCNOST VÝROBY MLÉKA V BAVORSKU...18 Gerhard Dorfner...18 VÝROBA HOVĚZÍHO MASA V BAVORSKU...24 Irene Faulhaber...24 VÝVOJ A PERSPEKTIVY CHOVU SKOTU V ČR PO VSTUPU DO EU...28 Jindřich Kvapilík, Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i

5 HISTORIE A SOUČASNOST VÝZKUMNÉHO ÚSTAVU ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY, v.v.i. Věra Skřivanová, ředitelka VÚŽV, v.v.i. Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i. v Praze Uhříněvsi (VÚŽV, v.v.i.) řeší jako veřejná výzkumná instituce v souladu s vědecko-výzkumným plánem jak dlouhodobé projekty zaměřené na výzkum, rozvoj a praktické využití poznatků příslušných odborných disciplin a úseků (genetika a šlechtění, biotechnologie, výživa a krmení, genetické zdroje, technologie, ochrana zvířat a životního prostředí, etologie, jakost tržních produktů, organizace práce, ekonomika a další), tak aktuální problémy agrárního sektoru podle požadavků Ministerstva zemědělství. Podle oficiálního hodnocení výsledků vědy a výzkumu patří mezi nejúspěšnější rezortní výzkumné ústavy. Historie ústavu začíná rokem 1951, kdy ministerstvo zemědělství po dohodě s tehdejším ústředím výzkumu a technického rozvoje a ministerstvem financí a se souhlasem vlády vyhlásilo po zrušení Výzkumných ústavů zemědělských v Praze Dejvicích ( ) ustavení nových pěti výzkumných ústavů. Ve své činnosti navázal VÚŽV i na výzkum bývalého Zemského výzkumného ústavu zootechnického v Brně, který byl založen již v roce 1922 a bývalého Ústavu pro zhospodárnění zemědělské práce v Praze Uhříněvsi, založeného v roce V roce 1953 přesídlil do areálu tehdejšího školního statku Vysoké školy zemědělské v Praze Uhříněvsi, kde sídlí dosud. Od počátku své působnosti se ústav zabýval vývojem a uplatněním nových metod hodnocení zvířat a jejich šlechtění a rozvojem technologií pro velkovýrobní systémy chovu hospodářských zvířat. K významným výsledkům této etapy patří rozpracování postupů populační genetiky při šlechtění skotu, prasat, ovcí a drůbeže, které vyústilo k zavedení hybridizačního programu prasat a zefektivnění šlechtitelských programů skotu, rozvoj biotechnologií v reprodukci hospodářských zvířat, vývoj a rozšíření nových technologií chovu a ustájení skotu, prasat a drůbeže, vypracování metod pro hodnocení stravitelnosti a kvality krmiv u přežvýkavců, příprava systémů klasifikace jatečných zvířat metodou SEUROP i rozvoj oboru etologie v chovu hospodářských zvířat. V současné době dosahuje ústav špičkových výsledků v oblasti aplikace embryo biotechnologií v programu genetické živočišné zdroje. Tento program, za který v České republice VÚŽV,v.v.i. zodpovídá, má zjistit charakteristiku zvířat určité kategorie pomocí metod molekulární genetiky a u zvířat, která splňují dané parametry, pak zajistit jejich rozmnožování a uchování biologického materiálu (gamet a embryí). Přínos VÚŽV,v.v.i. v oboru embryo biotechnologií je celosvětově uznávaný. Mohu např. zmínit, že pracovníci našeho ústavu jako jedni z prvních na světě prokázali vysokou odolnost jaderné DNA proti poškození. Toto zjištění je významné i z hlediska ekonomického, neboť umožňuje uchovávat jadernou DNA s minimálními náklady a zachránit genofond zvířat, jejichž genetická hodnota by mohla být ztracena. Z hlediska prestiže je jednou z nejvýznamnějších práce publikovaná v časopise Science (patří do trojice nejvíce uznávaných vědeckých časopisů na světě), která jako první prokazuje, že lze vyjmout jadérko z oocytů savců. Toto zjištění povede k modifikaci postupů při klonování tak, aby se zvýšila efektivita a bezpečnost dané metody. Dosažené výsledky mohou být využity v řadě dalších oblastí např. v humánní medicíně a farmaceutickém průmyslu. Nejdelší tradici má ústav ve výzkumu šlechtění hospodářských zvířat. Jeho dvě základní složky - populační a molekulární genetika - pokrývají širokou oblast od molekulární genetiky přes ekonomické hodnocení 5

6 vlastností po kvantitativní genetiku s genetickým hodnocením zvířat, počítačovými simulacemi a optimalizacemi selekčních programů. Dosažené výsledky jsou nezbytnými prostředky k udržení konkurenceschopnosti našeho chovatelství, jsou využívány chovatelskými organizacemi na celosvětové úrovni a jsou podkladem pro vypracování metodik rutinního odhadu plemenných hodnot zvířat. Těsná spolupráce s chovatelskými svazy umožňuje rychlé uplatnění výsledků, obvykle ještě před uveřejněním ve vědeckých časopisech. Z významných výsledků z posledních let mohu zmínit bio-ekonomický model pro hodnocení masného skotu v různých produkčních systémech, stanovení ekonomické důležitosti produkčních a funkčních znaků pro holštýnský a český strakatý skot a odhady plemenné hodnoty pro různé kategorie skotu. V oblasti molekulární genetiky byly u českého strakatého skotu detekovány polymorfismy genů mléčných bílkovin (alfa s1 kasein, beta kasein, kapa kasein a beta laktoglobulin) zlepšující nutriční hodnotu mléka a jeho technologickou kvalitu (syřitelnost). Metodický postup byl zpracován ve formě certifikované metodiky a předán uživatelům. Dlouhou tradici ve VÚŽV,v.v.i. má hodnocení kvality krmiv, které má význam pro stanovení potřeby živin. V posledních letech se zaměřujeme na hodnocení stravitelnosti neutrálně-detergentní vlákniny ve výživě skotu, na její predikci z chemického složení, na degradovatelnost dusíkatých látek v bachoru a střevu přežvýkavců. Tyto úkoly jsou stálé a pro živočišnou výrobu potřebné, uvážíme-li, že složení krmiv se v průběhu let mění a mění se i nároky na výživu zvířat. Výživa hospodářských zvířat představuje hlavní položku nákladů na živočišnou produkci. Vedle efektivnosti produkce ovlivňuje výzkum výživy i její kvalitu a bezpečnost, které je přikládán stále větší význam a je předmětem legislativních opatření. Aktuálním výzkumem výživy zvířat je hledání náhrad za nedovolená krmná antibiotika. Jejich zákazem se zvýšilo riziko kontaminace živočišných produktů enteropathogenními bakteriemi. Jako nejvhodnější náhrada se nám jeví organické kyseliny, zejména mastné kyseliny s 8-12 atomy uhlíku. Jejich antimikrobiální účinek je znám mnoho let, VÚŽV,v.v.i. má však prioritu v jejich použití u drůbeže a králíků a také v ověření účinku v podmínkách experimentální infekce zvířat enteropathogenními bakteriemi (Escherichia coli, Campylobacter jejuni). Dalším metodickým přístupem jsou zkoušky organických kyselin k ošetření povrchu jatečně upravených kuřat s cílem snížit jejich kontaminaci a tím i riziko salmonelóz a kampylobakterióz u lidí. Doporučili jsme úpravy skladby masa a vajec tak, aby bylo sníženo riziko civilizačních onemocnění konzumací potravin živočišného původu, aniž by spotřebitel byl nucen kupovat drahé potravinové doplňky. Ve VÚŽV,v.v.i. proběhla řada experimentů se zkrmováním olejnin, případně rostlinných olejů vykrmovanému skotu, telatům, drůbeži a králíkům. Výsledky jsou plně realizovatelné a ukazují možnost výroby živočišných produktů s vyšší přidanou nutriční hodnotou při zachování ekonomické únosnosti. Konkrétní doporučení zpracováváme formou certifikovaných metodik, které předáváme zemědělské praxi. U drůbeže probíhá úspěšný výzkum při zkrmování antioxidantů, konkrétně selenu, vitaminů E a C, zaměřený na zvýšení jejich obsahu v mase a vejcích a na zvýšení jejich oxidační stability (doby, po kterou lze produkt považovat za čerstvý). Výzkum výživy zvířat v současné době spojuje vysokou vědeckou kvalitu s možností rychlé aplikace výsledků v chovatelské praxi a potravinářském průmyslu. S kvalitou a přidanou hodnotou potravin živočišného původu souvisí také pohoda hospodářských zvířat (welfare). Aplikovaná etologie a věda o welfare je součástí rozvíjejících se biologických věd, která stále více využívá mezioborové koncepce a metody výzkumu. Oddělení etologie VÚŽV se v letech účastnilo prestižního výzkumného projektu Welfare Quality, který vyústil v celoevropsky používané protokoly pro stanovení pohody skotu, prasat a drůbeže. Vědu o welfare je třeba rozvíjet jako informační základnu pro české chovatele a výrobce technologií ustájení. Proto je výzkum oddělení etologie zaměřen také na praktické problémy pohody zvířat (úhyny selat, kulhavost dojnic, abnormální chování koní) a rovněž na progresivní způsoby ustájení, pokročilé specializované metody záznamu a analýzy chování, včetně telemetrických metod, jakými je např. GPS sledování zvířat na pastvě. Tyto metody se kombinují s fysiologickými metodami (hormony, srdeční tep) i teoretickými analýzami včetně matematického modelování a spolupráce s psychologickým a ekologickým výzkumem. Přibližně polovina všech výzkumných projektů a publikací oddělení etologie 6

7 v oblasti welfare má mezinárodní rozměr, většinou ve spolupráci se špičkovými pracovišti vědecky nejvyspělejších zemí Evropy a Severní Ameriky. V úzké návaznosti na základní etologický výzkum probíhá vývoj technologií, zaměřený na tvorbu chovného prostředí hospodářských zvířat. Z úspěšně dokončených experimentů si zaslouží zmínku využití termografie v zemědělském a biologickém výzkumu. Pomocí zobrazování teplotního profilu sledovaných objektů jsme například zjistili energetickou náročnost provozní haly pro výkrm kuřat a navrhli opatření ke snížení spotřeby energie. Určili jsme vliv kokcidiózy na teplotu povrchu těla králíků (tělesná.teplota infikovaných králíků byla nižší), což umožňuje rozpoznání nakažených králíků bez náročných koprologických rozborů. Aktuální je snižování emisí z chovu hospodářských zvířat, již z toho důvodu, že některé plyny produkované zvířaty přispívají k tzv. skleníkovému efektu (amoniak, metan). Metody snížení emisí zahrnují technologická opatření, použití krmných aditiv a fyzikální metody eliminace. Příkladem konkrétního výsledku je efektivní redukce tvorby amoniaku ve výkrmu prasat aplikací sorbentů do kejdy (přírodních huminových látek) a ionizace vzduchu. Ve stádiu výzkumu je aplikace vhodných aditiv (rostlinných extraktů apod.) do krmiva pro zvířata. Další ověřenou technologií je evaporační ochlazování skotu s využitím řídících jednotek. Navržený systém se liší od podobných zahraničních systémů využitím řídících jednotek, které řízením procesu ochlazování zvířat pouze v jejich přítomnosti snižuje spotřebu vody a objem fekálních vod. Cílem výzkumu a vývoje v oblasti udržitelných produkčních systémů chovu hospodářských zvířat je integrace nových poznatků při inovaci dílčích procesů řízení chovu se zaměřením na zvýšení konkurenceschopnosti živočišné výroby při respektování jejího multifunkčního poslání i zájmu spotřebitelů a celé společnosti o kvalitu potravin a ochranu životního prostředí. Konkrétní úkoly výzkumu a vývoje produkčních systémů chovu hospodářských zvířat spočívají v omezení ztrát během odchovu mláďat, zlepšení funkční výkonnosti a dlouhověkosti zvířat, zlepšení reprodukce v chovu prasat a využití schopnosti adaptace zvířat k metabolické zátěži včetně interakce genotypu a prostředí. Výzkum pokračuje v hledání přesnějších indikátorů negativní energetické bilance u dojnic s možností využití v managementu stád. Jako nadějná se jeví detekce polymorfizmu genů uplatňujících se při metabolizmu tuků. Pravidelně jsou vyhodnocovány ekonomické souvislosti a dopady zemědělské politiky a uplatňované výrobní systémy při výrobě živočišných produktů. Kromě základního a aplikovaného výzkumu zajišťuje VÚŽV další odborné činnosti. V prvé řadě jde o využití a ochranu živočišných genetických zdrojů a zastoupení ČR při spolupráci s FAO v Římě. Ústav průběžně zjišťuje a vyhodnocuje údaje o genetických zdrojích, metodicky vede projekty ochrany genetických zdrojů a zajišťuje kryokonzervaci pohlavních buněk geneticky cenných zvířat. Při VÚŽV,v.v.i. působí od r Vědecký výbor výživy zvířat, ustanovený v souladu s usnesením vlády č. 1320/2001 ke Strategii zajištění bezpečnosti potravin v ČR. Vědecký výbor výživy zvířat (VVVZ) zpracovává expertní studie, které reagují na aktuální problémy výroby krmiv a výživy zvířat. Reaguje na dotazy kladené Koordinační skupinou pro bezpečnost potravin a poskytuje podklady pro stanoviska ČR k materiálům Evropského úřadu pro bezpečnost potravin. Všechny studie VVVZ jsou oponovány a následně předány Odboru bezpečnosti potravin MZe ČR. Na podkladě smlouvy o plnění veřejné zakázky o klasifikačním systému SEUROP jatečně upravených těl jatečných zvířat zpracovává VÚŽV, v.v.i. metodické postupy přenosu a zpracování dat z klasifikace prasat a skotu a každoročně zajišťuje kurzy klasifikátorů. Stejně jako řady dalších výzkumných pracovišť v ČR se i VÚŽV, v.v.i., týkají úsporná opatření související se snahou vlády o snížení schodku národních rozpočtů. Je však nutné si uvědomit, že v delším časovém výhledu lze očekávat celosvětový nedostatek potravin v důsledku rostoucí lidské populace a konkurenční produkce biopaliv. Význam zemědělství i v ČR perspektivně poroste včetně důležitosti naší potravinové soběstačnosti. Důležitá role inovací v zemědělské výrobě tak zvyšuje význam budoucího zemědělského výzkumu a odborného poradenství. 7

8 STABILIZACE ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY JE NAŠÍ PRIORITOU Jan VELEBA, prezident AK ČR Výkonnost a rozměr českého zemědělství od vstupu ČR do Evropské unie klesá. Nerovné ekonomické podmínky našich farmářů v podobě nižších podpor zemědělské výroby a ovládnutí potravinového trhu nadnárodními řetězci vyústilo v poklesu soběstačnosti ČR ve většině komodit živočišné výroby. V době přípravy nové zemědělské politiky EU je tedy nutné se vážně zamyslet nad tím, co je pro stabilizaci ŽV nezbytné a jaké principy je nutné při jednáních v Bruselu hájit. HZP na 1 ha z. p. ve stálých cenách v Kč ROK CELKEM z toho RV z toho ŽV (41,8%) (43,5%) (45,4%) (47,4%) (52,0%) (52,9%) 8140 Snižování rozměru českého zemědělství v rámci EU27 na úkor rozvoje v zemích EU15 dokládá vývoj hrubé zemědělské produkce na ha zemědělské půdy v ČR. VÝVOJ OBCHODNÍHO SALDA S MASEM (tis. t., ČSÚ) komentář netřeba 10 0 objemy v tis.t ,5-9,5-8,7-0,7-19,3-19,7-13,7-60 Hovězí maso Vepřové maso Drůbeží maso -54, roky Blanická 3, Olomouc, sekretariat@akcr.cz tel.: fax.: web: portál: 8

9 V ČR převládá rostlinná výroba nad živočišnou. Jejich produkce v přepočtu na zemědělskou půdu je však nižší než v sousedních zemích. S podílem zemědělství na HDP se ČR řadí mezi průměr v rámci EU. Za posledních patnáct let došlo v ČR ke značnému úbytku hospodářských zvířat, přestože v některých sousedních zemích se jejich počet zvyšoval. V mezinárodním srovnání jsou tuzemské stavy hospodářských zvířat v rámci EU podprůměrné. S poklesem stavů zvířat klesá přirozeně i živočišná výroba. V rámci EU je produkce masa v ČR podprůměrná. Přestože průměrná roční dojivost krav se zvyšuje, nestačí ale kompenzovat úbytek krav a výroba mléka celkově také klesá. STRUKTURÁLNÍ KRIZE Pokles v oblasti ŽV zakládá problémy s užitím produkce rostlinné výroby. Jde zejména o TTP, jejichž plochy se za podpory státu rozšiřují. Klesá výměra pícnin na orné půdě, obiloviny jako nosná komodita RV se stále více exportují. ČR je tedy i v tomto případě pouhým vývozcem suroviny bez dalšího zhodnocení. 4 HOSP. VÝSLEDEK RESORTU při uplatnění rozpočtové odpovědnosti bez Top Up -2,7 mld. Kč s platbou Top Up 3,6 mld. Kč Nula Top Up, potopení resortu do červených čísel! Blanická 3, Olomouc, sekretariat@akcr.cz tel.: fax.: web: portál: Postupná ztráta ŽV znamená i úbytek pracovních míst. Odmítání podpory ŽV ze strany státu, které může vyvolat odklon zemědělců od ŽV (zejména vazba Top Up na přežvýkavce, dále prasata, drůbež, aj.), se projeví i v sociální oblasti. Zde je nutné si uvědomit, že jeden pracovník přináší do státní pokladny cca tis./ročně (platba soc. a zdravotního pojištění a zdanění přepočtených příjmů). Celkem jde o 21,5-25 mld. Kč/rok. Oproti tomu vzniká nárok na podporu z nezaměstnanosti ve výši až cca 6 mld. Kč. Logicky tak dojde i k dalšímu vysídlování venkova se všemi dopady na infrastrukturu a sociální problematiku. Podle krizového scénáře by tak mohlo dojít k úbytku 95 až 100 tis. pracovních míst. Na zabezpečení tzv. veřejných statků (údržbu krajiny) bez větších negativních dopadů na životní prostředí stačí na 3,5 mil. ha z.p tis. pracovníků (AWU). Podporou neprodukce nebo omezeným využitím TTP přes krávy bez tržní produkce mléka odklon podnikatelů v zemědělství od ŽV nezastavíme. Výsledkem pak bude zhroucení zemědělské soustavy! 9

10 STOJÍME NA ROZCESTÍ Je zřejmé, že pokračování dosavadního vývoje bez cílené intervence státu povede: k útlumu živočišné výroby a těžko řešitelnému zvýšení strukturální nerovnováhy k trvalému odklonu od produkčního zemědělství k likvidaci domácí konkurence a plné závislosti na dovozech potravin k sociálním a společenským problémům venkova k přenesení odpovědnosti za pracovníky ze zemědělských podniků na stát Základem prosperity evropského zemědělství tedy musí být konkurenceschopná agrární produkce, podpořená férovou cenou a vhodnými opatřeními odpovídajícími tržní ekonomice. Pokud dochází k zneužívání dominance na trhu ať ze strany obchodních řetězců nebo zpracovatelů, musí dojít k reakci ze strany státu v rámci udržení hospodářské soutěže. Rozsah produkce musí zabezpečit minimální soběstačnost ve výživě obyvatelstva. Prvním pozitivním signálem ze strany EU je zakotvení nutnosti stabilizace zemědělství v Rezoluci Evropského parlamentu z 18. ledna 2011 o uznání zemědělství jako strategického sektoru v bezpečnosti potravin, která v příslušných ustanoveních hovoří o potřebě podpory silného a udržitelného zemědělského sektoru napříč EU s využitím všech forem hospodaření k zajištění potravin pro Evropu a tzv. třetí země, stejně jako i o potřebě zvýšení produktivity práce v nových členských zemích a rozšíření výměry zemědělské půdy k produkci bílkovin a olejnin v EU. Na základě těchto ustanovení, ale i v kontextu očekávané poptávky po potravinách v rychle se rozvíjejících asijských zemích i v zemích tzv. třetího světa, je nutné, aby se orgány EU začaly neprodleně zabývat účinnou podporou zemědělské výroby v nových členských zemích a současnou podporou vývozu nadbytečné zemědělské produkce mimo evropský kontinent namísto vytváření nástrojů k uplatnění nadprodukce z EU 15 na trzích střední a východní Evropy. VIZE AK ČR K ZASTAVENÍ PROPADU Podle našeho názoru je pro zastavení poklesu živočišné výroby a zhodnocení rostlinné produkce nezbytné 10 Vrátit resortu strukturální rovnováhu - prosazovat myšlenku potravinové jistoty a obnovit rozměr sektoru při zdravém poměru rostlinné a živočišné výroby. Vrátit zemědělství společenskou pozici získat respekt politiků, médií a veřejnosti (oficiální lobby, regionální potraviny, farmářské trhy, činnost Marketingového výboru při AK ČR). Při současném rozdělení potravinového trhu mezi nadnárodní řetězce je účinná podpora poptávky obyvatelstva po kvalitních regionálních potravinách nezbytná. Spotřeba v regionech vyrobených potravin znamená omezení kamionové dopravy a ochranu životního prostředí Zapojení do energetické koncepce a bilance státu - využití půdy, která není potřeba pro produkci krmiva potravin. Jedná se o 600 tis. ha půdy, což představuje 10,8 mld. Kč produkce a 20 tis. pracovních míst. K alternativnímu využití zemědělské produkce při využití stávající techniky se nabízí 500 tis. ha orné půdy (2 mil t obilí) a 100 tis. ha TTP. V tomto směru se současně nabízí tři základní oblasti jako jsou bioplynové stanice, výroba tepla z biomasy a biopaliva pro dopravu. Aktivity AK ČR se proto aktuálně soustředí na vyjednání dobrých podmínek reformy SZP a využití veškerých nástroje k zastavení propadu ŽV a speciálních komodit a řešit nerovnováhu mezi RV a ŽV. Jde nám také o prosazení fondu nepojistitelných rizik, snížení byrokracie a propagaci českého zemědělství. Stabilitu živočišné výroby, stejně jako celého produkčního zemědělství v ČR, ale i v celé Evropě je možné dosáhnout pouze posílením jeho konkurenceschopnosti v celosvětovém měřítku. Tu je nutné vedle

11 ekonomických nástrojů podpořit především větším rozsahem inovací v oblasti technologií chovu zvířat a pěstování plodin i zpracování zemědělské produkce. (Mimo jiné na inovace v zemědělství je kladen velký důraz jak rozvíjející se Brazílii, tak i v Indii a Číně). Z toho důvodu je potřebné udržení a rozvoj zemědělského výzkumu a vývoje se zaměřením na bezprostřední transfer výsledků v zemědělské praxi. Zadávání témat aplikovaného výzkumu a inovací nelze ani v budoucnu očekávat od jednotlivých zemědělských podniků, které nemají dostatečné finanční zdroje a často ani motivaci pro cílený výzkum a vývoj. Výzkum vedoucí k podpoře konkurenceschopnosti domácích producentů a zpracovatelů v rámci strategické výroby potravin může účinně směrovat pouze stát za součinnosti profesních organizací zemědělců a potravinářů. Z toho důvodu existují ve vyspělých zemích státní zemědělské výzkumné ústavy jako základ technologických inovací a nezávislého odborného poradenství pří výrobě potravin a dalších bioproduků. Tuzemská podpora zemědělského výzkumu by se podle našeho názoru měla více zaměřit na témata, která vyplývají ze specifik českého zemědělství a nejsou ve všech aspektech zahrnuta do aktuálních i připravovaných okruhů Sedmého rámcového programu pro výzkum a vývoj. Vedle podporovaných oblastí zabývajících se bezpečností potravin a systémů sledovatelnosti původu potravin a uplatněných technologií v celé potravinové vertikále je nutné se zaměřit na vývoj velkovýrobních technologií v ekonomicky udržitelných systémech výroby, které budou šetrné k životnímu prostředí. Potřebné je i důkladné vyhodnocení vlivu technologických inovací na ekonomiku podniku. V této souvislosti je aktuální dosažení lepší a přímé návaznosti výzkumu vývoje na odborný poradenský systém. K diskuzi je proto možnost posílení současné struktury podporovaného poradenského systému zapojením rezortních výzkumných ústavů a zemědělských univerzit. 11

12 ZEMĚDĚLSKÝ VÝZKUM A PORADENSTVÍ V BAVORSKU Christian Stockinger CÍLE, ORGANIZACE, FINANCOVÁNÍ ředitel Institutu pro zemědělskou ekonomii a viceprezident LfL Menzinger Str. 54, München, Bavorský zemědělský výzkum má dlouhou tradici. Již v roce 1803 byla na základě rozhodnutí kurfiřta založena tzv. Vzorová zemědělská škola ve Weihenstephanu. Částí rozsáhlého vysokoškolského areálu, ve kterém se nachází m.j. i Vysoká škola Weihensptephat (HSV) a bavorský Zemský zemědělský ústav (LfL), je dnes Vědecké centrum (WZW) při Technické univerzitě Mnichov (TUM). Vědecké centrum Weihenstephan pro výživu, obhospodařování půdy a životní prostředí při Technické univerzitě Mnichov Vysoká škola Fraunhofer Institut Weihenstephan-Triesdorf Univerzitní centrum pro technologii zpracování a obaly Státní odborná škola aranžérská Freising-Weihenstephan Leibnitzovo výpočetní centrum při bavorské Akademii věd Bavorský státní pivovar Weihenstephan Inovační a zakladatelské centrum Bavorské zemské ústavy Biotechnologie IZB Jednotlivá pracoviště se odlišují rozdílným zaměřením výzkumu a vývoje a specifickou náplní a cíli výuky. Zemědělské vědecké instituce v rámci Weihenstephan Výzkum TUM Hans-Eisenmann-Zentrum (HEZ) Základní výzkum FHW Aplikovaný výzkum dle vysokoškolského zákona LfL Výzkum pro praxi Výuka Vědecké vzdělávání Vzdělávání pro praxi Pedagogické úvazky na TUM a FHW Ostatní Vzdělávání a rozvoj pro povolání v zemědělství Garance Podpora a poradenství 12

13 VĚDECKÉ CENTRUM WEIHENSTEPHAN PRO VÝŽIVU, VYUŽITÍ PŮDY A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ TECHNICKÉ UNIVERZITY MNICHOV Struktura univerzity a Vědeckého centra Weihenstephan, která díky svému rozhraní mezi výzkumem a výukou přináší významný inovační potenciál, tvoří šest výzkumných ústavů a šest fakult. Hlavním vědeckým oborem je základní výzkum biologických disciplin. Fakulty WZW: zemědělské vědy a zahradnictví, biologie, technologie pivovarnictví a potravinářství, věda o výživě, lesnictví a management zdrojů, architektura krajiny a krajinotvorba. Zhruba 80 profesorů, kteří vyučují studentů, reprezentuje všechny oblasti tzv. vědy o životě (life sciences): biologové, fyzikové, chemici a inženýři, vědci z oblasti výživy a potravinářství, zemědělství, lesnictví a ochrany životního prostředí. Základem výzkumných činností na WZW jsou přírodní a technické vědy. Ve Weihenstephanu spolupracují vědci z oblasti přírodních, technických, resp. ekonomických věd, kteří společně přesahují hranice jednotlivých oborů. Ve výzkumných odděleních dochází k organizačnímu slučování příbuzných vědeckých oborů. Nové struktury vytváří nová propojení pracovišť, což vede k interdisciplinární spolupráci jednotlivých týmů. Těžištěm výzkumu jsou biotechnologie a genové technologie, biogenní suroviny, fyziologie výživy a technologie zpracování surovin při výrobě potravin, udržitelné využití půdy, lesnický výzkum, výzkum ekosystémů a ekologie. Fakulta zemědělských věd a zahradnictví nabízí v současnosti těchto 6 studijních oborů: bakalářské studium zemědělských věd a zahradnictví, magisterské studium zemědělského managementu, magisterské studium zemědělských věd, magisterské studium zahradnických věd (horticultural science), magisterské studium obnovitelných zdrojů, magisterské studium využití půdy. Základem zemědělských studií a zahradnictví ve Weihenstehpanu je bakalářské studium programu Zemědělské vědy a zahradnictví. Studentům zprostředkovává široké znalosti v oblasti inženýrství, přírodních věd a biologie. Studenti si na začátku prvního semestru volí mezi obory zemědělské vědy nebo zahradnictví. Absolventi tohoto bakalářského studia jsou kvalifikovanými odborníky v oblasti zemědělských věd nebo zahradnictví s rozsáhlými znalostmi vhodnými pro praktické využití nebo pro navazující magisterské programy, jako je např. mezinárodně uznávaný magisterský program Zemědělské vědy. BAKALÁŘSKÝ PROGRAM ZEMĚDĚLSKÉ VĚDY A ZAHRADNICTVÍ lze vždy zahájit v zimním semestru a je určen pro řádné studium po dobu 6 semestrů. Během prvního ročníku jsou přednášky z oblasti inženýrství, přírodních věd a biologie a ze základů zemědělských věd. Ve třetím semestru se konají bloky související s individuálními projekty, které využívají systémové využití zemědělských věd: během jednoho modulu se tak například posuzuje vše, co souvisí s výrobním systémem přežvýkavců od pasení přes ekonomickou a technickou realizaci až po ekologické zhodnocení. Studenti si během svého studia, které zahrnuje širokou nabídku akcí (přednášky, cvičení a exkurze) soustředěnou do čtyř pilířů rostliny, zvířata, management a technika, mohou vybrat, zda své vzdělání rozšíří nebo zda využijí širokou nabídku povinně volitelných předmětů pro individuální studijní plán. Bakalářská práce se píše v 6. semestru a odevzdává se, podle vybraného tématu, v průběhu tří měsíců. Studium je zakončeno obhajobou práce a získání bakalářského stupně "Bakalář věd ( Bachelor of Science 13

14 (TUM)"). Bakalářské studium zahrnuje 16týdenní praxi. Minimální souvislé trvání každé jednotlivé praxe jsou 4 týdny. MAGISTERSKÝ PROGRAM "ZEMĚDĚLSKÉ VĚDY se soustředí na studenty, kteří mají vyšší potenciál výkonu a větší zájem o vědu a zemědělství. Studenti si na začátku studia vyberou jeden z hlavních oborů: chov zvířat, pěstování rostlin, zemědělskoekologické systémy a zemědělskou ekonomiku a obchod. Existuje možnost specializace na jeden vybraný obor nebo na získání širšího vzdělání kombinací různých oborů. Cílem studia je rozsáhlá znalost zemědělských systémů a jejich řízení. s ohledem na celkové výsledky hospodaření. Během studia se vychovávají mladí odborníci, kteří by měli být schopni uplatňovat nové poznatky vědy o ekonomii, životním prostředí a biologii a využívat je v zemědělských oborech. Absolventi mají dobré šance budoucího uplatnění, a to zejména ve vědeckých institucích, na ministerstvech a v zemědělské správě, v zemědělských podnicích, v chovatelských organizacích, v průmyslu, v zemědělských svazech, v poradenských firmách, v pojišťovnách, bankách a mezinárodních organizacích. NÁSTAVBA Doba řádného studia trvá čtyři semestry včetně zpracování diplomové práce. Nástavba studia zahrnuje povinné a povinně volitelné předměty, výzkumnou praxi a dipolomovou práci. Vmagisterském programu Zemědělské vědy je tak potřeba prokázat určený počet kreditů (120). Studium je ukončeno dosažením akademického titulu "Master of Science" (M.Sc.). VYSOKÁ ŠKOLA WEIHENSTEPHAN-TRIESDORF Druhým subjektem univerzitního centra Weihenstephan je Vysoká škola Weihenstephan-Triesdorf.. Posláním Vysoké školy Weihenstephan-Triesdorf je poskytovat vzdělání s bezprostředním vztahem k praxi a získávání vědeckým poznatků. Součástí filozofie je vzdělávat studenty pro pracovní trh a tím vycházet vstříc poptávce z oblasti průmyslu a ekonomiky. Transfer technologií a vědomostí tak přemosťuje prostor mezi Vysokou školou a podniky, svazy a institucemi. Výzkum je ve stejné pozici. Vysoká škola Weihenstephan-Triesdorf je rozdělena do dvou areálů Freising a Triesdorf, které zahrnují dohromady sedm fakult. Studijní nabídka se skládá z 16 bakalářských programů, duálního studia, dvou mezinárodních magisterských programů a čtyř dalších, částečně propojených magisterských programů. Studijní obory: zemědělský management (magisterské studium), informatika v biologických oborech (bakalářské studium), biotechnologie (bakalářské studium), energetický management a technika (magisterské studium), výživa a management zásobování (bakalářské studium), zemědělské inženýrství (bakalářské studium), zahradničení (bakalářské studium), mezinárodní magisterský program Master of Landscape Architecture, architektura krajiny (bakalářské studium), krajinotvorba a management (bakalářské studium), krajinotvorba a management (duální studium), zemědělství (bakalářské studium), zemědělství Triesdorf (bakalářské studium), management potravin (bakalářské studium), potravinářské technologie (bakalářské studium), management obnovitelných energií (bakalářské studium), obnovitelné zdroje (magisterské studium), regionální management (magisterské studium), technologie obnovitelných energií (bakalářské studium), ochrana životního prostředí (bakalářské studium), vodohospodářské technologie (bakalářské studium), ekonomické inženýrství, zemědělský marketing a management (bakalářské studium). 14

15 Studijní programy jsou přitom nabízeny v rámci uzavřeného odborného komplexu, který se vztahuje k podstatným oblastem lidského života. Začínají zemědělskou politikou základních surovin, zahrnuje zpracování živočišných produktů, pokrývá relevantní otázky výživy a zásobování, zohledňuje požadavky životního prostředí a sahá až k rozvoji venkovského prostoru a měst. Vysoká škola Weihenstephan-Triesdorf tak zajišťuje vzdělávání ve všech oblastech vytváření hodnot z pole až na stůl, resp. z pole až k elektrické zásuvce. BAVORSKÝ ZEMSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ ÚSTAV (LFL) Aplikovaný výzkum LfL se zaměřuje na problémy praxe a nabízí zemědělským podnikům varianty řešení.. Odborné zaměření se odráží také v nabídce služeb LfL a v přípravě mladých lidí pro budoucí povolání. Nabídku doplňuje poskytování garancí a podpor, díky kterým je LfL důležitým partnerem subjektů bavorského zemědělství a výroby potravin. Hlavním cílem LfL je podpora udržitelného zemědělství orientovaného na veřejné blaho. Spojuje jednotlivé vědecké disciplíny a zpracovává poznatky, které překračují hranice jednotlivých oborů, a stává se tak komplexním kompetentním partnerem ve všech otázkách zemědělství. Ústav přispívá k: transferu výsledků základního výzkumu do praxe, posílení konkurenceschopnosti zemědělských podniků, předávání technických novinek a inovací v rámci základního a následného vzdělávání, vymezování pozice zemědělců jako partnerů potravinářského průmyslu, podpoře projektů důležitých pro obecné blaho s hledáním vhodných podpůrných programů, zajištění a rozvoji sociálně příznivé krajiny s ohledem na zvířata a životní prostředí, udržení atraktivní kulturní krajiny. Zákazníky LfL jsou především pracovníci ze zemědělství a výroby potravin, politici a občané. Dalšími klienty jsou ale i orgány státní správy, svazy, družstva, spolky a kompetentní osoby z oblasti ekonomiky a obchodu, které spolupracují se zemědělstvím. Nosnými pilíři LfL jsou ústavy, které působí v rámci řešení rozvojových projektů k zajištění budoucnosti. Orientují se přitom rámcovým pracovním programem LfL. Ústavy chápou sami sebe jako poskytovatele služeb, kteří podporují podnikatelské subjekty na jedné straně v jejich záměrech a projektech a na druhé straně v rámci vzdělávání, podpory nebo garance s přesně definovanými úkoly a funkcemi. Výuková, pokusná a odborná centra (LVFZ) se opírají o vědomosti odborníků LfL, které přenášejí v rámci řádného a postgraduálního vzdělávání přímo do praxe. V oblasti mléčného skotu, prasat nebo ekologie jsou LVFZ aktivními spojovacími články mezi teorií a praxí. Navíc jako pokusné stanice poskytují zvířata a pozemky pro vědecké účely LfL a spolupracující partnery. Spolupráce vytváří synergii LfL úzce spolupracuje s vědeckými zařízeními, která sídlí ve Weihenstephanu. K nim patří vědecké centrum orientované na základní výzkum (WZW) a Centrum Hanse Eisenmanna (HEZ) při Technické univerzitě Mnichov, Vysoká škola Weihenstephan-Triesdorf a další výzkumné ústavy jako je institut ve Fraunhofu nebo Zakladatelské centrum Weihenstephan. Spolupráce s četnými národními a mezinárodními výzkumnými institucemi se dále rozvíjí v rámci přípravy a zpracování společných projektů. LfL spolupracuje se zemskými ústavy a agrárními komorami ostatních spolkových zemí na společných projektech a publikacích v rámci dohod o spolupráci. Kooperace se zemědělskými výzkumnými institucemi univerzitního centra se odráží v následujících konkrétních opatřeních: vědečtí pracovníci LfL přebírají pedagogické úvazky (v LS 2010 a ZS 2010/11 34 úvazků), společné výzkumné projekty, 15

16 H. Sc hö n Současnost a budoucnost chovu skotu v podmínkách EU studenti a profesoři TUM a FHW využívají pokusná a laboratorní zařízení LfL, zpracování magisterských, bakalářských a diplomových prací ve spolupráci s vědeckými pracovníky LfL, společná kolokvia, vědecké konference a publikace. V současnosti zpracováváme ve spolupráci s ostatními 187 výzkumnými institucemi cca 300 projektů. S cca 15 mil. EUR podpor ze strany státních a nestátních institucí je aktuálně 450 projektů financováno z ostatních zdrojů. Zaměstnanci LfL se v souvislosti se svými úkoly silně angažují v řádném, následném a doplňujícím vzdělávání a odborném poradenství. Rozhodujícím měřítkem efektivity je proto publikování poznatků o ekonomických otázkách zemědělství. PORADENSTVÍ Poradenství v Bavorsku je prakticky organizováno státem. Poskytuje ho v zásadě 47 pracovníků Úřadů pro výživu, zemědělství a lesy (ÄELF) s připojenými odbornými školami, které jsou doplněni zemskými úřady a příslušnou Akademií pro výživu, zemědělství a lesy (FÜAK), kde je zajištěno základní a následné vzdělávání poradců. Kompetence v rámci resortu spadají pod Bavorské státní ministerstvo pro výživu, zemědělství a lesy (StMELF). Bezplatné poradenství ÄELF doplňují a rozšiřují od roku 2008 registrovaní smluvní partneři. Smluvní poradenství znamená, že státní zemědělské poradenství vytvoří spolu s registrovaným nestátním poradcem sdružení pro definované nabídky poradenství. Tím se standardizuje stávající poradenská nabídka obou stran, která se popíše v modulech a v případě potřeby doplní o další části. Konkrétně to znamená, že registrovaní nestátní poskytovatelé se soustředí především na technologie v oblasti zemědělství, zahradnictví a vinařství, a to formou nabídek jednotlivým podnikům. V rámci tohoto sdružení nabízejí v současnosti dvanáct modulů zaměřených na výrobně technické poradenství v oboru pěstování rostlin, zahradnictví, vinařství a pěstování chmele spolu s obory chov mléčného skotu, výkrm skotu a prasat, chov prasat a ekologické zemědělství. Výrobně technologické a provozně ekonomické poradenství Rozdělení úkolů Oblasti NESTÁTNÍHO poradenství Výrobně technické poradenství 12 poradenských modulů Ekonomika postupů - analýza provozních odvětví - ekonomika práce Ostatní poradenská činnost - oběžníky - skupinové poradenství - semináře STÁTNÍ poradenství Výrobně technické poradenství - pracovní skupiny - poradenství ve spec. případech - prosazování nových vědeckých poznatků do praxe - vyrovnání deficitů v nabídce Ekonomika postupů - vedení pracovních skupin - regionální prosazování výsledků BZA Präsidium 16

17 Státní poradenské týmy si i do budoucna zachovávají své hlavní kompetence ve všech výrobně technologických otázkách, zabývají se poradenstvím a určují odborná pravidla. U modulů se však nezabývají individuálním poradenstvím a spolupracují s profesními organizacemi a zajišťují tak skupinové poradenství. Běžného poradenství státních poradenských týmů, jako je např. poradenství v oboru rozvoje podnikání, podpor nebo konsolidace firem, odborného práva, ochrany zdrojů a klimatu, se tyto smluvní dohody netýkají. Služby státních institucí v rámci poradenského systému jsou pro zemědělce i v budoucnosti bezplatné. Nestátní poradenství se platí, zemědělec však může obdržet dotaci až do výše 50% nákladů, které do poradenství investuje. Například v Úřadu pro výživu, zemědělství a lesy Landshut jsou státní poradci rozdělení do dvou útvarů a dalších oddělení, resp. úseků. Útvar L2 Poradenství a vzdělávání zahrnuje zpravidla tři odborné úseky s následujícími aktivitami: celoprovozní, socioekonomické poradenství pro zemědělské podniky, správa a poradenství spolků, realizace vzdělávacích příležitostí v oblasti zemědělství, vyučování na zemědělské škole, profesní vzdělávání dospělých včetně vzdělávacího programu pro lesní hospodářství, zajištění šlechtitelských programů a poradenství, příprava a spoluúčast při zavádění zákonů a nařízení (např. nařízení o hnojivech), provádění pokusů. Útvar SG 2.2 Chov skotu zahrnuje následující činnosti: poradenství při vývoji šlechtitelského programu, plánování a výběru plemenných býků, poradenství v otázkách chovu masného skotu (hodnocení zvířat), odborné vedení chovů mléčného a masného skotu vč. odborného dozoru nad personálem, odborné poradenství pro sdružení výrobců, odborné činnosti Svazu chovatelů skotu, odborné poradenství v oblasti chovu skotu, připařovacích plánů, embryotransferu, poradenství v oblasti kontroly užitkovosti, správa pracovních skupin, služby a poradenství při prodeji a nákupu, spoluúčast na výstavách zvířat, podílnictví na dalším profesním a postgraduálním vzdělávání, odborná spolupráce s ostatními organizacemi. ODBORNÉ ŠKOLSTVÍ V OBORU ZEMĚDĚLSTVÍ Nabídka poradenství je úzce propojena se státní nabídkou vzdělávání. Nabídka škol v současnosti zahrnuje: 49 zemědělských škol, z toho 27 s oborem zemědělství v rámci tří semestrů a 46 s jednosemestrálním oborem ekonomika, dvouleté technické školy na šesti místech, jednoleté vyšší zemědělské školy jako druhý stupeň zemědělských škol na čtyřech místech, zemědělsko ekonomické odborné školy s integrovanou mistrovskou zkouškou z ekologického zemědělství, zahradnictví, vinohradnictví a mlékařství na pěti místech, vzdělávací zařízení pro zemědělsko-ekonomické asistenty (laboranty) na dvou místech, tříletá odborná akademie s oborem ekonomie a výživa ve Triesdorfu. 17

18 BUDOUCNOST VÝROBY MLÉKA V BAVORSKU Gerhard Dorfner ROZDÍLNÉ VÝZVY PRO PLEMENA S JEDNOSTRANNOU A KOMBINOVANOU UŽITKOVOSTÍ? Ústav zemědělské ekonomiky, Bavorský zemský zemědělský ústav, Mnichov Menzinger Str. 54, München, 1. ZEMĚ MLÉKA BAVORSKO ÚDAJE A FAKTA Bavorsko je s cca chovateli mléčného skotu (2010), s produkcí vyšší než 7,5 mil. tun mléka a s ročními tržbami přes 2 mld. s odstupem největším výrobcem mléka ze všech spolkových zemí Německa (kolem 28,5 mil. tun). Na celkové produkci mléka států EU-27 (cca 150 mil. tun) se Bavorsko podílí přibližně 5 %. V průměrném bavorském chovu s 29 dojnicemi se vyrobí cca kg mléka (stav z roku 2010). Ve všech vládních obvodech Bavorska převažují podniky s chovy do 50 krav. Pouze ve 14% podniků se chová více než 50 krav a v 0,8 % podniků více než 100 krav. V celém Německu dosahují stejné podíly téměř 30 % a 7 % (stav z roku 2009). Ve srovnání s dalšími spolkovými zeměmi Německa jsou bavorské zemědělské podniky menší, nadprůměrně častá je kombinace různých zdrojů příjmů. V roce 2009 bylo cca 50 % krav ustájeno ve volných stájích (LKV 2009). Hlavními centry výroby mléka je celé podhůří Alp s vysokým podílem travních porostů a východní Bavorsko. Na základě vysoké soběstačnosti ve výrobě mléka (přes 170 %) má Bavorsko tradičně vysoké vývozy a dovozy mléka a mléčných výrobků. V roce 2009 mělo 75 mlékáren s celkem 113 provozy k dispozici pro obchodování a zpracování téměř 10 mil. tun mléka (včetně mléka nakoupeného mimo Bavorsko). Díky sýrům, mléku a mléčným výrobkům vytvořilo v roce 2009 obchodní přebytek ve výši cca 1,1 mld. (LfL 2010, IEM). 2. VÝZVY VÝROBCŮM MLÉKA PRO NASTÁVAJÍCÍ OBDOBÍ Častější výskyt nestálosti globálních a regionálních agrárních trhů Postupující liberalizace agrárních trhů a internacionalizace obchodu se zemědělskými produkty vedou k tomu, že se na národních a regionálních trzích stále intenzivněji prosazuje celosvětový vývoj, resp. krátkodobé změny. Situaci navíc zostřuje posun měnové parity především mezi významnými aktéry světového zemědělského obchodu, kterými jsou mimo jiné USA, EU-27 a Čína, u komodity mléko také Oceánie. Dramatickými výkyvy kurzu na celosvětových trzích s energií a surovinami jsou od konce roku 2006 v dosud nepoznané míře ovlivňovány příjmy a výdaje chovatelů mléčného skotu (tab. 1). Řada nepředvídatelných událostí (např. klimatických katastrof, politických změn, epidemií s následným omezením obchodu) a chybějící transparentnost trhu (m.j. privátní vlastnictví skladů) vedou k tomu, že se výkyvy na trhu stávají běžným jevem i pro výrobce mléka. V posledních pěti letech se extrémně nízkými a vysokými nákupními cenami mléka v Bavorsku vyznačovaly následující měsíce (ceny netto při přirozeném obsahu složek mléka): červenec 2006 (27,7 ct/kg), prosinec 2007 (43,5 ct/kg), červenec 2009 (24,3 ct/kg) a prosinec 2011 (cca. 34,5 ct/kg). 18

19 Tab. 1: Hlavní ceny bavorských výrobců mléka Rok 3,7 % tuk 3,4 % bíl. netto NC mléka 1) ( /100 kg) přir. obs. složek netto přir. obs. složek brutto soj. extr. šrot netto /100 kg krmný ječmen netto /100 kg mléčné náhražky netto /100 kg telata fleckvieh netto /kus jat. krávy Ø tř. E-P netto /kus ,13 31,51 34,34 25,00 11, ,06 35,02 38,16 26,27 10, ,28 32,23 35,13 24,15 9, ,83 30,79 33,56 23,64 10, ,98 30,01 32,71 24,44 11, ,92 29,77 32,45 22,38 8, ,52 29,11 31,73 21,35 10, ,14 34,84 38,57 26,69 16, ,03 36,69 40,61 35,25 16, ,30 26,88 29,76 34,85 9, ) 29,85 31,13 34,46 33,73 11, průměr 3) 30,00 31,62 34,90 30,02 12, rozdíl % 09:08-27,8-26,7-26,7-1,1-44,3-6,0 8,3-10,5 rozdíl % 18,0 15,8 15,8-3,2 22,1 13,9 6,0 2,7 10:09 1) bez náhrad a příplatků, Pramen: LfL EM 2) mléčné náhražky bez odstředěného mléka; s odstředěným mlékem: průměr 169 /100 kg netto; 3) předběžné výsledky. Větší a na výrobu mléka specializované podniky v obdobích s nejnižšími cenami mléka byly vůči cenovým výkyvům výrazně zranitelnější něž podniky s více výrobními odvětvími, které v těchto fázích vykazovaly větší stabilitu. Tato situace je v Německu hlavní příčinou živé diskuse o strategii zemědělských podniků (specializace versus diverzifikace) k trvalému zajištění likvidity a rentability. Budoucnost agrárně - politického systému podpor Německo se při reformě společné zemědělské politiky (GAP) v roce 2003 rozhodlo pro kombinovaný model (obr.1.), v jehož rámci byla vyplácena část prémií na podnik a část na plochu (na ornou půdu a travní porosty). Historicky podmíněné individuální nároky na prémie vyplácené na podnik byly v roce 2010 zrušeny, prémie na travní porosty byly postupně navyšovány. Na konci této reformy budou v roce 2013 vypláceny jednotné prémie na plochu v předpokládané výši 340 až 350 na hektar, které budou mít speciálně u podniků s intenzivním chovem skotu a nedostatečnou výměrou půdy za následek zřetelné snížení objemu vyplacených prémií ve srovnání s rokem Podniky s dostatečnou výměrou trvalých travních porostů pak posílí svoji konkurenceschopnost. Poněvadž rentabilita výroby mléka je stejně jako v minulosti do značné míry závislá na státní podpoře, budou mít rozhodnutí unie vztahující se k této problematice značný vliv na příjmy německých zemědělců v novém finančním období od roku Po výrazném snížení ceny 1 kg kvóty mléka na cca 10 centů není o termínu ukončení systému mléčných kvót v roce 2015 vedena téměř žádná další diskuse. Nejistota panuje nicméně v tom, zda a v jaké formě vzniknou soukromě organizované nástroje k řízení množství a jak se budou v Německu vyvíjet objemy dodávek mléka po zrušení kvót. 19

20 Obr. 1: Změny agrárně politického rámce výroby mléka v Německu zvyšování kvót mléka a jejich zrušení v kvótovém roce 2014/ ,5 % +1 % +1 % +1 % +1 %?? +cca 1,8 % 1) EU prémie na plochu diferencované (89 až přes 600 /ha) modulace (odvod do 2. dotačního pilíře) rušení top-up 2) 10 % 30 % 60 % 100 % jednotné (340 /ha?) 5 % 7 % 8 % 9 % 10 % 10 %? (+4 % do , dobrovolný odvod ) konec kvót mléka diferencovaně?!? /ha nové rozpočtové období nový systém dotací!!! ) v Německu navíc cca 1,8 % v důsledku snížení korektury na tuk na polovinu, v EU cca +1,5 %; 2) indivuální řástka na podnik z bývalých prémií vázaných na produkci. Stav leden 2010 Pracovně - ekonomické zvládnutí dalšího rozvoje V posledních dvou letech se strukturální vývoj výrobců mléka v Německu vyznačoval velkou dynamikou. Ve srovnání s produktivitou 40 až 60 krav na pracovníka s plným pracovním úvazkem dosahovanou ve světě překročila v podnicích s hlavním příjmem ze zemědělské činnosti a zaměstnávajících cizí pracovníky na západě a severu Německa norma obsluhy hranici 100 krav na ošetřovatele, a to mnohdy výrazně. Především na východě Německa se v jednom podniku chová 500 a více krav. V tradičně pomaleji rostoucích bavorských rodinných podnicích bez cizích pracovních sil, jejichž značný podíl je obhospodařován formou vedlejšího zaměstnání, jsou v důsledku růstových opatření ve svém vývoji na hranici klasického rodinného podniku. Symbolem této situace je prudce se zvyšující využívání automatizovaných systému dojení (dojicích robotů). Touto dojicí technikou je v Bavorsku vybaveno cca 40 až 50 % nově do provozu uváděných volných stájí. Vedle běžně využívané automatizace odklizu hnoje (podroštové shrnovací lopaty, mobilní zařízení) se postupně zvyšuje význam automatizovaných systémů krmení. Důsledkem tohoto intenzivnějšího využívání techniky je rostoucí potřeba kapitálu a vyšší produktivita práce spojená s nutností adaptability podnikového managementu. Současně bude nutno za účelem zlepšení produktivity práce a kvality pracovníků v podnicích s výrobou mléka zvýšit podíl cizích pracovních sil, resp. posílit různé formy mezipodnikové kooperace. Zajištění volných víkendů a zabezpečení prací v případě onemocnění vedoucího podniku jsou hlavními požadavky pro trvalou stabilitu rodinných farem s výrobou mléka. Růst konkurence o zemědělskou půdu v regionech s intenzivním chovem skotu Vývoj v posledních letech ukazuje, že se živočišná výroba stále více soustřeďuje do určitých regionů. V chovu mléčného skotu se jedná především o oblasti s absencí nebo s neekonomickými alternativami pěstování tržních plodin, popř. o regiony, ve kterých nezemědělský sektor nenabízí téměř žádná pracovní místa. Další příčiny vedly v poslední době k tomu, že se limitujícím faktorem rozvoje podniků stává zemědělská půda. Vedle globální výzvy, že se rostoucí počet světové populace musí uživit na omezených půdních zdrojích, existují také další celoevropské, resp. národní důvody. Z právní stránky přispívají různa omezení (životní prostředí, horní hranice salda dusíku, získání náhradních ploch za stavební činnost) stejně jako dotace (např. zákon o podporu výroby obnovitelné energie a extenzivního využívání půdy) zčásti k tomu, že je situace na trhu s nájmy půdy velmi napjatá. Speciálně v intenzivních oblastech je další rozvoj podniků spojen buď s vysokými náklady nebo jej nelze realizovat. Pro podniky s chovem mléčného skotu je jedinou možnou a ekonomickou variantou a předpokladem trvalé konkurenceschopnosti efektivní využívání půdy ve spojení s profesionálním stájovým managementem. 20

21 3. ROZDÍLNÉ VÝZVY PRO PLEMENA S MLÉČNOU A KOMBINOVANOU UŽITKOVOSTÍ? Rozdělení plemen a výrobní data Rozdělení plemen je v Bavorsku, resp. v jižním Německu, a ve zbylých spolkových zemích tradičně velmi odlišné. V rámci celé země dominuje s cca 63 % holštýnsko-fríské plemeno, s cca 29 % následuje plemeno fleckvieh a s cca 6 % hnědý skot (LKW). Naproti tomu v Bavorsku je do kontroly mléčné užitkovosti zapojeno přes 76 % krav plemene fleckvieh, 13,6 % krav hnědého a 9,3 % krav holštýnsko-fríského plemene [LKV 2009]. Průměrná dojivost v roce 2010 dosáhla v Německu kg, v Bavorsku kg mléka na krávu a rok (DLQ 2011). V dojivosti na krávu vykázaly v posledních letech výrazný nárůst především nové spolkové země. V případě Durynska překročil roční nárůst za posledních 9 let dokonce 150 kg na krávu a rok při dojivosti kg na krávu v roce 2010 (tab. 2). Tab. 2 Vývoj mléčné užitkovosti krav ve spolkových zemích Německa Ukazatel jedn. rok/ období Schleswig- Holstein Niedersachsen Meckl.- Vorpomm. Thüringen Baden- Württem. převažující plemeno krav holštýnské fleckvieh mléka na krávu Bayern celkem kg/krávu/ rok zvýšení tučnost mléka obsah bílkovin kg/krávu % % celkem na rok ,29 4,23 4,2 4,19 4,18 4, ,23 4,13 4,1 4,03 4,16 4, ,41 3,4 3,45 3,41 3,34 3, ,43 3,42 3,39 3,38 3,42 3,49 Konkurenceschopnost plemen s mléčnou a kombinovanou užitkovostí O výsledku ekonomického hodnocení plemen s mléčnou a kombinovanou užitkovostí rozhodují především následující aspekty: rozdíl v dojivosti, resp. ve složkách mléka ovlivňujících jeho cenu; náklady na výrobu mléka; rozdíly mezi plemeny v cenách užitkových telat, resp. jatečných krav, a s nimi spojené vyšší tržby za zvířata plemen s kombinovanou užitkovostí; případné průkazné rozdíly v produkčně-technických ukazatelích s dopadem na ekonomické výsledky (např. plodnost, produkční věk aj.). V Bavorsku dosahují holštýnské krávy v průměru o až kg vyšší produkce mléka na krávu a rok, přičemž rozdíl v užitkovosti mezi plemenem fleckvieh v Bavorsku a dojnicemi v severním a východním Německu je zřetelně vyšší. V dlouhodobém průměru vyšší nákupní ceny mléka (cca 30 ct za kg) a vyšší tržby za zvířata a maso v podnicích s chovem krav plemene fleckvieh rozdíl v užitkovosti krav holštýnského plemene ve většině případů více než vyrovnávají. Ekonomické srovnání skupin krav obou plemen na úrovni vlastních (úplných) nákladů (včetně hodnocení spotřeby pracovního času) poukázalo na přednosti výroby mléka prostřednictvím dojných plemen. Přitom chovatelé holštýnských krav, jejichž stáda jsou větší než stáda jejich strakatých vrstevnic, se plně zaměřují na výrobu mléka s využitím degresivních efektů. Při nejnižších cenách mléka v roce 2009 se ale potvrdila větší ekonomická stabilita a likvidita chovů krav s kombinovanou užitkovostí. Při samotném sledování tržeb výkonů vykázaly chovy krav plemene fleckvieh 18 % vedlejších příjmů (jatečné krávy, telata), zatímco chovy holštýnských krav pouze 10 % (LfL 2010). Chovy krav plemene 21