Kyberšikana z pohledu žáka II. stupně základní školy

Transkript

1 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Oddělení celoživotního vzdělávání Závěrečná práce Kyberšikana z pohledu žáka II. stupně základní školy Autor: Mgr. Lucie Herklocová Vedoucí práce: Ing. Michal Šerý, Ph.D. České Budějovice 7

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem svoji závěrečnou práci vypracovala samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s 47b zákona č. /998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své závěrečné práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona /998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů. V Českých Budějovicích.. 7 Mgr. Lucie Herklocová

3 Anotace Tématem této závěrečné práce je současná problematika kyberšikany. Teoretická část prináší informace o formách kyberšikany, jejích prostředcích, typologii kyberagresorů i obětí a návrhy, jak řešit situace, kdy ke kyberšikaně dochází a to jak z pohledu školy, tak i rodičů a oběti. Praktická část je výsledkem dotazníkového šetření, které proběhlo na druhém stupni ZŠ Jankov a ZŠ Votice. Cílem praktické části práce bylo zjistit, kolik času respondenti věnují informačním a komunikačním technologiím, jak dalece jsou informovaní o pojmu kyberšikana a jaký je jejich názor na tuto problematiku. Cílem dotazníkového šetření bylo rovněž zjistit, zda se samotní žáci někdy stali obětí kyberšikany, jak tuto situaci řešili a jaké v nich vzbudila pocity. Vyhodnocení všech těchto otázek je zároveň provázeno srovnáním odpovědí chlapců a dívek, aby bylo zjištěno, zda se názory na kyberšikanu a zkušenosti s ní nějakým způsobem liší na základě pohlaví. Klíčová slova kyberšikana, dotazníkové šetření, informační a komunikační technologie, volný čas, kyberagresor, oběť Abstract The theme of this thesis is the issue of cyberbullying. The theoretical part provides information on the forms of cyberbullying, the means of cyberbullying, typology aggressors and victims and suggestions for how to deal with cyberbullying from the perspective of parents, schools and victim. The practical part is the result of the survey, which took place at the elementary school Jankov and Votice. The aim of the practical part was to find out how much time respondents engaged in information and communication technologies, how much they are informed about the concept of cyberbullying and what is their opinion on this issue. The aim of the survey was also find out, if the pupils were victims of cyberbullying, how to solve the situation and and how they felt. Evaluation of these questions is also accompanied by comparing the responses of boys and girls. Key words cyberbullying, questionnaire, information and communication technology, leisure, aggressor, victim

4 Poděkování Touto cestou bych ráda poděkovala vedoucímu mé práce doc. Michalu Šerému, Ph.D., za cenné rady a připomínky a za čas, který mi věnoval.

5 Obsah Úvod...7 Vymezení pojmů...9. Šikana...9. Kyberšikana Kyberšikana přímá Kyberšikana nepřímá (kyberšikana v zastoupení) Kyberprostor....4 Informační a komunikační technologie (ICT)... 3 Druhy kyberšikany Kyberstalking - pronásledování Kyberobtěžování Flaming prudká hádka Denigration pomlouvání, očerňování Impersonation využívání cizí identity Outing prozrazení, odhalení tajemství Sexting Exclusion - vyloučení Happy slapping... 4 Formy (prostředky, nástroje) kyberšikany Textové zprávy prostřednictvím mobilních telefonů Telefonní hovory Fotografie a videoklipy pořizované mobilními telefony ové zprávy Instant messaging (IM) programy pro zasílání okamžitých zpráv Chatovací místnosti a diskusní fóra Webové stránky Blogy Sociální sítě Online hry Agresor Agresor klasická školní šikana Agresor fyzický, hrubý Agresor jemný, kultivovaný Agresor srandista Agresor spouštějící ekonomickou šikanu Agresor kyberšikana Oběť Oběť klasická školní šikana Oběť na první pohled Oběti dlouho ochraňované matkami či babičkami Handicapované děti Učitelské děti Oběť kyberšikana Jak kyberšikanu řešit? Škola Rodiče Oběť... 8 Dotazníkové šetření Závěr...45

6 Použité zdroje...49 Přílohy...5

7 Úvod Tématem mé závěrečné práce je,,kyberšikana z pohledu žáka základní školy. Důvodů, proč jsem si vybrala právě toto téma, je několik. Kyberšikana je v současné době problémem, který se neustále stupňuje. Důvodem je zejména čím dál větší dostupnost a rozmanitost informačních a komunikačních technologií. Zatímco ještě před patnáci lety byl mobilní telefon u žáka spíše výjimkou a připojení k internetu nebylo k dispozici zdaleka všem, dnes stěží hledáme žáka první třídy, který mobilní telefon nevlastní a který netráví alespoň část svého volného času na počítači. Informační a komunikační technologie jsou dnes nedílnou součástí života žáků a není proto překvapivé, že významně ovlivňují jejich životy a chování. Školní šikana mezi žáky vždy byla a bude, ale dnes se k ní přidává její další varianta, a tou je právě kyberšikana, která využívá zmiňované informační a komunikační technologie. Zda je kyberšikana horší či lepší než školní šikana není lehké zodpovědět a právě odpověď na tuto otázku bude jedním z cílů této závěrečné práce. Jelikož momentálně působím jako učitelka na základní škole, rozhodla jsem se tuto závěrečnou práci zaměřit právě na žáky základní školy, abych více nahlédla do jejich názorů, zkušeností a uvažování. Práce je rozdělena na dvě části: část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se pokusím přehledně shrnout informace o kyberšikaně, které momentálně nabízí odborná literatura. V této části se chci především zaměřit na vymezení základních pojmů spojených s touto problematikou, na popsání existujících druhů a prostředků kyberšikany, popsání typů agresorů a obětí a shrnutí postupů řešení, které se v těchto situacích aplikují. Jako výzkumnou metodu pro praktickou část této závěrečné práce jsem zvolila dotazníkové šetření. Dotazník byl předložen 55 chlapcům a 54 dívkám, kteří navštěvují druhý stupeň základní školy. První stupeň jsem z dotazníkového šetření vynechala, protože předpokládám, že pro žáky první, druhé i třetí třídy by byl dotazník příliš složitý a měli by problém s porozuměním některých pojmů. Dotazník jsem předložila žákům v Základní škole Jankov, kde momentálně pracuji a v sousedním městě, kde se nachází Základní škola Votice. Jako vzor mi posloužil dotazník zveřejněný na stránkách Jedná se o dotazník, který byl vytvořen v rámci projektu Bezpečně v kyberprostoru a který je volně ke stažení pro pořeby pedagogů. Tento dotazník jsem upravila pro pořeby své závěrečné práce. Cílem práce je zjistit, kolik času žáci věnují informačním a komunikačním technologiím, jak dalece jsou informovaní o pojmu kyberšikana a jaký je jejich názor na tuto problematiku. Dotazník má rovněž za úkol zmapovat, zda se samotní žáci někdy stali obětí kyberšikany, jak tuto situaci řešili a jaké v nich vzbudila pocity. Rovněž jsem se rozhodla, že ve své práci provedu porovnání

8 odpovědí chlapců a dívek, abych zjistila, zda se názory na kyberšikanu či informovanost o ní mění podle pohlaví, či zda se jedno pohlaví stává obětí kyberšikany častěji. Mým cílem není pouze zmapovat odpovědi žáků, ale zároveň je i přimět, aby se nad touto problematikou důkladně zamysleli a vytvořili si na ni svůj vlastní názor, pokud ho ještě nemají.

9 Vymezení pojmů. Šikana Alena Černá ve své publikaci cituje nejčastěji používanou definici šikany od Dana Olweuse. Dle Olweuse se jedná o úmyslné agresivní jednání, které je opakované, přičemž mezi obětí a agresorem existuje mocenská nerovnováha. To znamená, že oběť se nemůže snadno bránit. V případě školní šikany je agresor obvykle fyzicky zdatnější, starší nebo má jinou výhodu. Alena Černá ovšem dodává, že šikana má další důležité prvky. Například to, že oběť agresora nijak neprovokuje a k šikaně dochází v prostředí, které není snadné opustit. (Černá, 3, s. 9-). Kyberšikana Vzhledem k tomu, že kyberšikana je stále považována za relativně nový fenomén, existuje i celá řada definicí tohoto pojmu. Za autora pojmu je považován Bill Belsey, který kyberšikanu vymezuje jako:,,úmyslné, opakované a nepřátelské chování ze strany jednotlivce nebo skupiny za účelem ublížit ostatním a zároveň zahrnuje využití informačních technologií. (Šmahaj, 4, s. 44) Jan Šmahaj ve své publikaci dodává, že zjednodušeně se dá říci, že definice kyberšikany přebírá základní Olweusovu definici šikany, kterou doplňuje o použití informačních a komunikačních technologií. (Šmahaj, 4, s. 45) Rozdíl mezi klasickou šikanou a kyberšikanou je také v anonymitě. Díky informačním a komunikačním technologiím může agresor zůstávat v anonymitě a oběť se nikdy nemusí dozvědět jeho totožnost. Anonymita také často způsobuje, že agresor si dovolí i to, co by si tváří v tvář své oběti nedovolil. Dalším rozdílem mezi klasickou školní šikanou a kyberšikanou je také její nezávislost na místě a čase. V případě kyberšikany agresor nemusí být na stejném místě jako jeho oběť. Oběť nemá před kyberšikanou kam utéct a díky komunikačním a informačním technologiím ho může dohnat i na místech, kde se dříve cítil bezpečně. Navíc má kyberšikana velmi často daleko širší obecenstvo než šikana klasická. (Kavalír, 9, s. 6) Kyberšikanu můžeme rozdělit na dvě základní kategorie:.. Kyberšikana přímá Agresor na svou oběť útočí sám pomocí informačních a komunikačních technologií a nevyužívá žádného prostředníka. (Kavalír, 9, s. 7) 3

10 .. Kyberšikana nepřímá (kyberšikana v zastoupení) O kyberšikanu v zastoupení se jedná v takovém případě, pokud si agresor najde druhou osobu, která obvykle nevědomky nějak ublíží oběti. Příručka pro učitele uvádí příklad:,,příkladem může být zneužívání možnosti upozornění na porušování pravidel, kterou nabízejí provozovatelé různých služeb. Kliknutím na ikonku,,varování nebo,,upozornění je poskytovatel upozorněn, že se oběť dopustila něčeho, co porušuje pravidla. Pokud účastník fóra, uživatel u apod. poruší opakovaně pravidla, může mu být zrušen účet. (Někteří poskytovatelé jsou si možnosti zneužití vědomi a často kontrolují, zda jsou zaslaná varování odůvodněná). V tomto případě je jako nevědomý komplic využit právě poskytovatel připojení. (Kavalír, 9, s. 8).3 Kyberprostor Kyberprostor je nové komunikační prostředí, které utváří celosvětové propojení počítačů. Jedná se o prostředí, které postupně vzniklo díky informačním a komunikačním technologiím a člověku. Právě kyberprostor přináší možnost online komunikace. (Šmahaj, 4, s. 5).4 Informační a komunikační technologie (ICT) Název a zkratka vznikly z anglického,,information and Communication technologies. Tento pojem v sobě zahrnuje nejen hardware počítačů a serverů, ale i software (programy a aplikace). Součástí ICT je i přenos informací, který byl rozšířen především nástupem internetu a mobilních sítí, po kterých stále proudí velké množství dat. ( Díky ICT je dnes komunikace mezi lidmi na dálku jednodušší a přístupnější než kdy dříve. Tato situace s sebou ale přináší i řadu nevýhod, mezi které patří i kyberšikana. 4

11 3 Druhy kyberšikany 3. Kyberstalking - pronásledování Jedná se o opakované zasílání výhružných a obtěžujících zpráv za pomoci elektronické komunikace. Obtěžování se obvykle stupňuje a zvyšuje se jeho četnost. Stalker bývá velmi vytrvalý. (Burdová, Traxler, 4, s. 4). Kyberstalking může přerůst i ve fyzické ohrožení, které je často součástí výhružek agresora. (Černá ed., 3, s. 8) 3. Kyberobtěžování Jedná se o opakované zasílání obtěžujících a urážlivých zpráv. Typické je, že agresor zasílá své oběti velké množství zpráv, kdykoliv se oběť připojí, nebo úmyslně zahlcuje mobilní telefon své oběti SMS zprávami. Jedná se o jednosměrnou komunikaci. Oběť se většinou snaží komunikaci ukončit, ale není jí to dovoleno. (Černá ed., 3, s. 6) Kyberobtěžování má obvykle dlouhodobý charakter. (Šmahaj, 4, s. 47) 3.3 Flaming prudká hádka Jako flaming se označuje prudká hádka, která probíhá mezi dvěma nebo více uživateli chatu, diskusního fóra nebo sociální sítě. Jde o prudkou výměnu názorů, která obvykle probíhá před publikem určité diskusní skupiny. Zpravidla se zde setkáváme s nadávkami, urážkami a někdy i výhružkami. (Černá ed., 3, s. 6) Cílem agresora je začít hádku a následně diskusi zkopírovat a zveřejnit. (Šmahaj, 4, s. 47) Pro chápání takového chování jako kyberšikany je ale podmínkou záměr agresora oběť poškodit a vnimání situace obětí jako ubližující. (Černá ed., 3, s. 6) 3.4 Denigration pomlouvání, očerňování Denigration je označení pro rozšiřování pomluv a lží o někom s cílem poškodit jeho pověst nebo vztahy s blízkými osobami. (Rogers,, s. 35) V případě kyberšikany je k jejich šíření obvykle využíván , sociální sítě nebo programy pro zasílání okamžitých zpráv. Do této kategorie se rovněž řadí šíření upravených fotek a videí, které mají pro oběť zraňující charakter. (Šmahaj, 4, s. 47) Nejhorší na pomluvách šířených v kyberprostoru je to, že jejich šíření je extrémně rychlé a v kyberprostoru už zůstávají. Ubránit se takovým pomluvám je téměř nemožné. (Černá ed., 3, s. 7) 5

12 3.5 Impersonation využívání cizí identity V tomto případě se agresor v kyberprostoru vydává za svou oběť. Agresor obvykle získá přístupové heslo k u, facebookovému profilu či jiným prostředkům komunikace a po přihlášení ostatní uráží a rozesílá nevhodné soubory jménem své oběti. (Šmahaj, 4, s. 48) Někdy ale agresor ani nemusí získat přístupová hesla. Často stačí pouze použít podobnou přezdívku na chatu nebo fóru a agresor i tak může napáchat velké škody v sociálních vztazích oběti. (Černá ed., 3, s. 5) 3.6 Outing prozrazení, odhalení tajemství Outing se používá jako označení pro sdělování cizích tajemství a citlivých informací bez souhlasu lidí, kterých se tyto informace týkají. (Rogers,, s. 35) Obvykle jde o informace osobní a intimní. Součástí outingu bývá také přeposílání fotek nebo celých konverzací, kde se oběť agresorovi sama svěří se svým tajemstvím. (Černá ed., 3, s. 7) 3.7 Sexting Sexting lze považovat za určitou formu outingu. Jedná se o zveřejňování fotek nebo videií se sexuální tématikou, ve kterých vystupuje oběť agresora. Oběť má obvykle k agresorovi důvěru a tyto materiály mu zašle sama. Následně pak ale slouží k ponížení oběti a někdy i k vydírání. Sexting mívá pro oběť fatalání následky. (Burdová, Traxler, 4, s. ) 3.8 Exclusion - vyloučení Jedná se o záměrné vyloučení jedince z online skupiny, do které by jedinec chtěl či měl patřit. U vyloučení nenajdeme přímý prvek agrese, ale i přesto může být pro mladého člověka velmi bolestné. Obzvláště mladí lidé mají totiž potřebu někam se zařadit, zejména pokud se jedná o skupinu lidí, kteří jsou takzvaně,,in. Problémem rovněž je, že takové vyloučení má obvykle v online světě široké publikum. (Černá ed., 3, s. 5) 3.9 Happy slapping Happy slapping v sobě obsahuje i prvky fyzického násilí. Alena Černá uvádí, že tento jev původně vznikl v britském metru. Jednalo se o situaci, kdy skupina mladistvých fyzicky napadla v metru kolemjdoucího, zatímco další člen této skupiny útok natočil na mobilní telefon a následně zveřejnil na internetu. Původně byl kolemjdoucí,,pouze zfackován (odtud název happy slapping = veselé 6

13 fackování), časem se objevily i mnohem tvrdší fyzické útoky. Nejedná se pouze o doménu Velké Británie, happy slapping se rozšířil do celého světa. Tato forma kyberšikany má často fatální následek, kterým je i sebevražda oběti. (Černá ed., 3, s. 7) 7

14 4 Formy (prostředky, nástroje) kyberšikany Nejčastěji je kyberšikana prováděna pomocí osobního počítače či notebooku připojeného k internetu. V současné době se k těmto technologiím dále připojují i netbooky, chytré telefony a tablety. Zároveň s již všudypřítomným připojením k internetu se tak tyto technologie stávají v rukou agresorů velmi nebezpečnými. (Šmahaj, 4, s. 49 5) 4. Textové zprávy prostřednictvím mobilních telefonů Obvykle se jedná o zprávy s výhružným či útočným obsahem. Rovněž se může jednat o opakované zahlcování oběti velkým možstvím textových zpráv. (Rogers,, s. 33) Obdobou SMS zpráv jsou také MMS zprávy, jejichž součástí může být fotografie, video či zvukový záznam. K rozšíření této formy kyberšikany přispívá i to, že předplacené SIM karty jsou dnes velmi levné a telefonní společnosti neevidují, kdo si předplacenou SIM kartu kupuje. Oběť se tak nemusí nikdy dozvědět, kdo ji vlastně obtěžuje. (Šmahaj, 4, s. 5) 4. Telefonní hovory Mobilní telefony jsou také často využívány k obtěžujícím a často i útočným telefonátům. Případně dochází i k tomu, že agresor svou oběť opakovaně prozvání a když oběť zvedne telefon, neodpovídá. (Rogers,, s. 33) 4.3 Fotografie a videoklipy pořizované mobilními telefony Většina mobilních telefonů je v současné době vybavena fotoaparátem, kamerou a připojením k internetu. Díky tomu je možné kdykoliv pořídit kompromitující fotografie či video, která se ihned dají umístit na internet, kde jsou dostupné širokému publiku. (Šmahaj, 4, s. 5) Běžnou formou kyberšikany je tzv.,,happy slapping, což je nahrávání a následné sdílení videozáznamů fyzických útoků na oběť. (Rogers,, s. 33) 4.4 ové zprávy y jsou dnes běžnou formou každodenní komunikace. Právě proto se často stávají nástrojem kyberšikany. Pro agresora je výhodou především anonymita a možnost založit si libovolný počet ových účtů. (Černá, 3, s. 3) Další výhodou pro agresora je to, že jedna zpráva může být zaslána velkému počtu lidí jediným kliknutím. Rovněž dochází k situacím, kdy agresor 8

15 neoprávněně získá přístup k ovému účtu oběti. V tom případě získá ové adresy většiny přátel oběti, kterým může zasílat nevhodné zprávy a tím oběť postavit do špatného světla v očích jeho známých a přátel. (Šmahaj, 4, s. 5) 4.5 Instant messaging (IM) programy pro zasílání okamžitých zpráv V Čechách se nejčastěji jedná o Skype nebo ICQ. Pomocí těchto programů je možné odesílat zprávy a komunikovat v reálném čase. (Rogers,, s. 34) Jedná se nejen o písemnou komunikaci, ale i videokomunikaci. Kyberšikana pomocí IM může mít mnoho podob. Například zasílání samotných ubližujících zpráv a vzkazů, vystupování pod podobnou přezdívkou, zahlcování zprávami a pronásledování. (Černá, 3, s. 9) Častým způsobem kyberšikany přes IM je také situace, kdy se oběť nechá vyprovokovat, aby hodnotila či pomlouvala ostatní a agresor následně tuto komunikaci okopíruje a rozešle známým oběti. (Šmahaj, 4, s. 5) 4.6 Chatovací místnosti a diskusní fóra Jedná se o místa, kde lidé mohou s ostatními komunikovat buď v reálném čase (chaty), nebo asynchronně (diskusní fóra). Chaty a diskusní fóra se zpravidla tvoří v rámci určitých témat, takže zde lidé mohou rozebírat informace, které je zajímají. (Černá, 3, s. 3) Rizika jsou zde podobná jako při komunikaci přes IM. Cílem agresora je většinou poškodit pověst oběti a vyloučit ji tak ze skupiny, nebo docílit vyloučení či zablokování oběti administrátorem. Agresoři v tomto prostředí často mění svou identitu. (Šmahaj, 4, s. 5) 4.7 Webové stránky Webové stránky se, stejně jako blogy, často stávají prostředím ideálním pro kyberšikanu. Agresor může poměrně jednoduše buď sám webovou stránku vytvořit a využít ji k urážení své oběti, nebo může použít již existující stránky. Pro tyto účely se oblíbenou stala webová stránka YouTube, kam může kdokoliv nahrávat svá videa. Právě na YouTube bývají často ukládána zcizená videa nebo koláže fotek s komentáři. Videa agresoři často upravují, aby byla více ponižující pro jejich oběti. (Černá, 3, s. 9) 4.8 Blogy Blogy jsou často obnovované internetové stránky, na které může jejich majitel vkládat v podstatě jakýkoli obsah texty, obrázky, videa atd. Založit blog je jednoduchou záležitostí, kterou zvládne 9

16 každý. Blogy jsou dnes mezi mladými lidmi velmi oblíbené. Alena Černá ve své publikaci uvádí, že v České republice píše blog okolo třetiny dospívajících, přičemž dvě třetiny dospívajících blogy čtou. (Černá, 3, s. 3) Agresoři velmi často zakládají blogy, kde se zaměřují na svou oběť. Umísťují na ně lživé informace, upravené fotografie, kompromitující videa a často vytvářejí i hlasovací ankety, kde kladou urážlivé otázky o své oběti. Cílem je oběť zesměšnit nebo jí jakkoliv ublížit. Příkladem může být anketa se seznamem jmen spolužáků s otázkou Kdo je nejtlustší? (Šmahaj, 4, s. 5-5) 4.9 Sociální sítě Jedná se o webové služby, které umožňují uživatelům vytvářet vlastní profily, upravovat je, navazovat přátelství s ostatními uživateli, nahrávat a sdílet fotky i videa atd. Hlavním znakem sociálních sítí je možnost kontaktu s ostatními a sledování toho, co ostatní dělají (často i v reálném čase). V současné době se jedná především o Facebook. (Černá, 3, s. 8) Na sociálních sítích není problém vytvořit si účet pod falešnou identitou, což umožňuje agresorům napadat své oběti anonymně. Zároveň však agresor může svou oběť snadno sledovat. (Rogers,, s. 34) Vzhledem k tomu, že sociální sítě nijak neověřují indentitu svých uživatelů, je pro agresora rovněž snadné vytvořit si profil pod jménem své oběti a jednat a komunikovat jejím jménem. (Šmahaj, 4, s. 5) 4. Online hry Hraní online her je v dnešní době velmi oblíbenou zábavou mládeže. Hráčům je obvykle umožněno komunikovat například prostřednictvím chatu nebo živého hovoru. Může tak snadno docházet k napadání, vyhrožování nebo obtěžování. (Černá, 3, s. 8) Kyberšikana zde může také probíhat formou útoků agresorů během plnění úkolů hry, nebo formou vyloučení oběti ze skupiny hráčů. (Šmahaj, 4, s. 5)

17 5 Agresor 5. Agresor klasická školní šikana Agresor je ten, kdo se aktivně účastní šikany. Autoři odborné literatury se shodují, že agresoři mají určité typické vlastnosti a znaky. Zdeněk Martínek ve své knize dělí agresory na čtyři základní typy: 5.. Agresor fyzický, hrubý Jedná se o jedince, který k týrání svých obětí používá svou fyzickou převahu. Ve většině případů se jedná o člověka, který je sám doma od rodičů tvrdě trestán za prohřešky. Intelektová úroveň fyzických agresorů se často pohybuje v pásmu lehké subnormy. To ale není vždy pravidlem. (Martínek, 9, s. 36) 5.. Agresor jemný, kultivovaný Jedná se o jedince, který se k dospělým lidem (zejména k učitelům) chová vždy velmi slušně a bývá tak mezi dospělými oblíbený. Pokud je takový jedinec bez dozoru dospělého, dopouští se obvykle velice tvrdé šikany, ale nikdy na svou oběť neútočí sám. Má kolem sebe vždy několik jedinců, kteří plní jeho příkazy a on sám se tak přímo neúčastní. Tito agresoři jsou obvykle velice tvrdě vychovávaní, musí plnit všechny příkazy rodičů a jejich svobodná vůle je dost omezována. (Martínek, 9, s. 37) 5..3 Agresor srandista Jedná se o jedince, který si nepřipouští žádnou zodpovědnost za své chování. Obvykle je rovněž u učitelů oblíbený, protože díky svému smyslu pro humor umí své okolí pobavit. To, že někoho šikanuje, sám sobě nepřipouští. Vše je pro něj pouze vtip a nebere v potaz, že druhému může být jeho chování velmi nepříjemné. Takto založené děti obvykle pocházejí z volnomyšlenkářských rodin, kde nebývají vytyčené hranice. (Martínek, 9, s. 38) 5..4 Agresor spouštějící ekonomickou šikanu Jedná se o děti, které pocházejí z velmi dobře materiálně zajištěných rodin. Tyto děti mají obvykle k dispozici všechny nejnovější technické novinky a celkově se jim dostává materiálního nadbytku. Tento majetek potom slouží agresorům k rozvrstvení třídy, kdy se do čela dostávají právě děti s největším množstvím majetku. Děti pocházející ze skromnějších poměrů se pak často stávají

18 terčem výsměchu a urážek. (Martínek, 9, s. 38) Otázka, proč se vlastně někdo uchyluje k šikaně, je ale mnohem složitější. Odborná literatura uvádí několik základních motivů šikany: Motiv upoutání pozornosti. Motiv zahnání nudy. Motiv Mengeleho agresor testuje, co všechno oběť vydrží (fyzicky i psychicky). Motiv prevence objevuje se často u žáků, kteří se sami stali obětí šikany a změnili prostředí (např. přestoupili na jinou školu). Aby předešli opakování takové situace, začnou sami šikanovat, nebo se přidají k nějakému agresorovi. Motiv vykonat něco velkého objevuje se u neúspěšných žáků. (Šmahaj, 4, s. 4) 5. Agresor kyberšikana Vytvořit profily kyberagresorů je mnohem složitější než u klasické školní šikany. Zásadním problémem je zejména anonymita internetu, díky které celá řada agresorů zůstává neodhalena. I přesto se díky probíhajícím výzkumům daří profil kyberagresorů alespoň částečně poodkrýt. Ve virtuálním světě každopádně nezáleží na věku, pohlaví, fyzické síle, postavení v sociální skupině ani úspěšnosti ve společnosti. Kyberagresorem se může stát každý, kdo má potřebné znalosti o ICT. Kyberagresor se někdy sám stává obětí kyberšikany. (Burdová, Traxler, 4, s. ) Kyberagresoři často své chování racionalizují. Mají pocit, že své oběti v podstatě nemohou nijak ublížit, protože s ní nejsou v přímém kontaktu. Kyberagresoři velmi často svou oběť šikanují o samotě, ale jsou známy i případy, kdy si kyberagresor ke svému jednání zve své kamarády. Výzkumy rovněž ukázaly, že kyberagresoři sami sebe hodnotí jako experty v rámci ICT a jsou pod nižším dohledem rodičů při používání ICT. (Šmahaj, 4, s. 56)

19 6. Oběť klasická školní šikana 6 Oběť Stejně jako agresory i oběti šikany můžeme rozdělit na určité typy. 6.. Oběť na první pohled Jedná se o jedince, kteří na první pohled působí slabě a bezbranně. Neumí se ve třídě prosadit, sedí sami a neumí se bránit. Při konfrontaci se obvykle rozpláčí, utečou, někdy se vztekají (což obvykle agresory jen povzbuzuje). Často se jedná o děti, které jsou až úzkostlivě ochraňovány svými matkami, které o ně mají přehnaný strach. Záměrně je u nich odmala ubíjena jejich vlastní aktivita. (Martínek, 9, s. 39) 6.. Oběti dlouho ochraňované matkami či babičkami Jde o děti, jejichž rodiče (zejména matky a babičky) se od dítěte nedovedou odpoutat a podporují jeho nesamostatnost, aby nad ním mohli mít neustálý dohled. Jedná se o děti, jejichž matky jsou schopné doprovázet je až ke škole ještě na druhém stupni základní školy či na střední škole. Tyto děti se pak snadno stávají terčem posměchu. (Martínek, 9, s. 4) 6..3 Handicapované děti Jedná se o velice snadné oběti, které se mohou jen těžko bránit. (Martínek, 9, s. 4) V současné době, kdy je inkluze již uváděna do praxe, bude handicapovaných dětí na základních školách přibývat a bude nutné věnovat zvýšenou pozornost začleňování těchto dětí do třídního kolektivu Učitelské děti Děti učitelů se často stávají oběťmi a to hlavně v případě, kdy rodič-učitel učí na stejné škole, kterou navštěvuje jeho dítě. Učitelské dítě má vždy na škole těžkou pozici. Co projde ostatním spolužákům, jemu zpravidla nikdy neprojde. Rodič je přímo u zdroje informací a navíc chce, aby se dítě před jeho kolegy ukazovalo jen v nejlepším světle. Oproti tomu považují ostatní žáci učitelské dítě za protekční. Obvykle nevěří, že rodič (učitel) svému dítěti doma neřekne, kdy bude zkoušené, nebo jaké otázky budou v testu. Dále také spolužáci často považují dítě učitele za mírněji hodnocené. (Martínek, 9, s. 4) 3

20 6. Oběť kyberšikana Vymezit charakteristiku oběti kyberšikany je, stejně jako u kyberagresorů, velmi obtížné. Jak už jsem zmiňovala výše, odhalit kyberšikanu je mnohem těžší než klasickou školní šikanu. Navíc většina obětí kyberšikany se se svým problémem nikomu nesvěří. Oběti většinou nechtějí, aby se o nich rodiče dozvěděli určité informace a také nemají důvěru v to, že by rodiče či učitelé byli schopni efektivně zasáhnout. Také se bojí, že s informacemi o jejich případu nebude zacházeno diskrétně a že jim bude omezen či zakázán přístup k ICT. To všechno komplikuje vytvoření charakteristiky oběti kyberšikany. (Šmahaj, 4, s. 53) Obětí kyberútoku se často stávají jedinci, kteří tráví hodně svého času na počítači nebo mobilním telefonu. Obvykle se jedná o jedince, kteří se cítí jako méně oblíbení ve skupině svých vrstevníků a tak raději navazují kontakty pomocí ICT. Dle provedených výzkumů se u obětí kyberšikany objevuje stres, uzavřenost, nižší sebevědomí a sebehodnocení, stejně jako vyšší míra depresivních symptomů než u obětí klasické školní šikany. I přesto bývá kyberšikana se školní šikanou často provázána. Oběť kyberšikany nemusí být vždy pouze obětí. Objevují se i případy, kdy se oběť kyberšikany sama stává kyberagresorem. (Šmahaj, 4, s. 53) 4

21 7 Jak kyberšikanu řešit? Kyberšikana se často odehrává mimo školu, což znesnadňuje její rozpoznání a řešení. I přesto výzkumy potvrdily, že kyberšikana bývá se školou propojena velmi často. Mezi kyberagresory se vyskytují i spolužáci oběti. Vzhledem k tomu, že kyberšikana se obvykle odehrává v domácím prostředí, je nutný hlavně zájem rodičů o tento problém. Kyberšikana je na rozdíl od klasické školní šikany mnohem hůře rozpoznatelná, navíc má většina lidí tendenci ji zlehčovat. I přesto může na obětích zanechat vážné následky. (Šmahaj, 4, s ) 7. Škola Jak už bylo zmíněno výše, kyberšikana se většinou odehrává mimo školní areál a vyučovací dobu, ale i přesto obvykle oběť i agresor navštěvují stejnou školu. Proto by škola neměla před kyberšikanou zavírat oči a snažit se jak o prevenci takového chování, tak i o řešení případných kyberútoků. Základy prevence kyberšikany na škole: Zanést do školního řádu pravidla užívání ICT v prostorách školy. Žáci by měli být v hodinách (např. výchovných předmětů) seznámeni s pravidly bezpečného používání ICT a zároveň i s určitými pravidly slušného chování při komunikaci přes ICT. To všechno by mělo proběhnout již na prvním stupni ZŠ. Starší žáci by měli být rovněž seznámeni se zákony a právní odpovědností, která s kyberšikanou souvisí. Zároveň by pedagogové vždy měli pracovat na posilování empatie mezi žáky a udržování příznivého třídního klimatu. ( V případě, že prevence nepomůže a ke kyberšikaně skutečně dojde, je nutné situaci řešit co nejdříve. Pokud ke kyberšikaně dochází na půdě školy, škola je povinna ji řešit. Komplikovanější je situace, kdy kyberšikana neprobíhá při výuce a na půdě školy. Dr. Michal Kolář v předmluvě pro knihu Vanessy Rogers uvádí, že v takové situaci by škola šikanu přímo řešit neměla. V případě, že i přesto o potrestání útočníka uvažuje, je nutné vše zkonzultovat s právníkem. Pedagogové se o probíhající kyberšikaně vůbec nemusí dozvědět, pokud je o tom neinformuje oběť nebo její rodiče. Žákům, kteří jsou kyberšikanováni mimo školní areál, je možné pomoci radou, jak se mají bezprostředně chránit, jak si zajistit důkazy a na koho se mohou obrátit (pedagogickopsychologická poradna, Policie ČR, orgán sociálně-právní ochrany dětí, středisko výchovné péče 5

22 atd.). Dále by pedagog měl vždy zjistit, jaké jsou vztahy ve třídě a jestli zde neprobíhá klasická školní šikana, protože kyberšikana a školní šikana jsou obvykle provázané. (Rogers,, s. ) Škola by měla vždy mít dobře vypracovaný preventivní program a krizový plán řešení kyberšikany. Postup řešení kyberšikany ze strany školy: Zajistit obranu oběti (kontaktovat operátora mobilní sítě, zřizovatele www stránek atd.). Zajistit důkazy o kyberšikaně. Případ důkladně prošetřit a zajistit odbornou pomoc (vyšetřit všechny souvislosti, zajistit podporu externího pracovníka např. IT expert, pedagogicko-psychologická poradna, policie atd.). Zvolit taková opatření a řešení, která odpovídají závažnosti situace. Informovat a poučit rodiče oběti i agresora. Rodiče by měli být poučeni i o tom, koho mohou kontaktovat (Policie ČR, právní zástupce, pedagogicko-psychologická poradna atd.). Žádat konečný verdikt trvat na konečném stanovisku všech zainteresovaných institucí. Při postizích agresorů postupovat v souladu se školním řádem dané školy a s vypracovaným krizovým plánem. ( 7. Rodiče Kyberšikana se velice často odehrává v domácím prostředí, proto by zejména rodiče měli vědět, jak dbát na prevenci kyberšikany a jak postupovat, pokud se jejich dítě stane obětí nebo agresorem. Rodiče by v žádném případě neměli nechávat veškerou zodpovědnost na škole a sami by měli své dítě poučit o tom, že pravidla slušného chování platí stejně tak na internetu jako v reálném životě. Pokud rodič dítěti pořídí tablet, mobil či notebook, měl by nejdříve dítě poučit o bezpečném chování na internetu. Děti by ze strany svých rodičů měly být pod dozorem při používání mobilního telefonu či jiných komunikačních zařízení. Není možné dítě kontrolovat neustále, ale rodič by se měl vždy zajímat o to, co jeho dítě dělá, když je online. Možností je rovněž využívání filtračního nebo blokačního softwaru. Nejdůležitější ze všeho ale je s dětmi otevřeně komunikovat. Pokud mezi dítětem a rodičem panuje důvěra a v rodině se o problémech mluví otevřeně, nemusí se dítě bát svým rodičům svěřit. I přesto by si rodiče měli vždy všímat varovných znaků, které by naznačovaly, že se děje něco neobvyklého. V případě, že se dítě skutečně stane obětí kyberšikany, je třeba poradit se s odborníky a situaci neprodleně řešit. ( 6

23 7.3 Oběť Jak už bylo zmíněno výše, každý žák by měl být poučen o bezpečném a slušném chování na internetu. Pokud se i přesto žák stane obětí kyberšikany, měl by na svou obranu vykonat několik základních kroků. Prvním krokem je vždy okamžitě ukončit komunikaci s agresorem. Snažit se agresora odradit nebo mu rozmluvit jeho počínájí je stejná chyba, jako mu vyhrožovat. Každá reakce útočníka ještě více provokuje, proto je nejlepší na jeho počínání vůbec nereagovat. Dalším krokem by měla být blokace útočníka. Zablokovat telefonní číslo není žádný problém a pokud se útoky odehrávají přes mail, sociální síť či blog, je vždy možné kontaktovat provozovatele služby, který může proti útočníkovi efektivně zakročit. Oběť by si takovéto události v žádném případě neměla nechávat pro sebe. Oběti se často bojí reakce okolí, zklamání ze strany rodičů či odhalení intimních informací, ale svěřit se blízké osobě je vždy základem úspěchu. Důležitým krokem je rovněž uchování důkazů, které budou důležité při pozdějším vyšetřování. Je tedy potřeba zachovat veškeré SMS zprávy, maily, zprávy z chatu, uložit www stránky atd. Posledním krokem je vytrvat. Vyšetřování může být velmi nepříjemné, ale oběť a její blízcí musí vždy trvat na dokončení vyšetřování a potrestání agresorů. ( 7

24 8 Dotazníkové šetření Otázka č. : Jak často jsi připojený/á k internetu? Otázka číslo jedna ukázala, že většina dotazovaných žáků navštěvuje internet každý den. Z 55 chlapců jich 36 navštěvuje internet každý den, 6 několikrát za týden a pouze 3 chlapci uvedli, že internet navštěvují pouze jednou týdně. U dívek se však objevily hodnoty jiné. Z 54 dívek jich internet navštěvuje 5 každý den, 9 několikrát za týden a pouze jednou týdně. Pokud dotazovaní odpovídali upřímně, tak je očividné, že chlapci tráví na internetu více času než dívky jednou týdně několikrát za týden každý den 5 CHLAPCI Graf č. Čas strávený na internetu (chlapci) jednou týdně několikrát za týden každý den 5 DÍVKY Graf č. Čas strávený na internetu (dívky) 8

25 Otázka č.. V průměru, jak moc času trávíš na počítači v jednom dnu? I následující otázka ukázala, že chlapci tráví na internetu více času než dívky. Z 55 chlapců jich 9 tráví na internetu více než 3 hodiny, chlapců -3 hodiny, 7 chlapců hodinu a 3 chlapců půl hodiny. Oproti tomu z 54 dívek jich pouze 6 tráví na internetu více než 3 hodiny, 3 dívek -3 hodiny, 7 dívek hodinu a 8 dívek půl hodiny. Samozřejmě i zde zůstává otázkou, zda dotazovaní odpovídali upřímně a nebo zaškrtli tu variantu, která jim přišla jako nejlepší odpověď Půl hodiny Hodinu 8-3 hodiny Víc než 3 hodiny 5 CHLAPCI Graf č. 3 Čas strávený na internetu v jednom dnu (chlapci) Půl hodiny Hodinu -3 hodiny Víc než 3 hodiny 4 DÍVKY Graf č. 4 Čas strávený na internetu v jednom dnu (dívky) 9

26 Otázka č. 3 Vlastníš nějaké přenosné komunikační zařízení (mobil, smartphone, tablet atd.)? Jak jsem předpokládala, všichni žáci vlastní nějaké komunikační zařízení, kromě jediné dívky. Z celkového počtu 9 respondentů tedy pouze jedna dotazovaná nevlastní přenosné komunikační zařízení Ano Ne Dívky Chlapci Graf č. 5 Vlastnictví přenosného komunikačního zařízení Otázka č. 4 Máte doma počítač a připojení k internetu? I zde jsem předpokládala, že většina respondentů na otázku odpoví kladně. Domněnka se i zde potvrdila, kromě dvou dívek všichni respondenti uvedli, že doma mají počítač a připojení k internetu Ano Ne Dívky Chlapci Graf č. 6 Připojení k intenetu v domácnosti

27 Otázka č. 5 Co obvykle děláš na internetu? Zaškrtnout lze i více možností. U této otázky dostali respondenti možnost zaškrtnou libovolné množství odpovědí. Na grafech lze vidět, že nejoblíběnějšími činnostmi respondentů na internetu je hraní online her, návštěva sociálních sítí, chatů, psaní zpráv a stahování hudby a videí. Zatímco u chlapců jednoznačně v oblibě vítězí hraní online her, u dívek je to zase sledování sociálních sítí. Z 55 dotazovaných chlapců jich 45 zaškrtlo hraní her jako činnost, kterou obvykle provozují na internetu. Z 54 dotazovaných dívek tuto činnost zaškrtlo 9 dívek. Z 54 dotazovaných dívek jich 3 zaškrtlo sledování sociálních sítí jako činnost, kterou obvykle provozují na internetu. Z 55 dotazovaných chlapců tuto činnost zaškrtlo pouze 4 chlapců, což bylo pro mě poměrně překvapivé zjištění. Předpokládala jsem, že návštěvu sociálních sítí zaškrtnou téměř všichni respondenti. U této otázky dostali respondenti rovněž možnost zaškrtnout i variantu,,jiné a doplnit tak činnost, která nebyla v nabídce uvedena. Celkem 5 dívek a 9 chlapců doplnilo jako další aktivitu sledování Youtube, dívka doplnila využívání google překladače, chlapci a dívka doplnili vypracovávání domácích úkolů, chlapci doplnili sledování stránky dívka doplnila online nakupování a chlapec doplnil sledování online filmů DÍVKY Zprávy Chat Hry Videa Hudba Sociální sítě y Google překladač Youtube Domácí úkoly Surfování Nákupy Graf č. 7 Oblíbená činnost na internetu (dívky)

28 CHLAPCI 9 4 Kyberšikana je zábava Chat Hry Videa Hudba Sociální sítě y Bazoš Youtube Domácí úkoly Surfování Online filmy Graf č. 8 Oblíbená činnost na internetu (chlapci) Otázka č. 6 Setkal/a ses už někdy s pojmem kyberšikana? Otázka číslo 6 ukázala, že dívky jsou informovanější o pojmu kyberšikana než chlapci. I přesto ale 9 dotazovaných dívek odpovědělo, že se s pojmem kyberšikana nikdy nesetkalo. Zvláštní ale je, že přestože řada respondentů odpověděla, že se s tímto pojmem nikdy nesetkali, v následující otázce dokázali pojem kyberšikana uspokojivě vysvětlit. Je ale možné, že tito respondenti logickým rozborem slova,,kyberšikana došli ke správnému závěru Ano Ne Dívky Chlapci Graf č. 9 Informovanost o pojmu kyberšikana

29 Otázka č. 7 Co si pod pojmem kyberšikana představuješ? Jedná se o jedinou otevřenou otázku v dotazníku. Zde měli respondenti možnost napsat své vlastní představy o pojmu kyberšikana. Zde je přehled odpovědí: Chlapci: Šikana přes internet. - 7 respondentů Vydírání a zesměšňování přes sociální sítě a přes mobil. - 7 respondentů Šikana přes počítač, mobil. - 6 respondentů Zveřejňování fotek. - 4 respondenti Posílání výhružných SMS. - 3 respondenti Urážení lidí na internetu. - 3 respondenti Šikana přes elektroniku. - respondenti Vyhrožování přes internet. respondenti Nadávání, mlácení, pomlouvání. - respondenti Špatné chování. Že vás někdo pomlouvá, píše vám výhružky atd. Šikanování a ubližování. Nějaká skupina se dohodne, že někomu pošlou přes internet něco, co by ho mělo ponížit. Posílání výhružných komentářů, nadávky. Žádná odpověď. 4 respondenti Dívky: Šikana přes internet. - 9 respondentů Šikana přes sociální síťě. - 7 respondentů Šikana přes počítač. - 5 respondentů Vydírání a vyhrožování přes internet. - 5 respondentů Nějaký druh šikany. - 3 respondenti Zveřejňování fotek na internetu. - respondenti Žebrání svačiny, nadávky, mlácení, krádež. - respondenti Někdo na někoho žárlí. Ubližování, vydírání, posmívání. Zesměšňování, ubližování. Někdo někomu napíše, že ho například půjde zabít pokud na nějaké místo třeba ve hodin 3

30 nedá peníze. Žádná odpověď. 7 respondentů Převážná většina respondentů dokázala pojem kyberšikana poměrně dobře vysvětlit. Třicet šest respondentů odpovědělo, že pod pojmem kyberšikana si představují šikanu přes internet. Jedenáct respondentů uvedlo, že si pod pojmem kyberšikana představují šikanu přes počítač a mobilní telefon a 4 respondentů uvedlo, že se jedná o šikanu přes sociální sítě. Častou odpovědí rovněž bylo, že se jedná o vydírání a vyhrožování přes internet tuto variantu zvolilo respondentů. Celkem respondentů nedokázala otázku zodpovědět. Objevily se i dost neurčité nebo nesprávné odpovědi, ale převážná většina odpovědí nás utvrzuje v tom, že respondenti vědí, co si mají pod pojmem kyberšikana představit. 4

31 Otázka č. 8 Stal jsi se někdy obětí kyberšikany? Otázka číslo 8 ukázala, že ze 9 respondentů se celkem 8 někdy stalo obětí kyberšikany. Jedná se o 3 dívky a 5 chlapců Dívky 5 Chlapci Ano Ne Graf č. Oběti kyberšikany 5

32 Otázka č. 9 Pokud ano, jakým způsobem ti bylo ublíženo, nebo jsi byl zesměšněn? Můžeš zaškrtnou více odpovědí. Předchozí otázka ukázala, že ze 9 respondentů jich bylo dohromady 8 někdy obětí kyberšikany. Jedná se o 3 dívky a 5 chlapců. Otázky č. 9 č. 3 se týkaly pouze těchto respondentů. Otázka č. 9 umožňovala zaškrtnout více odpovědí. U chlapců jako nástroj kyberagresora převažuje zejména , dále pak sociální sítě a SMS zprávy. Jeden z chlapců doplnil i volnou kategorii,,jiné, kam doplnil variantu,,vyhrožování. Jediná varianta, která nebyla u chlapců ani jednou označena, je,,vytvoření pomlouvačného blogu o tobě. U dívek převažuje jako nástroj kyberagresora chatroom. Dívky, stejně jako chlapci, označily i všechny další kategorie, kromě,,vytvoření pomlouvačného blogu a,,vytvoření nelichotivých webových stránek. Jedna dívka využila možnost doplnit volnou kategorii,,jiné, kam doplnila variantu,,posmívání, ubližování. 4 4 Útočný 3,5 3,5 3 3 Zesměšnění a urážení na sociální síti Pomlouvání v chatroomu Útočná nebo zesměšňující SMS,5,5 CHLAPCI DÍVKY Vytvoření nelichotivých webových stránek Nelichotivé video Jiné - vyhrožování, posmívání, ubližování Graf č. Způsob útoku (chlapci a dívky) Pokud tedy výsledky shrneme, z odpovědí vyplývá, že v těchto případech kyberagresoři využili jako prostředky ke kyberšikaně zejména , sociální sítě, chatroomy a mobilní telefony. 6

33 5 Útočný 5 4,5 4 3, Zesměšnění a urážení na sociální síti Pomlouvání v chatroomu 3,5,5,5 Útočná nebo zesměšňující SMS Vytvoření nelichotivých webových stránek Nelichotivé video Jiné - vyhrožování, posmívání, ubližování Graf č. Způsob útoku (souhrnný výsledek) Otázka č. Jak často se to dělo nebo děje? U této otázky žádný výrazný rozdíl mezi chlapci a dívkami nenastal. U obou pohlaví byla zastoupena jedna z variant alespoň jednou, kromě varianty,,občas u dívek.,8,6,4,,8 Zřídka (x až 3x v posledních šesti měsících) Občas (3x až 6x v posledních měsících) Často (x za měsíc),6,4 Velmi často (každý týden), CHLAPCI DÍVKY Graf č. 3 Četnost útoků 7

34 Otázka č. Jaké pocity to v tobě vzbudilo/vzbuzuje? Můžeš zaškrtnout více odpovědí. Dívky a chlapci se ve svých pocitech týkajících se kyberšikany většinou shodují. Nejčastěji označovanou odpovědí je varianta,,cítím obavy, stejně frekventovanou odpovědí je ale i varianta,,nejraději bych nešel/la do školy, což opět potvrzuje tvrzení, že kyberšikana a klasická školní šikana jsou obvykle provázány a že kyberagresorem je obvykle spolužák oběti. Chlapci a dívky se rovněž shodují v tom, že mají problém soustředit se na svou práci ve škole a že se cítí naštvaní a smutní, pokud je někdo kyberšikanuje. I u této otázky ale nastaly mezi chlapci a dívkami drobné rozdíly. Dívky na rozdíl od chlapců uvedly, že kromě dalších negativních dopadů je trápí rovněž problémy se spaním. Chlapci oproti tomu více zdůrazňovali dopady na fyzické zdraví, jakými je například bolest břicha, hlavy nebo škrábání v krku cítím obavy,5 cítím se naštvaný/á cítím se otrávený/á raději bych nešel/la do školy,5 cítím se smutný/á cítím se fyzicky nemocný/á mám problémy se spaním,5 DÍVKY CHLAPCI jinak se chovám doma a k přátelům mám problémy soustředit se na školní práci Graf č. 4 Pocity z útoků 8

35 Otázka č. Vyzkoušel/a jsi některé z uvedených řešení tvojí situace? Můžeš zaškrtnout i více odpovědí. Otázka č. ukázala, že přístup k řešení situace se u chlapců a dívek liší. Nejčastějším řešením u chlapců i dívek byla snaha přesvědčit kyberagresory, aby se svým jednáním přestali a vyhledání pomoci u rodičů. Dále už zde ale nacházíme řadu rozdílů. Na rozdíl od dívek se ani jeden chlapec nerozhodl svěřit se se svým problémem učiteli. Oproti tomu se dívky zase nerozhodly ke změně ID adresy nebo přezdívky, ani k tomu zůstat offline. Informovat o situaci policii se odhodlala pouze jedna dívka. Otázka č. nabízela i variantu,,jiná možnost, kam mohl respondent doplnit chybějící varianty. Tuto kolonku shodně vyplnily dvě dívky a to variantou,,přesoupila jsem na jinou školu. U chlapců toto řešení nenacházíme. 3 3 Řekl/a jsem těm, kteří mi ubližovali, aby přestali. Neudělal/a jsem nic.,5 Zůstal/a jsem offline. Oplatil/a jsem to stejným způsobem. Řekl/a jsem to kamarádovi.,5 Řekl/a jsem to rodičům. Řekl/a jsem to sourozenci. Řekl/a jsem to učiteli. Informoval/a jsem policii.,5 Zasmál/a jsem se tomu. DÍVKY CHLAPCI Změnil/a jsem si ID nebo přezdívku. Jiné - změna školy Graf č. 5 Způsob řešení situace 9

36 5 4,5 4 3,5 3,5,5, Řekl/a jsem těm, kteří mi ubližovali, aby přestali. Neudělal/a jsem nic. Zůstal/a jsem offline. Oplatil/a jsem to stejným způsobem. Řekl/a jsem to kamarádovi. Řekl/a jsem to rodičům. Řekl/a jsem to sourozenci. Řekl/a jsem to učiteli. Informoval/a jsem policii. Zasmál/a jsem se tomu. Změnil/a jsem si ID nebo přezdívku. Jiné - změna školy Graf č. 6 Způsob řešení situace (souhrnný výsledek) 3

37 Otázka. č. 3 Bylo řešení účinné? Pouze 3 respondenti odpověděli, že jejich řešení situace bylo skutečně účinné. Z 5 chlapců byl úspěšný pouze jeden. U otázky č. uvedl, že situaci řešil změnou ID a oznámením situace rodičům. Toto řešení uvedl jako úspěšné. Dva chlapci byli se svým řešením situace úspěšní částečně, a to chlapec, který požádal kyberagresora, aby se svým jednáním přestal a svěřil se kamarádovi a chlapec, který situaci neřešil. Zbylí chlapci požádali kyberagresory, aby se svým jednáním přestali a jeden z nich navíc zůstal offline a požádal o pomoc rodiče. Tito chlapci označili své řešení za neúčinné. Z dívek byly se svým řešením úspěšné. Jedna informovala o situaci rodiče a následně změnila školu, druhá požádala kyberagresora, aby se svým jednáním přestal, informovala rodiče, kamarády, učitele i policii. Nakonec přestoupila na jinou školu. Poslední dívka požádala kyberagresora, aby se svým jednáním přestal, informovala kamarády a učitele a nakonec byla se svým řešením částečně úspěšná. 38% 37% ANO NE ČÁSTEČNĚ 5% Graf č. 7 Úspěšnost řešení situace 3

38 Otázka č. 4 Šikanoval/a jsi ty sám někoho jiného výše uvedenými způsoby? Otázku číslo 4 všichni respondenti zodpověděli záporně. I zde otázkou zůstává, zda se skutečně nikdo z nich nikdy nedopustil kyberšikany, anebo se jen ze strachu z důsledků báli v dotazníku přiznat pravdu. Otázka č. 5 Byl/a jsi někdy svědkem kyberšikany? U otázky číslo 5 celkem 9 dotazovaných dívek a 8 dotazovaných chlapců přiznalo, že se někdy v minulosti stali svědky kyberšikany Ano Ne 5 Dívky Chlapci Graf č. 8 Svědectví kyberšikany 3

39 Otázka č. 6 Jaký je tvůj názor na kyberšikanu? Zaškrtni výrok, se kterým souhlasíš. Můžeš zaškrtnou i více možností. I zde se jedná o otázku, která respondentům umožňovala zaškrtnou více odpovědí. Odpovědi chlapců a dívek se v převážné většině shodují. Nejčastěji označovanou možností byla odpověď:,,ti, kteří kyberšikanují, na svou oběť žárlí. Tuto odpověď zvolilo celkem 37 dívek a 36 chlapců. Neméně častou volbou byla i odpověď:,,cítil/a bych se nepříjemně, kdybych někoho kyberšikanoval/a. Tuto odpověď zvolilo celkem 37 dívek a 3 chlapců. Rovněž mezi žáky převládá názor, že oběti kyberšikany se jimi stanou obvykle z nejasného důvodu. Tento názor zastává 4 dívek a 8 chlapců. Určité rozdíly mezi odpověďmi chlapců a dívek se tu ale i přesto objevily. Dívky na rozdíl od chlapců některé odpovědi úplně vynechaly, například odpovědi:,,oběti kyberšikany chtějí být šikanovány. ;,,Je vzrušující někoho kyberšikanovat. ;,,Myslím si, že kyberšikana je zábavná a dokáže rozesmát moje spolužáky. Tyto varianty si mezi dívkami nenašly ani jednu zastánkyni. U chlapců ano, ale vždy se jedná o maximálně jedince. Kyberšikanovat je zábava Oběti kyberšikany se jimi stanou z nejasného důvodu Kyberagresoři na svou oběť žárlí Cítil bych se nepříjemně, kdybych někoho kyberšikanoval Necítil bych vinu, kdybych někoho kyberšikanoval Oběti kyberšikany chtějí být šikanovány 5 CHLAPCI Je to vzrušující někoho kyberšikanovat Kyberšikana je zábavná a dokáže rozesmát spolužáky Graf č. 9 Názor na kyberšikanu (chlapci) 33

40 Kyberšikanovat je zábava DÍVKY Oběti kyberšikany se jimi stanou z nejasného důvodu Kyberagresoři na svou oběť žárlí Cítil bych se nepříjemně, kdybych někoho kyberšikanoval Necítil bych vinu, kdybych někoho kyberšikanoval Oběti kyberšikany chtějí být šikanovány Je to vzrušující někoho kyberšikanovat Kyberšikana je zábavná a dokáže rozesmát spolužáky Graf č. Názor na kyberšikanu (dívky) 34