stavební infozpravodaj

Transkript

1 PSMCZ 6 ISSN stavební infozpravodaj

2

3 EDITORIAL Vážení obchodní přátelé, vážení kolegové, milí čtenáři, píše se rok 2009 a to nám dává jasně najevo, že je to právě dvacet let od pádu ŽELEZNÉ OPONY a od SAMETOVÉ REVOLUCE. Před dvaceti lety se udála celá řada významných událostí, především se začaly hroutit komunistické režimy a nastala doba demokracie. V roce 2004 vstupuje Česká republika do EU a v roce 2009 se ujímá půlročního předsednictví, které bohužel končí po třech měsících, kdy opozice (především ČSSD) spolu s přeběhlicemi (SZ) nedávají vládě důvěru. Od této doby se před celým světem prezentuje naše politická parta jako stádo arogantních blbů a hulvátů, které se neumí domluvit na ničem. Nejprve Džordžíno a spol. svrhnou vládu a pak nechtějí vládnout. V parlamentu si odhlasují špatný zákon o předčasných volbách a zbytečnou předvolební kampaní v době hospodářské krize vyhodí stamiliony. Je to výraz arogance a pohrdání voličem. Poté Blb z Horní Dolní má nápad a drzost žádat stát o milionové škody po zbytečné předvolební kampani. Vláda nakonec rozhodla, že privatizace ČSA se odkládá pro vysokou zadluženost, kterou především způsobilo předešlé vedení v čele s Luftjardou. Resuscitace se prodlužuje na neurčito. Politika tohoto typu už nezajímá 80 % občanů. Nelze se ovšem této skutečnosti moc divit, když si přečtete informace posledních dnů o studijních výkonech našich politiků. Jak mohou tito lidé sedět ve vysokých politických funkcích, když studovali na VŠFS pouze pár měsíců? Jak vidíme, mohou. Nabízí se otázka, kdo stojí v pozadí, když se jedná především o pražské politiky a zastupitele. Je to velice jednoduché, když zjistíte, jaké má škola vztahy z pražským magistrátem a za jakých podmínek dostala do pronájmu prostory od pátého městského obvodu. Údajně platí až desetkrát méně než ostatní nájemci a navíc dostává od magistrátu štědré dotace. Žijeme sice v době demokracie ale také v době, kdy novodobá politická banda je prolezlá skandály (prázdný a falešný Topol), podrazy, podvody a korupcí nejhrubšího zrna. Běžného občana oslovují a oblbují především v době předvolební nesmyslnými sliby, které jsou pouze na billboardech. Hanba jim. Protože vydáváme poslední číslo v tomto roce, přeji Vám s celým mým kolektivem veselé a klidné Vánoční svátky, především pevné zdraví a těším se na Vás na seminářích v roce ING. ZDENĚK MIRVALD jednatel společnosti O B S A H NÍZKOENERGETICKÉ DOMY OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE 2 PORUCHY FASÁD 16 DVEŘNÍ CLONY 22 NTK STAVEBNÍ CHEMIE 24 NOVINKA V ZATEPLENÍ 26 POŽÁRNÍ BEZPEČNOST 30 NOVÝ STANDARD OTOPNÝCH TĚLES 36 VZDĚLÁVÁNÍ 38 PSM stavební infozpravodaj , 9. ročník. Šéfredaktor: Alena Jančová. Redakční rada: Marie Báčová (IC ČKAIT), Eva Hellerová, Josef Michálek (Fakulta stavební ČVUT), Zdeněk Mirvald (jednatel PSM CZ). Inzerce: Jiří Matoušů, tel , Petr Devera, tel ; zastoupení Brno: Václav Karlík, tel , ; vydavatel: PSM CZ, s.r.o., Velflíkova 10, Praha 6, tel , fax , info@psmcz.cz, info.brno@psmcz.cz, Tisk: Tiskárna Petr Pošík. Mezinárodní standardní číslo seriálových publikací ISSN

4 ÚSPORNÉ TECHNOLOGIE Energeticky úsporné technologie a systémy pro bydlení Říká se, že po zdraví je pro většinu obyvatel druhou nejvýznamnější věcí bydlení. Zejména v poslední době se do popředí diskusí o bydlení dostává téma provozních nákladů. Stále více majitelů a uživatelů nejen rodinných domů začíná pociťovat potřebu odpovědi nejen na výši úhrady za stále se zvyšující ceny energií, ale hlavně zda existují účinná řešení. Technologie se již delší dobu vyvíjejí, avšak až událost s plynem z počátku roku posune tyto alternativy do popředí nejen běžných uživatelů, ale doufejme i politiků. Firma Rehau disponuje zřejmě nejširší nabídkou ucelených systémů a materiálů, které pak vytvoří spolu se správně navrženým domem technologický celek. Tento soubor pak snadno splňuje kritéria NED a PD podle průkazu ENB. 1. Plastová okna z REHAU profilových systémů V této oblasti nabízí firma REHAU celou řadu profilových systémů. Od dnes již standardního 5komorového systému Brilliant Design, přes systém Rám115-4K s využitím při rekonstrukcích bytových domů i výstavbě pasivních domů, systém Clima Design pro pasivní domy, až po zcela revoluční 6komorový systém GENEO. (obr.) Zcela jistě si naši pozornost zaslouží posledně jmenovaný, 6komorový systém GENEO o stavební hloubce 86 mm. Tento systém byl firmou REHAU představen na počátku roku Základem je vyspělý materiál RAU-FIPRO, vláknitý kompozit, který byl doposud používán především v letectví nebo ve Formuli 1. Tento materiál se vyznačuje řadou fantastických vlastností, jako je: špičková povrchová úprava profilů s nabídkou široké palety barev a imitací dřeva součinitele tepelného prostupu až do úrovně U f = 0,85 W/m 2 K, při použití odpovídajících skel lze okna z profilů GENEO použít na pasivní domy třída odolnosti proti vloupání 2, a to bez přídavného ocelového vyztužení vysoká zvuková izolace, při použití příslušného zasklení lze dosáhnout až izolace TZI 5 extrémní prostorová tuhost na průhyb a kroucení U typů GEO a AERO lze využít také možnost pasivního či aktivního chlazení, u typu AERO si investor může vybrat, zda má být tepelné čerpadlo umístěno uvnitř nebo vně budovy. Kromě vlastních tepelných čerpadel firma REHAU nabízí kompletní systém sond a plošného kolektoru, které spolu s REHAU plošným vytápěním/chlazením tvoří ucelený celek topné soustavy, a to od jednoho výrobce. Tepelné čerpadlo REHAU 3. Solární kolektory Již standardně patří do sortimentu firmy REHAU také systém solárních kolektorů REHAU Solect. (obr.) Pro přehlednost, zjednodušení montáže i objednávání firma REHAU předpřipravila kompletní sady solárních kolektorů, které lze členit podle typu použitého kolektoru a druhu využití. Investor má tak možnost si vybrat, zda chce sadu pouze na přípravu TUV nebo kombinovanou sadu pro ohřev TUV a podporu vytápění. V sadách lze, kromě již zmíněných kolektorů (vanový, rámový nebo fasádní), nalézt také odpovídající montážní systémy (upevnění na nebo do střechy, volně stojící, upevnění na fasádu), zásobník na TUV, regulaci, čerpadlové sady, expanzní nádoby, atd. Okenní profil GENEO 2. Tepelná čerpadla, sondy a plošný kolektor V nabídce firmy REHAU lze také nalézt všechny typy tepelných čerpadel (obr.) s velkým rozsahem výkonů pro použití od rodinných domů až po průmyslové objekty: tepelné čerpadlo REHAU GEO země/voda s výkony od 5 do 37 kw tepelné čerpadlo REHAU AQUA voda/voda s výkony od 7 do 45 kw tepelné čerpadlo REHAU AERO vzduch/voda s výkony od 8 do 33 kw Solární kolektory 2 PSM stavební infozpravodaj

5 4. Vzduchový zemní výměník Posledním zajímavým produktem, který bude představen v rámci tohoto článku, je vzduchový zemní výměník. (obr.) Fungování systému vychází z poznatku, že teplota země v hloubce okolo 1,5 2 m se, nezávisle na ročním období, pohybuje kolem 10 C. Během zimního období je tedy studený čerstvý vzduch nasáván do registru trubek AWADUKT Thermo, které jsou umístěny v odpovídající hloubce, a díky zemnímu teplu je tento vzduch předehříván. Následně je tento vzduch odváděn do zařízení pro zpětné získávání tepla a systému větrání. V létě zařízení funguje přesně opačně. Teplý venkovní vzduch se během proudění systémem ochlazuje. Tak i přes vysoké venkovní letní teploty lze v objektu zajistit příjemné klima. V kombinaci se zařízením pro kontrolovatelné větrání tak dochází ke snižování energetických nákladů na vytápění v zimě a v létě nákladů na chlazení. Trubky AWADUKT Thermo jsou vyrobeny ze speciálního a vysoce tepelně vodivého polypropylénu s antimikrobiální úpravou vnitřního povrhu zabraňující biologickému znečištění" vzduchu. V posledních několika měsících hýbe naším stavebnictvím nový fenomén, a to je dotační program Zelená úsporám, jehož cílem je podpořit opatření vedoucí k úsporám energie a využívání obnovitelných zdrojů energie v rodinných a bytových domech. Atraktivnost a význam tohoto programu je o to větší, o co hlubší je propad stavebnictví v naší zemi. Díky zajímavé kombinaci celkové sumy peněz (očekávaná alokace je až 25 mld. Kč), jejich uvolnění v krátkém časovém úseku (nejpozději do konce roku 2012) a zmírnění podmínek pro udělení dotací (platnost od ) lze snad očekávat v následujících měsících pozitivní vliv tohoto programu na oblast stavebnictví. V souvislosti s možností získání dotací firma REHAU zajišťuje nebo zprostředkovává i řadu jiných služeb jako je např. energetické vyhodnocení, projektové a technické poradenství, proškolené montážní firmy na daný typ produktu, atd. Firma REHAU je také členem Zelené aliance Váš partner pro služby a výrobky dotované v programu Zelená úsporám. Vzduchový zemní výměník REHAU BAU VÁŠ SPOLEHLIVÝ PARTNER Více informací na a Stavbaři začali razit poslední část tunelu Blanka Největší dopravní stavba v Praze, vychvalovaný i zatracovaný tunelový komplex Blanka, je opět terčem spekulací. Podle některých médií se má stavba prodražit až o pět miliard a navíc ji prý čeká půlroční zpoždění. Vedení města i odpovědní úředníci to ale odmítají. Ve čtvrtek začala ražba poslední části tunelu Blanka, který by se v budoucnu měl stát součástí městského okruhu. Stavbaři začali hloubit více než 500 metrů dlouhý úsek od Myslbekovy ulice směrem na Prašný most, který by měl být hotov do konce příštího roku. O dalších dvanáct měsíců později by měla být dokončena celá stavba, která bude nejdelším tunelem v ČR. V souladu s hornickou tradicí ražba začala umístěním sošky svaté Barbory na stěnu tunelu. Aby ochraňovala dílo samé, ale i pracovníky, protože se jedná o práci i v dnešní době poměrně rizikovou. Firma dnes zahájila ražbu severní části tunelu, v jižní začnou práce asi za dva měsíce. Stavaři budou mít nad hlavami asi 25 metrů horniny. Ražba probíhá v několika lokalitách současně Tunelový komplex Blanka bude součástí severozápadní části městského okruhu, staví se mezi Malovankou a Pelc Tyrolkou. Dlouhý bude více než metrů, z toho samotné tunely asi šest kilometrů. Výstavba bude dokončena do konce příštího roku, k provozu bude okruh připraven ve druhé polovině roku 2011, ujistil Bém. Magistrát odmítá, že by chybějící stavební povolení, které na jaře zrušil na žádost sdružení Za naši budoucnost pražský městský soud, stavbu zastavilo a zpozdilo. Podle zástupců hlavního města se jedná pouze o jedno z desítek povolení, které jsou na stavbu potřeba. Proti rozhodnutí soudu podalo ministerstvo pro místní rozvoj kasační stížnost k brněnskému Nejvyššímu správnímu soudu. Až do jeho rozhodnutí je nicméně toto stavební povolení neplatné. Dělníci v současné době razí tunely také pod Stromovkou směrem na Letnou a v opačném směru. Proraženo již je asi 70 procent délky všech tunelů. Další části severozápadního úseku okruhu Metrostav staví pomocí takzvaných milánských stěn, kdy nejprve pomocí pilotů vytvoří v zemi konstrukci, na kterou položí střechu. Díky tomu se může na místo stavby brzy vrátit doprava. Dělníci pak pod zemí odtěží zeminu a dotvoří dno tunelu. Stavební práce na tunelovém komplexu Blanka vyjdou Prahu na 21,2 miliardy korun, technologie budou stát dalších 4,5 miliardy korun. Součástí magistrátní zakázky je i nový most přes Vltavu v Troji, na jeho budování se podle Hadravy Metrostav chystá na začátku příštího roku. PSM stavební infozpravodaj

6 OBNOVITELNÉ ZDROJE Fotovoltaické panely na panelových domech Příspěvek se zabývá porovnáním různých matematických modelů pro výpočet globálního slunečního záření a výroby elektřiny z fotovoltaického zařízení. Výstupy matematických modelů jsou porovnány s měřenou skutečností v letech na zařízení umístěném na Západočeské univerzitě. Tyto modely v praxi slouží pro energetické a ekonomické hodnocení fotovoltaických projektů. Případová studie ukazuje konkrétní použití modelu na opatření navrhovaném pro panelové domy. Příspěvek je zpracován v rámci projektu výzkumu a vývoje číslo SP3g díky laskavé podpoře Ministerstva pro životní prostředí České republiky. ÚVOD Sluneční záření, které dopadá na plochu pod vrstvou atmosféry, se skládá z přímého a z rozptýleného záření. Meteorologicky se množství celkového slunečního záření dopadajícího za jednotku času na jednotku plochy horizontálního zemského povrchu nazývá globální sluneční záření. Pro výrobu elektřiny ze Slunce je nejdůležitějším parametrem celková energie dopadajícího slunečního záření na uvažovanou plochu za zkoumané časové období. Fyzikálně je tedy pro stanovení výroby energie důležitý celkový úhrn globálního slunečního záření na obecně orientovanou plochu na zemském povrchu za zkoumané časové období, obvykle den, měsíc či rok. Protože jsou dlouhodobé sumy globálního záření měřeny na vodorovnou plochu, pro účely energetických výpočtů je nutné je přepočítat na plochu s daným azimutem a sklonem. V současné době jsou sumy globálního záření měřeny pouze na 16 a difúzní záření na 4 stanicích ČHMÚ. Skutečná doba slunečního svitu je měřena dlouhodobě na území ČR přibližně na 70 stanicích, což dává dostatečný prostor a relativně vysokou přesnost pro stanovení místních odchylek globálního záření pomocí regresních metod. Podle měření ČHMÚ je v posledních letech tato doba delší než je dlouhodobý průměr. Odchylky mohou být významné v jednotlivých měsících každého roku, ale v celoročním součtu je v současné době sluneční svit o několik procent delší než je dlouhodobý průměr. Lokální odchylky mohou být také významné. Uvažovaný model EkoWATTu, z výše uvedených důvodů, vychází z vypočtených sum přímého slunečního záření, které jsou modulované skutečnými dobami slunečního svitu a doplněné průměrnými hodnotami difúzního záření. Z hlediska bezpečnosti výpočtu je zřejmě vhodnější vycházet z dlouhodobých průměrů. Výsledky modelu ukazují, že dává srovnatelné výsledky s naměřenými hodnotami i s hodnotami jiných profesionálních software. POUŽITÍ FOTOVOLTAIKY V PANELOVÝCH DOMECH Fotovoltaické systémy integrované do budov mají oproti instalacím na zelené louce některé výhody, zejména se nezabírá volná plocha, není nutno budovat přípojku k síti, vyrobená elektřina se spotřebuje v bezprostřední blízkosti, panely jsou méně přístupné zlodějům a vandalům. Nevýhodami integrace do budovy je pak někdy nevhodná orientace domu a často nutnost zásahů do střešní či jiné konstrukce. Systémy na ploché střeše Na první pohled je plochá střecha panelového domu ideální pro instalaci solárního systému. V praxi je však možno narazit na několik problémů: Nosnost střechy, resp. vnějšího pláště dvouplášťové střechy nemusí být dostatečná, zejména v případě, že panely by měly být kotveny pouze gravitačně, pomocí betonových patek s dostatečnou hmotností. Pak je buď nutno kotvit nosnou konstrukci do stropních panelů, nebo přenést zatížení do atiky. Obojí stavbu PVE značně komplikuje. Hmotnost vlastních panelů je cca 20 kg/m 2. Poškození hydroizolace, ať už při montáži, nebo zvýšeným pohybem servisních pracovníků. Konflikt s anténami (stínění, montáž), telefonními vysílači, strojovnou výtahu a další technikou umístěnou na střeše. Často jde spíše o to, kdo bude mít právo přístupu na střechu a kdo bude zodpovědný za případné poškození některého zařízení. Tabulka 1: Výhody a nevýhody integrace fotovoltaiky do budov fotovoltaická zařízení integrovaná do budov VÝHODY NEVÝHODY + nezabírá se volná plocha - plocha pro instalaci je omezená + nepřístupné zlodějům a vandalům - někdy nevhodná orientace budovy + obvykle není nutno budovat (posilovat) - může budovu zohyzdit přípojku k síti + může sloužit pro vlastní spotřebu v budově, - instalace na stávající budovu znamená zásah do budovy napájení záložních systémů - lze použít jen pevné panely panely na konstrukci na ploché střeše + optimální sklon a orientace - nutno kotvit proti větru panely integrované do krytiny nebo nad krytinou + minimální zásah do budovy střešní fotovoltaická krytina pro ploché střechy + nahradí krytinu = úspora stavebních nákladů - riziko poškození při instalaci antén, bleskosvodů atd. - lze použít jen u určitých budov prosklení s fotovoltaikou - zhoršení tepelných ztrát budovy panely integrované do fasády + reprezentativní vzhled - nevhodný sklon + nahradí vnější plášť - obvykle nevhodná orientace - panely se špatně ochlazují, s rostoucí teplotou klesá účinnost 4 PSM stavební infozpravodaj

7 Fotovoltaický systém na ploché střeše panelové budovy gravitační kotvení Kotvení systému do stropního panelu a návaznost na hydroizolaci. Zdroj: MFF UK Fotovoltaická krytina Stávající krytinu (hydroizolaci) plochých střech lze v nahradit speciální krytinou, v níž je integrovaný pás (pásy) fotovotaiky z amorfního tenkovrstvého křemíku (thin-film). Základem systému je hydroizolační fólie na bázi EVA/PVC. Solární modul je navařen na horním povrchu fólie a tvoří s ní jeden celek. Jednotlivé moduly jsou spojeny vodiči, které probíhají na střeše pod spodní stranou fólie a jsou svedeny pod střešní konstrukci do sběrné sítě. Krytina se kotví mechanicky k podkladu nelepí se. Spoje pásů se přeplátují a svařují horkým vzduchem. Pásy je nutno instalovat vcelku. Nelze je tedy použít na střechu, kde jsou časté větrací otvory, komínky, dešťové vpustě a další prvky. Okraje střechy, prostupy vzduchotechniky, komíny, lávky apod. se řeší speciálními tvarovkami, se svařovanými spoji. Pokládku této nové krytiny lze dobře spojit i s případným zateplením střechy. Amorfní tenkovrstvé fotovoltaické moduly mají asi poloviční teplotní koeficient fotoelektrického napětí a fungují tedy mnohem lépe na rozpálených střechách domů oproti krystalickým křemíkovým článkům. Současně mají také nižší účinnost (cca 5 %). Fotovoltaika zabírá jen část celého pásu krytiny (okraje je nutno nechat volné pro spojování), což snižuje velikost výkonu, který lze instalovat na danou plochu střechy. Orientačně lze uvažovat s plochou 25 až 50 m 2 /kwp podle typu krytiny. Výraznou výhodou je nízká hmotnost fotovoltaiky (do 5 kg/m 2 ) a to, že odpadne potřeba nosné konstrukce. Úspora nákladů za běžnou krytinu není rozhodující, cena běžných krytin je o dva řády menší. V některých případech může být výhodou to, že fotovoltaika není na střeše nijak vidět, nenarušuje vzhled budovy. Instalace s prakticky nulovým sklonem znamená, že nezáleží na orientaci budovy vůči jihu, současně to však znamená i menší množství dopadajícího slunečního záření oproti ploše se sklonem 35 a orientací na jih. Nulový sklon znamená i větší náklady na čištění od prachu, listí nebo na odstraňování sněhu. Opět hrozí konflikt s jinými zařízeními umístěnými na střeše, fotovoltaická krytina nemusí být plně pochozí. Pokládka krytiny s fotovoltaikou, zdroj: Evalon Fotovoltaická markýza kde nejsou okna žádná nebo jen jedno okno na patro. Zde je orientace na jih relativně častá. Nevýhodou je, že nosná konstrukce PVE musí být důkladně kotvena do panelu, takže v zateplení vzniká tepelný most. Důležité je zajistit důkladné odvětrání zadní strany panelů, protože to je jediný způsob jak panely ochlazovat. Je známo, že v takovýchto aplikacích je teplota panelů vyšší než u jiných aplikací, což zhoršuje jejich účinnost. Další výraznou nevýhodou je skutečnost, že i při jižní orientaci stěny je energetický zisk svisle umístěné fotovoltaiky cca o 30 % nižší než při sklonu 35 až 45. To výrazně zhoršuje ekonomiku. To, že fotovoltaika nahradí vnější plášť zateplení nemá velký ekonomický význam, cena fotovoltaiky je o řád vyšší než cena běžně používaných stavebních konstrukcí. Fotovoltaické markýzy U oken s jižní orientací jsou letní solární zisky obvykle vnímány jako nepříjemné, teplota v bytě roste. Instalace markýzy může zvýšit komfort bydlení. Zajímavým řešením je v tomto případě fotovoltaika integrovaná do skla. Výhodou v tomto případě je strmější sklon fotovolatiky. Případná odchylka budovy od jižního směru nemusí být závažným nedostatkem, snížení produkce při orientaci JV, JZ se dá čekat asi o 5 % nižší než při orientaci přímo na jih. U budov s orientací více na východ či západ není stínění markýzou už tak efektivní, vhodnější může být použití svislých clon nebo venkovní rolety. Panely jako zábradlí balkónu Instalace fotovoltaiky na balkónu může architekturu domu zajímavě oživit. Výhodou je relativně snadná montáž. Nevýhodou je nevhodný sklon, svisle umístěné panely mají cca o 30 % nižší energetický výnos oproti panelům se sklonem 35 až 50. Jiným omezením je pocho- Fotovoltaická fasáda Fotovoltaické panely mohou tvořit vnější plášť zateplení s odvětranou mezerou. U panelových domů by šlo typicky o štítové stěny, Fotovoltaická fasáda Kotva fotovoltaického systému v zateplené stěně. Zdroj: ČVUT. PSM stavební infozpravodaj

8 OBNOVITELNÉ ZDROJE Fotovoltaické panely jako zábradlí lodžií Fotovoltaické panely jako zábradlí balkónu EkoWATT Meteonorm PVGIS Photovoltaic Geographical Information System (PVGIS) Projekt zaměřený přímo na využití pro fotovoltaické aplikace, umožňuje dokonce i kalkulaci výroby elektřiny v konkrétním místě kdekoli v Evropě i v Africe. Výhodou je, že je k dispozici on-line a zdarma. Výpočetní model využívá jak údaje ze satelitních měření, tak z pozemních meteostanic. pitelně orientace domu, v ČR se nejčastěji setkáme s orientací balkónu na východ a západ. Zde je opět nutno počítat s poklesem produkce, o 15 až 20 % oproti svislé ploše orientované přímo na jih. Výhodou je poměrně dobré ochlazování panelů. Je zde ovšem i vyšší riziko poškození panelů uživateli balkónů. VÝPOČETNÍ MODELY SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ Pro fotovoltaické projekty je klíčová produkce elektřiny, která je přímo úměrná množství dopadající sluneční energie. Pokud množství dopadajícího slunečního záření podhodnotíme, mohou se ekonomické parametry zhoršit natolik, se investor sám rozhodne od projektu ustoupit, případně že banka odmítne takovýto projekt financovat. Naopak nadhodnocení výroby elektřiny může vést k tomu, že skutečná návratnost se prodlouží nad očekávání, v nejhorším případě investor nemusí být fakticky schopen splácet úvěr. Pro účely této studie porovnáme 3 výpočetní modely: Meteonorm Dalším zdrojem je Meteonorm. Jde o komerční nástroj, který umožňuje modelovat i další klimatické údaje, jako teplota, vlhkost vzduchu, rychlost a směr větru a další, navíc pro všechny kontinenty mimo Antarktidy. Meteonorm rovněž využívá data ze satelitních měření i z pozemních meteostanic, na území ČR využívá 34 stanic, data o dopadajícím slunečním záření jsou měřena jen na osmi. Ve verzi 6.1 je pro některé lokality možno stanovit globální záření podle dlouhodobého nebo krátkodobého průměru. EkoWATT EkoWATT vytvořil vlastní výpočetní model, který využívá data ČHMÚ. Jeho výsledky lze porovnat s výsledky PVGIS a Meteonorm. Údaje z pozemních stanic jsou obecně přesnější než satelitní měření. Pokud však použijeme extrapolaci pro stanovení hodnot slunečního záření v lokalitě vzdálené od měřící stanice, přesnost se snižuje. Roli hraje i nadmořská výška například údaje z měřicí stanice na šumavském Roční suma globálního záření podle PVGIS ( Roční suma globálního záření podle Atlasu podnebí ČR ( Energie dopadající na vodorovnou plochu Energie dopadající na plochu se sklonem 45 EkoWatt EkoWatt Meteonorm PVGIS Skutečné hodnoty Výsledky různých modelů a skutečně měřené hodnoty roku 2008 (pro Plzeň) Výsledky různých modelů a produkce PVE v roce 2008 (pro Plzeň) 6 PSM stavební infozpravodaj

9 Tabulka 2: Investiční náklady na systém na střeše domu inv. náklady Panely polykrystalické tis. Kč Měniče 250 tis. Kč Elektro 150 tis. Kč Nosná konstrukce 250 tis. Kč Kabeláž 150 tis. Kč Doprava, montáž, připojení 150 tis. Kč CELKEM tis. Kč Průběh křivek a pásma skutečných hodnot (pro Plzeň) Churáňově (1 118 m n. m.) lze jen s velkou opatrností použít třeba pro Vimperk (750 m n. m.), i když jsou obě místa vzdálená jen cca 12 km. Model EkoWATT rovněž počítá hodnoty na základě buď dlouhodobého měření ( ), nebo podle průměru posledních 10-ti let ( ). Srovnání výpočetních modelů Pro porovnání byla ve všech třech modelech vypočtena hodnota dopadajícího slunečního záření pro lokalitu Plzeň. Výsledky byly srovnány s hodnotami skutečně naměřenými v roce 2008 na ZČU v Plzni. K dispozici jsou jednak hodnoty energie dopadající na vodorovnou plochu a jednak produkce elektrárny s instalovaným výkonem 21,12 kwp, sklon 45, jih, s panely z monokrystalického křemíku. Výsledky jednotlivých modelů se liší také podle dané lokality. Modely PVGIS a Meteonorm dávají obvykle velmi podobné výsledky (rozdíl do 5 %), model EkoWATT dává i při odlišném průběhu křivek v součtu hodnoty s odchylkou do ± 10 %, pokud se použijí průměry dlouhodobých měření. Je vidět, že skutečné hodnoty daného roku se mohou lišit poměrně výrazně. Při použití hodnot z jednotlivých let můžeme stanovit i křivky maxim a minim jednotlivých měsíců let Při návrhu PVE je tedy třeba počítat s tím, že reálná dopadající energie se může pohybovat v tomto pásmu. PŘÍPADOVÉ STUDIE do 30 kwp). Dále se uvažuje průměrný růst výkupní ceny 2 % ročně a růst provozních nákladů 4 % ročně. Předpokládá se financování z vlastních prostředků investora, bez úvěrů a dotací. Diskontní sazba se uvažuje 3 %, což odpovídá běžným hodnotám majitele domu (obec, družstvo, společenství vlastníků). Byla provedena citlivostní analýza na vliv produkce. Doba návratnosti není jako testované kritérium příliš vhodná, protože se obvykle zaokrouhluje na celé roky, kritérium je tedy příliš hrubé. Vhodnějším testovaným kritériem je čistá současná hodnota investice (Net Present Value NPV), případně vnitřní výnosové procento (Internal Rate of Return IRR). Pokud NPV klesne pod nulu, bude projekt prodělečný. Pro investora je však hranice přijatelnosti tehdy, je-li IRR rovno nebo vyšší než diskont (u podnikatelských záměrů je minimálně vhodné alespoň 7 až 9 %, u nepodnikatelských investic se diskont blíží úrokové sazbě termínovaných vkladů, tj. cca 3 %). Z grafu vyplývá, že projekt neohrozí ani trvalé snížení produkce o 20 % původního předpokladu (výchozí hodnota = výsledek modelu Meteonorm, střední hodnota všech modelů). I při takto nízké produkci je IRR vyšší než 7 %, což je vzhledem k diskontu 3 % velmi dobrá hodnota. Při použití různých výpočetních modelů je odchylka produkce energie menší než 10 %. Pouze v případě, že by se pro výpočet použil model EkoWATT pracující s hodnotami slunečního záření za posledních 10 let, byla by produkce cca o 14 % vyšší. čistá současná hodnota NPV Citlivostní analýza vliv produkce vnitřní výnosové procento IRR [%] Případová studie: systém na konstrukci na střeše domu Pro projekt tohoto typu, kdy fotovoltaika nemá vztah ke konstrukci domu, kdy jde jen o efektivní využití prostoru na střeše, je klíčová produkce elektřiny. Ta je přímo úměrná množství dopadající energie. Tento vliv je ilustrován na příkladu systému na střeše domu, na nosné konstrukci s pevným sklonem 35 a orientací na jih. Plocha polykrystalických fotovoltaických panelů je 235 m 2, instalovaný výkon 30 kwp. Pro systém této velikosti je potřeba celková plocha střechy cca 500 až 600 m 2. Investiční náklady byly odhadnuty na 3,3 mil. Kč (110 tis. Kč/kWp). Provozní náklady byly odhadnuty na 44 tis. Kč ročně (zahrnují pojištění, dozor a administrativu spojenou s provozem). Výkupní cena pro rok 2009 je 12,89 Kč/kWh (pro systémy produkce energie Citlivostní analýza produkce energie Tabulka 3: Ekonomika investice podle různých modelů EkoWATT Meteonorm PVGIS EkoWATT dopadající energie kwh/m , % 100 % 98 % 114 % produkce kwh/rok tržby Kč/rok Čistá současná hodnota tis. Kč Vnitřní výnosové procento 11,3 % 10,1 % 9,7 % 12,7 % Doba splacení (prostá) roky Doba splacení (diskontovaná) roky PSM stavební infozpravodaj

10 OBNOVITELNÉ ZDROJE Případová studie: fotovoltaické panely na zábradlí balkonu nebo lodžie Při instalaci fotovoltaiky na balkón nebo lodžii narazíme na problém nevhodného sklonu fotovoltaiky. Při sklonu 90 (svislá poloha) je produkce dopadající energie cca o 30 % nižší než při sklonu 35. Případné sklonění fotovoltaiky na 85 (od vodorovné roviny) se produkce energie zvýší o 5 % oproti svislé poloze. Má tedy smysl dát panely do sklonu, pokud je to technicky a esteticky přijatelné. Dalším problémem je orientace budovy. Při zvyšující se odchylce od jihu klesá množství dopadajícího slunečního záření. Orientace směrem na západ je nepatrně lepší než na východ, protože v dopoledních hodinách je vyšší oblačnost. Odchylka ± 45 od jižního směru znamená snížení produkce cca o 5 %, při orientaci na jih nebo západ vychází podle různých modelů snížení o 17 % až 25 %. Pro systém velikosti 40 m 2, s výkonem 5 kwp, měrnými inv. náklady Roční dopadající energie na různě skloněnou rovinu Tab. 4: Dopadající energie při různém sklonu panelů (Plzeň) sklon poměr od vodorovné roviny pro různé sklony [kwh/m 2 ] /35 85 /35 EkoWATT % 72 % Meteonorm % 76 % PVGIS % 73 % Tab. 5: Investiční náklady na systém na zábradlí balkonu inv. náklady Panely polykrystalické 460 tis. Kč Měniče 45 tis. Kč Elektro 30 tis. Kč Upevnění k balkonu 15 tis. Kč Kabeláž 30 tis. Kč Doprava, montáž, připojení 30 tis. Kč CELKEM 610 tis. Kč Citlivostní analýza vliv orientace sklon od vodorovné roviny Dopadající energie při různém sklonu panelů (Plzeň) Roční dopadající energie na svislou rovinu čistá současná hodnota NPV vnitřní výnosové procento IRR [%] orientace Citlivostní analýza vliv orientace balkónu na ekonomiku Dopadající energie při různé orientaci fotovolatiky panelů (Plzeň) orientace na JV nebo JZ však je přijatelná velmi dobře, IRR je vyšší než diskontní míra. Protože instalace na zábradlí je poměrně netypická a jednotlivá řešení budou záviset i na typu konstrukční soustavy daného panelového domu, lze očekávat poměrně významný rozptyl v investičních nákladech. Byla provedena citlivostní analýza na výši investičních nákladů, pro panely orientované na jih. Ostatní parametry viz výše. 122 tis. Kč/kWp byla provedena citlivostní analýza na orientaci vůči světovým stranám. Investiční náklady byly odhadnuty na 610 tis. Kč (122 tis. Kč/kWp). Provozní náklady byly odhadnuty na 2 tis. Kč ročně (zahrnují pouze pojištění). Výkupní cena pro rok 2009 je 12,89 Kč/kWh (pro systémy do 30 kwp). Dále se uvažuje průměrný růst výkupní ceny 2 % ročně a růst provozních nákladů 4 % ročně. Předpokládá se financování z vlastních prostředků investora, bez úvěrů a dotací. Diskontní sazba se uvažuje 3 %, což odpovídá běžným hodnotám majitele domu (obec, družstvo, společenství vlastníků). Pro výpočet výroby elektřiny byl použit model Meteonorm. Je zřejmé, že pro daný případ je instalace na východ a západ ekonomicky nevýhodná; Tabulka 6: Ekonomika investice podle orientace panelů orientace V JV J JZ Z Dopadající energie kwh/m % 94 % 100 % 97 % 80 % Produkce kwh/rok Tržby Kč/rok Čistá současná hodnota tis. Kč -34,71 89,67 130,12 105,25-16,67 Vnitřní výnosové procento 2,3 % 4,7 % 5,4 % 5,0 % 2,7 % Doba splacení (prostá) roky Doba splacení (diskontovaná) roky > Tž > Tž Tabulka 7: Ekonomika investice při různé výši investičních nákladů investiční náklady tis. Kč/kWp 97,6 109,8 122,0 134,2 146,4 Investiční náklady tis. Kč % 90 % 100 % 110 % 120 % Čistá současná hodnota tis. Kč 241,04 185,58 130,12 74,66 19,21 Vnitřní výnosové procento 8,5 % 6,8 % 5,4 % 4,3 % 3,3 % Doba splacení (prostá) roky Doba splacení (diskontovaná) roky PSM stavební infozpravodaj

11 čistá současná hodnota NPV Citlivostní analýza investiční náklady investiční náklady Citlivostní analýza vliv investičních nákladů vnitřní výnosové procento IRR [%] K. SRDEČNÝ a, J. ANTONÍN a, J. BERANOVSKÝ a, J. ŠKORPIL b, E. DVORSKÝ b a EkoWATT, The RES & EE Centre, Bubenská 1542/6, Praha 7, Czech Republic b Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, Plzeň, Czech Republic Key words: obnovitelné zdroje, fotovoltaika, multikriteriální hodnocení, rozhodování (renewable energy sources, complex evaluation, multi-criteria decision analysis, decision making) ODKAZY NA LITERATURU A ZDROJE [1] Macháček, Z., Staněk, K.: Web sites available: [2] Tywoniak, J.: Web sites available: [3] Starý, O., Vašíček, J. (2007): Software EFEKT 3.0. Program pro hodnocení ekonomické efektivnosti investic. ZÁVĚR Při použití fotovoltaiky v bytových panelových domech je třeba pečlivě stanovit ekonomiku investice a provést citlivostní analýzu, zejména na vliv produkce a investičních nákladů. Při kalkulaci vyrobené elektřiny lze použít různé modely. Jejich výsledky se však výrazně neliší. Chceme-li mít jistotu, že projekt nebude ohrožen kalkulací podle špatného modelu, je vhodné provést citlivostní analýzu na změnu produkce. Pokud by projekt byl na změnu citlivý, je třeba znovu prověřit vhodnost modelu. Výrazně vyšší vliv na ekonomiku projektu mají obvykle provozní náklady, je proto potřeba stanovovat je pečlivě. Kontaktní údaje: K. Srdečný, EkoWATT, The RES & EE Centre, Bubenská 1542/6, Praha 7, Czech Republic, karel.srdecny@ekowatt.cz J. Antonín, EkoWATT, The RES & EE Centre, Bubenská 1542/6, Praha 7, Czech Republic, jan.antonin@ekowatt.cz J. Beranovský, EkoWATT, The RES & EE Centre, Bubenská 1542/6, Praha 7, Czech Republic, jiri.beranovsky@ekowatt.cz nebo ČVUT, Fakulta elektrotechnická, katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd, Technická 2, Praha 6 J. Škorpil, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, Plzeň, Czech Republic, skorpil@kee.zcu.cz E. Dvorský, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, Plzeň, Czech Republic, dvorsky@kee.zcu.cz PSM stavební infozpravodaj

12 Výstaviště Praha Holešovice Jak šetřit peníze a životní prostředí Odborný program pro Projektanty, architekty, stavební inženýry, investory, studenty odborných škol Představitele veřejné správy (obcí, měst, krajské samosprávy) Prováděcí a stavební firmy, majitele domů, bytová družstva Tady nesmíte chybět! Prestižní soutěže Zlatá taška soutěž o nejlepší exponáty veletrhu MetalStar soutěž o nejlepší kovovou střechu a její detail Soutěž o nejpoutavější expozici

13 Dva dobré příklady využití obnovitelných zdrojů energie Tepelná čerpadla a solární soustava Městys Lukavec Městys Lukavec leží v krajině obklopen lesy a polnostmi nastupující Vysočiny, v severozápadním koutu stejnojmenného kraje. Obdobně jako v dalších lokalitách kraje Vysočina není ani zde vedena plynofikace. Vytápění budov v regionu tak zabezpečují vesměs pevná nebo kapalná fosilní paliva. Městys Lukavec vsadil na nový koncept a technologie využívající čistých obnovitelných zdrojů energie. Cesta úspor, hospodárného nakládání s energií, omezování ekologické zátěže okolního prostředí, emisí skleníkových plynů a snižování energetické závislosti na energetických dodávkách je i základní představou České republiky a Evropské unie. Efektivní využívání energie Základní a mateřská škola Na Podskalí v Lukavci začala koncem léta 2008 využívat tepelná čerpadla typu země-voda a sluneční energii k vytápění komplexu školy i k přípravě teplé vody. Původní zdroj kotle na lehký topný olej (LTO) byly uvedeny do stavu tzv. studené zálohy a budou sloužit i jako doplňkový zdroj při extrémně nízkých teplotách v zimním období. Nová technologie využívající obnovitelné zdroje tak nahrazuje kapalné fosilní palivo, jehož nepříjemné zplodiny vznikající při spalování již nebudou znečišťovat okolí školy. Cena LTO byla navíc pro městys Lukavec velmi problematická a v posledních letech strmě rostla. Systém vytápění a výkon tepelných čerpadel byl propočten a doporučen energetickým auditem s ohledem na potřeby tepla komplexu ZŠ a MŠ. Vzhledem k prostoru přilehlého hřiště byla zvolena technologie tepelných čerpadel země-voda, kdy jako zdroj nízkopotenciální energie slouží suché vrty. Tepelná čerpadla jsou vhodně doplněna solárním systémem, který od jara do podzimu slouží k ohřevu vody a v topné sezoně k přitápění. Instalací tepelných čerpadel a solární soustavy došlo k významným energetickým úsporám, které se dle propočtů energetické auditorky pohybují na úrovni cca 870 GJ za rok. Při ceně paliva LTO v cenách pro rok 2007 to znamená úsporu provozních nákladů okolo 500 tisíc Kč/rok. Současně dochází každoročně ke snížení emisí CO 2 ve výši cca 37 tun. Financování Na pokrytí celkových nákladů na realizaci projektu, včetně projektové přípravy a rozsáhlé administrativy spojené s žádostí o dotaci z Evropské unie a její celkové vyúčtování, se městys Lukavec podílel 3,7 mil. Kč. Stěžejní část nákladů však byla uhrazena právě díky dotaci z Evropského fondu pro regionální rozvoj a ze Státního fondu životního prostředí ČR. Celkové náklady: ,- Kč vč. DPH Dotace (ERDF, SFŽP ČR): ,- Kč Vlastní zdroje města: ,- Kč Návratnost investice z pohledu investora, městyse Lukavec, je (při každoročním min. pětiprocentním růstu cen energie) na hranici 5 let, což umožní městysu při minimální patnáctileté životnosti systému (u solární soustavy lze však očekávat životnost min. 25 let, u vrtů pak více než 50 let) uspořit za tuto dobu téměř 10 milionů korun! Technický popis systému Unikátní systém byl vytvořen díky propojení tepelných čerpadel země-voda se solárními kolektory, které by během letních prázdnin nebyly plně využívány. Sluneční energie, která dopadá na modrou planetu nepřetržitě a zdarma, je zde využívána dvěma moderními technologiemi. Ve slunných dnech přeměňují sluneční záření ploché solární kolektory na teplo, prostřednictvím nemrznoucí kapaliny je teplo předáváno do akumulační nádrže teplé vodě. Přebytky tepla jsou během letních měsíců použity k revitalizaci vrtů v horninovém masivu. Teplo horninového podloží získávané dílem ze slunečního záření a dílem z energie vyzařované zemí pak využívají tepelná čerpadla typu země-voda. Jako zdroj tepla byla instalována dvě špičková tepelná čerpadla Alpha Innotec SWP 670, každé s instalovaným výkonem 67,7 kw. Zdrojem tzv. nízkopotenciální energie je dle projektu Ing. Bořivoje Šourka z ČVUT Praha 24 ks suchých vrtů o celkové délce 2,3 km, které jsou umístěny v ovále běžecké dráhy školního hřiště. Tepelná čerpadla a solární soustava Obec Borek Obec Borek se svými cirka obyvateli, ležící 6 km na severovýchod od centra Českých Budějovic, vsadila na využívání obnovitelných zdrojů energie. V letech 2008 až 2009 dozná komplex budov základní a mateřské školy v Borku zásadních změn, které povedou k jeho rozšíření. Současně byla provedena celková rekonstrukce vytápění a areál bude v další fázi také kompletně zateplen. Efektivní využívání energie Základní a mateřská škola U Školky v obci Borek začala koncem léta 2008 využívat tepelná čerpadla vzduch-voda a sluneční energii k vytápění komplexu budov i k ohřevu teplé vody. Původním zdrojem vytápění byla elektřina. Systém kombinující tři způsoby vytápění elektrické přímotopné konvektory, elektrická akumulační kamna a teplovodní systém s přímotopnými elektrickými kotli se stal krajně nevyhovujícím a v posledních letech provozně extrémně drahým zdrojem tepla. Zachovány zůstaly pouze elektrokotle, které budou nadále sloužit jako doplňkový zdroj v období velmi nízkých venkovních teplot. Tepelné čerpadlo vzduch- -voda je zařízení, které dokáže získávat tepelnou energii z okolního vzduchu. Přečerpává energii o nižší teplotě na vyšší teplotu, využitelnou pro topení nebo ohřev vody. Aby se zvýšil teplotní potenciál, je nutné dodat určitou elektrickou energii kompresoru, který stlačuje pracovní látku a tím zvyšuje její teplotu. Součástí systému je dále soustava solárních kolektorů. Sluneční energie je zde využívána k ohřevu vody především v letních měsících, kdy dochází k částečné odstávce tepelných čerpadel a úspoře jejich provozních nákladů i k prodloužení jejich životnosti. Systém vytápění a výkon tepelných čerpadel byl doporučen energetickým auditem s ohledem na potřeby tepla komplexu ZŠ a MŠ. Instalací tepelných čerpadel a solární soustavy došlo k významným energetickým úsporám, které se podle propočtů energetického auditora pohybují na úrovni cca 470 GJ za rok. Díky této změně dojde k úspoře provozních nákladů okolo 230 tisíc Kč/rok v cenách elektřiny pro rok Současně budou emise CO 2 každoročně sníženy o 108 tun. Technický popis systému Systém je tvořen šesti vakuovými trubicovými kolektory KTU 15 českého výrobce solárních systémů společnosti Regulus a čtyřmi špičkovými kompaktními tepelnými čerpadly vzduch-voda Alpha Innotec LW 330A, každé s instalovaným výkonem 33 kw. Teplo dodávané sluncem i tepelnými čerpadly je jímáno do akumulační nádrže o objemu l, zde je využíváno k vytápění a k předehřevu či úplnému ohřevu vody. Financování Na pokrytí celkových nákladů na realizaci projektu, včetně projektové přípravy a rozsáhlé administrativy spojenés žádostí o dotaci z Evropské unie a její celkové vyúčtování, se obec Borek podílela 1,64 mil. Kč. Stěžejní část nákladů však byla uhrazena právě díky dotaci z Evropského fondu pro regionální rozvoj a ze Státního fondu životního prostředí ČR. Celkové náklady: ,- Kč vč. DPH Dotace (ERDF, SFŽP ČR): ,- Kč Vlastní zdroje města: ,- Kč Návratnost investice z pohledu investora, obce Borek, je (při každoročním min. pětiprocentním růstu cen energie) pod hranicí 7 let, což umožní obci při minimální patnáctileté životnosti systému (u solární soustavy lze však očekávat životnost min. 25 let) uspořit za tuto dobu 4 miliony korun! PSM stavební infozpravodaj

14 Nízkoenergetický d m bez zateplení: sci-fi nebo realita? Zateplování fasád se stalo koloritem sou asného stavebnictví. Stav ní se nese na vln energe ckých úspor, zateplování fasád je logickou reakcí na zvyšující se ceny energií i na p ísn jší normové požadavky ob anských a bytových staveb. U rekonstrukcí jsou vn jší kontaktní, p ípadn prov trávané zateplovací systémy prak cky jedinou cestou, jak nevyhovující plášt dodate n zaizolovat. Stále vetší podíl zateplovacích systém ale sm uje také do novostaveb, kde však jejich použi tak jednozna né není. Touha po masivním zdivu Domácí trh stojí v oblasti rodinných domů a bytových staveb minimálně z % na masivních zdicích prvcích z pálených cihel nebo pórobetonových tvárnic. Většina stavebníků si tedy pokládá otázku, zda je možné s tradičními masivními stěnami bez dodatečného zateplení dosáhnout parametrů potřebných pro energeticky úsporné nebo nízkoenergetické, případně pasivní domy. Nebo se moderní stavby bez zateplení zkrátka neobejdou, jak z druhé strany tvrdí výrobci tepelných izolací a izolačních systémů? Oba názory mají vášnivé příznivce v řadách výrobců i nezávislých odborníků. Izola ní schopnos zdiva za m sta í Dosahování stále vyšších tepelněizolačních schopností je u masivního zdiva možné pouze snižováním objemové hmotnosti materiálu (pórobeton) nebo jeho vylehčováním četnými vzduchovými dutinami (pálené cihly). To samozřejmě naráží na jisté technologické limity a nemůže pokračovat donekonečna. Vylehčování vede ke snížení pevnosti a únosnosti zdiva a představuje významný faktor, který může do budoucna limitovat uplatnění jednovrstvých konstrukcí v udržitelném stavění. Již při pouhém pohledu na tepelněizolační schopnosti tvárnic je přitom zjevné, že kategorie pasivních domů je tradičním jednoplášťům zapovězena. Někteří výrobci se přesto snaží nabídnout svým zákazníkům zdicí prvky vhodné pro pasivní stavby, ale pouze s hodnotou součinitele prostupu tepla těsně kolem nepsané hranice pasivních stěn U = 0,15 W/m 2 K. Hodnotu doporučenou pro nízkoenergetické domy U = 0,25 W/m 2 K nicméně v přijatelných tloušťkách dosahují tvárnice prakticky od všech významných výrobců na současném trhu. Porovnání tepelné prostupnos (U) r zných masivních zdicích materiál tlouš ka tvárnice v mm U Tvárnice typu Therm 44 P+D 440 0,325 Tvárnice typu Therm 40 P+D 400 0,35 Tvárnice typu Therm 36 P+D 360 0,37 Ytong Lambda 375 0,26 Ytong Lambda 500 0,2 P i pohledu na hrubou neomítnutou stavbu z pórobetonu Ytong nejsou spáry mezi jednotlivými tvárnicemi tém patrné. Obvodové st ny z pórobetonu p sobí velmi kompaktn, samoz ejm za p edpokladu pe liv provedených stavebních prací. Mezi nejvýznamnější zastánce jednovrstvých energeticky úsporných stěn u nás patří výrobce pórobetonu Ytong, který v současné době doporučuje zákazníkům 3 základní druhy konstrukcí pro obvodové stěny v rozdílných energetických standardech. Dvě z nich, první určená pro energeticky úsporné a druhá pro nízkoenergetické domy, jsou tradiční jednoplášťové stěny bez zateplení. Ytong svými tepelněizolačními schopnostmi nad ostatními zdicími systémy skutečně vyniká, a to již ze samotné podstaty materiálu (viz tabulka). Největším relevantním argumentem odpůrců jednovrstvého zdiva ale bývá složité dosažení staveništní přesnosti a obtížná eliminace tepelných mostů u jednovrstvých zděných stěn. Podobně jako jiné jednovrstvé zděné stěny i Ytong vyžaduje přesné zdění a pečlivé provedení detailů, aby se vlastnosti dokončené stěny přiblížily teoretickým výpočtovým nebo laboratorně změřeným hodnotám. Termovizní snímky pórobetonových objektů však dokazují, že je z Ytongu možné bez větší námahy postavit kvalitní jednoplášť, který vykazuje minimální tepelné mosty. Stěny z pórobetonu se vyznačují tak vysokou kompaktností, že i při detailním pohledu na termovizní snímky vypadají jako zděné stěny s vysokou vrstvou izolace. Nestejnorodé vlastnos limitují v tšinu pálených tvárnic Typickým problémem viditelným na většině jednoplášťových staveb při termovizích je použití zdicích prvků s jinými, horšími, izolačními vlastnostmi. Nejčastějším příkladem bývá použití rozbitých nebo poškozených tvarovek. Tento problém se vyskytuje převážně u stavebních prvků se složitou geometrickou strukturou, jako jsou dutinové tvárnice. U nich tepelná izolace přímo závisí na vzduchových komorách a i malé poškození může značně snížit izolační schopnost prvku. Podobné je to i s dělením tvárnic mimo modulový rozměr. Naopak u pórobetonu tyto problémy prakticky odpadají, protože i rozbité prvky lze velmi jednoduše tvarovat a přesně napojovat a vytvořit tak homogenní stěnu bez zbytečných nepřesností a tepelných vazeb. Tepelné vazby zdiva Dalším slabým místem většiny zděných stěn jsou tepelné vazby mezi jednotlivými stavebními prvky. Velkou roli zde hraje přesnost výroby jednotlivých tvarovek a také

15 preciznost zdění. Na tepelné vazby v podobě vodorovné zdicí spáry má vliv zejména tloušťka maltového lože. Trend v tomto směru udává opět pórobeton. Jeho výrobní rozměry jsou velmi přesné a tvárnice mají minimální rozměrové odchylky. Ytong se vyzdívá na minimální maltovou spáru tl. 1 až 2 mm, což představuje ve srovnání s 10 mm silným maltovým ložem u pálených cihel zcela zanedbatelný tepelný most. Ostatní výrobci se snaží v poslední době tento náskok pórobetonu dohnat výrobou přesnějších broušených cihel, které se stejně jako pórobeton lepí na tenkovrstvou maltu, nový technologický způsob však v případě cihel přináší jistá úskalí. Tenkovrstvá malta vertikálně neuzavře vzduchové dutiny a nezamezí cirkulaci vzduchu v obvodovém plášti. Dalším problémem u cihel se vzduchovými komůrkami bývá svislá spára s perem a drážkou. Díky statice a geometrii tvárnic je po obvodu dutinových cihel použita větší hmota nosného materiálu. Při spojení dvou tvárnic vedle sebe tak často vzniká poměrně široká část stěny bez vzduchových izolačních dutin, která vede teplo výrazně lépe než zbytek cihly. Pórobetonové tvárnice jsou oproti tomu zcela homogenní a ani ve svislých spárách nedochází k žádnému izolačnímu oslabení stěny. Tradi ní tepelné mosty Zatímco běžné tepelné vazby mezi tvárnicemi pouze snižují izolační schopnost stěny a neměly by ve většině případů způsobovat problémy s kondenzací vody na vnitřním povrchu stěn, jiné je to u tepelných mostů, jako jsou nároží, sokly, ostění, překlady, ztužující věnce atd. Při špatném provedení těchto detailů nedochází pouze k tepelnému oslabení stěny a ke zvýšení tepelných ztrát domu. Povrchová teplota na kritických místech vnitřního povrchu obvodových stěn může poklesnout pod teplotu rosného bodu a ve svém důsledku vést k nežádoucímu vlhnutí konstrukce. To samozřejmě dále zhoršuje izolační schopnost detailu a okolních konstrukcí a navíc negativně ovlivňuje kvalitu vnitřního klimatu a hygienu stavby. U zdicích prvků s vnitřními dutinami, které mají diametrálně odlišné (nižší) izolační vlastnosti ve svislém směru než ve směru vodorovně kolmo na stěnu, to vyžaduje komplikovaná řešení mostů pomocí různých dílčích zateplení (ostění, sokl, atiky, překlady ), která stavbu prodražují. Oproti tomu pórobeton se stejnými vlastnostmi ve všech směrech dokáže většinu tradičních tepelných mostů vyřešit velmi jednoduše bez dodatečných opatření. Řadu detailů jako například ostění oken je navíc možné elegantně a jednoduše zaizolovat přímo drobnými přířezky z pórobetonu. Srovnání nezateplených konstrukcí z materiálu Ytong a pálených cihel typu Therm Snímky dvou nezateplených domů v Černé Hoře na Moravě pořízené ve stejný den: Na termovizním snímku domu z pálených cihel typu Therm (vlevo) jsou jasně viditelná místa s tepenými úniky v obvodovém plášti, daná použitím tvarovek s horšími tepelněizolačními schopnostmi. Termovize domu postaveného z pórobetonových tvárnic Ytong Lambda tl. 500 mm (vpravo) vykazuje téměř homogenní stěnu bez viditelných spár. Snímky dvou zcela identických bytových domů v moravském Šanově: První typ je zkonstruovaný z cihel typu Therm bez dodatečného zateplení a jsou na něm jasně viditelné úniky tepla vodorovnými i svislými spárami mezi jednotlivými cihlami. Druhá stavba je z tvárnic Ytong Lambda tl. 375 mm bez dodatečného zateplení, které tvoří viditelně kvalitnější obvodový plášť. ešení konstruk ních detail se systémem Ytong Termovizní snímek jednopláště z pórobetonu odhalil jediný viditelný tepelný most na spodním soklu stavby. Příčinou je špatné založení stavby na základovou desku, která byla nedostatečně zateplena. Tento termosnímek pórobetonového domu ukazuje na přesné napojení plochého překladu nad okenním otvorem. V místech nadpraží nejsou vidět žádné tepelné úniky. Jak dokládají termovize konkrétních domů z Ytongu, ať už realizovaných dodavatelskou firmou nebo svépomocí, z pórobetonových tvárnic je reálné vyzdít i bez zateplení velmi přesné obvodové stěny pro nízkoenergetický dům, a to zejména díky odlišné technologii zdění a podstatně vyšší průměrné staveništní přesnosti. Výrobce Ytongu si je vědom toho, že právě přesné provedení stavby je alfou a omegou jednoplášťových konstrukcí. Proto dbá na proškolování a vzdělávání profesionálů z oblasti stavebnictví a svým zákazníkům doporučuje využít bezplatných služeb, jako je založení rohů první řady tvárnic vlastními předváděcími mistry, využití technických poradců v celém průběhu stavby aj. Každý tak může snadno a bez zbytečných výdajů dosáhnout na stavbu, která se bude vyjímat svou kvalitou.

16 Plánujte s námi! Mezinárodní veletrh technických zařízení budov SHK BRNO ucelený pohled do světa sanitární techniky, interiérů koupelen, vytápěcí techniky, vzduchotechniky a klimatizací, armatur, potrubí, čerpadel a dalších technických zařízení v budovách. V souladu s celosvětovými trendy jsou zvýrazněným tématem veletrhu ÚSPORY ENERGIÍ toto téma se prolíná všemi obory Stavebních veletrhů Brno Využijte jedinečnou možnost představit Vaše úsporná řešení téměř návštěvníků Stavebních veletrhů Brno. V propojení s ostatními obory stavebnictví se za branami brněnského výstaviště uskuteční prestižní komplexní mezinárodní setkání pod jednou střechou. Vypracoval: Kontroloval: Veletrhy Brno, a.s. SPS v ČR, ČKAIT Investor: Místní úřad: BRNO Datum: Stavba: STAVEBNÍ VELETRHY BRNO Číslo zakázky: 001 Objekt: IBF, SHK BRNO, MOBITEX Jednotky: Obsah: Inzerce Měřítko: 1:1 11. mezinárodní veletrh technických zařízení budov Brno Výstaviště

17 Stropní konstrukce BSK ideální řešení pro každou stavbu Stropní konstrukce typu BSK ( -PLUS, -STANDARD, -MAX) vycházejí z již dobře známých a hojně užívaných stropních konstrukcí BS PLUS a BS PLUS MAX. Na základě poznatků za 15 let výroby a používání těchto stropních konstrukcí je firmou Betonové stavby Group s.r.o. předkládán současnému stavebníkovi a projektantovi ucelený univerzální konstrukční systém, který je možné použít pro veškeré typy staveb či rekonstrukce s důrazem na jeho vysokou kvalitu, dobré užitné vlastnosti, jednoduchou montáž a nízkou pořizovací cenu. Bezproblémová je i kombinace s cihelnými popř. pórobetonovými stěnovými systémy. Stropní konstrukce BSK PLUS, BSK STANDARD a BSK MAX se skládají z betonových stropních vložek a destiček, dále pak z betonových filigránových stropních nosníků v. 180, 220 a 270 mm tvořených prostorovou ocelovou svařovanou příhradovinou s dolní betonovou skořepinou pro osazení stropních vložek a destiček a nadbetonovanou krycí deskou tl. 40 nebo 60 mm (u stropu BSK MAX max. tl. 90 mm). Stropní konstrukce BSK jsou určeny pro veškeré typy staveb (rodinné domy, rekonstrukce a přístavby, průmyslové stavby, bytová a občanská výstavba) při světlosti podpor až do max mm (max mm při tl. stropu 350 mm). Stropní konstrukce typu BSK je možné použít jak v běžném, tak i ve vlhkém prostředí uzavřených objektů. Při použití stropní konstrukce typu BSK ve vlhkém prostředí, kde relativní vlhkost vzduchu dosahuje hodnoty mezi %, je nutné použít na spodním podhledu stropu omítku tl. min. 15 mm. V běžných případech se používají standardní omítky v tl. max. 5 6 mm. Přednosti a výhody: použití na jakoukoliv stavbu díky vysoké únosnosti jednotlivých prvků z nich sestavených (běžně až 10 kn/m 2 ) jednoduchá ruční montáž bez použití těžké mechanizace (velký jeřáb, bednění) např. hmotnost stropní vložky SV-P/16 je 20 kg, hmotnost stropního trámce délky 7,0 m cca 116 kg, stropy jsou proto vhodné i do rekonstrukcí a staveb s omezeným přístupem techniky krátké dodací lhůty (prakticky obratem) díky modulové řadě skladových trámců zdravotní nezávadnost ekologický materiál Řez stropní konstrukcí BSK-PLUS tl. 200 a 220 mm dokonale rovný podhled pro minimální tloušťky omítek (jednovrstvé natahované tl. 5 6 mm) velký rozdíl oproti klasickým technologiím jednak v úsporách na vlastní omítkové směsi a dále ve snížené pracnosti bezkonkurenční nízká pořizovací cena Strop BSK PLUS ,- Kč/m 2 pro rozpětí až mm Strop BSK STANDARD ,- Kč/m 2 pro rozpětí až mm Strop BSK MAX ,- Kč/m 2 pro rozpětí až mm (uvedené ceny platí pro cenovou úroveň I.Q. roku 2009) podepřená stropní konstrukce BSK je při montáži stropních vložek plně pochozí. Po zmonolitnění zálivkou a nadbetonování 40, 60 mm vznikne souvislá, nedělitelná stropní konstrukce vhodně roznášející zatížení lehkých variabilních příček bez dalšího dovyztužení (síťování) jednoduché řešení provádění prostupů pomocí příčných výměn (např. instalačních šachet, výměn u komínů, apod.) nižší spotřeba zálivkového betonu oproti např. obdobným cihelným technologiím řešením ztužujících věnců v místě uložení stropní konstrukce dochází k úplnému spojení věnce se stropem a strop následně působí jako vodorovné deskové ztužení objektu možnost vedení instalací (elektro, ZTI) dutinami stropních vložek výborná zvuková izolace Rw = db zvýšená požární odolnost kompletní bezplatný poradenský servis (zpracování cenových nabídek, návrhy stropních konstrukcí na základě zaslaných projektových podkladů, zaškolení na stavbách, stavební servis) možnost dodávky stropních konstrukcí na klíč vlastní prováděcí stavební firmou Od do probíhá mimořádná nadstavbová sleva 12 % na stropní systém BSK Stropní konstrukci BSK je nyní možné pořídit od: Strop BSK PLUS ,- Kč/m 2 pro rozpětí až mm Strop BSK STANDARD ,- Kč/m 2 pro rozpětí až mm Strop BSK MAX ,- Kč/m 2 pro rozpětí až mm Betonové stavby Group s.r.o. Předslav 99, Klatovy tel , , fax info@betonstavby.cz, beton správná volba! PSM stavební infozpravodaj

18 PORUCHY FASÁD Řešení poruchových styků mezi panely jejich překrytím tepelným izolantem Poruchy vyskytující se na fasádách panelových domů vznikají velmi často vlivem objemových změn osluněných stěn a nesprávně provedených stykových detailů mezi panely. Někdy pro jejich odstranění nestačí ani opakovaná oprava vadných styků. Proto nezbývá jiné řešení než překrytí těchto spár zateplovacím systémem. Jeden takový případ je předmětem tohoto příspěvku. Popis posuzovaného problému Stávající výškový bytový dům v jednom pražském obvodu je obdélníkového půdorysu o ploše necelých 800 m 2. Podélné strany jsou orientovány na západ a východ, štítové stěny na sever a jih. Panelový dům postavený v konstrukční soustavě Larsen-Nilsen je nepodsklepený čtrnáctipodlažní objekt s plochou střechou. Jeho podélná západní i východní fasáda je prolomena lodžiemi. Štítové fasády jsou rovné, bez lodžií a balkonů. Konstrukční výška podlaží je 2,8 m. Vnitřní nosné stěny ze železobetonových panelů jsou 150 mm tlusté. Nosný konstrukční systém sestává z příčných a podélných stěn propojených stropní deskou, u které se předpokládá, že je nekonečně tuhá ve vlastní rovině. Příčný nosný systém je proveden v modulu 3,6 a 2,7 m a ve středním komunikačním traktu 4,5 m. Stěny i stropní desky jsou sestaveny z betonových prefabrikátů. Zmonolitnění prefabrikované konstrukce je dosahováno stykovou maltou, osazením zálivkové výztuže a propojením ok vyčnívajících z prefabrikátů. Stropní panely jsou tloušťky 160 mm, vnější panely ve štítové stěně jsou tlusté 290 mm, v podélné stěně pak tloušťky 240 mm. Vnitřní montované dvouramenné schodiště má šířku ramen 1250 mm, 2 výtahy jsou situovány ve střední výtahové šachtě vedle schodiště. Obvodové panely v podélné stěně jsou zavěšené. Stěnové dílce kromě soklové části jsou hladké, nad terénem pak mají zrnitou strukturu (obr. 1). Příčkové nenosné betonové dílce mají tloušťku 65 mm. Atika sestává z betonových panelů tloušťky 100 mm. Nosné štítové panely jsou řešeny obdobně jako nosné vnitřní příčné panely doplněné o obklad tepelnou izolací polystyrénem tloušťky 80 mm chráněným vnější betonovou vrstvou tlustou 60 mm. Výška panelů je přizpůsobena konstrukční výšce soustavy, tj. 2,80 m. V hlavě nosné vrstvy jsou panely opatřeny fixačními a montážními šrouby. V patě mají úložné desky, kterými jsou výškově osazovány. Fasádní panely byly navrženy jako celostěnové dílce s osazenými dřevěnými zdvojenými okny a dveřmi a s vnějším oplechováním. V současné době jsou v objektu okna plastová s regulační mikroventilací. V hlavě panelu jsou zabetonovány fixační a montážní šrouby, v patě fixační vložky. Výztuž panelů je ze svařovaných žebříčků, doplněných svařovanou sítí s volnými pruty. Spojení vnitřní a vnější vrstvy je provedeno spojkami z nerezové oceli. Výztuž vnější desky je ze svařovaných sítí. Statické působení stavební soustavy Larsen-Nilsen Soustava příčných a podélných stěn, spojená v každém podlaží ve vlastní rovině nekonečně tuhou vodorovnou deskou, která vznikne po provedení zálivek mezi panely, působí jako prostorová soustava a přetváří se jako celek. Sestava stěnových panelů, jejichž střednice leží v jedné rovině, tvoří vždy stěnu, složenou z pilířů. Pilíř je myšlená část stěny, neoslabená otvorem. Pilíře a stěny jsou vzájemně spojeny vazbami dvojího druhu: a) vazbami smykovými v místech spojení stěn, kde styk je tvořen zazubenou hmoždinkou po celé výšce panelu (stěny mezi stropy) a převázán stropní konstrukcí; b) vazbami ohybovými v místech oslabení stěn otvory, čili mezi pilíři jedné stěny; styk je tvořen nadpražími a parapety otvorů. Při statickém řešení se předpokládá působení spřažené prostorové soustavy tenkostěnných prutů (stěn, pilířů) jako celku na všechny kombinace zatížení. Vodorovné ztužení panelové soustavy mají zabezpečit stropní tabule. Ztužení panelové soustavy ve svislých rovinách zajišťuje ortogonální systém příčných a podélných stěn. Tuhost a únosnost soustavy je výrazně ovlivňována tuhostí a únosností jednotlivých styků v rovině stěn a styků mezi příčnými a podélnými stěnami. Dokonalé vyplnění stykových prostor zálivkovým betonem spolu s horizontálním převázáním styku stropními panely, zálivkou a věncovou výztuží je nezbytným předpokladem pro zajištění tuhosti. Řádné vyplnění svislého styku stykovým betonem je nutnou podmínkou pro dosažení předpokládané tuhosti a únosnosti styku avšak nikoliv podmínkou postačující. Další podmínkou je převázání styku výztuží orientovanou ve směru kolmém na rovinu styku. I u dobře provedeného styku je možné očekávat v důsledku objemových změn betonu vznik vlasových trhlin po výšce styku. Trhliny se mohou projevit nejen u stěny opatřené pouze malířským nátěrem, ale též tapetovaných, a to tak, že nezřídka dochází k přetržení tapety. Boky stěnových panelů jsou opatřeny drážkou s profilováním. Po zaplnění prostoru styku stykovým betonem vznikají betonové hmoždinky. Spojení stykovaných stěn výztuží bylo provedeno pouze v úrovni stropu. Únosnost svislého styku na jedno podlaží se skládá ze smykové únosnosti hmoždinek a převazujícího věnce, přičemž únosnost věnce je ovlivněna průřezem věncové výztuže. Porovnání stěnových panelů s požadavky ČSN Na základě ČSN od listopadu 2002 nové tepelnětechnické požadavky, z nichž pro posuzovaný byt jsou rozhodující požadavky: a) na šíření tepla konstrukcemi, b) na šíření vzduchu konstrukcí a budovou. Šíření tepla konstrukcemi Z hlediska nejnižší vnitřní povrchové teploty musí stavební konstrukce a výplně otvorů (tj. okna a dveře) v prostorech s relativní vlhkostí vnitřního vzduchu φ i 60 % vykazovat v každém místě vnitřní povrchovou teplotu θ si [ C] podle vztahu θ si θ si,n, kde θ si,n požadovaná hodnota nejnižší vnitřní povrchové teploty [ C] Stavební konstrukce vytápěných budov musí mít v prostorech s relativní vlhkostí vnitřního vzduchu φ i 60 % součinitel prostupu tepla U [W.m -2.K -1 ] takový, aby splňoval podmínku: U U N, kde U N požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla [W.m -2.K -1 ] Požadovaná a doporučená hodnota U N se stanoví pro budovy s převažující návrhovou vnitřní teplotou θ im = 20 C (tj. budovy obytné, občanské nevýrobní nebytové s převážně dlouhodobým pobytem lidí např. školské, administrativní, ubytovací, veřejně správní, stravovací atd.) podle tabulky PSM stavební infozpravodaj

19 Tabulka 1. Požadované a doporučené hodnoty U N pro budovy s převažující θ im = 20 C Popis konstrukce Stěna venkovní Střecha strmá se sklonem nad 45 Okno a jiná výplň z vytápěného prostoru (včetně rámu, který má nejvýše 2,0 W.m -2.K -1 ) Typ konstrukce Požadované Doporučené hodnoty U N hodnoty U N [W.m -2.K -1 ] [W.m -2.K -1 ] lehká 0,30 0,20 těžká 0,38 0,25 nová 1,80 1,20 upravená 2,0 1,35 Šíření vzduchu konstrukcí a budovou Šíření vzduchu se vztahuje zejména k: a) průvzdušnosti: funkčních spár výplní otvorů a ostatních spár, ostatních spár a netěsností obvodového pláště budovy, celkové průvzdušnosti obvodového pláště budovy, b) intenzitě výměny vzduchu. Součinitel spárové průvzdušnosti funkčních spár výplní otvorů i LV [m 3.s.m -1.Pa -0,67 ] musí splňovat podmínku: i LV i LV,N, kde i LV,N požadovaná hodnota součinitele spárové průvzdušnosti [m 3.s.m -1.Pa -0,67 ], která se stanoví podle tabulky 2. Tabulka 2. Požadované hodnoty součinitele spárové průvzdušnosti i LV,N Funkční spára ve výplni otvoru přirozeným nebo kombinovaným Vstupní dveře do budovy 0, Ostatní vnější výplně při celkové výšce nadzemní části budovy: do 8 m včetně mezi 8 m a 20 m nad 20 m včetně Požadovaná hodnota i LV,N [m 3.s.m -1.Pa -0,67 ] pro budovu s větráním 0, , , pouze nuceným nebo s klimatizací 0, , Celková průvzdušnost obvodového pláště budovy se může ověřit pomocí celkové intenzity výměny vzduchu n 50 při tlakovém rozdílu 50 Pa [h -1 ], stanovené experimentálně podle ČSN EN ISO Doporučuje se splnění podmínky: n 50 n 50,N, kde n 50,N doporučená hodnota celkové intenzity výměny vzduchu při tlakovém rozdílu 50 Pa, která pro přirozené větrání v budově má být 4,5 [h -1 ]. Velmi důležitá je intenzita výměny vzduchu v užívaných místnostech. V době, kdy místnosti jsou užívány, požaduje se intenzita výměny vzduchu v místnosti n[h -1 ] taková, aby splňovala při zimních návrhových podmínkách: n N n 1,5 n N, kde n N požadovaná intenzita výměny vzduchu v užívané místnosti [h -1 ] přepočítaná z minimálních množství potřebného čerstvého vzduchu. Pro obytné a obdobné budovy požadovaná intenzita výměny vzduchu by měla dosahovat hodnoty 0,5 h -1. Řešení každého bytu musí vždy umožnit jeho řádné větrání, aby byla zajištěna optimální kvalita vnitřního prostředí, které je ovlivňováno celou řadou látek (škodlivin) ze zdrojů ve vnějším i vnitřním prostředí. Sám člověk je zdrojem oxidu uhličitého, vodní páry, pevných částeček a mikrobiální kontaminace. Jeho další činností (praní, sušení prádla, vaření, zalévání květin atd.) vzniká další množství vlhkosti. Proto pro pobytové místnosti se z hygienického hlediska zpravidla požaduje zajistit nejméně 15 m 3.h -1 na osobu při klidové aktivitě s produkcí metabolického tepla do 80 W.m -2 a při aktivitě s produkcí metabolického tepla nad 80 W.m -2 až nejméně 25 m 3.h -1 na osobu. Tepelnětechnické vlastnosti stěnových panelů stavební soustavy Larsen-Nilsen Stávající stěnové panely 2 vykazují tepelnětechnické parametry uvedené v tabulce 3: Tabulka 3. Tepelnětechnické parametry pro průčelní a štítové panely soustavy Larsen-Nilsen Popis stěnových panelů Tepelný odpor R Součinitel prostupu tepla U Rozdíl G k -G v mezi zkondenzovanou G k a vypařenou vlhkostí G v [m 2 K.W -1 ] [W.m -2.K -1 ] [kg.m -2.rok -1 ] průčelní: železobeton 100 mm pěnový polystyrén 80 mm železobeton 60 mm 1,640 0,553 0,974 štítový: železobeton 150 mm pěnový polystyrén 80 mm 1,671 0,544 1,011 železobeton 60 mm Stanovisko: Srovnáme-li součinitel prostupu tepla U obou uvedených panelů s normovými požadavky, nevyhovuje požadované ani doporučené hodnotě, avšak ve srovnání s jinými stavebními soustavami, např. T08B, T06B atd. se mnohem více blíží normativním požadavkům než u starších stavebních soustav, které se postupně zateplují. Z uvedených normativních požadavků pro okna vyplývá, že nová plastová okna s izolačním dvojsklem vyhovují nejen po stránce prostupu tepla, ale i větrání, neboť stížnosti na plísně se zatím v žádném z bytů nevyskytly. Zjištěné závady v obvodovém plášti a jejich příčiny Při prohlídce posuzovaného obvodového pláště byla s ohledem na nepřístupnost spár ve vyšších podlažích bez zvedacích prostředků kontrola jeho technického stavu omezena pouze na dostupnou část z terénu. Ačkoliv původní trhliny ve spárách mezi obvodovými panely byly již několikrát opravovány (naposledy před necelými 2 roky), objevily se opakovaně i po poslední opravě, jak o tom svědčí následující zjištěné závady: a) mezi hladkými panely: Povrchový tmel ve spárách někde k bočním hranám řádně nedoléhá (obr. 1), takže v důsledku přístupu vody do podkladní pěnové hmoty umožňuje pronikání srážkové vody (zejména na západní fasádě) dovnitř spáry (obr. 2). Jinde je tmel popraskaný a vytváří krátery (obr. 3); b) mezi panely s drsným zrnitým povrchem: U panelů se světlou povrchovou zrnitou úpravou lze nalézt netěsné boky v přiléhajících hranách a zvrásnění tmelu (obr. 4). Panely s namodralým zrnitým odstínem někde vykazují známky stárnutí tmelu (obr. 5), jinde jeho popraskaný povrch (obr. 6). V některých místech (při prohlídce bylo po dešti) vlhkost prosakovala do lemujících bočních stran (obr. 7) a dokonce v individuálních případech byla výrazně viditelná pěnová struktura obnažené výplně spáry (obr. 8). Tyto závady jsou důvodem zatékání srážkové vody do spár, zejména při hnaném dešti a zjištěné trhliny by neměly být zanedbány, jak to vyplývá z následujícího rozboru. Pokud šířka trhliny nepřesáhne hodnotu 0,2 mm, není třeba trhlinu považovat za poruchu, která ovlivňuje působení nosné konstrukce. Již při dosažení meze šířky trhlin 0,2 mm se PSM stavební infozpravodaj

20 PORUCHY FASÁD 1. Nedostatečná přilnavost výplně svislé spáry mezi hladkými a povrchově zdrsněnými panely 2. Pronikání vody do vnitřní pěnové výplně svislé spáry chybějícím tmelem 3. Popraskaný tmel s povrchovými krátery 4. Netěsné boční styky a zvrásnění tmelu ve svislé spáře 5. Stárnutí povrchového tmelu ve svislé spáře štítové stěny 6. Popraskaný povrch svislé spáry štítové stěny 7. Boční lemující hrany nasáklé vlhkostí po předchozím dešti 8. Obnažená pěnová výplň svislé spáry doporučuje chování trhliny sledovat, což lze dosáhnout osazením všeobecně známých sádrových terčů. Pokud však šířka trhliny přesahuje tuto mezní hodnotu, nebo pokud dochází k trhlinám v sádrových terčích, je nutno posoudit konkrétní případ v širších souvislostech. Největší pozornost je třeba věnovat stykům mezi podélnými a příčnými stěnami. U většiny panelových soustav právě tyto styky představují mimořádně citlivé místo konstrukce. Funkce svislých styků ovlivňuje zásadním způsobem nejenom tuhost soustavy, ale též distribuci namáhání po průřezu stěny. U většiny sekcí je podélné ztužení choulostivější na případné nedokonalosti funkce styku. Poruchy se projevují svislými smykovými nebo tahovými trhlinami, popř. ve styčných spárách dílců. Vlasové trhlinky (tahové) s nenarušeným obrysem se vyskytují téměř ve všech spárách. Větší trhliny o šířce až několika mm vznikají zpravidla v té části stěnové konstrukce, která je spojena s vnějšími stěnami. Projevují se zejména v nejvyšších podlažích a v průběhu několika let se rozšiřují do nižších podlaží. Šířka trhlin se postupně zvětšuje směrem k hornímu okraji budovy. Vlasové (tahové) trhlinky svislých styků jsou vyvolány smršťováním stykového betonu a dílců. Ve styčných spárách spojujících subtilní pilířky a plné stěnové panely jsou trhlinky ve styku (smykové) zvětšovány vlivem rozdílné dlouhodobé deformace přilehlých částí (dotvarování dotlačování). Trhliny zpravidla smykové, rozvíjející se od nejvyššího podlaží jsou způsobeny především cyklicky působícími teplotními a vlhkostními objemovými změnami vnějších stěn a vzájemnou vazbou prvků v rámci konstrukčního systému. Velikost a výskyt trhlin ovlivňuje tvar stykových ploch dílců, kvalita stykového betonu, způsob a množství výztuže styku. Trhliny větších šířek provázené narušováním betonu jsou dokladem, že ve styku bylo dosaženo namáhání, které se blíží meznímu namáhání. Tahové trhliny s malým narušením obrysů svědčí o nedostatečném příčném vyztužení styku. Sanace poškozených styků stěnových panelů Vznik trhlin ve stycích podstatně snižuje jejich tuhost a má výrazný vliv na přerozdělení vnitřních sil v prvcích a stycích nosného systému. Vizuální ověření porušení styků vyžaduje odstranění povrchových vrstev stykového betonu a dílců, ověření narušení stykového betonu uloženého mezi čely stěnových dílců, otevření svislé drážky styku s ozuby, popř. použití ultrazvukových přístrojů. Stabilizované (neaktivní) trhliny lze utěsnit velmi tekutým epoxidovým lepidlem. Tmelení nestabilizovaných (aktivních) trhlin, vyvolaných např. cyklickými objemovými změnami je možné též nízkomodulovým elastomerním tmelem. Reprofilace betonových částí může být aplikována tixotropní reprofilační směsí s kompenzovaným smršťováním, s pevností v tlaku po 28 dnech více než 40 MPa a s přídržností k podkladu vyšší než 2,5 MPa. Vyhlazení povrchu dvousložkovou maltou nanášenou stěrkou nebo kovovým hladítkem je možné jen na dobře očištěný povrch a s dokonalým rozetřením okrajů. Vzhledem k tomu, že však trhliny se opakují stále znovu, nemusí být tento návrh sanační úpravy stoprocentní. S ohledem na skutečnost, že již spáry byly několikrát opravovány a trhliny a tím i netěsnosti spár se opakují, lze spolehlivě odstranit stávající závady ve spárách mezi panely dodatečným kontaktním zateplením, které kromě zlepšení prostupu tepla obvodovým pláštěm zabezpečí především ochranu stěnových panelů vůči objemovým změnám. Tím, že z požárního hlediska výška bytového domu přesahuje 22,5 m, je nutno k zateplení nad touto výškovou úrovní použít tepelného izolantu z minerálních vláken. DOC. ING. VÁCLAV KUPILÍK, CSC. Literatura: [1] ČSN : Tepelná ochrana budov Část 2: Požadavky [2] Odborný posudek č. 25/05 18 PSM stavební infozpravodaj