Aplikace principů fenomenologické komunikace s dětmi ve školním prostředí
|
|
- Irena Kovářová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 ZÁVORA, Jiří a NIŠPONSKÁ, Magda. Aplikace principů fenomenologické komunikace s dětmi ve školním prostředí. In Kvalitatívny výskum vo verejnom priestore, první. vyd. Bratislava : Kabinet výskumu sociálnej a biologickej komunikácie Slovenské akademie věd Bratislava a PF UK Bratislava, s , ISBN Aplikace principů fenomenologické komunikace s dětmi ve školním prostředí Jiří Závora, Pedagogická fakulta UJEP v Ústí nad Labem Magda Nišponská, Fakulta pedagogická TU v Liberci Absktrakt: Příspěvek teoreticky poukazuje na možnosti aplikace principů fenomenologické komunikace a fenomenologického rozhovoru s dětmi ve školním prostředí. Fenomenologická komunikace integruje poznatky současné fenomenologické a narativní psychologie a hermeneutiky. Utváří prostředí bez prekonceptů, čímž umožňuje divergovat možnosti verbálních formulací a tematizací jevů s nimiž má být dítě konfrontováno. Čerpá z tzv. před-tematického prostoru (Welton, 2000), jehož produktivita se projevuje v možnostech autentické tematizace jevů. Tento typ intencionální komunikace s dítětem indukuje přímou prožitkovou účast dítěte a pedagoga v procesech odehrávajících se v prostředí školy. Proto ji můžeme považovat za významnou výchovnou a vzdělávací strategii, která zcela vyhovuje požadavkům moderní pedagogiky. Klíčová slova: Fenomenologická komunikace, fenomenologický rozhovor, před-tematický prostor, pohyb tematizace, produktivní obraz světa 1. Fenomenologická komunikace a fenomenologický rozhovor Aby nedošlo ke konfúzi pojmů je nutné říci, že zde nepojednáváme o strukturované či polostrukturované variantě výzkumné metody fenomenologického rozhovoru, která se zaměřuje především na zkoumání určité minulé události a jejího průběhu (v pedagogickém výzkumu např. Carlson, 1995). Společná je pouze fenomenologická podstata, formulovaná požadavkem co možná nejdůslednějšího dodržování základního principu konstrukce otázek a verbální korekce ze strany pedagoga. Otázky a korekce v intencích fenomenologických principů vykazují směřování k otevřenému prostoru přímé, nezprostředkované a životné komunikace než nepřímé, k popisným významům vybízející, neúčastné a ploché. Otázka ve
2 fenom. rozhovoru by měla být utvářena slovem jak vybízejícím k myšlenkovému doteku s realitou, než proč jež předurčuje dítě k určité konstrukci. Fenomenologická komunikace je, zjednodušeně řečeno, substrátem z něhož těží jakýkoliv dílčí rozhovor s dítětem (dětmi), a který uvedený fenom. rozhovor jedinečně umožňuje. Zabýváme-li se tematikou fenomenologické komunikace, je nutné mít na paměti předtematický prostor, z něhož čerpá jakýkoliv pohyb tematizace (Welton, 2000). Už jen samotná představa světa, který není pojmenován evokuje v pedagogovi značnou míru nejistoty a tedy i potřebné odvahy hovořit s dětmi natolik otevřeně, že i bezpečně známé poznatky předložíme tak, aby je děti objevovaly samy. Takový přístup, přenášející těžiště práce na dítě (žáka) je dostatečně znám a není třeba jej podrobně vysvětlovat. Co však považujeme za důležité je poukázat na skutečnost, že způsob tradiční řekněme nefenomenologické komunikace, který je pedagogem v současné době běžně používán, podle našeho názoru toto neumožňuje. Ve smyslu fenomenologické komunikace jsou pak příčiny jevů dítěti umožněny nejen vidět a chápat, ale především nezprostředkovaně prožívat coby součásti žitého světa. A je to dítě samo, které si utváří živý, produktivní obraz světa než aby pouze nacházelo již nalezené či vnímalo svět jako cosi zcela cizího. Produktivním obrazem světa je zde zdůrazněna především dimenze tvořivého, životného a dynamického, kterou se zároveň dítě sebedefinuje a sebeuskutečňuje. 2. Fenomenologická komunikace jako účast na životě Vraťme se k pohybu abstraktních struktur, tematizací světa; tohoto pohybu dítě využívá a poznává jím svět, ve kterém zároveň setrvává. Čím blíže necháme dítě před-tematickému prostoru, můžeme také říci před-tematickému světu, tím více je umožňována primérní tematizace světa na základě skutečného, životného autentického experimentování. Ke zmíněným účelům nabízí právě fenomenologie vhodný jazyk zachytávající podstatu a kořeny jevů. Tento jazyk zobrazuje jevy života tak, aby v autentické imaginaci ožívali a tím nabývali konkrétního smyslu pro konkrétní žitou realitu dítěte. Výchova by měla umožnit dítěti ek-sistovat být blízko bytí, v kontaktu s bytostným jádrem svým i všeho v sousedství sebe. V tomto smyslu není výchova vyváděním z jeskyně stínů ; stíny naopak patří dospělému každodennímu světu, kde se manifestují ve formě konstruktů,
3 rolových očekávání a normativních omezení. Výchova má podle Michálka (1995) za úkol ochránit dítě, aby do jeskyně neskutečných stínů nejlépe nikdy nevstoupilo a učit ho bydlet v blízkosti bytí. V principech fenomenologické komunikace lze takové bydlení charakterizovat zmíněným setrváváním co nejblíže před-tematickému světu. Dítě je pobýváním v blízkosti jevů samých rovněž chráněno a učí se snášet úzkost z doteku neznámého. Naopak dospělý, který byl vychován v prostředí přebírání hotových poznatků, předem neautenticky tematizovaných, daných, se jen těžko ve své dospělosti ubrání strachu obraz světa otevřeně relativizovat. V konečném důsledku pak takový dospělý člověk má zhoršenou schopnost zcela samostatného myšlení a svobodného konání a obtížněji se odvažuje hledat a nalézat cestu životem tam, kde žádná připravena není. Jsme přesvědčeni, že právě odvaha k směřování a osobnímu růstu je nejcennějším a kýženým plodem výchovy a že fenomenologicky pojatá komunikace s dětmi, především pak v prostředí školy, je pro tyto plody základem. Z kontextu dosavadních úvah plyne, že fenomenologický jazyk ctí specifické podmínky života dítěte a je v maximální možné míře oproštěn od hodnotících prekoncepcí. Respektuje především bytostný stav dětství, ctí rodinný původ dítěte včetně jeho autonomní životní trajektorie. V tomto ohledu je fenomenologická komunikace velmi pragmatická a funkční. Tento jazyk mohutně aktivizuje obrazotvornost dítěte. Učitel je nucen v něm navíc aktivně používat vlastní intuitivní tvořivost čímž se dítěti neintencionálně sebepresentuje jako vzor angažované účasti na světě a životě. 3. Smysl a cíl fenomenologické komunikace ve výuce a výchově dětí Učitelé provázejí děti fascinující dobou jejich vývoje a dospívání. Škola je organizace, která soustavně podléhá celospolečenskému dialogu o přiměřeném konceptu školství ve vyučovacích metodách; vychováváme a vzděláváme lidi, kteří jsou tvůrci našeho i svého budoucího světa. Fenomenologická komunikace umožňuje učiteli plněji dítě poznávat v jeho dynamické vývojové proměně a na základě této proměny utvářet co možná nejoptimálnější podmínky jeho vývoje. Jejím cílem je umožnit dítěti setrvávat v autentické otevřenosti pro jeho osobní růst, odvahu k růstu v souladu s jeho danostmi a limity. Fenomenologická komunikace je prostředkem bytostné výchovy, která neodmyslitelně patří k lidskému bytí. Je jí strukturována celá naše společnost. Na výchovu zde pohlížíme jako na laskavé a přátelské spolubývání, provázení a starost. Také bychom mohli formulovat výchovu
4 v rámci fenomenologických principů jako umožňování smysluplné existence. Fenomenologická komunikace ve výchově umožňuje učit se životu spolu s druhými a jeden od druhého (Michálek, 1995). V prostředí školy není jen podpůrným a podporujícím prostředkem výchovy, ale přímo jednou z výchovných cest, která se opírá o hermeneutické pojetí osobního růstu (Nišponská, 2006). Už z abstraktní představy toho čím fenomenologická komunikace je, vyvstává potřeba soustředit se na postupnost: postupné úsilí o růst našeho chápání světa, kde to, co se snažíme pochopit, jak výše uvedeno, není úplně nové ani již objevené, ale spíše téměř pochopené, protože leží na hranicích našeho chápání v přítomnosti, pričemž ke vzestupnému pohybu po hermeneutické spirále růstu nás podněcuje plná účast na životě (Nišponská, 2006). Účast učitele vytváří dítěti určitý realizační prostor; ten by měl dítě v optimálním případě podněcovat k osobnímu rozvoji. Tento prostor by měl být sám o sobě živným substrátem pro vznik a také pokračování kvalitního pedagogického vztahu (Van Manen, 1994), který stojí v samotném základu veškeré edukace dítěte. Zásadní cíl fenomenologické komunikace je zároveň její implicitní dynamickou složkou: otevřené chápání světa a otevřená orientace ve světě. V pedagogickém procesu je tento cíl zároveň základním předpokladem. Pro ilustraci použijme příklad vymezení pedagogických možností pro otevření žáků lepšímu chápání světa a orientace v něm, tak jak je uvádí Jiří Pelikán (2007): 1. propojení učiva do smysluplných celků (str. 88) Fenomenologická komunikace v prostředí školy ze své podstaty propojuje poznatky s realitou, protože se jí bezprostředně dotýká v její pre-tematické formě. Zároveň umožňuje volné plynutí poznatků mezi obory a tedy jejich autentické propojování: předmětem je jeden svět nikoliv jednotlivé disciplíny. Těžiště poznání je přenášeno na dítě, na jeho autentické experimentování (jak praktické tak teoretické), to znamená, že jednotlivé učební předměty se stávají vhodnými instrumenty poznání celostního světa, nikoliv cílovými kulty, které v konečném důsledku tříští svět do nedynamického parciálního obrazu. 2. požadavek kognitivního zážitku (str ) Zde je fenomenologická komunikace aktuální v požadavku žité mentální aktivity, která je, podle našeho názoru, sama o sobě spolučinitelem žité reality, jež je zásadním cílem fenomenologického nazírání světa. Pelikán (2007) v souvislosti s požadavkem kognitivního zážitku zmiňuje význam kooperativního pojetí výuky (např. Kasíková, 2001; Fischer, 2004 ), které vymezuje udržováním následujících pravidel:
5 a) vytvoření prostoru pro volné kladení otázek b) vytvoření prostoru pro variabilitu odpovědí c) ponechání prostoru pro vlastní názor žáků d) ponechání prostoru pro vlastní přístup při řešení problému (Pelikán, 2007:89) V těchto pravidlech je přímo zakomponován požadavek aktivní účasti na řešení problému. Jsme přesvědčeni, (jak je zdůvodněno v celém tomto příspěvku) že právě fenomenologicky pojatá komunikace vytváří nejvhodnější půdu k hledání odpovědí na otázky učební problematiky, protože nechává dítě nahlížet jevy nejen kognitivně ale též jeho vlastní podstatou, jeho emocionalitou. Proto i děti, jejichž informační vybavenost nebude v určité pedagogické situaci dobrá, mohou přispět výsledkem autentického prožitku, který je každému dítěti dán a který následně vyvolává angažovanost při další následující situaci téhož nebo podobného problému (Závora, 2007). Dochází tedy k jistému kumulování motivace ze subjektivního pocitu úspěšnosti, který se týká dostupnosti, bezbariérového doteku s jevy a jejich prožití a integraci na úrovni primérních emocí, z nichž je uvnitř dítěte následně autonomně čerpáno k definování kognitivního zážitku. 4. Závěr Jak jsme se pokusili ukázat, smyslem fenomenologické komunikace je umožnit dítěti objevovat svět a uskutečňovat v objeveném i neobjevném světě sebe sama. V antice pojem educatio značil vést, vyvádět, iniciovat. Můžeme ho chápat jako vyvádění z Ecova houští lesa tak, aby byla nacházena cesta v subjektivním pocitu otevřené budoucnosti. Učitel má díky fenomenologické komunikaci možnost nechat dítě životně zřít odpovídající, aktuální možnosti růstu, ukázat mu vlastní odvahu k autentickému experimentování a objevování a účastné participaci na životě a světě, která je neoddělitelnou součástí našeho lidství ve všech etapách životní cesty. K tomuto hledání patří nejistota a úzkost, pochybnosti, ale též radost a vnitřní poctivost. Předáváním hotových poznatků se učitel sám limituje v horizontech svého vlastního poznání a omezuje tím i horizonty dítěte, onu již zmiňovanou dynamickou dimenzi obrazu světa, který se tím stává méně produktivním. To je realita pozitivistické školy, jež je dodnes citelně přítomna ve školách a je kritizována např. Finkem, který zve školu policejní institucí v níž je učitel samovládcem (Pinc, 1999). Z trůnu nemůže učitel sestoupit pokud je polapen
6 v daném úzce limitovaném horizontu poznání, který ho nutí podezírat vlastní pocity z nedostatku objektivnosti a nehodnotnosti; neprezentovat otevřeně vlastní hodnoty a neprojevovat se jako autentická bytost hledající odpovědi na smysluplné otázky svého žití. Fenomenologická komunikace plyne od učitele k dítěti a zpět, vstříc otevřenosti a pluralitě, čímž naopak horizonty učitele i žáka ponechává širými. Přes uvedené kvalitní předpoklady se komplexně fenomenologický způsob vidění jeví být v rozporu s tradicí školy ale i naší současné vědecké situace, která si tak, zjednodušeně řečeno, nešťastně libuje v instrumentálním užívávání formální logiky; ta by ve většině případů měla vydat počet a je-li vydán, už není třeba se dále ptát (Husserl, 2007). Stále dochází k jistému oddělování kauzality člověka od kauzality světa. Cílem našeho příspěvku je podpořit trend fenomenologické filosofie výchovy (Závora & Nišponská, 2007; Skolimowski, 2001; Pinc, 1999; Michálek, 1995; Patočka, 1996; Pohnerová, 1992; a další ), ozřejmit důležitost fenomenologického přístupu a naznačit možnosti praktického použití. V rámci přípravy na změny ve škole poukazujeme také na nutnost podpory učitelů a budoucích učitelů ve zkoušení nových přístupů a způsobů myšlení a tedy i didaktických strategií, které by dítěti umožnily výhodněji utvářet koherentní obraz světa a smysluplnost života v něm. Kontankt: Jiří Závora, KVU PF UJEP, Stará 2550/92, Ústí nad Labem mailto: zavora@pf.ujep.cz Literatura: Carlson, T. B. (1995). We hate gym: Student alienation from physical education. J. Teach. Phys. Educ., 14, Fischer, R. (2004). Učíme děti myslet a učit se. Praha: Portál. Husserl, E. (2007). Formální a transcendentální logika. Praha: Filosofický ústav AV ČR. Kasíková, H. (2001). Kooperativní učení a vyučování. Teoretické problémy. Praha: Karolinum. Michálek, J. (1995). Topologie výchovy. Praha: OIKOYMENH. Nišponská, M. (2006). Prijatie minulosti ako faktor osobného rastu. (dizertačná práca).
7 Bratislava: Ústav experimentálnej psychológie SAV. Patočka, J. (1996). Péče o duši I. Praha: OIKOYMENH. Pelikán, J. (2007). Hledání těžiště výchovy. Praha: Karolinum. Pinc, Z. (1999). Fragmenty k filosofii výchovy. Praha: OIKOYMENH. Pohnerová, M. (1992). Duchovní a smyslová výchova. Polička: Fantisk. Skolimowski, H. (2001). Účastná mysl. Praha: Mladá fronta. Van Mahen, M. (1994). Pedagogy, virtue, and narrative identity in teaching. Curriculum inquiry. Toronto: OISE/John Willey. Welton, D. (2000). The Other Husserl: The Horizons of Transcendental Phenomenology, Bloomington : Indiana University Press. Závora, J. (2007). Prožitek výtvarného dialogu jako prostředek podpory identity jedince. 7. mezinárodní konference: Prožitek jako základní element zážitkové pedagogiky. Bukovina: KTV PF UJEP, UZS UJEP a Asociace psychologů sportu České republiky. Závora, J. & Nišponská, M. (2007). Principy fenomenologické reflexe výtvarného projevu jedince se systemickým přesahem. Mezinárodní konference: Osobnosť v kontexte kognícií, emocionality a motivácií. Bratislava: Univerzita Komenského.
SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA ve vztahu k dalším disciplínám. doc. Michal Kaplánek
SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA ve vztahu k dalším disciplínám doc. Michal Kaplánek Místo sociální pedagogiky v kontextu vědy i praxe Terminologický problém (teorie praxe) Používání stejného pojmu pro vědu i praxi,
VíceDidaktika odborných předmětů. Vyučovací proces
Didaktika odborných předmětů Vyučovací proces 1 Pojem a podstata vyučovacího procesu Vyučovací proces záměrné, cílevědomé, soustavné a racionální řízení aktivit žáků, které směřuje k dosažení stanovených
VícePEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská
PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Teoretické základy pedagogických věd 1. Teorie výchovy a vzdělávání, vzdělanost a školství v antice.
VíceSEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA
SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,
Více4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova
4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu
VícePodpora pregramotností v předškolním vzdělávání CZ /0.0/0.0/16_011/
Podpora pregramotností v předškolním vzdělávání CZ.02.3.68/0.0/0.0/16_011/0000663 OP VVV, SC1 Modul Didaktika předškolního vzdělávání PhDr. Jana Kropáčková, Ph.D., PhDr. Zora Syslová, Ph.D. Teoretická
VíceSOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA VĚDA A PRAXE RŮZNÁ POJETÍ PŘEDMĚT A METODY
SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA VĚDA A PRAXE RŮZNÁ POJETÍ PŘEDMĚT A METODY Soc. ped. nauka o vztazích prostředí a výchovy Ústřední pojem: socializace (zavedl Durkheim) Východiska: sociální psychologie, sociologie
VíceOSOBNOSTNÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PROCESY UČENÍ. Psychologie výchovy a vzdělávání
OSOBNOSTNÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PROCESY UČENÍ Psychologie výchovy a vzdělávání Úkoly pedagogické psychologie vysvětlovat, ovlivňovat, projektovat. Hlavním poslání oboru tedy není objevovat věci jaké jsou,
VíceMotivace ve výchově a vyučování. Pedagogická diagnostika.
Motivace ve výchově a vyučování. Pedagogická diagnostika. Motivace = souhrn hybných činitelů, který jedince podněcuje, podporuje, aktivizuje, dodává mu energii k určité činnosti či chování k sobě i ostatním,
Více1. PEDAGOGIKA. ( pedagogika jako věda, vymezení, význam, využití, její pojetí ve světě, problémy a specifika; vztah pedagogiky k jiným vědám )
Zpracovaly: Michaela Kovářová, UČO 142994 Darina Haličková, UČO 143008 1. PEDAGOGIKA ( pedagogika jako věda, vymezení, význam, využití, její pojetí ve světě, problémy a specifika; vztah pedagogiky k jiným
VícePROFESNÍ ETIKA UČITELSTVÍ
PROFESNÍ ETIKA UČITELSTVÍ Biblioterapie v pedagogické praxi Mgr. Marie Mokrá ÚVODEM tematická souvislost etiky s předmětem našeho zájmu učitel = terapeut, nejen v biblioterapii etika výhodou, ne-li nutností(!)
VícePROCESY UČENÍ. Hana Schenková, Alena Jabůrková 2018
PROCESY UČENÍ Hana Schenková, Alena Jabůrková 2018 Obsah Výukové strategie podporující učení dětí v MŠ Prožitkové učení Spontánní a záměrné učení Konstruktivismus a učení dětí Třífázový model učení, EUR
VíceProf. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?
infis Institut für integrative Studien Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? Závěrečná konference česko-německého projektu Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární
VíceMalá didaktika innostního u ení.
1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;
VíceNikolić Aleksandra Matěj Martin
POSTAVENÍ Í PEDAGOGIKY MEZI VĚDAMI Nikolić Aleksandra Matěj Martin PŮVOD NÁZVU Paidagogos = pais + agein Pais = dítě Agein = vést průvodce dětí, často vzdělaný otrok pečoval o výchovu dětí ze zámožných
VíceCharakteristika vyučovacího předmětu na 2. stupni základní školy
Vzdělávací oblast: UMĚNÍ A KULTURA HV69 Oblast zahrnuje vyučovací předměty: Charakteristika vyučovacího předmětu na 2. stupni základní školy Vzdělávání v oboru směřuje k vnímání hudby jako důležité součásti
VíceRNDr. Milan Šmídl, Ph.D. Co je to BOV?
RNDr. Milan Šmídl, Ph.D Co je to BOV? BOV = Badatelsky Orientovaná Výuka Inquiry Based Science Education (IBSE) Inguiry = bádání, zkoumání, hledání pravdy cílevědomý proces formulování problémů, kritického
VíceSociální pedagogika Smysl, obsah a přesahy
Jabok Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická Sociální pedagogika Smysl, obsah a přesahy P. Kuchař, M. Kaplánek, M. Pařízek Proč sociální pedagogika Cílem je pomoc lidem: v socializaci (jako
VíceKOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření
1.1.4. VÝTVARNÁ VÝCHOVA I.ST. ve znění dodatku č.11 - platný od 1.9.2009, č.25 - platný id 1.9.2010, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační
VícePodpora pregramotností v předškolním vzdělávání CZ /0.0/0.0/16_011/ OP VVV, SC1 Modul Didaktika předškolního vzdělávání
Podpora pregramotností v předškolním vzdělávání CZ.02.3.68/0.0/0.0/16_011/0000663 OP VVV, SC1 Modul Didaktika předškolního vzdělávání Nabídka témat vznikla ve spolupráci pedagogických fakult (Praha, Brno,
VíceNěmecký jazyk. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu (specifické informace o předmětu důležité pro jeho realizaci)
Počet vyučovacích hodin za týden 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 0 2 2 2 6 Volitelný Volitelný Volitelný Celkem Název předmětu Oblast
VíceOrganizace výuky a výukové strategie. Školní pedagogika - Teorie vyučování (didaktika) KPP 2015
Organizace výuky a výukové strategie Školní pedagogika - Teorie vyučování (didaktika) KPP 2015 Organizace výuky = vyučovací formy Organizační forma výuky = způsob: uspořádání vyučovacího procesu jak je
Více1. Hledání kořenů výchovy v současné společnosti: koncepce, úvahy, názory a dilemata.
1. Hledání kořenů výchovy v současné společnosti: koncepce, úvahy, názory a dilemata. / Štefan Chudý. Brno: Paido 2006. 141 s. -- cze. ISBN 80-7315-131-6 výchova; vzdělávání; společnost; člověk; filozofie
Více6.17 Výtvarná výchova 1.stupeň
VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Umění a kultura Výtvarná výchova 6.17 Výtvarná výchova 1.stupeň Vyučovací předmět Výtvarná výchova umožňuje žákům jiné
VíceCo Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1
Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 1. Pedagogika jako věda dělení, vývoj a současné postavení 2. Výchova, vychovatel a vychovávaný - základní činitelé výchovného
VíceUniverzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra společenských věd
Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky pro studijní obor: N7504T275 Učitelství základů společenských věd a občanské výchovy pro střední školy a 2. stupeň základních škol Státní závěrečná zkouška je
VíceDidaktika HV KHV/HPGZ3,4 KHV/HPGS3,4
OBSAH Didaktika HV... 2 Hudebně pohybová výchova.... 3 Pohybová výchova... 3 Vědecký výzkum v HV (diplomový seminář)... 4 Pohybová výchova... 5 Psychologické aspekty HV... 6 Aktuální problémy hudební pedagogiky...
VíceANDRAGOGIKA A VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH
ANDRAGOGIKA A VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH Vybrané kapitoly Miroslava Dvořáková a Michal Šerák filozofická fakulta univerzity karlovy, 2016 KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Dvořáková, Miroslava Andragogika
VíceVZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI
PROJEKT ZŠ ZLATÉ HORY UČÍME SE MODERNĚ, UČÍME SE PRO ŽIVOT! CZ.1.07/1.1.26/02.0020 VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI PROJEKTOVÉ VÝUKY DIDAKTICKÉ ZÁSADY PŘI TVORBĚ PROJEKTOVÝCH ÚKOLŮ Mgr. Michal Sedláček, Ph.D.
Více4.6. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Fyzika Charakteristika vyučovacího předmětu Fyzika
4.6. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Fyzika 4.6.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Fyzika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Fyzika spadá spolu s chemií, přírodopisem a
VíceVyužití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská
Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská Intervenční dimenze dramatické výchovy Dramatická výchova/ve speciální pedagogice dramika je pedagogickou disciplínou, která - využívá metody dramatického
VíceProjektová výuka v mateřské škole a její možnosti
Projektová výuka v mateřské škole a její možnosti Projektová výuka v mateřské škole a její možnosti B C. L E N K A P O L Á Š K O VÁ W W W. M S V P R A X I. C Z Na co dnes získáte odpověď Jakým způsobem
VíceDidaktika odborných předmětů- testové otázky
Didaktika odborných předmětů- testové otázky 1. Které výukové metody patří mezi aktivizující: A) Vysvětlování, přednáška, popis B) Didaktické hry, diskuse, inscenační a situační metody C) Uvědomělost,
VíceCHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY SEMINÁŘ Z PŘÍRODOPISU Ing. Tereza Jechová
Volitelný předmět Cvičení z přírodopisu je podle možností školy zařazen v průběhu 6. 9. ročníku, rozšiřuje a doplňuje svým vzdělávacím obsahem předmět přírodopis. Předmět je vyučován 1 hodinu týdně, v
Více6.30 Ekologický seminář
VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a příroda Přírodopis 6.30 Ekologický seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Ekologický seminář je volitelným předmětem, který se zaměřuje na rozšíření
VíceProudy ve výtvarné pedagogice
Proudy ve výtvarné pedagogice 80. léta 20. století Dochází ke dvěma protichůdným liniím ve výuce výtvarné výchovy: Duchovní a smyslové pedagogika Důraz je kladen na kontakt s matriálem, vlastní tělesnou
VíceDIDAKTIKA EKONOMICKÝCH PŘEDMĚTŮ.
DIDAKTIKA EKONOMICKÝCH PŘEDMĚTŮ doc. Ing. Pavel Krpálek, CSc. KDEP FFÚ VŠE e-mail: krpp01@vse.cz Doporučená literatura a informační zdroje: Asztalos, O. Ekonomické vzdělávání v systému středního a vyššího
VíceDidaktika odborných předmětů. Úvod
Didaktika odborných předmětů Úvod 1 Pedagogika Věda o výchově. Rozpracovává cíle výchovy, rozvoj charakterových vlastností, duševních i tělesných schopností, řeší obsah vzdělání. 2 Didaktika Teorie vzdělávání
VíceKURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ. Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU
KURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU VSTUPNÍ OTÁZKY: Co je vzdělávací kurikulum Co ovlivňuje podobu kurikula (edukační teorie a jejich vliv na výběr
VíceBuchtová Eva, Staňková Barbora
Buchtová Eva, Staňková Barbora Pomoz mi, abych to dokázalo samo děti mají rozdílné učební schopnosti a nadání Hlavní myšlenky Marie Montessori děti nemusí k dosažení stejného cíle postupovat stejným tempem
VíceUMĚNÍ A KULTURA Charakteristika vzdělávací oblasti
UMĚNÍ A KULTURA Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Umění a kultura umožňuje žákům jiné než pouze racionální poznávání světa a odráží nezastupitelnou součást lidské existence umění a kulturu.
VíceSOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská
SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Základy pedagogiky a sociální pedagogiky 1. Předmět pedagogiky. Systém pedagogických
VíceAutodiagnostika učitele
Autodiagnostika učitele Přednáška PdF MU Jana Kratochvílová Autodiagnostika učitele Co si představíme pod daným pojmem? Autodiagnostika učitele V nejširším smyslu jako způsob poznávání a hodnocení vlastní
VíceVýtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků
Vzdělávací obor: Výtvarná výchova Obsahové, časové a organizační vymezení Výtvarná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu 1. 5. ročník 2 hodiny týdně Vzdělávací obor Výtvarná výchova zahrnuje využití
VíceInterdisciplinarita jako terminologický problém Andrea Nohelová
Interdisciplinarita jako terminologický problém Andrea Nohelová KATEDRA ČESKÉHO JAZYKA A LITERATURY S DIDAKTIKOU, PdF OU Anotace pojetí termínu interdisciplinarita v RVP pojetí termínu interdisciplinarita
VíceUČEBNÍ OSNOVY. Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk
UČEBNÍ OSNOVY Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk Charakteristika předmětu Vyučovací předmět Německý jazyk přispívá k chápání a objevování skutečností, které
VíceMULTIKULTURNÍ VÝCHOVA POSILOVÁNÍ STEREOTYPŮ NEBO OSOBNOSTNÍ ROZVOJ?
MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA POSILOVÁNÍ STEREOTYPŮ NEBO OSOBNOSTNÍ ROZVOJ? Jana Havlíčková 10. 12. 2013 Co se mi vybaví pod pojmem MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA? Definice edukační činnost zaměřená na to, aby učila lidi
VícePočet vyučovacích hodin za týden 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník
Počet vyučovacích hodin za týden 1. ročník 2. ročník 3. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 2 2 0 0 0 0 4 Povinný Povinný Celkem Název předmětu Oblast Charakteristika předmětu
VíceObsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka:
4.4.4. Etická výchova Etická výchova (EtV) je doplňujícím vzdělávacím oborem, který se zaměřuje na systematické a metodicky propracované osvojování sociálních dovedností u žáků na základě zážitkové metody
VícePrvouka. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu (specifické informace o předmětu důležité pro jeho realizaci)
Počet vyučovacích hodin za týden 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 1 2 2 0 0 0 0 0 0 5 Povinný Povinný Povinný Celkem Název předmětu Oblast Charakteristika
VíceVyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu
Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou
VíceCvičení v anglickém jazyce
Počet vyučovacích hodin za týden 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 0 2 2 2 6 Volitelný Volitelný Volitelný Celkem Název předmětu Oblast
VíceKlíčové kompetence a kurikulární dokumenty v ČR. Design vzdělávacího procesu
Klíčové kompetence a kurikulární dokumenty v ČR Design vzdělávacího procesu 29. 3. 2016 Klíčové kompetence pro 21. století Původ Funkce Přehled Analýza a interpretace Provazba s cíli vzdělávání Klíčové
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně
VíceTeze přednášek z Úvodu do pedagogiky a základů pedagogického myšlení PaedDr. Bohumíra Šmahelová,CSc.
Teze přednášek z Úvodu do pedagogiky a základů pedagogického myšlení PaedDr. Bohumíra Šmahelová,CSc. 1. PEDAGOGICKÝ VÝZKUM A JEHO METODOLOGIE Pod pojmem výzkum se chápe vědecká činnost, která se zabývá
Více4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova
4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu
VíceÚvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI
OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16
VícePedagogická psychologie - vědní disciplína, vznikla v 80. letech 19. století, zabývá se chováním, prožíváním člověka v procesu vzdělávání
ŠKOLNÍ PSYCHOLOGIE PEDAGOGICKÁ X ŠKOLNÍ PSYCHOLOGIE Pedagogická psychologie - vědní disciplína, vznikla v 80. letech 19. století, zabývá se chováním, prožíváním člověka v procesu vzdělávání Školní psychologie
VíceVzdělávací oblast - Člověk a svět práce
Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně.
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PLNÁ POHODY
Základní škola a mateřská škola Veleň, Hlavní 46, 20533 Mratín, okres Praha východ, IČO 71004530,telefon/fax 283931292 ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PLNÁ POHODY UČEBNÍ OSNOVY VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Umění
VíceI ÚVOD DO PEDAGOGIKY...
Obsah 5 OBSAH PŘEDMLUVA............................................ 7 I ÚVOD DO PEDAGOGIKY.............................. 9 II PEDAGOGIKA VOLNÉHO ČASU....................... 25 III PŘEDŠKOLNÍ PEDAGOGIKA..........................
VíceNabídkový list seminářů dalšího vzdělávání pro církevní školy
Nabídkový list seminářů dalšího vzdělávání pro církevní školy Cyrilometodějské gymnázium a MŠ v Prostějově za podpory německé organizace Renovabis vybudovalo Centrum celoživotního učení církevních škol
VíceZákladní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538
Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační
VíceTento materiál byl vytvořen v rámci projektu. Inovace studijních oborů na PdF UHK reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0036.
1. Podstata aktivizačních metod výuky, kritického myšlení a konstruktivistického pojetí výuky Aktivizační metody výuky Aktivizační metody výuky jsou vyučovací postupy, kdy žáci aktivně získávají nové poznatky
VíceTomáš Janík, Eduard Hofmann
Oborová didaktika v učitelském studiu Tomáš Janík, Eduard Hofmann Pojetí oborových didaktik Jakou OD potřebujeme? OD je aplikovanou teoretickou disciplínou, jejíž klíčovou prověrkou je funkčnost vůči školní
VíceDIDAKTIKA PRÁCE S ICT V MŠ. Mgr. Daniel Janata daniel.janata@seznam.cz
DIDAKTIKA PRÁCE S ICT V MŠ Mgr. Daniel Janata daniel.janata@seznam.cz DIDAKTICKÉ ZÁSADY (PRINCIPY) VZDĚLÁVACÍHO PROCESU Didaktickými zásadami (principy) rozumíme nejobecnější pravidla didaktického procesu,
VíceČasové vymezení Vyučovací předmět Hudební výchova je vyučován s hodinovou časovou dotací ve všech ročnících 1. stupně.
Vzdělávací oblast: UMĚNÍ A KULTURA HV15 Oblast zahrnuje vyučovací předměty: Hudební výchova Výtvarná výchova Hudební výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení Vzdělávací obsah předmětu
VíceHlavní trendy v didaktice fyziky. Renata Holubová
Hlavní trendy v didaktice fyziky Renata Holubová Obecný trend ve fyzikálním vzdělávání u nás i ve světě v současné době lze shrnout slovy snažíme se učit fyziku zábavně, řídíme se heslem Science Is Fun.
VíceMONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ
MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ Mgr. Kamila Balcarová PODSTATA A CHARAKTERISTIKA MONTESSORI PEDAGOGIKY 3 pilíře Montessori výchovně vzdělávací systému Připravený (vědomý) dospělý Připravené prostředí
VíceKateřina Dytrtová. GP3MP_HTGP Historie a teorie galerijní pedagogiky Karolína Hejduková podzim 2012 vyučující: Mgr. Bc. Alice Stuchlíková, Ph.D.
Kateřina Dytrtová GP3MP_HTGP Historie a teorie galerijní pedagogiky Karolína Hejduková podzim 2012 vyučující: Mgr. Bc. Alice Stuchlíková, Ph.D. Doc. Kateřina Dytrtová, Ph.D. *1964 v Ústí nad Labem 1982
VíceVzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:
4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika
VíceU nás zaváděn teprve po roce Na západě od 60. let (Curriculum research and development). Význam pojmu ne zcela průhledný.
KURIKULUM KURIKULUM U nás zaváděn teprve po roce 1989. Na západě od 60. let (Curriculum research and development). Význam pojmu ne zcela průhledný. Existuje mnoho definic. Seznam vyučovacích předmětů a
VíceLidský potenciál české společnosti a veřejná politika
a veřejná politika Slavnostní a pracovní zasedání Vědecké rady Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích 9.10. 2006 Martin Potůček, Karlova Univerzita v Praze a veřejná politika
VíceVzdělávací obsah 1. stupeň
Příloha č. 2 Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se mění Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, č. j. 12586/2009-22 ETICKÁ VÝCHOVA DOPLŇUJÍCÍ VZDĚLÁVACÍ OBOR Obsah
VícePLÁN KONTROLNÍ A HOSPITAČNÍ ČINNOSTI
PLÁN KONTROLNÍ A HOSPITAČNÍ ČINNOSTI pro školní rok 2013/2014 srpen 2013-1- I. PLÁN KONTROLNÍ A HOSPITAĆNÍ ČINNOSTI ŘEDITELE Je zaměřen na výsledky hodnocení činnosti jednotlivých úseků ve školním roce
VíceIdentita a sebepojetí v období dospívání
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Identita a sebepojetí v období dospívání
VíceSoučasné trendy v pojetí pedagogické interakce
60 Pedagogická orientace 2, 2005 Současné trendy v pojetí pedagogické interakce Iva Čejková Abstrakt: Příspěvek se zabývá možnostmi v pojetí pedagogické interakce v souvislosti se současnými požadavky
VíceEnvironmentální výchova
Jak sestavit dobrý ekovýchovný program Environmentální výchova Ekologickou výchovu chápeme jako veškeré výchovné a vzdělávací úsilí, jehož cílem je především: - zvyšovat spoluodpovědnost lidí za současný
VíceZákladní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková)
EDUKACE Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková) = výchova - v širším slova smyslu (výchova + vzdělávání), častěji používaný termín, ale nejednoznačný
VícePROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU?
ZAČÍT SPOLU ZÁKLADNÍ INFORMACE program Začít spolu (Step by Step) je realizován ve více než 30 zemích v ČR od 1994 v MŠ, 1996 v ZŠ pedagogický přístup orientovaný na dítě spojuje v sobě moderní poznatky
VíceROLE ICT VE SPOLEČNOSTI
ROLE ICT VE SPOLEČNOSTI Modely školy budoucnosti listopad 2011 (c) Radek Maca Informační společnost Společnost s vysokou mírou využívání ICT založených na prostředcích výpočetní techniky digitalizace =
VíceVýběr z nových knih 11/2015 pedagogika
Výběr z nových knih 11/2015 pedagogika 1. 100 her pro děti do tří let: v dětských skupinách a mateřských školách / Katharina Bäcker-Braun ; z německých originálů Die 50 besten Spiele für unterdreijährige
VíceHumanizace ve vzdělávání. 1. Renesanční období 2. Reformní hnutí 3. Současná podoba humanismu ve školství
Humanizace ve vzdělávání 1. Renesanční období 2. Reformní hnutí 3. Současná podoba humanismu ve školství 14. -16. století (Montaigne, Bacon) antischolastické hnutí, hnutí rozvíjející kritičnost a tvořivost
VíceKritéria evaluace elektrotechnické a elektronické stavebnice
Kritéria evaluace elektrotechnické a elektronické stavebnice Čestmír Serafín, Lenka Partíková Souhrn Hodnocení učebních pomůcek používaných ve vyučovacím procesu patří mezi základní kompetence učitele.
VíceZákladní škola a Mateřská škola Verneřice. Tel.: 412 559 063 Mírové náměstí 141, 407 25 Verneřice IČO: 71 01 25 24
Základní škola a Mateřská škola Verneřice Tel.: 412 559 063 Mírové náměstí 141, 407 25 Verneřice IČO: 71 01 25 24 e-mail: zsvernerice@volny.cz Číslo účtu:925864329/0800 Platnost od 1. 9. 2012 Platnost
VíceVeronika Krabsová Doktorská konference 2013 DP: Formativní hodnocení na 2. stupni ZŠ ve vzdělávacím oboru Český jazyk a literatura
Veronika Krabsová Doktorská konference 2013 DP: Formativní hodnocení na 2. stupni ZŠ ve vzdělávacím oboru Český jazyk a literatura Obsah 1. Výzkumné téma 2. Cíle výzkumu 3. Výzkumné otázky 4. Výzkumné
VíceRNDr. Milan Šmídl, Ph.D.
RNDr. Milan Šmídl, Ph.D. J. A. Komenský: Didaktika velká vyličující všeobecné umění, jak naučiti všecky všemu: čili spolehlivý a vybraný způsob jak lze ve všech obcích, městech a vesnicích některého království
VíceŠVP Základní školy Vidče 2. stupeň Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie
ŠVP Základní školy Vidče 2. stupeň Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie Informatika 2. stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Informatika je zařazena jako samostatný předmět v
Více3. Charakteristika školního vzdělávacího programu
3.1 Zaměření školy 3. Charakteristika školního vzdělávacího programu Školní vzdělávací program Škola bránou do života vychází 1. z RVP pro gymnázia 2. z potřeby připravit gymnaziální studenty co nejlépe
VícePedagogická diagnostika. Zora Syslová
Pedagogická diagnostika Zora Syslová Požadavky ke zkoušce: Zkouška proběhne formou individuálního rozhovoru. Budou hodnoceny teoretické znalosti, porozumění obsahu předmětu, kritický přístup k daným tématům
VíceŠkola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT
Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN
VíceVÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu
VÝTVARNÁ VÝCHOVA A/ Charakteristika předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Výtvarná výchova rozvíjí tvořivé schopnosti, které žáci získali na prvním stupni ve vyučovacím předmětu Tvořivost a prostřednictvím
VíceVZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE
VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem
VíceVÝVOJ SEBEREFLEXE NA ZÁKLADĚ DIALOGICKÉHO JEDNÁNÍ STANISLAV SUDA
VÝVOJ SEBEREFLEXE NA ZÁKLADĚ DIALOGICKÉHO JEDNÁNÍ STANISLAV SUDA Anotace Na základě experimentální výuky dialogického jednání vznikají dlouhodobé případové studie jednotlivých studentů všech věkových kategorií.
VíceRozvíjení klíčové kompetence k učení. Karolina Duschinská katedra pedagogiky
Rozvíjení klíčové kompetence k učení Karolina Duschinská katedra pedagogiky 11. 5. 2017 Myslitel, Auguste Rodin (zdroj Wikimedia Commons) Klíčová kompetence k učení (RVP ZV) Na konci základního vzdělávání
VíceOrganizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy
Organizační chování Pracovní skupiny a pracovní týmy Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační
Více5. Dítě jako subjekt vzdělávání, dítě se specifickými potřebami. 6. Vzdělávání dětí do 3 let. 7. Prostředí a jeho vliv na rozvoj
PŘEDŠKOLNÍ PEDAGOGIKA 1 Zora Syslová OBSAH 1. Předmět předškolní pedagogiky 2. Základní kategorie a pojmy 3. Předškolní pedagog, jeho kompetence 4. Komunikační dovednosti učitelky MŠ 5. Dítě jako subjekt
VíceCo je to projekt? Martin Rusek & Zdeněk Dlabola
Co je to projekt? Martin Rusek & Zdeněk Dlabola Projektové vyučování: historie a teorie Martin Rusek Katedra chemie a didaktiky chemie, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy Jak staré je projektové vyučování?
VíceOBSAH VZDĚLÁVÁNÍ KURIKULÁRNÍ DOKUMENTY
OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ KURIKULÁRNÍ DOKUMENTY RNDr. Milan Šmídl, Ph.D. Co nás čeká? Obsah vzdělávání (vědomosti, dovednosti, hodnoty, vlastnosti) Kurikulum (charakteristika, typy) Kurikulární dokumenty Standardy
VíceMetodologie výzkumu mezigeneračního učení: od otázek k výsledkům
Metodologie výzkumu mezigeneračního učení: od otázek k výsledkům Milada Rabušicová Lenka Kamanová Kateřina Pevná Ústav pedagogických věd, Filozofická fakulta Masarykovy university, Brno Výzkumný projekt
Více