PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU LIBERECKÉHO KRAJE AKČNÍ PLÁN

Transkript

1 PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU LIBERECKÉHO KRAJE AKČNÍ PLÁN PROSINEC 2008

2 Autorský kolektiv: PhDr. Iva Galvasová Mgr. Jan Holeček RNDr. Kateřina Chabičovská Ing. Alena Přibylíková Mgr. Hana Svobodová 2

3 OBSAH Úvod Aktualizace věcného zaměření akčního plánu výběr aktuálních prioritních opatření pro nové období Anketa významnosti opatření Aktivity vybrané pro nový Akční plán Organizační struktura v oblasti cestovního ruchu v Libereckém kraji Marketingové aktivity v cestovním ruchu na úrovni Libereckého kraje Marketingová strategie Rajonizace cestovního ruchu jako marketingový nástroj Výběr nosných projektů a návrh kritérií pro jejich přijetí do Akčního plánu Návrh implementace Akčního plánu Specifikace prioritních úkolů a nosných témat Harmonogram Akčního plánu Monitoring a hodnocení realizace Akčního plánu Závěr Přílohy Příloha 1: Vyhodnocení Akčního plánu Příloha 2: Osnova Integrovaného projektu Libereckého kraje Příloha 3: Návrh hodnotících kritérií pro zařazení projektů do Akčního plánu Příloha 4: Přehled projektů financovaných z Fondu mikroprojektů v období Příloha 5: Seznam zkratek

4 ÚVOD Akční plán (dále jen AP) představuje konkretizaci priorit, opatření a aktivit Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje (dále jen Program) vždy pro nejbližší období jeho realizace v časovém horizontu alespoň dvou let. Stanovuje návrh postupu a způsobu uvedení Programu do praxe tj. jeho implementaci a shrnuje nejdůležitější úkoly, které mají být plněny. Zde předkládaný návrh aktualizace AP pro období let je systémovým krokem při plnění Programu. Je výsledkem aktualizace věcných, časových, organizačních, finančních, personálních a jiných podmínek, nezbytných pro uskutečnění záměrů, uvedených ve výchozím Programu. Věcně staví na vyhodnocení výsledků plnění dosavadního AP, přijatého pro období let a odráží aktuální požadavky subjektů aktérů v oblasti cestovního ruchu na území Libereckého kraje kteří jsou jeho nositeli (blíže viz průběžně uváděné výsledky šetření mezi subjekty CR k posouzení významu jednotlivých opatření, aktivit a nosných projektů stávajícího AP). Návrh aktualizace AP je podložen i poznatky z poměrně komplexního pohledu na celkovou situaci v oblasti cestovního ruchu v Libereckém kraji, posouzených v kontextu nových vývojových trendů rozvoje tohoto dynamického odvětví (blíže viz samostatná vyhodnocovací zpráva o stavu CR v LK). Návrh komplexu podmínek pro aktualizaci AP čerpá z poznatků o hodnocení dosavadních přínosů z konkrétních aktivit v oblasti organizace, koordinace, marketingu i financování vlastní realizace opatření stávajícího AP. Pro úspěšné plnění AP je důležitá i zpětná vazba jeho realizace, a proto je rovněž velký důraz kladen na jeho pravidelný monitoring, k čemuž je zde navrhována i soustava potřebných indikátorů. Významným zdrojem prostředků, umožňujících realizaci důležitých rozvojových záměrů v oblasti CR na území kraje je využití potenciálu strukturálních fondů EU, zejména pak Regionálního operačního programu Severovýchod. Čerpání těchto disponibilních zdrojů financí je podmíněno připraveností místních a regionálních subjektů i Libereckého kraje. Šanci uspět mají především projekty se zřejmým celoregionálním a krajským dopadem dopadem, realizované silnými subjekty (které budou schopny garantovat realizaci projektu po celou dobu jeho trvání), projekty realizované v partnerství subjektů z více sektorů společnosti, projekty se zajištěnými zdroji kofinancování, s politickou podporou, atd. Příprava takových projektů si zpravidla vyžádá efektivní součinnost všech relevantních subjektů a také dostačující objem vlastních zdrojů na spolufinancování při přípravě i realizaci příslušných rozvojových záměrů. Jedním z klíčových úkolů Akčního plánu proto musí být podpora přípravy takových projektů, které dokáží ze zmíněných zdrojů podpory vytěžit maximum. To předpokládá efektivní fungování organizační struktury aktérů CR a efektivní koordinaci CR, dosažení konsensu o politické podpoře vybraných opatření nebo i projektů, posílení informovanosti potenciálních realizátorů projektů a poskytnutí metodické a politické podpory těmto subjektům ze strany Libereckého kraje i Řídícího výboru ROP Severovýchod. 4

5 1. AKTUALIZACE VĚCNÉHO ZAMĚŘENÍ AKČNÍHO PLÁNU VÝBĚR AKTUÁLNÍCH PRIORITNÍCH OPATŘENÍ PRO NOVÉ OBDOBÍ Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje zakládá možnost rozvoje cestovního ruchu v mnoha základních oblastech. Tyto možnosti jsou podrobněji specifikovány v návrhové části Programu do podoby konkrétních aktivit. Zde uvedené aktivity mají působnost pro celé období platnosti Programu ( ) s ohledem na skutečnost, že tento programový dokument byl přijat a schválen v orgánech kraje (zastupitelstvem Libereckého kraje dne ). Účelem Akčního plánu je vybrat a blíže specifikovat priority rozvoje vždy pro nejbližší dva až tři roky a nalézt cesty jejich realizace i možných budoucích nositelů (garantů). Zde předkládaná Aktualizace AP na období je připravena na základě vyhodnocení aktivit AP realizovaných v období , na základě zhodnocení výsledků průzkumů významnosti aktivit v oblasti CR, provedeného mezi členy Sdružení pro rozvoj cestovního ruchu LK a v konfrontaci s významnými závěry hodnotící zprávy o celkové situaci v oblasti cestovního ruchu v LK. Důležitým aspektem aktualizace AP byla nutnost zaměřit se vzhledem k omezeným disponibilním finančním zdrojům na takové typy aktivit, jež jsou buďto pro rozvoj cestovního ruchu zcela prioritní, anebo jsou již připraveny k realizaci (nejlépe pak kombinace obou těchto možností). Výběr nejvýznamnějších opatření a podporovaných aktivit se věcně opíral zejména o informační přínos následujících podkladů: Monitorovací zpráva o stavu a vývoji cestovního ruchu v Libereckém kraji (GaREP, 12/2008). Vyhodnocení akčního plánu PR CR LK pro období let (viz příloha 1). Pracovní podklady získané od jednotlivých členů Sdružení CR (zejména výroční zprávy, účelově provedená hodnocení situace v oblasti CR, přehledy a posouzení projektů apod.). Aktuální propagační a reklamní materiály různorodých subjektů cestovního ruchu v Libereckém kraji Výsledky účelových anketárních průzkumů, realizovaných v součinnosti zpracovatele a členů Sdružení CR LK. Integrovaný projekt cestovního ruchu Libereckého kraje (zejména tématické zaměření jeho aktivit). Koncepce státní politiky cestovního ruchu České republiky a její Prováděcí dokument. Aktuální vývojové trendy v oblasti cestovního ruchu ve světě. Věcná specifikace a harmonogramy předpokládaného plnění jednotlivých výzev k předkládání projektů, dle zaměření operačních programů, spolufinancovaných ze strukturálních fondů EU. Závěry z pracovních jednání zpracovatele, zadavatele (Liberecký kraj) a členů Sdružení pro rozvoj CR LK. Volební program nově zvoleného vedení Libereckého kraje. 5

6 1.1 ANKETA VÝZNAMNOSTI OPATŘENÍ Jedním z důležitých východisek pro návrh aktualizace věcného zaměření Akčního plánu Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje bylo provedení ankety mezi členy Rady Sdružení cestovního ruchu Libereckého kraje a vybranými pracovníky krajského úřadu s kompetencí v oblasti cestovního ruchu, k posouzení významnosti jednotlivých opatření, obsažených ve stávajícím (platném) Programu rozvoje CR LK. Cílem ankety bylo zjistit, která z opatření mají pro následující období platnosti AP největší význam a budou podporovány v realizaci jako nejvíce žádoucí pro tématické zaměření a výběr rozvojových projektů či aktivit. Posuzována byla opatření ve stávající struktuře (tzv. pavouk ) z Programu rozvoje CR LK viz dále uvedené schéma. Základem pro posouzení významu jednotlivých opatření bylo oznámkovat je, tj. přiřadit každému z posuzovaných opatření Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje bodovou hodnotu ze škály 1-10, která nejlépe vyjadřuje názor dotázaných respondentů (zúčastněných) na významnost daného opatření a tím současně zdůrazňuje naléhavost řešení aktivit dané oblasti, podmiňujících rozvoj cestovního ruchu pro následující období platnosti aktualizovaného Akčního plánu. Přiřazení známky jedna (tj. jednoho bodu z uvedené škály) vyjadřovalo nejlepší hodnocení příslušného opatření, přiřazení známky deset (tj. deseti bodů) znamenalo, že opatření je považováno za nejméně významné; hodnocen byl pouze význam (priorita) jednotlivých opatření, nebylo vyžadováno jejich řazení podle naléhavosti vyjádřením posloupnosti těchto známek. Výsledky ankety jsou následující: Nejvyšší prioritu získalo opatření Podpora činnosti organizací cestovního ruchu (OCR) (ve schématu opatření Programu CR viz opatření 1.1). Jako velmi významná byla dále shledána opatření Marketing a propagace (viz opatření 2.1) a Příprava lidských zdrojů (viz opatření 1.3). Za stále důležitá jsou i nadále považována opatření Turistická informační centra (viz opatření 1.2), Programy a produkty (viz opatření 2.2) a Turistická dopravní infrastruktura (viz opatření 3.2). Relativně nejméně byla zdůrazňována opatření Spolupráce a incomingové aktivity (2.3), Sportovní a kulturní zařízení (3.3), Památky a přírodní atraktivity (3.4) a Ubytovací a stravovací zařízení (3.1). S ohledem na posouzení významnosti jednotlivých opatření jako celku, bylo dále ve shodě s postupem aktualizace věcného zaměření AP nutno provést obdobných způsobem výběr aktivit v rámci každého opatření, které budou vyjadřovat prioritní tématické zaměření pozornosti všech zúčastněných subjektů při plnění Programu v dalším období jeho realizace. Výsledek provedených výběrů (tj. opatření i aktivit) představuje věcný rámec nového AP. K němu jsou v dalším pracovním kroku specifikovány možnosti a předpoklady pro jeho praktickou realizaci, týkající se zejména uspořádání organizačních struktur pro spolupráci subjektů v cestovním ruchu, náležitosti marketingového zajištění z celokrajského hlediska, výběr nosných projektů pro další období realizace, nástin požadavků pro zajištění účelného monitoringu a hodnocení všech realizovaných aktivit apod., je tedy konkretizován proces implementace AP do praxe z pohledu hlavních úkolů nositelů Programu (tj. Libereckého kraje a relevantních krajských subjektů v oblasti CR). 6

7 ANKETA VÝZNAMNOSTI OPATŘENÍ (podklad pro výběr opatření) VIZE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V LIBERECKÉM KRAJI Využití přírodního a kulturního potenciálu regionu ke zvýšení jeho turistické atraktivity, k růstu konkurenceschopnosti a ekonomického, sociálního a kulturního přínosu odvětví cestovního ruchu. To vše s ohledem na zájmy místních obyvatel a udržitelný rozvoj. P 1: ORGANIZAČNÍ STRUKTURA CESTOVNÍHO RUCHU, LIDSKÉ ZDROJE P 2: PODPORA MARKETINGU A PRODUKTŮ V CESTOVNÍM RUCHU P 3: ZÁKLADNÍ A DOPROVODNÁ INFRASTRUKTURA A SLUŽBY CESTOVNÍHO RUCHU O 1.1: Podpora činnosti organizací CR O 1.2: Turistická informační centra (TIC) O 1.3: Příprava lidských zdrojů O 2.1: Marketing a propagace O 2.2: Tematicky zaměřené programy a produkty O 2.3: Přeshraniční a mezinárodní spolupráce a incomingové aktivity O 3.1: Ubytovací a gastronomická zařízení O 3.2: Turistická dopravní infrastruktura O 3.3: Sportovně rekreační a kulturní zařízení O 3.4: Kulturně historické a technické památky, přírodní atraktivity 7

8 1.2 AKTIVITY VYBRANÉ PRO AKČNÍ PLÁN Jak bylo výše uvedeno, byla také kromě ankety významnosti opatření provedena anketa k posouzení významnosti jednotlivých aktivit Programu rozvoje CR LK, v níž měli možnost se vyjádřit všichni členové Sdružení cestovního ruchu LK. Výběr aktivit nebyl proveden na základě známkování jejich významnosti, neboť zde nebylo důležité uspořádat je dle pořadí, ale jednotliví účastníci ankety vybírali především ty aktivity, jejichž realizaci (naplnění projekty a iniciativami) považují pro následující období let za podstatné. Na základě výsledků ankety a návazných expertních posouzení byl pro zařazení do Akčního plánu vybrán níže specifikovaný přehled aktivit. Pro výběr aktivit všemi zúčastněnými subjekty bylo současně považováno za důležité hledisko jejich proveditelnosti v krátkodobé časové perspektivě. Pro vyjádření důležitosti vybraných aktivit je v dalším textu použit následující způsob jejich prezentace, který současně umožňuje vyjádřit míru shody zúčastněných subjektů při jejich výběru: 1. Nejčastěji vybírané aktivity jsou zvýrazněny tučně s šedým podkladem. Představují nejvýznamnější aspekty cestovního ruchu, na jejichž výběru se shodlo více než 60 % členů Sdružení, kteří se zúčastnili ankety. 2. Středně velkou četnost výběru měly aktivity, které jsou tučně zvýrazněné, ale již bez barevného podkladu. Tyto aktivity označilo % členů Sdružení, kteří se zúčastnili ankety. 3. Aktivity bez jakéhokoliv textového zvýraznění představují ty, které byly do přehledu ještě doplněny na základě zaslaných připomínek účastníků ankety a dle odborného posouzení zpracovatele jako expertní poradenské firmy. V aktualizovaném akčním plánu se neobjevují všechny aktivity, které tvoří základ návrhové části Programu CR, neboť v tomto postupovém kroku bylo důležité vybrat aktivity pro nejbližší dva roky. To však neznamená, že ostatní aktivity nemohou být vybrány jako podstatné pro realizaci v některém z následujících let, neboť základní tematické zaměření Programu je platné na celou dobu jeho účinnosti! Aktivity vybrané ze základní nabídky jako nejvíce důležité (viz použití písma tučné a v šedém rámečku nebo bez něj) byly pro názornost uvedeny v rámci každého opatření a podopatření na prvních místech výsledného přehledu. 8

9 PRIORITA 1: ORGANIZAČNÍ STRUKTURA CESTOVNÍHO RUCHU, LIDSKÉ ZDROJE Opatření 1.1: Podpora činnosti organizací cestovního ruchu Místní organizace cestovního ruchu poskytování turistických informací, kalendáře akcí, příprava propagačních materiálů, koordinace činnosti místních TIC a spolupráce s dalšími TIC webové stránky a jejich aktualizace, turistický informační a rezervační systém a spolupráce na jeho rozvoji (např. datový sklad) ve spolupráci s organizacemi CR podpora ze strany LK vzniku a činnosti místních organizací CR vytváření místní turistické nabídky a její propagace (ve spolupráci se všemi aktéry v CR) spolupráce při vytváření marketingových a komunikačních plánů v Libereckém kraji a regionálních organizacích CR průzkum místního trhu a monitoring návštěvnosti Regionální organizace cestovního ruchu koordinace činnosti místních organizací CR vytváření ucelených regionálních turistických organizačních struktur včetně jejich destinačního a návštěvnického managementu příprava a vytváření a propagace regionální turistické nabídky (místní produkty, fam a press tripy ) podpora činnosti regionálních organizací CR, které zajišťují řízení a koordinaci CR v turistickém regionu podpora zpracovávání Programu rozvoje cestovního ruchu turistických regionů koordinace poskytování informací prostřednictvím místních a regionálních TIC a organizací CR a budování regionálních turistických návštěvnických center koordinace naplňování Programu rozvoje CR v turistickém regionu včetně zajišťování monitoringu tvorba regionálních a specifických turistických produktů, programů a projektů vytváření marketingových a komunikačních plánů v turistických regionech a jeho realizace (naplňování) spoluúčast na tur. veletrzích, koordinace s ostatními krajskými tur. regiony a LK rozvoj spolupráce a vytváření partnerství mezi veřejným, podnikatelským a občanským sektorem Sdružení cestovního ruchu v Libereckém kraji koordinace marketingových a prezentačních aktivit- prezentace kraje a regionálních organizací CR na veletrzích cestovního ruchu partnerství a spolupráce s regionálními OCR a tvorba nadregionálních tur. produktů spolupráce s partnery v Euroregionu NISA a s dalšími strategickými partnery spolupráce a koordinace aktérů Sdružení vedoucí k iniciaci změn legislativy zajištění podmínek a zpracování konkrétních pravidel pro spolupráci a koordinaci činností aktérů CR LK nejen členů Sdružení koordinace a spolupráce na podob a součinnosti informačních a rezervačních systémů jednotlivých turistických regionů LK (např. rozvoj a využívání datového skladu) monitoring naplňování Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje a podněty pro LK k jeho pravidelné aktualizaci 9

10 Krajský úřad Libereckého kraje (volené orgány LK, útvary KÚ LK) vytváření podmínek pro realizaci Programu rozvoje cestovního ruchu LK zpracování a realizace komplexních nadregionálních projektů na podporu Programu rozvoje cestovního ruchu ve spolupráci s regionálními organizacemi CR k využití možností evropských a domácích zdrojů zajištění organizačních, personálních a ekonomických podmínek pro činnost Sdružení cestovního ruchu v Libereckém kraji spolupráce s ostatními kraji a příslušnými celostátními institucemi (MMR, CzechTourism apod.) při vytváření celostátních koncepcí rozvoje CR koordinace činnosti se sousedními kraji, do jejichž území zasahuje působnost regionálních organizací CR Libereckého kraje zajištění financování aktivit kraje realizujících Program rozvoje CR LK a jejich monitoring zajistit návaznost dostatečně atraktivní prezentace LK na mezinárodních veletrzích CR ve spolupráci s ostatními aktéry CR s cílem zajistit dostatečný zájem touroperátorů o LK např. formou fam a press tripů aktualizace webového portálu cestovního ruchu LK a koordinace a podpora při tvorbě a využívání datového skladu informací CR v LK Opatření 1.2: Turistická informační centra (TIC) zkvalitňování činnosti a poskytovaných služeb TIC (standardizace a certifikace) budování regionálních turistických informačních a návštěvnických center propojování TIC (technologická pomoc) spolupráce TIC při budování a provozu moderních komunikačních a informačních technologií a jejich plnému využívání (např. zapojování do užívání a tvorby datového skladu LK ) zlepšení informovanosti různorodých subjektů v cestovním ruchu (města a obce, provozovatelé turistických atraktivit, neziskových organizací a dalších) a podpora jejich spolupráce s TIC Opatření 1.3: Příprava lidských zdrojů vzdělávání manažerů cestovního ruchu vzdělávání pracovníků veřejné správy působících v oblasti cestovního ruchu školení a další vzdělávání pracovníků v oblasti cestovního ruchu (zaměstnanci jednotlivých zařízení CR, TIC ) programy EVVO a cestovního ruchu na základních a středních školách vysokoškolské vzdělávání v oboru cestovní ruch posilování povědomí o nezbytnosti realizace inovací a moderních metod podnikání a o jejich přínosu k prosperitě a konkurenceschopnosti firem vytváření sítí (twinning) výměna zkušeností 10

11 PRIORITA 2: PODPORA MARKETINGU A PRODUKTŮ V CESTOVNÍM RUCHU Opatření 2.1: Marketing a propagace Turistická nabídka vývoj a tvorba nabídky hlavních turistických produktů a programů koordinace a řízení tvorby balíků služeb (zejména s důrazem na zmírnění sezónnosti CR resp. prodloužení hlavních sezón, rozvoj CR i mimo jádrová území ) podpora prodeje turistických produktů (veletrhy, prezentace, informační semináře a cesty pro touroperátory, incomingové partnery, novináře) distribuce regionálních a lokálních turistických produktů vytváření a aktualizace webových stránek s turistickými informacemi Propagace a reklama mediální propagace (rozhlas, TV, místní, tisk, internet, billboardy) regionální turistické noviny jednotná grafická podoba propagačních materiálů dle regionálních organizací CR základní prospekty a reklamní plakáty brožury a průvodce, mapy kalendáře kulturních, sportovních a společenských akcí propagační dárky a suvenýry střešní značka pro celé území LK a jeho turistických regionů a loga regionálních organizací CR vytváření integrujícího produktu (produktů se synergickým efektem), image regionů vytváření komunikačních plánů nejen v úrovni regionů Ostatní marketingová podpora podpora místních iniciativ a aktivit (místní trhy, výrobky, suvenýry, ) public relations (tisk a veřejnost) poskytování informací, spolupráce s médii, speciální nabídky, informační akce systém monitorování a vyhodnocování segmentace trhu (stanovení cílových skupin) podpora marketingových plánů v turistických regionech i na úrovni Libereckého kraje budování systému klubových výhod (slevové karty, karty hosta ) zavádění nových prodejních kanálů (marketingová inovace) rozvoj informačních systémů (pro motoristy, pro bezmotorovou dopravu) aplikace a prosazování benchmarkingových aktivit pořádání seminářů a konferencí, tematicky zaměřených fór cestovního ruchu Opatření 2.2: Tematicky zaměřené programy a produkty CR zvýšení užitných hodnot produktů a služeb (organizační inovace, inovace produktu a procesu, ) Aktivní turistika zimní aktivity cykloturistika letní aktivity adrenalinové sporty vodní turistika pěší turistika hipoturistika 11

12 golfová turistika konání významných sportovních akcí Venkovská (šetrná) turistika propagace regionálních atraktivit a jedinečností podpora místní produkce (místní typické produkty) a prodeje (např. exkurze do řemeslnických dílen, soutěže, ukázka řemesel ) aktivní práce návštěvníků (řemeslné dílny, lidové tradice) venkovská turistika a ekoturistika agroturistika a hipoturistika relaxační pobyty na venkově, spojené s výlety do přírody aktivní pobyt v přírodě, cesty za dobrodružstvím, kempování a další Přírodní atraktivity šetrná turistika ve zvláště chráněných a dalších přírodně atraktivních územích (např. Geopark Český ráj, Bozkovské dolomitové jeskyně ) Kulturní, historické a jiné památky a zajímavosti, pobyty ve městech poznávání památek a zajímavostí kulturních, historických, UNESCO pořádání kulturních, historických a společenských akcí pobyt ve městech, zábava a relaxace poznávání technických památek a zajímavostí poznávání církevních památek a poutních míst poznání krajiny a jejího vývoje (archeologie, geologie) výrazné historické osobnosti a období (Albrecht z Valdštejna, Keltové) Lázeňská turistika, wellness a ozdravné pobyty lázeňská turistika, wellness léčebné a relaxační pobyty Veletržní a kongresová turistika pořádání kongresů, konferencí a seminářů (+ doprovodné akce např. fam tripy, press tripy ) konání veletržních a doprovodných akcí incentivní turistika Gastroturistika lokální gastronomické speciality tradiční způsoby výroby potravin, jejich ochutnávka (sýrárny, pivovary ) a návštěvy těchto provozoven speciality české kuchyně Specifická témata originalita, zvláštnost, jedinečnost regionu (krajina, venkov, kulturní prostředí) speciálně tematické (vodní díla a stavby, přírodních krásy vodních toků, sklářská tradice a bižutérie, vzdělávání, kulturní představení, sportovní utkání, jarmarky, výroční trhy atd.) zájmové skupiny (senioři, rodiny, myslivci, rybáři, hasiči, ženské spolky ) schopnosti, kreativita návštěvníků (nákupní turistika, volný čas a zábava, městská ) 12

13 Programy a produkty s přeshraničním efektem mezinárodní veletrhy, výstavy, kongresy a konference příhraniční a přeshraniční produkty v rámci Euroregionu Nisa pohyb v hraničním pásmu (lesy, naučné stezky, přechody, památky, rozhledny apod.) mezinárodní kulturní, společenské a sportovní události Opatření 2.3: Přeshraniční a mezinárodní spolupráce a incomingové aktivity zdokonalování jazykové vybavenosti pracovníků v CR podpora spolupráce s incomingovými kancelářemi intenzifikace a zkvalitnění vazeb se zahraničním, zejména v rámci Euroregionu NISA institucionalizace systému mezinárodní spolupráce, pravidelná setkávání a posílení spolupráce při realizaci přeshraničních projektů 13

14 PRIORITA 3: ZÁKLADNÍ A DOPROVODNÁ INFRASTRUKTURA A SLUŽBY CESTOVNÍHO RUCHU revitalizace ploch a objektů brownfields a jejich využití pro cestovní ruch Opatření 3.1: Ubytovací a gastronomická zařízení podpora vybavenosti a bezbariérovosti zařízení podpora klasifikace, kategorizace a certifikace zařízení ubytovací zařízení: - výstavba a rekonstrukce í(zejména podpora zvyšování kvality) - rozšíření struktury zařízení (vyšší kategorie hotelů, kempů, ) gastronomická zařízení výstavba a rekonstrukce Opatření 3.2: Turistická dopravní infrastruktura zlepšování technického stavu komunikací (zejména v tur. střediscích a mezi nimi) pravidelná podpora sezónní turistické dopravy v turistických regionech a oblastech integrovaný dopravní systém, zimní turistické autobusy, CYKLO busy, ekobusy) zvýšení možnosti parkování parkovací místa, záchytná parkoviště, návaznost na veřejnou dopravu, vybavení parkovišť navigační a informační systém pro motorová vozidla spolupráce s tvůrci automobilových navigačních map, budování tzv. hnědého dopravního značení organizační a logistická centra pro turisticky zatížená území (alternativa k budování nových parkovacích ploch) využití železniční a silniční dopravy pro CR (přeprava jízd. kol, úschovny, půjčovny atd.) využití atraktivních úseků železnic pro CR (např. ozubnicové tratě, muzejní tratě, tratě vedené členitým terénem s náspy, zářezy, viadukty a tunely atd.) zvýšení dopravní prostupnosti státní hranice se SRN a Polskem a intenzivní vzájemná spolupráce při společných infrastrukturních projektech koncepční a strategické dokumenty o dopravě a cestovním ruchu mezi regionálními organizacemi CR a sousedícími kraji Opatření 3.3: Sportovně rekreační a kulturní zařízení monitoring kvality a rozsahu turistické infrastruktury v LK podpora zpracování generelů tur. infrastruktury v tur. regionech a jejich souhrn v LK zpracování studií a koncepčních materiálů o infrastruktuře a službách informační propojení a tvorba společné nabídky Pěší turistika doplňování, zkvalitňování a údržba současné sítě turistických značených tras, vybavení mobiliářem zavádění doplňkové infrastruktury na tur. trasách (navigační a inf. systém, mapy ) vyznačení dalších naučných stezek a jejich vybavení informačními panely a doprovodnými materiály Cykloturistika budování a zvyšování kvality cyklostezek a cykloturistických tras budování doplňkové infrastruktury (navigační a inf. systém, stojany, úschovny a půjčovny kol, odpočinková místa, cykloboxy u turistických atraktivit ) na cyklostezkách pravidelná kontrola a údržba stávající sítě cyklotras a jejich vybavení mobiliářem 14

15 vytvoření systému segregovaných cyklistických tras uvnitř obcí tvorba tzv. tematických koridorů cyklotras koncepční a koordinační úloha krajských orgánů ve spolupráci s dalšími institucemi Lyžování a ostatní zimní sporty propojování lyžařských areálů společnými skipasy investice do infrastruktury běžeckého lyžování, úprava běžeckých tras podpora investic do zařízení pro sjezdové lyžování podpora budování nových lyžařských areálů v k tomu vhodných přírodních lokalitách budování navigačních a informačních systémů pro lyžaře podpora infrastruktury pro další zimní sporty, přednostně mimo ZCHÚ Vodní turistika a aktivity výstavba a rekonstrukce infrastrukturních zařízení pro rekreaci u vody podpora budování infrastruktury pro vodácké aktivity zpřístupňování vybraných řek pro vodácké aktivity (zprůchodnění jezů ) budování krytých bazénů, aquaparků a dalších vodních atrakcí podpora revitalizace vodních ploch, zejména vhodných pro turistické využití péče o hygienickou nezávadnost vody ke koupání Ostatní sportovní a kulturní infrastruktura budování infrastrukturních zařízení pro volnočasové aktivity podpora sportovních a kulturních zařízení budování a zvyšování kvality hipostezek a budování doplňkové infrastruktury budování a zvyšování kvality in-line stezek a budování doplňkové infrastruktury Opatření 3.4: Kulturně-historické a technické památky, přírodní atraktivity přírodní zajímavosti a atraktivity zlepšení jejich stavu a přístupnosti zlepšování technického stavu kulturně-historických a technických památek budování nových objektů (skanzeny, muzea, technické památky, opevnění, rozhledny, rodné domy významných osobností apod.), včetně netradičních forem expozic zlepšování vzhledu obcí a trvalá péče o něj (opravy centrálních částí obcí, infrastruktura pro odpočinek občanů i návštěvníků, péče o zeleň, apod.) péče o drobné památky (křížky, kapličky, zvoničky, sochy) 15

16 2. ORGANIZAČNÍ STRUKTURA V OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU V LIBERECKÉM KRAJI V Libereckém kraji existuje již od roku 2003 krajské uskupení nejdůležitějších aktérů cestovního ruchu (na této úrovni jedno z prvních v ČR). Toto uskupení nazvané Sdružení pro rozvoj cestovního ruchu v Libereckém kraji (dále jen Sdružení) si do současné podoby prošlo určitým vývojem, který je detailněji popsán v krajském Programu CR. Toto Sdružení naplňuje představu o jedné z možných forem uspořádání krajské organizace cestovního ruchu. Tato organizace cestovního ruchu by se dala ve stručnosti charakterizovat jako efektivně fungující uskupení subjektů, které spolupracují na bázi sjednané organizační platformy vyplývající z přijatého statutu a koordinující rozvoj cestovního ruchu na území Libereckého kraje. Její význam spočívá zejména ve spolupráci, která se musí odehrávat napříč všemi sektory (veřejný, podnikatelský a občanský) i relevantními tématy, s nimiž souvisí její hlavní aktéři. Každý typ zájmového sektoru má svá specifika, která je nutno pro uplatnění žádoucích forem spolupráce slaďovat v zájmu nalezení nejvíce efektivního způsobu dosahování společně přijatých cílů, které jsou určeny platnými koncepčními dokumenty nejen z oblasti cestovního ruchu a nejen v rovině kraje. Rozvoj a zvýšení efektivnosti organizačních struktur v oblasti cestovního ruchu je jednou z rozhodujících priorit Programu rozvoje CR Libereckého kraje. Již z této skutečnosti je zřejmé, že tato problematika je členy Sdružení, kteří rozhodně patří mezi významné aktéry CR v kraji, vnímána jako velmi důležitá. Vzájemná spolupráce těchto aktérů, pocházejících z různých sektorů, je formována i motivována jejich rozdílnými předpoklady pro poskytování odpovídajících služeb v dané oblasti a významem jejich rolí, které dle svých adekvátních kompetencí mohou sehrávat v celém kontextu koordinace aktivit v oblasti rozvoje cestovního ruchu na území Libereckého kraje. Fungování všech aktérů v rámci existující organizační struktury Sdružení zatím není ideální a v průzkumech projevený důraz na realizaci této priority napovídá o potřebě existující situaci optimalizovat. Přiblížení existující situace v rozložení aktérů spolupůsobících v oblasti cestovního ruchu a jejich náležitosti k sektorům i územím Libereckého kraje je níže uvedeno v tabulce 1., která představuje jejich základní přehled a označuje hlavní představitele z výše jmenovaných sektorů národního hospodářství. Konkrétní popis většiny z nich je uveden v základním textu dokumentu Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje na roky , v aktualizaci jeho návrhové části. Mezi aktéry CR níže nastíněného přehledu existuje řada vazeb a vztahů na vertikální i horizontální úrovni. S ohledem na kompetence a poslání jednotlivých subjektů dochází ke značnému prolínání těchto vazeb, a to jak z hlediska věcného, tak i územního. Reálně existující strukturovanost vzájemných vazeb a souvislostí mezi jednotlivými aktéry přináší často v procesech konkrétní spolupráce a při společných jednáních různé problémy, které podmiňují i určité projevy následné nekoordinovanosti při realizaci jednotlivých aktivit a iniciativ, podporujících rozvoj cestovního ruchu na území kraje. 16

17 Tab. 1: Základní přehled významných aktérů cestovního ruchu v Libereckém kraji. ÚROVEŇ KRAJSKÁ REGIONÁLNÍ LOKÁLNÍ Pramen: vlastní šetření SEKTORY VEŘEJNÝ SMÍŠENÝ PODNIKATELSKÝ OBČANSKÝ Krajský úřad Libereckého kraje Svaz měst a obcí a další Obce a města, svazky obcí a další Sdružení pro rozvoj cestovního ruchu v Libereckém kraji Regionální OCR, Euroregion NISA Místní OCR, místní akční skupiny a další Krajská sdružení: hospodářská komora, Asociace hotelů a restaurací a další Okresní hospodářské komory, Okr. agrární komory, Asociace Ještěd a další Jednotlivé podnikatelské subjekty Asociace NNO, vysoké školství LK a další NNO s regionálním dosahem, střední školství v LK, správy NP a CHKO a další NNO s místním dosahem, základní školství v LK a další Sdružení má v současnosti 17 různorodých členů, jejich členství je dobrovolné, členské poplatky symbolické (1 000,- Kč/1 člen) a váha jejich hlasu v rozhodovacích procedurách je stejná (1 člen = 1 hlas). Členové Sdružení pochází z různých sektorů a jsou v různém zastoupení. Ve stanovách Sdružení ale není řečeno, jaké poměrné zastoupení sektorů by mělo být v samotném Sdružení či v jeho Radě. V ideální situaci poměrného zastoupení by mohla struktura Sdružení kopírovat stav, který je naznačen na obr. 1. Členové Sdružení se také několikrát do roka scházejí na valné hromadě. Výkonným orgánem Sdružení je ale Rada, která je volena právě na těchto valných hromadách členy Sdružení. V Radě jsou běžně zastoupeny subjekty ze všech sektorů (veřejný, podnikatelský, občanský). Do okruhu jejích činností patří zejména výměna informací, koordinace marketingových aktivit, projednávání strategických a koncepčních dokumentů, projednávání návrhů projektů a příprava podmínek jejich spolufinancování. 17

18 SDRUŽENÍ PRO ROZVOJ CR V LK Občanský sektor zástupce krajské organizace Veřejný sektor zástupce krajského úřadu Libereckého kraje Podnikatelský sektor zástupce krajské organizace Smíšený sektor zástupce regionální OCR za daný turistický region LK Smíšený sektor zástupce regionální OCR za daný turistický region LK Smíšený sektor zástupce regionální OCR za daný turistický region LK Smíšený sektor zástupce regionální OCR za daný turistický region LK Zástupci všech sektorů daného regionu LK Zástupci všech sektorů daného regionu LK Zástupci všech sektorů daného regionu LK Zástupci všech sektorů daného regionu LK Obr. 1: Nástin ideální organizační struktury z hlediska poměrného zastoupení aktérů v oblasti cestovního ruchu Libereckého kraje v současném Sdružení. Pramen: vlastní šetření Výše uvedené schéma představuje ideální stav, jak by mohla existovat organizační struktura cestovního ruchu v Libereckém kraji při současném stavu s celokrajským sdružením jako hlavním koordinátorem cestovního ruchu. Reálný stav je ale jiný, což je způsobeno mnoha faktory. Mezi ty závažnější lze zařadit například roztříštěnost podnikatelské sféry v mnoha sdruženích či naopak přílišná individualita jak podnikatelských subjektů, tak i některých municipalit, nezájem o spolupráci či partnerství a mnohdy také panující vzájemná nedůvěra. V současné době převažuje využití Sdružení především jako platformy pro výměnu informací mezi členy a to zejména v rámci pravidelných setkávání členů Rady Sdružení. Koordinační roli sehrává zejména přijatý společný Program rozvoje CR a jeho Akční plán, který sjednocuje náhled na výběr nosných témat pro přípravu a zajišťování rozvojových projektů. Právě tento Akční plán je nyní aktualizován s využitím i zkušeností z působnosti Sdružení. Vyhodnocení získaných poznatků ukázalo, že stávající model organizační struktury Sdružení a forma jeho působení by rovněž vyžadovala aktualizaci, zejména z pohledu zvýšení efektivnosti spolupráce mezi členy Sdružení, možností uplatnění úlohy Libereckého kraje při realizaci Programu rozvoje CR a také posílení zastoupení jednotlivých typů subjektů v Radě sdružení, a tím zvýšení role a významu činnosti Sdružení pro rozvoj kraje v oblasti cestovního ruchu. 18

19 Nalezení optimálního modelu uspořádání vztahů subjektů CR nejen ve Sdružení ale v celém Libereckém kraji, resp. provedení případné transformace stávajícího modelu Sdružení nebo vyjasnění kompetencí různorodých subjektů CR a nastavení jasných pravidel pro jejich spolupráci, by mělo být výrazem společného zájmu zúčastněných subjektů na naplnění vize rozvoje kraje v oblasti CR a být definováno na základě nalezení odpovídajících předpokladů pro fungování v oblasti právních, organizačních, finančních i personálních podmínek jeho pro vznik i fungování na území Libereckého kraje. Výše uvedené analýzy a jejich závěry by měly být poté promítnuty do úprav Stanov Sdružení případně až jeho transformace, tím zdokonalit základní předpoklady nejenom pro jeho efektivní činnost, ale zejména pro cílevědomou realizaci Programu rozvoje cestovního ruchu v Libereckém kraji. 19

20 3. MARKETINGOVÉ AKTIVITY V CESTOVNÍM RUCHU NA ÚROVNI LIBERECKÉHO KRAJE Na základě četných podkladových materiálů, jejichž přehled je uveden v kapitole 1., a zejména z výsledků mnoha jednání s významnými subjekty CR v kraji (zástupci Libereckého kraje, Krajské hospodářské komory, regionálními organizacemi cestovního ruchu ) lze konstatovat, že celkový systém marketingu v Libereckém kraji není příliš dobře koordinován. Nejsou nastavena jasná stěžejní témata, a také neexistují přesná pravidla a kompetence jednotlivých typových subjektů v otázce toho, jakým způsobem Liberecký kraj a jeho jednotlivé regiony propagovat. Všechny tyto nedostatky je ovšem možné odstranit vhodným nástrojem ke zkvalitnění propagace kraje je realizace procesu marketingového plánování (tzn. zpracování marketingové strategie) a v následné fázi její praktická aplikace. Tomuto tématu je zde věnována jedna ze dvou podkapitol. Druhá podkapitola je zaměřena na velmi důležitou součást marketingových aktivit, kterou je rajonizace území z pohledu cestovního ruchu. Rajonizací je chápáno rozdělení území na dílčí části (v ideálním případě by to měly být přirozené regiony), jež se posléze prezentují buďto jako samostatné regiony, nebo jako jednotlivé části území kraje. Rajonizace cestovního ruchu má mnoho funkcí, ale jednou z jejich nejdůležitějších deviz je schopnost fungovat jako velice efektivní marketingový nástroj při propagaci daného území, v tomto případě Libereckého kraje. Z hlediska návštěvníka je pozitivní vlastností rajonizace její dlouhodobost, neboť z hlediska trvale vysoké návštěvnosti území není nic lepšího než jeho zavedené a osvědčené renomé. 3.1 MARKETINGOVÁ STRATEGIE Marketing má zejména v předních turistických regionech u nás i v zahraničí již pevnou pozici. Území které se může konkrétně nazývat turistickou oblastí, regionem, destinací apod. lze obecně pokládat za jeden produkt, který je složen z mnoha dílčích produktů. Tvorba tohoto produktu a zejména jeho rozvoj je proces velmi složitý, sestavený z mnoha různých složek, produkovaných často velmi odlišnými subjekty a sektory. Pro dosažení účelného řízení tohoto procesu, a tedy současně i maximálních efektů z realizovaných marketingových aktivit, je nezbytná funkční spolupráce všech subjektů podílejících se na cestovním ruchu v místě nebo regionu. Koordinovaný postup subjektů působících na trhu cestovního ruchu je nutný zejména z důvodu značné různorodosti podnikatelských subjektů působících v území, a také kvůli existenci konkurence s komplementární nabídkou. Tento cílevědomý a koordinovaný přístup k propagaci území je nazýván marketingová strategie, která se promítá do souhrnného koncepčního dokumentu, jenž bývá někdy označen jako marketingový plán. Liberecký kraj a jeho turistické regiony má již v dnešní době poměrně stabilizovaný systém prezentace území formou propagačních materiálů, prezentačních článků a účasti na domácích i evropských veletrzích cestovního ruchu. Určitým problémem prezentace kraje jako celku je ale její nekoordinovanost, špatná provázanost propagačních aktivit jednotlivých subjektů a nejednotnost grafických materiálů. Velmi často se stává, že je jednou propagován určitý subjekt a podruhé zase jiný, propagační materiály mají sice stále stejné logo kraje, ale pokaždé jiný design, což může často vést k dezorientaci případného návštěvníka, nebo není vyjasněna strategie propagace mezi krajem, municipalitami, podnikatelskými subjekty a 20

21 organizacemi cestovního ruchu. K vyřešení všech těchto problémů bude zapotřebí společné spolupráce všech důležitých aktérů a stanovení si základních dlouhodobých cílů. K tomu všemu může účinně napomoci právě marketingový plán, který vymezí pravidla propagace kraje i konkrétní postupy. Definování vize subjektu Stanovení marketingových cílů Marketingová analýza daného prostředí SWOT analýza Analýza konkurence Analýza návštěvníků Segmentace daného trhu Výběr marketingové strategie Marketingový mix cestovního ruchu a jeho naplnění produkt, místo, komunikace, cena, lidé, tvorba balíčků služeb, programování, kooperace Marketingový (realizační) plán Kontrola a monitoring Obr. 2: Příklad stručného schématu možného postupu realizace marketingové strategie. Pramen: vlastní úprava podle: Kiraľová, A.: Marketing destinace cestovního ruchu. Praha: Ekopress, Na marketingovém plánu není důležitá jen jeho konečná podoba (výsledný dokument); velmi významný je i samotný proces jeho vzniku (plánování), kdy se otevírají mnohá témata k diskuzi a zapojují se pracovníci subjektů CR i další relevantní aktéři. I když má výsledný marketingový plán písemnou podobu, není neměnným dogmatem. Naopak: jelikož k základním principům marketingu patří vnímavost a citlivost na změny situace na trhu nejen cestovního ruchu, musí být tento plán náležitě flexibilní a musí se pravidelně revidovat a aktualizovat v reakci na změny podmínek. 3.2 RAJONIZACE CESTOVNÍHO RUCHU JAKO MARKETINGOVÝ NÁSTROJ Rajonizace cestovního ruchu má mnoho funkcí a jednou z nich je i funkce marketingová. Tato funkce rajonizace CR nebyla v Libereckém kraji doposud ze strany zejména některých místních aktérů CR příliš vnímána, natož rozvíjena. Z pohledu státních a regionálních aktérů CR se naopak začalo přibližně před 10 lety této funkce rajonizace CR využívat stále více. Jejím nejvýrazněji vnímaným výsledkem bylo rozdělení celého území České republiky na 15 marketingových turistických regionů a 43 marketingových turistických oblastí agenturou CzechTourism. Význam takto vymezených území tkví v možnosti ucelené prezentace ČR 21

22 nejen v zahraničí (k čemuž slouží vymezené turistické regiony), ale také v podpoře domácího cestovního ruchu (což je případ oblastí). Tato území většinou nekorespondují s územněsprávním členěním státu nebo krajů; např. 3 ze 4 turistických regionů Libereckého kraje přesahují jeho hranice. Návštěvník se totiž nezajímá o administrativní hranice, ale o určité kompaktní území, poskytující možnosti provozování aktivit, specifických pro dané turistické území. Území Libereckého kraje prošlo v minulosti významnými proměnami z hlediska rajonizace cestovního ruchu. Od roku 1999 bylo rozděleno na tři marketingové turistické regiony (Český Sever, Krkonoše, Český ráj), z nichž region Český Sever byl na rozdíl od zbylých dvou velmi různorodý a nekompaktní. Proto se průběhu let vyprofilovaly způsobem zdola dvě organizace cestovního ruchu v relativně homogennějších regionech Českolipska a Jizerských hor. Tyto OCR se určitý čas konsolidovaly až do současné podoby, kdy již představují adekvátního reprezentanta svých území a případného partnera pro další spolupracující subjekty. Tato skutečnost byla zaznamenána i Libereckým krajem, který na podnět organizace CzechTourism a Asociace krajů ČR přehodnocoval v letech rajonizaci cestovního ruchu svého území. Po mnoha jednáních i v rámci Sdružení CR LK byla krajská rajonizace CR v roce 2008 přijata v podobě, kterou představuje obr. 3. Obr. 3: Podoba rajonizace cestovního ruchu na území Libereckého kraje v roce 2008 Pramen: Krajský úřad Libereckého kraje Shora vymezená struktura marketingových turistických regionů a oblastí České republiky, která byla popsána v úvodu této podkapitoly, není z pohledu lokálních a regionálních aktérů CR ideální. Proto již několik let probíhá diskuze nad novou podobou rajonizace CR v České republice. V tomto přechodném období již průběžně docházelo k dílčím změnám, jako jsou 22

23 např. vznik nových turistických regionů (Českolipsko, Jizerské hory ), nebo dokonce i ke vzniku jiných a zcela jinak nazývaných území (pět turisticky významných území Královéhradeckého kraje), nebo naopak i k jejich rozpadu či redukci (Český sever, Východní Čechy ). Rajonizace cestovního ruchu by však měla mít dlouhodobý charakter a neměla by být podřízena administrativnímu vymezení daného území; přesto často dochází ke změnám ve vymezení marketingových turistických regionů či oblastí. Důvody, proč k tomu dochází, mohou být různé např. nespokojenost subjektů CR se současnou podobou rozložení území, změnou politického vedení v území, činností dalších organizací cestovního ruchu apod. Cílem tohoto dokumentu ale není podrobněji analyzovat důvody změn, jako spíše upozornit na fakt, že z pohledu marketingu a propagace jsou časté změny těchto marketingových turistických regionů a oblastí kontraproduktivní (viz renomé tradičních, tj. dlouhodobě etablovaných regionů). V cestovním ruchu hraje významnou roli časové hledisko. Výsledky se projevují za několik let, a tak operativní změny území a popř. i jejich názvů vyvolávají určitý zmatek v orientaci turistů a v konečném důsledku mohou i zapříčinit to, že turista si nakonec pro cíl své dovolené zvolí jiné, důvěryhodnější území. Proto je důležité, aby na každý problém, který se řeší, bylo pohlíženo ne z pohledu manažera či starosty, politika, místního obyvatele, ale právě z pohledu návštěvníka-turisty. Snahy o permanentní diskuze nad členěním území by tedy mělo nahradit spíše přijímání konkrétních opatření pro rozvoj cestovního ruchu. Jejich realizaci je třeba dovádět do úspěšných konců s využitím vzájemné spolupráce všech subjektů zainteresovaných na zvýšení ekonomické výtěžnosti daného území. Nezbytným krokem je také mnohdy překonání nezdravého lokálního patriotismu ve prospěch celého regionu. 23

24 4. VÝBĚR NOSNÝCH PROJEKTŮ A NÁVRH KRITÉRIÍ PRO JEJICH PŘIJETÍ DO AKČNÍHO PLÁNU Naplnění Akčního plánu by mimo jiné mělo spočívat v realizaci projektů, které jsou průběžně identifikovány jako nosné (prioritní) pro rozvoj cestovního ruchu v Libereckém kraji. Projekty CR by měly být shromážděny v databázi. Přehled o chystaných či teprve zamýšlených projektech jednak usnadní výběr konkrétních prioritních akcí, jednak napomůže případnému sdružování projektů (z hlediska věcného i územního). Sdružování projektů přispěje ke snížení nákladů na přípravu a administraci projektů, a také zvýší jejich šanci na úspěch při podávání žádosti o spolufinancování. V Libereckém kraji již tato databáze existuje a vznikla cca před 2-3 lety v rámci přípravy Programu rozvoje Libereckého kraje na období , kde oblast cestovního ruchu hraje významnou roli. Tato databáze na začátku roku 2007 (začátek platnosti Programu rozvoje CR) čítala více než 120 projektových záměrů na období platnosti Akčního plánu Bohužel se ale databáze již dále neaktualizovala, natož aby se zjišťoval vývoj a případné dopady těchto projektů do regionu. Z toho důvodu není k dispozici adekvátní přehled projektových záměrů, ze kterých by se dalo vycházet v Akčním plánu Realizované projekty by měly také přispívat k naplnění co nejvíce z tzv. horizontálních témat, neboli cílů procházejících napříč jednotlivými úkoly/projekty. Specifikace horizontálních témat je odvozena od politiky hospodářské a sociální soudržnosti Evropské unie, která se prostřednictvím operačních programů uplatňuje v České republice a to zejména při posuzování žádostí o dotace na rozvojové projekty. Projekty by totiž měly přispívat k naplnění těchto cílů, i když nejsou na jejich dosažení explicitně zaměřeny. Příspěvek daného projektu k naplnění horizontálních témat by proto měl patřit mezi rozhodující kritéria, jimiž se bude Liberecký kraj řídit při výběru prioritních projektů a stanovení pořadí jejich realizace. Horizontální témata Libereckého kraje by měla být tato (pořadí nerozhoduje): ochrana přírody vznik nových pracovních míst rovné příležitosti udržitelný rozvoj podpora malého a středního podnikání posílení místních iniciativ posílení přeshraniční spolupráce posílení spolupráce veřejná sféra podnikatelská sféra občanská sféra Většinu projektů není možné realizovat pouze z vlastních zdrojů, ale je nutné využít spolufinancování z veřejných prostředků (krajských, národních či evropských). Aby mohly být připravené projekty v brzké době realizovány, je třeba zavést průběžný monitoring možností financování tj. sledovat aktuální výzvy, vyhlašovaná grantová schémata, případné nové fondy apod. Tento úkol by měl spadat do kompetence oddělení cestovního ruchu KÚ LK, odbor regionálního rozvoje a evropských projektů KÚ LK nebo Agentura regionálního rozvoje (ARR NISA), která je ze 100 % vlastněna LK. 24

25 Pro efektivní zacílení rozvojových projektů bude vhodné před koncem platnosti Akčního plánu (v průběhu roku 2010) realizovat šetření návštěvnosti v jednotlivých turistických regionech LK. V rámci tohoto šetření bude proveden monitoring návštěvnosti ve významných centrech CR a bude vytvořen profil návštěvníka (tj. budou získány informace o struktuře návštěvníků a o tom, jaké služby a aktivity návštěvníci kraje očekávají; laicky řečeno kdo do Libereckého kraje jezdí a co požaduje ) daného turistického regionu, což umožní ještě efektivněji plánovat rozvoj regionů i celého kraje pro další období Akčního plánu ( ). Výzkumy mohou být prováděny i průběžně, a to ve spolupráci s určitou OCR, která může pro své území k této činnosti aktivně využít příslušná TIC či jednotlivé provozovatele ubytovacích a stravovacích zařízení. Tato zpětná vazba se v zahraničí již dlouhodobě používá jako jeden z běžných nástrojů pro účinnější plánování rozvoje CR. Projektů CR široké škály nositelů je v těchto územích velmi mnoho, ale za opravdu nosné projekty v území lze označit až ty projekty, které se ho dotýkají v celé šíři a nejsou umístěny pouze v jedné lokalitě. Jsou to často projekty s dopadem na širší území (nejlépe na celý turistický region) a projekty integrující (tzn. spojující v sobě více druhů na sebe navzájem navazujících činností nebo přímo navzájem provázané projekty). Šanci na jejich realizaci zvyšuje i zapojení různých typů nositelů a aktivně spolupracujících partnerů. Hlavním nosným projektem Libereckého kraje s již identifikovaným nositelem, náplní a dokonce již s přidělenou dotací z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod je projekt krajského úřadu Liberec s názvem Integrovaný projekt cestovního ruchu Libereckého kraje. Tento projekt je zaměřen na různé marketingové aktivity, jejichž stručný popis je uveden v příloze 2. Díky jeho době realizace bude probíhat jeho největší část právě v průběhu celého období platnosti Akčního plánu Několik dalších příkladů možných budoucích projektů na území Libereckého kraje je uvedeno níže 1 : Projekt Koordinace a organizace cestovního ruchu LK aneb možnosti transformace případně úprav Stanov Sdružení pro rozvoj cestovního ruchu v LK (garant: oddělení CR KÚ LK; spolupráce: členové Sdružení pro rozvoj CR v LK, poradenská firma) Krajský systém klasifikace a certifikace ubytovacích a stravovacích zařízení (vyjma hotelových zařízení) a služeb (garant: oddělení CR KÚ LK; spolupráce: OCR, CzechTourism, Asociace hotelů a restaurací, provozovatelé daného zařízení) Krajský provázaný dopravní systém (kombinace vlak-autobus) zejména na hranicích kraje s důrazem na státní hranice (garant: oddělení dopravy KÚ LK a jednotliví dopravci; spolupráce: oddělení CR KÚ LK, OCR, města a obce, Euroregion NISA, Německo, Polsko) Realizace turistického informačního značení pro turistickou motorovou a bezmotorovou dopravu (garant: oddělení dopravy KÚ LK, oddělení CR KÚ LK, OCR, KČT ; spolupráce: správy NP a CHKO, NNO, Sdružení pro rozvoj CR v LK ) Vytvoření jednotných pravidel a kompetencí pro spolupráci mezi Libereckým krajem a určeným Regionálním Turistickým Informačním Centrem (RTIC) pro každý turistický region LK (garant: oddělení CR KÚ LK; spolupráce: OCR, dané RTIC, CzechTourism) Vytvoření servisní incomingové agentury pro území LK (garant: hospodářská komora; spolupráce: členové Sdružení pro rozvoj CR v LK, oddělení CR KÚ LK podnikatelé v CR, CzechTourism) 1 Jedná se pouze o návrh projektů; seznam tedy může být průběžně doplňován a upravován. 25