SEGREGACE V ČESKÉ REPUBLICE:

Transkript

1 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE, PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA SOCIÁLNÍ GEOGRAFIE A REGIONÁLNÍHO ROZVOJE CENTRUM PRO VÝZKUM MĚST A REGIONŮ SEGREGACE V ČESKÉ REPUBLICE: STAV A VÝVOJ, PŘÍČINY A DŮSLEDKY, PREVENCE A NÁPRAVA ZÁVĚREČNÁ EDITOVANÁ ZPRÁVA PROJEKTU: WA Z01 ODPOVĚDNÝ ŘEŠITEL PROJEKTU: DOC. RNDR. LUDĚK SÝKORA, PH.D. AUTOŘI TEXTŮ V ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVĚ: PROF. ING.ARCH. KAREL MAIER, CSC. DOC. RNDR. LUDĚK SÝKORA, PH.D. DOC. RNDR. DUŠAN DRBOHLAV, CSC. RNDR. MARTIN OUŘEDNÍČEK, PH.D. RNDR. JANA TEMELOVÁ, PH.D. RNDR. EVA JANSKÁ, PH.D. MGR. DITA ČERMÁKOVÁ MGR.DARINA POSOVÁ MGR. JAKUB NOVÁK LEDEN 2007

2 Obsah 1 Úvod: přístup ke studiu segregace v České republice 3 2 Kvantitativní analýza stavu a vývoje segregace/separace obyvatelstva 9 3 Identifikace lokalit koncentrace sociálních skupin a jejich typologie 29 4 Případové studie lokalit segregace a separace 59 5 Podmínky, příčiny, mechanismy a důsledky segregace Možnosti využití nástrojů bytové politiky a územního plánování při prevenci a zmírnění negativních důsledků segregace 168 2

3 1 Úvod: přístup ke studiu segregace v České republice Luděk Sýkora Záměr a cíle projektu Při přípravě návrhu projektu jsme předpokládali, že v důsledku narůstající sociální diferenciace obyvatelstva a rozmanitosti nabídky bydlení dochází v České republice k růstu segregace, kterou jsme definovali jako nerovnoměrné rozmístění různorodých skupin obyvatelstva v území. Taková územní nerovnoměrnost je způsobována koncentrací obyvatel určitých socioekonomických, národnostních a dalších charakteristik ve vybraných lokalitách. Zároveň jsme vycházeli z přesvědčení, že určitá míra sociálně-prostorové koncentrace přináší nežádoucí společenské důsledky. Prostorová segregace sociálně slabých domácností nebo etnických menšin je často doprovázena kriminalitou, nízkou úrovní vzdělání, nezaměstnaností, chátrajícím bytovým fondem, špatnou kvalitou služeb a přispívá k sociálnímu vyloučení. Prostorová separace příjmově silných domácností s sebou nese nepřímé důsledky pro ostatní lokality, jejichž sociální status se snižuje a ztrácí původní smíšený charakter, což může způsobovat oslabování sociální soudržnosti. Byli jsme si vědomi, že se v České republice procesům sociálně-prostorové diferenciace nevyhneme a že určitá míra nerovnoměrného rozmístění sociálních skupin v prostoru má své opodstatnění. Nicméně je potřeba, aby si veřejná správa byla vědoma dlouhodobých důsledků v lokalitách a regionech, kde se segregace projevuje ve zvýšené míře a připravila postupy, mechanismy a nástroje, které pomohou při prevenci vysoké míry segregace, popř. při zmírňování některých jejích důsledků. Naším záměrem bylo zachytit současný stav a vývoj segregace v České republice, analyzovat hlavní mechanismy, jimiž k segregaci dochází, diskutovat existující a potenciální důsledky a pokusit se navrhnout postupy a nástroje vhodné pro prevenci nežádoucí míry segregace a/nebo snížení její úrovně. Projekt byl rozdělen do šesti dílčích cílů: 1. Kvantitativní analýza stavu a vývoje segregace / separace obyvatelstva za základní sídelní jednotky (ZSJ) na základě údajů Sčítání lidu, bytů a domů 1991 a Kvalitativní šetření zaměřené na identifikaci lokalit segregace / separace v obcích s rozšířenou působností a metropolitních areálech. 3. Syntéza kvantitativního a kvalitativního výzkumu a souhrnná typologie segeregovaných / separovaných území. 4. Případové studie vybraných lokalit segregace / separace a pasportizace lokalit. 5. Analýza mechanismů, příčin a důsledků segregace / separace. 6. Návrh preventivních a nápravných nástrojů segregace / separace. 3

4 Postup řešení Prvním krokem výzkumného projektu bylo poznání současného rozsahu segregace v České republice a jejích forem. K tomu výzkumný projekt nejdříve využil standardních metod hodnocení úrovně koncentrace a segregace. Pro vybrané skupiny obyvatel byla zmapována úroveň segregace v regionech a městech České republiky a úroveň jejich koncentrace v základních sídelních jednotkách a obcích porovnávaná vůči průměru České republiky. Následně byly vytipovány lokality s nejvyšší koncentrací vybraných sociálních skupin obyvatel. Analýza se přitom zaměřila na sociálně nejslabší a sociálně nejsilnější obyvatele a specifické sociální skupiny, zejména Rómy a cizince. Výsledkem jsou mapy České republiky zobrazující územní diferenciaci vybraných charakteristik obyvatel. Na kvantitativní analýzu dat o populaci navázalo dotazníkové šetření v obcích s rozšířenou působností, v městských částech Prahy, Brna a Ostravy a v obcích spadajících do metropolitních regionů těchto měst. V šetření úřady a nevládní neziskové organizace identifikovaly lokality s výraznou koncentrací specifických skupin obyvatel. Výsledky dotazníkového šetření zároveň přinesly poznatky o kvalitativních aspektech segregace v různorodých místních kontextech a vedly k obohacení statistické analýzy o velký územní detail (ulice, bloky domů, jednotlivé objekty). Výstupem je databáze lokalit koncentrace skupin obyvatelstva vnímaných jako segregované či separované a celorepubliková mapa těchto lokalit. Na základě analýzy dat o populaci a výsledků dotazníkového šetření byly připraveny typologie segregovaných a separovaných lokalit. První typologie zobrazuje lokality s vysokou úrovní koncentrace obyvatelstva určitých charakteristik v základních sídelních jednotkách. Druhá typologie pak lokality vnímané jako segregované či separované. Na základě vytvořených typologií a jejich kombinací, tj. propojením prostorového rozmístění jednotek s vysokou mírou koncentrace vybraných skupin obyvatel a lokalit považovaných za segregované/separované byly připraveny obecné profily jednotlivých typů segregace a separace a vybrány lokality pro podrobné případové studie. Při výběru lokalit byla pozornost primárně věnována čtyřem sociálním skupinám obyvatel (sociálně silným, sociálně slabým, cizincům, Romům) s tím, že za každou sociální skupinu byly vybrány dvě lokality její vysoké koncentrace. Terénní šetření proběhlo v osmi lokalitách reprezentujících oblasti s koncentrací sociálně slabého obyvatelstva (sídliště Máj v Českých Budějovicích, Staré Kročehlavy - Štěpánov v Kladně), koncentrací Romů (Chanov v Mostě a Přední a Zadní Přívoz v Ostravě), lokality separace sociálně silných (Malá Šárka v Praze-Nebušicích a Brno-Ivanovice) a koncentrace cizinců (Vietnamci v Chebu, sídliště Zlatý vrch a ubytovna cizinců v Praze-Holešovicích). Případové analýzy zvolených lokalit pomohly podchytit fungování mechanismů, které vedou k segregaci a separaci určitých skupin obyvatelstva v různorodých místních kontextech. Vedle poznání podmínek a příčin segregace se případové studie zaměřily i na důsledky segregace a separace se specifickým zřetelem na negativní důsledky. Pozornost byla věnována zejména vlivu fyzického a sociálního prostředí segregovaných a separovaných lokalit na vlastní obyvatelstvo a okolní lokality, ohrožení sociální soudržnosti a nárůstu sociální izolace některých skupin obyvatel ve studovaných sídlech. Analýza podmínek, příčin a mechanismů vzniku lokalit segregace a separace a důsledků života v segregovaných nebo separovaných lokalitách využila data z dotazníkového šetření obcí, z případových studií segregace a separace a z obsahové analýzy tisku. Empirické 4

5 poznatky z domácího prostředí byly zasazeny do obecného rámce vytvořeného na základě studia především zahraniční literatury. Výše uvedené analýzy přispěly k vytvoření celkového obrazu stavu segregace v České republice a zároveň přinesly poznatky z podrobného studia jednotlivých typů a forem segregace, jejích příčin a důsledků. Posledním krokem projektu byla analýza bytové politiky a územního plánování z hlediska segregace, možností její prevence a zmírnění negativních důsledků. S cílem nalézt zdroje inspirace pro využití v našich podmínkách byly zmapovány vybrané zahraniční zkušenosti. Vzhledem ke komplexnímu charakteru segregace byly posouzeny rámcové možnosti bytové politiky a územního plánování na národní a komunální úrovni, a to s ohledem na možnosti prevence výrazné prostorové diferenciace bydlišť různých sociálních skupin a vzniku vysokých koncentrací a tím i od zbytku společnosti izolovaných lokalit segregace a separace. Výsledky projektu Závěrečná zpráva projektu "Segregace v České republice: stav a vývoj, příčiny a důsledky, prevence a náprava" přináší shrnutí těch hlavních výsledků projektu, jež je možné předložit v podobě textu. Její součástí je DVD, které text doplňuje o elektronické verze mapových výstupů, mapové projekty zpracované v prostředí geografického informačního systému ArcGIS a profily lokalit segregace a separace vyexportované z pasportu. Pasport je internetová aplikace 1 umožňující vkládat, uchovávat a prohlížet informace o lokalitách segregace a separace. Informace na DVD jsou zároveň dostupné na internetových stránkách projektu k přístupu je potřeba uživatelské jméno (mmr) a heslo (pasegr) 2 k přístupu je potřeba už. jméno (mmr) a heslo (segregace) 5

6 Závěrečná zpráva vychází z postupu řešení projektu a souhrnných zpráv o výsledcích jednotlivých dílčích cílů. Nicméně se snaží poznatky více integrovat. Struktura závěrečné zprávy více akcentuje věcnou podstatu studia různých stránek segregace než metody analýzy. Nejdříve je věnována pozornost poznání míry sociálně-prostorové diferenciace a rezidenční segregace a prostorového rozmístění různých sociálních skupin obyvatelstva. Segregace je zde vnímána především z pohledu nerovnoměrného prostorového rozmístění vybraných sociálních skupin obyvatel. Cílem bylo podchytit areály s vyšší a nižší, a zejména s narůstající, územní variabilitou a tak poukázat na obecné trendy v rezidenční diferenciaci. Makro-prostorová diferenciace vytváří širší sociálně-geografický kontext, v němž dochází ke vzniku a utváření jednotlivých lokalit koncentrace, segregace a separace sociálních skupin. Navazující část je zaměřená na identifikaci lokalit výrazné koncentrace sociálních skupin v území a následnou typologii těchto lokalit. K identifikaci lokalit jsou využívány tři základní metody: výběr lokalit na základě dat o obyvatelstvu ze Sčítání lidu, domů a bytů, určení lokalit koncentrace sociálních skupin obcemi a dalšími respondenty a analýza tisku. Typologie pak identifikuje a charakterizuje čtyři hlavní sociální skupiny, jež se koncentrují ve vybraných lokalitách. Vyšší koncentrace se nejčastěji týkají Romů, sociálně slabých, sociálně silných a některých skupin cizinců. Další část závěrečné zprávy pak přináší detailní případové studie osmi lokalit segregace a separace. Z původního makro pohledu na nerovnoměrnost prostorového rozmístění sociálních skupin se přes identifikaci lokalit jejich koncentrací dostaneme k podrobnému představení některých z nich. Nejde přitom o typické, průměrné příklady, ale spíše vyhraněné typy 6

7 koncentrací sociálních skupin. V některých případech jde přitom o výrazné formy segregace a separace, v jiných případech pak o probíhající proces vedoucí k posilování koncentrace nebo o hledání vlastní pozice menšinové sociální skupiny v prostředí většiny. Případové studie, ale i dotazníkové šetření a obsahová analýza t, přinesly značné množství poznatků o podmínkách, příčinách a mechanismech vzniku koncentrací sociálních skupin a důsledcích života v lokalitách segregace a separace. Ty jsou prezentovány v rámcích vycházejících především z dlouholetých zahraničních zkušeností se segregací. Poslední část se pak z pozitivní analýzy stavu posunuje do normativní oblasti s cílem hledat možnosti využití nástrojů bytové politiky a územního plánování pro prevenci vysokého růstu nerovnoměrného prostorového rozmístění sociálních skupin obyvatel a předcházení vzniku takových lokalit silných koncentrací geograficky a sociálně izolovaných vnitřně sociálně homogenních skupin obyvatel, které přinášejí negativní důsledky. Definice segregace a implikace pro použité metody výzkumu Výzkumný projekt byl na základě instrukcí zadavatele empiricky zaměřený bez většího prostoru poskytnutého pro obecné diskuse konceptu segregace. K těm však docházelo v rámci řešení drobných projektů Prevence prostorové segregace zadávaných Ministerstvem pro místní rozvoj 3. Při řešení projektu Segregace v České republice se pak pojetí a definice segregace tříbily. Jedna dimenze diskusí se týkala toho, zda segregace je jev, který můžeme změřit a objektivně určit na základě charakteristik obyvatelstva a jejich prostorového rozmístění, a nebo zda segregace je stav vyplývající ze sociálního vztahu mezi sociálními skupinami obyvatel. Sociální vztah segregace přitom může, ale nemusí, existovat v případech, kdy jsou vnější znaky dané charakteristikou sociální skupiny a jejím prostorovým rozmístěním totožné. Z této diskuse také vyplývalo posuzování správnosti a oprávněnosti jednotlivých metod měření segregace a identifikace lokalit koncentrace sociálních skupin. Můžeme lokalitu segregace stanovit na základě určité prahové míry podílu sociální skupiny na celkovém počtu obyvatel lokality nebo ji identifikovat jako místo, které někdo vnímá jako lokalitu segregace? Projekt využíval obou postupů s tím, že každý z nich má své výhody a nevýhody. Jednotlivě postihují trochu odlišné stránky segregace a oba společně pomáhají k poznání fenoménu segregace. Další dimenze definování segregace se týká vztahu mezi sociální a geografickou složkou jevu segregace. Segregace je totiž sociálně-prostorovým jevem. Sociální charakteristika segregované sociální skupiny je důležitá v těch aspektech, které jsou příčinou prostorové segregace nebo separace sociální skupiny. Tím se dostáváme k dalším dimenzím, a to které sociální charakteristiky jsou klíčové pro segregaci a jaká míra geografické nerovnoměrnosti nebo prostorové koncentrace je významná pro existenci segregace. Bydliště různých skupin obyvatel jsou v prostoru rozmístěna více či méně nerovnoměrně. Odráží sociální rozdíly mezi lidmi. Některé sociální rozdíly jsou však vyjádřením sociálních nerovností, tj. nerovného rozdělení bohatství a moci ve společnosti a z toho vyplývajících životních šancí na základě rozdílných příjmů. Sociální nerovností jsou i odlišné šance v přístupu k bydlení. Segregace představuje nerovnoměrné prostorové rozmístění určité 3 Výstupy viz např. 7

8 sociální skupiny obyvatel, vyplývající z jejího nerovného postavení vůči jiné skupině či zbytku společnosti, a vyznačující se koncentrací této sociální skupiny do vybraných území obývaných dominantně právě segregovanou skupinou. V empirických analýzách projektu Segregace v České republice byly sledovány čtyři sociální skupiny, u nichž jsme předpokládali nerovné sociální postavení vůči zbytku společnosti dané socio-ekonomickým postavením a také diskriminačními praktikami: sociálně silní, sociálně slabí, Romové a cizinci. Tyto sociální skupiny byly potvrzeny i dotazníkovým šetřením a obsahovou analýzu tisku. Ty navíc upozornily na další sociální skupiny, kde je však případů segregace mnohem méně. Segregaci definuje míra nerovnoměrného rozmístění a koncentrace sociálních skupin v prostoru a tím i teritoriální izolace od ostatních sociálních skupin a zároveň i specifická příčina, která vede k prostorové koncentraci a tou je nerovné postavení sociální skupiny ve společnosti. Ne každá koncentrace je tudíž segregací (důvodem nemusí být nerovné postavení) a nerovné sociální postavení nemusí vždy vést k nerovnoměrnému rozmístění v prostoru, koncentraci a segregaci. Geografický aspekt segregace má dvě základní dimenze. Tou první je nerovnoměrné prostorové rozmístění sociální skupiny, které můžeme postihnout vyhodnocením makro-prostorového vzorce a jeho variability. Čím je větší nerovnoměrnost v rozmístění nějaké sociální skupiny v rámci daného teritoria, tím vyšší je i úroveň segregace. Jde o klasické pojetí segregace měřené například indexem segregace. Míra segregace však neukáže, jaká je skutečná koncentrace sociálních skupin v segregovaných a separovaných lokalitách. K tomu je potřeba posun z měřítka makro-prostorového na mikroúroveň. Projekt využívá oba způsoby sledování a poznání segregace. Sociálně-prostorová rezidenční diferenciace, a na druhou stranu koncentrace sociálních skupin v lokalitách, jsou charakterizovány poněkud jinými i když vzájemně provázanými mechanismy utváření těchto dvou odlišných vzorců. Proto také hledání podmínek, příčin a hodnocení důsledků segregace musí akcentovat, zda se jedná o lokality segregace a separace na mikroúrovni nebo sociálněprostorovou rezidenční diferenciaci na makroúrovni. Podobně je toto rozlišení významné z hlediska politik, nástrojů a postupů sloužících k prevenci segregace. Segregace jako jev a segregace jako problém V projektu jsme vycházeli z toho, že rezidenční diferenciace je do jisté míry přirozená a funkční. Přestože segregace vyplývá ze sociálních nerovností, má její určitá míra opodstatnění. Některé formy segregace a separace a její zvýšená míra však mají nepříznivé sociální důsledky pro segregované obyvatele, pro jejich okolí i pro společnost jako celek. Stanovení míry segregace, která již přináší takové negativní důsledky, jimž by měla být věnována pozornost a hledány nástroje k omezení segregace je však obtížnou otázkou. Společenská tolerance vůči důsledkům segregace je záležitostí veřejné diskuse a konsensu k níž mohou výsledky výzkumu přispět, nikoliv však rozhodnout. Úlohou výzkumu a analýz segregace je poskytnout podklady sloužící pro poznání a ujasnění stavu věcí a pomáhající ve veřejné diskusi o tom, jaké životní podmínky z hlediska kvality a lokalizace rezidenčního prostředí považuje naše společnost za ještě přijatelné.. 8