ZKOUŠKY ODOLNOSTI VOJENSKÉ TECHNIKY VŮČI VLIVŮM PROSTŘEDÍ

Transkript

1 ČESKÝ OBRANNÝ STANDARD ZKOUŠKY ODOLNOSTI VOJENSKÉ TECHNIKY VŮČI VLIVŮM PROSTŘEDÍ Praha

2 (VOLNÁ STRANA) 2

3 ČESKÝ OBRANNÝ STANDARD VLIV OKOLNÍHO PROSTŘEDÍ NA VOJENSKOU TECHNIKU Základem pro tvorbu tohoto standardu byl následující originál dokumentu: AECTP-200, Ed 2 ENVIRONMENTAL CONDITIONS Vliv okolního prostředí na vojenskou techniku Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti Praha

4 Obsah 1 Předmět standardu Nahrazení předchozích standardů (norem) Souvisící citované dokumenty Zpracovatel ČOS Seznam zkratek Seznam kapitol Vliv okolního prostředí na vojenskou techniku PŘEDMĚT STANDARDU ČOS , zavádí publikaci AECTP-200, 2. vydání Vliv okolního prostředí na vojenskou techniku (Environmental conditions) do prostředí ČR. AECTP-200 je v NATO zavedena spolu s dalšími publikacemi (viz kapitola 3) pomocí STANAG 4370, 2. vydání Zkoušky vlivu prostředí (Environmental testing). Standard stanovuje vlivy různých podmínek prostředí působících na vojenskou techniku. Cílem standardu je zajistit, aby nově zaváděná vojenská technika splňovala základní požadavky na odolnost vůči vlivům okolního prostředí. 2 NAHRAZENÍ PŘEDCHOZÍCH STANDARDŮ (NOREM) Tento standard nenahrazuje žádný předchozí standard (normu). 3 SOUVISÍCÍ CITOVANÉ DOKUMENTY AECTP-100, Edice 2 AECTP-300, Edice 2 AECTP-400, Edice 2 AECTP-500, Edice 1 Environmental guidelines for defence materiel Směrnice ke vlivu prostředí na vojenský materiál Climatic environmental tests Zkoušky vlivu klimatického prostředí (V ČR zavedena ČOS ) Mechanical environmental tests Zkoušky vlivu mechanického prostředí (V ČR zavedena ČOS ) Electrical / electromagnetic environmental tests Zkoušky vlivu elektrického a elektromagnetického prostředí (V ČR zavedena v ČOS ) 4 ZPRACOVATEL ČOS VOP-026 Šternberk, s.p., divize VTÚPV Vyškov, Ing. František Dostál 4

5 5 SEZNAM ZKRATEK AECP AECTP AFV APC AQT APD ASD BVP ERS ERU FDS FFT FRS MKI ft g g rms IGE ISO Kn kns kph LCEP MACE ALLIED ENVIRONMENTAL CONDITIONS PUBLICATION Spojenecká publikace o podmínkách vnějšího prostředí ALLIED ENVIRONMENTAL CONDITIONS TESTING PUBLICATION Spojenecká publikace o podmínkách vnějšího prostředí a jejich zkoušení ARMOURED FIGHTING VEHICLE Obrněné bojové vozidlo ARMOURED PERSONNEL CARRIER Obrněný transportér RECORD DURATION Délka záznamu AMPLITUDE PROBABILITY DENSITY Pravděpodobnostní hustota amplitud ACCELERATION SPECTRAL DENSITY Spektrální hustota zrychlení Bojové vozidlo pěchoty EMERGENCY RELOCATION SITE Nouzové přemístění EJECTION RELEASE UNIT Vystřelovací nábojnice FATIGUE DAMAGE SPECTRA Spektrum únavového poškození FAST FOURIER TRANSFORMATION Rychlá Fourierova transformace Typ vojenského letounu Harrier Stopa: 1 ft = 0,3048 m Tíhové zrychlení Efektivní hodnota tíhového zrychlení IN-GROUND-EFFECTS Při působení přízemního účinku International Organization for Standardization Mezinárodní organizace pro standardizaci (knot) mezinárodní uzel (knots) uzly (kilometer per hour) km/h LIFE CYCLE ENVIRONMENTAL PROFILE Profil prostředí v průběhu životnosti MULTINATIONAL AIRLIFT COORDINATION ELEMENT Mnohonárodní prvek pro koordinaci vzdušné přepravy 5

6 MIL-STD MRS MTBS NATO NES 1004 PCL PEC pk PSD rms S&L S/N SHM SRS STANAG TAWS TOW TV VERTREP Vne Vno VSTOL US MILITARY STANDARD Vojenský standard USA MAXIMUM RESPONSE SPECTRA Maximální spektrum odezvy MANUFACTURE TO TARGET AND DISPOSAL SEQUENCE Sled od výroby po použití a likvidaci North Atlantic Treaty Organization Organizace Severoatlantické smlouvy technická norma Velké Británie POWER CONTROL LEVER Páka pro řízení výkonu PACKAGED ELECTRONIC CIRCUIT Hermetický zapouzdřený elektronický obvod PEAK Špičková (vrcholová) hodnota POWER SPECTRAL DENSITY Spektrální výkonová hustota ROOT MEAN SQUARE Efektivní hodnota (měřené veličiny) STRAIGHT AND LEVEL FLIGH Přímý a vodorovný let Sklon únavové křivky SIMPLE HARMONIC MOTION Jednoduché harmonické pohyby Spektrum rázové odezvy NATO STANDARDIZATION AGREEMENT Standardizační dohoda NATO TARGET ACTIVATED WEAPON SYSTEMS Zbraňové systémy aktivované cílem TUBE-LAUNCHED OPTICALLY-TRACKED WIRE-GUIDED MISSILE Odpalovací systém PTŘS Televizní VERTICAL REPLENISHMENT Vertikální doplňování VIBRATION EXTERNAL Vibrace externě neseného materiálu NORMAL OPERATING SPEED Provozní rychlost VERY SHORT TAKE-OFF AND LANDING Velmi krátký vzlet a přistání 6

7 6 SEZNAM KAPITOL KAPITOLA NÁZEV STRANA 230 ÚVOD KLIMATICKÉ PODMÍNKY PŘEPRAVA MANIPULACE A SKLADOVÁNÍ UMÍSTĚNÍ V LETADLE UMÍSTĚNÍ NA LODÍCH LETECKÉ A POZEMNÍ ZBRANĚ PODMÍNKY MECHANICKÉHO PROSTŘEDÍ PŘEPRAVA /1 SILNIČNÍ PŘEPRAVA NA PŘEDSUNUTOU ZÁKLADNU /2 ŽELEZNIČNÍ PŘEPRAVA NA PŘEDSUNUTOU ZÁKLADNU /3 VZDUŠNÁ PŘEPRAVA NA PŘEDSUNUTOU ZÁKLADNU NESENÁ A PŘENOSNÁ TECHNIKA INSTALACE NA VOZIDLECH /1 INSTALACE NA PÁSOVÝCH VOZIDLECH /2 INSTALACE NA KOLOVÝCH VOZIDLECH INSTALACE NA LETADLECH /1 INSTALACE NA PROUDOVÝCH LETOUNECH /2 EXTERNÍ PŘEPRAVA NA PROUDOVÉM LETOUNU /3 INSTALACE NA VRTULOVÝCH LETOUNECH /1 INSTALACE NA VRTULNÍCÍCH INSTALACE NA LODÍCH /1 INSTALACE NA HLADINOVÝCH LODÍCH /2 INSTALACE NA PONORKÁCH MUNICE /1 LETECKÉ A POZEMNÍ ZBRANĚ /2 PODVODNÍ ZBRANĚ /1 POSTUP PRO HODNOCENÍ ZKUŠEBNÍCH METOD A ÚROVNÍ NÁROČNOSTI PRO MECHANICKÉ PROSTŘEDÍ 281 7

8 7 VLIV OKOLNÍHO PROSTŘEDÍ NA VOJENSKOU TECHNIKU Publikace AECTP-200, která je základem tohoto ČOS je jedním z pěti dokumentů, na které odkazuje STANAG Poskytuje charakteristické znaky a údaje o podmínkách prostředí pro operační činnost a scénáře, které ovlivňují konstrukci vojenského techniky. I když není reálné poskytnout údaje zahrnující všechny situace, je AECTP-200 považován za dokument, který popisuje nejdůležitější vlivy okolního prostředí. AECTP-200 má být používán spolu se zbývajícími čtyřmi dokumenty AECTP, na které odkazuje STANAG Těmito dokumenty jsou: AECTP-100 "Směrnice ke vlivu prostředí na vojenský materiál", AECTP-300 "Zkoušky vlivu klimatického prostředí", AECTP-400 "Zkoušky vlivu mechanického prostředí" a AECTP-500 "Zkoušky vlivu elektrického a elektromagnetického prostředí". Důležitým úkolem AECTP-200 z hlediska uživatele je ověřit, zda v rámci specifických vlivů prostředí byly správně zohledněny rozhodující vlivy okolního prostředí. Vlivy okolního prostředí a údaje uvedené v AECTP-200 mohou usnadnit zpracování souhrnného a finančně efektivního plánu zkoušek pro konkrétní prostředí a mohou pomoci při vyhodnocení provedených zkoušek. To platí zejména tehdy, pokud se AECTP-200 použije spolu s ostatními AECTP. Pokud je to možné, doporučuje se pro stanovení náročnosti zkoušek použít naměřené hodnoty. AECTP-200 poskytuje pro mnohé podmínky okolního prostředí informace pro odvození úrovně náročnosti zkoušek od naměřených hodnot. AECTP-200 nezahrnuje neobvyklá prostředí, jako jsou prostředí, která vznikají při extrémních podmínkách, haváriích a podmínkách vytvořených činností protivníka. 8

9 KAPITOLA 230 ÚVOD OBSAH 1 Cíl Rozsah POUŽITÍ..10 9

10 KAPITOLA 230 ÚVOD 1 CÍL Cílem AECTP-200 je poskytnout charakteristické znaky a údaje o klimatických, mechanických, elektrických a elektromagnetických prostředích. Dále poskytuje tento standard návod k jejich využití. 2 ROZSAH AECTP-200 popisuje konkrétní podmínky pro konkrétní prostředí a poskytuje údaje, které byly sestaveny z určených zdrojů v zemích NATO. Kde je to možné, jsou popsány také případné škodlivé účinky těchto podmínek na vojenskou techniku. Dále poskytuje informace o výběru vhodných zkušebních metod. Pro působení mechanických vlivů je uveden i návod k určení nouzové úrovně náročnosti zkoušek a jejich vyhodnocení v konkrétním prostředí ze skutečných naměřených hodnot. 3 POUŽITÍ Pokud je to možné, mají se charakteristické znaky a údaje obsažené v AECTP-200 použít pro přípravu národních dokumentů stanovujících požadavky na vojenskou techniku, která je určena pro jednotky NATO. AECTP-200 se má použít spolu s naměřenými hodnotami ke stanovení vhodných podmínek pro konkrétní vojenskou techniku a také musí být použit jako základ pro stanovení prostředí z hlediska zkoušení a konstrukce vojenské techniky. 10

11 KAPITOLA 231 KLIMATICKÉ PODMÍNKY VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ OBSAH 1 VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ Cíl Rozsah POUŽITÍ DRUHY A ZDROJE VYVOLANÝCH KLIMATICKÝCH PROSTŘEDÍ Teplota Vliv slunečního záření a objektem vyzářeného toku teploty Teploty v plně klimatizovaném prostředí Teploty v částečně klimatizovaném a neklimatizovaném prostředí Teplotní šok Vlhkost Vlivy teploty na vlhkost Vlhkost v plně klimatizovaném prostředí Vlhkost v částečně klimatizovaném a neklimatizovaném prostředí Zvyšování vlhkosti Tlak vzduchu Výška Přetlakové prostory Rychlosti změn tlaku vzduchu Hydrostatický tlak Námraza Nízká teplota a rosný bod Manévrování lodí Styk letadla se studenými kapkami vody Hromadění vlhkosti Blízkost chladicích jednotek Prach a písek Vlhnutí Atmosférické srážky a odkapávání vysrážené vlhkosti Vodní tříšť a postříkání Ponoření Eroze v důsledku dynamického působení 19 11

12 KAPITOLA 231 KLIMATICKÉ PODMÍNKY VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ 1 VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ 1.1 Cíl a. Cílem této kapitoly AECTP-200 je uvést charakteristiku a vzorek údajů k vyvolaným klimatickým podmínkám, které ovlivňují konstrukci techniky. Uváděné konkrétní klimatické podmínky znamenají v tomto dokumentu podmínky okolního prostředí. Ty vyplývají ze změn přirozených klimatických podmínek, které jsou způsobeny konstrukcí v níž nebo na níž je technika používaná. Za klimatické podmínky se považují podmínky okolního prostředí, které vyplývají z modifikace a skladby přirozených klimatických podmínek, ve kterých nebo za jakých se technika používá. b. Tato kapitola se obecně zabývá typy klimatických podmínek a jejich vlivy na techniku. Další kapitoly pak pojednávají o konkrétních klimatických podmínkách pro konkrétní typy techniky. 1.2 Rozsah a. Tato kapitola doplňuje, rozvádí a rozšiřuje informace obsažené ve STANAG 2895 tím, že popisuje případné škodlivé účinky, které mohou být vyvolány klimatickými podmínkami působícími na techniku a poskytuje návod pro výběr vhodných zkušebních metod. b. Jednotlivé části kapitoly jsou seřazeny podle tříd materiálových položek. Zaměřují se na postupy nebo procesy, které ovlivňují prostředí působící na techniku a dále na základní nebo jiné materiálové položky, které techniku obklopují. Tyto informace nejsou považovány za vyčerpávající a pokud jsou použity spolu s AECTP-100 a AECTP-300 (a jinými zdroji odpovídajících informací), poskytující informace o klimatických podmínkách působících na vojenskou techniku. Takové informace usnadní výběr, vytvoření a provedení souhrnného a finančně efektivního plánu zkoušek ve vyvolaných klimatických podmínkách (pro typovou zkoušku nebo způsobilost). c. Tato kapitola se nezabývá prostředími, která vznikají v důsledku havárií, prostředími vyvolanými činností protivníka nebo vlivem účinků jaderných zbraní. 2 POUŽITÍ Informace obsažené v kapitole 2 jsou určeny pro použití v následujících aplikacích: a. Umožní zákazníkům nebo případným zákazníkům klást odborné dotazy, aby si ověřili, zda dodavateli nebo případnými dodavateli jsou a nebo budou zohledněny rozhodující charakteristické znaky a problémy prostředí. b. Mají pomoci konstruktérům sestavit požadavky pro konkrétní druhy prostředí (nebo stanovit typ prostředí působícího během doby života vojenské techniky) tak, že určí všechna hlavní prostředí a vyjmenují rozhodující specifikace těchto prostředí, které mohou ovlivnit technické parametry vojenské techniky. 12

13 c. Mají pomoci konstruktérům připravit technické údaje pro návrh prostředí tak, že poskytnou dokonalejší údaje typické pro konkrétní prostředí a tyto údaje jim pomohou navrhnout vhodnější konstrukční řešení vojenské techniky. d. Mají pomoci konstruktérům určit možné zdroje poruch, které mohou vyvolat určitá prostředí. Těmto zdrojům poruch se bude věnovat zvýšená pozornost při výrobě a při zkoušení. e. Mají pomoci zkušebním technikům připravit plán zkoušek tak, že se určí vhodné zkušební metody s ohledem na vlivy klimatických podmínek. Pokud je to vhodné, doporučuje se použít zkušební metody uvedené v AECTP-300. f. Mají pomoci zkušebním technikům sestavit kvalitní zkušební metody. Tato problematika je v jednotlivých kapitolách široce projednávána. Naměřené hodnoty jsou přednostně využity pro vytvoření zkušebních úrovní pro zkoušky způsobilosti. 3 DRUHY A ZDROJE VYVOLANÝCH KLIMATICKÝCH PROSTŘEDÍ V závislosti na konstrukci nebo umístění zařízení na nosném prostředku může být vojenská technika a její součásti vystaveny značnému rozsahu navozených klimatických podmínek, které překračují vnější okolní úrovně. Klimatické vlivy jako je teplota okolí, vlhkost, tlak vzduchu atd. (jednotlivě nebo v kombinacích), které působí na techniku, mohou snižovat její výkonnost a spolehlivost. Pokud je technika vystavena těmto klimatickým vlivům prostředí, musí jim odolat nebo musí být schopna pokračovat v provozu. Proto musí být navržena tak, aby byla schopna provozu až do přijatelných úrovní následného nebezpečí. 3.1 Teplota Hlavní faktory, které přispívají ke zvýšení nebo snížení teploty jsou: sluneční záření, teplo vznikající činností techniky nacházející se v bezprostřední blízkosti, činností klimatizace nebo zařízení pro úpravu vzduchu a teplotní šok Vliv slunečního záření a objektem vyzářeného toku teploty a. Technika nebo její jednotlivé komponenty mohou být vystaveny značnému rozsahu přímo nebo nepřímo působících teplot (v závislosti na použitém typu prostředku a způsobu umístění). Ty většinou překračují hodnoty teploty okolí během přepravy, skladování, manipulace a provozu. Sluneční záření má přímý účinek na oteplení vnějších povrchů techniky. Přístřešky a stěny přístřešků nebo krytů techniky vystavené přímému slunečnímu záření mohou zvýšit teplotu vnějších povrchů, obytných nebo provozních místností. Tato teplota je mnohem vyšší než teplota venkovního prostředí. Teplotu v uzavřených prostorech lze snížit ventilátory nebo klimatizací. Naopak teplotu lze zvýšit teplem vznikajícím při provozu zařízení. b. Teploty, které působí na techniku uvnitř konstrukcí prostředků sloužících pro přepravu techniky nebo tvořící jejich nosnou konstrukci (dále jen prostředek) mohou být vyšší než okolní teplota. Je tomu tak hlavně z důvodu nepřímých účinků slunečního záření na oteplení konstrukce prostředků nebo z důvodu přenosu tepla z energetických zdrojů prostředků. Teplota zařízení instalovaného v lištách a přístrojových panelech bude ovlivňována teplem vzniklým vlastní činností, teplem přenášeným ze sousedních elektronických jednotek a elektrických silových zdrojů. 13

14 c. Pokud se technika používá v chladných oblastech potom zařízení, které nevydává teplo, a které je instalováno v uzavřených prostorech, nebo které je uloženo pod krytem na vnějších částech prostředku, může být vystaveno teplotám nižším, než je teplota okolí. Je to způsobeno tím, že vnější povrchy nebo kryty jsou často lepšími přenášeči tepla než okolní vzduch Teploty v plně klimatizovaném prostředí Teploty v plně klimatizovaných prostorách, nacházejících se na prostředcích nebo mimo ně jsou udržovány na takové hodnotě, aby vytvářely relativně příznivé prostředí. V nevětraných odděleních mohou v instalovaném zařízení vznikat vysoké teploty v důsledku nepřímých účinků slunečního záření, vlastního vyzařování a aerodynamického ohřevu. Pro každé použití je třeba zvážit, zda příslušné druhy techniky nejsou umístěny v takovém prostředí, kde může dojít k překročení povolených hodnot teploty. Teploty působící na jednotky a součásti ve skříních s elektronikou, v lištách a v konzolách budou záviset na místních úrovních vytvářeného tepla a na dostatečném přívodu chladícího vzduchu Teploty v částečně klimatizovaném a neklimatizovaném prostředí V částečně klimatizovaném a neklimatizovaném prostředí může být teplota upravována ventilací, dodávkou teplého vzduchu (např. pokud loď působí v oblastech s nízkou teplotou) nebo pomocí systému na odsávání vzduchu (např. pro zmírnění účinků tepla vytvářeného pracujícím zařízením). Je zde větší pravděpodobnost, že technika instalovaná nebo skladovaná v tomto prostředí bude umístěna blíže zdrojům tepla nebo v nevětraných prostorech. Některé druhy techniky mohou být umístěny v chlazených prostorech Teplotní šok Během přepravy, skladování nebo během určitých fází provozu může být technika vystavena působení širokého rozsahu teplot, které překračují místní okolní podmínky. Na některou techniku mohou působit náhlé změny teploty (teplotní šoky). K náhlým změnám teploty může dojít tehdy, je-li technika převážena z vnitřního prostředí do venkovního prostředí nebo naopak. Velikost teplotního šoku je určena rozdílem teplot vnitřního a vnějšího prostředí a schopností techniky přijímat nebo předávat teplo. Příkladem je situace, kdy technika je přemísťována do chladného prostředí z relativně teplého skladovacího prostoru. Opačným příkladem je situace, kdy technika je před ponořením do vody vystavena účinkům přímého slunečního záření. 3.2 Vlhkost Faktory, které přispívají ke vzniku a zvyšování vlhkosti v technice jsou teplota, činnost klimatizace, manipulace v prostorech s uloženou technikou a rozdíl atmosférického tlaku Vlivy teploty na vlhkost Činitele, které způsobují velké oteplení uvnitř přístřešků a/nebo pod dočasně zakrytými prostorami, které jsou vystaveny přímému slunečnímu záření, mají za následek zvýšení vlhkosti uvnitř uzavřeného prostoru nad úroveň okolního prostředí Vlhkost v plně klimatizovaném prostředí Úroveň vlhkosti vzduchu v klimatizovaném prostředí je obvykle udržována v takovém rozmezí, aby byly zaručeny co nejlepší pracovní podmínky pro osádku i pro používanou techniku. Přerušení dodávky upraveného vzduchu a následné přivedení vnějšího vzduchu 14

15 s vyšší teplotou a s vyšší relativní vlhkostí může mít za následek zvyšování vlhkosti na povrchu instalované techniky (např. pokud je používána v horkých vlhkých tropických oblastech) Vlhkost v částečně klimatizovaném a neklimatizovaném prostředí Podmínky v částečně klimatizovaném a neklimatizovaném prostředí se mohou měnit od suchého tepla až po vlhké teplo. Činitelé, kteří ovlivňují vlhkost prostředí jsou stupeň odvětrání a druh zařízení umístěného v daném prostoru. Snížit hodnotu relativní vlhkosti může teplo vznikající při chodu motoru nebo elektrických generátorů. Zvýšit hodnotu relativní vlhkosti může srážení páry v klimatizačních jednotkách, kuchyních a v prádelnách Zvyšování vlhkosti a. Pokud není zajištěna odpovídající ventilace prostředí, může uvnitř techniky docházet ke kolísání tlaku. To má za následek, že technika nasává vlhkost z okolní atmosféry. Rozdíl tlaků je vyvolán především změnou slunečního záření během dne, teplem vzniklým při provozu a chladnutím techniky po vypnutí. Tento jev se vyskytuje zejména ve vlhkých tropických oblastech u techniky pod kryty, přístřešky a také u jinak utěsněných elektronických jednotek. b. Velmi nízké úrovně relativní vlhkosti se však mohou vyskytovat v některých částech techniky zejména tam, kde ztrátové teplo působí společně s okolním prostředím (v horkých a suchých oblastech světa). c. Je-li technika přemístěna z chladného do horkého prostředí, může dojít v důsledku rozdílu teplot ke srážení vlhkosti. Může docházet k tomu, že se ve vnitřních prostorech i na povrchu přepravované techniky může vyskytnout vlhkost v průběhu sestupu z výšky na úroveň zemského povrchu. d. Hygroskopický materiál může za určitých klimatických podmínek (působení teploty a vlhkosti) uvolňovat vlhkost do vzduchu. Tato vlhkost se potom může následně srážet na vnitřním povrchu techniky a způsobovat hromadění vody. 3.3 Tlak vzduchu Mezi činitele, kteří přispívají k vytváření změn tlaku vzduchu jsou nadmořská výška, rozdíl tlaku v místě instalace, působení tlakové vlny a rychlé snížení tlaku Výška Zemské oblasti s vyšší nadmořskou výškou Výkon přenášené nebo instalované techniky může být ovlivněn nízkým tlakem vzduchu ve vysokých nadmořských výškách. Pokud má být v těchto podmínkách zaručen jmenovitý výkon použité techniky, musí se použít vzduchotěsné prostory nebo zařízení pro vyrovnávání tlaku Výška nad hladinou moře a. Technika přepravovaná v letadlech musí při letu zůstat funkční nebo musí být schopna pracovat při vyšších i nižších tlacích vzduchu než je tlak na povrchu země (podle letového plánu). Jednotlivé části letadla mohou být přetlakové, aby udržely atmosféru na takové úrovni, která odpovídá jmenovité výšce nad hladinou moře. Mezi takováto oddělení patří pilotní prostor, kabina pro posádku nebo přepravované osoby a nákladové prostory nebo prostory, ve kterých je uložena elektronika letadla nebo jiná technika nutná pro provoz letadla nebo převážené zařízení. Technika převážená v neutěsněných částech letadla bude ovlivňována okolním tlakem odpovídajícím výšce letu. Rychlost změny tlaku během startu a přistání nebo při letu může být proto 15

16 mnohem větší než rychlosti změny, jaké se vyskytují při běžných meteorologických podmínkách. b. Čelní oblasti a náběžné hrany vnějších podvěsů na letadle budou během letu vystaveny působení dynamického tlaku. Na techniku umístěnou mimo vnitřní prostory letadla budou v důsledku tlakové vlny při bojových akcích působit přechodné tlaky vzduchu. Technika, umístěná uvnitř letadla v přetlakových prostorech, bude vystavena trvalému přetlaku během pozemních tlakových zkoušek. c. Technika umístěná na pevné části křídla letadla musí vydržet na křídle nebo zůstat funkční i při tlaku vzduchu vyšším nebo nižším než je tlak vzduchu v místě běžného uložení techniky na letecké základně. Jednotlivé oddíly uvnitř letadla mohou být přetlakové k omezení a udržení tlaku vzduchu na přijatelné hodnotě rovné tlaku ve jmenovité nadmořské výšce. To se týká například kokpitu nebo kabiny pro posádku nebo pro přepravované osoby, nákladové prostory nebo prostory, v nichž je uložena elektronika letadla nebo prvky nutné pro činnost letadla. Technika uložená v nepřetlakových prostorech bude vystavena působení tlaku vzduchu převládajícího v dané letové výšce. Při vzletu a přistávání nebo při manévrech během letu se může tlak působící na techniku oproti tlaku při běžných okolních podmínkách mnohonásobně zvýšit Přetlakové prostory a. Některé prostory dopravních prostředků mohou být provedeny jako přetlakové. Hodnoty tlaku v těchto prostorech tedy mohou být jiné než ty, které se vyskytují při normálních meteorologických podmínkách. b. Během skladování může být v některých prostorech udržován tlak vyšší, než je tlak venkovního prostředí. Při práci s technikou se může vyžadovat snížení tlaku v prostoru, nebo může dojít k neočekávanému snížení tlaku. Rychlost změny tlaku potom může vysoko překročit změny, které se vyskytují při normálních meteorologických podmínkách. c. Technika, umístěná při letu v přetlakových prostorech letadel, bude vystavena působení tlaku vzduchu v rozsahu mezi hodnotami tlaku na povrchu země a tlaku, který odpovídá předem dané nadmořské výšce (např m). Tlak uvnitř přetlakových prostorů letadel je udržován palubními systémy nad úrovní vnějšího okolního tlaku o hodnotu nazývanou diferenciální tlak. Podobně technika umístěná v prostorech, ve kterých není udržován přetlak, bude vystavena působení tlaku vzduchu odpovídajícímu výšce letu Rychlosti změn tlaku vzduchu Normální provozní přechodné změny a. Je nezbytné, aby při běžných vysokotlakových zkouškách ponorek zůstaly na palubě některé druhy techniky. Tlak vzduchu uvnitř trupu může při ponoření vystoupit nad běžný tlak okolí, zejména při vypálení salvy ze zbraní. Během ponoření bude technika umístěná nebo převážená uvnitř přetlakového trupu pravděpodobně vystavena cyklickým změnám tlaku vzduchu. b. Rychlost vzniku přetlaku nebo podtlaku během letu je jiná než rychlost těchto změn při startu a přistávání. Rychlosti takových změn, jimž je vystavena přepravovaná technika, závisí na výkonu letadla, na dráze letu nebo na druhu bojového úkolu a na tom, zda je technika převážena v přetlakovém prostoru nebo v prostoru bez přetlaku. 16

17 c. Bojové úkoly vrtulníků vylučují potřebu přetlakových prostorů. Hodnoty tlaků, jimž je vystavena převážená technika, jsou ve všech stupních provozu na úrovni okolních podmínek. Rychlosti změn tlaku však budou vždy vyšší než změny, které vyplývají z normálních meteorologických podmínek a budou určovány rychlostmi stoupání a klesání vrtulníků Tlaková vlna a. Technika umístěná vně nosné konstrukce může být vystavena přetlaku vyvolanému tlakovou vlnou výbuchů, dělostřelecké palby a účinkem činnosti palubních zbraní letadla. b. Technika přepravovaná na lodích, umístěná na palubě nebo ve skladových prostorech by měla zůstat funkční, bezpečná nebo by měla pokračovat v činnosti bez přerušení provozu i v případě, kdy je vystavena tlakové vlně z dělostřelecké palby, motorů a zbraní umístěných na lodi Rychlé snížení tlaku a. Při vzniku nouzové situace se v přetlakových prostorech mohou vyskytnout mimořádně rychlé změny tlaku. Rychlost snížení tlaku v důsledku poruchy přetlakového systému bude záviset na objemu daného prostoru a na počátečním rozdílu tlaků. Při nedostatku informací ohledně velikosti daného prostoru se předpokládá, že doba poklesu tlaku na minimální hodnotu bude maximálně 1 minuta. b. V případě nouzového letu (z důvodu poruchy přetlakového systému, selhání nebo poruchy konstrukce letadla) dojde k rychlému snížení tlaku. Během této rychlé změny tlaku se může požadovat, aby přepravovaná technika zůstala bezpečná, funkční nebo aby pokračovala v provozu bez přerušení činnosti. 3.4 Hydrostatický tlak Technika umístěná pod vodou nebo nesená na vnějším povrchu lodních trupů, zejména ponorek, bude vystavena hydrostatickému tlaku v závislosti na hloubce ponoření. 3.5 Námraza K běžně se vyskytujícím podmínkám prostředí a vyvolaným kombinacím nízké teploty a rosného bodu přistupují další činitele, které přispívají ke vzniku námrazy. Mezi ně se řadí plavba lodí při nízkých teplotách, styk povrchu letadla s velmi chladnými kapkami vody za letu, hromadění vlhkosti uvnitř techniky a následné působení nízkých teplot a také umístění techniky vedle chladících jednotek Nízká teplota a rosný bod Námraza se může na technice vyskytnout kdykoliv během jejího používání v případě, že kombinace teploty a rosného bodu dosáhne kritické úrovně. Na vlhkém povrchu vystaveném působení nízkých teplot okolí se vytvoří námraza. To platí obzvláště pro povrchy, které nejsou ohřívány teplotou od zemského povrchu Manévrování lodí Při plavbě lodí v oblastech s nízkou teplotou může při změně polohy lodi (rychlosti nebo směru plavby s ohledem na směr větru) dojít ke vzniku námrazy na nástavbě a na technice umístěné na palubě lodi. Jestliže se ponorky pohybují na vodní hladině v oblasti s nízkou teplotou, potom rozstřik vody způsobený pohybem ponorky může způsobit vznik námrazy na technice, trupu ponorky a na její nástavbě. 17

18 3.5.3 Styk letadla se studenými kapkami vody Při různých fázích plnění bojového úkolu může na podvěsech, umístěných mimo vnitřní prostor letadla, vzniknout námraza jako důsledek styku podvěsů se studenými kapkami vody z mraků nebo mlhy Hromadění vlhkosti Na technice umístěné v letadle nebo v nesených zásobnících, která je citlivá na pohlcování a zadržování vlhkosti, se mohou vytvářet kousky ledu nebo námraza. K těmto jevům dochází v důsledku působení nízkých teplot během letu nebo jako důsledek toho, že během přistávání se chladné povrchy letadla setkají s teplejšími vzdušnými parami. Nadměrnou vlhkost a následné namrzání povrchů může částečně odstranit místní odvodnění. Námrazu je možno odstranit pomocí palubního odmrazovacího systému Blízkost chladících jednotek Určité typy techniky převážené na různých typech přepravních prostředků mohou mít vestavěny chladící systémy, které pracují i během provozu. Na povrchu jiných zařízení skladovaných v blízkosti takových chladících systémů může docházet ke kondenzaci vlhkosti, která při nízkých teplotách zamrzne (pokud nejsou povrchy ohřívány od výfuků chladících systémů). 3.6 Prach a písek a. Technika umístěná nebo uložená mimo vnitřní prostory letadel, která mají působit z letišť nebo přistávacích ploch v suchých pouštních oblastech, může být vystavena působení atmosféry nasycené prachem a pískem. Písek a prach jsou vířeny provozem letadel a pohybem vozidel. Při odstavení může být letadlo zahaleno prachem zvířeným během pozemních činností jiných letadel nebo činností zabezpečovacích vozidel. Na letištích s intenzivním provozem dochází k výraznému hromadění prachu a písku. b. Při náročnějších druzích údržby letadla je nutno odstranit kryty, aby se umožnil přístup do zakrytých prostorů nebo do zásobníků. Přitom může dojít ke vniknutí prachu do těchto prostorů. Po navrácení krytů na původní místo zůstane prach v těchto prostorech po neomezeně dlouhou dobu. c. Vrtulníky si při pohybu po zemi nebo při visení v malé výšce nad pouštními oblastmi (nebo nad oblastmi pokrytými jiným druhem malých částic) vytváří samy prachové a písečné prostředí. 3.7 Vlhnutí Činitelé, kteří způsobují zvlhnutí jsou atmosférické srážky, vodní tříšť, vodní kapky, postříkání a ponoření. Další možné příčiny výskytu vlhkosti na technice jsou skapávání vysrážené vlhkosti z vnějších povrchů, voda z hasičských stříkaček, porušená potrubí, netěsné spoje, voda při mytí techniky nebo ponoření při bojové činnosti Atmosférické srážky a odkapávání vysrážené vlhkosti a. Jestliže dojde ke styku studeného povrchu s teplým vlhkým vzduchem, dochází k vysrážení vlhkosti, která následně odkapává nebo stéká do prasklin v povrchu techniky. Nashromážděná voda může způsobit další problémy, jako je koroze nebo může být příčinou vzniku elektrických zkratů v technice nebo v zásobnících. b. Tento jev se může vyskytnout během klesání letadla z letové výšky na nulovou hladinu nebo během provozu klimatizovaných vozidel v horkých vlhkých podmínkách, když jsou jejich vnitřní části otevřeny a může do nich vniknout horký a vlhký vzduch. 18

19 3.7.2 Vodní tříšť a postříkání a. V důsledku působení těchto činitelů může dojít ke zvlhnutí u lodí pohybujících se převážně na moři, u kontejnerů nebo zásobníků umístěných na palubě a u prostředků, které pracují na lodi. b. Technika umístěná nebo skladovaná v dílnách nebo v jiných prostorech, kde se provádí opravy, údržby vozidel nebo strojních zařízení, zůstane zpravidla na svém místě i když je přepravní prostředek během údržby umýván. Taková technika může být náhodně postříkána i jinými druhy kapalin, jako jsou paliva, maziva a čisticí prostředky. Povrch techniky umístěné vně prostředku může být postříkán i dalšími druhy kapalin jako jsou například odmrazovací kapaliny Ponoření a. Technika umístěná na vnějším povrchu trupu ponorky se úplně ponoří při bojové činnosti ponorky pod hladinu moře. Pokud je ponorka na hladině a manévruje v mořských podmínkách, bude vystavena působení vodní tříště a bude postříkána. b. Technika, která není určena pro pozemní provoz (letadla, podvěsy), může být při pozemní přepravě postříkána nebo může být při brodění ponořena pod vodní hladinu. c. Vrtulníky a technika nebo podvěsy umístěné na těchto vrtulnících jsou vystaveny působení vodní tříště vzniklé pohybem rotoru vrtulníku při visení v malé výšce nad hladinou. 3.8 Eroze v důsledku dynamického působení U náběžných hran a čelních povrchů techniky umístěné mimo vnitřní prostory nosného prostředku hrozí zvýšené nebezpečí vzniku koroze (zejména během letu), protože na tyto části dopadají kroupy, déšť, prach a písek nebo jiné formy částic. 19

20 (VOLNÁ STRANA) 20

21 KAPITOLA 232 PŘEPRAVA OBSAH 1 VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ CHARAKTERISTIKY PROSTŘEDÍ VYVOLANÉ ČINNOSTÍ TECHNIKY Teplota Pozemní přeprava Vzdušná přeprava Námořní přeprava Vlhkost Pozemní přeprava Vzdušná přeprava Námořní přeprava Tlak vzduchu Pozemní přeprava Vzdušná přeprava Námořní přeprava Námraza Pozemní přeprava Vzdušná přeprava Námořní přeprava Prach a písek Pozemní přeprava Vzdušná přeprava Ponoření, dešťové srážky a postříkání vodou Námořní přeprava Hydrostatický tlak POTENCIÁLNÍ ŠKODLIVÉ ÚČINKY Teplota Všeobecná ustanovení Letadla a řízené střely ve vysokých výškách Vlhkost Všeobecná ustanovení Přeprava Tlak vzduchu Vzdušná přeprava Námořní přeprava

22 3.4 Námraza Všeobecná ustanovení Námořní přeprava Prach a písek Ponoření, dešťové srážky a postříkání vodou Všeobecná ustanovení Námořní přeprava VÝBĚR ZKOUŠEK Všeobecná ustanovení Nouzové úrovně náročnosti zkoušek Teplota a vlhkost Tlak vzduchu Námraza Prach a písek, námraza a vyvolané zvlhnutí.. 34 PŘÍLOHA A PŘÍKLADY ÚDAJŮ O PROSTŘEDÍ PRO POZEMNÍ A VZDUŠNÉ DOPRAVNÍ PROSTŘEDKY

23 KAPITOLA 232 PŘEPRAVA 1 VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ a. Tato část se zabývá klimatickým prostředím, které může působit na techniku během silniční, železniční, vzdušné a námořní přepravy, mezi místem výroby, skladovacími základnami, předsunutými oblastmi a v taktických situacích. Jsou zde uvedeny, projednány a datovými tabulkami doplněny charakteristiky klimatických prostředí vznikajících během jednotlivých druhů přepravy. V této části jsou dále poskytnuty informace o možných škodlivých účincích klimatických podmínek, o možnostech ochranných opatření a tam, kde je to vhodné, také o výběru odpovídajících zkušebních metod podle AECTP-300. b. Pro účel této části může být přepravovaná technika zabezpečená určitou formou ochrany (v obalu nebo v kontejneru) nebo může být nechráněná. Přepravní vozidlo může mít různé provedení (např. vozidlo nekryté, kryté, otevřené nebo uzavřené). c. Technika může být během přepravy v otevřeném prostoru vystavena všem přirozeným podmínkám prostředí a vyvolaným klimatickým podmínkám. Přírodní prostředí (otevřený prostor) jsou popsána ve STANAG Navíc se zde oproti tomuto dokumentu vyskytuje ochlazování techniky vyvolané proudícím vzduchem při pohybu dopravního vozidla. d. Hlavní druhy a příčiny vyvolaných klimatických prostředí (týkající se přepravy, manipulace, skladování a umístění na palubě letadla nebo lodi) jsou uvedeny v kapitole 231, Všeobecná ustanovení, odstavec 3. 2 CHARAKTERISTIKY PROSTŘEDÍ VYVOLANÉ ČINNOSTÍ TECHNIKY 2.1 Teplota Pozemní přeprava Technika přepravovaná v krytých vozidlech a. Prostředí plošiny určené pro přepravu techniky v krytém dopravním prostředku je dáno především teplotou okolního vzduchu v uzavřeném prostoru. Tato teplota je závislá na intenzitě slunečního záření dopadajícího přímo na povrch krytu. Teplota uvnitř vozidel vystavených přímému slunečnímu záření se může zvyšovat až na úroveň danou chladícími účinky proudícího vzduchu při jízdě vozidla (pokud kryt není přetlakový). b. Příklady porovnání vnitřní a vnější teploty a vlhkosti (podle denní doby) v uzavřeném nákladovém prostoru běžného vozidla, v klidu (skladovací podmínky) a za jízdy (přepravní podmínky) jsou uvedeny v příloze A. Z uvedených hodnot vyplývá, že proudění vzduchu během přepravy snižuje výkyvy teploty a vlhkosti v průběhu denní doby. 23

24 2.1.2 Vzdušná přeprava Zaparkované letadlo Teplota uvnitř neklimatizovaných prostorů letadla vystaveného přímému slunečnímu záření může být vyšší, než je teplota venkovního vzduchu. Z tohoto důvodu se může zvýšit i teplota systémů a součástí umístěných uvnitř takových prostorů. Nejvyšší teploty, jejichž působení bude přepravovaná technika vystavena, se získají měřením v prostorech uvnitř letadla, v nichž bude technika přepravována. Příklady teplot získaných na dvou místech letadla jsou uvedeny v příloze A. Z uvedených hodnot je zřejmé, že teplota v jednom místě je během celého dne poměrně stálá, zatímco teplota na jiném místě se výrazně mění Pozemní provoz a. Pokud jsou palubní systémy řízení klimatizace připojeny ke zdroji energie (přímo k motoru nebo k vnějšímu zdroji), dodávají klimatizovaný vzduch do některých částí letadla nebo k přepravovanému nákladu a tím se sníží vlivy vyvolaných podmínek. b. Po zapnutí systému řízení klimatizace je nasán venkovní vzduch a je rozveden po letadle ještě předtím, než začne pracovat systém řízení klimatizace. Venkovní vzduch v chladných oblastech může ochladit techniku v klimatizovaných prostorech rychleji než venkovní vzduch v mírných oblastech. Pokud pozemní provoz pokračuje, začne systém řízení klimatizace pracovat s větším výkonem. V chladných oblastech se začne technika ohřívat vlastním teplem a teplem, které vzniká při provozu jiných přístrojů a zařízení. c. Během normálního pozemního provozu jsou teploty uvnitř prostoru letadla závislé na teplotách venkovního vzduchu, na hustotě uložení techniky na jednotku plochy, na teple vyzářeném od sousedních pracujících přístrojů, na úrovni klimatizace a na době provozu. Při dlouhodobém pozemním provozu v horkých oblastech dojde v důsledku účinků tepla od sousedních přístrojů ke snížení účinnosti systému řízení klimatizace. V horkých a suchých oblastech je nutno vyloučit dlouhodobý pozemní provoz bez nuceného chlazení vzduchu, jinak může dojít k trvalému poškození nebo k snížení spolehlivosti techniky. d. Vyvolané teploty, jejichž působení bude přepravovaná technika vystavena, se získají měřením v prostorech uvnitř letadla, v nichž bude technika umístěna. Měření se provede během nejhorších možných podmínek. Pokud nejsou naměřené hodnoty k dispozici, uvažují se pro případ pozemního provozu nejvyšší vyvolané teploty techniky uložené jak v klimatizovaných, tak v neklimatizovaných prostorech letadla, používaného v horkých a suchých oblastech. Pro dlouhodobý pozemní provoz v horkých suchých oblastech a v případech, kdy nejsou známé údaje o chladícím vzduchu se předpokládá, že teplota prostředí v klimatizovaném prostoru se ustálí na hodnotě o 15 C nižší, než teplota při zapnutí. Předpokládá se, že v neklimatizovaných prostorech převažují teploty stejné jako teploty při zapnutí. e. Teploty ve vnitřním prostoru mohou být ovlivňovány hustotou uložení techniky na jednotku plochy, teplem od přístrojů a zařízení, způsobem odvádění tepla na vnější povrch a použitím chladicích systémů. Pokud je nutné udržovat vnitřní teplotu nebo teplotu jednotlivých komponent na stanovené úrovni, vypočítají se očekávané teploty podle programu pro tepelnou analýzu. Do výpočtu se musí zahrnout všechny vlivy uvedené výše. Jako pomůcka může sloužit měření provedené v podmínkách typických pro dané klimatické pásmo. f. Při provozu v oblastech s nízkou teplotou a při nedostatečném množství naměřených údajů se předpokládají nouzové úrovně náročnosti zkoušek uvedené v 24

25 následující tabulce 1. Uvedené hodnoty představují nejhorší možné podmínky při zapnutí techniky v uzavřených prostorech, jejichž povrch se v noci zahřívá více vlastní činností než od okolního vzduchu. TABULKA č. 1 Klimatické kategorie Oblast nasazení (klimatická kategorie) Vyvolaná teplota [ C] C0-21 C1-33 C2-46 C3-51 C Bojové lety a. Technika uvnitř letadla může být vystavena působení vysokých teplot vyvolaných v důsledku činnosti motorů a pomocných zdrojových jednotek, výfukových systémů motoru, leteckých přístrojů nebo v důsledku toho, že je umístěna v lištách nebo za panely. Účinnost chlazení techniky pracující v částečně klimatizovaném nebo neklimatizovaném prostředí může být ovlivněna nižší hustotou vzduchu podle letové výšky a může dojít k tomu, že provozní teplota takové techniky se zvýší na nepřijatelnou úroveň. b. Technika na palubě letadla plnícího bojový úkol může být vystavena teplotnímu šoku. Časy přechodu mezi teplotou na zemském povrchu a mezi teplotou v letové výšce během startu a během přistávání mohou vyvolat teplotní šok techniky umístěné v neklimatizovaných prostorech. Pokud se tato skutečnost neuvažovala při konstruování a výrobě, může teplotní šok ovlivnit provozuschopnost přepravované techniky. Pokud nejsou známy naměřené údaje, může být velikost teplotního šoku odvozena ze znalosti nejvyšší rychlosti stoupání a klesání nosného letadla. Rychlosti změny teploty se určí z údajů naměřených během příslušných letových zkoušek Námořní přeprava Na palubě lodí a. Pokud není zabezpečena ventilace nebo klimatizace, může být teplota uvnitř nevětraných přístřešků nebo pod dočasnými kryty, které jsou vystavený přímému slunečnímu záření, vyšší než teplota okolního vzduchu. Z toho je zřejmé, že mnohem náročnější tepelné podmínky nastanou v případě, kdy je technika provozována nebo převážena na palubě lodi v horkých pásmech. Hodnotu oteplení techniky bude určovat úhel dopadajících slunečních paprsků na povrch techniky, oblačnost, povrchová úprava techniky, barva nátěru techniky, tepelná kapacita ozařovaného povrchu a doba působení slunečních paprsků. Vyvolaná teplota uvnitř uzavřeného prostoru bude záviset na kvalitě ventilace nebo klimatizace. 25

26 b. Hodnoty vyvolaných teplot na lodích v prostoru pod přístřešky nebo pod dočasnými kryty na palubě nejsou známé. Předpokládané vyvolané hodnoty se mají určit z měření pro jednotlivé druhy techniky. Pokud nebylo provedeno žádné měření, převezmou se pro techniku v přístřešcích nebo pod krytem na palubě lodi teploty uvedené ve STANAG 2895 pro přepravu a skladování (námořní kategorie M1). Náročnost pro horké oblasti na otevřeném moři (námořní kategorie M1) je přibližně o 2 C nižší než pro pevninu (klimatická kategorie A1). Proto pokud je loď v přístavu nebo jeho okolí, má se uvažovat kategorie A1. Podobné úvahy jsou vhodnější s ohledem na teplotní podmínky při přepravě a skladování v chladnějších mořských oblastech (námořní kategorie M3), kde teploty ve stejných klimatických pásmech mohou být až o 12 C vyšší, než teploty na pevnině (klimatická kategorie C2). c. Technika může být vystavena teplotnímu šoku. Jestliže loď pluje v oblastech s nízkou teplotou, může na techniku přinesenou na palubu ze skladu během několika minut působit změna teploty až 45 C. Na techniku prohřátou sluncem, která se rychle ponoří do moře, může během několika sekund působit změna teploty až 50 C Klimatizované prostory Teploty v klimatizovaných prostorech lodí se mohou pohybovat v rozmezí od 15 C do 30 C při relativní vlhkosti vzduchu od 30 % do 70 %. Odvození hodnot v uvedených rozmezích závisí na vnějších podmínkách a na množství tepla vyzářeného technikou a obsluhou pracující v daném prostoru. Je možno předpokládat, že po ustálení teplotních poměrů v určitém prostoru budou hodnoty teploty i relativní vlhkosti konstantní. Pokud dojde k přerušení dodávky klimatizovaného vzduchu, stoupne v takovém prostoru během dvaceti minut teplota až na hodnotu 40 C a relativní vlhkost až na hodnotu 70 % Prostory s částečnou klimatizací a bez klimatizace a. Vlivy vnějších podmínek na úrovně teploty a vlhkosti v prostorech s částečnou klimatizací a bez klimatizace budou záviset na umístění daného prostoru uvnitř lodi. Čím hlouběji je prostor pod hlavní palubou a čím více je směrem ke středu trupu, tím víc bude snížen vliv vnějších podmínek. V některých případech budou teplo a vlhkost uvolňované pracujícími stroji převažujícím činitelem, takže pokud loď pluje, může se ve vnitřních prostorách lodi vyskytovat prostředí s konstantními hodnotami v rozsahu od suchého tepla po vlhké teplo. b. Některý druh prostředí se může vyskytovat pouze v určitých oblastech lodního prostoru. Čím blíže je umístěn neklimatizovaný prostor nad čarou ponoru k vnějším stěnám trupu nebo k hlavní palubě, tím větší budou nepřímé vlivy slunečního ohřevu konstrukce lodi na teplotu v tomto prostoru, zejména pokud loď pluje v klimatických oblastech kategorie A. Pokud nebyla provedena žádná měření, pohybují se teploty v prostorech větraných čerstvým vzduchem v rozmezí od 15 C do 45 C s relativní vlhkostí od 30 % do 85 %. Z důvodů uvedených výše však má být náročnost pro určité podmínky stanovena na základě měření prováděných pouze k tomuto účelu. c. Ustálená teplota v neklimatizovaných prostorech se může pohybovat v rozmezí od 0 C do 80 C při relativní vlhkosti vzduchu od 30 % do 80 %. Mimořádně může teplota dosáhnout hodnoty až 100 C. Vyšší teploty lze očekávat pouze v případě, kdy technika se přímo dotýká zařízení, které má vysoké povrchové teploty nebo je umístěna blízko takového zařízení nebo pokud je technika umístěna v prostorech bez jakékoliv formy proudění vzduchu. 26

27 d. Některá technika může být umístěna v chlazených prostorech nebo blízko poklopů v palubě. Pokud není určeno jinak, má být provozní technika schopna správné činnosti do teploty okolí -10 C a při snížení výkonu až do teploty okolí -30 C. 2.2 Vlhkost Pozemní přeprava Technika převážená pod krytem Vlhkost, která působí na techniku během přepravy je stejná jako vlhkost prostředí vně krytu Technika převážená v uzavřených vozidlech Kolísání relativní vlhkosti během dne (jíž je technika vystavena) je obvykle větší, než jsou meteorologické podmínky pro většinu typů teplých nebo horkých klimatických podmínek z toho důvodu, že v uzavřeném prostoru vozidla dochází k většímu kolísání teplot Vzdušná přeprava Zaparkované letadlo Hodnoty vlhkosti působící na techniku se mohou lišit podle umístění techniky v letadle. Tyto hodnoty mohou být vyšší než vlhkost daná místními okolními podmínkami. Při změnách tlaku, vyvolaných denním změnami teploty se může zvyšovat vlhkost neklimatizovaných prostorů letadel použitých ve vlhkých tropických oblastech. Ke srážení vlhkosti uvnitř letadla může dojít také během sestupu před přistáním Pozemní provoz a. Pokud jsou spuštěny motory nebo při napájení elektronických systémů letadla z vnějších zdrojů budou otevřeny kryty a bude pracovat systém řízení klimatizace. Tím bude zabezpečena ventilace v prostorech, které byly předtím uzavřeny, a dojde ke snížení vlhkosti v těchto prostorech. Relativní vlhkost uvnitř techniky na palubě letadla v částečně utěsněných neventilovaných prostorech se bude postupně snižovat v důsledku tepla uvolňovaného samotnou technikou, avšak obsah vlhkosti se pravděpodobně nesníží. Po vypnutí napájení začne technika chladnout a rozdílný tlak vzduchu na obou stranách stěn daného prostoru může způsobit, že stěny budou nasávat vnější vzduch a bude se zvyšovat hodnota zadržované vlhkosti. b. Technika přepravovaná v letadle v horkých a suchých klimatických oblastech může být vystavena působení prostředí s mimořádně nízkými hodnotami vlhkosti, zejména pokud na ni nepřímo působí sluneční záření nebo pokud je umístěna blízko jiných zdrojů tepla. Podobné vlivy mohou působit také na elektrické a elektronické systémy v těsných krytech a na palubní výzbroj letadla. Pro takové suché prostředí nejsou přímo k dispozici žádné údaje. Hodnoty relativní vlhkosti, které jsou nižší než 30 %, jsou obvyklé pro běžné podmínky v horkých suchých klimatických oblastech. Stejné nebo vyšší hodnoty relativní vlhkosti se mohou vyskytnout i v suchých částech letadla nebo v podobných prostředích, v nichž je umístěna technika vystavená působení vyvolaných vysokých teplot Bojové lety Během bojových letů se může na vnějším a vnitřním povrchu techniky vytvářet vlhkost jako důsledek přechodu z teplot na zemském povrchu na teploty v letové výšce a naopak, zejména při přistávání a startu z letišť v tropických oblastech. Při stoupání do letové výšky se mísí horký vzduch v prostorech a v jednotlivých částech techniky s okolním vzduchem s nižší teplotou. Pokud se během sestupu a přistávání setká chladný povrch letadla 27

28 s horkým vlhkým vzduchem, dojde v okamžiku, kdy se teplota vzduchu sníží pod teplotu rosného bodu, ke kondenzaci vlhkosti. Při pohybu letadla v horkém vlhkém vzduchu v nízkých nadmořských výškách se klimatizace dále zhorší v důsledku změny tlaku vzduchu. Lze předpokládat, že hodnoty relativní vlhkosti v klimatizovaných částech letadla budou dosahovat hodnot 90 % - 95 %, zatímco v neklimatizovaných částech vznikne nasycené prostředí Námořní přeprava Na palubě lodí a. Technika umístěná na palubě v nevětraných přístřešcích nebo pod dočasnými kryty bude vystavena působení vzduchu s vysokými hodnotami vyvolané vlhkosti, zejména v horkých a vlhkých tropických oblastech. Mezi nejhorší případy patří kolísání teplot, které se vyznačuje vysokými teplotami během dne a nízkými teplotami v noci. Následkem takového kolísání teplot dochází ke změnám tlaku v prostorech pod dočasnými kryty a tím dochází k vdechování vlhkosti, z níž část v daném prostoru zůstane, i když se okolní teplota opět zvýší. Následkem slunečního záření dopadajícího na vnější povrchy přístřešků nebo dočasných krytů bude technika vystavena působení vlhkého tepla, které bude vyšší, než je okolní teplota. Hromadění vlhkosti může zvýšit teplotu rosného bodu, proto může vzniknout nasycené prostředí i během chladnější části dne. b. Podmínky pro jednotlivé případy se přednostně určí z naměřených údajů platných pro jednotlivá prostředí. Hodnoty relativní vlhkosti se u provozní techniky snižují teplem. Pokud chybí naměřené údaje, vyberou se podmínky pro přepravu a skladování podle STANAG Klimatizované prostory Viz odstavec Prostory s částečnou klimatizací a bez klimatizace Viz odstavec Tlak vzduchu Pozemní přeprava Tlak uvnitř vozidla je obvykle stejný, jako tlak vnějšího prostředí Vzdušná přeprava Zaparkované letadlo a pozemní provoz Technika umístěná v letadle bude obvykle vystavena působení tlaku vzduchu, který je stejný, jako tlak vnějšího prostředí s výjimkami, které jsou uvedeny v následujících odstavcích. Technika umístěná v přetlakových prostorech letadla má při běžných pozemních tlakových zkouškách zůstat na palubě letadla, aby bylo možno ověřit správnou funkci těsnění. Pokud je to vhodné, dohodne se hodnota přetlaku, kterému bude technika vystavena, mezi výrobcem nebo uživatelem letadla a konstrukční kanceláří, která provádí návrh techniky Bojové lety a. Technika, umístěná při letu v přetlakových prostorech letadel, bude vystavena působení tlaku vzduchu v rozsahu mezi hodnotami tlaku na povrchu země a tlaku, který odpovídá předem dané nadmořské výšce (např m). Tlak uvnitř přetlakových prostorů je potom udržován palubními systémy nad tímto vnějším okolním tlakem o hodnotu nazývanou diferenciální tlak. Podobně technika umístěná 28