Niva Ploučnice u Žizníkova

Transkript

1 Plán péče o přírodní památku Niva Ploučnice u Žizníkova na období (návrh na vyhlášení) DAPHNE ČR Institut aplikované ekologie 2013

2 Obsah: 1. Základní údaje o zvláště chráněném území Základní identifikační údaje Údaje o lokalizaci území Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí území a jeho ochranného pásma Překryv území s jinými chráněnými územími Kategorie IUCN Předmět ochrany ZCHÚ Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu Cíl ochrany Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Plán zásahů a opatření Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Rámcové směrnice péče o nelesní plochy Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Zaměření a vyznačení území v terénu Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Návrhy na vzdělávací využití území Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Závěrečné údaje Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Použité podklady a zdroje informací Seznam používaných zkratek Plán péče zpracoval: Přílohy

3 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje Plán péče o přírodní památku Niva Ploučnice u Žizníkova na období evidenční číslo ÚSOP: kategorie ochrany: název území: přírodní památka Niva Ploučnice u Žizníkova 1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území: Liberecký Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa, Dobranov, Heřmaničky u Dobranova, Stará Lípa, Vítkov u Dobranova, Žizníkov Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Katastrální území: Česká Lípa (621382) Číslo Číslo Druh pozemku podle podle KN podle PK nebo jiných evidencí KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví celková podle KN (m 2 ) 5934 Trvalý travní porost (část) Ostatní plocha dráha Celkem v ZCHÚ (m 2 ) Katastrální území: Dobranov (627127) Číslo Číslo Druh pozemku podle podle PK KN podle KN nebo jiných evidencí Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví celková podle KN 700/1 Trvalý travní porost /2 Trvalý travní porost /3 Trvalý travní porost /4 Trvalý travní porost Trvalý travní porost Vodní plocha rybník Trvalý travní porost (část) Trvalý travní porost (m 2 ) v ZCHÚ (m 2 ) Celkem

4 Katastrální území: Heřmaničky u Dobranova (783668) Číslo Číslo Druh pozemku podle Způsob podle PK KN využití podle KN nebo jiných pozemku evidencí podle KN Plán péče o přírodní památku Niva Ploučnice u Žizníkova na období Číslo listu vlastnictví celková podle KN 222/2 (část) Trvalý travní porost /8 (část) Trvalý travní porost /5 (část) Vodní plocha Koryto vodního toku přirozené nebo umělé (m 2 ) /10 Ostatní plocha Jiná plocha Celkem v ZCHÚ (m 2 ) Katastrální území: Stará Lípa (621439) Číslo Číslo Druh pozemku podle podle PK KN podle KN nebo jiných evidencí Způsob využití pozemku podle KN 230/1 (část) Vodní plocha Koryto vodního toku přirozené nebo upravené Číslo listu vlastnictví celková podle KN (m 2 ) /10 (část) Ostatní plocha Jiná plocha Vodní plocha rybník Trvalý travní porost /1 Vodní plocha rybník /2 Vodní plocha rybník /1 Trvalý travní porost /2 Trvalý travní porost /1 Vodní plocha rybník /2 Vodní plocha rybník /1 Trvalý travní porost /3 Trvalý travní porost /1 Ostatní plocha Neplodná půda /2 Ostatní plocha Neplodná půda /3 Ostatní plocha Neplodná půda Trvalý travní porost /1 Trvalý travní porost /3 Trvalý travní porost /4 Trvalý travní porost /5 Trvalý travní porost Ostatní plocha Neplodná půda Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost v ZCHÚ (m 2 ) Celkem

5 Katastrální území: Vítkov u Dobranova (783676) Číslo podle KN Číslo Druh pozemku podle KN podle PK nebo jiných evidencí Plán péče o přírodní památku Niva Ploučnice u Žizníkova na období Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví celková podle KN (m 2 ) 82/1 (část) Trvalý travní porost /2 Trvalý travní porost Celkem v ZCHÚ (m 2 ) Katastrální území: Žizníkov (797391) Číslo Číslo Druh pozemku podle podle PK KN podle KN nebo jiných evidencí Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví celková podle KN 1 Vodní plocha rybník (m 2 ) 2/1 Trvalý travní porost Vodní plocha rybník Ostatní plocha Neplodná půda /1 (část) Trvalý travní porost /2 Trvalý travní porost v ZCHÚ (m 2 ) 32/3 Trvalý travní porost Vodní plocha rybník /1 Trvalý travní porost /15 (část) Trvalý travní porost /20 (část) Trvalý travní porost /21 Trvalý travní porost /26 Trvalý travní porost Vodní plocha rybník /2 Trvalý travní porost Trvalý travní porost Vodní plocha rybník Trvalý travní porost Trvalý travní porost Ostatní plocha Neplodná půda Trvalý travní porost Vodní plocha Koryto vodního toku přirozené nebo upravené /1 Vodní plocha Koryto vodního toku přirozené nebo upravené 1010/3 Ostatní plocha Jiná plocha /4 Trvalý travní porost Trvalý travní porost Celkem

6 Ochranné pásmo: Katastrální území: Česká Lípa (621382) Číslo Číslo Druh pozemku podle podle PK KN podle KN nebo jiných evidencí Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví celková podle KN 5935/1 (část) Trvalý travní porost /2 (část) Trvalý travní porost (část) Ostatní plocha dráha /2 (část) Ostatní plocha Ostatní /1 (část) Trvalý travní porost /1 (část) Trvalý travní porost (m 2 ) Celkem v ZCHÚ (m 2 ) Katastrální území: Dobranov (627127) Číslo Číslo Druh pozemku podle podle PK KN podle KN nebo jiných evidencí Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví celková podle KN (m 2 ) v ZCHÚ (m 2 ) 335/1 (část) ostatní plocha silnice (část) lesní pozemek /1 (část) lesní pozemek /1 (část) trvalý travní porost /2 (část) orná půda /3 (část) trvalý travní porost (část) ostatní plocha ostatní /1 (část) ostatní plocha dráha /1 ostatní plocha 697/2 ostatní plocha 697/3 (část) ostatní plocha ostatní ostatní ostatní /1 (část) orná půda /5 (část) orná půda /6 (část) orná půda /7 orná půda /9 orná půda /1 trvalý travní porost /2 trvalý travní porost /3 trvalý travní porost /4 trvalý travní porost /5 trvalý travní porost /1 orná půda /2 orná půda zastavěná plocha a zahrada /1 (část) Ostatní plocha Neplodná půda /2 (část) Ostatní plocha Neplodná půda /1 Lesní pozemek

7 706/2 (část) Lesní pozemek (část) Vodní plocha Koryto vodního toku přirozené nebo upravené /1 (část) Lesní pozemek /2 (část) Lesní pozemek Trvalý travní porost Trvalý travní porost Ostatní plocha Ostatní Lesní pozemek /1 (část) Ostatní plocha Ostatní (část) Lesní pozemek (část) Lesní pozemek (část) Trvalý travní porost Celkem Katastrální území: Heřmaničky u Dobranova (783668) Číslo Číslo Druh pozemku podle Způsob podle PK KN využití podle KN nebo jiných pozemku evidencí podle KN Číslo listu vlastnictví celková podle KN (m 2 ) v ZCHÚ (m 2 ) 206/2 (část) Trvalý travní porost /8 (část) Trvalý travní porost /2 (část) Trvalý travní porost /8 (část) Trvalý travní porost /9 Trvalý travní porost (část) Orná půda /1 (část) Lesní pozemek /8 (část) Lesní pozemek /5 (část) Vodní plocha Koryto vodního toku přirozené nebo umělé /9 Ostatní plocha Jiná plocha Ostatní plocha dráha /1 (část) Lesní pozemek /2 (část) Trvalý travní porost /3 (část) Orná půda Ostatní plocha dráha /1 (část) Ostatní plocha dráha /2 Ostatní plocha dráha /3 Ostatní plocha dráha /1 Ostatní plocha dráha /2 (část) Ostatní plocha dráha Celkem

8 Katastrální území: Stará Lípa (621439) Číslo Číslo Druh pozemku podle podle PK KN podle KN nebo jiných evidencí Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví celková podle KN (m 2 ) 133/3 (část) Ostatní plocha Ostatní /1 (část) Vodní plocha Koryto vodního toku přirozené nebo upravené 231/4 (část) Ostatní plocha Jiná plocha /5 (část) Ostatní plocha Jiná plocha /10 (2527) Ostatní plocha Jiná plocha /1 (část) Vodní plocha rybník /2 (část) Vodní plocha rybník /3 Vodní plocha rybník /1 (část) Trvalý travní porost /2 (část) Trvalý travní porost /1 Trvalý travní porost /3 Trvalý travní porost /4 (část) Trvalý travní porost /5 (část) Trvalý travní porost (část) Zahrada (část) Trvalý travní porost Ostatní plocha Ostatní Trvalý travní porost (část) Zahrada (část) Ostatní plocha dráha /1 Ostatní plocha Ostatní /2 Ostatní plocha Ostatní /1 (část) Trvalý travní porost /2 Trvalý travní porost /3 Trvalý travní porost Orná půda (část) Ostatní plocha Manipulační plocha (část) Trvalý travní porost Ostatní plocha Ostatní Ostatní plocha silnice Ostatní plocha Neplodná půda Ostatní plocha Neplodná půda Ostatní plocha Ostatní (část) Ostatní plocha zeleň (část) Trvalý travní porost /1 (část) Trvalý travní porost /2 (část) Trvalý travní porost (část) Lesní pozemek /4 (část) /2 (část) /3 (část) /4 (část) Zahrada (část) v ZCHÚ (m 2 ) 8

9 Číslo podle KN Číslo podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví celková podle KN (m 2 ) v ZCHÚ (m 2 ) 287/1 (část) Ostatní plocha Jiná plocha /1 (část) Ostatní plocha Jiná plocha /2 (část) (část) Trvalý travní porost (část) Trvalý travní porost Celkem Katastrální území: Vítkov u Dobranova (783676) Číslo Číslo Druh pozemku podle Způsob podle PK KN využití podle KN nebo jiných pozemku evidencí podle KN Číslo listu vlastnictví celková podle KN (m 2 ) v ZCHÚ (m 2 ) 48 (část) Ostatní plocha Ostatní (část) Lesní pozemek /1 Ostatní plocha Neplodná půda /2 Ostatní plocha Neplodná půda /1 (část) Trvalý travní porost (část) (část) Trvalý travní porost /1 (část) Trvalý travní porost (část) Vodní plocha Koryto vodního toku umělé 169 (část) Ostatní plocha Neplodná půda /1 (část) Lesní pozemek Trvalý travní porost Vodní plocha Koryto vodního toku umělé 177/1 (část) Trvalý travní porost /2 Trvalý travní porost /1 Vodní plocha Koryto vodního toku umělé 178/2 Vodní plocha Koryto vodního toku umělé 179/1 (část) Ostatní plocha Ostatní /2 (část) Ostatní plocha Ostatní /3 (část) Trvalý travní porost /1 (část) Ostatní plocha dráha Celkem Katastrální území: Žizníkov (797391) Číslo Číslo Druh pozemku podle podle PK KN podle KN nebo jiných evidencí Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví celková podle KN 2/2 Trvalý travní porost /7 (část) Lesní pozemek /8 Lesní pozemek /2 (část) Lesní pozemek (část) Lesní pozemek (m 2 ) v ZCHÚ (m 2 ) 9

10 Číslo podle KN Číslo podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví celková podle KN (m 2 ) v ZCHÚ (m 2 ) 15/1 (část) Trvalý travní porost /4 (část) Trvalý travní porost /8 (část) Trvalý travní porost /11 (část) Trvalý travní porost /12 Trvalý travní porost /13 Trvalý travní porost /1 (část) Ostatní plocha Neplodná půda /2 (část) Ostatní plocha Neplodná půda /2 Trvalý travní porost /3 (část) Ostatní plocha Ostatní /4 Trvalý travní porost /6 (část) Trvalý travní porost /7 Trvalý travní porost /1 (část) Trvalý travní porost /2 Trvalý travní porost Zahrada /1 Trvalý travní porost /2 Trvalý travní porost Ostatní plocha Neplodná půda /3 (část) Trvalý travní porost /4 Zahrada /5 (část) Zahrada /7 Zahrada /8 (část) Trvalý travní porost /12 (část) Trvalý travní porost /17 Trvalý travní porost /18 (část) Trvalý travní porost /24 (část) Trvalý travní porost /25 (část) Trvalý travní porost /26 (část) Trvalý travní porost /27 Trvalý travní porost /28 (část) Trvalý travní porost /1 (část) Orná půda /3 (část) Orná půda /1 (část) Trvalý travní porost /14 (část) Trvalý travní porost /15 (část) Trvalý travní porost /20 (část) Trvalý travní porost /23 (část) Trvalý travní porost /32 (část) Trvalý travní porost /33 (část) Trvalý travní porost /1 Trvalý travní porost /5 (část) Trvalý travní porost /6 (část) Trvalý travní porost /8 (část) Trvalý travní porost /10 (část) Trvalý travní porost /12 (část) Trvalý travní porost Trvalý travní porost Vodní plocha Rybník Ostatní plocha Neplodná půda /4 (část) Trvalý travní porost /1 Trvalý travní porost /2 (část) Zahrada /2 Trvalý travní porost /3 Trvalý travní porost /4 Trvalý travní porost /5 Trvalý travní porost /6 Trvalý travní porost /1 (část) Trvalý travní porost /3 Trvalý travní porost /4 Trvalý travní porost /5 (část) Trvalý travní porost /6 (část) Trvalý travní porost /7 (část) Trvalý travní porost /9 (část) Trvalý travní porost

11 Číslo podle KN Číslo podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví celková podle KN (m 2 ) v ZCHÚ (m 2 ) 210/10 (část) Trvalý travní porost /11 (část) Trvalý travní porost /15 (část) Trvalý travní porost /1 Trvalý travní porost /2 Zahrada /3 (část) Zahrada /5 Trvalý travní porost /6 Trvalý travní porost /2 Zahrada /3 Zahrada /1 (část) Trvalý travní porost /2 (část) Trvalý travní porost /6 (část) Trvalý travní porost /11 (část) Trvalý travní porost /12 Ostatní plocha Jiná plocha /13 Trvalý travní porost /14 (část) Trvalý travní porost /15 (část) Trvalý travní porost /16 Trvalý travní porost /1 (část) Trvalý travní porost /2 (část) Trvalý travní porost /4 (část) Ostatní plocha Ostatní /11 Trvalý travní porost /12 Trvalý travní porost /13 (část) Trvalý travní porost /14 (část) Trvalý travní porost /15 Trvalý travní porost /16 Trvalý travní porost /17 Trvalý travní porost /18 Trvalý travní porost /20 (část) Trvalý travní porost /1 Ostatní plocha Neplodná půda /2 Ostatní plocha Neplodná půda /3 Ostatní plocha Neplodná půda /4 Ostatní plocha Neplodná půda /5 Ostatní plocha Neplodná půda /1 Trvalý travní porost /2 Trvalý travní porost (část) Trvalý travní porost /3 Orná půda /4 Orná půda /1 Trvalý travní porost /2 Trvalý travní porost /1 (část) Lesní pozemek /1 (část) Lesní pozemek /2 (část) Ostatní plocha Jiná plocha /7 Lesní pozemek /1 (část) Lesní pozemek (část) Ostatní plocha Ostatní (část) Ostatní plocha Ostatní /2 (část) Ostatní plocha Ostatní /1 (část) Ostatní plocha Ostatní /2 Ostatní plocha Ostatní /1 Ostatní plocha Ostatní /1 (část) Ostatní plocha Ostatní (část) Ostatní plocha Silnice Ostatní plocha Neplodná půda (část) Ostatní plocha Jiná plocha (část) Ostatní plocha Jiná plocha

12 Číslo podle KN Číslo podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví celková podle KN (m 2 ) v ZCHÚ (m 2 ) st. 7/1 (část) st. 7/2 (část) st. 8/1 (část) st. 9/ st. 9/2 (část) zbořeniště st. 9/4 (část) zbořeniště st. 10/2 zbořeniště st. 37/1 (část) st. 37/2 (část) zbořeniště st. 41/ st. 41/2 (část) st. 42/ st. 42/ st. 42/3 společný dvůr st st st st st st st st. 182/ st st Celkem Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ 12

13 1.4 území a jeho ochranného pásma Plán péče o přírodní památku Niva Ploučnice u Žizníkova na období Druh pozemku PP (viz příloha M1) plocha v ha lesní pozemky 8,5 OP plocha v ha Způsob pozemku vodní plochy 13 1 zamokřená plocha trvalé travní porosty 65 25,1 orná půda 3,3 využití rybník nebo nádrž 2,1 vodní tok 10,9 ostatní zemědělské 0,3 pozemky ostatní plochy 1,8 9,4 neplodná půda 1,1 zastavěné 0,8 plochy a plocha celkem 79,8 48,4 ostatní využití způsoby PP plocha v ha 0,7 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími Natura 2000: 100 % v EVL Horní Ploučnice (CZ ) 1.6 Kategorie IUCN Kategorie IUCN není určena. Navrhovaná kategorie: IV.- Řízená rezervace - Území pro management stanovišť/druhů: chráněná území, zřizovaná převážně pro účely ochrany, prováděné cestou managementových zásahů. Cílem managementu je zabezpečit a udržovat specifická stadia stanovištní sukcese, potřebná pro ochranu preferované druhové sklady, nebo hmotné přírodní útvary prostřednictvím periodického managementu stanovišť. Tento typ managementu je také používán pro nárůst biodiverzity preferovaných biotických společenstev. 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Navrhujeme uvést pro nově vyhlašovanou přírodní památku následující předmět ochrany: Meandrující neregulovaný tok Ploučnice s navazujícím komplexem mokřadů a populace vzácných druhů organizmů na tato přírodní stanoviště vázané, zejména populace klínatky rohaté (Ophiogomphus cecilia), modráska bahenního (Phengaris nausithous), modráska očkovaného (Phengaris teleius), ohniváčka černočárného (Lycaena dispar), lososa obecného (Salmo salar) a vydry říční (Lutra lutra) Hlavní předmět ochrany ZCHÚ současný stav A. ekosystémy Přehled zaznamenaných předmětů ochrany a jejich rozlohy a podílu v řešené části EVL 13

14 rozloha komentář [ha] % ,29 0,4 % přírodní, maloplošný disjunktní výskyt, vysoký potenciál z hlediska ochrany přírody, vysoká mezi sezónní variabilita, charakteristické pro daný krajinný celek ,6 18,3 % vnitřně proměnlivé, plošně stabilní, charakteristické pro daný krajinný celek ,3 1,4 % polopřírodní, vysoká hodnota z hlediska ochrany přírody, lokálně velmi ohrožené ,3 14 % polopřírodní, podléhá sukcesi, ohroženo eutrofizací a invazemi nepůvodních druhů ,3 1,4 % polopřírodní, maloplošné, velmi cenné z hlediska ochrany přírody Kód a název typu přírodního stanoviště: Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition Podíl plochy stanoviště z celkové rozlohy EVL: 0,4 % Rozloha stanoviště: 0,29 ha Popis přírodního stanoviště: Stanoviště cévnatých rostlin ve vodních biotopech stojatých vod. V rámci PP se jedná o mrtvá ramena. Z vodních rostlin se běžně vyskytují okřehky (Lemna minor, L. gibba, L. trisulca) a lakušníky (Batrachium spp.) dále růžkatce (Ceratophyllum demersum, C. submersum). Tento typ stanoviště je však velmi dynamický, pokryvnost a druhové složení případně i absence makrofyt se často liší mezi sezonami zejména v ramenech, která jsou ovlivňována záplavovým režimem nivy. 14

15 Kód a název typu přírodního stanoviště: Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho- Batrachion Podíl plochy stanoviště z celkové rozlohy EVL: 18,3 % Rozloha stanoviště: 14,6 ha Popis přírodního stanoviště: Stanoviště cévnatých rostlin ve vodních biotopech tekoucích vod. V rámci EVL se jedná o tok Ploučnice. Z vodních rostlin se běžně vyskytují lakušníky (Batrachium fluitans) a hvězdoše (typicky Callitriche hamulata). Rovněž tento typ stanoviště je pod vlivem záplavových disturbancí, nicméně při zachování charakteru toku bez regulace lze očekávat jeho přítomnost kontinuální, pouze jeho vnitřní uspořádání (ploha jednotlivých porostů) se bude měnit dle aktuální morfologie koryta. Kód a název typu přírodního stanoviště: Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae) Podíl plochy stanoviště z celkové rozlohy EVL: 1,4 % Rozloha stanoviště: 1,3 ha 15

16 Popis přírodního stanoviště: Toto stanoviště bývá na vlhkých loukách, které vysychají v průběhu letní přísušků. Typickou dominantou je bezkolenec (Molinia sp.), dále medyňky (Holcus sp.), některé ostřice (Carex sp.) a oligotrofní zástupci lipnicovitých (Agrostis sp., Nardus stricta). Potkávají se zde druhy vlhkých luk a smilkových trávníků. Z cenných druhů rostlin jsou v části 1 u Žízníkova zastoupeny zejména úpolíny a prstnatce (Trollius altissimus a Dactylorhiza majalis). Bezkolencové louky se v rámci řešené PP vyskytují v mozaice a přechodu k nivním biotopům a loukám. Jsou extrémě ohroženy zarůstáním náletem. Navazují na velmi cenné slatinné plochy a je velmi žádoucí zajistit jejich obnovu a údržbu v příštích pěti letech. V opačném případě hrozí jejich přílišná degradace a ztráta druhové i stanovištní diverzity. Zpravidla bývají tyto typy luk jedno až dvojsečné, nicméně v rámci nivy (méně vysychavý ekotop) lze považovat dvojí seč za nezbytnou. Toto stanoviště je v rámci PP relativně velmi cenné (hodnoceno v rámci předmětů ochrany a jejich potenciálu pro ochranu přírody jako celku). Kód a název typu přírodního stanoviště: Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně Podíl plochy stanoviště z celkové rozlohy EVL: 14 % Rozloha stanoviště: 11,3 ha Popis přírodního stanoviště: Jedná se o poměrně rozšířený typ stanoviště. Kromě reprezentativních porostů se vyskytuje částo v mozaice a dokonce velmi často v degradované podobě s omezeným druhovým složením a expanzí ruderálních druhů. Tento typ stanoviště zahrnuje v PP 2 biotopy: tužebníková lada (podsvaz 16

17 Filipendulenion) a bylinné lemy nížinných řek. Pro oba jsou typické biomasou bohaté asi 1,5 m vysoké porosty bylin, které mají vegetační optimum v polovině až koncem července. Biomasa zpravidla zůstává na místě, bezlesí je udržováno občasnou disturbancí (záplava, kosení), nicméně rozhodně né pravidelnou nebo snad každoroční. Jedná se o sukcesně nestabilní typ stanoviště, tj. relativně rychle přechází při změně vlivů v jiné biotopy. Zarůstáním zpravidla v některý typ lužního lesa naopak zavedením pravidelného kosení se nejspíš postupně vytvoří vlhká pcháčová louka nebo jiný typ vlhkých luk. Tyto porosty hostí významné druhy zřídka, naopak relativně často podléhají invazím nepůvodních druhů, v PP zejména netýkavce žláznaté (Reynoutria glandulifera). Velkým rizikem pro toto stanovište je celková eutrofizace krajiny což se v rámci území projevuje expanzí kopřivy (Urtica dioica) v obou typech. V krajině nivy tvoří přechodná stanoviště mezi využívanými plochami, mokřadními vrbinami a lesem, bývají využívány jako kryt volně žijícími druhy zvířat. Kód a název typu přírodního stanoviště: Přechodová rašeliniště a třasoviště Podíl plochy stanoviště z celkové rozlohy EVL: 1,4 % Rozloha stanoviště: 1,3 ha Popis přírodního stanoviště: Společenstva nízkých ostřic dobře záasobená podzemní vodou s přechodem do slatin, velmi dobře je vyvinuto mechové patro. V PP se stanoviště nachází v jednom segmentu v mozaice se stanovištěm vlhké pcháčové louky. 17

18 B. druhy Název druhu modrásek bahenní Phengaris nausithous modrásek očkovaný Phengaris teleius stupeň aktuální početnost popis biotopu druhu ohrožení nebo vitalita populace v ZCHÚ SO, NT několik malých kolonií Preferuje především vlhké, nehnojené, extenzivně kosené krvavcové louky, ale dokáže žít např. i ve vlhkých příkopech podél silnic, na podmáčených ruderálních stanovištích a na poddolovaných územích. Hostitelskou rostlinou housenek je krvavec toten (Sanguisorba officinalis). Housenky dokončují vývoj v mraveništích mravenců rodu Myrmica SO, VU několik malých kolonií Druh vlhkých nehnojených, extenzivně kosených, krvavcových luk. V rámci komplexů vlhkých luk však preferují sušší výslunná místa chráněná před větrem. Hostitelskou rostlinou housenek je krvavec toten (Sanguisorba officinalis). Housenky dokončují vývoj v mraveništích mravenců rodu Myrmica ohniváček černočárný Lycaena dsipar klínatka rohatá Ophiogomphus cecilia SO v roce 2010 zjištěni 3 jedinci, lze očekávat stabilizovanou populaci SO, VU početná populace na Ploučnici mezi Mimoní a Českou Lípou vlhké louky s výskytem šťovíků, imága často na vojtěškových polích Přirozené toky lipanového až parmového pásma s písčitým či štěrkovitým dnem a přirozenými břehy; 18

19 vydra říční Lutra lutra Plán péče o přírodní památku Niva Ploučnice u Žizníkova na období SO, VU trvalá přítomnost teritoriálních jedinců po celém toku Ploučnice losos obecný Salmo salar CR Předpokládaný občasný výskyt mladých jedinců migrujících z horní části povodí do moře a obdobně dočasný výskyt dospělých ryb migrujících na trdliště Téměř všechny typy vodních biotopů od vodních toků po rybníky; na lokalitě vrchovinné toky s kaskádami malých a středních rybníků Losos obecný je anadromní druh přizpůsobený k životu ve sladké i slané vodě. První dva roky života tráví mladí lososi, strdlice, v tocích a poté táhnou do moře, kde také většinou po dvou letech dospívají. K rozmnožování táhnou dospělé ryby z moře zpět do řeky, kde se narodily. Při tření jsou jikry kladeny mezi štěrk do rýhovitých jam, které ryby po nakladení jiker opět pohyby těla zakrývají štěrkem. Do řek se navrací maximálně pětkrát Modrásek bahenní Phengaris nausithous byl zjištěn na několika místech v malých početnostech. Nepříznivý stav populací je způsoben nevhodným způsobem péče o biotopy s výskytem krvavce totenu, živné rostliny housenek. Část luk je kosena v době letu imág, velké plochy potenciálních biotopů jsou dlouhodobě neobhospodařované a nacházejí se v pokročilém stádiu sukcese ve stavu nevhodném pro krvavec toten. Modrásek očkovaný Phengaris teleius byl v současnosti zaznamenán na vlhké louce na pravém břehu Ploučnice mezi Žízníkovem a Dobranovem v počtu 5 jedinců. Nejpočetnější populaci má na neudržované mokřadní louce na levém břehu Ploučnice u České Lípy (dílčí plocha 2). Druh je negativně ovlivněn stejnými faktory jako modrásek bahenní. Ohniváček černočárný Lycaena dispar se v současnosti šíří z Moravy do Čech. Ještě na přelomu tisíciletí se v Čechách nevyskytoval (Beneš et al. 2002), později se rozšířil do východního Polabí. Nálezy na Českolipsku jsou nové a svědčí o pokračování expanze ohniváčka severozápadním směrem. V území byli celkem tři jedinci zaznamenáni na shodných lokalitách jako modrásek očkovaný (viz výše). Klínatka rohatá Ophiogomphus cecilia se v lokalitě vyskytuje na celém toku Ploučnice. Populace je v oblasti dlouhodobě mapována a monitorována a patří k nejsilnějším v ČR. Losos obecný Salmo salar je vysazován v rámci repatriačního programu ve stádiu plůdku do Ještědského potoka coby jedné ze tří lokalit v České republice. Území PP druh využívá jako jediný migrační koridor při poproudovém tahu (Ploučnice). Teoreticky budou v budoucnu moci tokem Ploučnice migrovat i dospělí lososi na trdliště, ale historická data o výskytu druhu tuto teorii nepodporují. Vydra říční Lutra lutra na lokalitě obývá celý tok Ploučnice. Při mapování rozšíření byly pobytové značky zjištěny pouze pod mostem u Žizníkova. Tato skutečnost je ale ovlivněna nevhodnou konstrukcí ostatních zdejších mostů, které jednak komplikují pohyb vyder a současně nejsou pro vydry atraktivní z hlediska značení teritoria a znesnadňují zjištění přítomnosti vyder. Výskyt modráska bahenního Phengaris nausithous (světle modře), modráska očkovaného Phengaris teleius (fialově), obou druhů r. Phengaris dohromady (tmavě modře) a ohniváčka černočárného Lycaena dispar (žlutě) v části Česká Lípa Vítkov 19

20 C. Útvary neživé přírody útvar geologické podloží popis výskytu útvaru meandrující tok Ploučnice kvartérní náplavy Přirozený, bohatě meandrující tok menší říčky protékající plochou nivou, břehy místy boční erozí stržené, lokálně menší plošky písčitých náplavů. V minulosti (polovina 20. století) s řídkým lemem dřevin, který je v současnosti prakticky kontinuální po obou březích. niva Ploučnice kvartérní náplavy cca 0,2-0,5 km široká plochá říční niva vyplněná kvartérními sedimenty, v minulosti zde převažovaly nelesní společesntva obhospodařovaná pravděpodoobně lučním hospodařením, dnes částečně bez hospodaření a v pokročilé fázi vegetační sukcese nebo naopak s příliš intenzivním managementem 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu Předmětem ochrany evropsky významné lokality CZ Horní Ploučnice je podle nařízení vlády č. 132/2005 Sb., ochrana typů přírodních stanovišť: 2330 Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem (Corynephorus) a psinečkem (Agrostis) 3150 Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 3260 Nížinné až horské vodní toky s vegetací typu Ranunculion fluitansis a Callitricho-Batrachion 6410 Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caerulae) 6430 Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpinského stupně 20

21 7140 Přechodová rašeliniště a třasoviště 91D0* Rašelinný les 91E0* Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) a populace: - vrkoče bažinného (Vertigo moulinsiana), - klínatky rohaté (Ophiogomphus cecilia), - přástevníka kostivalového (Callimorpha quadripunctaria), - modráska bahenního (Phengaris nausithous), - modráska očkovaného (Phengaris teleius), - lososa obecného (Salmo salar) - vydry říční (Lutra lutra). Stanoviště 2330, 91D0*, 91E0* a druhy: vrkoč bažinný a přástevník kostivalový nebyly na území PP zjištěny. 1.9 Cíl ochrany Zachování přirozeně meandrujícího toku Ploučnice a mokřadních a lučních stanovišť s cennými rostlinnými a živočišnými společenstvy v navazující nivě, zejména podpora životaschopné rozmnožující se populace modráska bahenního Phengaris nausithous, modráska očkovaného Phengaris teleius, ohniváčka černočárného Lycaena dispar, klínatky rohaté Ophiogomphus cecilia, zachování trvalého výskytu vydry říční Lutra lutra, zachování podmínek prostředí pro dlouhodobý výskyt všech druhů živočichů včetně zachování migrační prostupnosti pro lososa obecného Salmo salar. Základním přístupem v péči o lokalitu musí být snaha o důslednou ochranu toku, především vyloučení technických zásahů v korytě. V terestrické části je klíčové nastavit vhodnou péči o luční společenstva a přistoupit k obnově luk na dlouhodobě neobhodpodařovaných plochách s dosud převládající travinobylinnou vegetací. Pro období nejsou navrhována žádná opatření na plochách zarostlých náletovými dřevinami. Strategii péče o tyto pozemky navrhujeme posoudit při přípravě plánu péče pro další dekádu s ohledem na vývoj v území na základě předkládaného plánu péče. 21

22 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Poloha: Lokalitu tvoří niva Ploučnice mezi Českou Lípou a Vítkovem (viz příloha M1). Biogeografie: Dle biogeografického členění České republiky (Culek 1996) je území zařazeno do Ralského bioregionu Geomorfologie, geologie a pedologie: Z hlediska geomorfologického členění náleží niva Ploučnice mezi Českou Lípou a Vítkovem k okrsku Zákupská pahorkatina. Geologické podloží je tvořeno čtvrtohorními sedimenty. Řeka protéká Zakupskou pahorkatinou s pestrým strukturně denudačním reliéfem. Pedologicky nivu tvoří fluvické gleje. Klima: Území spadá do mírně teplé klimatické oblasti MT9. Fytogeografická charakteristika: Přírodní památka se nachází v mezofytiku ve fytogeografickém okrese Českolipská kotlina, fytogeografický obvod Českomor. M. Potenciální přirozená vegetace: Potencionální přirozenou vegetací je biková a/nebo jedlová doubrava (Luzulo albidae-quercetum, Abieti-Quercetum) a střemchová jasenina (Pruno-Fraxinetum). Charakteristika lokality: Území je charakteristické bohatě meandrujícím tokem s četnými náplavy, obklopeným slepými rameny, tůněmi, loukami mokřadními křovinami a olšinami. Louky jsou různého typu v souvislosti s vlhkostními podmínkami a managementem. Setkáváme se s aluviálními psárkovými loukami, které jsou často degradované v důsledku absence hospodaření. Povodí Ploučnice je z hydrologického hlediska srážkově nadprůměrné, čemuž odpovídají průtoky v tocích. Ploučnice pramení na JZ svahu Ještědu (1 012 m) v nadmořské výšce 654 m. Ústí zprava do Labe v Děčíně v nadmořské výšce 122 m. Plocha povodí činí 1 193,9 km2. Délka toku je 106,2 km. Od městečka Osečná teče západním směrem přes Mimoň, Českou Lípu do Děčína. Pod Českou Lípou vtéká do Verneřického středohoří, kde vytváří hlubší údolí. Horní a střední tok meandruje v lukách. Dolní tok pod Žandovem se zařezává do hlubokého údolí. Koryto je balvanité s četnými peřejemi a velkým počtem jezů. Směrem k novému mostu u Borečku je to nejprve potok o šířce 3 m. V úseku od Stráže pod Ralskem po Mimoň je tok regulován v souvislosti s těžbou uranu. Po soutoku s Panenským potokem se Ploučnice stává řekou o šířce 10 m, která protéká v plochém údolí v širokých lukách. Pod Mimoní byla v naplaveninách zjištěna radioaktivní kontaminace z těžby uranu. Průtokové poměry v tocích Profil Q a Q 1 Q 20 Q 100 Ploučnice Česká Lípa 4, Lokalita je vzhledem ke své rozloze a pestrosti stanovištních podmínek mimořádně významná pro aquatické, mokřadní a luční druhy rostlin a živočichů s výskytem mnoha ohrožených taxonů. 22

23 Z obojživelníků se zde vyskytují rosnička zelená Hyla arborea, skokan skřehotavý Rana ridibunda, skokan štíhlý Rana dalmatina, skokan hnědý Rana temporaria a ropucha obecná Bufo bufo. V západní části přírodní památky se vyskytuje slabší populace kuňky obecné Bombina bombina (dílčí plocha 4). Z plazů se vyskytují slepýš křehký Anguis fragilis a užovka obojková Natrix natrix. V dolním toku Ploučnice dominují jelec tloušť (Squalius cephalus), hrouzek obecný (Gobio gobio), plotice obecná (Rutilus rutilus) a okoun říční (Perca fluviatilis). Početný je také jelec proudník (Leuciscus leuciscus). Ojediněle se zde vyskytují pstruh obecný (Salmo trutta), dále mřenka mramorovaná (Barbatula barbatula), perlín ostrobřichý (Scardinius erythrophtalmus) a také invazní střevlička východní (Pseudorasbora parva) splachovaná ze stojatých vod. Rybáři do toku vedle jelce tlouště a okouna říčního vysazují kapra obecného (Cyprinus carpio), lína obecného (Tinca tinca), cejna velkého (Abramis brama), lipana podhorního (Thymallus thymallus), štiku obecnou (Esox lucius), candáta obecného (Sander lucioperca), bolena dravého (Aspius aspius) a dokonce i místně nepůvodní ostroretku stěhovavou (Chondrostoma nasus). V celém toku Ploučnice žije málo početná populace mihule potoční (Lampetra planeri). Při orientačním průzkumu ptáků zde bylo zaznamenáno 46 druhů, z toho 9 druhů je zvláště chráněných. Vzhledem k absenci větších vodních ploch v EVL zde téměř chybí typicky vodní druhy (vyjma ptáků vázaných na toky) a převažují luční druhy a ptáci křovin a remízů. Hojní jsou cvrčilka zelená Locustella naevia a cvrčilka říční Locustella fluviatilis, z dalších druhů byli zjištění bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), čáp bílý (Ciconia ciconia), ťuhýk obecný (Lanius collurio) a žluva hajní (Oriolus oriolus). Z území byl zaznamenán výskyt 23 druhů vážek. Vedle klínatky rohaté Ophiogomphus cecilia se na celém toku Ploučnice vyskytují další reofilní druhy, klínatka obecná Gomphus vulgatissimus, páskovec kroužkovaný Cordulegaster boltonii, motýlice lesklá Calopteryx splendens a motýlice obecná Calopteryx virgo. Ostatní druhy zjištěné na stojatých vodách v nivě Ploučnice patří k hojným druhům. Průzkum denních motýlů potvrdil výskyt nejméně 34 druhů. K nejvýznamnějším patří modráskovití vlhkých luk, které jsou předmětem ochrany lokality modrásek bahenní Phengaris nausithous, modrásek očkovaný Phengaris teleius a ohniváček černočárný Lycaena dispar. Faunisticky zajímavý je také hojný výskyt soumračníka černohnědého Heteropterus morpheus. Tento druh se na našem území vyskytuje v panonské oblasti a malý areál má také v severních Čechách včetně Českolipska. Obývá vlhké louky v nivě Ploučnice a často je jedním z mála druhů, které můžeme zastihnout na vysokých ruderalizovaných loukách, jež nejsou dlouhodobě obhospodařovány. Nočních motýlů bylo zjištěno 215 druhů, k nejvýznamnějším nálezům patří ohrožení přástevníci fialkový (Coscinia cribraria) a angreštový (Rhyparia purpurata). Z dalších vzácnějších druhů lze uvést mokřadní a vřesovištní druhy: píďaličku kozlíkovou (Eupithecia valerianata) vlnočárníka vřesového (Scotopteryx luridata), píďalku vachtovou (Orthonama vittata) (vše Geometridae), kovolesklece kostřavového (Plusia festucae), šípověnku bahenní (Simyra albovenosa), rákosnici dvoutečnou (Archanara geminipuncta), osenici písečnou (Agrotis vestigialis), osenici šedonachovou (Protolampra sobrina) (vše Noctuidae). Celkem bylo v území zaznamenáno 308 druhů cévnatých rostlin. Z toho čtyři druhy jsou chráněny vyhláškou č. 395/1992 Sb., a současně jsou uvedeny v Červeném seznamu rostlin ČR (všechny druhy v kategorii ohrožený ) a dalších sedm druhů je uvedených pouze v Červeném seznamu: dva v kategorii silně ohrožený, čtyři v kategorii ohrožený a jeden v kategorii vzácnější taxony vyžadující další pozornost z důvodu jejich aktuálního úbytku nebo z důvodu nízké prozkoumanosti jejich rozšíření a ekologie. 23

24 Pro říční úval je vždy typická složitá mozaika různých vegetačních jednotek v závislosti na stupni jejího využívání. V případě Ploučnice jde ze dvou třetin o sekundární nelesní vegetaci v různém stádiu sukcese od původních luk přes relativně druhově chudší lada až po první stádia lužních lesů. Jedinečná je vegetace vodních makrofyt v obou variantách: tekoucí vody zde osídlují porosty asociace Batrachio-Callitrichetum hamulatae a mrtvá ramena s čistou vodou kromě běžných orobincových a rákosových rákosin i vzácná vegetace s voďankou žabí (Hydrocharis morsus-ranae) a žebratkou bahenní (Hottonia palustris). Z luční vegetace se můžeme setkat s opuštěnými psárkovými loukami (svazu Alopecurion) s charakteristickým řídkým rozšířením nivních prvků jako rozrazil dlouholistý (Pseudolisimachion maritimum), žluťuchou lesklou (Thalictrum lucidum) nebo šťovíkem vodním (Rumex aquaticus). Na vyšších lavicích a terasách potom s vegetací mesofilních luk ovsíkových (svaz Arrhenatherion) a bezkolencových (svaz Molinion). Zejména druhá skupina je ohrožena opuštěním a zarůstáním rákosem a náletem olše. Opuštěné vlhké psárkové a pcháčové louky pod vlivem pravidelných záplav vytváří několik typů ladních společenstev. Typické jsou v nejvlhčích partiích luk ostřicové porosty svazu Magnocaricion, případně na březích a náplavech obdoba poříčních rákosin typu Phalaridion s dominantní chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea) které v eutrofních polohách přechází do rákosin s dominantním zblochanem (Glyceria maxima) a rákosem (Phragmites australis). Méně často přeplavované plochy potom obsazují společenstva, která odpovídají vlhkým ladům s tužebníkem (podsvazu Filipendulenion), které však rovněž ustupují expanzi rákosu a často i přeměně v ruderální porosty s dominancí kopřivy nebo invazních rostlin jako např. zlatobýlu kanadského (Solidago canadensis). Krajinnou mozaiku doplňují poříční vrbiny (keřové i stromové) a mokřadní i eutrofní lužní olšiny a ostatní typy lesních porostů v drobných okrajových segmentech. Mokřadní olšiny (as. Calamagrostio canescentis-alnetum, Carici acutiformis-alnetum) jsou vázány na trvale zamokřené terénní deprese s více či méně stagnující podzemní vodou. Ve stromovém patře převažuje olše lepkavá (Alnus glutinosa), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), v bylinném patře druhy vysokých ostřic, violka bahenní (Viola palustris), škarda bahenní (Crepis paludosa), přeslička bahenní (Equisetum palustre), výjimečně rašeliník (Sphagnum sp.). Údolní jasanovo-olšové luhy tvoří břehový doprovod toku Ploučnice a vzácně v rozšířených částech přecházejí do rašelinných olšin s bohatším bylinným podrostem. Seznam a rozloha zaznamenaných biotopů biotop plocha [ha] K1 Mokřadní vrbiny 0,7 K3 1,2 L1 Mokřadní olšiny 2,7 L2.2 Údolní jasanovo-olšové luhy 0,2 L3.1 0,1 L7.1 Suché acidofilní doubravy 0,01 M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod 0,001 M1.7 Vegetace vysokých ostřic 0,7 T1.1 1,1 T1.3 0,04 T1.4 12,2 T1.5 Vlhké pcháčové louky 4,8 T1.6 Tužebníková lada 1,5 V1F 0,3 X Biotopy silně ovlivněné nebo vytvořené člověkem 7,5 24

25 Mozaika biotopů 45,9 K1 Mokřadní vrbiny 1,2 K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů 7,8 K3 0,01 L1 Mokřadní olšiny 0,4 L2.2 Údolní jasanovo-olšové luhy 0,3 L7.1 Suché acidofilní doubravy 0,2 L10.1 0,7 M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod 0,03 M1.4 2,0 M1.7 Vegetace vysokých ostřic 11,9 M7 0,05 R2.2 0,7 T1.1 1,1 T1.3 0,9 T1.4 2,7 T1.5 Vlhké pcháčové louky 1,1 T1.6 Tužebníková lada 1,8 T5.5 Acidofilní trávníky mělkých půd 0,01 T8.1B 0,01 V1F 0,04 V2B 0,2 V4A Makrofytní vegetace vodních toků - porosty aktuálně přítomných vodních makrofyt X Biotopy silně ovlivněné nebo vytvořené člověkem 5,6 7 Přehled zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin Vzhledem ke skutečnosti, že seznam zvláště chráněných druhů uvedených ve vyhlášce č. 395/1992 Sb., v platném znění, je zastaralý a neodráží skutečné priority druhové ochrany, jsou uvedeny také druhy zařazené do Červených seznamů zpracované pro příslušné skupiny. Pro rostliny je použit zdroj Grulich 2012, pro bezobratlé Farkač et al a pro obratlovce Plesník et al název druhu kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. Druhy uvedené ve vyhlášce 395/1992 Sb. aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ popis biotopu druhu, další poznámky Živočichové mihule potoční Lampetra planeri KO, EN tisíce jedinců jelec jesen Leuciscus idus kuňka obecná Bombina bombina O, VU stovky až tisíce jedinců SO, EN nižší desítky jedinců, mokřad Za benzinou (dílčí část 4) toky s jemnými sedimenty (se zastoupením organického detritu) a štěrkovými lavicemi v proudných úsecích tišiny a mírné proudy s hlubší vodou, v EVL se přirozeně rozmnožuje a je také vysazován mělké osluněné vodní plochy s bohatou makrofytní vegetací 25

26 název druhu rosnička zelená Hyla arborea skokan skřehotavý Rana ridibunda kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. SO, NT KO, NT aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ neznámá neznámá popis biotopu druhu, další poznámky upřednostňuje otevřená, osluněná stanoviště v blízkosti drobných a středně velkých vodních nádrží s přiléhajícími lučními biotopy a roztroušenými porosty dřevin.. pomalu tekoucí a stojaté vody, převážně v nižších polohách. Obývá širokou škálu biotopů, často se vyskytuje ve velkých rybnících, řekách, kanálech a jezerech. skokan štíhlý Rana dalmatina SO, NT neznámá kulturní krajina v nížinách a pahorkatinách, rozmnožuje se v menších a středních nádržích ropucha obecná Bufo bufo slepýš křehký Anguis fragilis užovka obojková Natrix natrix moták pochop Circus aeruginosus ledňáček říční Alcedo atthis krutihlav obecný Jynx torquilla slavík obecný Luscinia megarhynchos lejsek šedý Muscicapa striata ťuhýk obecný Lanius collurio žluva hajní Oriolus oriolus vydra říční Lutra lutra klínatka rohatá Ophiogomphus cecilia modrásek bahenní Phengaris nausithous modrásek očkovaný Phengaris teleius ohniváček černočárný Lycaena dispar zlatohlávek tmavý Oxythyrea funesta Rostliny O, LC neznámá nejrůznější (spíše menší) vodní nádrže SO, LC neznámá všudypřítomný druh, otevřená krajina i lesy O, LC neznámá okolí vod, stojatých i tekoucích O, VU neznámá kulturní krajina a mokřady, nejčastěji hnízdí v litorálních porostech rybníků SO, VU neznámá okolí tekoucích i stojatých vod SO, VU neznámá staré sady, rozptýlené stromy, světlé lesy O, LC neznámá křoviny, parky, zejména v okolí vod O, LC neznámá světlé lesy, parky a zahrady, často synantropně O, NT neznámá otevřená krajina s křovinami SO, LC neznámá světlé listnaté lesy nížin a pahorkatin SO, VU SO, VU SO, NT SO, VU SO O trvalá přítomnost teritoriálních jedinců stabilní a velmi početná populace zjištěny tři kolonie, nízká početnost v důsledku nevhodné péče o luční porosty zjištěny dvě kolonie, nízká početnost v důsledku nevhodné péče o luční porosty neznámý, v roce 2010 pozorovány 3 ex. neznámá téměř všechny typy vodních biotopů od vodních toků po rybníky; na lokalitě vrchovinné toky s kaskádami malých a středních rybníků přirozené toky lipanového až parmového pásma s písčitým či štěrkovitým dnem a přirozenými břehy vlhčí louky s výskytem krvavce totenu (Sanquisorba officinalis) vlhčí louky s výskytem krvavce totenu (Sanquisorba officinalis) vlhké louky, ruderály a dlaší biotopy s výskytem šťovíků Rumex sp., živné rostliny larev. Imaga s oblibou vyhledávají vojtěšková pole. otevřená krajina, v minulosti velmi vzácný, dnes intenzivně se šířící a všudypřítomný druh 26

27 název druhu prstnatec májový Dactylorhiza majalis upolín nejvyšší, Trollius altissimus žebratka bahenní, Hottonia palustris kapradiník bahenní Thelypteris palustris kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. O, C3 stovky O, C3 desítky aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ O, C3 několik drobných kusů O, C3 25m2 popis biotopu druhu, další poznámky Druhy uvedené v Červených seznamech slatinící loučka, dosud kosená, část populace v náletem zarůstající bezkolencové louce; N 50 40' 24,211", E 14 35' 24,605"; N 50 40' 25,043", E 14 35' 28,842"; N 50 40' 25,356", E 14 35' 26,869"; (10 ks) roztroušeně v zarůstající bezkolencové louce; 50 40'26.099"N, 14 35'27.193"E mrtvá ramena, vodní strouhy a kanály, snáší dočasný pokles vodní hladiny N 50 40' 46,063", E 14 34' 15,11"; v olšině mimo slatinu; N 50 40' 25,043", E 14 35' 28,842"; Živočichové losos obecný Salmo salar skokan hnědý Rana temporaria klínatka obecná Gomphus vulgatissimus přástevník fialkový Coscinia cribraria přástevník angreštový Rhyparia purpurata CR LC VU EN EN neznámá neznámá stabilní populace v Ploučnici, výskyty známy od Novin pod Ralskem po Českou Lípu početný na písčitém vřesovišti pod dráty VVN na levém břehu Ploučnice u Vítkova v ochranném pásmu PP zjištěny 2 ex. osenice šedonachová Protolampra sobrina EN 9.VIII.2012, 4 ex píďalka vachtová Orthonama vittata VU 11.VI.2010, 8 ex. saranče tlustá Stetophyma grossum Rostliny okřehek trojbrázdý Lemna trisulca ostřice Davallova Carex davaliana ostřice latnatá Carex paniculata NT C3 C2 menší populace zjištěné na vlhkých loukách na obou stranách Ploučnice u Žizníkova tisíce ojediněle anadromní druh přizpůsobený k životu ve sladké i slané vodě. První dva roky života tráví strdlice, v tocích a poté táhnou do moře. K rozmnožování táhnou dospělé ryby z moře zpět do řeky, kde se narodily. Trdlišti jsou mělké štěrkovité úseky s dobře okysličenou vodou. reofilní druh, meandrující, přírodě blízké řeky velmi lokálně se vyskytující lišejníkovec v oblastech s písčitým podložím. lesostepní až stepní biotopy, např. xerotermní stráně, lesní louky, lesní okraje. Velmi lokálně a vzácně se vyskytující hygrofilní až tyrfofilní osenice, preferující vřesoviště, vlhčí lesní porosty a rašeliniště, kde se vyvíjí zejména na Calluna vulgaris a Vaccinum uliginosum Velmi lokální druh mokřadních biotopů (mokřady, podmáčené louky, slatiny) s porosty živných rostlin housenek Galium palustre vlhké louky, vysoké ostřicové porosty stojaté vody mrtvého ramene; N 50 40' 46,063", E 14 34' 15,11"; C4a desítky mokřady, olšiny, okraje vodních nádrží 27

28 název druhu ostřice odchylná Carex appropinquata řeřišnice bahenní Cardamine dentata voďanka žabí Hydrocharis morsus-ranae žluťucha lesklá Thalictrum lucidum kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ popis biotopu druhu, další poznámky C3 desítky vysokých bultů stolice vysokých ostřic s kompaktními 2m vysokými trsy; N 50 40' 25,882", E 14 35' 24,554"; C3 C2 C3 desítky desítky roztroušeně stovky roztroušeně v olšinách a zazeměných ramenech; niva Ploučnice, obě části; N 50 40' 46,387", E 14 34' 25,637"; N 50 40' 33,971", E 14 35' 40,848"; desítky; ve slepém rameni v porostu orobince; 50 40' "N, 14 34' "E nivní zaplavované louky: N 50 40' 47,604", E 14 34' 3,976"; N 50 40' 48,54", E 14 34' 4,955"; N 50 40' 47,557", E 14 34' 6,697"; N 50 40' 48,911", E 14 33' 52,128"; N 50 40' 48,212", E 14 33' 51,628"; N 50 40' 50,83", E 14 34' 43,331"; N 50 40' 27,505", E 14 35' 52,314"; N 50 40' 50,246", E 14 34' 4,786"; N 50 40' 48,914", E 14 33' 58,792"; N 50 40' 49,069", E 14 33' 59, Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Nejsou známy žádné dosud realizované projekty ani zásahy v tomto území motivované ochranou přírody. b) lesní hospodářství Lesní pozemky nejsou součástí přírodní památky. c) zemědělské hospodaření V minulosti byla niva Ploučnice obhodpodařována lukařením (viz příloha M4). Luční hospodaření je stále jediným způsobem zemědělského hospodaření v PP (orná půda se zde nenachází), rozsah ošetřovaných luk je však mnohem nižší než v minulosti. Vlivem sukcesního vývoje ladem ponechaných ploch dochází ke snížení druhové pestrosti především u vlhkých luk. Velká část původně obhospodařovaných luk v nivě Ploučnice není kosena ani spásána, což zapříčiňuje pronikání invazních a expanzivních druhů a pozvolné zarůstání tužebníkem jilmovým (Filipendula ulmaria), třtinou šedavou (Calamagrostis canescens), metlicí trsnatou (Deschampsia cespitosa), ostřicí štíhlou (Carex acuta), rákosem obecným (Phragmites australis), kopřivou dvoudomou (Urtica dioica) a v neposlední řadě rychle se rozrůstajícími vrbami a olší na vlhčích plochách. Některé louky jsou obhospodařovány nejčastěji kosením, v menší míře i pastvou skotu a koní. Způsobe kosení aplikovaný na loukách (půdních blocích) je klíčovým ohrožujícícm faktorem pro oba druhy modrásků r. Phengaris a ohniváčka černočárného Lycaena dispar, protože nerespektuje nároky těchto druhů ani jiného hmyzu. Na území PP je dle veřejného registru zemědělské půdy LPIS vymezeno 9 půdních bloků (viz tabulka) 28

29 Čtverec: Zkrácený kód: Uživatel: : Kultura: Klasifikace: Režim EZ/PO: Jaroslav Prchal 1.87 ha travní porost stálá pastvina Certifikované EZ Dominika Jabálková Dílčí plocha 2.16 ha travní porost stálá pastvina Přechodné obdob Jaroslav Prchal 1.19 ha travní porost stálá pastvina Certifikované EZ /1 Oleg Porš 6.76 ha travní porost stálá pastvina Konvenční hospodaření /1 Oleg Porš 7.55 ha travní porost stálá pastvina Konvenční hospodaření Jakub Jaroš 3.2 ha travní porost ostatní Certifikované EZ Zelená pastva s.r.o ha travní porost stálá pastvina Přechodné období /1 Vladimír Synek 2.58 ha travní porost ostatní Certifikované EZ Vladimír Synek 0.82 ha travní porost ostatní Certifikované EZ 13 d) rybníkářství Na území EVL nejsou žádné rybníky. e) myslivost Území PP spadá do honitby Žizníkov (č ). Nebyl pozorován negativní vliv myslivosti na chráněné území ani populace druhů předmětu ochrany. f) rybářství Podle výsledků ichtyologického průzkumu z let 2009 a 2010 a podle rybářských statistik je možné kvalitativně popsat složení rybího společenstva v PP: v toku Ploučnice dominují jelec tloušť (Squalius cephalus), hrouzek obecný (Gobio gobio), plotice obecná (Rutilus rutilus) a okoun říční (Perca fluviatilis). Početný je také jelec proudník (Leuciscus leuciscus). Ojediněle se zde vyskytují pstruh obecný (Salmo trutta), mřenka mramorovaná (Barbatula barbatula), perlín ostrobřichý (Scardinius erythrophtalmus) a také invazní střevlička východní (Pseudorasbora parva) splachovaná ze stojatých vod. Rybáři do toku vedle jelce tlouště a okouna říčního vysazují kapra obecného (Cyprinus carpio), lína obecného (Tinca tinca), cejna velkého (Abramis brama), lipana podhorního (Thymallus thymallus), štiku obecnou (Esox lucius), candáta obecného (Sander lucioperca), bolena dravého (Aspius aspius) a místně nepůvodní ostroretku stěhovavou (Chondrostoma nasus). g) rekreace a sport Území je pro rekreační a sportovní aktivity využíváno okrajovým způsobem, který nemá vliv na území ani žádný z předmětů ochrany. Územím prochází cyklistická stezka, dalším rekreačně sportovním využíváním je občasné sjíždění Ploučnice na lodích. h) těžba nerostných surovin Na území PP nezasahuje žádný dobývací prostor ani vymezené ložisko nrostných surovin. i) jiné způsoby využívání 29

30 Nejsou známy. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Územní plán sídelního útvaru Česká Lípa byl schválen , vyhláška obce o závazné části ÚPD nabyla účinnosti Od schválení územního plánu bylo provedeno 41 změn, poslední byla schválena a nabyla účinnosti Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Základní údaje o lesích Lesy nejsou součástí PP Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Název vodního toku Ploučnice Číslo hydrologického pořadí Úsek dotčený ochranou (řkm od do) Charakter toku Kaprová voda Příčné objekty na toku nejsou Manipulační řád Správce toku Povodí Ohře, s.p. Správce rybářského revíru Severočeský územní svaz ČRS Rybářský revír PLOUČNICE 3 Zarybňovací plán Podle materiálů KÚ Libereckého kraje je zarybňovací povinnost pro celý revír (včetně stojatých vod) je: dvouletých kaprů obecných dvouletých línů obecných jedinců tzv. bílých ryb jednoletých štik obecných jednoletých candátů obecných jednoletých jelců tloušťů 400 jednoletých amurů bílých 50 jednoletých sumců velkých Základní údaje o nelesních pozemcích Dílčí plocha 1 koryto Ploučnice s lemem olšin, vrbin a mokřadních křovin Dílčí plocha 2 neobhospodařovaná louka s ruderalizovanými porosty psárkových luk, bohatý výskyt krvavce totenu Sanguisorba officinalis, v současnosti hostí nejpočetnější populaci modráska očkovaného Phengaris teleius a modráska bahenního Phengaris nausithous z celé PP. Dílčí plocha 3 rozsáhlá strojově kosená louka v nivě s mozaikou porostů od psárkových luk, vlhkých pcháčovách luk po vysoké ostřice. Louka je kosena celoplošně až k okrajům. Výskyt krvavce totenu a v západní části malé populace modráska bahenního, způsob obhodpodařování louky ale další existenci modrásků vylučuje. Při západním okraji se nachází nekosené tužebníkové lado. 30

31 Dílčí plocha 4 Mokřad za benzinkou. Větší slepé rameno Ploučnice lemované pláštěm křovin, z větší části zastíněné. Výskyt většího počtu druhů obojživelníků včetně malé populace kuňky obecné. Dílčí plocha 5 sukcesí vzniklá plocha olšin Dílčí plocha 6 - koryto Ploučnice s lemem olšin, vrbin a mokřadních křovin. V západní části dílčí plochy na pravém břehu Ploučnice druhově chudý porost vysokých ostřic a rákosu Dílčí plocha 7 pasené a eutrofizované psárkové louky, místy ostrůvky vysokých ostřic, pcháčů, chrastice apod. V jihozápadním rohu je mrtvé rameno Ploučnice s výskytem voďanky žabí. Dílčí plocha 8 v jižní části mozaika tužebníkových lad a porostů vysokých ostřic, místy expanduje chrastice, dále od nivy sušší části nekvětnatých ovsíkových trávníků. V severní části eutrofní a degradované vlhké pcháčové louky. Dílčí plocha 9 koňská pastvina, mozaika nakrátko vypasených trávníků s ostrůvky vysokých ostřic. Dílčí plocha 10 cenná vlhká pcháčová louka s přechodem do slatinné louky s výskytem prstnatce májového Dactylorrhiza majalis a úpolínu vyššího Trollius altissimus obklopená mozaikou lesních stanovišť Dílčí plocha 11 dlouhodobě nekosený porost s dominantní chrasticí a velkým podílem kopřiv. Dílčí plocha 12 dlouhodobě nekosené louky zarostlé v současnosti vysokými ostřicemi, místy se šíří kopřivy a vlhkomilné keře Dílčí plocha 13 mozaika sušších (mezofilní ovsíkové louky) a vlhčích (pcháčové louky) porostů, místy s expandujícím rákosem výskyt krvavce totenu a malé populace modráska bahenního. Příloha: - tabulka Popis dílčích ploch a objektů příloha č. T2 - mapa dílčích ploch a objektů příloha č. M3 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Území je nově vyhlašované, nejsou známy žádné projekty ani ochranářská opatření zde realizované. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Prioritním zájmem ochrany přírody na lokalitě je ochrana evropsky významných druhů živočichů a evropsky významných stanovišť. Nepředpokládá se, že by mohlo dojít ke kolizi se zájmy na ochranu jiných význačných společenstev či druhů živočichů a rostlin. 31

32 3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Lesy nejsou součástí PP. b) péče o rybníky (nádrže) a vodní toky Tok Ploučnice Pro efektivní ochranu toku Ploučnice v rámci PP je klíčová dobrá s Povodím Labe, s.p. a Českým rybářským svazem, na jejichž spolupráci bude záviset úspěšnost ochrany lososa obecného a také vydry říční a klínatky rohaté. Technické úpravy koryta (zahlubování, zpevňování, narovnávání) na aktuálně neregulovaných částech toku musejí být vyloučeny, zejména jedná-li se o zásah do dna. Doporučeno je také neprovádět zásahy do břehových porostů (kácení) v případech, kdy dřeviny zabraňují významným splachům do toku. Místně je doporučeno ponechávat v toku mrtvé dřevo. Z hlediska kvality vody je rozhodující zvyšování úrovně čištění odpadních vod v přilehlých sídlech a podnicích v souladu s územními plány a kontrola vypouštěných odpadních vod. c) péče o nelesní pozemky Rámcové směrnice péče o nelesní plochy Zásady péče o stanoviště Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition Typ managementu Vhodný interval - Minimální interval - Prac. nástroj / hosp. zvíře - Kalendář pro management - bez managementu Upřesňující podmínky zachovat záplavový režim nivy Zásady péče o stanoviště Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho- Batrachion Typ managementu Vhodný interval - Minimální interval - Prac. nástroj / hosp. zvíře - Kalendář pro management - bez managementu Upřesňující podmínky zachovat záplavový režim nivy a morfologii koryta 32

33 Zásady péče o stanoviště Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae) Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Sečení s odklizením zelené píce (sečení se sušením píce a odvozem sena, sečení s pálením sena, pastva) 1x/rok seč, 1x/2 roky pastva 1x/rok seč, 1x/2 roky pastva ruční nástroje, samohybná lehká technika červenec až polovina srpna, méně vhodně druhá půle června až začátek září Upřesňující podmínky v tomto případě je nejvhodnější balkánský způsob hospodaření extenzivní seč a pastva, každoročně v odlišných dílech lokality pálení nasbíraného sena je možné na úsecích opanovaných expanzivními druhy je třeba dbát na co nejvyšší mozaikovitost hospodaření Zásady péče o stanoviště Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Sečení s odklizením zelené píce (sečení s pálením sena,odstraňování náletu mechanicky) 1x/3-5 let seč, 1x/10 let nálet 1x/10 let seč+nálet ruční nástroje nebo lehká technika ideálně srpen až září, méně vhodně červenec až říjen Upřesňující podmínky Konkrétní intenzita i rozsah hospodaření záleží na stavu konkrétní lokality tužebníková lada jsou sukcesním mezistavem pcháčových luk a luhů. Je třeba udržovat rovnováhu mezi frekvencemi zásahu (sečí, vyřezávání dřevin) a ochuzením lokality v důsledku dominance několika konkurenčně silných druhů (Scirpus sylvaticus, Fillipendula ulmaria). Je třeba dbát na časoprostorovou stochasticitu a nezasahovat na celé lokalitě najednou. Zásady péče o stanoviště Přechodová rašeliniště a třasoviště Typ managementu sečení a občasné odstraňování dřevin Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky sečení 1x za 2-3 roky, odstranění dřevin dle potřeby (ale vždy poté, co jejich rozloha přesáhne cca 20% rozlohy lokality) seč 1x za 3-5 let, náletové dřeviny 1x za 10 let kosa, křovinořez, nikdy těžká technika, výjimečně extenzivní pastva červenec srpen, výjimečně začátek září jde o velmi citlivé a maloplošné společenstvo; nutný je každoroční monitoring a na míru šité hospodaření; posečená biomasa musí být z lokality odstraněna, zásadní je udržení bezlesí 33

34 Péče o dřeviny: Na území EVL a navrhované přírodní památky se kromě lesních pozemků nacházejí četné remízy, křoviny a stromové porosty charakteru lesa. Pro období platnosti plánu péče nejsou navrhovány žádné zásahy týkající se dřevin, prioritou je zlepšit stav luk. Péče o louky: Plochy s výskytem krvavce totenu (dílčí plochy č. 2, 3, 8, 13). Na části dílčích ploch je vymezeno sedm půdních bloků (viz tabulka v kapitole 2.2). Louky je třeba kosit jedenkrát v roce v termínu do poloviny června. Ideální je kosení louky v 5-10 m širokých pruzích, kdy jeden pruh je pokosen a sousedící pruhy na louce zůstávají do následujícího roku. Pokud není možné tento design zajistit, je nutné na každé dílčí plošce ponechat alespoň 25 % louky zcela nepokosené. Seč je žádoucí provádět lištovou sekačkou se zvýšenou lištou. Příliš nízko nastavená výška seče poškozuje hnízda mravenců r. Myrmica, kteří jsou hostiteli housenek obou druhů modrásků r. Phengaris. Obnova ruderalizovaných luk v nivě Ploučnice (dílčí plochy č. 9, 11, 12) Silně zruderalizované louky s terestrickým rákosem, chrasticí, kopřivami a dalšími nitrofilními druhy. Kosit dvakrát ročně seče do obnovy stanovištně původního nedegradovaného lučního typu. Způsob seče není omezen, při každé seči je třeba ponechat 20 % rozlohy nepokosené, tato část bude pokosena při další seči. Je nutné sledovat vegetační změny na dílčí ploše a po dosažení cílového stavu seč upravit tak, aby respektovala zájmy ochrany bezobratlých (snížení počtu sečí, změna způsobu seče mozaikové či pásové seče). Ostatní typy luk Kosit jednou ročně, termín seče není omezen. V odůvodněných případech může kosení probíhat dvakrát ročně, klíčové je ale aplikování pásové seče. Společné zásady pro všechny typy sečí Pásová seč musí být základním způsobem péče o travní porosty v území (vyjma dočasného managementu při obnově ruderalizovaných luk v nivě Ploučnice). Může být nahrazena mozaikovou sečí, je však ekonomičtější na realizaci. Cílem pásové seče je umožnit vývoj rostlinám a zejména bezobratlým, pro které je jednorázová seč velkých rozloh luk provedená v krátkém časovém úseku likvidační. Podmínky dotačních titulů MZe neupravují způsob seče, pouze nejzazší termín, dokdy musí být jednotlivé louky pokoseny. Hospodařící subjekty mohou již dnes rozložit seč luk v čase tak, aby negativní vliv negativní vliv jednorázového pokosení byl eliminován, například postupným sečením luk. V praxi však tento přístup není prakticky nikde využíván, protože je náročný na logistiku a ekonomiku. Snížení počtu sečí většina základních agroenviromentálních titulů Mze na obhospodařování trvalých travních porostů požaduje na dané louce provedení dvou sečí ročně. Tento počet je pro většinu luk příliš vysoký a zejména z hlediska ochrany bezobratlých nevhodný. Zcela likvidační je pozdně letní (otavní) seč pro modrásky rodu Phengaris, protože dospělci kladou vajíčka na kvetoucí krvavce toteny, v jejichž květních hlávkách se pak housenky dva až tři týdny vyvíjejí. Odvoz biomasy posekaná hmota musí být z území EVL odstraněna, jinak se stává zdrojem živin a ohniskem ruderalizace lokality. Typ mechanizace vlhké a podmáčené louky je žádoucí kosit lehkou mechanizací, ostatní typy luk je možno kosit i těžkou mechanizací. Nevhodné a pro bezobratlé velmi negativní je používání bubnových sekaček. Žádoucí je používání lištových sekaček s výše nastavenou lištou, především na 34

35 loukách s výskytem modrásků r. Phengaris. Housenky těchto druhů v druhé fázi vývoje žijí v hnízdech mravenců r. Myrmica, jejichž hnízda nízko nastavená lišta sekačky poškozuje. V případě zjištění teritoriálního chování chřástala polního Crex crex na konkrétní louce, je vhodné její seč posunout na období od poloviny září při zachování výše uvedených zásad nekosení celé plochy najednou. d) péče o rostliny Botanická diverzita je dost vysoká prakticky na celém území. Zásadní pro její udržení je několik bazálních pravidel, která by nikdy neměla být překročena: na opuštěných slatinných a bezkolencových loukách je třeba urychleně navrátit hospodaření na cenných lučních komplexech nesmí být prováděno intenzivní hospodaření, seč a pastva by měly být ploškovité a stochastické v čase i prostoru (při seči by mělo být ponecháno minimálně 10% porostu ladem a posečeno až při otavě); tento typ hospodaření je vhodný mimo jiné i pro druhy kontinentálních zaplavovaných luk je velmi vhodné monitorovat šíření invazních druhů, zde hlavně netýkavky žlaznaté (Impatiens glandulifera). Její porosty lze teoreticky odstranit dlouhodobým sečením za květu populace přibližně v druhé polovině léta. Následujícím druhům je třeba věnovat samostatnou pozornost monitorovat jejich populace a snažit se vhodným způsobem, popsaným v tabulce hospodaření na jednotlivých dílčích plochách, udržovat jejich stanoviště: Carex appropinquata nerozrušovat bulty; zajistit světelné podmínky bez zastínění olšinou Cardamine dentata zachovat biotop mokřadních vrbin (přeplavování nivy) Dactylorhiza majalis pravidelná seč Hydrocharis morsus-ranae zachovat biotop mrtvá ramena e) péče o živočichy Péče o stanoviště a populace většiny živočišných druhů bude zajištěna managementovými postupy popsanými ve výše uvedených kapitolách Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Nejsou v PP zastoupeny. b) nelesní pozemky Výčet plánovaných zásahů (tabulka) příloha č. T Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Ochranné pásmo navrhované přírodní památky je navrženo jako 50 m široký pás navazující vně na hranice přírodní památky. Pro ochranné pásmo není navrhováno žádné opatření. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Jedná se o nově vzniklé ZCHÚ. Hranice území jsou vedeny převážně po hranicích parcel. V místech, kde hranice nevede po prvcích, jež jsou v terénu jednoznačně identifikovatelné je nutné hranice geodeticky zaměřit, stabilizovat hraničníky v lomových bodech. Hranici je třeba v souladu vyhláškou 35

36 č. 64/2011 Sb. po celém obvodu vymezit pruhovým značením a tabulemi s malým státním znakem ČR a tabulí s uvedením kategorie zvláště chráněného území a současně tabulí s textem evropsky významná lokalita. V průběhu platnosti plánu péče je nutné sledovat stav tabulí a pruhového značení a podle potřeby je obnovovat. Návrh na umístění tabulí je uveden v příloze M Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Jen se souhlasem místně příslušného orgánu ochrany přírody lze v území: 1) provádět opevnění břehů nebo zásahy do vodního toku s výjimkou nezbytných zásahů, prováděných správcem toku pro udržení průtočnosti koryta, které byly nejméně 15 dnů předem oznámeny orgánu ochrany přírody 2) provádět činnosti vyvolávající změnu ustálené hladiny povrchové a podzemní vody, která by mohla změnit stav biotopů druhů, pro které je chráněné území vyhlášeno 3) provádět změny druhu pozemků nebo způsobu jejich využití, 4) zřizovat nová tábořiště a kempy, 5) zřizovat skládky jakýchkoli materiálů, a to i přechodné, 6) umísťovat nová zařízení k přikrmování zvěře, 7) hnojit pozemky nebo/a používat biocidy, Komentáře k bližším ochranným podmínkám Bod 2 jedná se zejména o odvodňování území nově budovanými odvodňovacími kanály Bod 3 převod pozemků na stavební či jiné využití, které by bylo v rozporu se zájmy předmětů ochrany. Bod 4 vytváření případných nových turistických zařízení musí být posuzováno individuálně s ohledem na konkrétní lokalizaci a možné dopady na biotu území. Bod 5 jakékoliv skládky by měly být zcela zakázány. Bod 6 je nutné posuzovat podle umístění a dopadu na biotu v rámci PP. Bod 7 hnojení by nevhodně zvyšovalo trofii území; používání biocidů v mokřadním prostředí by mohlo ohrozit předměty ochrany území. Úprava zemědělského hospodaření na travních porostech v chráněném území (vynechání podzimní seče, ponechání části půdního bloku při jarní seči neposekané) vyžaduje získání souhlasného vyjádření orgánu ochrany přírody vyžadovaného SZIF. Vyjádření vydává Městský úřad Česká Lípa. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Rekreační ani sportovní využívání přírodní památku nikterak neovlivňuje a nepředpokládá se ani změna tohoto stavu. Z těchto důvodů není navrhována žádná regulace uvedených aktivit. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území V území by bylo vhodné instalovat naučný panel pro veřejnost s informacemi o přírodovědných hodnotách chráněného území, důvodech ochrany a managementových postupech. Vhodné místo pro instalaci tabule vyznačena v příloze M Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Doporučujeme monitorovat vliv péče prováděné podle plánu péče na populace druhů předmětu ochrany. Vhodný interval monitoringu jsou 3 roky. V případě lososa obecného je možno čerpat data z probíhajícího repatriačního programu. 36

37 Monitoring vlivu péče na stanoviště doporučujeme realizovat vegetačním mapováním plochy PP dle závazné metodiky AOPK ČR. Mapování doporučujeme realizovat s frekvencí 1x10 let. Všechny zásahy provedené podle plánu péče je nutné odborně zdokumentovat a evidovat v rezervační knize ZCHÚ a v Ústředním seznamu ochrany přírody. Evidence managementových opatření je nezbytným podkladem pro vyhodnocování účinnosti provedených zásahů a jejich případné úpravě. 37

38 4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Orientační náklady za rok (Kč) ,- Jednorázové a časově omezené zásahy Zaměření ZCHÚ a vyhotovení záznamu podrobného měření změn 1 Pruhové značení hranic ,- Instalace informační tabule (2 ks) ,- Označení území cedulemi se státním znakem (6 ks) ,- Vyřezání dřevin ,- Zpracování nového plánu péče ,- Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) ,- Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) Opakované zásahy Kosení luk , ,- Monitoring modrásků r. Phengaris a ohniváčka , ,- černočárného Monitoring klínatky rohaté , ,- Monitoring vydry říční 5 000, ,- Opakované zásahy celkem (Kč) ,- N á k l a d y c e l k e m (Kč) ,- 1 Uvažována je hranice navrhované přírodní památky, která nevede po v terénu jasně identifikovatelných liniích v celkové délce cca m 2 částka je pouze orientační, její výše je ovlivněna skutečným rozsahem opatření, uvažováno je provedení zásahu na 0,2 ha 3 Uveden je scénář kosení dílčích ploch č. 2, části plochy 3, 11 a 12, kde nejsou vymezeny půdní bloky LPIS. Uvažována je průměrná cena ,- Kč/ha za kosení lehkou mechanizací na celkem ca 10 ha. 38

39 4.2 Použité podklady a zdroje informací Plán péče o přírodní památku Niva Ploučnice u Žizníkova na období Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V. Weidenhofer Z. 2005: Hesperioidea Papilionoidea (denní motýli). pp In: Farkač J., Král D. & Škorpík M. (eds.): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 pp. Dolný A., Bárta D., Waldhauser M., Holuša O. Hanel L. et al. 2007: Vážky České republiky: Ekologie, ochrana a rozšíření/the Dragonflies of the Czech Republic: Ecology, conservation and distribution. Vlašim, ČSOP Vlašim. Farkač J., Král D. Škorpík M. (2005): Červený seznam bezobratlých. AOPK ČR, Praha. Grulich V. (2012): Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia 84: Hůrka K. 1996: Carabidae of the Czech and Slovak Republics Carabidae České a Slovenské republiky. Kabourek, Zlín, 565 pp. Chytrý, M., Kučera T. Kočí M. (2001): Katalog biotopů ČR. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. Kava T. (2005): Monitoring lososa obecného Chřibská Kamenice, Ještědský potok, Libocký potok. Ms., Depon in AOPK ČR, Praha. Knauerová, M. 2003: Zpráva k mapování biotopů, dílo L0111, Česká Lípa Žízníkov. Kučera, T. (2009): Červená kniha biotopů - shrnutí. In Härtel H., Lončáková J. & Hošek M. (eds) Mapování biotopů v České republice. Východiska, výsledky, perspektivy. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, pp Moravec J., Balátová-Tuláčková E., Blažková D., Hadač E., Hejný S., Husák Š., Jeník J., Kolbek J., Krahulec F., Kropáč Z., Neuhäusl R., Rybníček K., Řehořek V. & Vicherek J. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. Ed. 2. Severočeskou Přír., Příl. 1995: Plesník J., Hanzal V. & Brejšková L. (eds.) (2003): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. Příroda, Praha, 22: Roztočil, O., 2003: Orchideje okresu Česká Lípa. Višňák, R., 2001: Zpráva k mapování biotopů, Jablonné v podještědí Stráž pod Ralskem. Višňák, R., 2002: Zpráva k mapování biotopů, L0058 Ještědský potok. Višňák, R., 2003: Zpráva k mapování biotopů, L Nový Bor - Mimoň. Zámečník J. 2005a: Monitoring druhu Euplagia (Callimorpha) quadripunctaria na lokalitý Mimoň - Pertoltice v roce Ms. Depon in AOPK, Praha. Zámečník J. 2005b: Monitoring druhů Maculinea nausithous a Maculines teleius na lokalitý Mimoň- Pertoltice Ms. Depon in AOPK, Praha. 39

40 Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura Edice Planeta 8/2004. Rozhodnutí o přidělení výkonu rybářského práva revíru Ministerstvo zemědělství , č.j.: 1057/1/ Mapový server AOPK ČR: Nahlížení do katastru nemovitostí ČÚZK: Mapové služby Portálu veřejné správy: Ústřední seznam ochrany přírody (ÚSOP): Veřejný registr zemědělské půdy LPIS: Vlastní terénní šetření v letech

41 4.3 Seznam používaných zkratek Plán péče o přírodní památku Niva Ploučnice u Žizníkova na období AOPK ČR Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, C2, C3, C4a - kategorie ohrožení podle Červeného seznamu ohrožených druhů cévnatých rostlin: silně ohrožený taxon, ohrožený taxon, vzácnější taxon vyžadující další pozornost CENIA Česká informační agentura životního prostředí CR, EN, VU, NT, LC kategorie ohrožení podle Červeného seznamu ohrožených druhů obratlovců a bezobratlých: kriticky ohrožený, ohrožený, zranitelný, téměř ohrožený a málo dotčený EVL evropsky významná lokalita IUCN Mezinárodní svaz ochrany přírody KN katastr nemovitostí KO, SO, O kategorie zvláště chráněných druhů podle Vyhlášky č. 395/1992 Sb.: kriticky ohrožený, silně ohrožený a ohrožený LPIS registr zemědělské půdy NDOP nálezová databáze ochrany přírody OP ochranné pásmo PO ptačí oblast PP přírodní památka ÚSOP Ústřední seznam ochrany přírody ZCHÚ zvlášť chráněné území 4.4 Plán péče zpracoval: Mgr. Pavel Marhoul, Mgr. Záboj Hrázský, Mgr. Jan Šturma, Mgr. Jan Dušek, RNDr. Jiří Křesina Daphne ČR Institut aplikované ekologie Spolupracovali: Ing. Karel Matějka, CSc. (Info Data Sys, Praha) 41

42 5. Přílohy Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy MAPY: Příloha M1 Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 Katastrální mapa se zákresem přírodní památky Příloha M3 Mapa dílčích ploch a značení PP Příloha M4 Srovnání historického a sočasného stavu území TABULKY: Příloha T2 Popis dílčích ploch na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich 42

43 Plán péče o přírodní památku Niva Ploučnice u Žizníkova na období Příloha M1 Orientační mapa s vyznačením území zdroj podkladové mapy ĆÚZK 43

44 Příloha M2 Katastrální mapa se zákresem PP západní část 44

45 Příloha M2 Katastrální mapa se zákresem PP východní část 45

46 Příloha M3 Mapa dílčích ploch a značení Zdroj podkladové mapy: ČÚZK 46

47 Příloha M4 Srovnání historického a současného stavu území Plán péče o přírodní památku Niva Ploučnice u Žizníkova na období M4a: Historický stav území (k roku 1953) Zdroj podkladové mapy: CENIA M4b: Současný stav území Zdroj podkladové mapy: CENIA 47