Mendelova univerzita v Brně. Lesnická a dřevařská fakulta. Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky Komparace ekonomických aspektů výkonu práva myslivosti v honitbách Diplomová práce Brno, 2011 Bc. Jan Dvořák

2

3 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Komparace ekonomických aspektů výkonu práva myslivosti v honitbách zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora Mendelovy univerzity o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne: 18. dubna 2011

4 Abstrakt Komparace ekonomických aspektů výkonu práva myslivosti v honitbách Diplomová práce se zabývá komparací ekonomických aspektů výkonu práva myslivosti v 13 honitbách. Z toho je 9 honiteb pronajatých vlastníkem a 4 honitby pronajaté honebním společenstvem. Honitby se nacházejí v Jihomoravském kraji na Znojemsku. Podklady pro diplomovou práci byly sbírány po dobu 4 let a to za období od 1. dubna 2005 do 31. března Cílem práce bylo srovnání mysliveckého hospodaření v honitbách, které mají srovnatelné podmínky a biogeografické charakteristiky. Práce se zabývá porovnáním dvou základních hospodářských položek a to nákladů a výnosů. Celkové roční náklady jsou vyčísleny jako součet nájmu za honitbu, nákladů na příkrm zvěře, materiálových nákladů na údržbu mysliveckých a loveckých zařízení a náhrady za lovecky upotřebitelné psy. Celkové roční výnosy jsou zastoupeny zhodnocením zvěřiny. Nákladové a výnosové položky byly porovnány v obou typech honiteb a vztaženy k celkové rozloze jednotlivých honiteb. Z analyzovaných dat je pak zřejmé, že převážná většina honiteb hospodaří se ztrátou, kdy hlavní podíl na ztrátě má vysoký nájem za honitbu. U honiteb pronajatých vlastníkem je možné snížit ztrátu, způsobenou mysliveckým hospodařením, plněním plánu lovu a zavedením lovu poplatkovou formou. U honiteb pronajatých honebním společenstvem by bylo vhodné navýšit početní stavy zvěře v honitbě a dodržovat plnění plánu lovu. Klíčová slova: myslivost, lov, ekonomika, myslivecké hospodaření, náklady, výnosy, hospodářský výsledek

5 Abstract Comparison of the economical aspects of hunting rights in the hunting grounds This thesis narrates the comparison of economic aspects of the enforcement of hunting in 13 hunting grounds. 9 of the hunting grounds are leased by the owner and 4 are leased by the hunting community. Hunting grounds are located in South-Moravian region around Znojmo. Backups for the thesis were collected for 4 years from 1 April 2005 to 31 March The aim of the thesis was to compare the economy aspects of hunting management in the hunting grounds with comparable conditions and similar biogeographical characteristics. The thesis presents a comparison of two basic economical elements, which are cost and profit. Total annual cost is calculated as the sum of the rent, cost of supplementary food for game, maintenance of hunting facilities and compensation for usage of hunting dogs. Total annual revenue is represented by game evaluation and sale. Cost and profit items were compared in both types of hunting grounds, and confronted to the total area of the hunting grounds. It was obvious from the analysed data that the vast majority of hunting grounds, operates with a loss, caused mostly by the very high rents. For the hunting grounds, which are leased by the owner, the loss can be reduced by fulfilling the hunting plan and implementing hunting for a fee. Hunting grounds leased by hunting community should increase the numbers of game in the area and also fulfil the hunting plan to reduce their losses. Key words: Hunting, Hunt, Economics, Hunting Management, Costs, Gains, Economical result

6 Obsah 1 Úvod Literární rešerše 10 3 Materiál a metodika Charakteristika honiteb Ekonomické aspekty hospodaření honiteb 20 4 Charakteristika vybraných honiteb Popis honiteb Honitby pronajaté vlastníkem Honitba Ctidružice Honitba Kravsko - les Honitba Kravsko - Hluboké Mašůvky Honitba Višňové - les Honitba Dešov - Chvalatice Honitba Vranov - Lančov Honitba Uherčice - les Honitba Habrová Honitba Zálesí Honitby pronajaté honebním společenstvem Honitba Vranov nad Dyjí Honitba Uherčice - pole Honitba Šafov Honitba Korolupy Lesní oblast Lesní vegetační stupně Biogeografcké členění Poloha a základní údaje Horniny a reliéf Půdy

7 Podnebí Biota Kontrasty Současný stav krajiny a ochrana přírody 48 5 Ekonomické aspekty mysliveckého hospodaření Náklady Nájemné za honitbu Náklady na příkrm zvěře Materiálové náklady na údržbu mysliveckých zařízení Materiálové náklady na údržbu loveckých zařízení Náhrady za držení lovecky upotřebitelných psů Celkové uvažované náklady Výnosy Výnosy ze zhodnocení zvěřiny Hospodářský výsledek 60 6 Průměrné honitby Diskuse 68 8 Závěr Summary Použitá literatura Přílohy

8 1 Úvod Myslivost je součástí naší společnosti již od pradávna a v dnešní době je ji lze s určitou nadsázkou označit jako naše kulturní dědictví předků. Její počátky lze datovat do dob pravěku, kdy byl lov zvěře jedním z hlavních způsobů obživy. Ale postupným vývojem společnosti se myslivost stává spíše rozmarem šlechtických vrstev a výlučnou činností bohatých. V současné době je myslivost v České Republice velmi rozporuplným tématem. Dlouhodobě se diskutuje o sporu lesníků a myslivců ohledně početních stavů zvěře, a následných škod zvěří na lesních porostech. Zájmem myslivců jsou samozřejmě maximální stavy zvěře, což může způsobovat neúměrné škody na lesních porostech a díky tomu naopak lesníci prosazují stavy co nejmenší. Je těžké najít přesnou odpověď, kdo má větší pravdu, protože již staří lesníci říkali, že zlaté zuby zvěře ukazují lesníkům, kde dělají v pěstění lesa chyby. Lze také spatřit velké cenové rozdíly v pronájmu honiteb od vlastníků pozemků anebo od lesních státních podniků, a současně také neexistující nebo velice omezená legislativa pro stanovení výše nájemného za honitbu. Stanovování výše nájemného se tedy nezakládá na žádných konkrétních pravidlech, ale je to spíše otázkou výběrových řízení a stanovení ceny podle tržního principu nabídky a poptávky. Určitým rizikem je i to, že nájemce, který není dostatečně kontrolován orgány státní správy, může zkreslovat výši odstřelu, rapidně snížit stavy zvěře, revír znehodnotit a pak bez postihu předčasně ukončit nájemní smlouvu. Základním cílem této práce je sběr a analýza dat získaných od mysliveckých sdružení, a jejich porovnání. Data byla sbírána za období 4 let a to mezi roky Cílem je porovnat výše nájmů v honitbách, které jsou pronajímány od státu a nájmů honiteb, které jsou pronajímány od vlastníků pozemku (honebních společenstev). V práci je myslivost brána jako zájmová činnost a náklady hospodaření honitby jsou především stanoveny výší nájmu a cenou krmiva pro zvěř. Výnosy jsou určeny cenou zvěřiny při průměrné váze střelených kusů. 8

9 Dalším cílem je navrhnout opatření na úrovni nájemců honiteb a orgánu státní správy tak, aby bylo možné v budoucnu získat komplexnější data o nákladech a výnosech souvisejících s výkonem práva myslivosti. 9

10 2 Literární rešerše Přehled literatury a autorů, kteří se zabývali danou problematikou, nebo s ní mají přímou souvislost. Historie myslivosti Myslivost v prehistorii Počátky myslivosti lze spatřovat v dobách paleolitu, kdy ještě znamenal lov pro člověka jeden z hlavních zdrojů obživy. Lovila se převážně, dnes už vyhynulá, pravěká zvířata (např. mamut), ale i mnoho dosud žijících (zubr, los, sob, jelen, bobr apod). V neolitu přestal být lov hlavním zdrojem potravy díky rozvoji pěstování zemědělských plodin a počátkům rolnictví. Z odchytu zvířat se vyvinulo pastevectví. Došlo k domestikaci mnoha druhů zvířat. Myslivost v předfeudální době Lov ztratil význam jako obživa s příchodem Keltů a později Slovanů na naše území. Lovcem bývá zpravidla jen jeden člověk. Rozvíjí se zbraně: luk a šíp, oštěp, sekera, nůž. Myslivost v době feudalismu V dobách feudalismu se do čela společnosti dostává panovník, který kromě jiných výsad získává s vlastnictvím veškeré půdy také výhradní právo k lovu (tzv. regál). Panovník mohl právo k lovu propůjčovat feudálovi. S rozvojem feudalismu spojeným s růstem moci šlechty je omezován také regál. V roce 1388 nařízením krále Václava IV. se ustavilo tzv. právo dominikální, které zavádí lov jako výsadu vrchnosti. Pro panovníka jsou určeny okrsky, kde může lovit. Lov se stává kratochvílí a slouží spíše jako příležitost k zábavě a reprezentaci. Rozvíjejí se zbraně jako např. kuše, tesák, lovecký meč a od konce 17. století také lovecké ručnice. Rozvíjí se techniky lovu do plachet, sítí, různé druhy štvanic a honů. Ve 13. a 14. století se začínají zakládat obory a bažantnice. V roce 1573 vychází Usnesení českého sněmu, které obsahovalo i nařízení o ochraně zvěře. Myslivost se tímto stala povoláním. 10

11 Myslivost v novověku V století byly založeny první lovecké řády, při kterých se sdružovali lovci z řad šlechty. V roce 1695 vzniká Řád sv. Huberta, který založil František Antonín Špork. V 18. století se díky řádům z let 1754 a 1756, které vydala Marie Terezie, dostává preference lesnictví před myslivost. V roce 1786 vydává Josef II. všeobecný honební patent, který prohlásil právo myslivosti za právo státu, který jej mohl dále svěřovat Myslivost v 19. století V 19. století stále trvá trend, kdy je myslivost podřizována zájmům lesnictví. Dochází ke snížení stavu zvěře jelení a zvyšují se stavy srnčí zvěře. Nastává prudký rozvoj bažantnictví. Ve zbraních se prosazují brokovnice, které měly na našem území velmi dobrou tradici. Po roce 1848 vydává císař František Josef I. v Olomouci Říšský patent o myslivosti č. 154, který spojil právo myslivosti s vlastnictvím půdy. Honitby se počínají dělit na honitby vlastní a společenstevní. Zavádí se nové techniky lovu: šoulačka, čekaná, slídění, lov na újedi, vábení, společné hony, kruhová leč, ploužení, naháňky apod. V roce 1856 byl vydán zemský zákon o myslivosti v Čechách, v r na Moravě. V roce 1877 dochází k introdukci cizích druhů zvěře. Myslivost ve 20. století Výskyt a techniky lovu zvěře se nemění. Dochází k modernizaci střelných zbraní. V r je založena Československá myslivecká jednota, která slučovala řadu tehdejších spolků. Dva roky na to vychází tzv. malý honební zákon, který upravoval doby lovu a hájení. Po sladění zájmů zemědělství a myslivosti dochází k intenzivnímu chovu pernaté zvěře a odklonu od chovu zvěře spárkaté (s výjimkou zvěře srnčí). V r vychází vládní nařízení o myslivosti 127/1941, které mimo jiné mění výměru nově vzniklých honiteb a zavádí povinné členství v České myslivecké jednotě. V r vychází zákon o myslivost č. 225, který sjednocuje právo myslivosti pro celý stát. V r dochází k sjednocení Československé myslivecké jednoty a Zvëzu poĺovníckých ochranných sdružení na Slovensku v Československý myslivecký svaz. Následkem zákona o myslivosti č. 23/1962 je právo myslivosti odloučeno 11

12 od vlastnictví pozemku a stává se doménou organizací jako byly státní lesy, státní statky a JZD. Ty právo myslivosti poskytovaly za úplatu mysliveckým sdružením. Následkem mechanizace a chemizace v zemědělství, průmyslovým exhalacím a necitlivým změnám krajiny dochází k radikálním úbytkům některých druhů zvěře. V roce 1992 vychází Zákon o myslivosti č. 270/1992, který opět přiznává právo myslivosti majitelům půdy. Nejnovějším zákonem je zákon č. 449/2001. Právní předpisy o myslivosti Historický vývoj legislativy myslivosti První zákon týkající se myslivosti spadá do poloviny 10. století, kdy kníže Boleslav I. stanovil tzv. vysokou honbu, tedy právo lovu bylo doménou pouze panovníka. Dalším významným letopočtem byl rok 1573, kdy český sněm vydal nařízení, které pojednávalo o ochraně zvěře a tím také stanovovalo podmínky jejího lovu. Další úpravy lovectví vydal Karel VI. roku 1728 vydáním loveckého řádu (Jägerordung), který zůstal nezměněn až do vlády Marie Terezie, která v roce 1743 vydala řád nový. Za vlády Habsburků vyšlo mnoho patentů, které přímo či nepřímo ovlivňovaly myslivost. Zajistit rovnováhu mezi využíváním zvěře na jedné straně a ochranou zájmů těch, kdo na zemědělské půdě hospodařili, na straně druhé, měl za cíl patent císaře Josefa II. z roku Po zrušení poddanství byl vydán byl vydán císařem Františkem Josefem I. v roce 1849 nový zákon o myslivosti, který platil pro celou Rakouskou říši a tedy i České země. Rok 1866 byl významný pro českou myslivost, neboť byl přijat první samostatný zákon o myslivosti pro Království České. Významný byl zákon č. 98 z roku 1929, tzv. Malý honební zákon, který mimo jiné stanoval doby lovu a doby, kdy je zvěř hájena. Po nástupu Komunistické strany byl v roce 1947 vydán zákon, který rozšířil myslivost veřejnosti, tím ale došlo často k přílivu laiků a lidí nerespektujících mysliveckou etiku. Bylo také stanoveno povinné členství v jednotné myslivecké organizaci. Zákon č. 23/1962 stanovil plány chovu a lovu zvěře. Roku 1990 byl vydán zákon č. 83, který zrušil povinné členství v mysliveckých organizacích. Novela zákona 23/1962 č. 270 umožňovala správu honitby nejen mysliveckým organizacím a také zrušila na nátlak ochránců zvířat 12

13 termín škodná zvěř. Novela č. 512 ze stejného roku poté zavedla přechodný myslivecký zákon. V současné době je v platnosti zákon 449/2001. Současné právní předpisy o myslivosti Zákon č. 449/2001 Sb. o myslivosti upravuje: chov a zachování druhů zvěře volně žijících na území České republiky, výjimečné držení zvěře v zajetí, dovoz a vývoz živé zvěře, dovoz a vypouštění živočichů, kteří zatím nežijí na území České republiky, tvorbu a využití honiteb, postavení a právní poměry honebního společenstva, ochranu myslivosti, užívání honebních pozemků a zlepšování životních podmínek zvěře, regulaci stavů zvěře, provádění lovu zvěře, včetně lovu zvěře na nehonebních pozemcích, provádění lovu živočichů, kteří nejsou zvěří, náhradu škody způsobené zvěří a při provozování myslivosti, jakož i náhradu škody způsobené na zvěři a na mysliveckých zařízeních, kontrolu ulovené zvěře, výkon státní správy myslivosti, dozoru a sankce za neplnění nebo porušení povinností, státní podporu udržení historické a kulturní úrovně a tradic české myslivosti. Zákon se nevztahuje na jedince druhů zvěře, které jsou drženy v uznaných farmových chovech a které jsou považovány za hospodářská zvířata. Vyhláška MZe č. 244/2002 Sb. některá ustanovení Zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti Vyhláška MZe č. 245/2002 Sb. doby lovu některých druhů zvěře Vyhláška Mze č. 491/2002 Sb. stanovuje minimální a normované stavy zvěře Vyhláška Mze č. 7/2004 Sb. úprava chovu bažantů v bažantnicích Vyhláška Mze č. 553/2002 Sb. plány mysliveckého hospodaření Zákon č. 119/2002 Sb. upravuje kategorie střelných zbraní (dále jen zbraně ) a střeliva, podmínky pro nabývání vlastnictví, držení, nošení a používání zbraně nebo střeliva, práva a povinnosti držitelů zbraní nebo střeliva, podmínky pro vývoz, dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva a pro provozování střelnic, provozování informačních systémů v oblasti zbraní a střeliva, sankce a výkon státní správy v oblasti zbraní a střeliva. Trestní zákoník č. 40/2009 Sb. např. pytláctví Zákon č. 289/1995 Sb. stanovuje předpoklady pro zachování lesa, péči o les a obnovu lesa jako národního bohatství, tvořícího nenahraditelnou složku životního prostředí, pro plnění všech jeho funkcí a pro podporu trvale udržitelného hospodaření v něm. 13

14 Vyhláška Mze č. 101/1996 Sb. o opatření a ochraně lesa před škodami způsobenými zvěří Vyhláška Mze č. 55/1999 Sb. výpočet výše újmy za škody způsobené na lesích Zákon ČR č. 167/1993 Sb. chrání zvířata, která jsou živými tvory schopnými pociťovat bolest a utrpení, před týráním, poškozováním jejich zdraví a jejich usmrcením bez důvodu, pokud byly způsobeny, byť i z nedbalosti, člověkem. Zákon č. 114/1992 Sb. účelem tohoto zákona je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem Evropských společenství v České republice soustavu Natura Přitom je nutno zohlednit hospodářské, sociální a kulturní potřeby obyvatel a regionální a místní poměry. Vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb. ochrana lesa a chráněných druhů rostlin Myslivost Kolda (2004) uvádí, že lov jako způsob obživy přetrval v lidské společnosti po celá tisíciletí. Až v současné době se pozornost přenesla také k jiným, převážně chovným druhům zvířat. Lovec musel být chytrý, zdatný a zručný, aby získal potravu. Vymýšlel nové způsoby a lov se tak postupně stával náročnější, ale i úspěšnější. Lidí však přibývalo, a stavy zvěře povážlivě klesaly. Obavy o dostatek potravy člověka přinutily začít se zvěří hospodařit. Už nesměl zvěř pouze zabíjet, ale chytat ji živou, tím se mu otevřely nové možnosti. Dospělou zvěř mohl usmrtit, nevyspělou vypustit zpátky do přírody. Zvěř chovanou v zajetí křížil, třídil, šlechtil, až získal domácí zvířata. Zvěřina tak přestala být jediným druhem masa, které představovalo pro lidstvo obživu. Postupem času se také vymezoval prostor těch, kteří se lovem zabývali. Už nemohl lovit každý, právo přešlo převážně na vlastníky pozemků tedy šlechtu. Lov se stal jakousi kratochvílí. Až později přerostl v plánovitě řízenou hospodářskou činnost. A zde se objevuje termín myslivost. Drmota (2003) uvádí, že konec dvacátého a první roky jednadvacátého století připravili české myslivosti náročné období, a podrobili naše myslivce složité zkoušce. Došlo k prud- 14

15 kým změnám v mnoha oblastech, změnilo se životní prostředí pro zvěř i člověka, po úbytku drobné zvěře dochází ke změně hospodaření se zvěří spárkatou, ze zahraničí i z výzkumných ústavů proniká do myslivecké praxe mnoho nových poznatků, narušujících řadu zažitých pravidel. Nemenší změny však postihly oblasti s myslivostí pouze zdánlivě bezprostředně nesouvisející. Především je to nástup nového společensko-politického systému v posledních desetiletích, který s sebou přináší celou řadu výrazných počinů. Do myslivosti jako celku vnikly principy tržní ekonomiky, legislativní změny postihují oblast utváření a nájmů honiteb i praktický výkon práva myslivosti. Pravděpodobně nejdramatičtěji se však mění přístup a názory veřejnosti k myslivosti. Je vyvolána diskuze směřující k otázkám etiky mysliveckých činností, k otázkám chování vůči volně žijící zvěři a především k jejímu lovu. Samotné lovectví, jako obor mysliveckého vzdělávání a praxe je nuceno odolávat obdobným vlivům. V konečném důsledku to znamená, že se nejenom zužuje předmět okruhu loveckých činností a dochází k výrazným změnám v jejich provádění, ale že je přirozeným vývojem i novými zákony narušena také jeho tradiční struktura a nutně pozměněny některé tradiční postupy, uplatňované při lovu zvěře. Z vlastního loveckého výkonu se pro mnoho myslivců stává stále více vzácná, stále hůře dostupná záležitost a v myslivosti začíná stále více převládat především její rekreační charakter. Lov zvěře je proto sice náročnějším, ale o to krásnějším, opravdovým vyvrcholením mysliveckého snažení a péče o zvěř. Červený a kol. (2003) uvádí, že lov zvěře byl v průběhu doby povýšen na cílevědomou zájmovou činnost, která se označuje jako myslivost. Vývoj myslivosti u nás, zároveň však i v celé střední Evropě se postupně odkláněl od biologických principů a od původního účelu lovu, to je zajistit lovci potravu, a směřoval k ukrácení dlouhé chvíle, ke kultovnímu zbožňování trofejí, sportovní střelbě, k plánované produkci zvěřiny nebo dokonce k okázalé manifestaci společenského postavení či solventnosti. V současné době by však myslivost měla být chápána jako rozumné využívání obnovitelné využívání přírodních zdrojů a jako nutný management populací lovné zvěře. Myslivost má zároveň významný ekonomický přínos a díky staletým tradicím představuje také nezanedbatelné sociální hodnoty našeho kulturního dědictví. 15

16 Ekonomika myslivosti Ze současných autorů se ekonomikou myslivosti podrobně zabývá Feuereisel (1998). Přirovnává myslivecké hospodaření k formě podnikání, kdy si myslivec (podnikatel) najímá honitbu s normovanými stavy zvěře a uvádí postup pro stanovení fixních a variabilních nákladů honitby. Uvádí, že v ideálním případě jsou celkové náklady na honitbu vyrovnány s výnosy z prodeje zvěřiny a poplatkového lovu trofejové zvěře. Kupčák (2003) uvádí, že myslivost je historicky spjata s lesnictvím a lesním hospodářstvím. Jejími vnitřními ekonomickými projevy jsou měřitelné vstupy (materiál, mzdy, odpisy atd.), měřitelné výstupy tvoří zejména odlovená zvěř a tržby za poplatkové lovy. S myslivostí jsou však spojeny také vnější ekonomické projevy, kdy k záporným patří zejména škody zvěří na lesních porostech a příp. účelové obhospodařování lesa při intenzivních chovech zvěře. Základní otázkou ekonomiky myslivosti je otázka ekonomického ocenění honitby včetně zvěře. Feuereisel (2006), se zabývá oceňováním přírodních zdrojů a zejména oceňováním zvěře. Populace zvěře má z ekonomického hlediska 2 hodnoty užitnou a neužitnou. Užitná hodnota je prezentována hodnotou zvěřiny, trofejemi, rekreací, výkonem práva myslivosti apod. Naopak neužitná hodnota je existenční zachování biodiverzity a budoucnosti zvěřní populace. Pro oceňování zvěře uvádí 3 základní a běžně užívané způsoby a to nákladový, výnosový a komparativní. V současné době neexistuje v České republice žádná závazná směrnice, která by upravovala postup oceňování zvěře (např. při stanovení výše škody způsobené pytláctvím) a pro stanovení přesné hodnoty je nutné si vyžádat posudek znalce z oboru myslivosti. Ze soudních znalců, kteří již prakticky vypracovávali znalecké posudky, volí většina pro jejich vypracování metodu výnosovou (poptávkovou) posuzující hodnotu věci podle obvyklého výnosu z předmětu ocenění a jeho kapitalizace. Podle Zákona o oceňování majetku č. 151/1997 Sb. a Feuereisela (2006), není volně žijící zvěř majetek a nemá tudíž žádnou hodnotu. Teprve uplatněním práva myslivosti, které je reálným právem spjatým s vlastnictvím honebního pozemku, se stává volně žijící zvěř majetkem uživatele práva myslivosti a lze ji následně ocenit. Zákon stanovuje jako základní způsob oceňování majetku oceňování obvyklou cenou. 16

17 Ekonomika V obecném pojetí se hovoří o Ekonomii jako o vědě, zabývající se lidským jednáním ve světě omezených zdrojů a neomezených potřeb. Zjednodušeně se ekonomie zabývá zkoumáním alokace vzácných zdrojů mezi různá alternativní užití tak, aby byly uspokojeny lidské potřeby. Tyto potřeby nemohou být uspokojeny všechny, protože zdroje sloužící k jejich uspokojení nejsou dostatečné (je jich nedostatek, jsou vzácné). Pro pochopení této teze je nutné definovat pojem ekonomická (lidská) potřeba. Ekonomická potřeba je označení stavu, kdy ekonomický subjekt cítí nedostatek a vynakládá úsilí o jeho překonání. Ekonomický subjekt spotřebou statků získává určitý užitek. V realitě je tento užitek subjektivní pojem a tím pádem je velice složité a nepřesné ho finančně ohodnotit. V praxi plyne ze stejné spotřeby statků různým subjektům různý užitek. Pojmem statek je v ekonomii myšlena schopnost osob nebo předmětů sloužit k vyhovění potřebám (včetně zamýšlených činností) ekonomických subjektů (Samuelson, Nordhaus, 1992). Ekonomika představuje určitý systém, ve kterém se uskutečňuje hospodářský proces, vymezený nejčastěji hranicemi státu - v rámci národního hospodářství. Je v podstatě aplikací obecné ekonomie v určitém ekonomickém systému (příkazová ekonomika, tržní ekonomika, zvyková ekonomika atd.), úseku národního hospodářství nebo odvětví - tzv. odvětvových ekonomikách (ekonomika průmyslu, ekonomika zemědělství, ekonomika lesního hospodářství atd.) a dalších aplikacích (regionální ekonomika, ekonomika domácností apod.) Ekonomika komunikuje s politickou ekonomií, aplikuje její obecné poznatky a zákonitosti a rozvíjí je v příslušném odvětví. V rámci zpětné vazby pak poskytuje politické ekonomii nové podměty a do jisté míry i nové poznatky k formulaci obecných ekonomických zákonitostí (Kupčák, 2005). Hospodaření organizací, ať už je to stát, podnik nebo myslivecké sdružení, se vyznačuje snahou o maximalizaci zisku nebo v horším případě snahou o minimalizaci ztráty. Zisku je v organizaci dosaženo kladným rozdílem mezi výnosy a náklady. V ekonomické teorii se rozlišují 2 druhy zisku a to zisk účetní a zisk ekonomický. Účetní zisk se určuje jako rozdíl mezi příjmy a explicitními (tedy reálně vynaloženými) náklady. Ekonomický zisk počítá s ekonomickými náklady, které zahrnují kromě explicitních i implicitní náklady. Tyto im- 17

18 plicitní náklady jsou zjednodušeně alternativní výnosy ze všech zdrojů, které daný subjekt vlastní. Pro příklad tyto náklady mohou představovat obětovanou mzdu nebo výnos, který by ekonomický subjekt (firma, spotřebitel) získal, kdyby úsilí věnoval jiné činnosti, která poskytuje nejvyšší výnos (Soukupová, Hořejší, Macáková, Soukup, 1999). Výnos v ekonomice podniku představuje peněžní částky, které podnik získal z veškerých svých činností za určité období (měsíc, rok) bez ohledu na to, zda v tomto období došlo k jejich úhradě. Výnosy podniku tvoří provozní výnosy získané v provozně-hospodářské činnosti podniku (tržby za prodej), dále finanční výnosy získané z finančních investic, cenných papírů, vkladů a účastí a mimořádné výnosy získané mimořádně, například prodejem odepsaných strojů (Synek a kol. 1999). Náklady lze charakterizovat jako spotřebu výrobních faktorů účelně vynaložených na tvorbu podnikových výnosů, včetně dalších nutných nákladů spojených s činností a rozvojem podniku. Toto je v podstatě účetní pojetí nákladů, jež je předmětem finančního účetnictví, včetně kvantifikace účetního zisku, který je základem pro výpočet daní (Kupčák, 2005). Ekonomické pojetí nákladů je však širší, podle Zwacha (1945) zahrnují náklady vše co bylo skutečně obětováno. Náklady zde slouží pro výpočet ekonomického zisku, který je rozdílem ceny nově vytvořené hodnoty (produkce, výnosy) a potřebných vstupů - ekonomických nákladů. Komparace je metoda, jejímž základem je srovnávání jevů a událostí. Je často používána při posuzování hospodářských výsledků podniků, kdy se výslední ukazatelé (např. zisk) porovnávají s výsledky jiných subjektů, které hospodaří ve stejných (nebo srovnatelných) podmínkách a mají obdobnou úroveň technického vybavení (Kupčák, 2005). Podle Zákona o účetnictví č. 563/1991 se nákladem rozumí snížení ekonomického prospěchu během účetního období ve formě poklesu hodnoty aktiv nebo zvýšení závazků, jehož následkem je snížení vlastního kapitálu jinou formou, než jeho rozdělením (vyplacením) vlastníkům. Jak již bylo zmíněno výše, snahou podniků, organizací ale i jednotlivců je dosažení zisku, tedy převaha výnosů nad náklady. 18

19 3 Materiál a metodika V myslivosti se nepočítá s kalendářním rokem, ale s mysliveckým rokem, který začíná 1. dubna a končí 31. března. Z důvodu specifik mysliveckého hospodaření by měsíční údaje neposkytovaly relevantní vypovídající hodnotu a počítá se pouze s celkovými ročními náklady a výnosy. Data byla sbírána od 1. dubna 2005 do 31. března Ze statistických dat a z dokumentů o honitbách (formulář Mysl 1-01, smlouva o nájmu honitby, plán chovu a lovu a plán péče o zvěř) byly zjištěny údaje o honitbách, normované a skutečné stavy zvěře v honitbě, výše ročního odlovu zvěře, výše nájemného za honitbu. Významným zdrojem informací a podkladů pro diplomovou práci bylo dotazování na specifika honiteb jejich mysliveckých hospodářů a jednotlivých členů nebo držitelů povolenek k lovu. Výkupní ceny za zvěřinu a cena za krmivo a sůl byly stanoveny jako průměrné ceny (aritmetický vážený průměr) za dobu sledování honiteb v dané lokalitě. Data byla rozdělena do dvou základních kategorií: charakteristika honiteb ekonomické aspekty hospodaření v honitbách 3.1 Charakteristika honiteb Vybrané honitby byly rozděleny podle vlastníků honebních pozemků na honitby pronajaté vlastníkem a na honitby pronajaté honebním společenstvem. U každé honitby byl sledován počet členů, nebo držitelů povolenek k lovu, výměra honitby, nájemné za honitbu, druhy zvěře vyskytující se v honitbě, druh a počet mysliveckých a loveckých zařízení a plánovaný počet psů pro honitbu. Ke společným charakteristikám patří zařazení honiteb do přírodní lesní oblasti, vylišení lesních vegetačních stupňů a zařazení honiteb podle biogeografického členění České republiky. 19

20 3.2 Ekonomické aspekty hospodaření honiteb Mezi sledované nákladové položky mysliveckého hospodaření v honitbách patří: Nájemné za honitbu Náklady na přikrmován zvěře Materiálové náklady na pořízení a údržbu mysliveckých zařízení Materiálové náklady na pořízení a údržbu loveckých zařízení Náhrady za držení lovecky upotřebitelných psů Mezi sledované výnosové položky mysliveckého hospodaření v honitbách patří: Výnosy ze zhodnocení zvěřiny 20

21 4 Charakteristika vybraných honiteb 4.1 Popis honiteb Vybrané honitby pro porovnání se nachází v Jihomoravském kraji na Znojemsku Honitby pronajaté vlastníkem Vlastník honebních pozemků jako pronajímatel pronajímá honitbu mysliveckému sdružení, právnické nebo fyzické osobě za účelem mysliveckého hospodaření. Minimální plocha pro uznání honitby je podle zákona o myslivosti (449/2001 Sb.) 500 ha. Doba trvání nájemní smlouvy je zpravidla 10 let. Pro práci byly vybrány následující honitby: Honitba Ctidružice Honitba Kravsko - les Honitba Kravsko - Hluboké Mašůvky Honitba Višňové - les Honitba Dešov - Chvalatice Honitba Vranov - Lančov Honitba Uherčice - les Honitba Habrová Honitba Zálesí Stručná charakteristika vybraných honiteb: Vlastník honebních pozemků Uživatel honitby Počet držitelů platných loveckých lístků Výměra honitby Nájemné za honitbu Druhy, pro které jsou stanoveny normované stavy Druhy, pro které nejsou stanoveny normované stavy Počet a druh mysliveckých zařízení v honitbě Počet loveckých zařízení v honitbě Počet psů v honitbě 21

22 Honitba Ctidružice Vlastníkem honebních pozemků je město Znojmo, které je pronajímá fyzické osobě. Honitba byla uznána rozhodnutím Městského úřadu Znojmo, které nabylo právní moci V honitbě je 9 držitelů platných loveckých lístků. Celková výměra honitby je 623 ha, z toho 119 ha zemědělská půda, 500 ha lesní půda, 1 ha vodní plocha, 3 ha ostatní pozemky. Honitba se nachází mezi obcemi Ctidružice, Grešlové Mýto, Pavlice, Vranovská Ves a Štítary. Hranice honitby jsou zakresleny na mapě č. 1 v příloze. Nájemné za pronájem honitby za jeden rok trvání nájmu bylo dohodou smluvních stran stanoveno na ,- Kč včetně DPH, tj. 593,90 Kč včetně DPH za 1 ha. Honitba Ctidružice má stanoveny normované a minimální stavy zvěře dle vyhlášky 491/2002 Sb pro Jelena evropského (Cervus elaphus), Srnce obecného (Capreolus capreolus) a Zajíce polního (Lepus europaeus). Vzhledem k velkým ztrátám a nízkému početnímu stavu zaječí zvěře se zvěř nesčítá, a proto není ani možný její lov. Druhy zvěře jsou v tabulce č. 1. Tabulka č. 1a: Druhy, pro které jsou stanoveny normované stavy Jelen evropský Srnec obecný Zajíc polní Využití pozemků 500 ha 622 ha 622 ha Jakostní třída II II III Normovaný stav 11 ks 54 ks 56 ks Minimální stav 5 ks 14 ks 31 ks Tabulka č. 1b: Druhy, pro které nejsou stanoveny normované stavy Druh zvěře Prase divoké (Sus scrofa) Liška obecná (Vulpes vulpes) Jezevec lesní (Meles meles) Kuna lesní a skalní (Martes martes, Martes Foina) Stav zvěře 52 ks 10 ks 5 ks 8 ks Myslivecká zařízení: Krmelec 12 ks Zásyp Slanisko 2 ks 10 ks K výkonu práva myslivosti zde slouží 14 loveckých zařízení (posedů, kazatelen). Pro honitbu jsou plánováni 3 psi. 22

23 Honitba Kravsko - les Vlastníkem honebních pozemků je státní podnik Lesy České republiky, který je pronajímá fyzické osobě. Honitba byla uznána rozhodnutím Městského úřadu Znojmo, které nabylo právní moci jako Kravsko - les. V honitbě je 6 držitelů platných loveckých lístků. Celková výměra honitby je 635 ha, z toho 89 ha zemědělská půda, 537 ha lesní půda, 9 ha ostatní pozemky. Honitba se nachází mezi obcemi Olbramkostel, Kravsko, Plenkovice, Hluboké Mašůvky a Bojanovicemi. Hranice honitby jsou zakresleny na mapě č. 2 v příloze. Nájemné za pronájem honitby za jeden rok trvání nájmu bylo dohodou smluvních stran stanoveno na ,- Kč včetně DPH, tj. 389,- Kč včetně DPH za 1 ha. Honitba Kravsko - les má stanoveny normované a minimální stavy zvěře dle vyhlášky 491/2002 Sb pro Jelena evropského (Cervus elaphus), Srnce obecného (Capreolus capreolus), Zajíce polního (Lepus europaeus) Bažanta obecného (Phasianus colchicus). Vzhledem k velkým ztrátám a nízkému početnímu stavu zaječí zvěře a bažantí zvěře se zvěř nesčítá, a proto není ani možný její lov. Druhy zvěře jsou v tabulce č. 2. Tabulka č. 2a: Druhy, pro které jsou stanoveny normované stavy Jelen evropský Srnec obecný Zajíc polní Bažant obecný Využití pozemků 537 ha 635 ha 400 ha 400 ha Jakostní třída II II II II Normovaný stav 5 ks 36 ks 68 ks 80 ks Minimální stav 5 ks 14 ks 17 ks 20 ks Tabulka č. 2b: Druhy, pro které nejsou stanoveny normované stavy Druh zvěře Prase divoké (Sus scrofa) Liška obecná (Vulpes vulpes) Jezevec lesní (Meles meles) Kuna lesní a skalní (Martes martes, Martes Foina) Stav zvěře 15 ks 3 ks 5 ks 10 ks Myslivecká zařízení: Krmelec 16 ks Slanisko 16 ks K výkonu práva myslivosti zde slouží 13 loveckých zařízení (posedů, kazatelen). Pro honitbu jsou plánováni 3 psi. 23

24 Honitba Kravsko - Hluboké Mašůvky Vlastníkem honebních pozemků je státní podnik Lesy České republiky, který je pronajímá honebnímu společenstvu. Honitba byla uznána rozhodnutím Městského úřadu Znojmo, které nabylo právní moci jako Kravsko - Hluboké Mošůvky. V honitbě je 13 držitelů platných loveckých lístků. Celková výměra honitby je 733 ha, z toho 10 ha zemědělská půda, 712 ha lesní půda, 1 ha vodní plocha, 10 ha ostatní pozemky. Honitba se nachází mezi obcemi Bojanovice, Černín, Vevčice, Hluboké Mašůvky a Kravskem. Hranice honitby jsou zakresleny na mapě č. 3 v příloze. Nájemné za pronájem honitby za jeden rok trvání nájmu bylo dohodou smluvních stran stanoveno na ,- Kč včetně DPH, tj. 496,- Kč včetně DPH za 1 ha. Honitba Kravsko - Hluboké Mašůvky má stanoveny normované a minimální stavy zvěře dle vyhlášky 491/2002 Sb pro Jelena evropského (Cervus elaphus), Srnce obecného (Capreolus capreolus), Zajíce polního (Lepus europaeus) Bažanta obecného (Phasianus colchicus). Vzhledem k velkým ztrátám a nízkému početnímu stavu zaječí zvěře a bažantí zvěře se zvěř nesčítá, a proto není ani možný její lov. Druhy zvěře jsou v tabulce č. 3. Tabulka č. 3a: Druhy, pro které jsou stanoveny normované stavy Jelen evropský Srnec obecný Zajíc polní Bažant obecný Využití pozemků 700 ha 700 ha 700 ha 700 ha Jakostní třída II II II II Normovaný stav 15 ks 68 ks 68 ks 80 ks Minimální stav 7 ks 17 ks 20 ks 20 ks Tabulka č. 3b: Druhy, pro které nejsou stanoveny normované stavy Druh zvěře Prase divoké (Sus scrofa) Liška obecná (Vulpes vulpes) Jezevec lesní (Meles meles) Kuna lesní a skalní (Martes martes, Martes Foina) Stav zvěře 42 ks 3 ks 5 ks 10 ks Myslivecká zařízení: Krmelec 10 ks Slanisko 15 ks K výkonu práva myslivosti zde slouží 15 loveckých zařízení (posedů, kazatelen). Pro honitbu jsou plánováni 4 psi. 24

25 Honitba Višňové - les Vlastníkem honebních pozemků je státní podnik Lesy České republiky, který je pronajímá fyzické osobě. Honitba byla uznána rozhodnutím Městského úřadu Znojmo, které nabylo právní moci jako Višňové. V honitbě jsou 4 držitelé platných loveckých lístků. Celková výměra honitby je 758 ha, z toho 64 ha zemědělská půda, 658 ha lesní půda, 23 ha vodní plocha, 13 ha ostatní pozemky. Honitba se nachází mezi obcemi Křepice, Višňové, Horní Dunajovice a Mikulovicemi. Hranice honitby jsou zakresleny na mapě č. 4 v příloze. Nájemné za pronájem honitby za jeden rok trvání nájmu bylo dohodou smluvních stran stanoveno na ,- Kč včetně DPH, tj. 601,90 Kč včetně DPH za 1 ha. Honitba Višňová - les má stanoveny normované a minimální stavy zvěře dle vyhlášky 491/2002 Sb pro Jelena evropského (Cervus elaphus), Srnce obecného (Capreolus capreolus), Zajíce polního (Lepus europaeus) Bažanta obecného (Phasianus colchicus). Vzhledem k velkým ztrátám a nízkému početnímu stavu zaječí zvěře a bažantí zvěře se zvěř nesčítá, a proto není ani možný její lov. Druhy zvěře jsou v tabulce č. 4. Tabulka č. 4a: Druhy, pro které jsou stanoveny normované stavy Jelen evropský Srnec obecný Zajíc polní Bažant obecný Využití pozemků 658 ha 935 ha 935 ha 935 ha Jakostní třída II II III III Normovaný stav 14 ks 72 ks 54 ks 60 ks Minimální stav 6 ks 17 ks 30 ks 30 ks Tabulka č. 4b: Druhy, pro které nejsou stanoveny normované stavy Druh zvěře Prase divoké (Sus scrofa) Liška obecná (Vulpes vulpes) Jezevec lesní (Meles meles) Kuna lesní a skalní (Martes martes, Martes Foina) Stav zvěře 48 ks 3 ks 5 ks 10 ks Myslivecká zařízení: Krmelec 7 ks } Zásyp 7 ks } Slanisko 4 ks K výkonu práva myslivosti zde slouží 14 loveckých zařízení (posedů, kazatelen). Pro honitbu jsou plánováni 3 psi. 25

26 Honitba Dešov - Chvalatice Vlastníkem honebních pozemků je státní podnik Lesy České republiky, který je pronajímá fyzické osobě. Honitba byla uznána rozhodnutím Městského úřadu Znojmo, které nabylo právní moci jako Dešov - Chvalatice. V honitbě je 9 držitelů platných loveckých lístků. Celková výměra honitby je 882 ha, z toho 205 ha zemědělská půda, 666 ha lesní půda, 2 ha vodní plocha, 9 ha ostatní pozemky. Honitba se nachází mezi obcemi Bítov, Chvalatice a Zblovice. Hranice honitby jsou zakresleny na mapě č. 5 v příloze. Nájemné za pronájem honitby za jeden rok trvání nájmu bylo dohodou smluvních stran stanoveno na ,- Kč včetně DPH, tj. 359,- Kč včetně DPH za 1 ha. Honitba Dešov - Chvalatice má stanoveny normované a minimální stavy zvěře dle vyhlášky 491/2002 Sb pro Jelena evropského (Cervus elaphus), Srnce obecného (Capreolus capreolus), Zajíce polního (Lepus europaeus) Bažanta obecného (Phasianus colchicus). Vzhledem k velkým ztrátám a nízkému početnímu stavu zaječí zvěře a bažantí zvěře se zvěř nesčítá, a proto není ani možný její lov. Druhy zvěře jsou v tabulce č. 5. Tabulka č. 5a: Druhy, pro které jsou stanoveny normované stavy Jelen evropský Srnec obecný Zajíc polní Bažant obecný Využití pozemků 666 ha 880 ha 400 ha 400 ha Jakostní třída II II III III Normovaný stav 14 ks 73 ks 36 ks 40 ks Minimální stav 6 ks 18 ks 20 ks 20 ks Tabulka č. 5b: Druhy, pro které nejsou stanoveny normované stavy Druh zvěře Prase divoké (Sus scrofa) Liška obecná (Vulpes vulpes) Jezevec lesní (Meles meles) Kuna lesní a skalní (Martes martes, Martes Foina) Stav zvěře 39 ks 3 ks 5 ks 10 ks Myslivecká zařízení: Krmelec 6 ks Zásyp Slanisko 1 ks 7 ks K výkonu práva myslivosti zde slouží 15 loveckých zařízení (posedů, kazatelen). Pro honitbu jsou plánováni 4 psi. 26

27 Honitba Vranov - Lančov Vlastníkem honebních pozemků je státní podnik Lesy České republiky, který je pronajímá fyzické osobě. Honitba byla uznána rozhodnutím Městského úřadu Znojmo, které nabylo právní moci jako Vranov - Lančov. V honitbě je 10 držitelů platných loveckých lístků. Celková výměra honitby je 784 ha, z toho 230 ha zemědělská půda, 544 ha lesní půda, 10 ha ostatní pozemky. Honitba se nachází mezi obcemi Bítov, Chvalatice, Lančov a Jazovice. Hranice honitby jsou zakresleny na mapě č. 6 v příloze. Nájemné za pronájem honitby za jeden rok trvání nájmu bylo dohodou smluvních stran stanoveno na ,- Kč včetně DPH, tj. 298,- Kč včetně DPH za 1 ha. Honitba Vranov - Lančov má stanoveny normované a minimální stavy zvěře dle vyhlášky 491/2002 Sb pro Jelena evropského (Cervus elaphus), Srnce obecného (Capreolus capreolus), Zajíce polního (Lepus europaeus) Bažanta obecného (Phasianus colchicus). Vzhledem k velkým ztrátám a nízkému početnímu stavu zaječí zvěře a bažantí zvěře se zvěř nesčítá, a proto není ani možný její lov. Druhy zvěře jsou v tabulce č. 6. Tabulka č. 6a: Druhy, pro které jsou stanoveny normované stavy Jelen evropský Srnec obecný Zajíc polní Bažant obecný Využití pozemků 544 ha 784 ha 784 ha 784 ha Jakostní třída II II III III Normovaný stav 11 ks 63 ks 45 ks 50 ks Minimální stav 5 ks 15 ks 25 ks 25 ks Tabulka č. 6b: Druhy, pro které nejsou stanoveny normované stavy Druh zvěře Prase divoké (Sus scrofa) Liška obecná (Vulpes vulpes) Jezevec lesní (Meles meles) Kuna lesní a skalní (Martes martes, Martes Foina) Stav zvěře 52 ks 3 ks 5 ks 10 ks Myslivecká zařízení: Krmelec 5 ks Zásyp Slanisko 1 ks 12 ks K výkonu práva myslivosti zde slouží 13 loveckých zařízení (posedů, kazatelen). Pro honitbu jsou plánováni 4 psi. 27

28 Honitba Uherčice - les Vlastníkem honebních pozemků je státní podnik Lesy České republiky, který je pronajímá fyzické osobě. Honitba byla uznána rozhodnutím Městského úřadu Znojmo, které nabylo právní moci jako Uherčice - les. V honitbě je 33 držitelů platných loveckých lístků. Celková výměra honitby je 986 ha, z toho 65 ha zemědělská půda, 889 ha lesní půda, 7 ha vodní plocha, 25 ha ostatní pozemky. Honitba se nachází mezi obcemi Podhradí nad Dyjí, Uherčice a Osinovice. Hranice honitby jsou zakresleny na mapě č. 7 v příloze. Nájemné za pronájem honitby za jeden rok trvání nájmu bylo dohodou smluvních stran stanoveno na ,- Kč včetně DPH, tj. 216,- Kč včetně DPH za 1 ha. Honitba Uherčice - les má stanoveny normované a minimální stavy zvěře dle vyhlášky 491/2002 Sb pro Jelena evropského (Cervus elaphus), Srnce obecného (Capreolus capreolus), Zajíce polního (Lepus europaeus) Bažanta obecného (Phasianus colchicus). Vzhledem k velkým ztrátám a nízkému početnímu stavu zaječí zvěře a bažantí zvěře se zvěř nesčítá, a proto není ani možný její lov. Druhy zvěře jsou v tabulce č. 7. Tabulka č. 7a: Druhy, pro které jsou stanoveny normované stavy Jelen evropský Srnec obecný Zajíc polní Bažant obecný Využití pozemků 889 ha 979 ha 700 ha 700 ha Jakostní třída II II III III Normovaný stav 19 ks 89 ks 63 ks 70 ks Minimální stav 8 ks 23 ks 35 ks 35 ks Tabulka č. 7b: Druhy, pro které nejsou stanoveny normované stavy Druh zvěře Prase divoké (Sus scrofa) Liška obecná (Vulpes vulpes) Jezevec lesní (Meles meles) Kuna lesní a skalní (Martes martes, Martes Foina) Stav zvěře 58 ks 3 ks 5 ks 10 ks Myslivecká zařízení: Krmelec 16 ks Zásyp Slanisko Napajedla 3 ks 11 ks 3 ks K výkonu práva myslivosti zde slouží 16 loveckých zařízení (posedů, kazatelen). Pro honitbu jsou plánováni 3 psi. 28

29 Honitba Habrová Vlastníkem honebních pozemků je státní podnik Lesy České republiky, který je pronajímá fyzické osobě. Honitba byla uznána rozhodnutím Městského úřadu Znojmo, které nabylo právní moci jako Habrová. V honitbě jsou 4 držitelé platných loveckých lístků. Celková výměra honitby je 648 ha, z toho 45 ha zemědělská půda, 603 ha lesní půda. Honitba se nachází mezi obcemi Střelice, Slatina a Rozkoš. Hranice honitby jsou zakresleny na mapě č. 8 v příloze. Nájemné za pronájem honitby za jeden rok trvání nájmu bylo dohodou smluvních stran stanoveno na ,- Kč včetně DPH, tj. 151,- Kč včetně DPH za 1 ha. Honitba Habrová má stanoveny normované a minimální stavy zvěře dle vyhlášky 491/2002 Sb pro Jelena evropského (Cervus elaphus), Srnce obecného (Capreolus capreolus), Zajíce polního (Lepus europaeus) Bažanta obecného (Phasianus colchicus). Vzhledem k velkým ztrátám a nízkému početnímu stavu zaječí zvěře a bažantí zvěře se zvěř nesčítá, a proto není ani možný její lov. Druhy zvěře jsou v tabulce č. 8. Tabulka č. 8a: Druhy, pro které jsou stanoveny normované stavy Jelen evropský Srnec obecný Zajíc polní Bažant obecný Využití pozemků 648 ha 648 ha 648 ha 648 ha Jakostní třída III III III III Normovaný stav 10 ks 41 ks 110 ks 112 ks Minimální stav 6 ks 16 ks 35 ks 35 ks Tabulka č. 8b: Druhy, pro které nejsou stanoveny normované stavy Druh zvěře Prase divoké (Sus scrofa) Liška obecná (Vulpes vulpes) Jezevec lesní (Meles meles) Kuna lesní a skalní (Martes martes, Martes Foina) Stav zvěře 41 ks 3 ks 5 ks 10 ks Myslivecká zařízení: Krmelec 16 ks Slanisko Napajedla 30 ks 5 ks K výkonu práva myslivosti zde slouží 13 loveckých zařízení (posedů, kazatelen). Pro honitbu jsou plánováni 2 psi. 29

30 Honitba Zálesí Vlastníkem honebních pozemků je státní podnik Lesy České republiky, který je pronajímá fyzické osobě. Honitba byla uznána rozhodnutím Městského úřadu Znojmo, které nabylo právní moci jako Zálesí. V honitbě je 5 držitelů platných loveckých lístků. Celková výměra honitby je 937 ha, z toho 339 ha zemědělská půda, 573 ha lesní půda, 2 ha vodní plocha, 23 ha ostatní pozemky. Honitba se nachází mezi obcemi Zálesí, Ctidružice a Blížkovice. Hranice honitby jsou zakresleny na mapě č. 9 v příloze. Nájemné za pronájem honitby za jeden rok trvání nájmu bylo dohodou smluvních stran stanoveno na ,- Kč včetně DPH, tj. 559,- Kč včetně DPH za 1 ha. Honitba Zálesí má stanoveny normované a minimální stavy zvěře dle vyhlášky 491/2002 Sb pro Jelena evropského (Cervus elaphus), Srnce obecného (Capreolus capreolus), Zajíce polního (Lepus europaeus) Bažanta obecného (Phasianus colchicus). Vzhledem k velkým ztrátám a nízkému početnímu stavu zaječí zvěře a bažantí zvěře se zvěř nesčítá, a proto není ani možný její lov. Druhy zvěře jsou v tabulce č. 9. Tabulka č. 9a: Druhy, pro které jsou stanoveny normované stavy Jelen evropský Srnec obecný Zajíc polní Bažant obecný Využití pozemků 648 ha 648 ha 648 ha 648 ha Jakostní třída III III III III Normovaný stav 10 ks 41 ks 110 ks 112 ks Minimální stav 6 ks 16 ks 35 ks 35 ks Tabulka č. 9b: Druhy, pro které nejsou stanoveny normované stavy Druh zvěře Prase divoké (Sus scrofa) Liška obecná (Vulpes vulpes) Jezevec lesní (Meles meles) Kuna lesní a skalní (Martes martes, Martes Foina) Stav zvěře 38 ks 3 ks 5 ks 10 ks Myslivecká zařízení: Krmelec 7 ks Zásyp Slanisko 7 ks 4 ks K výkonu práva myslivosti zde slouží 15 loveckých zařízení (posedů, kazatelen). Pro honitbu jsou plánováni 3 psi. 30

31 4.1.2 Honitby pronajaté honebním společenstvem Sdružení vlastníků pozemků, kteří vytvoří honební společenstvo a právo lovit pronajímají mysliveckému sdružení, právnické nebo fyzické osobě za účelem mysliveckého hospodaření. Minimální plocha pro uznání honitby je podle zákona o myslivosti (449/2001 Sb.) 500 ha. Doba trvání nájemní smlouvy je zpravidla 10 let. Honitba Vranov nad Dyjí Honitba Uherčice - pole Honitba Šafov Honitba Korolupy Stručná charakteristika vybraných honiteb: Vlastník honebních pozemků Uživatel honitby Počet držitelů platných loveckých lístků Výměra honitby Nájemné za honitbu Druhy, pro které jsou stanoveny normované stavy Druhy, pro které nejsou stanoveny normované stavy Počet a druh mysliveckých zařízení v honitbě Počet loveckých zařízení v honitbě Počet psů v honitbě 31

32 Honitba Vranov nad Dyjí Vlastníkem honebních pozemků je honební společenstvo Vranov nad Dyjí, které je pronajímá mysliveckému sdružení Vranov nad Dyjí. Honitba byla uznána rozhodnutím Městského úřadu Znojmo. V honitbě je 23 držitelů platných loveckých lístků. Celková výměra honitby je 1218 ha, z toho 684 ha zemědělská půda, 481 ha lesní půda, 1 ha vodní plocha, 52 ha ostatní pozemky. Honitba se nachází mezi obcemi Podmyče, Vranov nad Dyjí, Lančov a Jazovice. Hranice honitby jsou zakresleny na mapě č. 10 v příloze. Nájemné za pronájem honitby za jeden rok trvání nájmu bylo dohodou smluvních stran stanoveno na ,- Kč včetně DPH, tj. 29,- Kč včetně DPH za 1 ha. Honitba Vranov nad Dyjí má stanoveny normované a minimální stavy zvěře dle vyhlášky 491/2002 Sb pro Jelena evropského (Cervus elaphus), Muflona obecného (Ovis musimon), Srnce obecného (Capreolus capreolus), Zajíce polního (Lepus europaeus) a Bažanta obecného (Phasianus colchicus). Vzhledem k velkým ztrátám a nízkému početnímu stavu zaječí zvěře a bažantí zvěře se zvěř nesčítá, a proto není ani možný její lov. Druhy zvěře jsou v tabulce č. 10. Tabulka č. 10a: Druhy, pro které jsou stanoveny normované stavy Jelen evropský Srnec obecný Muflon obecný Zajíc polní Bažant obecný Využití pozemků 500 ha ha 500 ha 900 ha 400 ha Jakostní třída III III III III III Normovaný stav 8 ks 62 ks 14 ks 81 ks 40 ks Minimální stav 5 ks 21 ks 8 ks 45 ks 20 ks Tabulka č. 10b: Druhy, pro které nejsou stanoveny normované stavy Druh zvěře Prase divoké (Sus scrofa) Liška obecná (Vulpes vulpes) Jezevec lesní (Meles meles) Kuna lesní a skalní (Martes martes, Martes Foina) Stav zvěře 54 ks 18 ks 6 ks 30 ks Myslivecká zařízení: Krmelec 13 ks Zásyp Slanisko 12 ks 13 ks K výkonu práva myslivosti zde slouží 19 loveckých zařízení (posedů, kazatelen). Pro honitbu je plánováno 5 psů. 32

33 Honitba Uherčice - pole Vlastníkem honebních pozemků je honební společenstvo Uherčice - pole, které je pronajímá mysliveckému sdružení Uherčice - pole. Honitba byla uznána rozhodnutím Městského úřadu Znojmo. V honitbě je 33 držitelů platných loveckých lístků. Celková výměra honitby je 1723 ha, z toho 862 ha zemědělská půda, 474 ha lesní půda, 4 ha vodní plocha, 380 ha ostatní pozemky. Honitba se nachází mezi obcemi Vratěnín, Moravce, Uherčice, Lubnice, Korolupy a Podhradí nad Dyjí. Hranice honitby jsou zakresleny na mapě č. 11 v příloze. Nájemné za pronájem honitby za jeden rok trvání nájmu bylo dohodou smluvních stran stanoveno na ,- Kč včetně DPH, tj. 33,- Kč včetně DPH za 1 ha. Honitba Uherčice - pole má stanoveny normované a minimální stavy zvěře dle vyhlášky 491/2002 Sb pro Jelena evropského (Cervus elaphus), Muflona obecného (Ovis musimon), Srnce obecného (Capreolus capreolus), Zajíce polního (Lepus europaeus) a Bažanta obecného (Phasianus colchicus). Vzhledem k velkým ztrátám a nízkému početnímu stavu zaječí zvěře a bažantí zvěře se zvěř nesčítá, a proto není ani možný její lov. Druhy zvěře jsou v tabulce č. 11. Tabulka č. 11a: Druhy, pro které jsou stanoveny normované stavy Jelen evropský Srnec obecný Muflon obecný Zajíc polní Bažant obecný Využití pozemků 477 ha ha 477 ha ha ha Jakostní třída II II II III III Normovaný stav 10 ks 105 ks 17 ks 135 ks 150 ks Minimální stav 5 ks 24 ks 7 ks 75 ks 75 ks Tabulka č. 11b: Druhy, pro které nejsou stanoveny normované stavy Druh zvěře Prase divoké (Sus scrofa) Liška obecná (Vulpes vulpes) Jezevec lesní (Meles meles) Kuna lesní a skalní (Martes martes, Martes Foina) Stav zvěře 42 ks 15 ks 4 ks 10 ks Myslivecká zařízení: Krmelec 20 ks Zásyp Slanisko Napajedla 10 ks 15 ks 5 ks K výkonu práva myslivosti zde slouží 19 loveckých zařízení (posedů, kazatelen). Pro honitbu jsou plánováni 3 psi. 33

34 Honitba Šafov Vlastníkem honebních pozemků je honební společenstvo Šafov, které je pronajímá mysliveckému sdružení Šafov. Honitba byla uznána rozhodnutím Městského úřadu Znojmo. V honitbě je 29 držitelů platných loveckých lístků. Celková výměra honitby je ha, z toho ha zemědělská půda, 750 ha lesní půda, 80 ha vodní plocha, 108 ha ostatní pozemky. Honitba se nachází mezi obcemi Šafov, Starý Petřín, Nový Petřín, Stálky a Podhradí nad Dyjí. Hranice honitby jsou zakresleny na mapě č. 12 v příloze. Nájemné za pronájem honitby za jeden rok trvání nájmu bylo dohodou smluvních stran stanoveno na ,- Kč včetně DPH, tj. 22,- Kč včetně DPH za 1 ha. Honitba Šafov má stanoveny normované a minimální stavy zvěře dle vyhlášky 491/2002 Sb pro Jelena evropského (Cervus elaphus), Srnce obecného (Capreolus capreolus), Zajíce polního (Lepus europaeus) a Bažanta obecného (Phasianus colchicus). Vzhledem k velkým ztrátám a nízkému početnímu stavu zaječí zvěře a bažantí zvěře se zvěř nesčítá, a proto není ani možný její lov. Druhy zvěře jsou v tabulce č. 12. Tabulka č. 12a: Druhy, pro které jsou stanoveny normované stavy Jelen evropský Srnec obecný Zajíc polní Bažant obecný Využití pozemků 745 ha ha ha ha Jakostní třída III III III III Normovaný stav 12 ks 149 ks 393 ks 328 ks Minimální stav 7 ks 44 ks 164 ks 164 ks Tabulka č. 12b: Druhy, pro které nejsou stanoveny normované stavy Druh zvěře Prase divoké (Sus scrofa) Liška obecná (Vulpes vulpes) Jezevec lesní (Meles meles) Kuna lesní a skalní (Martes martes, Martes Foina) Stav zvěře 77 ks 15 ks 13 ks 32 ks Myslivecká zařízení: Krmelec 29 ks Zásyp Slanisko 4 ks 39 ks K výkonu práva myslivosti zde slouží 22 loveckých zařízení (posedů, kazatelen). Pro honitbu je plánováno 8 psů. 34

35 Honitba Korolupy Vlastníkem honebních pozemků je honební společenstvo Korolupy, které je pronajímá mysliveckému sdružení Korolupy. Honitba byla uznána rozhodnutím Městského úřadu Znojmo. V honitbě je 34 držitelů platných loveckých lístků. Celková výměra honitby je ha, z toho ha zemědělská půda, 531 ha lesní půda, 9 ha vodní plocha, 17 ha ostatní pozemky. Honitba se nachází mezi obcemi Korolupy, Uherčice, Lubnice, Oslnovice, Vysočany a Police. Hranice honitby jsou zakresleny na mapě č. 13 v příloze. Nájemné za pronájem honitby za jeden rok trvání nájmu bylo dohodou smluvních stran stanoveno na ,- Kč včetně DPH, tj. pole 10,- Kč včetně DPH za 1 ha, les 30,- Kč včetně DPH za 1 ha. Honitba Korolupy má stanoveny normované a minimální stavy zvěře dle vyhlášky 491/2002 Sb pro Jelena evropského (Cervus elaphus), Muflona obecného (Ovis musimon), Srnce obecného (Capreolus capreolus), Zajíce polního (Lepus europaeus) a Bažanta obecného (Phasianus colchicus). Vzhledem k velkým ztrátám a nízkému početnímu stavu zaječí zvěře a bažantí zvěře se zvěř nesčítá, a proto není ani možný její lov. Druhy zvěře jsou v tabulce č. 13. Tabulka č. 13a: Druhy, pro které jsou stanoveny normované stavy Jelen evropský Srnec obecný Muflon obecný Zajíc polní Bažant obecný Využití pozemků 531 ha ha 531 ha ha ha Jakostní třída III III III III III Normovaný stav 6 ks 100 ks 6 ks 236 ks 263 ks Minimální stav 5 ks 66 ks 6 ks 132 ks 132 ks Tabulka č. 13b: Druhy, pro které nejsou stanoveny normované stavy Druh zvěře Prase divoké (Sus scrofa) Liška obecná (Vulpes vulpes) Jezevec lesní (Meles meles) Kuna lesní a skalní (Martes martes, Martes Foina) Stav zvěře 52 ks 20 ks 12 ks 20 ks Myslivecká zařízení: Krmelec 39 ks Zásyp Slanisko 9 ks 52 ks K výkonu práva myslivosti zde slouží 20 loveckých zařízení (posedů, kazatelen). Pro honitbu je plánováno 5 psů. 35

36 4.2 Společné charakteristiky Následující charakteristiky jsou pro všechny honitby společné díky tomu, že se nachází v bezprostřední blízkosti v jednom bioregionu Lesní oblast Vybrané honitby spadají svou polohou do přírodní lesní oblasti 33 Předhoří Českomoravské vrchoviny. Charakteristika lesní oblasti 33 - Předhoří Českomoravské vrchoviny (Průša, 2001) Celková plocha oblasti je km 2 lesa s velmi pestrým složením lesních společenstev. Hranici PLO přesně definuje příloha č. 1 k vyhlášce č. 83/1996 Sb, obrázek č. 1. Oblast má chladnější přechodnou část a teplejší jižní část. Chladnější obvod zahrnuje Pernštejnskou vrchovinu a Bítešskou pahorkatinu s rozsáhlými plošinami a strmými údolími řek. Tento rulový obvod s vložkami fylitů a vápenců bývá označován jako Svratecká klenba. Teplejší část tvoří přechod od Jihomoravského úvalu a zahrnuje Jevišovskou pahorkatinu, jižní část Boskovické brázdy a Bobravský masiv z Brněnské vrchoviny. Geologické i geomorfologické poměry jsou velmi pestré. Rozpětí nadmořských výšek oblasti je m n. m. Klimatický okrsek je mírně teplý, mírně vlhký, pahorkatinný, na jihozápadě teplý, mírně suchý s mírnou zimou. 2a b a 15b Obrázek č. 1: Hranice PLO 36

37 Lesy jsou v členitém terénu vytlačeny na méně úrodná stanoviště. Lesní vegetační stupně jsou víceméně stejnoměrně rozloženy mezi LVS bukový, dubobukový, bukodubový i dubový. Značně převládají společenstva živné řady, méně kyselé. Oblastí prochází styčná zóna středoevropské lesní květeny a teplomilné jihovýchodoevropské (panonské) květeny. Charakteristická jsou i teplomilná společenstva habrových doubrav, dřínových doubrav s pestrou skladbou rostlinných druhů a keřů i ostrůvky kavylové lesostepi. Zastoupení souborů lesnich typů je uvedeno v tabulce č. 14. Tabulka č. 14: Soubory lesních typů v % X Z Y M K N I S F C B W H D A J L U V O P Q T G R , , ,2 10,3 0,3 0,3 10,6 0,3 0,1 3,5 + 0,8 0,9 0,5 0,1 0,7 0,6 0,1 0,1 29,4 3 0,1 + 0,2 4,0 0,3 0,2 8,5 0,1 0,6 5,7 + 4,4 0,9 0,5 1,0 0,2 0,3 + 0,3 27,1 2 0,4 + 4,8 1,0 0,1 10,7 0,9 5,9 3,5 0,1 0,7 0,1 + 0,3 + 28,5 1 0,3 1,4 + 4,2 1,3 4,3 0,1 1,7 0,1 0,2 0,4 0, , ,4 0,3 0,7 0,3 2,3 + 0,4 23,3 1,6 0,6 31,1 0,4 6,3 15,2 + 10,4 2,0 1,9 1,4 0,5 0,1 0,1 1,3 0,7 0,1 + 0,1 100 V přirozené skladbě byl nejvíce zastoupen buk a dub. Tyto dvě dřeviny tvořily zhruba 85 % lesů. Méně byla zastoupena jedle, habr a lípa. V polohách nad 400 m n. m. převažoval buk, v nižších polohách dub. V současných porostech však převládá smrk (42 %), dále borovice (24 %), hojný je modřín (9 %), nepatrně jedle (1 %); z listnáčů dosahuje dub (15 %), hojný je habr (4 %), akát (4 %), málo je lípy (2 %), nepatrně buku (2 %) a břízy (1 %). Význačné kvality dosahuje tzv. hrotovický modřín. Dominující smrk byl rozšířen při umělé obnově lesa a pastvě dobytka. Na kyselých stanovištích se dobře zmlazuje (Rosice), v nižších LVS však trpí silně suchem. Borovice, původně zastoupená jen na skalách a hadci, se postupně šířila do narušených lesů. Prosazuje se na chudších půdách nižších poloh, kde dub nedosáhne silnějších dimenzí. Dub je hlavní dřevinou dubového a bukodubového LVS, je však z velké části výmladkového původu (bývalý LZ Náměšť). Nekvalitní bývalé pařeziny je třeba převést na kmenoviny stejně jako nekvalitní porosty habru, břízy a akátu. Genové základny dosahují ha a zahrnují porosty pestrých směsí (dub, borovice, modřín, lípa, habr). Druhová skladba dřevin je uvedena v tabulce č. 15 a grafu č

38 Tabulka č. 15: Zastoupení dřevin v % SM JD BO MD Jehl. DB BK HB JV JS BR LP OL AK LX List. Přirozená skladba 6,8 0,8 7,6 38,9 45,8 4,2 0,2 0,6 0,7 1,7 0,2 0,1 92,4 Cílová skladba 35,9 0,2 20,9 12,5 69,5 16,7 8,9 0,2 0,1 0,9 0,1 3,4 0,2 30,5 Současná skladba 42,0 1,5 24,0 4,0 71,5 16,0 1,0 4,0 1,0 2,2 4,0 0,3 28,5 Graf č. 1: Grafické vyjádření nejvíce zastoupených dřevin v % SM BO DB BK Přirozená skladba Cílová skladba Současná skladba Nejjižnější část PLO patří do Chráněné oblasti Podyjí (vyhlášené v roce 1978 na ploše 103 km 2 s 46 % lesnatostí). Zahrnuje hluboce zaříznuté meandry Dyje s příkrými skalnatými svahy s lesostepními porosty s významnými teplomilnými druhy. Chráněná území patří teplomilným společenstvům (Mniší hora, Údolí Oslavy, Chvojnice) a stepní květeně (Pustý kopec, Mohelenská hadcová step, Ptačovský kopeček, Květnice, na kocourkách). Pouze SPR Sokolí skály zastupují staré smíšené porosty. 38

39 4.2.2 Lesní vegetační stupně Na území honiteb je zastoupen 1. až 4. lesní vegetační stupeň. 1. LVS Dubový (do 350 m n. m.) Vyskytuje se na lokalitách podmíněných průměrnou roční teplotou nad 8 C, průměrným ročním úhrnem srážek pod 600 mm a délkou vegetační doby nad 165 dní. V klimaxové skladbě se uplatňuje hlavně dub zimní (Quercus petraea). Charakteristickými jsou i dub cer (Quercus cerris), dub pýřitý - šípák (Quercus pubescens) a jasan úzkolistý (Fraximus angustifolia). Význačně chybí buk lesní (Fagus sylvatica), který může být přítomen ojediněle ve vlhčích polohách. LVS je převážně na vysýchavých polohách. Oproti výše uvedené klimatické podmíněnosti je tento LVS půdně podmíněn u borů a luhů. 2. LVS Bukodubový ( m n. m.) Vyskytuje se na lokalitách klimaticky podmíěných průměrnou roční teplotou 7,5-8 C, průměrným ročním úhrnem srážek mm a délkou vegetační doby dní. Převažuje dub zimní (Qeurcus petraea) s příměsí buku lesního (Fagus sylvatica) a habru obecného (Carpinus betulus). Dub pýřitý - šípák (Quercus pubescens) a dub cer (Quercus cerris) se vyskytují jen na suchých exponovaných místech. V pařezinách, kde vymizel buk lesní, převládl habr obecný. 3. LVS Dubobukový ( m n. m.) Vyskytuje se na lokalitách klimaticky podmíněných průměrnou roční teplotou 6,5-7,5 C, průměrným ročním úhrnem srážek mm a délkou vegetační dob dní. Převažuje buk lesní (Fagus sylvatica), přimíšený dub zimní (Quercus petraea) a habr obecný (Carpinus betulus) zde mají produkční optimum. při výmladkovém způsobu hospodaření pak ve vzniklých pařezinách jsou buk lesí a dub zimní potlačeny habrem obecným. Společenstva mají většinou silně travnatý ráz. Vodou ovlivněné půdy byly zaujaty dubem letním (Quercus robur) a jedlí bělokorou (Abies alba). Živinově chudší stanoviště zaujímá borovice lesní (Pinus sylvestris). 39

40 4. LVS - Bukový ( m n. m.) Vyskytuje se na lokalitách klimaticky podmíněných průměrnou roční teplotou 6,0-6,5 C, průměrným ročním úhrnem srážek mm a délkou vegetační dob dní. Buk lesní (Fagus sylvatica) je zde v optimu a tvořil nesmíšené bučiny, které se velkoplošně vytvářejí v karpatské oblasti. V těchto bučinách může být slabě zastoupen dub zimní (Quercus petraea), případně jedle bělokorá (Abies alba). V Čechách se však tento LVS nachází především v oglejených a podmáčených polohách, které jsou pak bz buku leního, ale s jedlí bělokorou. 40

41 4.2.3 Biogeografcké členění Podle Biogeografického členění České republiky (Culek, 1995) spadají honitby do Jevišovického bioregionu (1.23). Mapa s polohou honiteb je v příloze mapa: Celkový přehled. Charakteristika Jevišovického bioregionu (Culek, 1995): Poloha a základní údaje Horniny a reliéf Půdy Podnebí Biota Kontrasty Současný stav krajiny a ochrana přírody Poloha a základní údaje Bioregion leží v okrajové pahorkatině Hercynika na západě jižní Moravy a víceméně se shoduje s geomorfologickým celkem Jevišovická pahorkatina, zabírá však i jižní výběžek Bobravské vrchoviny a Boskovické brázdy. Bioregion na jihu zasahuje do Rakouska, v ČR má plochu km 2. Bioregion je tvořen plošinami na krystalických břidlicích rozřezaných skalnatými údolími. Jedná se o přechodný bioregion, kterým teplomilná biota proniká údolími hluboko na západ a naopak, v inverzích sestupují podhorské prvky až k východnímu okraji. Vyskytuje se zde 1. dubový až 4. bukový vegetační stupeň. Střídající se geologické podklady (včetně ostrovů hadců a vápenců) navíc umožňují přítomnost reliktních společenstev. Na hadcích u Mohelna je řada unikátních druhů. Významní jsou četní alpští migranti. Plošiny jsou jednotvárnější a jsou tvořeny dubohabřinami s ostrovy acidofilních doubrav. Charakteristická je téměř úplná přirozená absence bučin. Netypickými částmi jsou jednak vyšší polohy bioregionu s ostrovy květnatých bučin a absencí teplomilných doubrav, které tvoří přechod do Velkomeziříčského bioregionu, jednak území Krumlovského lesa, tvořící přechod k Brněnskému bioregionu. Lesy v údolích mají dodnes přirozenou skladbu a jsou velmi hodnotné (údolí Dyje), na plošinách převažuje orná půda, v lesích kulturní bory a smrčiny. 41

42 Horniny a reliéf Západní část bioregionu budují migmatitické ruly až migmatity s vložkami amfibolitů i vápenců. Na jih od Třebíče zasahuje do území trojúhelníkovitý výběžek syenodioritového masivu. Mezi řekami Dyjí a Jihlavou vystupují ortoruly, na Jihlavě a Oslavě mezi Náměští a Oslavany se vyskytují granulitové ruly, podél Jihlavy jsou významě zastoupeny hadce. Na Dyji od vtoku na moravské území se nacházejí pestré série s amfibolity a vápenci, eventuálně svory a fylity u Podhradí, Vranova a Hardeggu. Mezi Vranovem a Hardeggem vystupují kyselé bítešské ortoruly, které však u Vranova obsahují četné vložky amfibolitů, v úseku nad Znojmem jsou žuly dyjského masívu. Na plošinách jsou zachovány ostrůvky neogenních sedimentů - písky, jíly (např. v okolí Moravských Budějovic). Z kvartérních pokryvů se poměrně hojně uplatňují spraše až sprašové hlíny a svahoviny, v údolích Dyje a Oslavy místy droliny z obrovských balvanů. Reliéf se vyznačuje nápadným protikladem poměrně málo členitých plošin a zaříznutých skalnatých údolí. Zarovnané povrchy i mělké široké kotliny mají charakter až členité pahorkatiny s výškovou členitostí m. Zaříznutá údolí Dyje, Jihlavy a Oslavy jsou m hluboká, s četnými skalními výchozy a pozoruhodnými meandry. Oblast těchto údolí má reliéf členité vrchoviny s výškovou členitostí až 250 m. Nad zarovnané povrchy místy vystupují jako určité exoty i nápadnější kopce, převyšující okolí o m (Babylón u Mohelna, Suchá hora u Bítova, hřbet Klučovské hory u Třebíče). Na syenitech třebíčského masívu a žulách dyjského masívu jsou vyvinuty nápadné malé balvanité a skalnaté pahorky - nízké exfoliační klenby (ruware). Zvláštním jevem jsou pravděpodobně gravitačními pohyby podmíněné pseudokrasové trhliny Ledových slují v údolí Dyje u Vranova. Nejnižším bodem v bioregionu je údolí Jihlavy u Dolních Kounic (190 m), nejvyšším Klučovská hora jižně od Třebíče (595 m). Typická výška bioregionu je m. 42

43 Půdy V nižší sušší části bioregionu se střídají plochy víceméně nasycených typických kambizemí s hnědozeměmi na spraších až sprašových hlínách. Na východním okraji bioregionu se vyskytují i ostrovy hnědozemních černozemí. Při vyšším západním okraji se střídají kyselé typické kambizemě na zvětralinách krystalinika s luvizeměmi na polygenetických hlínách. Při severozápadním okraji v plochých kotlinách jsou též větší plochy pseudoglejů, např. v okolí Moravských Budějovic. Říční údolí charakterizuje mozaika různých půd s plochami litozemí, rankerů a rendzin, na hadcích v údolí Jihlavy jsou též rendziny hořečnaté Podnebí V rámci klimatické regionalizace (Quitt, 1971) leží honitba v mírně teplé oblasti MT 11, která se vyznačuje dlouhým, teplým a suchým létem a krátkou, mírně teplou a velmi suchou zimou s krátkým trváním sněhové pokrývky. Přechodné období je krátké s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Další klimatické charakteristiky uvádí tabulka č. 14. V bioregionu se projevují srážkový stín Českomoravské vrchoviny, který graduje směrem k východu. Vranov má 620 mm srážek, ale Znojmo 8,8 C, 564 mm, nejvyšší kopce jižně od Třebíče asi 6,8 C, 610 mm, Náměšť 7,7 C, 594 mm; Jaroměřice 535 mm (malý ostrov srážkového stínu v kotlině), Jevišovice 582 mm, Třebíč 562 mm, ale Plaveč i Tvořihráz 512 mm, Miroslav 505 mm. V bioregionu se projevují častější vlivy mediteránního klimatu přívalovými dešti při častém jihovýchodním proudění - vyšší části se v této době stávají návětrnými polohami. Zimy jsou však velmi suché a relativně chladné (viz místní název moravská Sibiř). Říční údolí charakterizují teplotní inverze střídající se s extrémně teplými a suchými polohami na jižních svazích. 43

44 Tabulka č. 14: Klimatické charakteristiky mírně teplé oblasti MT 11 (Quitt 1975) Klimatická charakteristika od do Počet letních dnů Počet dnů s průměrnou teplotou 10 a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu -2-3 Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v dubnu 7 8 Průměrná teplota v říjnu 7 8 Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním období Srážkový úhrn v zimním období Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných Biota Bioregion leží zčásti v termofytiku ve fytogeografickém okrese 16. Znojemsko- -brněnská pahorkatina (v jeho jihozápadní části) a v jižní části fytogeografického okresu 68. Moravské předhůří Vysočiny (mimo západní výběžky), který již náleží mezofytiku. Vegetační stupně (Skalický): kolinní až suprakolinní. Potencionálně největší část území pokrývají hercynské dubohabřiny (Melampyro nemorosi-carpinetum), v minulosti s podstatným zastoupením jedle, méně a lokálně i s příměsí buku. Na konvexních tvarech s příznivou expozicí, zejména v průlomech, jsou typické teplomilné doubravy ze svazu Quercion petraeae (Sorbo torminalis-quercetum, na exponovanějších místech i Genisto pilosae-quercetum petraeae), na bazických substrátech i fragmenty Corno-Quercetum a na hadcích specificky Asplenio cuneifolii-quercetum petraeae. V méně příznivých expozicích se objevují acidofilní doubravy (Luzulo albidae-quercetum), na hranách skal reliktní bory. Bučiny (zejména Melico-Fagetum) jsou velmi vzácné, buk se častěji objevuje ve vegetaci suťových lesů svazu Tilio-Acerion (nejčastěji Aceri-Carpinetum). Podél vodních toků jsou nivy, nejčastěji Stellario-Alnetum glutinosae, kolem malých potůčků význačně Carici remotae-fraxinetum. Velmi vzácné jsou fragmenty olšin (Carici acutiformis-alnetum). Primární bezlesí je více typů. Na skalách je komplex vegetace skalní, xerotermní a lemové 44

45 (Alysso-Festucion pallentis, Festucion valesiacae, Geranion sanguinei). Na hadci je v bezlesí vegetace svazu Asplenion serpentini. Na bazických substrátech (vápence, hadce) jsou místy porosty s pěchavou vápnomilnou (Sesleria albicans). V nexerotermních polohách se nachází primární bezlesí na sutích. Podél větších toků je přítomna vegetace svazu Phalaridion arundinaceae a v tekoucí vodě svazu Batrachion fluitantis. Přirozená náhradní vegetace má při východním okraji bioregionu charakter xerotermních trávíků (Festucion valesiaceae, Koelerio-Phleion phleoidis), jinde převažují louky ze svazu Arrhenatherion. Na vlhkých stanovištích je typická vegetace podsvazu Calthenion, kterou charakterizuje více asociací s dominantní ostřicí trstnatou (Carex cespitosa), místy s podhorskými až perialpidskými druhy, jako je např. stařinec potoční (Tephroseris crispa), hadí kořen větší (Bistorta major) a upolín evropský (Trollius altissimus). Vegetace svazu Molinion je velmi ojedinělá. Lokálně byly vybudovány rybníky, na jejich pobřeží je vegetace svazu Magnocaricion elatae, na obnažených dnech (typičtěji v minulosti) je zastoupena vegetace svazu Elatini- -Eleocharition ovati. Lemy v průlomech náležejí převážně vegetaci svazu Geranion sanguinei, na plošinách, zejména v západní části, svazu Trifolion medii. Vegetace křovin náleží převážně svazu Prunion spinosae, velmi řídce se objevují i fragmenty vegetace svazu Prunion fruticosae. Flóra je velmi pestrá, s mezními prvky (zejména mezi termofyty), exklávní prvky jsou nečetné, znám je ovšem jeden endemit. Převažují druhy hercynského lesa, obohacené o druhy alpidských podhůří, jako dymnivka plná (Corydalis solida), ostřice chlupatá (Carex pilosa) a zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides), a o skutečné perialpidy norického migrantu, např. husečník chudokvětý (Fourraea alpina), brambořík nachový (Cyclamen purpurascens) a oměj jedhoj (Aconitum anthora). Na několika lokalitách se zde vyskytuje i endemický hvozdík moravský (Dianthus moravicus). V xerotermní flóře jsou četné acidofyty migroelementu západního, k němuž náleží rozchodník skalní (Sedum reflexum), penízek chlumní (Thlaspi montanum) i východního, např. křivatec český (Gagea bohemica). Řada termofytů s panonskou tendencí zde vyznívá, např. koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), sesel sivý (Seseli elatum), lnice kručinkolistá (Linaria genistifolia) a druhy rodu kavyl (Stipa sp. div.). Fytogeograficky významný je výskyt boreokontinentálních druhů ploštičníku evropského (Cimicifuga europaea) a ostřice tlapkaté (Carex pediformis) na jihozápadní hranici areálu. I v nelesní 45

46 flóře jsou četní perialpidi, k nimž náleží dvojštítek měnlivý (Biscutella variá), volovec vrbolistý (Buphthalmum salicifolium) a hadí kořen větší (Bistorta major) a dealpidi, např. lomikámen latnatý (Saxifraga paniculata) a pěchava vápnomilná (Sesleria albicans). Mnohé druhy subatlantů zde dosahují dílčí východní hranice souvislého areálu, např. smilka tuhá (Nardus stricta), metlička křivolaká (Avenella flexuosa) aj. Převážně silně zkulturnělá krajina východního předhůří Českomoravské vrchoviny hostí ochuzenou faunu, silně ovlivňovanou sousedstvím severopanonské podprovincie na východě (ježek východní, myšice malooká, lejsek bělokrký, bramborníček černohlavý ap.). Tento vliv se silně projevuje zejména průnikem mediteránního a pontomediteránního prvku směrem do nitra Českomoravské vrchoviny údolími západomoravských řek, hlavně Dyje a Jihlavy. Na druhé straně fauna měkkýšů Podyjí se podobá fauně údolí střední Vltavy - např. na Hamerských vrásách se vyskytuje vřetenatka obecná. Nejseverozápadnější výspu jihovýchodní fauny představuje subendemická fauna Mohelenské hadcové stepi, vyskytuje se zde kobylka Ephippigera ephippiger, kudlanka nábožná, makadlovka Depressaria cervicella, můra Odice arcuinna, vřetenuška čtverotečná, mravenec Strongylognathus bulgaricus, žahalka Scolia hirta, ještěrka zelená aj. Hlavní řeky náleží do parmového pásma, pod přehradami se však vytvořilo druhotné pstruhové pásmo. Potoky náleží do pstruhového pásma. Významné druhy }Savci: } ježek východní (Erinaceus concolor), myšice malooká (Apodemus microps), vydra říční (Lutra lutra), vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), netopýr brvitý (Myotis emarginatus). Ptáci: bramborníček černohlavý (Saxicola torquatá), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis). Obojživelníci: mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). Plazi: užovka stromová (Elaphe longissima), ještěrka zelená (Lacerta viridis). Měkkýši: zemoun skalní (Aegopis verticjllus), hrotice obrácená (Balea perversa), vřetenovka rovnoústá (Cochlodina orthostoma), řasnatka lesní (Macrogastra plicatula), vlahovka narudlá (Monachoides incarnata), plamatka lesní (Arianta arbustorum), drobnička válcovitá (Truncatellina cylindrica), údolníček drobný (Vallonia pulche- 46

47 lla), ú. žebernatý (V. costata), zrnovka Pupillla triplicata, závornatka malá (Clausilia parvula), vřetenatka obecná (Alinda biplicata bohemica), oblovka drobná (Cochlicopa lubricella). Hmyz: kobylka Ephippigera ephippiger, saranče Omocestus petraeus, můra světlopáska ruměnicová (Odice arcuinna), mol Ateliotum hungaricellum, vřetenuška čtverotečná (Zygaena punctum), v. pozdní (Z. laeta), zelenáček Adscita chloros, modrásek Rebelův (Maculinea rebeli), bělopásek Neptis rivularís, makadlovky Depressaria cervicella, Stagmatophora tririvella, mravenec Strongylognathus bulgaricus, žahalka Scolia hirta, ploskoroh pestrý (Libelloides macaronius). Pavouci: sklípkánek Proatypus muralis, pavouk Alopecosa solitaria Kontrasty Hranice vůči Lechovickému bioregionu (4.1) je nevýrazná, tvoří ji víceméně souvislé rozšíření skalního podkladu a absence černozemí. Hranice vůči Velkomeziříčskému bioregionu (1.50) je geomorfologicky nevýrazná, biotická, ale v místech, kde probíhá po úpatí vyššího svahu, je nápadná a výrazná. Vůči bioregionu Brněnskému (1.24) je hranice také nevýrazná, daná teplejším a sušším klimatem, rozšířením plošinatého reliéfu na rulách, zčásti je i biotická. Na rozdíl od termofytního Lechovického bioregionu (4.1) se v Jevišovickém nevyskytují panonské dubohabřiny (Primulo veris-carpinetum) a teplomilné doubravy extrémnějších stanovišť s dominantním šípákem. Od dosti podobného sousedního Brněnského bioregionu (1.24) se odlišuje podstatně pestřejší flórou s vyšším zastoupením perialpidů a druhů norického migrantu. Sousednímu bioregionu Velkomeziříčskému (1.50) chybí vegetace Carpinion, na jeho místě jsou (kvantitativně) vyvinuty bučiny (Fagion, Luzulo-Fagion), v nichž jsou zastoupeny i horské druhy, např. třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa) a dřípatka horská (Soldanella montana). V náhradní vegetaci Velkomeziříčského bioregionu zcela chybějí xerotermní a subxerotermní trávníky s většinou termofytů, naopak jsou přítomny rašelinné louky svazu Caricion fiiscae, z druhů brusinka obecná (Rhodococcum vitis-idaea), violka bahenní (Viola palustris) a druhy rodu rašeliník (Sphagnum). 47

48 Současný stav krajiny a ochrana přírody Osídlení území začíná v průběhu neolitu, ale západní okraj byl trvale osídlen teprve od středověku. Odlesnění na plošinách je značné, avšak zůstaly zachovány i rozsáhlé lesní komplexy. Skutečná vegetace se od rekonstruovaného stavu značně odlišuje. Přirozená lesní vegetace je poměrně dobře zachována v průlomových údolích (dubohabřiny, reliktní bory, suťové lesy), na plošinách však spíše výjimečně, lesy jsou zde vesměs nahrazeny lignikulturami borovice nebo smrku. Na druhotně odlesněných plochách převažují pole, místy jsou louky a lokálně i rybníky. Nejvýznamnějším chráněným územím v Jevišovickém bioregionu je Národní park Podyjí. Byl vyhlášen k ochraně nejzachovalejšího zaříznutého údolí v České republice s celou škálou přirozených lesních i nelesních porostů. Zejména 1. zóna národního parku hostí reprezentativní ukázky téměř všech typů bioty v regionu. Jiným významným chráněným územím je NPR Mohelenská hadcová step s fenoménem extrémní xerotermní bioty na serpentinitech. K dalším početným maloplošným chráněným územím náleží např. PR Habrová Seč, PP U Lusthausu, PP Černá blata, PR V jedlí s přirozenými mezofilními lesy, PR Dukovanský mlýn, PP Biskoupská hadcová step a PR Nad řekami, které doplňují fenomén vegetace na hadci, rozsáhlá PR Údolí Oslavy a Chvojnice, PR Biskoupský kopec, PP Pekárka, PP Kozének a PP Bouchal s výskytem skalních a přirozených náhradních společenstev. 48

49 5 Ekonomické aspekty mysliveckého hospodaření Data jsou rozdělena na náklady a výnosy 5.1 Náklady Pro dosažení co nejreálnějších výsledků se v této práci počítá s následujícími nákladovými položkami: Nájemné za honitbu Náklady na příkrm zvěře Materiálové náklady na údržbu mysliveckých zařízení Materiálové náklady na údržbu loveckých zařízení Náhrady za držení lovecky upotřebitelných psů Celkové náklady jsou pak souhrnem všech těchto nákladů. 49

50 5.1.1 Nájemné za honitbu Nájemné za honitbu je jedna ze základních nákladových položek spojených s mysliveckým hospodařením v honitbě a současně je tato položka jedna z nejvyšších. Pronajímatel je oprávněn každý rok jednostranně upravit nájemné podle roční míry inflace za předcházející rok. Nájemné se účtuje za období mysliveckého roku a je splatné vždy k 30. dubnu příslušného kalendářního roku. Výše nájemného pro jednotlivé honitby jsou zobrazeny v tabulce č. 17. Tabulka č. 17: Nájemné za honitby Honitby pronajaté vlastníkem Výměra Roční nájem Za 1 ha Ctidružice 623 ha ,- 593,90 Kravsko - les 635 ha ,- 388,57 Kravsko - Hluboké Mašůvky 733 ha ,- 496,19 Višňové - les 758 ha ,- 601,91 Dešov - Chvalatice 882 ha ,- 359,- Vranov - Lančov 784 ha ,- 298,10 Uherčice - les 986 ha ,- 216,- Habrová 648 ha ,- 151,- Zálesí - les 937 ha ,- 559, ha , ,66 Ø 776,22 ha ,33 403,90 Honitby pronajaté HS* Výměra Roční nájem Za 1 ha Vranov nad Dyjí ha ,- 28,98 Uherčice - pole ha ,- 32,50 Šafov ha ,- 21,56 Korolupy ha ,- 15, ha ,- 98,14 Ø 2 229,75 ha ,50 22,79 *HS: Honební společenstvo 50

51 5.1.2 Náklady na příkrm zvěře Další významnou nákladovou položkou jsou náklady na příkrm zvěře. V zimním období jsou tyto náklady stanoveny na základě normovaných stavů u jelení, srnčí a mufloní zvěře. U zvěře černé se vychází z kvalifikovaného odhadu počtu zvěře v honitbách, který vychází ze sčítaných stavů černé zvěře. Tyto náklady jsou pak odvislé od ceny za stanovení krmné dávky. Krmné dávky mají pokrývat základní potravy zvěře. Doporučuje je ministerstvo zemědělství pro hlavní druhy zvěře a pro každou honitbu musí být v této stanovené výši zajištěny ještě před obdobím přikrmování o čemž se mohou orgány státní správy myslivosti kontrolami přesvědčovat. Honitby si krmné dávky přepočítávají podle druhu zvěře, podle jejího množství a podle průměrného počtu krmných dnů. (Hromas, 2006). Náklady na přikrmování zvěře se počítají na 100 krmných dnů. V této práci byla cena za objemové (seno, vojtěška), jadrné (oves, ječmen, pšenice, kukuřice, hrách), dužnaté krmivo (cukrovka, krmná řepa, brambor) a sůl vyčíslena průměrnou cenou v místě spotřeby. Náklady na příkrm zvěře jsou uvedeny pro jednotlivé honitby v tabulce č. 18a a 18b. Tabulka č. 18a: Náklady na nákup krmiva pro zvěř Jelení zvěř Srnčí zvěř Mufloní zvěř Černá zvěř Objemové Jadrné Dužnaté Sůl (na 1 rok) Objemové Jadrné Dužnaté Sůl (na 1 rok) Objemové Jadrné Dužnaté Sůl (na 1 rok) Jadrné Dužnaté Krmná dávka 2.5 0,5 1,0 3,0 0,5 0,2 0,3 1,0 0,6 1 Cena za 1 kg 1,5 3 1,2 3 1,5 3 1,2 3 1,5 3 1, ,2 NS Náklad NS Náklad NS Náklad KO Náklad Ctidružice , , , ,- Kravsko - les , , , ,- Hluboké Mašůvky , , , ,- Višňové - les , , , ,- Dešov - Chvalatice , , , ,- Vranov - Lančov , , , ,- Uherčice - les , , , ,- Habrová , , , ,- Zálesi , , , ,- Vranov nad Dyjí , , , , ,- Uherčice - pole , , , , ,- Šafov , , , ,- Korolupy , , , , ,- 51

52 Tabulka č. 18b: Náklady na příkrm zvěře Celkové náklady Výměra Na 1 ha Ctidružice ,- 623 ha 53,60 Kč Kravsko - les ,- 635 ha 22,10 Kč Hluboké Mašůvky ,- 733 ha 46,71 Kč Višňové - les ,- 758 ha 47,60 Kč Dešov - Chvalatice ,- 882 ha 38,05 Kč Vranov - Lančov ,- 784 ha 43,06 Kč Uherčice - les ,- 986 ha 45,96 Kč Habrová ,- 648 ha 40,08 Kč Zálesi ,- 937 ha 33,91 Kč Vranov nad Dyjí , ha 28,85 Kč Uherčice - pole , ha 23,77 Kč Šafov , ha 16,91 Kč Korolupy , ha 14,60 Kč Materiálové náklady na údržbu mysliveckých zařízení Další nákladovou položkou jsou náklady na údržbu mysliveckých zařízení. Jsou to náklady na pořízení materiálu na opravu mysliveckých zařízení. Cena lidské práce není uvažována. Pro možnost porovnání výsledků byla stanovena jednotná hodnota mysliveckých zařízení pro všechny honitby a paušální náklad na jejich údržbu. Životnost mysliveckých zařízení v honitbě je plánována na dobu 10 let. Na údržbu mysliveckých zařízení byla stanovena částka metodou kvalifikovaného odhadu ve výši 10 % z celkové hodnoty zařízení. V tabulce č. 19a a 19b jsou vyčísleny náklady na údržbu mysliveckých zařízení v honitbách. 52

53 Tabulka č. 19a: Myslivecká zařízení - údržba / rok Druh zařízení Krmelec Zásyp Napajedlo Slanisko Pořizovací cena , , ,- 500,- Ks Ks Ks Ks Ctidružice , , , , ,- Kravsko - les , , , ,- Hluboké Mašůvky , , , ,- Višňové - les , , , , ,- Dešov - Chvalatice , , , , ,- Vranov - Lančov , , , , ,- Uherčice - les , , , , , ,- Habrová , , , , ,- Zálesi , , , , ,- Vranov nad Dyjí , , , , ,- Uherčice - pole , , , , , ,- Šafov , , , , ,- Korolupy , , , , ,- Náklad Tabulka č. 19b: Myslivecká zařízení - údržba na 1 ha / rok Celkové náklady Výměra Na 1 ha Ctidružice ,- 623 ha 20,71 Kč Kravsko - les ,- 635 ha 26,46 Kč Hluboké Mašůvky ,- 733 ha 14,67 Kč Višňové - les 8 600,- 758 ha 11,35 Kč Dešov - Chvalatice 6 550,- 882 ha 7,43 Kč Vranov - Lančov 5 800,- 784 ha 7,40 Kč Uherčice - les ,- 986 ha 17,70 Kč Habrová ,- 648 ha 27,78 Kč Zálesi 8 600,- 937 ha 9,18 Kč Vranov nad Dyjí , ha 10,59 Kč Uherčice - pole , ha 13,49 Kč Šafov , ha 9,44 Kč Korolupy , ha 16,60 Kč Materiálové náklady na údržbu loveckých zařízení Další nákladovou položkou jsou náklady na údržbu loveckých zařízení. Jsou to náklady na pořízení materiálu na opravu loveckých zařízení. Cena lidské práce není uvažována. Pro možnost porovnání výsledků byla stanovena jednotná finanční hodnota loveckých zařízení pro všechny honitby a paušální náklad na jejich údržbu. Životnost loveckých 53

54 zařízení v honitbě je plánována na dobu 10 let. Na údržbu loveckých zařízení byla stanovena částka metodou kvalifikovaného odhadu ve výši 10 % z celkové hodnoty zařízení. V tabulce č. 20a a 20b jsou vyčísleny náklady na údržbu loveckých zařízení v honitbách. Tabulka č. 20a: Lovecká zařízení - údržba / rok Druh zařízení Kazatelna Posed Hodnota zařízení 7 000, ,- Ks Ks Ctidružice , , ,- Kravsko - les , , , ,- Hluboké Mašůvky , , , ,- Višňové - les , , , ,- Dešov - Chvalatice , , , ,- Vranov - Lančov , , , ,- Uherčice - les , , , ,- Habrová , , , ,- Zálesi , , , ,- Vranov nad Dyjí , , , ,- Uherčice - pole , , , ,- Šafov , , , ,- Korolupy , , , ,- Tabulka č. 20b: Lovecká zařízení - údržba za 1 ha / rok Celkové náklady Výměra Na 1 ha Ctidružice 5 800,- 623 ha 9,31 Kč Kravsko - les 4 700,- 635 ha 7,40 Kč Hluboké Mašůvky 4 900,- 733 ha 6,68 Kč Višňové - les 5 000,- 758 ha 6,60 Kč Dešov - Chvalatice 6 100,- 882 ha 6,92 Kč Vranov - Lančov 5 900,- 784 ha 7,53 Kč Uherčice - les 6 000,- 986 ha 6,09 Kč Habrová 5 500,- 648 ha 8,49 Kč Zálesi 6 500,- 937 ha 6,94 Kč Vranov nad Dyjí 9 400, ha 7,72 Kč Uherčice - pole 8 500, ha 4,93 Kč Šafov 9 000, ha 2,68 Kč Korolupy 8 400, ha 3,21 Kč Údržba 54

55 5.1.5 Náhrady za držení lovecky upotřebitelných psů Poslední počitatelnou položkou jsou náklady na držení lovecky upotřebitelných psů, které byly stanoveny jednotnou sazbou metodou kvalifikovaného odhadu pro velká plemena ve výši 600,- Kč za měsíc za jednoho psa a pro malá plemena 400,- Kč za měsíc. Náhrady za držení lovecky upotřebitelných psů jsou vyčísleny v tabulce č. 21a a 21b. Tabulka č. 21a: Náhrady za držení lovecky upotřebitelných psů Velká plemena Malá plemena 600,- Kč / měsíc 400,- Kč / měsíc počet psů počet psů měsíčně ročně Ctidružice , , , ,- Kravsko - les , , , ,- Hluboké Mašůvky , , , ,- Višňové - les , , , ,- Dešov - Chvalatice , , , ,- Vranov - Lančov , , , ,- Uherčice - les , , , ,- Habrová 1 600, , , ,- Zálesi , , , ,- Vranov nad Dyjí , , , ,- Uherčice - pole , , , ,- Šafov , , , ,- Korolupy , , , ,- Tabulka č. 21b: Náhrady za držení lovecky upotřebitelných psů Celkové náklady Výměra Na 1 ha Ctidružice ,- 623 ha 30,82 Kč Kravsko - les ,- 635 ha 30,24 Kč Hluboké Mašůvky ,- 733 ha 36,02 Kč Višňové - les ,- 758 ha 25,33 Kč Dešov - Chvalatice ,- 882 ha 29,93 Kč Vranov - Lančov ,- 784 ha 33,67 Kč Uherčice - les ,- 986 ha 19,47 Kč Habrová ,- 648 ha 18,52 Kč Zálesi ,- 937 ha 20,49 Kč Vranov nad Dyjí , ha 27,59 Kč Uherčice - pole , ha 11,14 Kč Šafov , ha 15,70 Kč Korolupy , ha 12,85 Kč 55

56 5.1.6 Celkové uvažované náklady Celkové náklady za honitbu jsou vyčísleny jako souhrn nákladů spojených s nájemným, nákladů na pořízení potravy pro zvěř, nákladů na opravu a údržbu mysliveckých a loveckých zařízení v honitbě a náhrady za držení lovecky upotřebitelných psů. U honiteb pronajatých vlastníkem tvoří nájemné hlavní podíl na nákladech a to plných 75%. Další významnou nákladovou položkou jsou náklady na příkrm zvěře, které tvoří 10%. Ostatní náklady na opravu a údržbu mysliveckých a loveckých zařízení v honitbě a náhrady za držení lovecky upotřebitelných psů tvoří pouhých 15% z celkových nákladů. U honiteb pronajatých honebním společenstvem tvoří nájemné pouze 30% nákladů další významnou nákladovou položkou jsou náklady na příkrm zvěře ve výši 30%. Vzhledem k větší rozloze honiteb je nutný podle zákona vyšší počet lovecky upotřebitelných psů a náhrady za jejich držení pak tvoří celých 25%. Náklady na opravu a údržbu mysliveckých a loveckých zařízení v honitbě jsou ve výši 15%. Celkové náklady jsou zobrazeny v tabulce č. 22a a 22b. Tabulka č. 22a: Celkové uvažované náklady za rok Nájemné Příkrm zvěře Myslivecká zařízení Lovecká zařízení Psi Ctidružice , , , , , ,- Kravsko - les , , , , , ,- Hluboké Mašůvky , , , , , ,- Višňové - les , , , , , ,- Dešov - Chvalatice , , , , , ,- Vranov - Lančov , , , , , ,- Uherčice - les , , , , , ,- Habrová , , , , , ,- Zálesi , , , , , ,- Vranov nad Dyjí , , , , , ,- Uherčice - pole , , , , , ,- Šafov , , , , , ,- Korolupy , , , , , ,- 56

57 Tabulka č. 22b: Celkové náklady na 1 ha za rok Nájemné Příkrm zvěře Myslivecká zařízení Lovecká zařízení Psi Ctidružice 593,90 53,60 20,71 9,31 30,82 708,33 Kravsko - les 389,- 22,10 26,46 7,40 30,24 475,20 Hluboké Mašůvky 496,- 46,71 14,67 6,68 36,02 600,08 Višňové - les 601,90 47,60 11,35 6,60 25,33 692,78 Dešov - Chvalatice 359,- 38,05 7,43 6,92 29,93 441,32 Vranov - Lančov 298,- 43,06 7,40 7,53 33,67 389,65 Uherčice - les 216,- 45,96 17,70 6,09 19,47 305,21 Habrová 151,- 40,08 27,78 8,49 18,52 245,87 Zálesi 559,- 33,91 9,18 6,94 20,49 629,52 Vranov nad Dyjí 29,- 28,85 10,59 7,72 27,59 103,74 Uherčice - pole 33,- 23,77 13,49 4,93 11,14 86,34 Šafov 22,- 16,91 9,44 2,68 15,70 66,73 Korolupy 15,- 14,60 16,60 3,21 12,85 62, Výnosy Pro potřeby této práce jsou jako výnosy brány v potaz pouze výnosy ze zhodnocení zvěřiny. Ostatní možné výnosy jako například výnosy z poplatkového lovu nejsou zohledněny, jelikož jejich vyčíslení je problematické nejsou k dispozici podklady Výnosy ze zhodnocení zvěřiny Jako jediný počitatelný výnos z mysliveckého hospodaření v honitbě je výnos ze zhodnocení zvěřiny. Výnos je počítán podle druhu zvěře, průměrné váhy zvěře a rozdělen na plán lovu a skutečný odlov. Ceny jsou stanoveny jako průměrné výkupní ceny za zvěřinu podle druhu zvěře v místě odlovu. V tabulkách č. 1 až 13 v příloze jsou podrobně uvedeny výnosy ze zhodnocení zvěřiny za sledované období. V grafech č. 1 až 13 jsou porovnávány celkové výnosy podle plánu lovu a skutečného odlovu zvěře. V tabulce č. 23a a 23b jsou uvedeny výnosy ze zhodnocení zvěřiny. 57

58 Tabulka č. 23a: Výnosy ze zhodnocení zvěřiny Ctidružice Kravsko - les Hluboké Mašůvky Višňové - les Dešov - Chvalatice Vranov - Lančov Uherčice - les Habrová Zálesi Vranov nad Dyjí Uherčice - pole Šafov Korolupy Výnosy ze zvěřiny 05/06 06/07 07/08 08/09 plán Kč Kč Kč Kč lov Kč Kč Kč Kč plán Kč Kč Kč Kč lov Kč Kč Kč Kč plán Kč Kč Kč Kč lov Kč Kč Kč Kč plán Kč Kč Kč Kč lov Kč Kč Kč Kč plán Kč Kč Kč Kč lov Kč Kč Kč Kč plán Kč Kč Kč Kč lov Kč Kč Kč Kč plán Kč Kč Kč Kč lov Kč Kč Kč Kč plán Kč Kč Kč Kč lov Kč Kč Kč Kč plán Kč Kč Kč Kč lov Kč Kč Kč Kč plán Kč Kč Kč Kč lov Kč Kč Kč Kč plán Kč Kč Kč Kč lov Kč Kč Kč Kč plán Kč Kč Kč Kč lov Kč Kč Kč Kč plán Kč Kč Kč Kč lov Kč Kč Kč Kč 58

59 Tabulka č. 23b: Výnosy ze zhodnocení zvěřiny na 1 ha Ctidružice Kravsko - les Hluboké Mašůvky Višňové - les Dešov - Chvalatice Vranov - Lančov Uherčice - les Habrová Zálesi Vranov nad Dyjí Uherčice - pole Šafov Korolupy Výnosy ze zvěřiny na 1 ha 05/06 06/07 07/08 08/09 plán 305,87 Kč 247,99 Kč 295,18 Kč 356,10 Kč lov 288,35 Kč 216,07 Kč 220,02 Kč 375,22 Kč plán 115,65 Kč 80,36 Kč 98,08 Kč 88,63 Kč lov 109,04 Kč 67,65 Kč 82,02 Kč 91,32 Kč plán 171,98 Kč 267,79 Kč 158,59 Kč 167,11 Kč lov 169,03 Kč 217,53 Kč 114,11 Kč 140,63 Kč plán 209,68 Kč 232,56 Kč 125,98 Kč 184,83 Kč lov 178,10 Kč 179,53 Kč 130,57 Kč 182,45 Kč plán 208,88 Kč 245,10 Kč 184,90 Kč 212,35 Kč lov 208,88 Kč 245,10 Kč 180,14 Kč 212,35 Kč plán 137,83 Kč 175,26 Kč 149,43 Kč 213,29 Kč lov 121,76 Kč 156,20 Kč 145,98 Kč 213,29 Kč plán 75,46 Kč 110,96 Kč 162,81 Kč 250,62 Kč lov 75,46 Kč 110,96 Kč 162,81 Kč 250,62 Kč plán 187,59 Kč 198,61 Kč 254,03 Kč 210,74 Kč lov 187,59 Kč 198,61 Kč 254,03 Kč 210,74 Kč plán 96,69 Kč 168,25 Kč 125,51 Kč 149,52 Kč lov 96,69 Kč 179,78 Kč 125,51 Kč 147,60 Kč plán 87,41 Kč 56,72 Kč 92,60 Kč 87,32 Kč lov 79,43 Kč 47,34 Kč 79,73 Kč 80,81 Kč plán 82,43 Kč 48,48 Kč 74,07 Kč 68,66 Kč lov 82,43 Kč 48,48 Kč 74,07 Kč 75,62 Kč plán 99,31 Kč 64,70 Kč 105,51 Kč 101,63 Kč lov 82,29 Kč 40,29 Kč 99,70 Kč 97,17 Kč plán 45,79 Kč 18,72 Kč 60,94 Kč 63,68 Kč lov 39,50 Kč 24,02 Kč 54,78 Kč 56,66 Kč 59

60 5.3 Hospodářský výsledek Hospodářský výsledek je v tomto případě vyjádřen rozdílem mezi uvažovaným celkovými výnosy a náklady v daném období. Nákladové položky jsou stejné pro každý rok, výnosy se odvíjí podle plánu lovu a skutečného odlovu zvěře každým rokem. Podle výsledků je patrné, že ve většině případů je myslivecké hospodaření ve sledovaných honitbách ztrátové. V tabulce č. 24a a 24b je zobrazený hospodářský výsledek pro jednotlivé myslivecké roky podle vybraných honiteb rozdělený na plán lovu a provedený odlov. Tabulka č. 24a: Hospodářský výsledek Ctidružice Kravsko - les Hluboké Mašůvky Višňové - les Dešov - Chvalatice Vranov - Lančov Uherčice - les Habrová Zálesi Vranov nad Dyjí Uherčice - pole Šafov Korolupy 05/06 06/07 07/08 08/09 plán lov plán lov plán lov plán lov plán lov plán lov plán lov plán lov plán lov plán lov plán lov plán lov plán lov

61 Tabulka č. 24b: Hospodářský výsledek na 1 ha Ctidružice Kravsko - les Hluboké Mašůvky Višňové - les Dešov - Chvalatice Vranov - Lančov Uherčice - les Habrová Zálesi Vranov nad Dyjí Uherčice - pole Šafov Korolupy 05/06 06/07 07/08 08/09 plán -402,46-460,34-413,15-352,23 lov -419,98-492,26-488,31-333,11 plán -359,11-394,40-376,69-386,14 lov -365,73-407,11-392,75-383,44 plán -428,29-332,48-441,68-433,17 lov -431,24-382,74-486,17-459,65 plán -483,10-460,22-566,80-507,95 lov -514,68-513,26-562,21-510,33 plán -232,44-196,22-256,42-228,98 lov -232,44-196,22-261,19-228,98 plán -251,92-214,49-240,32-176,46 lov -267,99-233,55-243,77-176,46 plán -229,75-194,25-142,40-54,59 lov -229,75-194,25-142,40-54,59 plán -58,27-47,26 8,16-35,13 lov -58,27-47,26 8,16-35,13 plán -532,83-461,27-504,01-480,00 lov -532,83-449,74-504,01-481,92 plán -16,31-47,00-11,12-16,41 lov -24,29-56,39-24,00-22,91 plán -3,41-37,36-11,77-17,18 lov -3,41-37,36-11,77-10,22 plán 33,03-1,59 39,23 35,35 lov 16,01-26,00 33,41 30,88 plán -16,56-43,63-1,41 1,33 lov -22,85-38,33-7,57-5,69 61

62 Tabulka č 25 zobrazuje hospodářský výsledek rozpočítaný na jednotlivé držitele platných povolenek k lovu ve sledovaném období. Tabulka č. 25: Hospodářský výsledek na 1 držitele povolenky k lovu DPL* 05/06 06/07 07/08 08/09 Ctidružice plán lov Kravsko - les plán lov Hluboké Mašůvky plán lov Višňové - les plán lov Dešov - Chvalatice plán lov Vranov - Lančov plán lov Uherčice - les plán lov Habrová plán lov Zálesi plán lov Vranov nad Dyjí plán lov Uherčice - pole plán lov Šafov plán lov Korolupy plán lov *DPL: Držitel povolenky k lovu 62

63 Tabulka č. 26a a 26b porovnává plán lovu se skutečným odlovem v jednotlivých honitbách ve sledovaném období. V případě záporné hodnoty nebyl splněn plán lovu a tím vznikla ztráta. Je-li výsledek nula, byl splněn plán lovu. Při kladné hodnotě byl plán lovu překročen. Tabulka č. 26a: Rozdíl mezi plánem lovu a provedeným odlovem 05/06 06/07 07/08 08/09 Ctidružice Kravsko - les Hluboké Mašůvky Višňové - les Dešov - Chvalatice Vranov - Lančov Uherčice - les Habrová Zálesi Vranov nad Dyjí Uherčice - pole Šafov Korolupy Tabulka č. 26b: Rozdíl mezi plánem lovu a provedeným odlovem na 1 ha 05/06 06/07 07/08 08/09 Ctidružice -17,53-31,93-75,17 19,12 Kravsko - les -6,61-12,71-16,06 2,69 Hluboké Mašůvky -2,95-50,26-44,49-26,48 Višňové - les -31,58-53,03 4,59-2,37 Dešov - Chvalatice 0 0-4,76 0 Vranov - Lančov -16,07-19,06-3,44 0 Uherčice - les Habrová Zálesi 0 11,53 0-1,92 Vranov nad Dyjí -7,98-9,38-12,87-6,50 Uherčice - pole ,96 Šafov -17,02-24,42-5,82-4,46 Korolupy -6,29 5,30-6,16-7,02 0: plán lovu = provedený odlov +: plán lovu < provedený odlov : plán lovu > provedený odlov 63

64 6 Průměrné honitby Ø výměra honitby Ø počet držitelů platných loveckých lístků Ø nájemné za honitbu Ø náklady na příkrm zvěře Ø náklady na pořízení a údržbu mysliveckých zařízení Ø náklady na pořízení a údržbu loveckých zařízení Ø náhrady za držení lovecky upotřebitelných psů Ø výnos ze zhodnocení zvěřiny Tabulka č. 27a, 27b a 27c porovnává průměrnou honitbu pronajatou vlastníkem s průměrnou honitbou pronajatou honebním společenstvem. Rozloha honitby je u pronajaté honebním společenstvem třikrát větší než u honitby pronajaté vlastníkem a tomu odpovídá i průměrný počet držitelů platných loveckých lístků. U nájemného za honitbu je patrný značný rozdíl ve výši nájmu kdy v celkové sumě je nájemné u honitby pronajaté vlastníkem šestkrát větší než u honitby pronajaté honebním společenstvem a na 1 ha je to šestnáctkrát více. Vzhledem k nižším normovaným stavům zvěře u honiteb pronajatých honebním společenstvem jsou náklady na příkrm zvěře na 1 ha poloviční naproti honitbě pronajaté vlastníkem. U mysliveckých a loveckých zařízení jsou náklady na jejich údržbu přibližně ve stejné výši. Náhrady za držení lovecky upotřebitelných psů jsou v celkové výši u honitby pronajaté honebním společenstvem větší vzhledem k rozloze honitby a tím pádem k většímu počtu plánovaných psů. Naproti tomu náklady na 1 ha jsou nižší. Celkové uvažované náklady jsou u honitby pronajaté vlastníkem i k třetinové rozloze jednou tak velké jako u honitby pronajaté hospodářským sdružením. Hlavní podíl na tom má výše nájemného za honitbu. V grafu č. 2 jsou graficky znázorněny procenticky uvažované průměrné náklady. 64

65 Tabulka č. 27a: Průměrné honitby - náklady Pronajaté vlastníkem Pronajaté HS Výměra honitby 776 ha ha Počet držitelů platných loveckých lístků Celkem Na 1 ha Celkem Na 1 ha Nájemné za honitbu ,- Kč 403,90 Kč ,- Kč 22,79 Kč Náklady na příkrm zvěře ,- Kč 41,23 Kč ,- Kč 21,03 Kč Náklady za myslivecká zařízení ,- Kč 15,85 Kč ,- Kč 12,53 Kč Náklady za lovecká zařízení 5 600,- Kč 7,33 Kč 8 825,- Kč 4,64 Kč Náhrady za držení loveckých psů ,- Kč 27,17 Kč ,- Kč 16,82 Kč Celkové náklady ,- Kč 495,48 Kč ,- Kč 77,81 Kč Graf č. 2: Porovnání průměrných nákladů Nájemné Příkrm zvěře Myslivecká zařízení Lovecká zařízení Psi Pronajaté vlastníkem Pronajaté honebním společenstvem Výnosy jsou v celkovém porovnání srovnatelné, ale vzhledem k rozdílné rozloze honiteb je výnosnost honitby pronajaté honebním společenstvem méně než poloviční, vzhledem k nižším normovaným stavům zvěře. Graf č. 3 graficky znázorňuje průměrné výnosy za jednotlivé roky. 65