Knihovny Libereckého kraje

Transkript

1 ÚSTAV INFORMAČNÍCH STUDIÍ A KNIHOVNICTVÍ FF UK V PRAZE Zpráva z Exkurze Petr Laštovička F1D Knihovny Libereckého kraje

2 Úvod Jednou z povinných aktivit při studiu oboru Informační studia a knihovnictví je absolovování exkurze po vybraných knihovnách. V našem případě nám tuto exkurzi, po konzultaci s naší profesorkou p. Hanou Slámovou, připravily naše dvě kolegyně studentky Pavlína Rouhová a Dana Kaizrová, které jsou zároveň pracovnicemi knihoven v Libereckém kraji. Postupně jsme navštívili několik typů institucí - krajskou vědeckou knihovnu, speciální knihovnu muzea a standardní městskou knihovnu, v následujícím pořadí: - Knihovna Severočeského muzea v Liberci - Krajská vědecká knihovna Liberec - Městská knihovna Rumburk V každé knihovně nám byl poskytnut odborný výklad a to i s možností dotazů a odpovědí na konkrétní otázky. Následovala odborná prohlídka jak veřejných, tak neveřejných prostor, kde jsme kromě míst pro běžné uživatele navštívili i provozní prostory knihoven, jako např. místnosti pro inventarizaci nebo provozní sklady nebo archiv. Prezentaci a výklad nám zprostředkovali zejména následující pracovníci knihoven: - Anna Kašparová knihovnice Severočeského muzea v Liberci - Jiří Křížek ředitel Severočeského muzea v Liberci - Blanka Konvalinková ředitelka Krajské vědecká knihovna v Liberci - Květoslava Candríková ředitelka knihovny Městská knihovna Rumburk Pro většinu z nás, kteří nejsme přímo z oboru, to byla zajímavá možnost nahlédnout do zákulisí standardního provozu knihovny, tak jak se běžnému návštěvníku nepodaří.

3 Knihovna Severočeského muzea v Liberci Zřizovatel: Statut knihovny: Liberecký kraj Příspěvková organizace Zahájení činnosti: Uvádí se rok 1873 Návštěvníci: Jedná se sice o veřejnou knihovnu, ale kromě pracovníků muzea tvoří další část návštěvníků badatelé, kteří čerpají z historického fondu této speciální muzejní knihovny. Další významnou skupinu tvoří studenti technických oborů oblasti Liberecka, kteří využívají četných vzorníků z různých technicko-uměleckých oborů. Vývoj knihovny: Knihovna zahájila svou činnost pravděpodobně již v roce 1841, a to v souvislosti se vznikem libereckého průmyslového spolku. Roku 1884 nastává reorganizace knihovny, v této době slouží jako veřejná čítárna a jsou zde především nabízeny předlohy k řemeslným pracím všeho druhu. Roku 1888 je sestaven první tištěný katalog knihovny. Mezi lety 1897 a 1898 dostalo celé muzeum novou budovu a tím i knihovna získala lepší prostory, ve kterých sídlí dodnes. Během druhé světové války bohužel začala knihovna upadat, byla uzavřena a znovuotevření se dočkala až v roce Od té doby knihovna neustále doplňuje svůj fond a to především o publikace z oborů, kterými se zabývá Severočeské muzeum. Organizační struktura: Kromě ředitele a jeho sektretariátu je muzeum členěno na sedm oddělení organizovaných dle expozic vlastního muzea. Knihovna tvoří jednu z jeho částí. Hlavní oddělení: Knihovna má 2 oddělení, historickou knihovnu se studovnou a sklad. Fond: Knihovna obsahuje specializovaný fond, spjatý s historií muzea. Fond tvoří cca knihovních jednotek. Již od počátků byly v této knihovně shromažďovány především předlohy umělecko-řemeslných oborů k průmyslové výrobě v tehdejší oblasti Liberce. Součástí fondu jsou i rukopisy a staré tisky. Specialitou je fond historických map. Nabízené služby: prohlídky knihovny a jejího fondu, školení a pořádání výstav v muzeu.

4 Postřehy z prohlídky: Knihovna Severočeského muzea má překrásný interiér v mnohém připomínající nějakou zámeckou knihovnu. Různorodost fondu od starých tisků, přes historické mapy až po speciální vzorníky průmyslové výroby je přeci jen zvláštností fondu této knihovny. Paní knihovnice, v jedné osobě obsluhující celý provoz, nám podala ucelený výklad o historii, knihovním fondu a začlenění knihovny do expozice muzea. K prohlédnutí nám zároveň připravila různé typů knih a dokumentů z knihovního fondu. Zajímavostí na závěr byla instalace LoukaMosaic projektu v hlavní hale muzea. Krajská vědecká knihovna Liberec Zřizovatel: Statut knihovny: Liberecký kraj Příspěvková organizace Zahájení činnosti: Knihovna zahájila činnost v roce 2001, po otevření nové budovy Návštěvníci: Přestože má knihovna ve svém názvu Vědecká, jedná se o veřejnou knihovnu přístupnou široké veřejnosti. V současnosti má knihovna asi registrovaných čtenářů. Vývoj knihovny: Za počátek historie knihovny lze považovat rok 1759, kdy vzniká soukromá knihovna děkana P. Antona Kopsche. První veřejná půjčovna knih je v Liberci, tehdejším Reichenbergu, otevřena v roce 1846, v roce 1863 pak vzniká spolková knihovna místního spolku Česká beseda, a to i díky působení pátera Bernáta. Období 2. světové války znamenalo v roce 1938 uzavření české veřejné knihovny a po válce pak dochází ke sloučení českých (cca svazků) a německých (cca svazků) fondů ze spolkových knihoven do Městské lidové knihovny, která se později přejmenovává na Krajskou lidovou knihovnu Václava Kopeckého v Liberci. Po roce 1945 přebírá fond německé vědecké Bücherei der Deutschen nově vznikající Státní studijní knihovna. V roce 1958 dochází ke sloučení těchto dvou největších knihoven, obě knihovny se ovšem potýkají s nedostatečnými prostory pro knihovní fond, nedostatkem pracovníků. Tato situace trvá až roku Novou ředitelkou knihovny se v roce 1990 stává Věra Vohlídalová, která má velké zásluhy nejen na obnově veřejné činnosti knihovny, ale zejména na postavení nové budovy současné knihovny. Tzv. Stavba smíření byla slavnostně otevřena pro veřejnost v březnu roku Organizační struktura: Ředitelka Blanka Konvalinková stojí v čele knihovny. Další členění je na sekretariát, systémový knihovník, informatik, koordinátor projektů, oddělení regionálního knihovnictví, ekonomický odbor, odbor služeb, odbor zpracování a doplňování fondu a pobočky.

5 Hlavní oddělení: Knihovna má deset oddělení: Informační služba, Studijní knihovna a periodika, Všeobecná knihovna, Hudební knihovna, Knihovna pro děti a mládež, DTP studio a Knihařská dílna, Germanika z českých zemí - dříve též "sudetika", Rakouská knihovna, Goethe-Institut a Britské centrum. Navíc má knihovna 6 poboček Králův háj, Kunratická, Machnín, Rochlice, Ruprechtice a Vesec. Fond: Knihovní fond tvoří více jak knihovních dokumentů, z nichž je cca je ve volném výběru, zbytek je umístěn ve 2 skladech přímo v budově. Ve fondu je také historický a vzácný fond. Stávající fond knihovny tvoří knihy, seriály, časopisy, hudebniny, mapy, elektronické dokumenty a DVD nosiče, literatura pro děti a mládež, a hudebniny. Knihovna používá katalogizační systém Clavius a spolupracuje na souborném katalogu KALIKO (KAtalog LIbereckých Knihoven Online). Fond knihovny je řazen abecedně dle autora či názvu knihy. Ve skladech je fond stavěn podle signatury. Odborná literatura je organizována podle Mezinárodního desetinného třídění. Nabízené služby: Knihovna plní funkci krajské, městské a regionální knihovny. Kromě standardní služby poskytování informací a výpůjční služby, nabízí knihovna také exkurze, školení, meziknihovní služby, expresní dodání kopií dokumentů objednaných v rámci meziknihovních služeb, rešeršní služby, e-knihy na objednávku, čtečky e-knih, kopírování a scanování, wi-fi zdarma, krátkodobé pronájmy prostor. Postřehy z prohlídky: Knihovna KVKLI je vzorovým příkladem moderního typu víceúčelového veřejné budovy, která městu Liberec poskytuje prostor pro kulturní a společenské centrum. Stavba má velmi moderní architekturu, které historicky navazuje na původní knihovnu a synagogu, stojící ve stejném místě. Od paní ředitelky se nám dostalo vřelého přijetí, včetně úvodní prezentace a následné prohlídky veřejnými prostory i technickým zákulisím této knihovny. Knihovna je velmi dobře a logicky členěna a působí velmi otevřeným dojmem. Pro čtenáře je zajímavá už jen návštěva této budovy, navíc doplněná výběrem z velmi rozsáhlého fondu všech typů dokumentů. Prohlídka na mě udělal velký dojem a je pro mě vzorem podoby současné moderní knihovny.

6 Městská knihovna Rumburk Zřizovatel: Statut knihovny: Město Rumburk Příspěvková organizace Zahájení činnosti: od roku 1994 v nově zrekonstruované budově kláštera Návštěvníci: Jedná o veřejnou knihovnu se širokým spektrum čtenářů z celé oblasti Šluknovského výběžku. Knihovna má cca 2500 registrovaných čtenářů. Organizační struktura: Kromě ředitelky knihovny pracuje v knihovně dalších 7 zaměstnanců, kteří mají odpovědnosti za jednotlivá oddělení. Vývoj knihovny: Veřejná knihovna v Rumburku vznikla roku 1882 zpřístupněním knihovny Humboldtova spolku. Roku 1922 došlo k vytvoření nové městské knihovny. Ta se od té doby několikrát stěhovala a od roku 1994 sídlí v rekonstruovaných prostorách bývalého kláštera kapucínů. Hlavní oddělení: Knihovna má kromě oddělení pro dospělé i studovnu, hudební a dětské oddělení. Součástí knihovny je i přízemní prostor určený k pořádání výstav. Rozsáhlý archiv a sklad je umístěn v půdních prostorách. V suterénních místnostech budovy najdeme klášterní kavárnu, která má vchod z opačné strany budovy, ale je součástí knihovny. Fond: Jedná se o univerzální fond se zaměřením na českou a světovou beletrii, naučnou literaturu, periodika, brožury a mapy. Součástí fondu je i hudební fond který tvoří CD, literatura s hudební tematikou, hudebniny, gramofonové desky. Velikost fondu je cca knihovních jednotek v oddělení pro dospělé čtenáře, zvukových dokumentů a přibližně jednotek je ve fondu v oddělení pro děti. Knihovna používá katalogizační systém Clavius, volně přístupný fond je řazen dle názvu díla, ve skladech je použito řazení dle signatury. V knihovně je k dispozici i původní lístkový katalog řazený abecedně dle autora.

7 Nabízené služby: Standarní půjčování dokumentů z fondu knihovny, meziknihovní výpůjční služba, poskytování rešeršních služeb, možnost rezervace knihovních jednotek, bezplatný přístup k internetu, kopírovací a laminovací služby, možnost výstav, besedy a exkurze. Postřehy z prohlídky: Díky tomu, že knihovna sídlí v historickém objektu původního kláštera, má již přístup kolem zahradního atria a pobyt v budově své kouzlo. Paní ředitelka si nám lehce stěžovala na omezené financování, které mnohdy brzdí všechny plány rozvoje. Podle všeho je na svou knihovnu pyšná, a i dík návštěvám známých osobností se za posledních 10 let podařilo vytvořil nezvykle rozsáhlý knihovní fond. Zajímavostí jsou archivní prostory umístěně nezvykle v půdní části budovy. V jeho sklepní části je naopak umístěna kavárna. Krásnou kulturní tečkou za celou exkurzí byla návštěva vedlejší Lorety. Jedná se o nejseverněji položenou stavbu tohoto druhu v Evropě a připomenula nám důležitost tohoto regionu, kterou sehrál v historii naší země. Kontrolní otázky Knihovny v Liberci 1. Kdo se může stát uživatelem knihovny SM? Knihovna je veřejná - většina uživatelů je z řad badatelů nebo studentů. 2. Jaké akce nabízí SM pro veřejnost? Mimo standarní služby, také prohlídky knihovny a fondu, výstavy 3. Kdy je knihovna SM otevřena? Úterý a čtvrtek, 13:00-16:00 hodin 4. Vydává SM nějaké vlastní publikace? Čtvrtletník Severočeského muzea v Liberci 5. Kolik pater má KVKLI? 10 pater - 5 nadzemních, 4 podzemní + parkoviště, z toho 6 veřejně přístupných 6. Jaká stavba je součástí KVKLI? Synagoga 7. Jaké služby/akce nabízí KVKLI pro děti? Čtení dětem, porady při výběru knih, apod. 8. Jaké služby/akce nabízí KVKLI pro seniory? Předčítání v domě seniorů. 9. Jaké služby nabízí KVKLI pro knihovníky? Porady pro knihovníky, regionální konference. 10. Jakou významnou konferenci každoročně pořádá KVKLI? Konference knihovníků Euroregionu Nisa

8 Knihovna Rumburk 1. Kolik PC s přístupem k internetu pro veřejnost je celkem v knihovně MK Rumburk? 15 počítačů 2. Jaké další služby nabízí knihovna svým návštěvníkům? - výstavy - speciální internetová stanice pro nevidomé a slabozraké - možnost přehrání video a audio nahrávek - kopírovací služby 3. Jaká je věková hranice čtenářů pro registraci zdarma? Věková hranice je nad 70 let. 4. Děti do 15 let potřebují k registraci: Písemný souhlas alespoň jednoho z rodičů. Použité zdroje 1. Severočeské muzeum v Liberci [online]. Dostupné z internetu: 2. Krajská vědecká knihovna v Liberci [online]. Dostupné z internetu: 3. Městská knihovna Rumburk [online]. Dostupné z internetu: 4. Fotografie z archivu autora