Vliv metody přepočtu chemických analýz amfibolů na jejich klasifikaci

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vliv metody přepočtu chemických analýz amfibolů na jejich klasifikaci"

Transkript

1 Vliv metody přepočtu chemických analýz amfibolů na jejich klasifikaci Rešeršní část k bakalářské práci Vypracoval: Libor Veverka Vedoucí práce: RNDr. Václav Vávra, Ph.D.

2 Obsah 1. Skupina amfibolů Krystalová chemie amfibolů Chemický vzorec amfibolů Rozložení krystalových pozic ve struktuře amfibolů Strukturní charakteristika amfibolů Rozdělení amfibolů na základě struktury a chemismu Fyzikální vlastnosti a morfologie amfibolů Výskyt amfibolů Přehled nejběžnějších amfibolů Řada antofylit gedrit Řada cummingtonit grunerit Řada tremolit feroaktinolit Amfiboly skupiny hornblendu Skupina čedičového amfibolu Skupina alkalických amfibolů Zpracování chemických analýz amfibolů Zpracování klasických chemických analýz amfibolů Zpracování elektronových mikroanalýz amfibolů Přepočet na pevný počet kationtů Přepočet na pevný počet aniontů Obecný přepočet trojvalentního železa aplikovaný na amfiboly Literatura 17 2

3 1. Skupina amfibolů Důležitá skupina horninotvorných minerálů patřící společně s pyroxeny do inosilikátů. Je velmi rozsáhlá a podle platné klasifikace IMA jí tvoří téměř 70 koncových členů. Jsou běžnou složkou magmatických a metamorfovaných hornin. Aktuálně platnou nomenklaturu amfibolů publikovali Leake et. al. (1997) a upravili Leake et. al. (2004) Krystalová chemie amfibolů Základními prvky krystalové struktury jsou dvojité řetězce tetraedrů SiO 4 protažené ve směru krystalografické osy c a pás oktaedrických dutin (Howthorne a Oberti, 2007) Chemický vzorec amfibolů Obecný chemický vzorec amfibolů uvádí Hawthorne a Oberti (2007) jako A B 2 C 5 T 8 O 22 W 2, kde do pozice A vstupují kationty Na, K, Ca, Li nebo může být zcela nebo z části vakantní. Do pozice B vstupují atomy Na, Li, Ca, Mn 2+, Fe 2+ a Mg. Pozice C je obsazována atomy Mg, Fe 2+, Mn 2+, Al, Fe 3+, Mn 3+, Ti 4+ a Li. Mohou do ní navíc vstupovat kationty Zn, Ni 2+, Co 2+, V 3+, Sc, Cr 3+ a Zr jako vedlejší složka. Tetraedrickou pozici T obsazují atomy Si, Al a Ti 4+. Do pozice W vstupují anionty (OH), F, Cl a O Rozložení krystalových pozic ve struktuře amfibolů Obecný chemický vzorec lze rozepsat na jednotlivé strukturní pozice. V tomto případě se používá odlišné označení jednotlivých pozic. Pozice T je rozdělena na strukturní pozice T1 a T2. Pozice C je rozdělena do tří strukturních pozic, které se označují M1, M2 a M3. Pozice B je označována jako M4. Označení zbylých pozic zůstává stejné (Robinson et. al. 1982). Pozice T1 a T2 jsou ve struktuře tvořeny tetraedry SiO 4 spojených vrcholovými kyslíky do dvojitých dvoučlánkových řetězců a základní stechiometrie jednoho článku je [Si 4 O 11 ] 8-. Mezi řetězci jsou uspořádány pásy oktaedrických pozic M1 až M4. Pozice M1, M2 a M3 jsou obsazovány kationty typu C. Pozice M4 je mezi bazálními plochami tetraedrů SiO 4 a je obsazována kationty typu B. Velké kationty typu A jsou v dutinách mezi řetězci (Vávra a Losos, 2013). Rozložení jednotlivých strukturních pozic je vyjádřeno na obrázku č. 1 3

4 Obrázek č. 1. Schematická struktura amfibolů. Podle Kleina (2002) Strukturní charakteristika amfibolů Pro charakteristiku jednotlivých minerálů ze skupiny amfibolů je vyžadováno kromě chemického složení i určení symetrie struktury symboly prostorových grup (Fejdi, 2004). Howthorne a Oberti (2007) uvádějí 6 strukturních variant uspořádaní amfibolů charakterizovaných symboly prostorových grup. Struktury C2/m, P2 1 /m, P2/a mají podobné (monoklinické) rozsahy buněk. Struktura P2 1 /m je omezena na Mg a Li bohaté amfiboly ze skupiny Mg-Fe-Mn-Li amfibolů, na LiMg a NaMg syntetické amfiboly (Oberti et. al. 2007) a má omezený rozsah buněk. Do struktury P2/a se řadí pouze amfibol joesmithit. Struktura C2/m má na rozdíl od dvou předcházejících velký rozsah v chemickém složení a k tomu odpovídající rozsah parametrů buňky (Howthorne a Oberti, 2007). Podobná situace je u rombických amfibolů. Struktura Pnmn je omezena na Mg bohaté amfiboly ze skupiny Mg-Fe-Mn-Li amfibolů a má omezený rozsah buněk. Naopak struktura Pnma má velký rozsah v chemickém složení buněk (Howthorne a Oberti, 2007). 4

5 Triklinická struktura C1 je známa pouze u jednoho syntetického amfibolu a je jedinečná mezi amfibolovými strukturami tím, že osa b je trojnásobná vůči osám b v ostatních strukturních typech (Howthorne a Oberti, 2007). Prostorová grupa C2/m Amfibol a (Å) b (Å) c (Å) β ( ) V (Å 3 ) vápenaté amfiboly, sodnovápenaté amfiboly, alkalické amfiboly, monoklinické Mg-Fe- Mn-Li amfiboly P21/m cummnigtonit P2/a joesmithit Pnma ortorombické Mg-Fe- Mn amfiboly, holmsqustit Pnmn protoamfibol C1 Na Na2 Mg5 Si8 O21 (OH) Tabulka č. 1. Prostorové grupy v amfibolech a reprezentativní rozměry buněk. Podle Howthorna a Obertiho (2007), upraveno Rozdělení amfibolů na základě struktury a chemismu Podle struktury můžeme amfiboly rozdělit na dvě velké skupiny a to na amfiboly se symetrií rombickou a symetrií monoklinickou. Rombické amfiboly mají jen minimální význam a většinu horninotvorných amfibolů tvoří amfiboly monoklinické. Strukturu rombických amfibolů si lze představit jako zdvojčatělou strukturu monoklinických podle (100), což se projeví dvojnásobným mřížkovým parametrem a (Vávra a Losos, 2013). Ze struktury i chemického složení vychází rozdělení amfibolů podle obsazení pozice B ve struktuře, které publikovali Leake et. al. (1997) a upravili Leake et. al. (2004): 5

6 1. Mg-Fe-Mn-Li amfiboly: B (Mg,Fe,Mn,Li) 1.50 apfu (atom per formula unit). 2. Ca amfiboly: B (Mg,Fe,Mn,Li) 0.5 B (Ca,Na) 1.5 a B Na < 0.5 apfu. 3. Na-Ca amfiboly: B (Mg,Fe,Mn,Li) 0.5 B (Ca,Na) 1.5 a 0.50 < B Na < 1.5 apfu. 4. Na amfiboly: B (Mg,Fe,Mn,Li) 0.5 a B Na 1.5 apfu. 5. Na-Ca-Mg-Fe-Mn-Li: 0.5 < B (Mg,Fe,Mn,Li) < 1.5 a 0.5 B (Ca,Na) < 1.5 apfu Fyzikální vlastnosti a morfologie amfibolů Amfiboly tvoří většinou dlouze sloupcovité, stébelnaté až jehlicovité krystaly. Méně často tvoří zrnité agregáty a dobře omezené krátce či dlouze sloupcovité krystaly. Poměrně hojné jsou plstnaté formy amfibolů tzv. amfibolové asbesty především u antofylitu, aktinolitu a tremolitu. Příčný průřez je většinou šestiúhelníkový nebo kosočtvercový (Velebil, 2012). Amfiboly jsou dokonale štěpné podle prizmatu {110} a štěpné plochy svírají v řezu {001} úhel 124. Úhel štěpných trhlin je jedním z rozlišovacích znaků amfibolů od pyroxenů, ve kterých štěpné trhliny svírají úhel 90. Lom je nejčastěji lasturnatý. Časté je dvojčatění monoklinických amfibolů podle {100}, které může být jednoduché nebo polysyntetické (Chvátal, 2005). Obrázek č. 2. Dokonale vyvinuté sloupcovité krystaly amfibolu, vpravo dvojče podle (100). Krystalové tvary: b = {010}, m = {110}, c = {001}, r = {1-11}, i = {-131}, v = {031}, z = {021}. Podle Ježka (1932). 6

7 Amfiboly jsou nejčastěji černé, černohnědé, hnědé, zelené, v menší míře světle zbarvené až bílé. Na štěpných plochách bývá výrazný skelný lesk. Jsou průsvitné až neprůhledné, vryp může být šedý, bílošedý, bílý, šedohnědý, hnědošedý a šedomodrý. Tvrdost se pohybuje v rozmezí 5-6 a hustota 2,8-3,6 g.cm -3. V polarizačním mikroskopu mají nejčastěji zelenou barvu, jsou výrazně pleochroické a mají úhel zhášení 0 až 24 (Chvátal, 2005) Výskyt amfibolů Vedle křemene, živců, pyroxenů a slíd jde o nejrozšířenější horninotvorné minerály především magmatických, ale i metamorfovaných hornin. Jejich procentuální zastoupení v zemské kůře se odhaduje na 5 % (Velebil, 2012). V podstatném množství se vyskytují především vápenaté, sodnovápenaté a alkalické amfiboly (Vávra a Losos, 2013). Amfiboly jsou důležitými indikátory pt-podmínek vzniku hornin. Rozkladnými produkty amfibolů jsou nejčastěji chlorit, epidot a mastek. Na rozdíl od pyroxenů je nutná přítomnost vody v krystalizačním prostředí (Chvátal, 2005). Amfiboly jsou rozšířeny jak v magmatických horninách vzniklých v zónách extenze, tak i v horninách sdružených se subdukčními systémy (Martin, 2007). Z magmatických hornin jsou zastoupeny v granitech, granodioritech, tonalitech, syenitech, dioritech, gabrech, hornblenditech, lamprofyrech, trachytech, leucitických bazanitech, bazaltech, pegmatitech atd. Z metamorfitů jsou zastoupeny v amfibolitech, aktinolitových břidlicích serpentinitech, mramorech atd. (Chvátal, 2005) Přehled nejběžnějších amfibolů V přírodě se v podstatném množství vyskytují jen některé skupiny amfibolů a z nich jen některé koncové členy. Řada amfibolů je velmi vzácných a vyskytují se jen ve velmi specifických asociacích. K běžnějším amfibolům patří minerály uvedené v následujícím přehledu Řada antofylit gedrit Tvoří ji rombické amfiboly ze skupiny Mg-Fe-Mn-Li amfibolů se strukturou Pnma. Při nižších teplotách existuje mezi antofylitem a gedritem mísitelnost (Klein, 2002). Antofylit má chemický vzorec (Mg,Fe 2+ ) 7 Si 8 O 22 (OH) 2. Gedrit je Al a Na varieta antofylitu (Klein, 2002). Antofylit je zelený, zelenošedý, šedý, hnědý, skelně až hedvábně lesklý, 7

8 průsvitný až neprůhledný. Vryp má šedý. Má dokonalou štěpnost podle {110}. Lom má tříštnatý až lasturnatý. Tvrdost má 5,5 až 6 a hustotu 2,8 až 3,2 g.cm -3. Tvoří sloupcovité až jehlicovité krystaly. Častou formou jsou vláknité agregáty. Antofylit je hojně zastoupen v hořčíkem bohatých metamorfovaných ultrabazických horninách zejména v serpentinitech a na kontaktech serpentinitů a pegmatitů. Dále se vyskytuje v amfibolitech, cordieritických rulách a skarnech (Chvátal, 2005) Řada cummingtonit grunerit Tvoří ji monoklinické amfiboly ze skupiny Mg-Fe-Mn-Li amfibolů se strukturou C2/m. Rozsah chemického složení je od Fe 2 Mg 5 Si 8 O 22 (OH) 2 do Fe 7 Si 8 O 22 (OH) 2 (Klein, 2002). Pro cummingtonit je charakteristický vyšší obsah hořčíku než železa nebo manganu, zatímco v gruneritu je dominantní železo. Grunerit je podle Chvátala (2005) poměrně vzácný minerál a vyskytuje se v některých, železem bohatých horninách. Cummingtonit je hnědý, zelený, šedý až černý i bílý. Vryp je šedobílý. Je skelně až hedvábně lesklý, průsvitný až neprůhledný. Má dokonalou štěpnost podle {110} a nerovný až lasturnatý lom. Tvrdost má 5,5 a hustotu 3,2 až 3,5 g.cm -3. Tvoří sloupcovité až jehlicovité krystaly a asbestové agregáty, bývá i zrnitý. Je hojný v regionálně metamorfovaných horninách amfibolitové facie a v menším zastoupení se vyskytuje v kontaktně metamorfovaných horninách a magmatitech (Chvátal, 2005) Řada tremolit feroaktinolit Tvoří ji monoklinické amfiboly ze skupiny vápenatých amfibolů se strukturou C2/m. Typické je nahrazování hliníku za křemík a rozsah v chemickém složení je od Mg 7 Si 8 O 22 (OH) 2 do Ca 2 Fe 5 Si 8 O 22 (OH) 2 (Klein, 2002). Tremolit bývá obvykle šedý, šedozelený, zelený i bílý. Vryp je bílý. Je skelně až perleťově lesklý a průsvitný až neprůhledný. Má dokonalou štěpnost podle {110} a lasturnatý až tříštnatý lom. Tvrdost má 5 až 6 a hustotu 3 až 3,4 g.cm -3. Tvoří dlouze sloupcovité až jehlicovité krystaly a jejich agregáty. Dále tvoří hedvábně lesklé asbestové agregáty, tato odrůda se nazývá byssolit (Chvátal, 2005). Tremolit je typický minerál pro metamorfované dolomitické vápence. Za vyšších teplot se stává nestabilním a mění se na diopsid (Klein, 2002). 8

9 Aktinolit je zelený, šedozelený, šedý až černý. Vryp je bílý. Je skelně lesklý a průsvitný až neprůhledný. Má dokonalou štěpnost podle {110} a tříštnatý lom. Tvrdost má 5 až 6 a hustotu 3,1 až 3,2 g.cm -3. Tvoří dlouze sloupcovité až jehlicovité krystaly. Dále tvoří stébelnaté, zrnité, paprsčité agregáty, asbestové formy a méně často celistvé agregáty, které se označují nefrit (Chvátal, 2005). Aktinolit je typický horninotvorný minerál metamorfovaných hornin facie zelených břidlic zejména aktinolitových břidlic. Vyskytuje se také v mastkových a chloritových břidlicích nebo krupnicích, ale jen jako vedlejší složka. Může vznikat regionální a hydrotermální metamorfózou zejména z bazických pyroxenů, magmatických nebo metamorfovaných hornin (Zámarský, 1990) Amfiboly skupiny hornblendu Dříve se amfiboly skupiny hornblendu označovaly pojmem obecný amfibol (Chvátal, 2005). Skupinu tvoří množství minerálních druhů, složitě se mísících v izomorfních řadách, s největším podílem přechodných členů mezi magneziohornblendovou a ferohornblendovou složkou. Často jsou zde navíc příměsi Na, Fe 3+ a méně často Cr, Ni, Ti. Jedná se o monoklinické amfiboly ze skupiny vápenatých amfibolů se strukturou C2/m (Chvátal, 2005). Pro kaersutit je typický vysoký obsah Ti v rozmezí 5 až 10 % TiO 2 (Hovorka, 1994). Minerály skupiny hornblendu jsou černé, šedé či tmavě zelené. Vryp je bílý. Jsou skelně až perleťově lesklé a neprůhledné. Mají dokonalou štěpnost podle {110} a lasturnatý lom. Tvrdost mají 5 až 6 a hustotu 3 až 3,4 g.cm -3. Tvoří krátce až dlouze sloupcovité a jehlicovité krystaly, stébelnaté a zrnité agregáty. Zřídkakdy tvoří formy asbestu (Chvátal, 2005). Jedná se o nejhojnější amfiboly, které patří k důležitým horninotvorným minerálům magmatických i metamorfovaných hornin. Z magmatických hornin se vyskytují především v granitech, granodioritech, tonalitech, syenitech, dioritech, gabrech a hornblenditech. Z metamorfovaných hornin jsou to především amfibolity, amfibolické rohovce a amfibolické granulity. Dále tvoří podstatnou složku v reakčních lemech pegmatitů a to především na kontaktech se skarny. V menším množství je můžeme najít v rulách, skarnech a mramorech (Chvátal, 2005). 9

10 Skupina čedičového amfibolu Tvoří ji monoklinické amfiboly ze skupiny sodnovápenatých amfibolů se strukturou C2/m. Typický je vysoký podíl Fe 3+ a zastupovaní hydroxylové skupiny kyslíkem. Typickými představiteli jsou například richterit, barroisit a kataforit. Časté je mísení mezi jednolitými koncovými členy. Barva richteritu je tmavě zelená nebo hnědočervená zatímco kataforit bývá hnědý až černý. Lesk je skelný. Tvoří dlouze sloupcovité až jehlicovité krystaly, zrnité a stébelnaté agregáty. Mají dokonalou štěpnost podle {110}. Častá je zonální stavba. Tvrdost mají 5 a hustotu 3,1 až 3,5 g.cm -3. Název čedičový amfibol není klasifikačně správný, ale odráží výskyt amfibolů této skupiny, který je vázán především na alkalické granity, syenity a bazalty, vzácnější je ve skarnech nebo v metamorfovaných horninách facie zelených břidlic (Vávra a Losos, 2013) Skupina alkalických amfibolů Tvoří ji monoklinické amfiboly řady glaukofán riebeckit se strukturou C2/m, přechodný člen je crossit (Chvátal, 2005). Glaukofán je šedý, šedomodrý až černý. Vryp má šedomodrý. Je skelně až hedvábně lesklý, průsvitný až neprůhledný. Má dokonalou štěpnost podle {110} a lasturnatý lom. Tvrdost má 6 až 6,5 a hustotu 3,0 až 3,5 g.cm -3. Tvoří sloupcovité až jehlicovité krystaly, agregáty jsou paprsčité a vláknité. Vyskytuje se zejména v modrých břidlicích, kde vzniká při nízkoteplotní vysokotlaké metamorfóze a v pyroxenických eklogitech kde vzniká retrográdní metamorfózou (Chvátal, 2005). Často bývá zatlačován monoklinickým amfibolem především aktinolitem (Hovorka, 1994). Riebeckit je šedý, zelený, světle až tmavě modrý a hnědý. Vryp má šedohnědý. Je skelně až hedvábně lesklý, průsvitný až neprůhledný. Má dokonalou štěpnost podle {110} a nerovný lom. Tvrdost má 4 až 5,5 a hustotu 2,9 až 3,5 g.cm -3. Tvoří sloupcovité krystaly, paprsčité agregáty a asbesty (Chvátal, 2005). Asbestová forma riebeckitu se nazývá krokydolit. Riebeckit je oproti glaukofánu častější v magmatických horninách a to v granitech, syenitech, nefelínových syenitech a v pegmatitech (Klein, 2002). 10

11 2. Zpracování chemických analýz amfibolů Většina minerálů jsou sloučeniny dvou nebo více prvků a vykazují velký rozsah v obsazování jednotlivých krystalových pozic. U olivínu kde je struktura relativně jednoduchá a dochází zde k substituci hořčíku a dvojvalentního železa popřípadě manganu na jedné strukturní pozici, je přepočet chemické analýzy poměrně jednoznačný. Jinak je tomu například u pyroxenů kde je struktura složitější a dochází kde k zastupování dvojvalentního a trojvalentního železa. U amfibolů je to navíc stíženo přítomnosti neanalyzovatelné vody, zastupováním prvků na různých strukturních pozicích a přítomnosti vakancí (Klein, 2002) Zpracování klasických chemických analýz amfibolů V případě kdy je obsah Fe 2+, Fe 3+ a H 2 O stanoven klasickou chemickou analýzou, je podle Fejdiho (2004) správné zpracovat analýzu na chemický vzorec přepočtem na 24 atomů kyslíku. Pokud nedojde k přesnému stanovení vody a doplňkových aniontů, přepočítává se analýza na bezvodou bázi 23 atomů kyslíku v chemickém vzorci. Pro zpracování je nutné rozdělit jednotlivé atomy v chemickém vzorci do krystalografických pozic. Robinson et. al. (1982) na pozici T uvádí Si, Al, Fe 3+ a Ti, podle Leake et. al. (1997) není Fe 3+ na pozici T přidělováno, Fejdi (2004) na pozici T uvádí Fe 3+, ale neuvádí zde Ti. Následující schéma vychází z obsazování pozice T podle Leake et. al. (1997) a jak uvádí Fejdi (2004) jedná se o postup idealizovaný, protože obsazování jednotlivých pozic se dá určit jen na základě zpřesňování obsazovacích faktorů při strukturní analýze. Při umisťování atomů do strukturních pozicpostupujeme při přepočtu amfibolů takto: 1. Pozice T použít všechno Si, dále přiřadit Al 3+ tak aby počet atomů v pozici T byl = 8. V případě kdy nebude dosažena požadovaná suma, je nutné navíc doplnit Ti Pozice M(1-3) přiřadit zbytek Al 3+ a Ti 4+, následně doplnit Zr 4+, Cr 3+, Fe 3+, Mn 3+, Mg, Fe 2+, Mn 2+ tak aby součet atomů jednotlivých kationtů v pozici M(1-3) byl Pozice M(4) přiřadit zbytek Mg 2+, Fe 2+ a Mn 2+ a Li, následně doplnit Ca 2+ a nakonec Na + tak aby součet atomů jednotlivých kationtů v pozici M(4) byl Pozice A přiřadíme zbytek Na + a potom všechno K +. Jejich počet může dosáhnout maximální hodnoty 1. 11

12 2.2. Zpracování elektronových mikroanalýz amfibolů Elektronové mikroanalýzy jsou schopny s dostatečnou přesností analyzovat většinu prvků těžších než uhlík (Robinson et. al. 1982). Nejsou však schopny stanovit vodu a hydroxylovou skupinu v minerálech a vzájemně rozlišit prvky s různou valencí. Ve velkém množství amfibolů se vyskytuje jak Fe 2+ tak i Fe 3+. Rozdílné valence železa mají v krystalové chemii rozdílné role a je nutné je od sebe odlišit. Dalším problémem je podle Fejdiho (2004) pozice A, která není přesně definovaná (může být zcela nebo z části vakantní) a suma atomů kyslíku, která může být vyšší než teoretických 23 v důsledku teplotní oxidace (deprotonizace) Fe 2+ na Fe 3+. Při přepočtu amfibolů mohou být stanoveny dva chemické limity. V prvním případě můžeme předpokládat, že je všechno železo přítomno ve formě Fe 2+. Podle Robinsona et. al. (1982) by ve vzorci vycházel největší počet kationtů, největší obsazenost pozice A a největší obsah Si. Pokud by všechno železo bylo ve formě Fe 3+ výsledky by byly rovněž stejně nepravděpodobné jako v předchozím případě s tím, že by se rozšiřoval počet kyslíků vzhledem k počtu kationtů, minimalizovalo by se obsazování pozice A a obsah Si. Podle Fejdiho (2004) v konečném výsledku neplatí ani jeden z těchto dvou limitů. Mimo chemických limitů rozlišujeme v amfibolech ještě limity krystalochemické, které podle Fejdiho (2004) vycházejí z obsazování jednotlivých strukturních pozic ve struktuře amfibolů a z druhého Paulingova pravidla, kde je stabilita krystalových struktur podmíněna jejich elektronegativitou. Podle Robinsona et. al. (1982) nezachování vyrovnaného náboje může být způsobeno pouze chybnou úvahou nikoliv špatně zvolenou kombinací oxidů. Jako příklad chybné úvahy uvádí, že Ca na pozici A bude mít náboj 1+ a nebo že vakance na pozici M4 nebude mít na náboj vliv. Předejít se tomu dá tak, že budeme provádět přepočty do doby, dokud nebude žádné Ca na pozici A, nebo žádná vakance na pozici M4. Když je analýza normalizovaná na zvolený počet kationtů, počet přidružených kyslíků a počet kladných nábojů dá v součtu neutrální náboj. Prozatím platí chemický limit, že všechno železo je ve formě Fe 2+. Když jsou kyslíky sečteny, přidáme 2 kyslíky k R 4+ iontům, 1,5 kyslíku k R 3+ iontům, 1 kyslík k R 2+ iontům a 0,5 kyslíku k R 1+ iontům. Celkový počet kyslíků by měl být menší než 23 a celkový kladný náboj by měl být menší než 46. Ve výjimečných případech když je kyslíků víc než 23, nebo je kladný větší než 46, došlo 12

13 k porušení chemického limitu (všechno železo ve formě Fe 2+ ) a pak tedy nemůžeme uvažovat o tom, že všechno Fe je ve formě Fe 2+. V normálních případech se přidá kyslík tak, aby byl počet kyslíků 23 nebo se přidají kladné náboje tak, aby byl celkový kladný náboj 46 (Robinson et. al. 1982) Přepočet na pevný počet kationtů Přepočet na 16 kationtů (16CAT) Jedná se o metodu, ve které se předpokládá, že kationty budou obsazovat všechny pozice v krystalové struktuře amfibolu a nebudou zde přítomny žádné vakance (Howhorne a Oberti, 2007). Metoda je pro přepočet většiny analýz nevhodná, protože by ve výsledku dala počet kationtů za hranici maximálního počtu kationtů, který je dán chemickým limitem kde všechno Fe je ve formě Fe 2+. Přepočet je vhodný jen pro amfiboly extrémně bohaté na Na 2 O a K 2 O (Robinson et. al 1982). Přepočet na 15 kationtů bez Na a K (15eNK) Tato metoda vylučuje všechno Na a K z pozice M(4) a vylučuje Ca na pozici A. Na druhou stranu na pozici M(4) maximalizuje obsah Mn, Fe a Mg. Tento přepočet se hodí pro Fe-Mg amfiboly (Robinson et. al. 1982). Přepočet na 15 kationtů bez K (15eK) Tento typ přepočtu vylučuje Na na pozici A a všechno Na je na pozici M(4). Přepočet je vhodný pro glaukofan a riebeckit kde je nízký obsah Ca. Podle Robinsona et. al. (1982) tato metoda není vhodná pro Ca amfiboly kde může způsobit nadhodnocený výsledný obsah Fe 3+. Je to způsobeno vyloučením Na z pozice A a redukcí nebo vyloučením Mn, Fe popřípadě Mg z pozice (M4). Přepočet na 13 kationtů bez K, Na, Ca (13eCNK) Tato metoda vylučuje Mn, Fe 2+ a Mg z pozice M(4). Tím jsou tedy vyloučeny všechny komponenty cummingtonitu. V závislosti na obsahu K, Na a Ca je Na rozděleno mezi pozice A a M(4), což je běžné v mnoha Ca amfibolech (Robinson et. al. 1982) 13

14 Přepočet na pevný počet aniontů Jedná se o metodu, která je podle Fejdiho (2004) komplikovanější než metoda přepočtu na pevný počet kationtů. Schumacher (1997) stanovuje obsah trojvalentního železa jako aritmetický průměr vypočítaného minimálního a maximálního možného množství. Fejdi (2004) uvádí, že tento postup je nesprávný protože hodnoty obsahu trojvalentního železa mohou být kdekoliv v tomto intervalu. Podle Schumachera (1997) je tato metoda spolehlivější. Základem je podle Schumachera (1997) použití normalizačního faktoru ke stanovení nového počtu kationtů a následnému přepočtu celého vzorce na kationtové bázi. Budou zde platit dva stechiometrické limity a to, že Ca bude 15 a Mn bude 13 ( Ca je součet všech kationtů od křemíku po vápník a a Mn je součet všech kationtů od křemíku po mangan). Přepočet se dělá dvěma metodami, první (13eCNK) se stanoví maximální množství Fe 3+ a druhou (15eNK) se stanoví minimální množství Fe 3+. Podle toho, kterou metodu použijeme, se bude lišit hodnota normalizačního faktoru. Normalizační faktor je poměr požadovaného počtu kationtů a zjištěného počtu kationtů. Zjištěným normalizačním faktorem následně vynásobíme všechny kationty ve vzorci. Závěrečným bodem je zjištěný počtu kyslíků odpovídající jednotlivým kationtům. Od ideálního počtu 23 atomů kyslíku následně odečteme zjištěný počet kyslíků a vyjde nám množství Fe 3+ (Schumacher, 1997) Obecný přepočet trojvalentního železa aplikovaný na amfiboly Obecně vychází stanovení koncentrace trojvalentního železa v amfibolech, ale i v jiných minerálech, kde dochází k zastupování různých mocenství železa, podle Droopa (1987) ze dvou stechiometrických limitů: 1. železo je jediný prvek, který je přítomen ve struktuře minerálu v různých valencích 2. kyslík je jediný aniont, který je přítomen ve struktuře minerálů Obecně je počet iontů trojvalentního železa na počet kyslíků dán rovnicí: F = 2X(1-T/S). (1) 14

15 kde X je počet kyslíků, T je ideální počet kationtů na vzorcovou jednotku a S je zjištěný celkový počet kationtů na X kyslíků, za předpokladu, že všechno železo je dvojvalentní. Droop (1987) uvádí, že tuto rovnici nelze aplikovat na minerály, které ve své struktuře, mohou obsahovat vakance, ale u amfibolů, kde se při přepočtu stanoví pevný počet iontů, to možné je. Při přepočtu vzorce amfibolů na pevný počet 16 kationtů a na 23 atomů kyslíku při bezvodé bázi, (předpokladem je, že na pozici A nebudou přítomny žádné vakance a bude plně obsazená), bude rovnice pro stanovení trojmocného železa v amfibolu podle Droopa (1987) vypadat následovně: F = 46(1-16/S). (2) Při přepočtu vzorce amfibolů na pevný počet 15 kationtů a na 23 atomů kyslíku při bezvodé bázi bez sodíku a draslíku bude rovnice, ve které se předpokládá, že sodík a draslík bude vázán na částečně vakantní pozici A, podle Droopa (1987) vypadat následovně: F = 46(1-15/ψ). (3) kde ψ je rovno součtu kationtů Si, Ti, Al, Cr, Fe, Mn, Mg a Ca v původním, dosud neupraveném vzorci, ve kterém je všechno železo jako dvojvalentní. Při přepočtu vzorce amfibolů na pevný počet 13 kationtů a na 23 atomů kyslíku při bezvodé bázi bez vápníku, sodíku a draslíku bude rovnice, ve které se předpokládá, že vápník je vázán na pozici M(4), draslík je vázán na pozici A a sodík je vázán na pozici A a M(4) podle Droopa (1987) vypadat následovně: F = 46(1-13/Φ). (4) kde Φ je rovnou součtu Si, Ti, Al, Cr, Fe, Mn a Mg v původním, dosud neupraveném vzorci v kterém je všechno železo jako dvojvalentní. 15

16 Droop (1987) uvádí v jednotlivých krocích doporučený postup pro výpočet trojmocného železa a pro implementaci rovnic: 1. Zjistíme hmotnostní procenta oxidů z mikroanalýzy. 2. Zjistíme počet kationtů (S). Pokud bude S větší než T, budeme pokračovat. Pokud tomu tak nebude, nebudeme ve výpočtu dál pokračovat a všechno železo necháme jako Fe Vypočítáme počet Fe 3+ iontů na X kyslíků (F) podle rovnice (3) nebo (4). 4. Normalizujeme vzorec pro T kationty tím, že každé číslo vynásobíme podílem T/S. 5. Zkontrolujeme, zda je počet Fe 3+ iontů menší než celkový počet iontů železa. Pokud ne, nebudeme dál počítat a všechno železo necháme jako Fe Napíšeme správný vzorec, který jsme získali ve čtvrtém kroku, ale oddělíme od sebe Fe 3+ jehož hodnotu jsme získali ve třetím kroku a Fe 2+ což je zbytek z celkového obsahu železa. 7. Pozměníme seznam hmotnostních procent oxidů a uděláme si nový seznam ( wt.% v následujicích rovnicích znamená hmotnostní procento): 1. FeO = původní wt. % FeO x Fe 2+ / (Fe 2+ + Fe 3+ ) 2. Fe 2 O 3 = x původní wt. % FeO x Fe 3+ / (Fe 2+ + Fe 3+ ) 16

17 3. Literatura Droop, G. T. R. (1987): A general equation for estimating Fe 3+ concentrations in ferromagnesian silicates and oxides from microprobe analyses, using stoichiometric criteria. Mineralogical Magazine, 51, Fejdi, P. (2004): Kryštalochémia horninotvorných minerálov. Prírodovedecká fakulta Univerzity Komenského. Bratislava. Hovorka, D. (1994): Minerály hornin. Vysokoškolské skriptá, Prírodovedecká fakulta Univerzity Komenského. Bratislava. Howthorne, F. C. & Oberti, R. (2007): Amphiboles: Crystal Chemistry.. Reviews in mineralogy & geochemistry, 67, Chantilly. Chvátal, M. (2005): Úvod do systematické mineralogie. Silikátový svaz. Praha. Ježek, B. (1932): Velký ilustrovaný přírodopis všech tří říší. VI. Mineralogie. Praha. Klein, C. (2002): Manual of Mineral Science. John Wiley Sons, INC. New York. Leake, B. E. et al. (1997): Nomenclature of amphiboles: Report of the subcommittee on amphiboles of the international mineralogical association, commission on new minerals and mineral names. The Canadian Mineralogist, 35, Leake, B. E. et al. (2004): Nomenclature of amphiboles: Additions and revisions to the International Mineralogical Association s amfibole nomenclature. American Mineralogist, 89, Martin, R. F. (2007): Amphiboles in the Igneous Enviroment. in: Howthorne F. C. et al.: Reviews in mineralogy & geochemistry, 67, Chantilly. Robinson, P. et al. (1982): Chapter 1. Phase relations of metamorphic amphiboles: Natural Occurrence and Theory. in: Veblen, D. R. & Ribbe, P. H.: Reviews in mineralogy, 9, Washington, D. C. 17

18 Schumacher, J. C. (1997): Appendix 2. The estimation of the proportion of ferric iron in the electron-microprobe analysis of amphiboles. The Canadian Mineralogist, 35, Velebil, D. (2012): Minerály pod nohama, v průmyslu a ve sbírkách. Academia. Praha. Zámarský, V. et al. (1990): Mineralogie a petrografie. Vysoká škola Báňská. Ostrava. Vávra, V. & Losos, Z. (2013): Multimediální studijní texty z mineralogie pro bakalářské studium. Online: dne

Přednáška č. 8. Systematická mineralogie. Princip klasifikace silikátů na základě jejich struktur.

Přednáška č. 8. Systematická mineralogie. Princip klasifikace silikátů na základě jejich struktur. Přednáška č. 8 Systematická mineralogie. Princip klasifikace silikátů na základě jejich struktur. Systematický přehled nejdůležitějších minerálů z třídy silikátů. Přehled technického použití vybraných

Více

Kolekce 20 hornin Kat. číslo 104.0085

Kolekce 20 hornin Kat. číslo 104.0085 Kolekce 20 hornin Kat. číslo 104.0085 Strana 1 z 14 SBÍRKA 20 SYSTEMATICKY SEŘAZENÝCH HORNIN PRO VYUČOVACÍ ÚČELY Celou pevnou zemskou kůru a části zemského pláště tvoří horniny, přičemž jen 20 až 30 km

Více

Přírodopis 9. Přehled minerálů KŘEMIČITANY

Přírodopis 9. Přehled minerálů KŘEMIČITANY Přírodopis 9 14. hodina Přehled minerálů KŘEMIČITANY Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí V. Křemičitany Křemičitany (silikáty) jsou sloučeniny oxidu křemičitého (SiO 2 ). Tyto minerály tvoří největší

Více

Přírodopis 9. Fyzikální vlastnosti nerostů. Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí. 8. hodina

Přírodopis 9. Fyzikální vlastnosti nerostů. Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí. 8. hodina Přírodopis 9 8. hodina Fyzikální vlastnosti nerostů Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí Hustota (g/cm 3.) udává, kolikrát je objem nerostu těžší než stejný objem destilované vody. Velkou hustotu má

Více

Struktura a textura hornin. Cvičení 1GEPE + 1GEO1

Struktura a textura hornin. Cvičení 1GEPE + 1GEO1 Struktura a textura hornin Cvičení 1GEPE + 1GEO1 1 Nejdůležitějším vizuálním znakem všech typů hornin je jejich stavba. Stavba představuje součet vzájemných vztahů všech stavebních prvků (agregátů krystalů,

Více

PETROGRAFIE METAMORFITŮ

PETROGRAFIE METAMORFITŮ 1 PETROGRAFIE METAMORFITŮ doc. RNDr. Jiří Zimák, CSc. Katedra geologie PřF UP Olomouc, tř. Svobody 26, 77146 Olomouc, tel. 585634533, e-mail: zimak@prfnw.upol.cz (říjen 2005) OBSAH Úvod 1. Vznik metamorfitů

Více

Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější.

Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější. Nejjednodušší prvek. Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější. Vodík tvoří dvouatomové molekuly, je lehčí než

Více

Fyzikální a chemické vlastnosti minerálů. Cvičení 1GEPE + 1GEO1

Fyzikální a chemické vlastnosti minerálů. Cvičení 1GEPE + 1GEO1 Fyzikální a chemické vlastnosti minerálů Cvičení 1GEPE + 1GEO1 1 Pro popis a charakteristiku minerálních druhů je třeba zná jejich základní fyzikální a chemické vlastnosti. Tyto vlastnosti slouží k přesné

Více

Přednáška č. 9. Petrografie úvod, základní pojmy. Petrografie vyvřelé (magmatické) horniny

Přednáška č. 9. Petrografie úvod, základní pojmy. Petrografie vyvřelé (magmatické) horniny Přednáška č. 9 Petrografie úvod, základní pojmy Petrografie vyvřelé (magmatické) horniny Petrografie úvod, základní pojmy Petrografie jako samostatná věda existuje od začátku 2. poloviny 19. století. Zabývá

Více

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO Seznam výukových materiálů III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast: Předmět: Vytvořil: Anorganická chemie Chemie Mgr. Soňa Krampolová 01 - Vlastnosti přechodných prvků -

Více

Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborná škola EKONOM, o. p. s. Litoměřice, Palackého 730/1

Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborná škola EKONOM, o. p. s. Litoměřice, Palackého 730/1 DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-2-20 Téma: Test obecná chemie Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Test obecná chemie Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý Mgr. Josef Kormaník TEST Otázka 1 OsO 4 je

Více

MINERÁLY II Minerály II

MINERÁLY II Minerály II MINERÁLY II Součástí projektu Geovědy vedle workshopů, odborných exkurzí a tvorby výukových materiálů je i materiální vybavení škol, které se do tohoto projektu přihlásily. Situace ve výbavě školních kabinetů

Více

VY_32_INOVACE_04.11 1/9 3.2.04.11 Vyvřelé, přeměněné horniny Vyvřelé magmatické horniny

VY_32_INOVACE_04.11 1/9 3.2.04.11 Vyvřelé, přeměněné horniny Vyvřelé magmatické horniny 1/9 3.2.04.11 Vyvřelé magmatické horniny cíl objasnit jejich vlastnosti, výskyt a vznik - vyjmenovat základní druhy - popsat jejich složení - znát základní zástupce magma utuhne pod povrchem hlubinné vyvřeliny

Více

Chemie - 1. ročník. očekávané výstupy ŠVP. Žák:

Chemie - 1. ročník. očekávané výstupy ŠVP. Žák: očekávané výstupy RVP témata / učivo Chemie - 1. ročník Žák: očekávané výstupy ŠVP přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata 1.1., 1.2., 1.3., 7.3. 1. Chemie a její význam charakteristika

Více

VY_32_INOVACE_04.03 1/12 3.2.04.3 Krystalová struktura a vlastnosti minerálů Krystalová soustava

VY_32_INOVACE_04.03 1/12 3.2.04.3 Krystalová struktura a vlastnosti minerálů Krystalová soustava 1/12 3.2.04.3 Krystalová soustava cíl rozeznávat krystalové soustavy - odvodit vlastnosti krystalových soustav - zařadit základní minerály do krystalických soustav - minerály jsou pevné látky (kromě tekuté

Více

A. Výpočty z chemických vzorců B. Určení vzorce sloučeniny. Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 0,5 + 2 hodiny (teorie + řešení úloh)

A. Výpočty z chemických vzorců B. Určení vzorce sloučeniny. Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 0,5 + 2 hodiny (teorie + řešení úloh) III. Chemické vzorce 1 1.CHEMICKÉ VZORCE A. Výpočty z chemických vzorců B. Určení vzorce sloučeniny Klíčová slova této kapitoly: Chemický vzorec, hmotnostní zlomek w, hmotnostní procento p m, stechiometrické

Více

VY_32_INOVACE_06_GALENIT_27

VY_32_INOVACE_06_GALENIT_27 VY_32_INOVACE_06_GALENIT_27 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400

Více

- krystalické nebo sklovité horniny vzniklé ochlazením chladnutím, tuhnutím a krystalizací silikátové taveniny - magmatu

- krystalické nebo sklovité horniny vzniklé ochlazením chladnutím, tuhnutím a krystalizací silikátové taveniny - magmatu Úvod do petrografie, základní textury a struktury hornin Petrografie obor geologie zabývající se popisem a systematickou klasifikací hornin, zejména pomocí mikroskopického studia Stavba hornin Pod pojem

Více

Výpočet stechiometrického a sumárního vzorce

Výpočet stechiometrického a sumárního vzorce Výpočet stechiometrického a sumárního vzorce Stechiometrický (empirický) vzorec vyjadřuje základní složení sloučeniny udává, z kterých prvků se sloučenina skládá a v jakém poměru jsou atomy těchto prvků

Více

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Výjimky z pravidelné elektronové konfigurace atomů, aneb snaha o dosažení stability. Stabilita vzácných plynů Vzácné plyny mají velmi stabilní

Více

Variská metamorfóza velmi nízkého stupně bazaltových a ryolitových žil v brněnském masivu

Variská metamorfóza velmi nízkého stupně bazaltových a ryolitových žil v brněnském masivu 22 Zprávy o geologických výzkumech v roce 2009 Česká geologická služba, Praha, 2010 ISSN 0514-8057 Variská metamorfóza velmi nízkého stupně bazaltových a ryolitových žil v brněnském masivu Variscan very

Více

Potok Besének které kovy jsou v minerálech říčního písku?

Potok Besének které kovy jsou v minerálech říčního písku? Potok Besének které kovy jsou v minerálech říčního písku? Karel Stránský, Drahomíra Janová, Lubomír Stránský Úvod Květnice hora, Besének voda dražší než celá Morava, tak zní dnes již prastaré motto, které

Více

Magmatické (vyvřelé) horniny

Magmatické (vyvřelé) horniny Magmatické (vyvřelé) horniny Magmatické horniny vznikly chladnutím, tuhnutím a krystalizací silikátové taveniny (magmatu, lávy), tedy cestou magmatickou. Magma je v podstatě suspenze pevných částic v roztaveném

Více

Přípravný kurz k přijímacím zkouškám. Obecná a anorganická chemie. RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně

Přípravný kurz k přijímacím zkouškám. Obecná a anorganická chemie. RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně Přípravný kurz k přijímacím zkouškám Obecná a anorganická chemie RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně část II. - 9. 3. 2013 Chemické rovnice Jak by bylo možné

Více

Anorganické sloučeniny opakování Smart Board

Anorganické sloučeniny opakování Smart Board Anorganické sloučeniny opakování Smart Board VY_52_INOVACE_210 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8.,9. Projekt EU peníze školám Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Chemie 1 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu témat

Více

MILAN MICHALSKI MALÝ PRŮVODCE GEOPARKEM NA ŠKOLNÍ ZAHRADĚ

MILAN MICHALSKI MALÝ PRŮVODCE GEOPARKEM NA ŠKOLNÍ ZAHRADĚ MILAN MICHALSKI MALÝ PRŮVODCE GEOPARKEM NA ŠKOLNÍ ZAHRADĚ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.28/01.0049 HORNINY A NEROSTY GEOPARKU Nacházíme se v geoparku u ZŠ Habrmanova v České Třebové, do kterého

Více

Chemie paliva a maziva cvičení, pracovní sešit, (II. část).

Chemie paliva a maziva cvičení, pracovní sešit, (II. část). Chemie paliva a maziva cvičení, pracovní sešit, (II. část). Ing. Eliška Glovinová Ph.D. Tato publikace je spolufinancována z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Byla vydána

Více

Ukázky z pracovních listů 1) Vyber, který ion je: a) ve vodném roztoku barevný b) nejstabilnější c) nejlépe oxidovatelný

Ukázky z pracovních listů 1) Vyber, který ion je: a) ve vodném roztoku barevný b) nejstabilnější c) nejlépe oxidovatelný Ukázky z pracovních listů 1) Vyber, který ion je: a) ve vodném roztoku barevný b) nejstabilnější c) nejlépe oxidovatelný Fe 3+ Fe 3+ Fe 3+ Fe 2+ Fe 6+ Fe 2+ Fe 6+ Fe 2+ Fe 6+ 2) Vyber správné o rtuti:

Více

Sešit pro laboratorní práci z chemie

Sešit pro laboratorní práci z chemie Sešit pro laboratorní práci z chemie téma: Chelatometrie. Chromatografie. autor: ing. Alena Dvořáková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační

Více

Mendelova univerzita v Brně. Lesnická a dřevařská fakulta GEOLOGIE. Aleš Bajer, Aleš Kučera, Valerie Vranová

Mendelova univerzita v Brně. Lesnická a dřevařská fakulta GEOLOGIE. Aleš Bajer, Aleš Kučera, Valerie Vranová Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta GEOLOGIE Aleš Bajer, Aleš Kučera, Valerie Vranová 1 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Více

HOŘČÍK KOVY ALKALICKÝCH ZEMIN. Pozn. Elektronová konfigurace valenční vrstvy ns 2

HOŘČÍK KOVY ALKALICKÝCH ZEMIN. Pozn. Elektronová konfigurace valenční vrstvy ns 2 HOŘČÍK KOVY ALKALICKÝCH ZEMIN Pozn. Elektronová konfigurace valenční vrstvy ns 2 Hořčík Vlastnosti: - stříbrolesklý, měkký, kujný kov s nízkou hustotou (1,74 g.cm -3 ) - diagonální podobnost s lithiem

Více

IV. Chemické rovnice A. Výpočty z chemických rovnic 1

IV. Chemické rovnice A. Výpočty z chemických rovnic 1 A. Výpočty z chemických rovnic 1 4. CHEMICKÉ ROVNICE A. Výpočty z chemických rovnic a. Výpočty hmotností reaktantů a produktů b. Výpočty objemů reaktantů a produktů c. Reakce látek o různých koncentracích

Více

Přírodopis 9. Přehled minerálů PRVKY

Přírodopis 9. Přehled minerálů PRVKY Přírodopis 9 10. hodina Přehled minerálů PRVKY Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí I. Prvky V přírodě existuje přes 20 minerálů tvořených samostatnými prvky. Dělí se na kovy: měď (Cu), stříbro (Ag),

Více

Je to věda, nauka o horninách, zkoumá vznik, složení, vlastnosti a výskyt hornin.

Je to věda, nauka o horninách, zkoumá vznik, složení, vlastnosti a výskyt hornin. PETROLOGIE Je to věda, nauka o horninách, zkoumá vznik, složení, vlastnosti a výskyt hornin. HORNINA = anorganická heterogenní (nestejnorodá) přírodnina, tvořena nerosty, složení nelze vyjádřit chemickým

Více

Laboratorní zkouška hornin a zjišťování jejich vlastností:

Laboratorní zkouška hornin a zjišťování jejich vlastností: POSTUPY A POKUSY, KTERÉ MŮŽETE POUŽÍT PŘI OVĚŘOVÁNÍ VAŠÍ HYPOTÉZY Z následujících námětů si vyberte ty, které vás nejvíce zaujaly a pomohou vám ověřit, či vyvrátit vaši hypotézu. Postup práce s geologickou

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Animovaná chemie Top-Hit Analytická chemie Analýza anorganických látek Důkaz aniontů Důkaz kationtů Důkaz kyslíku Důkaz vody Gravimetrická analýza Hmotnostní spektroskopie Chemická analýza Nukleární magnetická

Více

SOUHRNNÝ PŘEHLED nově vytvořených / inovovaných materiálů v sadě

SOUHRNNÝ PŘEHLED nově vytvořených / inovovaných materiálů v sadě SOUHRNNÝ PŘEHLED nově vytvořených / inovovaných materiálů v sadě Název projektu Zlepšení podmínek vzdělávání SZŠ Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0358 Název školy Střední zdravotnická škola, Turnov, 28.

Více

jádro a elektronový obal jádro nukleony obal elektrony, pro chemii významné valenční elektrony

jádro a elektronový obal jádro nukleony obal elektrony, pro chemii významné valenční elektrony atom jádro a elektronový obal jádro nukleony obal elektrony, pro chemii významné valenční elektrony molekula Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti seskupení alespoň dvou atomů

Více

DUM VY_52_INOVACE_12CH07

DUM VY_52_INOVACE_12CH07 Základní škola Kaplice, Školní 226 DUM VY_52_INOVACE_12CH07 autor: Kristýna Anna Rolníková období vytvoření: říjen 2011 duben 2012 ročník, pro který je vytvořen: 8. a 9. vzdělávací oblast: vzdělávací obor:

Více

Klasifikace struktur

Klasifikace struktur Klasifikace struktur typ vazby iontové, kovové, kovalentní, molekulové homodesmické x heterodesmické stechiometrie prvky, binární: AX, AX 2, A m X n, ternární: A m B k X n,... Title page symetrie prostorové

Více

MINERALOGICKÁ SOUSTAVA II

MINERALOGICKÁ SOUSTAVA II MINERALOGICKÁ SOUSTAVA II PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VY_52_INOVACE_268 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘÍRODOPIS ROČNÍK: 9 MINERALOGICKÁ

Více

SPSKS. Úvod do sochařské technologie. Materiály pro sochařskou tvorbu

SPSKS. Úvod do sochařské technologie. Materiály pro sochařskou tvorbu Předmluva Studijní materiál pro předmět Technologie se týká studijního oboru Kamenosochařství kamenosochařská tvorba. Byl připraven výhradně pro studující výtvarného oboru na Střední průmyslové školy kamenické

Více

Úvod do studia organické chemie

Úvod do studia organické chemie Úvod do studia organické chemie 1828... Wöhler... uměle připravil močovinu Organická chemie - chemie sloučenin uhlíku a vodíku, případně dalších prvků (O, N, X, P, S) Příčiny stability uhlíkových řetězců:

Více

DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE

DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE 1. ÚVOD DO STUDIA CHEMIE 1) Co studuje chemie? 2) Rozděl chemii na tři důležité obory. DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE 2. NÁZVOSLOVÍ ANORGANICKÝCH SLOUČENIN 1) Pojmenuj: BaO, N 2 0, P 4 O 10, H 2 SO 4, HMnO 4,

Více

CHEMICKÉ VÝPOČTY MOLÁRNÍ HMOTNOST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST

CHEMICKÉ VÝPOČTY MOLÁRNÍ HMOTNOST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST CHEMICKÉ VÝPOČTY MOLÁRNÍ HMOTNOST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST AMEDEO AVOGADRO AVOGADROVA KONSTANTA 2 N 2 MOLY ATOMŮ DUSÍKU 2 ATOMY DUSÍKU

Více

SBÍRKA ÚLOH CHEMICKÝCH VÝPOČTŮ

SBÍRKA ÚLOH CHEMICKÝCH VÝPOČTŮ SBÍRKA ÚLOH CHEMICKÝCH VÝPOČTŮ ALEŠ KAJZAR BRNO 2015 Obsah 1 Hmotnostní zlomek 1 1.1 Řešené příklady......................... 1 1.2 Příklady k procvičení...................... 6 2 Objemový zlomek 8 2.1

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í ORGANIKÁ EMIE = chemie sloučenin látek obsahujících vazby Organické látky = všechny uhlíkaté sloučeniny kromě..., metal... and metal... Zdroje organických sloučenin = živé organismy nebo jejich fosílie:

Více

Prvky,směsi -pracovní list

Prvky,směsi -pracovní list Prvky,směsi -pracovní list VY_52_INOVACE_194 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8,9 Prvky,směsi -pracovní list 1) Co platí pro železo a sodík? (ke každému tvrzení napište

Více

DUSÍK NITROGENIUM 14,0067 3,1. Doplňte:

DUSÍK NITROGENIUM 14,0067 3,1. Doplňte: Doplňte: Protonové číslo: Relativní atomová hmotnost: Elektronegativita: Značka prvku: Latinský název prvku: Český název prvku: Nukleonové číslo: Prvek je chemická látka tvořena z atomů o stejném... čísle.

Více

Mineralogie a petrografie PRACOVNÍ pro 9. LIST ročník č. 1 ZŠ. Úkol č. 1. Úkol č. 2. Úkol č. 3. Téma: Prvky. Spoj minerál se způsobem jeho vzniku.

Mineralogie a petrografie PRACOVNÍ pro 9. LIST ročník č. 1 ZŠ. Úkol č. 1. Úkol č. 2. Úkol č. 3. Téma: Prvky. Spoj minerál se způsobem jeho vzniku. Mineralogie a petrografie PRACOVNÍ pro 9. LIST ročník č. 1 ZŠ Pracovní list 1A Téma: Prvky Úkol č. 1 Spoj minerál se způsobem jeho vzniku. DIAMANT GRAFIT SÍRA STŘÍBRO ZLATO Ze sopečných plynů aktivních

Více

Relativní atomová hmotnost

Relativní atomová hmotnost Relativní atomová hmotnost 1. Jak se značí relativní atomová hmotnost? 2. Jaké jsou jednotky Ar? 3. Zpaměti urči a) Ar(N) b) Ar (C) 4. Bez kalkulačky urči, kolika atomy kyslíku bychom vyvážili jeden atom

Více

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

DESINFEKCE A VYUŽITÍ CHLORDIOXIDU PŘI ÚPRAVĚ BAZÉNOVÉ VODY

DESINFEKCE A VYUŽITÍ CHLORDIOXIDU PŘI ÚPRAVĚ BAZÉNOVÉ VODY DESINFEKCE A VYUŽITÍ CHLORDIOXIDU PŘI ÚPRAVĚ BAZÉNOVÉ VODY.1Úvod Autor: Ing. František Svoboda Csc. Zvážení rizik tvorby vedlejších produktů desinfekce (DBP) pro úpravu konkrétní vody je podmíněno návrhem

Více

DETERMINAČNÍ VLASTNOSTI MINERÁLŮ

DETERMINAČNÍ VLASTNOSTI MINERÁLŮ KATEDRA GEOLOGIE PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITA PALACKÉHO DETERMINAČNÍ VLASTNOSTI MINERÁLŮ ZDENĚK DOLNÍČEK JIŘÍ ZIMÁK Olomouc 2009 2 Obsah Obsah... 3 1. Úvod... 5 2. Diagnostické znaky založené na fyzikálních

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu Klíčová aktivita Vzdělávání pro konkurenceschopnost EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.3349

Více

Laboratorní práce č. 4

Laboratorní práce č. 4 1/8 3.2.04.6 Uhličitany kalcit (CaCO3) nejrozšířenější, mnoho tvarů, nejznámější je klenec, součást vápenců a mramorů - organogenní vápenec nejvíce kalcitu usazováním schránek různých živočichů (korálů,

Více

výskytu primárních hrubozrnných a relativně málo přeměněných kalcitových karbonatitů s výskytem unikátních přechodů karbonatit-nelsonit.

výskytu primárních hrubozrnných a relativně málo přeměněných kalcitových karbonatitů s výskytem unikátních přechodů karbonatit-nelsonit. 1 Mendelova univerzita v Brně, Zemědělská 3, 613 00 Brno 2 University of Manitoba, Winnipeg R3T 2N2, Manitoba, Canada Masiv Ulugei Khid je součástí rozsáhlé stejnojmenné vulkanoplutonické asociace alkalických

Více

Molekulová spektroskopie 1. Chemická vazba, UV/VIS

Molekulová spektroskopie 1. Chemická vazba, UV/VIS Molekulová spektroskopie 1 Chemická vazba, UV/VIS 1 Chemická vazba Silová interakce mezi dvěma atomy. Chemické vazby jsou soudržné síly působící mezi jednotlivými atomy nebo ionty v molekulách. Chemická

Více

Mineralogie procesy vzniku minerálů. Přednáška č. 8

Mineralogie procesy vzniku minerálů. Přednáška č. 8 Mineralogie procesy vzniku minerálů Přednáška č. 8 MINERALOGIE GENETICKÁ Minerály jsou sloučeniny chemických prvků. Prvky podléhají neustálému koloběhu. Minerály vznikají, zanikají, koncentrují se nebo

Více

Sešit pro laboratorní práci z chemie

Sešit pro laboratorní práci z chemie Sešit pro laboratorní práci z chemie téma: Příprava oxidu měďnatého autor: ing. Alena Dvořáková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo

Více

HORNINY A NEROSTY miniprojekt

HORNINY A NEROSTY miniprojekt miniprojekt Projekt vznikl za podpory: Jméno: Škola: Datum: Cíl: Osobně (pod vedením lektora) si ověřit základní znalosti o horninách a nerostech a naučit se je poznávat. Rozvíjené dovednosti: Dovednost

Více

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Základní školy a mateřské školy Dobrovice Učíme se pro zítřek - Chemie. Vyučovací předmět: CHEMIE

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Základní školy a mateřské školy Dobrovice Učíme se pro zítřek - Chemie. Vyučovací předmět: CHEMIE Vyučovací předmět: CHEMIE Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět chemie umožňuje žákům hlouběji porozumět zákonitostem přírodních procesů, a tím

Více

č.. 6: Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

č.. 6: Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Pedologické praktikum - téma č.. 6: Práce v pedologické laboratoři - půdní fyzika Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Půdní

Více

TEST + ŘEŠENÍ. PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z CHEMIE bakalářský studijní obor Bioorganická chemie 2010

TEST + ŘEŠENÍ. PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z CHEMIE bakalářský studijní obor Bioorganická chemie 2010 30 otázek maximum: 60 bodů TEST + ŘEŠEÍ PÍSEMÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKUŠKY Z CEMIE bakalářský studijní obor Bioorganická chemie 2010 1. apište názvy anorganických sloučenin: (4 body) 4 BaCr 4 kyselina peroxodusičná

Více

2. Numerické výpočty. 1. Numerická derivace funkce

2. Numerické výpočty. 1. Numerická derivace funkce 2. Numerické výpočty Excel je poměrně pohodlný nástroj na provádění různých numerických výpočtů. V příkladu si ukážeme možnosti výpočtu a zobrazení diferenciálních charakteristik analytické funkce, přičemž

Více

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : CHEMIE Ročník: 1.ročník a kvinta Obecná Bezpečnost práce Názvosloví anorganických sloučenin Zná pravidla bezpečnosti práce a dodržuje je.

Více

Kappa - výpočty z chemie 12/10/12

Kappa - výpočty z chemie 12/10/12 Kappa - výpočty z chemie 12/10/12 Všechny příklady lze konzultovat. Ideální je na konzultaci pondělí, ale i další dny, pokud přinesete vlastní postupy a další (i jednodušší) příklady. HMOTNOSTNÍ VZTAHY

Více

Uhlík a jeho alotropy

Uhlík a jeho alotropy Uhlík Uhlík a jeho alotropy V přírodě se uhlík nachází zejména v karbonátových usazeninách, naftě, uhlí, a to jako směs grafitu a amorfní formy C. Rozeznáváme dvě základní krystalické formy uhlíku: a)

Více

ze separace elektromagnetem. Více informací o odběru vzorků a jejich semikvantitativní mineralogickou charakteristiku uvádějí Žáček a Páša (2006).

ze separace elektromagnetem. Více informací o odběru vzorků a jejich semikvantitativní mineralogickou charakteristiku uvádějí Žáček a Páša (2006). 1 V Bažantnici 2636, 272 01 Kladno; vprochaska@seznam.cz 2 GEOMIN Družstvo, Znojemská 78, 586 56 Jihlava 3 Boháčova 866/4, 14900 Praha 4 4 Ústav geochemie, mineralogie a nerostných zdrojů, Přírodovědecká

Více

ANODA KATODA elektrolyt:

ANODA KATODA elektrolyt: Ukázky z pracovních listů 1) Naznač pomocí šipek, které částice putují k anodě a které ke katodě. Co je elektrolytem? ANODA KATODA elektrolyt: Zn 2+ Cl - Zn 2+ Zn 2+ Cl - Cl - Cl - Cl - Cl - Zn 2+ Cl -

Více

Stanovení vody, popela a prchavé hořlaviny v uhlí

Stanovení vody, popela a prchavé hořlaviny v uhlí NÁVODY PRO LABORATOŘ PALIV 3. ROČNÍKU BAKALÁŘSKÉHO STUDIA Michael Pohořelý, Michal Jeremiáš, Zdeněk Beňo, Josef Kočica Stanovení vody, popela a prchavé hořlaviny v uhlí Teoretický úvod Základním rozborem

Více

Střední průmyslová škola, Karviná. Protokol o zkoušce

Střední průmyslová škola, Karviná. Protokol o zkoušce č.1 Stanovení dusičnanů ve vodách fotometricky Předpokládaná koncentrace 5 20 mg/l navážka KNO 3 (g) Příprava kalibračního standardu Kalibrace slepý vzorek kalibrační roztok 1 kalibrační roztok 2 kalibrační

Více

Prvky - většina prvků se v přírodě vyskytuje ve sloučeninách - pouze málo v ryzím stavu. Nekovy

Prvky - většina prvků se v přírodě vyskytuje ve sloučeninách - pouze málo v ryzím stavu. Nekovy Prvky - většina prvků se v přírodě vyskytuje ve sloučeninách - pouze málo v ryzím stavu - 1) nekovové C, S - 2) kovového charakteru metaloidy As, Sb, Bi - 3) kovové kovy Cu, Ag, Au, Fe, Pt, Ir, Pd Původ

Více

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 08.04.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_13_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 08.04.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_13_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 08.04.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_13_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Chemie Tematický okruh: Obecná

Více

Názvosloví anorganických sloučenin

Názvosloví anorganických sloučenin Chemické názvosloví Chemické prvky jsou látky složené z atomů o stejném protonovém čísle (počet protonů v jádře atomu. Každému prvku přísluší určitý mezinárodní název a od něho odvozený symbol (značka).

Více

M I K R O S K O P I E

M I K R O S K O P I E Inovace předmětu KBB/MIK SVĚTELNÁ A ELEKTRONOVÁ M I K R O S K O P I E Rozvoj a internacionalizace chemických a biologických studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci CZ.1.07/2.2.00/28.0066

Více

REDOXNÍ REAKCE. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 27. 2. 2012. Ročník: devátý

REDOXNÍ REAKCE. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 27. 2. 2012. Ročník: devátý Autor: Mgr. Stanislava Bubíková REDOXNÍ REAKCE Datum (období) tvorby: 27. 2. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Chemické reakce 1 Anotace: Žáci se seznámí s redoxními reakcemi.

Více

Název školy: SPŠ Ústí nad Labem, středisko Resslova

Název školy: SPŠ Ústí nad Labem, středisko Resslova Název školy: SPŠ Ústí nad Labem, středisko Resslova Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.10.1036 Klíčová aktivita: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Digitální učební materiály Autor:

Více

statigrafie barevných vrstev identifikace pigmentů určení složení omítek typ pojiva a kameniva, zrnitost kameniva

statigrafie barevných vrstev identifikace pigmentů určení složení omítek typ pojiva a kameniva, zrnitost kameniva Chemicko-technologický průzkum Akce: Průzkum a restaurování fragmentů nástěnných maleb na východní stěně presbytáře kostela sv. Martina v St. Martin (Dolní Rakousko) Zadání průzkumu: statigrafie barevných

Více

Vulkanickáčinnost, produkty vulkanismu

Vulkanickáčinnost, produkty vulkanismu Vulkanickáčinnost, produkty vulkanismu Přednáška 3 RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. č. dveří: 234, FAPPZ e-mail: vaneka@af.czu.cz 1 Vulkanická činnost - magmatická aktivita projevující se na zemském povrchu - kromě

Více

Neživá příroda. 1.Vznik Země a Vesmíru. 2.Horniny

Neživá příroda. 1.Vznik Země a Vesmíru. 2.Horniny Neživá příroda 1.Vznik Země a Vesmíru Vesmír vznikl náhle před asi 15 miliardami let. Ještě v počátcích jeho existence vznikly lehčí prvky vodík a helium, jejichž gravitačním stahováním a zapálením vznikla

Více

Výukové texty pro předmět Měřící technika (KKS/MT) na téma Podklady k principu měření hodnoty ph a vodivosti kapalin

Výukové texty pro předmět Měřící technika (KKS/MT) na téma Podklady k principu měření hodnoty ph a vodivosti kapalin Výukové texty pro předmět Měřící technika (KKS/MT) na téma Podklady k principu měření hodnoty ph a vodivosti kapalin Autor: Doc. Ing. Josef Formánek, Ph.D. Podklady k principu měření hodnoty ph a vodivosti

Více

VODIVOST x REZISTIVITA

VODIVOST x REZISTIVITA VODIVOST x REZISTIVITA Ohmův v zákon: z U = I.R = ρ.l.i / S napětí je přímo úměrné proudu, který vodičem prochází drát délky l a průřezu S, mezi jehož konci je napětí U ρ převrácená hodnota měrné ele.

Více

CHEMICKÉ VÝPOČTY HMOTNOST REAKTANTŮ A PRODUKTŮ PŘI CHEMICKÉ REAKCI PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST

CHEMICKÉ VÝPOČTY HMOTNOST REAKTANTŮ A PRODUKTŮ PŘI CHEMICKÉ REAKCI PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST CHEMICKÉ VÝPOČTY HMOTNOST REAKTANTŮ A PRODUKTŮ PŘI CHEMICKÉ REAKCI PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VÝPOČET HMOTNOSTI REAKTANTŮ A PRODUKTŮ PŘI CHEMICKÉ REAKCI

Více

Chemické složení (%): SiO 2 6 Al 2 O 3 38 42 Fe 2 O 3 13 17 CaO 36 40 MgO < 1,5 SO 3 < 0,4

Chemické složení (%): SiO 2 6 Al 2 O 3 38 42 Fe 2 O 3 13 17 CaO 36 40 MgO < 1,5 SO 3 < 0,4 Všeobecně je normálně tuhnoucí, ale rychle tvrdnoucí hlinitanový cement s vysokou počáteční pevností. Na základě jeho výrobního postupu, jeho chemického složení a jeho schopnosti tuhnutí se výrazně liší

Více

Alexandra Kloužková 1 Martina Mrázová 2 Martina Kohoutková 2 Vladimír Šatava 2

Alexandra Kloužková 1 Martina Mrázová 2 Martina Kohoutková 2 Vladimír Šatava 2 Syntéza leucitové suroviny pro dentální kompozity 1 Ústav skla a keramiky VŠCHT Praha VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO- TECHNOLOGICKÁ V PRAZE Alexandra Kloužková 1 Martina Mrázová 2 Martina Kohoutková 2 Vladimír

Více

Prvky 8. B skupiny. FeCoNi. FeCoNi. FeCoNi 17.12.2011

Prvky 8. B skupiny. FeCoNi. FeCoNi. FeCoNi 17.12.2011 FeCoNi Prvky 8. B skupiny FeCoNi Valenční vrstva: x [vzácný plyn] ns 2 (n-1)d 6 x [vzácný plyn] ns 2 (n-1)d 7 x [vzácný plyn] ns 2 (n-1)d 8 Tomáš Kekrt 17.12.2011 SRG Přírodní škola o. p. s. 2 FeCoNi Fe

Více

Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Ročník Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Miroslav Štefan Chemie anorganická výskyt a zpracování kovů 2. ročník Datum tvorby 22.4.2014

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby Předmět: CHEMIE Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu září orientuje se

Více

SEMINÁŘ Z PŘÍRODOPISU volitelný předmět. Charakteristika předmětu

SEMINÁŘ Z PŘÍRODOPISU volitelný předmět. Charakteristika předmětu SEMINÁŘ Z PŘÍRODOPISU volitelný předmět Charakteristika předmětu Časové a organizační vymezení Předmět seminář z přírodopisu je jedním z volitelných předmětů pro žáky 9. ročníku. V učebním plánu je mu

Více

Názvosloví. Názvosloví binárních sloučenin. Struktura prezentace: DOPORUČENÍ OXIDAČNÍ ČÍSLA. Při cvičení se vzorci a názvy si vždy pište

Názvosloví. Názvosloví binárních sloučenin. Struktura prezentace: DOPORUČENÍ OXIDAČNÍ ČÍSLA. Při cvičení se vzorci a názvy si vždy pište Názvosloví Struktura prezentace: I. Názvosloví binárních sloučenin 4 Název sloučeniny 6 Vzorec 7 Názvy kationtů 9 Názvy aniontů 13 Vzorec z názvu 15 Název ze vzorce 18 II. Názvosloví hydroxidů, kyanidů

Více

Značení krystalografických rovin a směrů

Značení krystalografických rovin a směrů Značení krystalografických rovin a směrů (studijní text k předmětu SLO/ZNM1) Připravila: Hana Šebestová 1 Potřeba označování krystalografických rovin a směrů vyplývá z anizotropie (směrové závislosti)

Více

Vlastnosti křemene a výskyt jeho odrůd v severním okolí Brna

Vlastnosti křemene a výskyt jeho odrůd v severním okolí Brna Středoškolská odborná činnost 2006/2007 Obor 5 geologie, geografie Vlastnosti křemene a výskyt jeho odrůd v severním okolí Brna Autor: Jakub Výravský Gymnázium Brno-Řečkovice Terezy Novákové 2, 621 00

Více

Pracovní listy pro žáky

Pracovní listy pro žáky Pracovní listy pro žáky : Ušlech lý pan Beketov Kovy a potraviny Úkol 1: S pomocí nápovědy odhadněte správný kov, který je v dané potravině obsažen. Nápověda: MANGAN (Mn), ŽELEZO (Fe), CHROM (Cr), VÁPNÍK

Více

Pozn.: Pokud není řečeno jinak jsou pod pojmem procenta míněna vždy procenta hmotnostní.

Pozn.: Pokud není řečeno jinak jsou pod pojmem procenta míněna vždy procenta hmotnostní. Sebrané úlohy ze základních chemických výpočtů Tento soubor byl sestaven pro potřeby studentů prvního ročníku chemie a příbuzných předmětů a nebyl nikterak revidován. Prosím omluvte případné chyby, překlepy

Více

Chemie - látky Variace č.: 1

Chemie - látky Variace č.: 1 Variace č.: . Složení látek a chemická vazba V tématickém celku si objasníme, proč mohou probíhat chemické děje. Začneme složením látek. Víme, že látky se skládají z atomů, které se slučují v molekuly.

Více

anorganických sloučenin Iontové rovnice MUDr.Jan Pláteník, PhD Stavba hmoty: Atom Molekula Ion Sloučenina

anorganických sloučenin Iontové rovnice MUDr.Jan Pláteník, PhD Stavba hmoty: Atom Molekula Ion Sloučenina Opakování názvosloví anorganických sloučenin Iontové rovnice MUDr.Jan Pláteník, PhD Stavba hmoty: Atom Molekula Ion Sloučenina Směs (dispersní soustava) 1 Atom Nejmenšíčástice prvku, která vykazuje jeho

Více

PŘÍČINY VZNIKU SKLOVITÝCH POVLAKŮ NA POVRCHU VYZDÍVKY PECNÍCH ZAŘÍZENÍ

PŘÍČINY VZNIKU SKLOVITÝCH POVLAKŮ NA POVRCHU VYZDÍVKY PECNÍCH ZAŘÍZENÍ PŘÍČINY VZNIKU SKLOVITÝCH POVLAKŮ NA POVRCHU VYZDÍVKY PECNÍCH ZAŘÍZENÍ Pavel Stolař a Filip Vráblík a Pavel Novák b a) Ecosond s.r.o., K vodárně 531, 257 22 Čerčany, ČR b) VŠCHT Praha, Technická 5, 160

Více