Tomáš Marvan Michal Polák:

Transkript

1 Tomáš Marvan Michal Polák: Konceptuální základy teorie vědomí (Případ nevědomých kválií) Jednota filozofická, Olomouc, Podpořeno OPVK: Výzkumná síť teorie a dějin vědy CZ. 107/2.4.00/

2 Fenomenální vědomí Fenomenální vědomí: barvy, zvuky, chutě, pocity, emoce, nálady atp. Kvália = (materiální) fenomenální obsahy Vědomí jako záhada: Existovaly jiné velké záhady: záhada původu vesmíru, záhada života a reprodukce, záhada účelnosti v přírodě, záhady času, prostoru a tíže. [...] Neznáme sice poslední odpovědi na žádnou z otázek kosmologie a částicové fyziky, ale víme, jak o nich máme vůbec uvažovat. [...] Co se však týče vědomí, nacházíme se stále v příšerných temnotách. (Dennett, Consciousness Explained)

3 Kde se v tomto bere vědomí?

4 Na jaké úrovni vzniká fenomenální vědomí? kvantová molekulární jednotlivé neurony neuronové populace interagující mozková centra? David Chalmers: subjektivní fenomenální zkušenost je těžký problém vědomí; je to něco navíc k běžnému zpracování smyslových informací v mozku.

5 Struktura přednášky Pojem nevědomých kválií. Unitární a duální koncepce Vědecký výzkum vědomí a jeho metodologie Neurobiologické modely vědomí Unilaterální neglekt: nepřímý empirický argument pro nevědomá kvália Prinzovo ztotožnění vědomí a kválií Závěr

6 Nevědomá kvália Descartes: rozlišení mezi kválem modré barvy a vědomím vidění modré barvy (Principy filosofie). Teorie vědomí musí vyjasnit, zda odpovídá na otázku po konstituci kvalitativního charakteru mentálního stavu -- kvále, nebo na otázku, jak se kvále stává vědomým; případně zda odpovídá na obě otázky najednou. Různé filosofické teorie vědomí odpovídají na jednu nebo druhou z těchto otázek (reprezentační teorie vědomí vs. HOT). Jsou tvorba fenomenálních obsahů a jejich vědomý charakter dva různé problémy, nebo je třeba hledat unitární teorii?

7 Disociace Budeme obhajovat duální pojetí fenomenálního vědomí William Lycan, Consciousness and Experience: Co si tedy máme počít s Nagelovým obratem jaké to je být někým? Toto slovní spojení je dvojznačné, protože označuje fenomenální povahu, tj. kvále v přísném smyslu, a vědomou zkušenost takového kvále... Již dávno mělo být řečeno, že slovní spojení jaké to je být někým je k ničemu, ba hůř, že je vysloveně zhoubné a škodlivé (1996, 77).

8 Je pojem nevědomého kvále přijatelný? David Rosenthal (HOT): ano, je; mentální stav může být vědomý i nevědomý a v obou případech si zachovává fenomenální kvality. Např. bolest chvílemi nevnímáme, ale neřekneme, že existuje výhradně v těch časových intervalech, kdy ji vědomě pociťujeme. Tradice: rozlišení jev/realita u fenomenálních vědomých stavů, jako je bolest, nelze vést. Bolest je vědomá bolest. Saul Kripke, Alexander Bain: Libost není libostí, pokud není vědomá. (1894) Rosenthal: ne, bolest může být i nevědomá.

9 Vědecký výzkum vědomí a jeho metodologie Bernard Baars: vědecky lze vědomí zkoumat jen jako proměnnou. Mentální stav číslo jedna je vědomý, mentální stav číslo dvě není vědomý, jinak se ale ve všech svých atributech shodují. Dodržuje Baars a kognitivní neurověda obecně tuto podmínku? subliminální vnímání Není-li totožnost fenomenálního obsahu MS1 a MS2 dodržena, je ohrožena vědeckost výzkumu vědomí?

10 Obhájci nevědomých kválií Vedle Rosenthala přijímá nevědomá kvália ještě Sam Coleman: obsah mají fenomenální stavy různý, jejich vědomá povaha je vždy totožná společný mechanismus pro vstup kválií do vědomí. (Coleman ale obhajuje panpsychismus Bzzzt, wrong!) neurobiolog Antonio Damasio (The Feeling of what happens): obrazy (images) mohou existovat ve vědomé i v nevědomé podobě.

11 Unitární teorie: kvália i jejich uvědomění zajišťuje jeden proces. V souladu s intuicí, že kvália jsou vždy vědomá. Nevýhoda: jaký záhadný proces dokáže něco tak magického? Jak empiricky, ne jen pojmově, obhájit existenci nevědomých kválií? Standardní metoda výzkumu vědomí vědomé zakoušení vyjádřené verbálním záznamem experimentálního subjektu -- zde není použitelná. Nevědomá kvália nemohou být předmětem verbálních záznamů subjektu. Neurobiologie na pomoc.

12 Neurobiologické modely vědomí 1. Lammeho teorie rekurence

13 Neurobiologické modely vědomí 2. Edelman a Tononi: reentrantní thalamokortikální smyčky (dynamické jádro)

14 Unilaterální neglekt: nepřímý empirický argument pro nevědomá kvália?

15 Neglekt: absence vědomé informace v levé části zorného pole, avšak zachování činnosti mozku reagující nevědomě na stimuly v této části zrakového pole. Nejslavnější ukázka neglektu: experiment s hořícím domem (Marshall a Halligan, Blindsight and insight in visuo-spatial neglect, Nature 1988).

16

17 Až 80 procent pacientů volí k bydlení dům bez plamenů! Hořící dům musel být nějakým způsobem zaznamenán, byť ne vědomě. Naše vysvětlení: kvále fenomenální obraz domu byl zformován, ale nebyl posunut do vědomí. Je možné, aby tak výrazný behaviorální efekt byl způsoben bez toho, že by mozek pacienta pracoval s nevědomou fenomenální prezentací plamenů, které zachvátily dům? Bez tohoto předpokladu je vysvětlení chování pacientů trpících neglektem nejasné. (nepřímé potvrzení vhodnosti rozlišení mezi kváliemi a jejich uvědoměním)

18 Prinzovo ztotožnění vědomí a kválií Prinz odmítá disociovat kvália a vědomí ve IV. kapitole knihy The conscious brain (2012), přestože odlišení kvalitativních obsahů a jejich uvědomění podporuje.

19 Prinzovo ztotožnění vědomí a kválií Prinz nepracuje s pojmem nevědomých kválií; kvália jsou podle něj s vědomím konstitutivně spjata. Podstata Prinzova argumentu: neurální proces, v němž se konstituuje fenomenální obsah, nutně potřebuje, aby byl zároveň spuštěn proces zajišťující vstup tohoto obsahu do vědomí.

20 Problémy Prinzova řešení 1) Jak zajistit, aby se oba neurální procesy formování fenomenálního obsahu a jeho vstup do vědomí vždy a za všech okolností vyskytovaly synchronně? 2) Jsou při neglektu a podobných jevech zapojeny jiné neurální struktury než při běžném vnímání, ale mají podobný efekt na chování jako ty, které dle Prinze formují fenomenální obsah? My: ad hoc hypotéza. Jaké jsou to struktury? Proč zde mozek při zpracovávání vizuální informace nepracuje standardním způsobem? Proč využívá 2 různé typy neurálních procesů jeden při zpracovávání nevědomých smyslových podnětů a druhý při zpracovávání vědomých podnětů? (Naše řešení to vysvětluje jednotně.)

21 Shrnutí Nevýhodou našeho duálního pojetí je, že vytváří v literatuře zatím neprobíraný Těžký problém nevědomí. Výhodou je, že náš duální návrh založený na pojmu nevědomých kválií umožňuje chápat vědomá kvália jako o něco menší záhadu než v případě unitaristů.

22 Sub-argumenty Konceptuální argument o existenci nevědomých fenomenálních stavů (Rosenthal) v našem pojetí tvrdí, že je smysluplné uvažovat o existenci nevědomého fenomenálního obsahu, který se utváří bez ohledu na to, zda se nakonec stane vědomým či nikoli. Metodologický argument o vědomí jako proměnné (Baars) podporuje tvrzení, že v empirickém výzkumu figuruje vědomí jako proměnná. Tzn. že některé fenomenální obsahy ji mají a jiné nikoli. Neurální argument o rekurenci jakožto procesu zajišťujícím vstup fenomenálních obsahů do vědomí (Lamme, Edelman) konstatuje, že fenomenální obsah se utváří na základě neurobiologických procesů odlišných (časově i co do zapojených mechanismů) od procesů zajišťujících vstup tohoto obsahu do vědomí. Psychologický argument o existenci nevědomých obsahů (neglekt) taktéž zdůrazňuje disociaci vědomého a nevědomého fenomenálního obsahu. Opírá se přitom o vizuální neglekt, při němž si pacienti neuvědomují část své fenomenální zkušenosti, avšak z jejich odpovědí vyplývá, že fenomenální obsah musel být zformován, i když se do vědomí nedostal.

23 Závěr Naše řešení je atraktivní tím, že umožňuje rozpojit empirický výzkum vědomí na výzkum formování kválií (tj. fenomenálních obsahů) a výzkum čistých mechanismů vědomí (tj. toho, jak se fenomenální obsahy stávají vědomými). Zároveň nám umožňuje vysvětlit tvorbu perceptuálních obsahů jednodušeji než v dnes populárnějších unitárních modelech, z nichž patrně nejpropracovanější je ten Prinzův.

24 Děkujeme za pozornost!