Vliv metody přepočtu chemických analýz amfibolů na jejich klasifikaci

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vliv metody přepočtu chemických analýz amfibolů na jejich klasifikaci"

Transkript

1 Vliv metody přepočtu chemických analýz amfibolů na jejich klasifikaci Rešeršní část k bakalářské práci Vypracoval: Libor Veverka Vedoucí práce: RNDr. Václav Vávra, Ph.D.

2 Obsah 1. Skupina amfibolů Krystalová chemie amfibolů Chemický vzorec amfibolů Rozložení krystalových pozic ve struktuře amfibolů Strukturní charakteristika amfibolů Rozdělení amfibolů na základě struktury a chemismu Fyzikální vlastnosti a morfologie amfibolů Výskyt amfibolů Přehled nejběžnějších amfibolů Řada antofylit gedrit Řada cummingtonit grunerit Řada tremolit feroaktinolit Amfiboly skupiny hornblendu Skupina čedičového amfibolu Skupina alkalických amfibolů Zpracování chemických analýz amfibolů Zpracování klasických chemických analýz amfibolů Zpracování elektronových mikroanalýz amfibolů Přepočet na pevný počet kationtů Přepočet na pevný počet aniontů Obecný přepočet trojvalentního železa aplikovaný na amfiboly Literatura 17 2

3 1. Skupina amfibolů Důležitá skupina horninotvorných minerálů patřící společně s pyroxeny do inosilikátů. Je velmi rozsáhlá a podle platné klasifikace IMA jí tvoří téměř 70 koncových členů. Jsou běžnou složkou magmatických a metamorfovaných hornin. Aktuálně platnou nomenklaturu amfibolů publikovali Leake et. al. (1997) a upravili Leake et. al. (2004) Krystalová chemie amfibolů Základními prvky krystalové struktury jsou dvojité řetězce tetraedrů SiO 4 protažené ve směru krystalografické osy c a pás oktaedrických dutin (Howthorne a Oberti, 2007) Chemický vzorec amfibolů Obecný chemický vzorec amfibolů uvádí Hawthorne a Oberti (2007) jako A B 2 C 5 T 8 O 22 W 2, kde do pozice A vstupují kationty Na, K, Ca, Li nebo může být zcela nebo z části vakantní. Do pozice B vstupují atomy Na, Li, Ca, Mn 2+, Fe 2+ a Mg. Pozice C je obsazována atomy Mg, Fe 2+, Mn 2+, Al, Fe 3+, Mn 3+, Ti 4+ a Li. Mohou do ní navíc vstupovat kationty Zn, Ni 2+, Co 2+, V 3+, Sc, Cr 3+ a Zr jako vedlejší složka. Tetraedrickou pozici T obsazují atomy Si, Al a Ti 4+. Do pozice W vstupují anionty (OH), F, Cl a O Rozložení krystalových pozic ve struktuře amfibolů Obecný chemický vzorec lze rozepsat na jednotlivé strukturní pozice. V tomto případě se používá odlišné označení jednotlivých pozic. Pozice T je rozdělena na strukturní pozice T1 a T2. Pozice C je rozdělena do tří strukturních pozic, které se označují M1, M2 a M3. Pozice B je označována jako M4. Označení zbylých pozic zůstává stejné (Robinson et. al. 1982). Pozice T1 a T2 jsou ve struktuře tvořeny tetraedry SiO 4 spojených vrcholovými kyslíky do dvojitých dvoučlánkových řetězců a základní stechiometrie jednoho článku je [Si 4 O 11 ] 8-. Mezi řetězci jsou uspořádány pásy oktaedrických pozic M1 až M4. Pozice M1, M2 a M3 jsou obsazovány kationty typu C. Pozice M4 je mezi bazálními plochami tetraedrů SiO 4 a je obsazována kationty typu B. Velké kationty typu A jsou v dutinách mezi řetězci (Vávra a Losos, 2013). Rozložení jednotlivých strukturních pozic je vyjádřeno na obrázku č. 1 3

4 Obrázek č. 1. Schematická struktura amfibolů. Podle Kleina (2002) Strukturní charakteristika amfibolů Pro charakteristiku jednotlivých minerálů ze skupiny amfibolů je vyžadováno kromě chemického složení i určení symetrie struktury symboly prostorových grup (Fejdi, 2004). Howthorne a Oberti (2007) uvádějí 6 strukturních variant uspořádaní amfibolů charakterizovaných symboly prostorových grup. Struktury C2/m, P2 1 /m, P2/a mají podobné (monoklinické) rozsahy buněk. Struktura P2 1 /m je omezena na Mg a Li bohaté amfiboly ze skupiny Mg-Fe-Mn-Li amfibolů, na LiMg a NaMg syntetické amfiboly (Oberti et. al. 2007) a má omezený rozsah buněk. Do struktury P2/a se řadí pouze amfibol joesmithit. Struktura C2/m má na rozdíl od dvou předcházejících velký rozsah v chemickém složení a k tomu odpovídající rozsah parametrů buňky (Howthorne a Oberti, 2007). Podobná situace je u rombických amfibolů. Struktura Pnmn je omezena na Mg bohaté amfiboly ze skupiny Mg-Fe-Mn-Li amfibolů a má omezený rozsah buněk. Naopak struktura Pnma má velký rozsah v chemickém složení buněk (Howthorne a Oberti, 2007). 4

5 Triklinická struktura C1 je známa pouze u jednoho syntetického amfibolu a je jedinečná mezi amfibolovými strukturami tím, že osa b je trojnásobná vůči osám b v ostatních strukturních typech (Howthorne a Oberti, 2007). Prostorová grupa C2/m Amfibol a (Å) b (Å) c (Å) β ( ) V (Å 3 ) vápenaté amfiboly, sodnovápenaté amfiboly, alkalické amfiboly, monoklinické Mg-Fe- Mn-Li amfiboly P21/m cummnigtonit P2/a joesmithit Pnma ortorombické Mg-Fe- Mn amfiboly, holmsqustit Pnmn protoamfibol C1 Na Na2 Mg5 Si8 O21 (OH) Tabulka č. 1. Prostorové grupy v amfibolech a reprezentativní rozměry buněk. Podle Howthorna a Obertiho (2007), upraveno Rozdělení amfibolů na základě struktury a chemismu Podle struktury můžeme amfiboly rozdělit na dvě velké skupiny a to na amfiboly se symetrií rombickou a symetrií monoklinickou. Rombické amfiboly mají jen minimální význam a většinu horninotvorných amfibolů tvoří amfiboly monoklinické. Strukturu rombických amfibolů si lze představit jako zdvojčatělou strukturu monoklinických podle (100), což se projeví dvojnásobným mřížkovým parametrem a (Vávra a Losos, 2013). Ze struktury i chemického složení vychází rozdělení amfibolů podle obsazení pozice B ve struktuře, které publikovali Leake et. al. (1997) a upravili Leake et. al. (2004): 5

6 1. Mg-Fe-Mn-Li amfiboly: B (Mg,Fe,Mn,Li) 1.50 apfu (atom per formula unit). 2. Ca amfiboly: B (Mg,Fe,Mn,Li) 0.5 B (Ca,Na) 1.5 a B Na < 0.5 apfu. 3. Na-Ca amfiboly: B (Mg,Fe,Mn,Li) 0.5 B (Ca,Na) 1.5 a 0.50 < B Na < 1.5 apfu. 4. Na amfiboly: B (Mg,Fe,Mn,Li) 0.5 a B Na 1.5 apfu. 5. Na-Ca-Mg-Fe-Mn-Li: 0.5 < B (Mg,Fe,Mn,Li) < 1.5 a 0.5 B (Ca,Na) < 1.5 apfu Fyzikální vlastnosti a morfologie amfibolů Amfiboly tvoří většinou dlouze sloupcovité, stébelnaté až jehlicovité krystaly. Méně často tvoří zrnité agregáty a dobře omezené krátce či dlouze sloupcovité krystaly. Poměrně hojné jsou plstnaté formy amfibolů tzv. amfibolové asbesty především u antofylitu, aktinolitu a tremolitu. Příčný průřez je většinou šestiúhelníkový nebo kosočtvercový (Velebil, 2012). Amfiboly jsou dokonale štěpné podle prizmatu {110} a štěpné plochy svírají v řezu {001} úhel 124. Úhel štěpných trhlin je jedním z rozlišovacích znaků amfibolů od pyroxenů, ve kterých štěpné trhliny svírají úhel 90. Lom je nejčastěji lasturnatý. Časté je dvojčatění monoklinických amfibolů podle {100}, které může být jednoduché nebo polysyntetické (Chvátal, 2005). Obrázek č. 2. Dokonale vyvinuté sloupcovité krystaly amfibolu, vpravo dvojče podle (100). Krystalové tvary: b = {010}, m = {110}, c = {001}, r = {1-11}, i = {-131}, v = {031}, z = {021}. Podle Ježka (1932). 6

7 Amfiboly jsou nejčastěji černé, černohnědé, hnědé, zelené, v menší míře světle zbarvené až bílé. Na štěpných plochách bývá výrazný skelný lesk. Jsou průsvitné až neprůhledné, vryp může být šedý, bílošedý, bílý, šedohnědý, hnědošedý a šedomodrý. Tvrdost se pohybuje v rozmezí 5-6 a hustota 2,8-3,6 g.cm -3. V polarizačním mikroskopu mají nejčastěji zelenou barvu, jsou výrazně pleochroické a mají úhel zhášení 0 až 24 (Chvátal, 2005) Výskyt amfibolů Vedle křemene, živců, pyroxenů a slíd jde o nejrozšířenější horninotvorné minerály především magmatických, ale i metamorfovaných hornin. Jejich procentuální zastoupení v zemské kůře se odhaduje na 5 % (Velebil, 2012). V podstatném množství se vyskytují především vápenaté, sodnovápenaté a alkalické amfiboly (Vávra a Losos, 2013). Amfiboly jsou důležitými indikátory pt-podmínek vzniku hornin. Rozkladnými produkty amfibolů jsou nejčastěji chlorit, epidot a mastek. Na rozdíl od pyroxenů je nutná přítomnost vody v krystalizačním prostředí (Chvátal, 2005). Amfiboly jsou rozšířeny jak v magmatických horninách vzniklých v zónách extenze, tak i v horninách sdružených se subdukčními systémy (Martin, 2007). Z magmatických hornin jsou zastoupeny v granitech, granodioritech, tonalitech, syenitech, dioritech, gabrech, hornblenditech, lamprofyrech, trachytech, leucitických bazanitech, bazaltech, pegmatitech atd. Z metamorfitů jsou zastoupeny v amfibolitech, aktinolitových břidlicích serpentinitech, mramorech atd. (Chvátal, 2005) Přehled nejběžnějších amfibolů V přírodě se v podstatném množství vyskytují jen některé skupiny amfibolů a z nich jen některé koncové členy. Řada amfibolů je velmi vzácných a vyskytují se jen ve velmi specifických asociacích. K běžnějším amfibolům patří minerály uvedené v následujícím přehledu Řada antofylit gedrit Tvoří ji rombické amfiboly ze skupiny Mg-Fe-Mn-Li amfibolů se strukturou Pnma. Při nižších teplotách existuje mezi antofylitem a gedritem mísitelnost (Klein, 2002). Antofylit má chemický vzorec (Mg,Fe 2+ ) 7 Si 8 O 22 (OH) 2. Gedrit je Al a Na varieta antofylitu (Klein, 2002). Antofylit je zelený, zelenošedý, šedý, hnědý, skelně až hedvábně lesklý, 7

8 průsvitný až neprůhledný. Vryp má šedý. Má dokonalou štěpnost podle {110}. Lom má tříštnatý až lasturnatý. Tvrdost má 5,5 až 6 a hustotu 2,8 až 3,2 g.cm -3. Tvoří sloupcovité až jehlicovité krystaly. Častou formou jsou vláknité agregáty. Antofylit je hojně zastoupen v hořčíkem bohatých metamorfovaných ultrabazických horninách zejména v serpentinitech a na kontaktech serpentinitů a pegmatitů. Dále se vyskytuje v amfibolitech, cordieritických rulách a skarnech (Chvátal, 2005) Řada cummingtonit grunerit Tvoří ji monoklinické amfiboly ze skupiny Mg-Fe-Mn-Li amfibolů se strukturou C2/m. Rozsah chemického složení je od Fe 2 Mg 5 Si 8 O 22 (OH) 2 do Fe 7 Si 8 O 22 (OH) 2 (Klein, 2002). Pro cummingtonit je charakteristický vyšší obsah hořčíku než železa nebo manganu, zatímco v gruneritu je dominantní železo. Grunerit je podle Chvátala (2005) poměrně vzácný minerál a vyskytuje se v některých, železem bohatých horninách. Cummingtonit je hnědý, zelený, šedý až černý i bílý. Vryp je šedobílý. Je skelně až hedvábně lesklý, průsvitný až neprůhledný. Má dokonalou štěpnost podle {110} a nerovný až lasturnatý lom. Tvrdost má 5,5 a hustotu 3,2 až 3,5 g.cm -3. Tvoří sloupcovité až jehlicovité krystaly a asbestové agregáty, bývá i zrnitý. Je hojný v regionálně metamorfovaných horninách amfibolitové facie a v menším zastoupení se vyskytuje v kontaktně metamorfovaných horninách a magmatitech (Chvátal, 2005) Řada tremolit feroaktinolit Tvoří ji monoklinické amfiboly ze skupiny vápenatých amfibolů se strukturou C2/m. Typické je nahrazování hliníku za křemík a rozsah v chemickém složení je od Mg 7 Si 8 O 22 (OH) 2 do Ca 2 Fe 5 Si 8 O 22 (OH) 2 (Klein, 2002). Tremolit bývá obvykle šedý, šedozelený, zelený i bílý. Vryp je bílý. Je skelně až perleťově lesklý a průsvitný až neprůhledný. Má dokonalou štěpnost podle {110} a lasturnatý až tříštnatý lom. Tvrdost má 5 až 6 a hustotu 3 až 3,4 g.cm -3. Tvoří dlouze sloupcovité až jehlicovité krystaly a jejich agregáty. Dále tvoří hedvábně lesklé asbestové agregáty, tato odrůda se nazývá byssolit (Chvátal, 2005). Tremolit je typický minerál pro metamorfované dolomitické vápence. Za vyšších teplot se stává nestabilním a mění se na diopsid (Klein, 2002). 8

9 Aktinolit je zelený, šedozelený, šedý až černý. Vryp je bílý. Je skelně lesklý a průsvitný až neprůhledný. Má dokonalou štěpnost podle {110} a tříštnatý lom. Tvrdost má 5 až 6 a hustotu 3,1 až 3,2 g.cm -3. Tvoří dlouze sloupcovité až jehlicovité krystaly. Dále tvoří stébelnaté, zrnité, paprsčité agregáty, asbestové formy a méně často celistvé agregáty, které se označují nefrit (Chvátal, 2005). Aktinolit je typický horninotvorný minerál metamorfovaných hornin facie zelených břidlic zejména aktinolitových břidlic. Vyskytuje se také v mastkových a chloritových břidlicích nebo krupnicích, ale jen jako vedlejší složka. Může vznikat regionální a hydrotermální metamorfózou zejména z bazických pyroxenů, magmatických nebo metamorfovaných hornin (Zámarský, 1990) Amfiboly skupiny hornblendu Dříve se amfiboly skupiny hornblendu označovaly pojmem obecný amfibol (Chvátal, 2005). Skupinu tvoří množství minerálních druhů, složitě se mísících v izomorfních řadách, s největším podílem přechodných členů mezi magneziohornblendovou a ferohornblendovou složkou. Často jsou zde navíc příměsi Na, Fe 3+ a méně často Cr, Ni, Ti. Jedná se o monoklinické amfiboly ze skupiny vápenatých amfibolů se strukturou C2/m (Chvátal, 2005). Pro kaersutit je typický vysoký obsah Ti v rozmezí 5 až 10 % TiO 2 (Hovorka, 1994). Minerály skupiny hornblendu jsou černé, šedé či tmavě zelené. Vryp je bílý. Jsou skelně až perleťově lesklé a neprůhledné. Mají dokonalou štěpnost podle {110} a lasturnatý lom. Tvrdost mají 5 až 6 a hustotu 3 až 3,4 g.cm -3. Tvoří krátce až dlouze sloupcovité a jehlicovité krystaly, stébelnaté a zrnité agregáty. Zřídkakdy tvoří formy asbestu (Chvátal, 2005). Jedná se o nejhojnější amfiboly, které patří k důležitým horninotvorným minerálům magmatických i metamorfovaných hornin. Z magmatických hornin se vyskytují především v granitech, granodioritech, tonalitech, syenitech, dioritech, gabrech a hornblenditech. Z metamorfovaných hornin jsou to především amfibolity, amfibolické rohovce a amfibolické granulity. Dále tvoří podstatnou složku v reakčních lemech pegmatitů a to především na kontaktech se skarny. V menším množství je můžeme najít v rulách, skarnech a mramorech (Chvátal, 2005). 9

10 Skupina čedičového amfibolu Tvoří ji monoklinické amfiboly ze skupiny sodnovápenatých amfibolů se strukturou C2/m. Typický je vysoký podíl Fe 3+ a zastupovaní hydroxylové skupiny kyslíkem. Typickými představiteli jsou například richterit, barroisit a kataforit. Časté je mísení mezi jednolitými koncovými členy. Barva richteritu je tmavě zelená nebo hnědočervená zatímco kataforit bývá hnědý až černý. Lesk je skelný. Tvoří dlouze sloupcovité až jehlicovité krystaly, zrnité a stébelnaté agregáty. Mají dokonalou štěpnost podle {110}. Častá je zonální stavba. Tvrdost mají 5 a hustotu 3,1 až 3,5 g.cm -3. Název čedičový amfibol není klasifikačně správný, ale odráží výskyt amfibolů této skupiny, který je vázán především na alkalické granity, syenity a bazalty, vzácnější je ve skarnech nebo v metamorfovaných horninách facie zelených břidlic (Vávra a Losos, 2013) Skupina alkalických amfibolů Tvoří ji monoklinické amfiboly řady glaukofán riebeckit se strukturou C2/m, přechodný člen je crossit (Chvátal, 2005). Glaukofán je šedý, šedomodrý až černý. Vryp má šedomodrý. Je skelně až hedvábně lesklý, průsvitný až neprůhledný. Má dokonalou štěpnost podle {110} a lasturnatý lom. Tvrdost má 6 až 6,5 a hustotu 3,0 až 3,5 g.cm -3. Tvoří sloupcovité až jehlicovité krystaly, agregáty jsou paprsčité a vláknité. Vyskytuje se zejména v modrých břidlicích, kde vzniká při nízkoteplotní vysokotlaké metamorfóze a v pyroxenických eklogitech kde vzniká retrográdní metamorfózou (Chvátal, 2005). Často bývá zatlačován monoklinickým amfibolem především aktinolitem (Hovorka, 1994). Riebeckit je šedý, zelený, světle až tmavě modrý a hnědý. Vryp má šedohnědý. Je skelně až hedvábně lesklý, průsvitný až neprůhledný. Má dokonalou štěpnost podle {110} a nerovný lom. Tvrdost má 4 až 5,5 a hustotu 2,9 až 3,5 g.cm -3. Tvoří sloupcovité krystaly, paprsčité agregáty a asbesty (Chvátal, 2005). Asbestová forma riebeckitu se nazývá krokydolit. Riebeckit je oproti glaukofánu častější v magmatických horninách a to v granitech, syenitech, nefelínových syenitech a v pegmatitech (Klein, 2002). 10

11 2. Zpracování chemických analýz amfibolů Většina minerálů jsou sloučeniny dvou nebo více prvků a vykazují velký rozsah v obsazování jednotlivých krystalových pozic. U olivínu kde je struktura relativně jednoduchá a dochází zde k substituci hořčíku a dvojvalentního železa popřípadě manganu na jedné strukturní pozici, je přepočet chemické analýzy poměrně jednoznačný. Jinak je tomu například u pyroxenů kde je struktura složitější a dochází kde k zastupování dvojvalentního a trojvalentního železa. U amfibolů je to navíc stíženo přítomnosti neanalyzovatelné vody, zastupováním prvků na různých strukturních pozicích a přítomnosti vakancí (Klein, 2002) Zpracování klasických chemických analýz amfibolů V případě kdy je obsah Fe 2+, Fe 3+ a H 2 O stanoven klasickou chemickou analýzou, je podle Fejdiho (2004) správné zpracovat analýzu na chemický vzorec přepočtem na 24 atomů kyslíku. Pokud nedojde k přesnému stanovení vody a doplňkových aniontů, přepočítává se analýza na bezvodou bázi 23 atomů kyslíku v chemickém vzorci. Pro zpracování je nutné rozdělit jednotlivé atomy v chemickém vzorci do krystalografických pozic. Robinson et. al. (1982) na pozici T uvádí Si, Al, Fe 3+ a Ti, podle Leake et. al. (1997) není Fe 3+ na pozici T přidělováno, Fejdi (2004) na pozici T uvádí Fe 3+, ale neuvádí zde Ti. Následující schéma vychází z obsazování pozice T podle Leake et. al. (1997) a jak uvádí Fejdi (2004) jedná se o postup idealizovaný, protože obsazování jednotlivých pozic se dá určit jen na základě zpřesňování obsazovacích faktorů při strukturní analýze. Při umisťování atomů do strukturních pozicpostupujeme při přepočtu amfibolů takto: 1. Pozice T použít všechno Si, dále přiřadit Al 3+ tak aby počet atomů v pozici T byl = 8. V případě kdy nebude dosažena požadovaná suma, je nutné navíc doplnit Ti Pozice M(1-3) přiřadit zbytek Al 3+ a Ti 4+, následně doplnit Zr 4+, Cr 3+, Fe 3+, Mn 3+, Mg, Fe 2+, Mn 2+ tak aby součet atomů jednotlivých kationtů v pozici M(1-3) byl Pozice M(4) přiřadit zbytek Mg 2+, Fe 2+ a Mn 2+ a Li, následně doplnit Ca 2+ a nakonec Na + tak aby součet atomů jednotlivých kationtů v pozici M(4) byl Pozice A přiřadíme zbytek Na + a potom všechno K +. Jejich počet může dosáhnout maximální hodnoty 1. 11

12 2.2. Zpracování elektronových mikroanalýz amfibolů Elektronové mikroanalýzy jsou schopny s dostatečnou přesností analyzovat většinu prvků těžších než uhlík (Robinson et. al. 1982). Nejsou však schopny stanovit vodu a hydroxylovou skupinu v minerálech a vzájemně rozlišit prvky s různou valencí. Ve velkém množství amfibolů se vyskytuje jak Fe 2+ tak i Fe 3+. Rozdílné valence železa mají v krystalové chemii rozdílné role a je nutné je od sebe odlišit. Dalším problémem je podle Fejdiho (2004) pozice A, která není přesně definovaná (může být zcela nebo z části vakantní) a suma atomů kyslíku, která může být vyšší než teoretických 23 v důsledku teplotní oxidace (deprotonizace) Fe 2+ na Fe 3+. Při přepočtu amfibolů mohou být stanoveny dva chemické limity. V prvním případě můžeme předpokládat, že je všechno železo přítomno ve formě Fe 2+. Podle Robinsona et. al. (1982) by ve vzorci vycházel největší počet kationtů, největší obsazenost pozice A a největší obsah Si. Pokud by všechno železo bylo ve formě Fe 3+ výsledky by byly rovněž stejně nepravděpodobné jako v předchozím případě s tím, že by se rozšiřoval počet kyslíků vzhledem k počtu kationtů, minimalizovalo by se obsazování pozice A a obsah Si. Podle Fejdiho (2004) v konečném výsledku neplatí ani jeden z těchto dvou limitů. Mimo chemických limitů rozlišujeme v amfibolech ještě limity krystalochemické, které podle Fejdiho (2004) vycházejí z obsazování jednotlivých strukturních pozic ve struktuře amfibolů a z druhého Paulingova pravidla, kde je stabilita krystalových struktur podmíněna jejich elektronegativitou. Podle Robinsona et. al. (1982) nezachování vyrovnaného náboje může být způsobeno pouze chybnou úvahou nikoliv špatně zvolenou kombinací oxidů. Jako příklad chybné úvahy uvádí, že Ca na pozici A bude mít náboj 1+ a nebo že vakance na pozici M4 nebude mít na náboj vliv. Předejít se tomu dá tak, že budeme provádět přepočty do doby, dokud nebude žádné Ca na pozici A, nebo žádná vakance na pozici M4. Když je analýza normalizovaná na zvolený počet kationtů, počet přidružených kyslíků a počet kladných nábojů dá v součtu neutrální náboj. Prozatím platí chemický limit, že všechno železo je ve formě Fe 2+. Když jsou kyslíky sečteny, přidáme 2 kyslíky k R 4+ iontům, 1,5 kyslíku k R 3+ iontům, 1 kyslík k R 2+ iontům a 0,5 kyslíku k R 1+ iontům. Celkový počet kyslíků by měl být menší než 23 a celkový kladný náboj by měl být menší než 46. Ve výjimečných případech když je kyslíků víc než 23, nebo je kladný větší než 46, došlo 12

13 k porušení chemického limitu (všechno železo ve formě Fe 2+ ) a pak tedy nemůžeme uvažovat o tom, že všechno Fe je ve formě Fe 2+. V normálních případech se přidá kyslík tak, aby byl počet kyslíků 23 nebo se přidají kladné náboje tak, aby byl celkový kladný náboj 46 (Robinson et. al. 1982) Přepočet na pevný počet kationtů Přepočet na 16 kationtů (16CAT) Jedná se o metodu, ve které se předpokládá, že kationty budou obsazovat všechny pozice v krystalové struktuře amfibolu a nebudou zde přítomny žádné vakance (Howhorne a Oberti, 2007). Metoda je pro přepočet většiny analýz nevhodná, protože by ve výsledku dala počet kationtů za hranici maximálního počtu kationtů, který je dán chemickým limitem kde všechno Fe je ve formě Fe 2+. Přepočet je vhodný jen pro amfiboly extrémně bohaté na Na 2 O a K 2 O (Robinson et. al 1982). Přepočet na 15 kationtů bez Na a K (15eNK) Tato metoda vylučuje všechno Na a K z pozice M(4) a vylučuje Ca na pozici A. Na druhou stranu na pozici M(4) maximalizuje obsah Mn, Fe a Mg. Tento přepočet se hodí pro Fe-Mg amfiboly (Robinson et. al. 1982). Přepočet na 15 kationtů bez K (15eK) Tento typ přepočtu vylučuje Na na pozici A a všechno Na je na pozici M(4). Přepočet je vhodný pro glaukofan a riebeckit kde je nízký obsah Ca. Podle Robinsona et. al. (1982) tato metoda není vhodná pro Ca amfiboly kde může způsobit nadhodnocený výsledný obsah Fe 3+. Je to způsobeno vyloučením Na z pozice A a redukcí nebo vyloučením Mn, Fe popřípadě Mg z pozice (M4). Přepočet na 13 kationtů bez K, Na, Ca (13eCNK) Tato metoda vylučuje Mn, Fe 2+ a Mg z pozice M(4). Tím jsou tedy vyloučeny všechny komponenty cummingtonitu. V závislosti na obsahu K, Na a Ca je Na rozděleno mezi pozice A a M(4), což je běžné v mnoha Ca amfibolech (Robinson et. al. 1982) 13

14 Přepočet na pevný počet aniontů Jedná se o metodu, která je podle Fejdiho (2004) komplikovanější než metoda přepočtu na pevný počet kationtů. Schumacher (1997) stanovuje obsah trojvalentního železa jako aritmetický průměr vypočítaného minimálního a maximálního možného množství. Fejdi (2004) uvádí, že tento postup je nesprávný protože hodnoty obsahu trojvalentního železa mohou být kdekoliv v tomto intervalu. Podle Schumachera (1997) je tato metoda spolehlivější. Základem je podle Schumachera (1997) použití normalizačního faktoru ke stanovení nového počtu kationtů a následnému přepočtu celého vzorce na kationtové bázi. Budou zde platit dva stechiometrické limity a to, že Ca bude 15 a Mn bude 13 ( Ca je součet všech kationtů od křemíku po vápník a a Mn je součet všech kationtů od křemíku po mangan). Přepočet se dělá dvěma metodami, první (13eCNK) se stanoví maximální množství Fe 3+ a druhou (15eNK) se stanoví minimální množství Fe 3+. Podle toho, kterou metodu použijeme, se bude lišit hodnota normalizačního faktoru. Normalizační faktor je poměr požadovaného počtu kationtů a zjištěného počtu kationtů. Zjištěným normalizačním faktorem následně vynásobíme všechny kationty ve vzorci. Závěrečným bodem je zjištěný počtu kyslíků odpovídající jednotlivým kationtům. Od ideálního počtu 23 atomů kyslíku následně odečteme zjištěný počet kyslíků a vyjde nám množství Fe 3+ (Schumacher, 1997) Obecný přepočet trojvalentního železa aplikovaný na amfiboly Obecně vychází stanovení koncentrace trojvalentního železa v amfibolech, ale i v jiných minerálech, kde dochází k zastupování různých mocenství železa, podle Droopa (1987) ze dvou stechiometrických limitů: 1. železo je jediný prvek, který je přítomen ve struktuře minerálu v různých valencích 2. kyslík je jediný aniont, který je přítomen ve struktuře minerálů Obecně je počet iontů trojvalentního železa na počet kyslíků dán rovnicí: F = 2X(1-T/S). (1) 14

15 kde X je počet kyslíků, T je ideální počet kationtů na vzorcovou jednotku a S je zjištěný celkový počet kationtů na X kyslíků, za předpokladu, že všechno železo je dvojvalentní. Droop (1987) uvádí, že tuto rovnici nelze aplikovat na minerály, které ve své struktuře, mohou obsahovat vakance, ale u amfibolů, kde se při přepočtu stanoví pevný počet iontů, to možné je. Při přepočtu vzorce amfibolů na pevný počet 16 kationtů a na 23 atomů kyslíku při bezvodé bázi, (předpokladem je, že na pozici A nebudou přítomny žádné vakance a bude plně obsazená), bude rovnice pro stanovení trojmocného železa v amfibolu podle Droopa (1987) vypadat následovně: F = 46(1-16/S). (2) Při přepočtu vzorce amfibolů na pevný počet 15 kationtů a na 23 atomů kyslíku při bezvodé bázi bez sodíku a draslíku bude rovnice, ve které se předpokládá, že sodík a draslík bude vázán na částečně vakantní pozici A, podle Droopa (1987) vypadat následovně: F = 46(1-15/ψ). (3) kde ψ je rovno součtu kationtů Si, Ti, Al, Cr, Fe, Mn, Mg a Ca v původním, dosud neupraveném vzorci, ve kterém je všechno železo jako dvojvalentní. Při přepočtu vzorce amfibolů na pevný počet 13 kationtů a na 23 atomů kyslíku při bezvodé bázi bez vápníku, sodíku a draslíku bude rovnice, ve které se předpokládá, že vápník je vázán na pozici M(4), draslík je vázán na pozici A a sodík je vázán na pozici A a M(4) podle Droopa (1987) vypadat následovně: F = 46(1-13/Φ). (4) kde Φ je rovnou součtu Si, Ti, Al, Cr, Fe, Mn a Mg v původním, dosud neupraveném vzorci v kterém je všechno železo jako dvojvalentní. 15

16 Droop (1987) uvádí v jednotlivých krocích doporučený postup pro výpočet trojmocného železa a pro implementaci rovnic: 1. Zjistíme hmotnostní procenta oxidů z mikroanalýzy. 2. Zjistíme počet kationtů (S). Pokud bude S větší než T, budeme pokračovat. Pokud tomu tak nebude, nebudeme ve výpočtu dál pokračovat a všechno železo necháme jako Fe Vypočítáme počet Fe 3+ iontů na X kyslíků (F) podle rovnice (3) nebo (4). 4. Normalizujeme vzorec pro T kationty tím, že každé číslo vynásobíme podílem T/S. 5. Zkontrolujeme, zda je počet Fe 3+ iontů menší než celkový počet iontů železa. Pokud ne, nebudeme dál počítat a všechno železo necháme jako Fe Napíšeme správný vzorec, který jsme získali ve čtvrtém kroku, ale oddělíme od sebe Fe 3+ jehož hodnotu jsme získali ve třetím kroku a Fe 2+ což je zbytek z celkového obsahu železa. 7. Pozměníme seznam hmotnostních procent oxidů a uděláme si nový seznam ( wt.% v následujicích rovnicích znamená hmotnostní procento): 1. FeO = původní wt. % FeO x Fe 2+ / (Fe 2+ + Fe 3+ ) 2. Fe 2 O 3 = x původní wt. % FeO x Fe 3+ / (Fe 2+ + Fe 3+ ) 16

17 3. Literatura Droop, G. T. R. (1987): A general equation for estimating Fe 3+ concentrations in ferromagnesian silicates and oxides from microprobe analyses, using stoichiometric criteria. Mineralogical Magazine, 51, Fejdi, P. (2004): Kryštalochémia horninotvorných minerálov. Prírodovedecká fakulta Univerzity Komenského. Bratislava. Hovorka, D. (1994): Minerály hornin. Vysokoškolské skriptá, Prírodovedecká fakulta Univerzity Komenského. Bratislava. Howthorne, F. C. & Oberti, R. (2007): Amphiboles: Crystal Chemistry.. Reviews in mineralogy & geochemistry, 67, Chantilly. Chvátal, M. (2005): Úvod do systematické mineralogie. Silikátový svaz. Praha. Ježek, B. (1932): Velký ilustrovaný přírodopis všech tří říší. VI. Mineralogie. Praha. Klein, C. (2002): Manual of Mineral Science. John Wiley Sons, INC. New York. Leake, B. E. et al. (1997): Nomenclature of amphiboles: Report of the subcommittee on amphiboles of the international mineralogical association, commission on new minerals and mineral names. The Canadian Mineralogist, 35, Leake, B. E. et al. (2004): Nomenclature of amphiboles: Additions and revisions to the International Mineralogical Association s amfibole nomenclature. American Mineralogist, 89, Martin, R. F. (2007): Amphiboles in the Igneous Enviroment. in: Howthorne F. C. et al.: Reviews in mineralogy & geochemistry, 67, Chantilly. Robinson, P. et al. (1982): Chapter 1. Phase relations of metamorphic amphiboles: Natural Occurrence and Theory. in: Veblen, D. R. & Ribbe, P. H.: Reviews in mineralogy, 9, Washington, D. C. 17

18 Schumacher, J. C. (1997): Appendix 2. The estimation of the proportion of ferric iron in the electron-microprobe analysis of amphiboles. The Canadian Mineralogist, 35, Velebil, D. (2012): Minerály pod nohama, v průmyslu a ve sbírkách. Academia. Praha. Zámarský, V. et al. (1990): Mineralogie a petrografie. Vysoká škola Báňská. Ostrava. Vávra, V. & Losos, Z. (2013): Multimediální studijní texty z mineralogie pro bakalářské studium. Online: dne

Úvod do praktické geologie I

Úvod do praktické geologie I Úvod do praktické geologie I Hlavní cíle a tematické okruhy Určování hlavních horninotvorných minerálů a nejběžnějších typů hornin Pochopení geologických procesů, kterými jednotlivé typy hornin vznikají

Více

Geologie-Minerály I.

Geologie-Minerály I. Geologie-Minerály I. Připravil: Ing. Jan Pecháček Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Fyzikální vlastnosti minerálů: a) barva

Více

Mikroskopie minerálů a hornin

Mikroskopie minerálů a hornin Mikroskopie minerálů a hornin Cesta ke správnému určení a pojmenování hornin Přednáší V. Vávra Cíle předmětu 1. bezpečně určovat hlavní horninotvorné minerály 2. orientovat se ve vedlejších a akcesorických

Více

Přednáška č. 8. Systematická mineralogie. Princip klasifikace silikátů na základě jejich struktur.

Přednáška č. 8. Systematická mineralogie. Princip klasifikace silikátů na základě jejich struktur. Přednáška č. 8 Systematická mineralogie. Princip klasifikace silikátů na základě jejich struktur. Systematický přehled nejdůležitějších minerálů z třídy silikátů. Přehled technického použití vybraných

Více

Výuková pomůcka pro cvičení ze geologie pro lesnické a zemědělské obory. Úvod do mineralogie

Výuková pomůcka pro cvičení ze geologie pro lesnické a zemědělské obory. Úvod do mineralogie Úvod do mineralogie Specializovaná věda zabývající se minerály (nerosty) se nazývá mineralogie. Patří mezi základní obory geologie. Geologie je doslovně věda o zemi (z řec. gé = země, logos = slovo) a

Více

Systematická mineralogie

Systematická mineralogie Systematická mineralogie Silikáty - základní klasifikace na základě struktur. Systematický přehled nejdůležitějších minerálů ze skupiny silikátů. Přehled technického použití vybraných minerálů a jejich

Více

Základy geologie pro geografy František Vacek

Základy geologie pro geografy František Vacek Základy geologie pro geografy František Vacek e-mail: fvacek@natur.cuni.cz; konzultační hodiny: Po 10:30-12:00 (P 25) Co je to geologie? věda o Zemi -- zabýváse se fyzikální, chemickou, biologickou a energetickou

Více

Geologie Horniny vyvřelé a přeměněné

Geologie Horniny vyvřelé a přeměněné Geologie Horniny vyvřelé a přeměněné Připravil: Ing. Jan Pecháček Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 c) BAZICKÉ: Melafyr -

Více

Použití: méně významná ruda mědi, šperkařství.

Použití: méně významná ruda mědi, šperkařství. Cu3(CO3)2(OH) Sloupcovité nebo tabulkovité krystaly, agregáty práškovité nebo kůrovité. Fyzikální vlastnosti: T = 3,5-4; ρ = 3,77 g.cm -3 Barva modrá až černě modrá, vryp modrý. Lesk na krystalech vyšší

Více

a) žula a gabro: zastoupení hlavních nerostů v horninách (pozorování pod lupou)

a) žula a gabro: zastoupení hlavních nerostů v horninách (pozorování pod lupou) Metodický list Biologie Významné horniny Pracovní list 1 1. Vyvřelé horniny: a) žula a gabro: zastoupení hlavních nerostů v horninách (pozorování pod lupou) přítomen +, nepřítomen hornina amfibol augit

Více

Hlavní činitelé přeměny hornin. 1. stupeň za teploty 200 C a tlaku 200 Mpa. 2.stupeň za teploty 400 C a tlaku 450 Mpa

Hlavní činitelé přeměny hornin. 1. stupeň za teploty 200 C a tlaku 200 Mpa. 2.stupeň za teploty 400 C a tlaku 450 Mpa Přeměna hornin Téměř všechna naše pohraniční pohoří jako Krkonoše, Šumava, Orlické hory jsou tvořena vyvřelými a hlavně přeměněnými horninami. Před několika desítkami let se dokonce žáci učili říkanku"žula,

Více

Geologie Horniny vyvřelé

Geologie Horniny vyvřelé Geologie Horniny vyvřelé Připravil: Ing. Jan Pecháček Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 strana 2 strana 3 HORNINY - jsou to

Více

MINERÁLY (NEROSTY) PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST

MINERÁLY (NEROSTY) PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST MINERÁLY (NEROSTY) PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VY_52_INOVACE_263 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘÍRODOPIS ROČNÍK: 9 CO JE MINERÁL

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Kolekce 20 hornin Kat. číslo 104.0085

Kolekce 20 hornin Kat. číslo 104.0085 Kolekce 20 hornin Kat. číslo 104.0085 Strana 1 z 14 SBÍRKA 20 SYSTEMATICKY SEŘAZENÝCH HORNIN PRO VYUČOVACÍ ÚČELY Celou pevnou zemskou kůru a části zemského pláště tvoří horniny, přičemž jen 20 až 30 km

Více

Přírodopis 9. Přehled minerálů KŘEMIČITANY

Přírodopis 9. Přehled minerálů KŘEMIČITANY Přírodopis 9 14. hodina Přehled minerálů KŘEMIČITANY Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí V. Křemičitany Křemičitany (silikáty) jsou sloučeniny oxidu křemičitého (SiO 2 ). Tyto minerály tvoří největší

Více

Testové otázky ke zkoušce z předmětu Mineralogie

Testové otázky ke zkoušce z předmětu Mineralogie Testové otázky ke zkoušce z předmětu Mineralogie 1) Krystal můžeme definovat jako: homogenní anizotropní diskontinuum. Co znamená slovo homogenní? 2) Krystal můžeme definovat jako: homogenní anizotropní

Více

Určování hlavních horninotvorných minerálů

Určování hlavních horninotvorných minerálů Určování hlavních horninotvorných minerálů Pro správné určení horniny je třeba v prvé řadě poznat texturu a strukturu horninového vzorku a poté rozeznat základní minerály, které horninu tvoří. Každá hornina

Více

Přírodopis 9. Fyzikální vlastnosti nerostů. Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí. 8. hodina

Přírodopis 9. Fyzikální vlastnosti nerostů. Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí. 8. hodina Přírodopis 9 8. hodina Fyzikální vlastnosti nerostů Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí Hustota (g/cm 3.) udává, kolikrát je objem nerostu těžší než stejný objem destilované vody. Velkou hustotu má

Více

Platforma pro spolupráci v oblasti formování krajiny

Platforma pro spolupráci v oblasti formování krajiny Platforma pro spolupráci v oblasti formování krajiny CZ.1.07/2.4.00/31.0032 Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. 1 Metamorfované horniny Pavlína Pancová

Více

Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější.

Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější. Nejjednodušší prvek. Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější. Vodík tvoří dvouatomové molekuly, je lehčí než

Více

Přednáška č. 7. Systematická mineralogie. Vybrané minerály z třídy: Oxidů, karbonátů, sulfátů a fosfátů

Přednáška č. 7. Systematická mineralogie. Vybrané minerály z třídy: Oxidů, karbonátů, sulfátů a fosfátů Přednáška č. 7 Systematická mineralogie. Vybrané minerály z třídy: Oxidů, karbonátů, sulfátů a fosfátů Třída oxidů Oxidy tvoří skupinu minerálů s relativně vysokou tvrdostí a hustotou a vyskytují se zpravidla

Více

Struktura a textura hornin. Cvičení 1GEPE + 1GEO1

Struktura a textura hornin. Cvičení 1GEPE + 1GEO1 Struktura a textura hornin Cvičení 1GEPE + 1GEO1 1 Nejdůležitějším vizuálním znakem všech typů hornin je jejich stavba. Stavba představuje součet vzájemných vztahů všech stavebních prvků (agregátů krystalů,

Více

Mineralogický systém skupina VIII - křemičitany

Mineralogický systém skupina VIII - křemičitany Mineralogický systém skupina VIII - křemičitany Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 16. 10. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s vybranými zástupci

Více

Vznik a vlastnosti minerálů

Vznik a vlastnosti minerálů Vznik a vlastnosti minerálů Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 10. 10. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s různými způsoby vzniku minerálů a s

Více

Mineralogie. 2. Vlastnosti minerálů. pro Univerzitu třetího věku VŠB-TUO, HGF. Ing. Jiří Mališ, Ph.D. jiri.malis@vsb.cz, tel. 4171, kanc.

Mineralogie. 2. Vlastnosti minerálů. pro Univerzitu třetího věku VŠB-TUO, HGF. Ing. Jiří Mališ, Ph.D. jiri.malis@vsb.cz, tel. 4171, kanc. Mineralogie pro Univerzitu třetího věku VŠB-TUO, HGF 2. Vlastnosti minerálů Ing. Jiří Mališ, Ph.D. jiri.malis@vsb.cz, tel. 4171, kanc. J441 Fyzikální vlastnosti minerálů Minerály jako fyzikální látky mají

Více

MINERÁLY. Environmentáln. lní geologie sylabus 2 Ladislav Strnad HORNINOTVORNÉ MINERÁLY

MINERÁLY. Environmentáln. lní geologie sylabus 2 Ladislav Strnad HORNINOTVORNÉ MINERÁLY MINERÁLY - HORNINOTVORNÉ - - MINERÁLY - Environmentáln lní geologie sylabus 2 Ladislav Strnad MINERÁL JE anorganická homogenní přírodnina, složená z prvků nebo jejich sloučenin o stálém chemickém složení,

Více

A. Výpočty z chemických vzorců B. Určení vzorce sloučeniny. Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 0,5 + 2 hodiny (teorie + řešení úloh)

A. Výpočty z chemických vzorců B. Určení vzorce sloučeniny. Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 0,5 + 2 hodiny (teorie + řešení úloh) III. Chemické vzorce 1 1.CHEMICKÉ VZORCE A. Výpočty z chemických vzorců B. Určení vzorce sloučeniny Klíčová slova této kapitoly: Chemický vzorec, hmotnostní zlomek w, hmotnostní procento p m, stechiometrické

Více

Přírodopis 9. Přehled minerálů UHLIČITANY, SÍRANY, FOSFOREČNANY. Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí. 15. hodina

Přírodopis 9. Přehled minerálů UHLIČITANY, SÍRANY, FOSFOREČNANY. Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí. 15. hodina Přírodopis 9 15. hodina Přehled minerálů UHLIČITANY, SÍRANY, FOSFOREČNANY Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí VI. Uhličitany Uhličitany jsou soli kyseliny uhličité. Mají výrazně nekovový vzhled. Nejdůležitější

Více

JEMNOZRNNÉ BETONY S ČÁSTEČNOU NÁHRADOU CEMENTU PŘÍRODNÍM ZEOLITEM

JEMNOZRNNÉ BETONY S ČÁSTEČNOU NÁHRADOU CEMENTU PŘÍRODNÍM ZEOLITEM JEMNOZRNNÉ BETONY S ČÁSTEČNOU NÁHRADOU CEMENTU PŘÍRODNÍM ZEOLITEM Pavla Rovnaníková, Martin Sedlmajer, Martin Vyšvařil Fakulta stavební VUT v Brně Seminář Vápno, cement, ekologie, Skalský Dvůr 12. 14.

Více

MECHANIKA HORNIN A ZEMIN

MECHANIKA HORNIN A ZEMIN MECHANIKA HORNIN A ZEMIN podklady k přednáškám doc. Ing. Kořínek Robert, CSc. Místnost: C 314 Telefon: 597 321 942 E-mail: robert.korinek@vsb.cz Internetové stránky: fast10.vsb.cz/korinek Katedra geotechniky

Více

PETROGRAFIE METAMORFITŮ

PETROGRAFIE METAMORFITŮ 1 PETROGRAFIE METAMORFITŮ doc. RNDr. Jiří Zimák, CSc. Katedra geologie PřF UP Olomouc, tř. Svobody 26, 77146 Olomouc, tel. 585634533, e-mail: zimak@prfnw.upol.cz (říjen 2005) OBSAH Úvod 1. Vznik metamorfitů

Více

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO Seznam výukových materiálů III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast: Předmět: Vytvořil: Anorganická chemie Chemie Mgr. Soňa Krampolová 01 - Vlastnosti přechodných prvků -

Více

Výpočet stechiometrického a sumárního vzorce

Výpočet stechiometrického a sumárního vzorce Výpočet stechiometrického a sumárního vzorce Stechiometrický (empirický) vzorec vyjadřuje základní složení sloučeniny udává, z kterých prvků se sloučenina skládá a v jakém poměru jsou atomy těchto prvků

Více

KONTROLNÍ TEST ŠKOLNÍHO KOLA (70 BODŮ)

KONTROLNÍ TEST ŠKOLNÍHO KOLA (70 BODŮ) KONTROLNÍ TEST ŠKOLNÍHO KOLA (70 BODŮ) Úloha 1 Ic), IIa), IIId), IVb) za každé správné přiřazení po 1 bodu; celkem Úloha 2 8 bodů 1. Sodík reaguje s vodou za vzniku hydroxidu sodného a dalšího produktu.

Více

CHEMICKÉ VÝPOČTY I. ČÁST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL.

CHEMICKÉ VÝPOČTY I. ČÁST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL. CHEMICKÉ VÝPOČTY I. ČÁST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL. Látkové množství Značka: n Jednotka: mol Definice: Jeden mol je množina, která má stejný počet prvků, jako je atomů ve 12 g nuklidu

Více

Fyzikální vlastnosti: štěpnost dle klence, tvrdost 3.5, hustota 3 g/cm 3. Je různě zbarven - bílý, šedý, naţloutlý, má skelný lesk.

Fyzikální vlastnosti: štěpnost dle klence, tvrdost 3.5, hustota 3 g/cm 3. Je různě zbarven - bílý, šedý, naţloutlý, má skelný lesk. 7.7. Karbonáty (uhličitany) Karbonáty patří mezi běţné minerály zemské kůry. Jejich vzorce odvodíme od kyseliny uhličité H 2 CO 3. Můţeme je rozdělit podle strukturních typů, nebo na bezvodé a vodnaté.

Více

2. Molekulová stavba pevných látek

2. Molekulová stavba pevných látek 2. Molekulová stavba pevných látek 2.1 Vznik tuhého tělesa krystalizace Při přeměně kapaliny v tuhou látku vzniknou nejprve krystalizační jádra, v nichž nastává tuhnutí kapaliny. Ochlazování kapaliny se

Více

Seminář z anorganické chemie

Seminář z anorganické chemie Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Přírodovědecká fakulta Studijní opora pro dvouoborové kombinované bakalářské studium Seminář z anorganické chemie Ing.Fišerová Cílem kurzu je seznámit

Více

Minerály jejich fyzikální a chemické vlastnosti. Horniny magmatické, sedimentární, metamorfované

Minerály jejich fyzikální a chemické vlastnosti. Horniny magmatické, sedimentární, metamorfované Horninotvorné minerály Magmatické horniny Hlavní témata dnešní přednášky Co jsou to minerály a horniny Minerály jejich fyzikální a chemické vlastnosti Systém minerálů Vznik minerálů Přehled hlavních horninotvorných

Více

VY_32_INOVACE_04.11 1/9 3.2.04.11 Vyvřelé, přeměněné horniny Vyvřelé magmatické horniny

VY_32_INOVACE_04.11 1/9 3.2.04.11 Vyvřelé, přeměněné horniny Vyvřelé magmatické horniny 1/9 3.2.04.11 Vyvřelé magmatické horniny cíl objasnit jejich vlastnosti, výskyt a vznik - vyjmenovat základní druhy - popsat jejich složení - znát základní zástupce magma utuhne pod povrchem hlubinné vyvřeliny

Více

EU peníze středním školám digitální učební materiál

EU peníze středním školám digitální učební materiál EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Tematická oblast, název DUMu: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

VLASTNOSTI KOVŮ. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 12. 10. 2012. Ročník: osmý

VLASTNOSTI KOVŮ. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 12. 10. 2012. Ročník: osmý Autor: Mgr. Stanislava Bubíková VLASTNOSTI KOVŮ Datum (období) tvorby: 12. 10. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Částicové složení látek a chemické prvky 1 Anotace: Žáci

Více

Fyzikální a chemické vlastnosti minerálů. Cvičení 1GEPE + 1GEO1

Fyzikální a chemické vlastnosti minerálů. Cvičení 1GEPE + 1GEO1 Fyzikální a chemické vlastnosti minerálů Cvičení 1GEPE + 1GEO1 1 Pro popis a charakteristiku minerálních druhů je třeba zná jejich základní fyzikální a chemické vlastnosti. Tyto vlastnosti slouží k přesné

Více

Minerály jako složka aerosolů v. Minerály jako složka aerosolů v oblastech nezatížených zvýšenou prašností

Minerály jako složka aerosolů v. Minerály jako složka aerosolů v oblastech nezatížených zvýšenou prašností Minerály v ovzduší Minerály v ovzduší Minerály jako složka aerosolů v oblastech nezatížených zvýšenou prašností Minerály jako složka aerosolů v oblastech zatížených zvýšenou prašností Minerály v pracovním

Více

Přednáška č. 9. Petrografie úvod, základní pojmy. Petrografie vyvřelé (magmatické) horniny

Přednáška č. 9. Petrografie úvod, základní pojmy. Petrografie vyvřelé (magmatické) horniny Přednáška č. 9 Petrografie úvod, základní pojmy Petrografie vyvřelé (magmatické) horniny Petrografie úvod, základní pojmy Petrografie jako samostatná věda existuje od začátku 2. poloviny 19. století. Zabývá

Více

Mineralogie 4. Přehled minerálů -oxidy

Mineralogie 4. Přehled minerálů -oxidy Mineralogie 4 Přehled minerálů -oxidy 4. Oxidy - sloučeniny různých prvků s kyslíkem - vodu buď neobsahují - bezvodé oxidy - nebo ji obsahují vázanou ve své struktuře - vodnaté oxidy (zpravidla jsou amorfní)

Více

Optická (světelná) Mikroskopie pro TM II

Optická (světelná) Mikroskopie pro TM II Optická (světelná) Mikroskopie pro TM II Jan.Machacek@vscht.cz Ústav skla a keramiky VŠCHT Praha +42-0- 22044-4151 1 Osnova přednášky Příprava vzorků Mikroskopické studium v polarizovaném světle ve výbrusu

Více

HÁDANKY S MINERÁLY. Obr. č. 1

HÁDANKY S MINERÁLY. Obr. č. 1 HÁDANKY S MINERÁLY 1. Jsem zářivě žlutý minerál. Mou velkou výhodou i nevýhodou je, že jsem velice měkký. Snadno se se mnou pracuje, jsem dokonale kujný. Získáš mě těžbou z hlubinných dolů nebo rýžováním

Více

VY_32_INOVACE_02_DIAMANT_27

VY_32_INOVACE_02_DIAMANT_27 VY_32_INOVACE_02_DIAMANT_27 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 9. tř. ZŠ základní Přírodopis

Více

Druhy magmatu. Alkalické ( Na, K, Ca, Al, SiO 2 )

Druhy magmatu. Alkalické ( Na, K, Ca, Al, SiO 2 ) Magmatické horniny Druhy magmatu Alkalické ( Na, K, Ca, Al, SiO 2 ) Alkaklicko vápenaté Podle obsahu SiO 2: kyselé ( > 65 %) neutrální (52-65 %) bazické (44-52 %) ultrabazické (< 44 %) Láva AA Klesá hustota

Více

Přednáška č. 6. Systematická mineralogie. Vybrané minerály z třídy: Sulfidů, halogenidů a karbonátů

Přednáška č. 6. Systematická mineralogie. Vybrané minerály z třídy: Sulfidů, halogenidů a karbonátů Přednáška č. 6 Systematická mineralogie. Vybrané minerály z třídy: Sulfidů, halogenidů a karbonátů Třída sulfidů Převážně rudní minerály, které jsou charakteristické svými fyzikálními vlastnostmi (vysokým

Více

1H 1s. 8O 1s 2s 2p - - - - - - H O H

1H 1s. 8O 1s 2s 2p - - - - - - H O H OXIDAČNÍ ČÍSLO 1H 1s 8O 1s 2s 2p 1H 1s - - - - + - - + - - + - - H O H +I -II +I H O H - - - - Elektronegativita: Oxidační číslo vodíku: H +I Oxidační číslo kyslíku: O -II Platí téměř ve všech sloučeninách.

Více

Alkalická reakce kameniva v betonu TP 137 MD

Alkalická reakce kameniva v betonu TP 137 MD Alkalická reakce kameniva v betonu TP 137 MD Ing. Daniel Dobiáš, Ph.D. Alkalická reakce Situace v ČR do roku 1998 Identifikace alkalické reakce TP 137 stručný přehled Revize TP 137 Alkalická reakce Alkalicko-křemičitá

Více

Chelatometrie. Stanovení tvrdosti vody

Chelatometrie. Stanovení tvrdosti vody Chelatometrie Stanovení tvrdosti vody CHELATOMETRIE Cheláty (vnitřně komplexní sloučeniny; řecky chelé = klepeto) jsou komplexní sloučeniny, kde centrální ion je členem jednoho nebo více vznikajících kruhů.

Více

Geopark I. Úvodní tabule

Geopark I. Úvodní tabule Geopark I. Úvodní tabule 1) Vypište a najděte na mapě některá místa, odkud pocházejí horniny v Geoparku. 2) Jakými horninami je převážně tvořena tzv. Dlouhá mez? Zaškrtni: žula, pískovce, serpentinit,

Více

Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborná škola EKONOM, o. p. s. Litoměřice, Palackého 730/1

Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborná škola EKONOM, o. p. s. Litoměřice, Palackého 730/1 DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-2-20 Téma: Test obecná chemie Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Test obecná chemie Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý Mgr. Josef Kormaník TEST Otázka 1 OsO 4 je

Více

Malý atlas minerálů. jméno minerálu chemické složení zařazení v systému minerálů. achát

Malý atlas minerálů. jméno minerálu chemické složení zařazení v systému minerálů. achát Malý atlas minerálů. achát Acháty vznikají v dutinách vyvřelých hornin. Jsou tvořené soustřednými vrstvičkami různě zbarvených odrůd křemene a chalcedonu, které vyplňují dutinu achátová pecka. Nauč se

Více

Některé aspekty stanovení početní koncentrace vláken, morfologie a složení vláken metodami PCM, SEM + EDS

Některé aspekty stanovení početní koncentrace vláken, morfologie a složení vláken metodami PCM, SEM + EDS Některé aspekty stanovení početní koncentrace vláken, morfologie a složení vláken metodami PCM, SEM + EDS Vladimír Mička, Eduard Ježo, Karel Lach, Jaroslava Henková, Mirka Indruchová Struktura příspěvku:

Více

Přednáška V. Petrologie. klíčová slova: magma, horniny vyvřelé, sedimentární, metamorfované, systém hornin.

Přednáška V. Petrologie. klíčová slova: magma, horniny vyvřelé, sedimentární, metamorfované, systém hornin. Přednáška V. Petrologie klíčová slova: magma, horniny vyvřelé, sedimentární, metamorfované, systém hornin. 1 Petrologie je obor geologických věd, který se zabývá studiem hornin. Zabývá se vznikem hornin,

Více

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Výjimky z pravidelné elektronové konfigurace atomů, aneb snaha o dosažení stability. Stabilita vzácných plynů Vzácné plyny mají velmi stabilní

Více

MINERÁLY II Minerály II

MINERÁLY II Minerály II MINERÁLY II Součástí projektu Geovědy vedle workshopů, odborných exkurzí a tvorby výukových materiálů je i materiální vybavení škol, které se do tohoto projektu přihlásily. Situace ve výbavě školních kabinetů

Více

Učební osnovy Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemický kroužek ročník 6.-9.

Učební osnovy Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemický kroužek ročník 6.-9. Učební osnovy Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemický kroužek ročník 6.-9. Školní rok 0/03, 03/04 Kapitola Téma (Učivo) Znalosti a dovednosti (výstup) Počet hodin pro kapitolu Úvod

Více

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Chemický vzorec je zápis chemické látky. Izolovaný atom se zapíše značkou prvku. Fe atom železa Molekula je svazek atomů. Počet atomů v molekule

Více

Anorganické sloučeniny opakování Smart Board

Anorganické sloučeniny opakování Smart Board Anorganické sloučeniny opakování Smart Board VY_52_INOVACE_210 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8.,9. Projekt EU peníze školám Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Přípravný kurz k přijímacím zkouškám. Obecná a anorganická chemie. RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně

Přípravný kurz k přijímacím zkouškám. Obecná a anorganická chemie. RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně Přípravný kurz k přijímacím zkouškám Obecná a anorganická chemie RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně část II. - 9. 3. 2013 Chemické rovnice Jak by bylo možné

Více

VY_32_INOVACE_06_GALENIT_27

VY_32_INOVACE_06_GALENIT_27 VY_32_INOVACE_06_GALENIT_27 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400

Více

Nanokompozity na bázi polymer/jíl

Nanokompozity na bázi polymer/jíl Nanokompozity na bázi polymer/jíl Nanokompozity Nanokompozity se skládají ze dvou hlavních složek polymerní matrice a nanoplniva. Nanoplniva můžeme rozdělit na organická a anorganická, podle výskytu na

Více

Chemie - 1. ročník. očekávané výstupy ŠVP. Žák:

Chemie - 1. ročník. očekávané výstupy ŠVP. Žák: očekávané výstupy RVP témata / učivo Chemie - 1. ročník Žák: očekávané výstupy ŠVP přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata 1.1., 1.2., 1.3., 7.3. 1. Chemie a její význam charakteristika

Více

Vnitřní geologické děje

Vnitřní geologické děje Vznik a vývoj Země 1. Jak se nazývá naše galaxie a kdy pravděpodobně vznikla? 2. Jak a kdy vznikla naše Země? 3. Jak se následně vyvíjela Země? 4. Vyjmenuj planety v pořadí od slunce. 5. Popiš základní

Více

PŘÍNOS METALOGRAFIE PŘI ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ NÁSTROJOVÝCH OCELÍ. Antonín Kříž

PŘÍNOS METALOGRAFIE PŘI ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ NÁSTROJOVÝCH OCELÍ. Antonín Kříž PŘÍNOS METALOGRAFIE PŘI ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ NÁSTROJOVÝCH OCELÍ Antonín Kříž Tento příspěvek vznikl na základě spolupráce s firmou Hofmeister s.r.o., řešením projektu FI-IM4/226. Místo,

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Chemie 1 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu témat

Více

Úvod Vlastnosti materiálů a pojmy, které byste měli znát

Úvod Vlastnosti materiálů a pojmy, které byste měli znát Úvod Vlastnosti materiálů a pojmy, které byste měli znát Co je to materiál? Definice hmota, která splňuje svými vlastnostmi nároky na spolehlivou funkci a požadovanou životnost. Jaké znáte příklady? Ve

Více

Anorganická chemie. Látkou, materiálem (substancí) se rozumí každá podoba hmoty, která zaujímá prostor a má hmotnost. Ohraničená část látky je těleso.

Anorganická chemie. Látkou, materiálem (substancí) se rozumí každá podoba hmoty, která zaujímá prostor a má hmotnost. Ohraničená část látky je těleso. CHEMIE_ANORGANICKÁ CHEMIE_CHEMIE 13.5.2013 9:06 Stránka 11 1.1 Základní pojmy Anorganická chemie Látka a těleso Látkou, materiálem (substancí) se rozumí každá podoba hmoty, která zaujímá prostor a má hmotnost.

Více

VY_32_INOVACE_04.03 1/12 3.2.04.3 Krystalová struktura a vlastnosti minerálů Krystalová soustava

VY_32_INOVACE_04.03 1/12 3.2.04.3 Krystalová struktura a vlastnosti minerálů Krystalová soustava 1/12 3.2.04.3 Krystalová soustava cíl rozeznávat krystalové soustavy - odvodit vlastnosti krystalových soustav - zařadit základní minerály do krystalických soustav - minerály jsou pevné látky (kromě tekuté

Více

Horniny a minerály II. část. Přehled nejdůležitějších minerálů

Horniny a minerály II. část. Přehled nejdůležitějších minerálů Horniny a minerály II. část Přehled nejdůležitějších minerálů Minerály rozlišujeme podle mnoha kritérií, ale pro přehled je vytvořeno 9. skupin, které vystihují, do jaké chemické skupiny patří (a to určuje

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Chemie 2 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu témat

Více

- krystalické nebo sklovité horniny vzniklé ochlazením chladnutím, tuhnutím a krystalizací silikátové taveniny - magmatu

- krystalické nebo sklovité horniny vzniklé ochlazením chladnutím, tuhnutím a krystalizací silikátové taveniny - magmatu Úvod do petrografie, základní textury a struktury hornin Petrografie obor geologie zabývající se popisem a systematickou klasifikací hornin, zejména pomocí mikroskopického studia Stavba hornin Pod pojem

Více

Matematické modelování dopravního proudu

Matematické modelování dopravního proudu Matematické modelování dopravního proudu Ondřej Lanč, Alena Girglová, Kateřina Papežová, Lucie Obšilová Gymnázium Otokara Březiny a SOŠ Telč lancondrej@centrum.cz Abstrakt: Cílem projektu bylo seznámení

Více

Klasifikace struktur

Klasifikace struktur Klasifikace struktur typ vazby iontové, kovové, kovalentní, molekulové homodesmické x heterodesmické stechiometrie prvky, binární: X, X, m X n, ternární: m B k X n,... Title page symetrie prostorové grupy

Více

STAVBA ZEMĚ. Země se skládá z několika základních vrstev/částí. Mezi ně patří: 1. ZEMSKÁ KŮRA 2. ZEMSKÝ PLÁŠŤ 3. ZEMSKÉ JÁDRO. Průřez planetou Země:

STAVBA ZEMĚ. Země se skládá z několika základních vrstev/částí. Mezi ně patří: 1. ZEMSKÁ KŮRA 2. ZEMSKÝ PLÁŠŤ 3. ZEMSKÉ JÁDRO. Průřez planetou Země: STAVBA ZEMĚ Země se skládá z několika základních vrstev/částí. Mezi ně patří: 1. ZEMSKÁ KŮRA 2. ZEMSKÝ PLÁŠŤ 3. ZEMSKÉ JÁDRO Průřez planetou Země: Obr. č. 1 1 ZEMSKÁ KŮRA Zemská kůra tvoří svrchní obal

Více

Skupenské stavy látek. Mezimolekulární síly

Skupenské stavy látek. Mezimolekulární síly Skupenské stavy látek Mezimolekulární síly 1 Interakce iont-dipól Např. hydratační (solvatační) interakce mezi Na + (iont) a molekulou vody (dipól). Jde o nejsilnější mezimolekulární (nevazebnou) interakci.

Více

Environmentální výchova

Environmentální výchova www.projektsako.cz Environmentální výchova Pracovní list č. 5 žákovská verze Téma: Salinita vod Ověření vodivosti léčivých minerálních vod Lektor: Projekt: Reg. číslo: Mgr. Stanislava Typovská Student

Více

ROZDĚLENÍ CHEMICKÝCH PRVKŮ NA KOVY, POLOKOVY A NEKOVY

ROZDĚLENÍ CHEMICKÝCH PRVKŮ NA KOVY, POLOKOVY A NEKOVY DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0763 Název školy SOUpotravinářské, Jílové u Prahy, Šenflukova 220 Název materiálu INOVACE_32_ZPV-CH 1/04/02/13 Autor Obor; předmět, ročník Tematická

Více

Plán péče o přírodní památku. Zadní Hutisko. (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024

Plán péče o přírodní památku. Zadní Hutisko. (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024 Plán péče o přírodní památku Zadní Hutisko (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 947 kategorie ochrany:

Více

GEOLOGIE. Stavbou Země, jejím sloţením, tvarem se zabývají geologické vědy:

GEOLOGIE. Stavbou Země, jejím sloţením, tvarem se zabývají geologické vědy: GEOLOGIE NAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Naše Země je součástí vesmíru. Ten vznikl tzv. teorii velkého třesku před 10-15mld. Let. Vesmír je tvořen z galaxii hvězdné soustavy (mají tvar disku a tvoří je miliardy hvězd).

Více

č.. 6: Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

č.. 6: Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Pedologické praktikum - téma č.. 6: Práce v pedologické laboratoři - půdní fyzika Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Půdní

Více

Značí se A r Určí se z periodické tabulky. Jednotkou je 1/12 hmotnosti atomu uhlíku. A r (H) = 1 A r (O) = 16

Značí se A r Určí se z periodické tabulky. Jednotkou je 1/12 hmotnosti atomu uhlíku. A r (H) = 1 A r (O) = 16 CHEMICKÉ VÝPOČTY Značí se A r Určí se z periodické tabulky. Jednotkou je 1/12 hmotnosti atomu uhlíku. A r (H) = 1 A r (O) = 16 12 6 C Značí se M r Vypočítá se jako součet relativních atomových hmotností

Více

Zkouška rázem v ohybu. Autor cvičení: prof. RNDr. B. Vlach, CSc; Ing. Petr Langer. Jméno: St. skupina: Datum cvičení:

Zkouška rázem v ohybu. Autor cvičení: prof. RNDr. B. Vlach, CSc; Ing. Petr Langer. Jméno: St. skupina: Datum cvičení: BUM - 6 Zkouška rázem v ohybu Autor cvičení: prof. RNDr. B. Vlach, CSc; Ing. Petr Langer Jméno: St. skupina: Datum cvičení: Úvodní přednáška: 1) Vysvětlete pojem houževnatost. 2) Popište princip zkoušky

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA a MATE SKÁ ŠKOLA STRUP ICE, okres Chomutov

ZÁKLADNÍ ŠKOLA a MATE SKÁ ŠKOLA STRUP ICE, okres Chomutov ZÁKLADNÍ ŠKOLA a MATE SKÁ ŠKOLA STRUP ICE, okres Chomutov Autor výukového Materiálu Datum (období) vytvo ení materiálu Ro ník, pro který je materiál ur en Vzd lávací obor tématický okruh Název materiálu,

Více

Možnosti rozvoje stavebnictví ve vazbě na zásoby stavebních surovin v ČR

Možnosti rozvoje stavebnictví ve vazbě na zásoby stavebních surovin v ČR Možnosti rozvoje stavebnictví ve vazbě na zásoby stavebních surovin v ČR Jaromír Starý, Josef Godany Želešice 2012: stavební kámen - hornblendit 1 Základní informace o stavebních surovinách v ČR Termín

Více

ELEKTROLÝZA. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 13. 3. 2012. Ročník: osmý

ELEKTROLÝZA. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 13. 3. 2012. Ročník: osmý Autor: Mgr. Stanislava Bubíková ELEKTROLÝZA Datum (období) tvorby: 13. 3. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Chemické reakce 1 Anotace: Žáci se seznámí s elektrolýzou. V rámci

Více

DUSÍK NITROGENIUM 14,0067 3,1. Doplňte:

DUSÍK NITROGENIUM 14,0067 3,1. Doplňte: Doplňte: Protonové číslo: Relativní atomová hmotnost: Elektronegativita: Značka prvku: Latinský název prvku: Český název prvku: Nukleonové číslo: Prvek je chemická látka tvořena z atomů o stejném... čísle.

Více

Variská metamorfóza velmi nízkého stupně bazaltových a ryolitových žil v brněnském masivu

Variská metamorfóza velmi nízkého stupně bazaltových a ryolitových žil v brněnském masivu 22 Zprávy o geologických výzkumech v roce 2009 Česká geologická služba, Praha, 2010 ISSN 0514-8057 Variská metamorfóza velmi nízkého stupně bazaltových a ryolitových žil v brněnském masivu Variscan very

Více

Přírodopis 9. Přehled minerálů PRVKY

Přírodopis 9. Přehled minerálů PRVKY Přírodopis 9 10. hodina Přehled minerálů PRVKY Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí I. Prvky V přírodě existuje přes 20 minerálů tvořených samostatnými prvky. Dělí se na kovy: měď (Cu), stříbro (Ag),

Více

Potok Besének které kovy jsou v minerálech říčního písku?

Potok Besének které kovy jsou v minerálech říčního písku? Potok Besének které kovy jsou v minerálech říčního písku? Karel Stránský, Drahomíra Janová, Lubomír Stránský Úvod Květnice hora, Besének voda dražší než celá Morava, tak zní dnes již prastaré motto, které

Více

Název: Exotermní reakce

Název: Exotermní reakce Název: Exotermní reakce Autor: Mgr. Jiří Vozka, Ph.D. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: chemie, fyzika Ročník: 3. Tématický celek: Kovy či redoxní

Více