1. Učební texty pro popularizátory vědy

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "1. Učební texty pro popularizátory vědy"

Transkript

1

2 Studijní opora k výukovému modulu v oblasti přírodních věd K4/MPV12 Počasí a podnebí pro školní mládež byla vytvořena v rámci projektu Poznej tajemství vědy. Projekt s reg. č. CZ.1.07/2.3.00/ je financován z operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu České republiky. Výukový modul představuje nástroj pro vzdělávání cílové skupiny (zájemci o vědu) ve specifickém tématu v rámci přírodních a technických věd. Tento modul popularizační formou seznámí potenciální zájemce o vědecko-výzkumnou práci s vědeckým přístupem (schopností odhalovat skryté příčiny dějů, rozpoznávat falešnou analogii). Dále motivační formou ukáže práci domácích i zahraničních výzkumníků v terénu i v laboratořích. Výukový modul je tvořený unikátním textem, obsahujícím: 1. Učební texty pro popularizátory vědy 2. Pracovní aktivity pro studenty a žáky, min. 5 aktivit pro SŠ, 3 aktivity pro ZŠ 2. st., 1 aktivita pro ZŠ 1. st.): a. popis vědeckých/badatelských aktivit (v laboratoři či terénu), b. pracovní listy, c. návody na experimenty a měření, d. dvě strany odborného anglického textu. 3. Metodická příručka Materiál byl vytvořen expertním týmem společnosti: ACCENDO Centrum pro vědu a výzkum, z. ú. Švabinského 1749/19, Moravská Ostrava, IČ: , Tel.: , Web: info@accendo.cz. ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem. ACCENDO Centrum pro vědu a výzkum, z. ú. je vědecko-výzkumná organizace schválená poradním orgánem vlády Radou pro výzkum, vývoj a inovace v ČR, za účelem podpory aplikovaného výzkumu v regionálních vědách. Svou činností se významně podílí na objevování a mapování procesů ve společnosti, které vedou k trvalému rozvoji. Pracuje na celém území ČR, rozvíjí evropskou výzkumnou spolupráci a podílí se na mezinárodních projektech v návaznosti na nové směry a předpisy Evropských společenství. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) je příspěvkovou organizací Ministerstva životního prostředí ČR (aktuální verze zřizovací listiny vydaná Opatřením MŽP č. 3/04 pod č.j. M/200269/04).ČHMÚ vykonává funkci ústředního státního ústavu ČR pro obory čistota ovzduší, hydrologie, jakost vody, klimatologie a meteorologie, jako objektivní odborné služby poskytované přednostně pro státní správu. Garant: RNDr. Radim Tolasz, Ph.D., Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. Autoři: RNDr. Radim Tolasz, Ph.D., Ing. Pavel Lipina, Ing. Petr Proske ACCENDO-Centrum pro vědu a výzkum, z. ú.,

3 OBSAH ČÁST A Seznámení popularizátora vědy s tématem Úvod Atmosféra, počasí a podnebí Měření a pozorování, meteorologické stanice Sluneční záření Teplota Tlak vzduchu a vítr Srážky a oblačnost Atmosférické jevy Předpověď počasí Změna klimatu Průměrné a extrémní charakteristiky počasí v ČR Seznam zdrojů a použitá literatura ČÁST B Pracovní aktivity pro studenty a žáky Pracovní aktivity pro 1. stupeň základních škol Nebezpečné počasí Pracovní aktivity pro 2. stupeň základních Škol TVORBA A UŽITÍ KLIMAGRAMŮ INFORMACE O POČASÍ NA WEBECH A NA FACEBOOKU EXTRÉMNÍ METEOORLOGICKÉ JEVY Pracovní aktivity pro střední Školy TVORBA A UŽITÍ KLIMAGRAMŮ INFORMACE O POČASÍ NA WEBECH A NA FACEBOOKU EXTRÉMNÍ METEOORLOGICKÉ JEVY SVĚTOVÉ, EVROPSKÉ, A ČESKÉ REKORDY PROJEVŮ POČASÍ A PODNEBÍ Pracovní listy s odborným textem v anglickém a českém jazyce Tornadoes within the Czech Republic Tornáda v České republice ČÁST C - Metodická příručka Nebezpečné počasí Tvorba a užití klimagramů A/ Popis podnebí ve světě pomocí klimagramů Informace o počasí na webech a na Facebooku Extrémní meteorologické jevy A/ Tornáda

4 C/ Vysoké teploty D/ Silné srážky Tvorba a užití klimagramů A/ Popis podnebí ve světě pomocí klimagramů Informace o počasí na webech a na Facebooku Extrémní meteorologické jevy A/ Tornáda C/ Vysoké teploty D/ Silné srážky Světové, evropské, a české rekordy projevů počasí a podnebí A/ Vědomostní test Poznáte je? A/ Viditelné projevy počasí

5 CÍL VÝUKOVÉHO MODULU Popularizátoři vědy se seznámí s následujícími okruhy Cílem výukového modulu je seznámit popularizátory vědy s oblastí počasí a podnebí. Modul vymezuje základní pojmy a popisuje oblasti atmosféry, slunečního záření, teploty, tlaku vzduchu, srážek a oblačnosti a dalších atmosférických jevů. Zároveň se věnuje metodám měření a pozorování počasí za účelem jeho předpovědi. Znalosti Popularizátoři vědy při aktivním seznámení s výukovým modulem budou schopni seznámit zájemce o vědu se základními informacemi o vývoji podnebí a počasí. Dovednosti ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU Čas potřebný ke studiu je 33 hodin. 5

6 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ČHMÚ ČR IPCC OSN SELČ WMO Český hydrometeorologický ústav Česká republika Mezivládní panel pro změnu klimatu (z anglického Intergovernmental Panel on Climate Change ) Organizace spojených národů Středoevropský letní čas Světová meteorologická organizace (z anglického World Meteorological Organization ) 6

7 Seznam symbolů a zkratek ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KLÍČOVÁ SLOVA RYCHLÝ NÁHLED V MODULU CÍL ÚKOLY K PROCVIČENÍ KONTROLNÍ OTÁZKA ŘEŠENÍ SHRNUTÍ KAPITOLY 7

8 ČÁST A Seznámení popularizátora vědy s tématem CÍL Po úspěšném a aktivním absolvování Získáte znalosti o základních pravidlech a zákonitostech vývoje počasí a podnebí, jeho jednotlivých složkách a možnostech jak počasí měřit, pozorovat a předpovídat. Znalosti Získané znalosti použijete při hledání a využívání veřejně dostupných informací o počasí a podnebí a jejich využití pro svou každodenní činnost, která může být počasím vždy ovlivněna. Dovednosti KLÍČOVÁ SLOVA Podnebí, počasí, předpověď, teplota, atmosférické jevy, změna klimatu ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU Čas potřebný ke studiu je 4 hodiny. 8

9 1 ÚVOD Historický vývoj lidstva na planetě Zemi je doprovázen touhou člověka poznávat své okolí a porozumět jevům, událostem a procesům, které se v jeho okolí odehrávají. A počasí bylo vždy součástí našeho okolí. Je tomu tak dnes a bylo tomu tak i v prvopočátcích člověka na této planetě. Člověk nejprve jen sledoval projevy a přizpůsoboval své aktivity aktuálnímu počasí. S postupem času člověk zjišťoval, že počasí informuje o svých změnách viditelně a s předstihem před deštěm se obloha zatáhne tmavou oblačností, ranní mrazy jsou předzvěstí blížícího se zimního období, vícedenní deště působí rozvodnění potoků a řek, apod. Nastala doba, kdy člověk začal své aktivity (sběr a lov) plánovat podle počasí a uvědomil si, že potřebuje zásoby, aby překonal období nepříznivého počasí. Zkušenost člověka naučila opustit území blízko vodního toku před přicházející povodní. K pravidelnému sledování počasí a popisu podnebí člověka přivedlo až pěstování plodin a na počátku překotného rozvoje společnosti byla rovněž snaha vybudovat si ochranné přístřešky před nepřízní počasí, před nízkou, ale i před vysokou teplotou a chránit sebe a oheň před větrem a vlhkostí. Postupný rozvoj techniky přinesl člověku měřicí přístroje a možnost zpracovat výsledky měření tak, že člověk postupně získal pocit nezávislosti na počasí. Dnes víme přesně, jaké počasí kde je, umíme počasí předpovídat, umíme své znalosti počasí i využívat. Ale pořád je člověk počasím omezován a podnebí se musí přizpůsobit. Doprava osob a zboží, výroba vodní, solární a větrné energie, zemědělství, mnoho venkovních aktivit od stavebnictví až k turistice, jsou bezprostředně závislé na projevech počasí. Dnes už zcela běžně plánujeme, a posléze upravujeme své plány, podle předpovědi počasí a podle aktuálního průběhu počasí. Dnes žijeme v globalizovaném internetovém světě, kde jsme zahlceni informacemi a informace o počasí a podnebí nejsou výjimkou. Vyznat se v té záplavě často protichůdných informací není jednoduché. Tento výukový text by měl být nápomocen nejen školní mládeži na středních a základních školách, ale i učitelům a dalším zájemcům v pochopení základních pravidel vývoje počasí a podnebí. Nenechat se počasím překvapit je důležité pro život a pochopení zákonitostí je jen prvním krokem. 2 ATMOSFÉRA, POČASÍ A PODNEBÍ Atmosféra tvoří plynný obal kolem Země, který je u ní držen gravitačními silami. O zemské atmosféře hovoříme jako o atmosféře dusíkaté 78% tvoří dusík, 21 % kyslík a o zbývající 1% se dělí argon, oxid uhličitý, neon, helium, metan, krypton a vodík. Takové složení má suchá atmosféra v blízkosti zemského povrchu, která však přirozeně obsahuje i proměnlivé množství vodní páry. Atmosféra chrání zemský povrch a život na něm před nebezpečným slunečním a kosmickým zářením, rotuje společně se Zemí kolem její osy, obíhá kolem Slunce, vyrovnává teplotní rozdíly mezi dnem a nocí, zprostředkovává přenos energie, vlhkosti i dalších látek. O nejnižší vrstvě atmosféry, o troposféře, která sahá do výšky 10 km nad zemskými póly a 18 km nad rovníkem, hovoříme jako o kuchyni počasí. Charakteristickým znakem troposféry je pokles teploty vzduchu s výškou v průměru o 0,65 C na 100 m výšky. Tepelnou energii 9

10 do troposféry dodává sluneční záření, ale až poté, co je krátkovlnné sluneční záření transformováno na zemském povrchu nebo na částicích v atmosféře na záření dlouhovlnné, tepelné. Nad troposférou je do výšky 50 km stratosféra as poté již následuje mezosféra (85 km), termosféra (400 km) a exosféra, jejíž horní hranice není přesně definována (více než km). 75 % hmotnosti atmosféry se však nachází v její nejspodnější části, v troposféře. Když řekneme, že je venku 15 C, fouká severní vítr o rychlosti 5 m.s-1, je zataženo, prší a vlhkost vzduchu je 95 %, pak popisujeme okamžitý stav atmosféry, který označujeme jako počasí. Pokud však řekneme, že v Ostravě je průměrná roční teplota +8,8 C, naprší 694 mm srážek a slunce svítí 1644 hodin, popisujeme podnebí Ostravy. Podnebí je průměrné, dlouhodobé počasí, které můžeme popsat pomocí jednotlivých klimatologických prvků, nebo můžeme popis zjednodušit slovním popisem (Ostrava leží v mírně teplé a mírně vlhké oblasti s mírnou zimou). Pro popis podnebí musíme v dané oblasti mít k dispozici výsledky měření klimatologických charakteristik za dobu minimálně 30 let. 3 MĚŘENÍ A POZOROVÁNÍ, METEOROLOGICKÉ STANICE Nejstarší zmínky o počasí se v historických kronikách pro naše území datují od 11. století. Byly však zaznamenávány jen mimořádné události s velkými škodami, jako povodně, vichřice nebo velká sucha. V Čechách začalo pravidelné meteorologické měření v roce 1752 v pražském Klementinu, které trvá dodnes a patří k nejdelším v Evropě (Obrázek 3.1). Významným impulzem k vybudování rozsáhlé sítě stanic pro měření srážek byly povodně v roce V tomto roce došlo k založení Hydrografické komise pro Království české za účelem soustavného výzkumu vodstva, tedy i atmosférických srážek. Na Moravě a ve Slezsku měly rozhodující vliv na rozvoj meteorologie přírodovědné a vlastivědné spolky. Nejvýznamnější byl Přírodozpytný spolek založený v roce 1861 v Brně, který vydával pravidelné meteorologické ročenky s informacemi o naměřených hodnotách. 10

11 Obrázek 3.1: Meteorologická budka v Klementinu Zdroj: Archiv ČHMÚ V letech provozoval na území dnešní České republiky řadu stanic Ústřední ústav pro meteorologii a zemský magnetismus, kdy bylo území dnešního Česka součástí Rakousko- Uherské monarchie. V roce 1920 byl zřízen Státní ústav meteorologický, který převzal meteorologickou staniční síť monarchie a v průběhu dalších let ji rozšiřoval. V období mezi světovými válkami provozoval velkou staniční síť také Státní ústav bioklimatologický a Státní ústav hydrologický. V padesátých letech 20. století byla veškerá meteorologická pozorování soustředěna do Hydrometeorologického ústavu. Po rozdělení federace v roce 1993 je garantem meteorologických pozorování v Česku Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 11

12 Obrázek 3.2: Český hydrometeorologický ústav v Praze-Komořanech Zdroj: Archiv autorů Předpokladem kvalitních meteorologických a klimatologických výstupů a výsledků jsou dlouhodobá a kvalitní pozorování. V každé době byla snaha o zajištění kvalitního pozorování, prováděné vyškolenými pozorovateli. K tomuto účelu byly vydávány Návody pro pozorovatele meteorologických (a jiných) stanic, ve kterých byla podrobně popsána metodika měření. Podrobné a kvalitní návody jsou dodnes základem všech meteorologických měření. Obrázek 3.3: Manuální meteorologická stanice Město Albrechtice, Žáry Zdroj: Archiv autorů 12

13 Od počátku přístrojových pozorování až do poloviny 90. let 20. století se používaly převážně jen klasické (manuální) meteorologické přístroje (Obrázek 3.3). V devadesátých letech minulého století nastala postupná automatizace většiny meteorologických měření. V současné době (od roku 2012) provozuje ČHMÚ převážně už jen automatizované stanice. Srážkoměrné stanice (s měřením srážek a sněhové pokrývky) jsou doposud převážně manuální (klasické), ale i tyto prvky jsou pozvolna měřeny také automaticky (Obrázek 3.4). Mezi nejdéle měřené meteorologické prvky patří teplota (termínová, přízemní, maximální a minimální), vlhkost a atmosférický tlak vzduchu. Později se začaly také měřit srážkové úhrny, odhadovat množství a typ oblačnosti, směr a síla (rychlost) větru. Koncem 19. století byly sestrojeny první slunoměry a větroměry a začala se měřit výška sněhové pokrývky. Pozorovatelé také začali zaznamenávat vybrané meteorologické jevy (zpočátku hlavně ty nebezpečné, jako byl výskyt bouřek, krupobití, vichřic a silných srážek). Počátkem 20. století se rozšířilo měření půdní teploty v různých hloubkách. Přibylo sluneční záření, nový sníh a vodní hodnota celkové sněhové pokrývky. Již více než 100 jsou používány registrační přístroje jako termograf pro registraci teploty, hygrograf pro registraci vlhkosti, barograf pro registraci tlaku, heliograf pro registraci délky slunečního svitu nebo ombrograf pro registraci množství srážek. Až do druhé světové války byla staniční síť převážně členěna na observatoře (nejvýznamnější stanice s kompletním programem pozorování) a stanice I. až IV. řádu (stanice IV. řádu byly stanice srážkoměrné). Po druhé světové válce se stanice začaly dělit na stanice srážkoměrné, klimatologické a účelové. Obrázek 3.4: Dobrovolnická (automatizovaná) meteorologická stanice ve Valašské Senici Zdroj: Archiv autorů Srážkoměrné stanice měří úhrn srážek, výšku nového sněhu, celkovou sněhovou pokrývku a její vodní hodnotu. Pozorovatelé sledují a zaznamenávají průběh meteorologických jevů. 13

14 Klimatologické stanice měří, mimo prvků stejných jako u srážkoměrných stanic, teplotu (suchá, vlhká, termínová, přízemní, maximální a minimální) a vlhkost vzduchu, směr a rychlost větru, oblačnost, stav počasí a půdy, některé stanice také atmosférický tlak vzduchu, délku trvání slunečního svitu a teplotu půdy. Účelové stanice byly zřizovány pro speciální nebo výzkumné účely (nejčastěji k měření srážek). Podle obsluhy a náplně pozorování se stanice člení na stanice dobrovolnické a profesionální (synoptické) stanice. Dobrovolnické stanice obsluhují dobrovolní spolupracovníci ČHMÚ. Jsou to stanice srážkoměrné nebo klimatologické. Profesionální (synoptické) stanice obsluhují zaměstnanci ČHMÚ (Obrázek 3.5). Jsou to klimatologické stanice s programem rozšířeným o měření a pozorování výšky základny oblačnosti, dohlednosti, slunečního záření a dalších meteorologických prvků. Vytváří speciální datovou zprávu SYNOP, která zabezpečuje dostupnost a mezinárodní výměnu dat, která je nutná zejména pro předpovědi počasí a leteckou dopravu. Obrázek 3.5: Profesionální (automatizovaná) meteorologická stanice na Lysé hoře Zdroj: Archiv ČHMÚ Všechny tyto stanice jsou klasické (manuální), automatizované (automatizované měření některých prvků) nebo plně automatické (bez doplňkových manuálních měření a bez pozorovatele). Meteorologická měření jsou v rámci ČHMÚ také častou součástí stanic které měří znečištění ovzduší nebo hydrologických stanic. Meteorologická měření (dnes převážně jen automatická) provozují také další instituce (např. podniky Povodí, Zdravotní ústav, Ústav fyziky atmosféry 14

15 Akademie věd ČR, vysoké školy a také Armáda České republiky). Vzhledem k široké nabídce hobby meteorologických stanic a k početné skupině zájemců o meteorologii je provozována řada dalších (často i organizovaných) meteorologických měření a sítí. Téměř 150 let jsou nedílnou součástí meteorologických měření a pozorování Měsíční výkazy pozorování. Do nich pozorovatelé zapisovali a zapisují výsledky svých měření a pozorování. Po skončení kalendářního měsíce byly a jsou výkazy zasílány na ústředí provozovatelů staničních sítí, později na příslušné pobočky ČHMÚ. Měsíční výkazy pozorování se používají neustále, jen u některých typů automatizovaných stanic jsou v elektronické podobě. Dostupnost dat jednou měsíčně byla v historii dostatečná pro klimatologické účely ale nikoliv pro tzv. operativní účely. S rozvojem předpovědí počasí, s rozvojem letecké dopravy a také ve válečných konfliktech vzrůstal požadavek po rychlejší dostupnost dat. Nejprve se data z významných stanic přenášela jednou nebo vícekrát denně telegraficky. Později a dlouhou dobu se data předávala telefonicky nebo dálnopisem. Pro snadnější přenos dat vznikaly speciální datové zprávy a kódy (např. zpráva INTER, SYNOP, METAR, nyní BUFR, aj.). Obrovský rozvoj v dostupnosti dat nastal s digitalizací telefonní a přenosové sítě a používáním datových modemů. Od roku 2010 je standardem interval měření a předávání dat 10 minut, archivace dat a přenos do sběrných center a databází. Souběžně s provozem meteorologických stanic se intenzívně rozvíjí distanční metody měření. Distanční měření a informace jsou zaměřeny na získávání a zpracování informací o atmosféře a zemském povrchu pomocí systémů dálkového průzkumu, jako jsou meteorologické družice (Obrázek 3.6), radiolokátory (Obrázek 3.7), radiosondy a detektory bleskových výbojů. Produkty distančních měření jsou převážně také dostupné v aplikacích pro chytré telefony a jsou tak uživatelům nepřetržitě a on-line k dispozici. Obrázek 3.6: Geostacionární a polární meteorologická družice Zdroj: ČHMÚ, Pro snadné a rychlé zjištění aktuální situace jsou na mnoha stanicích ČHMÚ v provozu webové kamery, které jsou od roku 2008 nedílnou součástí prezentace dat z celého území Česka (Obrázek 3.8). Slouží zejména pro kontrolu předpovědi počasí a pro výstražnou službu a pro širokou veřejnost. 15

16 Obrázek 3.7: Meteorologický radar Skalky Zdroj: Archiv autorů Meteorologie a klimatologie jsou praktické vědní obory, ve kterých se není možné omezovat jen na území jednotlivých států. Počasí a podnebí neuznává hranice států. Ke správnému a smysluplnému fungování těchto oborů je nutná dostupnost dat z okolních států, popř. celého kontinentu, nebo celého světa. Dostupnost dat a jejich evropská, popř. celosvětová výměna je zajišťována prostřednictvím Světové meteorologické organizace (WMO) a mezinárodní spolupráce meteorologických organizací. Jedná se o pravidelnou a nepřetržitou výměnu meteorologických dat (desetiminutová, hodinová data, data ve speciálních datových formátech SYNOP, BUFR aj., data a zprávy pro leteckou dopravu, zprávy METAR, TEMP, aj.), produkty a data distančních měření (družicová, radarová data, informace o výbojích blesků, modelové předpovědi počasí), výstrahy na nebezpečné jevy a informace o výskytu nebezpečných jevů (vichřice, povodně, průmyslové havárie). 16

17 Obrázek 3.8: Snímek z webové kamery ČHMÚ na klimatologické stanici Vítkov Zdroj: ČHMÚ, 4 SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ Slunce je kosmické těleso, které je základním zdrojem energie pro planetární systém Země. Ostatní zdroje energie (kosmické záření nebo magnetické bouře) jsou v systému energeticky zcela zanedbatelné. Slunce je zdrojem elektromagnetického a částicového záření. Intenzitu elektromagnetického slunečního záření vyjadřujeme ve W.m 2, úhrnnou intenzitu za časový interval ve Wh (1 Wh = 3600 J). Celkové množství sluneční energie odhadujeme na 3, W, přičemž na Zemi dopadá při střední vzdálenosti od Slunce jen asi 1, W. Téměř všechno sluneční záření (99 %) má vlnovou délku λ 100 až 4000 nm a je tedy zářením krátkovlnným, které lze dále rozdělit podle vlnové délky takto: λ < 400 nm UV záření (6,7 %) 400 < λ < 760 nm viditelné záření (46,8 %) λ > 760 nm záření infračervené a teplené (46,5 %) Největší intenzitu má viditelné záření s vlnovou délkou λ = 474 nm. Celková intenzita slunečního záření, které dopadá na horní hranici atmosféry při střední vzdálenosti Země od Slunce na jednotkovou plochu kolmou ke slunečním paprskům, se nazývá solární konstanta. Solární konstanta kolísá v závislosti na aktuální intenzitě sluneční činnosti kolem hodnoty 1354 W.m 2. Intenzita záření je závislá na vzdálenosti do zdroje záření, proto se mění intenzita slunečního záření v průběhu roku v souvislosti s oběhem Země kolem Slunce po eliptické dráze (Obrázek 4.1). 17

18 Obrázek 4.1: Oběh Země kolem Slunce Zdroj: ACCENDO, vlastní zpracování Částicové sluneční záření bývá někdy označováno jako záření korpuskulární. Jedná se o záření tvořené tokem atomových jader, elektronů, protonů, neutronů, pozitronů, mezonů a dalších částic. Korpuskulární záření obsahuje i tzv. sluneční vítr. Jedná se o částice z plazmy vytékající z oblasti sluneční koróny. Při průchodu atmosférou a kontaktu s magnetickým polem Země vyvolává korpuskulární záření magnetické bouře, polární záře a další jevy, které zkoumají geofyzikální vědy. Intenzita korpuskulárního záření, které proniká jen do vysokých vrstev atmosféry, je zhruba o sedm řádů nižší než intenzita záření elektromagnetického. Elektromagnetické sluneční záření proniká atmosférou, která postupně ovlivňuje jeho množství i kvalitu. Na pevných, plynných i kapalných částicích v atmosféře dochází k pohlcování, odrazu a rozptylu slunečního záření. Intenzita těchto jevů závisí na délce dráhy slunečních paprsků v atmosféře, na hustotě vzduchu, na množství příměsí v atmosféře a na vlnové délce samotného záření. Výsledkem je celkové zeslabení slunečního záření, které dopadá na zemský povrch. Pohlcování slunečního záření se na celkovém zeslabení podílí 6 8 % a je výraznější pro UV a infračervené záření. Zároveň je pohlcování selektivní, protože jednotlivé plyny v atmosféře pohlcují záření zcela nebo částečně jen v určitých vlnových délkách nebo jejich intervalech. Energie záření je při pohlcování přeměněna zpravidla na energii tepelnou. Rozptyl slunečního záření (difuse) je jeho nejvýznamnější změnou při průchodu atmosférou. Pro molekulární rozptyl platí Rayleighův zákon, ze kterého plyne, že čím kratší je vlnová délka slunečního záření, tím intenzívnější je rozptyl. Lidské oko vnímá rozptýlené elektromagnetické záření v různých barvách spektra podle jeho vlnové délky v intervalu jen od 380 do 750 nm postupně jako fialovou, modrou, zelenou, žlutou, oranžovou a červenou. Při západu a východu 18

19 Slunce prochází sluneční záření atmosférou po nejdelší dráze a rozptyl je nejintenzívnější. Mohou vznikat tzv. červánky (Obrázek 4.2). Obrázek 4.2: Odpolední obloha 14. prosince 2006 před západem Slunce v Šenově u Ostravy Zdroj: Archiv autorů Na větších kapalných a pevných částicích dochází k aerosolovému rozptylu slunečního záření, který nezávisí tak významně na vlnové délce tak, jako je tomu u rozptylu molekulárního. Při aerosolovém rozptylu nedochází ke změně spektra, proto má oblačnost a mlha bílou barvu. Intenzita obou druhů rozptylu klesá s poklesem hustoty vzduchu a s výškou se tedy zvyšuje sytost modré barvy oblohy až po černou na horní hranici atmosféry. Na zemský povrch dopadá globální (celkové) sluneční záření tvořené zářením rozptýleným a přímým. Intenzita celkového slunečního záření dopadajícího na zemský povrch, tzv. insolace tedy roste s intenzitou slunečního záření na horní hranici atmosféry, klesá se zenitovou vzdáleností Slunce (úhlová vzdálenost od kolmého dopadu slunečních paprsků) a zvyšuje se s propustností atmosféry. Při bezoblačném počasí má insolace jednoduchý denní i roční chod, pouze v tropických oblastech je vlivem malé zenitové vzdálenosti Slunce a vysoké vlhkosti denní a roční chod nevýrazný. Poměr přímého a rozptýleného záření značně kolísá v průběhu dne i v závislosti na zeměpisné poloze hlavně podle vlhkosti vzduchu. Sluneční záření je v atmosféře částečně i odráženo a k odrazu dochází i na zemském povrchu. Poměr odraženého a dopadajícího slunečního záření označujeme jako albedo, které je závislé na barvě, struktuře a vlhkosti povrchu a samozřejmě také na vlnové délce dopadajícího slunečního záření. Průměrné albedo zemského povrchu je 30% a přehled schopnosti odrážet sluneční záření je pro jednotlivé povrchy uveden v následující tabulce. 19

20 Tabulka 4.1: Albedo různých typů povrchů povrch albedo [%] čerstvý sníh 70 až 90 starý sníh 40 suchý písek 37 vlhký písek 24 vlhká ornice 14 povrch oceánu 2 až 7 Zdroj: Archiv autorů Země, jako každý jiný objekt ve vesmíru, má vlastní vyzařování, které je však dlouhovlnné a ve srovnání s krátkovlnným zářením Slunce má podstatně nižší intenzitu. Protože však intenzita záření klesá se vzdáleností, je intenzita zemského záření u povrchu o 14% vyšší než intenzita slunečního záření dopadajícího na horní hranici zemské atmosféry. Dlouhovlnné vyzařování Země je v atmosféře z velké části pohlcováno radiačně aktivními plyny (ozón, vodní pára, oxid uhličitý, metan), jen záření s vlnovou délkou λ v intervalu od 8000 do nm proniká atmosférou téměř nezměněno do kosmického prostoru. Tento interval nazýváme atmosférickým oknem. Zemská atmosféra tedy dobře propouští krátkovlnné sluneční záření k zemskému povrchu, ale z velké části pohlcuje dlouhovlnné vyzařování Země. Tomuto jevu říkáme skleníkový efekt, který má významný teplotní vliv na Zemi. V planetárním měřítku skleníkový efekt zvyšuje globální průměrnou teplotu o zhruba 33 C. Mezi aktivním povrchem a atmosférou dochází neustále k výměně energie díky transformaci zářivé energie na energii tepelnou, která probíhá: a) turbulentním tokem tepla, b) latentním tokem tepla při kondenzaci vodní páry a výparu vody, c) tokem tepla do podloží. Při výparu (přeměna vody na vodní páru) je teplo aktivnímu povrchu odebíráno (povrch se ochlazuje) a při kondenzaci (přeměna vodní páry na vodu) je teplo aktivnímu povrchu předáváno (povrch se otepluje). Přes den je zpravidla radiační bilance aktivního povrchu kladná (povrch se otepluje) a v noci záporná (povrch se ochlazuje). Délka slunečního svitu je měřena slunoměrem, který vypaluje na registrační pásek časovou stopu o různé intenzitě. Dne je tento přístroj nahrazován elektronickou detekcí intenzity slunečního záření. Měření intenzity slunečního záření je možné pyranometrem. Příklady těchto přístrojů z meteorologických stanic ČHMÚ jsou na následujícím obrázku. 20

21 Obrázek 4.3: Přístroje na měření charakteristik slunečního záření - a) slunoměr Cambell-Stokesův, b) slunoměr SD-5 a c) pyranometr Zdroj: Archiv autorů 5 TEPLOTA Přízemní vrstva atmosféry se ohřívá postupně od zemského povrchu, který vyzařuje tepelnou energii transformovanou na povrchu z dopadajícího slunečního elektromagnetického záření. V období tzv. kladné energetické bilance (přes den) se atmosféra od povrchu otepluje, ale v období záporné energetické bilance (v noci) se ochlazuje. Teplota povrchu půdy se v průběhu dne mění v závislosti na typu počasí a na oblačnosti (má výrazný denní a roční chod). Při jasné obloze a bezvětří (radiační typ počasí) se půda přes den více zahřívá a v noci více ochlazuje. Rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší teplotou v průběhu dne bývá velký (amplituda teploty). Podstatně nižší amplituda teploty bývá zaznamenávána při advekčním typu počasí, kdy je vzduch promícháván prouděním (větrem) nebo když se vyskytuje velká oblačnost. Teplotu povrchu půdy ovlivňuje i typ půdního pokryvu (vegetace, sněhová pokrývka, zastavěné plochy). Na radiační bilanci povrchu závisí i teplota vzduchu v přízemní vrstvě atmosféry. Amplituda teploty vzduchu (rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší teplotou) postupně s výškou (se vzdáleností od zemského povrchu) klesá a rovněž se zpožďuje čas maxima a minima. Amplitudu teploty vzduchu ovlivňují různé faktory: - charakter počasí (amplituda je vyšší v radiačním a nižší v advekčním počasí), - na ročním období (nejvyšší amplituda je na jaře, kdy se v noci povrch výrazně ochlazuje a postupně v průběhu roku klesá), - na zeměpisné šířce (od rovníku k subtropům postupně amplituda roste a poté k pólům klesá), - na reliéfu, - na vzdálenosti do povrchu (na výšce), - na typu povrchu (nad pevninou je vyšší a nad oceánem nižší amplituda). Rozdíl teploty nejteplejšího a nejchladnějšího měsíce v roce je označován jako roční amplituda teploty, která postupně roste se zeměpisnou šířkou, je menší nad oceánem a klesá s výškou. Podle změny teploty vzduchu s výškou dělíme atmosféru na jednotlivé výškové části troposféru, stratosféru, mezosféru, termosféru a exosféru (Obrázek 5.1). V troposféře teplota vzduchu s výškou zpravidla klesá průměrná hodnota poklesu teploty v troposféře je 0,6 C / 100 m (průměrný teplotní gradient). V konkrétních podmínkách je však hodnota teplotního 21

22 gradientu jiná v suchém a jiná ve vlhkém vzduchu a může docházet i k tzv. inverzi teploty vzduchu (teplota s výškou roste, teplotní gradient je záporný). Obrázek 5.1: Dělení atmosféry podle změny teploty vzduchu s výškou Zdroj: Příkladem změny teploty podle různých gradientů je tzv. fénové proudění vzduchu (Obrázek 5.2). Vzduchová hmota, která narazí na horskou překážku je při stoupání ochlazována. Pokud je ve vzduchu dostatek vodní páry a vzduch se při výstupu ochladí tak, aby došlo ke kondenzaci vodní páry na vodní kapky a k vypadávání srážek, dojde následně k pomalejšímu ochlazování (při kondenzaci se uvolňuje teplo). Za horskou překážkou bude sušší vzduch zbavený části vodní páry klesat a postupně se oteplovat opět podle průměrného (vyššího) gradientu a za horskou překážkou bude vzduch ve stejné nadmořské výšce teplejší. Rozdíl teplot před a za horskou překážkou závisí na délce pomalejšího ochlazování na návětrné straně a rychlejšího oteplování na straně závětrné. Fén je vítr, který takto přináší za horskou překážku teplý a suchý vzduch. 22

23 Obrázek 5.2: Schématické znázornění vzniku fénu Zdroj: ACCENDO, vlastní zpracování Inverze teploty vzduchu může vznikat ochlazováním spodním vrstev atmosféry od povrchu (radiační inverze) za jasných a bezvětrných nocí nebo nasunutím relativně teplého vzduchu nad studený povrch (advekční inverze), např. nad sněhovou pokrývku. Takto vzniklé přízemní inverze bývají doprovázeny tvorbou přízemní mlhy. Inverze však může vznikat i ve vyšších výškách vyzařováním z horní hranice oblačnosti nebo sesedáním vrstev vzduchu. Inverze tvoří v atmosféře bariéru, která zhoršuje volnou výměnu vzduchu a způsobuje tak zhoršené rozptylové podmínky. V průmyslových oblastech zpravidla rychle narůstají koncentrace znečišťujících látek pod nebo uvnitř inverzní vrstvy (Obrázek 5.3). Obrázek 5.3: Horní hranice inverzní vrstvy nad Ostravou z Lysé hory Zdroj: Archiv autorů 23

24 Teplota povrchu půdy může být měřena teploměrem vtlačeným horizontálně do půdního povrchu. Toto měření je však nepřesné, proto se nepoužívá. Na stanicích většinou měříme teplou půdy v hloubkách 5, 10, 20 a 50 cm půdními lomenými teploměry (Obrázek 5.4) a ve větších hloubkách jsou používány teploměry hloubkové (100, 150 a 200 cm). Na automatických stanicích jsou tyto speciální teploměry nahrazeny odporovými čidly umístěnými v příslušných hloubkách. Teplota vzduchu byla v minulosti měřena standardně ve výšce 2 m nad povrchem v meteorologické budce staničním teploměrem, dnes bývá odporové čidlo umístěné ve stejné výšce v meteorologickém stínítku (Obrázek 5.5). Obrázek 5.4: Teploměry pro měření teploty půdy lomené a hloubkový Zdroj: Archiv autorů Obrázek 5.5: Meteorologická budka (a) a meteorologické stínítko (b) na meteorologické stanici Zdroj: Archiv autorů 24

25 Teplotu je možné nepřímo zjišťovat i pomocí infračervené radiometrie z meteorologických družic. V takovém případě je analyzováno dlouhovlnné vyzařování zemského povrchu a z něj následně vypočtena teplota povrchu nebo vrstvy vzduchu. Rozlišovací schopnost těchto radiometrů je však na družici Aqua 1x1 km a 100x100 m na družici Landsat. 6 TLAK VZDUCHU A VÍTR Atmosféru tvoří směs různých plynů, kapalin i pevných aerosolů, které jsou neustále v pohybu. Tento plynný obal Země je k zemskému povrchu přitahován gravitačními silami a má tedy nejvyšší hustotu v blízkosti zemského povrchu. Se vzdáleností od zemského povrchu klesá hustota i tlak vzduchu, pokles teploty vzduchu zároveň zpomaluje tento pokles tlaku a hustoty. Změnu tlaku vzduchu s výškou charakterizujeme vertikálním talkovým gradientem v hektopascalech (hpa) na 100 m výšky nebo tzv. barickým stupněm v metrech (m) na hpa. U hladiny moře je při teplotě 0 C barický stupeň 8 m na 1 hpa. V teplejším vzduchu je tlakový pokles s výškou pomalejší než ve vzduchu chladnějším. Změna tlaku s výškou byla dlouho využívána pro stanovení nadmořské výšky a to dokonce i v letadlech. Rozložení tlaku vzduchu na zemském povrchu (Obrázek 6.1) je znázorňováno pomocí izobar na mapách tlakového pole (izobary spojují na přízemních mapách místa se stejným tlakem vzduchu). Mapu přízemního tlakového pole doplněnou o další výsledky měření meteorologických stanic s vyznačenými atmosférickými frontami a tlakovými útvary je označována jako synoptická mapa. Obrázek 6.1: Rozložení tlakového pole 19. srpna 2014 na synoptické mapě zdroj: ČHMÚ, 25

26 Synoptické mapy mohou být přízemní (Obrázek 6.1) nebo výškové a mohou zobrazovat situaci ve vybraném termínu měření nebo budoucí situaci v některém z předpovídaných termínů (Obrázek 6.2). Na synoptické mapě je možné rozlišit různé tlakové útvary, atmosférické fronty, směry převládajícího proudění vzduchu nebo srážková pásma a další dohodnuté jevy. Obrázek 6.2: Předpovědní synoptická mapa z půlnoci na poledne zdroj: ČHMÚ, Tlaková výše je oblast s uzavřenými izobarami, kde tlak vzduchu postupně do středu stoupá. Na mapě je označena písmenem V, někdy s uvedením tlaku vzduchu ve středu výše (hpa)a bývá nazývaná jako anticyklona. Vzduch má tendenci vyrovnávat tlakové rozdíly, proto proudí z oblastí s vyšším tlakem do oblastí s nižším tlakem a takové proudění je označováno jako vítr. Proudění směřuje tedy z tlakové výše ven a vlivem tření a zemské rotace je proudění zakřiveno na severní polokouli po směru hodinových ručiček. Tlaková níže je oblast s uzavřenými izobarami s klesajícím tlakem postupně do středu níže. V centru tlakové níže, kterou na mapě označujeme písmenem N je nejnižší tlak. Tlakovou níži označujeme také jako cyklonu, proudění je na severní polokouli zakřiveno proti směru hodinových ručiček. Tlak vzduchu může být uspořádán i jako hřeben vysokého tlaku, brázda nízkého tlaku nebo jako barické sedlo (Obrázek 6.3). 26

27 Obrázek 6.3: Schéma základních tlakových útvarů Zdroj: Jednoduchou analýzou synoptické mapy je možné z polohy základních tlakových útvarů určit, jaké vlastnosti bude mít vzduch, který bude proudit do regionu, který nás zajímá. Například na obrázku 6.1 je řídícím tlakovým útvarem pro Česko tlaková níže (cyklona) se středem 988 hpa nad jižním Švédskem, která se bude přesouvat postupně dále na východ a po její zadní straně k nám bude proudit studený a vlhký vzduch od severozápadu. Naproti tomu na obrázku 6.4 je řídícím tlakovým útvarem tlaková výše (anticyklona) s nevýrazným středem nad Britskými ostrovy a střední Evropou. Po zadní straně této tlakové výše k nám bude krátce proudit od jihu vlhký, ale teplý vzduch z oblasti Atlantického oceánu, který bude postupně k severu vytlačovat frontální systém spojený s tlakovou níží nad Islandem. Obrázek 6.4: Rozložení tlakového pole 13. března 2014 na synoptické mapě Zdroj: ČHMÚ, 27

28 Na synoptické mapě mohou být vyznačeny i atmosférické fronty, které od sebe oddělují vzduch rozdílných vlastností. Teplá fronta je zobrazena jako červená čára s obloučky, které ukazují směr pohybu fronty. Studená fronta je modrá čára s trojúhelníky (rovněž ukazují směr pohybu fronty). Studená fronta zpravidla postupuje rychleji než fronta teplá a fronty se tedy mohou začít překrývat a vzniká tzv. fronta okluzní (fialová čára se střídajícími se obloučky a trojúhelníky). V oblastech, kde se fronty vyskytují, bývá tzv. frontální počasí, které je pro jednotlivé typy front typické (Obrázek 6.5). Obrázek 6.5: Typické projevy počasí na atmosférických frontách a) studená fronta, b) teplá fronta Zdroj: ACCENDO, vlastní zpracování Na obrázku 6.1 je analyzovaná synoptická situace z 19. srpna 2014 v 0 hodin světového času (2 hodiny ráno středoevropského letního času, SELČ), která ukazuje polohu studené fronty na česko-slovenské hranici. Maximální teploty v Ostravě 18. srpna dosahovaly až 24 C, po přechodu fronty byla maxima 19. srpna již jen do 16 C. Tlak vzduchu před studenou frontou postupně klesal (minimum v Ostravě-Mošnově bylo 18. srpna 20:50 SELČ 979,7 hpa), chvíli se neměnil a za frontou stoupal až do 14:10 hodin SELČ dalšího dne na 985,2 hpa. Jižní vítr o rychlosti až 11 m.s-1 před frontou se změnil na západní s rychlostí 1 m.s-1 za frontou. Srážky začaly těsně před frontou ve 22:05 SELČ a dešťové přeháňky trvaly až do půlnoci. Před frontou se může vyskytovat i bouřka, v Ostravě byla večer od 20:45 do 21:15 SELČ pozorována blýskavice. Ochlazení za studenou frontou může být podstatně výraznější. Například během silvestrovské noci z 31. prosince 1978 na 1. ledna 1979 se v Česku ochladilo až o 25 C. Tabulka 6.1: Teplota vzduchu na vybraných stanicích v Česku večer a ráno Stanice Teplota ve 21 hodin [ C] Teplota v 7 hodin [ C] Rozdíl [ C] Červená hora na Libavé 1,8-20,6 22,4 Staré Město, Kunčice 2,6-19,8 22,4 Rožnov pod Radhoštěm, Zubří 8,9-13,8 22,7 28

29 Stanice Teplota ve 21 hodin [ C] Teplota v 7 hodin [ C] Rozdíl [ C] Vsetín 8,9-14,3 23,2 Frenštát pod Radhoštěm 9,2-14,2 23,4 Hranice na Moravě 8,9-14,5 23,4 Valašské Meziříčí 9,0-14,9 23,9 Bystřice pod Hostýnem 9,2-15,4 24,6 Lučina 8,7-16,8 25,5 Nový Jičín, Mořkov 9,1-16,4 25,5 Městec Králové 8,6-17,0 25,6 Zdroj: Archiv ČHMÚ Proudění vzduchu (vítr) dnes charakterizujeme směrem a rychlostí, které na meteorologických stanicích měříme moderními přístroji (Obrázek 6.6). V historii nebylo přesné měření rychlosti větru k dispozici a pozorovatelé jen odhadovali sílu větru podle Beaufortovy tabulky (6.2). Obrázek 6.6: Různé typy větrných směrovek a anemometrů pro měření směru a rychlosti větru Zdroj: Archiv autorů 29

30 Tabulka 6.2: Beaufortova tabulka síly větru (zjednodušeno) Stupeň Rychlost (m.s -1 ) Rychlost (km.h -1 ) Označení Projevy na souši 0 0,0 0,2 0 1 bezvětří Kouř stoupá svisle vzhůru. 1 0,3 1,5 1 5 vánek Kouř už nestoupá úplně svisle, korouhev nereaguje. 2 1,6 3, slabý vítr Vítr je cítit ve tváři, listí šelestí, korouhev se pohybuje. 3 3,4 5, mírný vítr Listy a větvičky v pohybu, vítr napíná prapory. 4 5,5 7, dosti čerstvý vítr Vítr zvedá prach a papíry, pohybuje větvičkami a slabšími větvemi. 5 8,0 10, čerstvý vítr Hýbe listnatými keři, malé stromky se ohýbají. 6 10,8 13, silný vítr Pohybuje silnějšími větvemi, telegrafní dráty sviští, používání deštníku se stává obtížným. 7 13,9 17, prudký vítr Pohybuje celými stromy, chůze proti větru obtížná. 8 17,2 20, bouřlivý vítr Láme větve, vzpřímená chůze proti větru je již nemožná. 9 20,8 24, vichřice Vítr působí menší škody na stavbách (strhává komíny, tašky ze střechy) ,5 28, silná vichřice Na pevnině se vyskytuje zřídka, vyvrací stromy a ničí domy ,5 32, mohutná vichřice Rozsáhlé zpustošení plochy ,7 a více 118 a více orkán Ničivé účinky odnáší domy, pohybuje těžkými hmotami. Zdroj: Archiv autorů Původní příčinou proudění vzduchu nemusí být jen rozdíly tlaku vzduchu. Všeobecnou cirkulaci vzduchu může ovlivňovat i reliéf (např. horské překážky) a vznikají tzv. místní větry nebo rozdíly v energetické bilanci (např. mezi pevninou a mořem) a vznikají místní cirkulační systémy. V kapitole o teplotě vzduchu byl popsán fén, jako vítr, který vzniká nestejnoměrným ochlazováním a oteplováním vzduchové hmoty překonávající horskou překážku. Pokud se těžký a hustý studený vzduch začne v zimním období za horskou překážkou hromadit a poté začne rychle přetékat, tak se sice postupně ohřívá, ale i tak přináší do údolí rychlý, někdy říkáme padavý, studený vítr. Tento typ proudění je označován jako bóra, což bylo původně označení jen pro severovýchodní studený vítr padající v Dalmácii z hor na pobřeží Jaderského moře. Dnes je takto označován i mistral vanoucí od severu a severovýchodu údolím Rhôny ve Francii. 30

31 Proudění typu bóra zničilo velkou část Tatranského národního parku na Slovensku (19. listopadu 2004). Jiný typ proudění vzniká nestejnoměrným zahříváním pevniny a moře. Ve dne se rychleji zahřívá pevnina, vzduchová hmota stoupá a z moře je nahrazována chladnějším vzduchem z moře. V noci se naopak pevnina rychle ochlazuje, teplejší vzduch vystupuje nad mořem a na jeho místo proudí suchý a teplý vítr z pevniny. Tento cirkulační systém je označován jako bríza neboli pobřežní vítr. Může se vyvinout i u velkých jezer (Velká kanadská jezera nebo Ladožské jezero) nebo i mezi zastavěným centrem měst a okolní volnou krajinou. Nestejnoměrné zahřívání a ochlazování svahů v horských oblastech způsobuje vznik horských a údolních větrů. V bouřkových systémech se mohou vyvinout i proudění vírového charakteru, tzv. húlavy a tromby, které jsou popsány v následující kapitole u bouřkové oblačnosti. Měřením tlaku vzduchu se zabýval již v 17. století E. Torricelli, který navrhl rtuťový tlakoměr na principu rovnováhy tlaku vzduchu a hmotnosti rtuťového sloupce. Rtuťový tlakoměr (Obrázek 6.6) ukazuje tlak vzduchu pomocí délky rtuťového sloupce, proto byl první jednotkou tlaku vzduchu milimetr rtuťového sloupce (mm Hg), později nahrazený jednotkou torr. V domácnostech je tlak vzduchu často měřen barometrem (aneroidem). Aneroid není rtuťový, ale obsahuje tzv. Vidieho krabičku, která se tlakem vzduchu deformuje a velikost deformace se přenáší na stupnici (Obrázek 6.6). Domácí barometr je možné seřídit tak, aby ukazoval tlak vzduchu v místě nebo přibližný tlak přepočtený na hladinu moře. Obrázek 6.7: Rtuťový tlakoměr (a), barometr (b) a barograf (c) Zdroj: Archiv autorů 31

32 7 SRÁŽKY A OBLAČNOST Voda se v atmosféře vyskytuje ve všech třech skupenstvích plynném jako vodní pára, kapalném jako voda a tuhém jako led a sníh. Do atmosféry se dostává výparem z aktivního povrchu (vodní hladina, půda, zastavěné plochy) výparem (evaporace) nebo z rostlinných a živočišných orgánů dýcháním (transpirace). Evaporace je fyzikální a transpirace fyziologický proces. Vlhkost vzduchu v atmosféře s výškou klesá, celková hmotnost vodní páry ve sloupci o základně 1 m2 je průměrně 28,5 kg. Při určité teplotě vzduchu a relativní vlhkosti blízké 100% začíná vodní pára v atmosféře kondenzovat na mikroskopických pevných částicích (aerosolech) se sráží vodní pára a vzniká kapka vody, která se do určité velikosti a hmotnost v atmosféře vznáší. Za příhodných podmínek se mohou vodní kapky, ledové krystalky nebo směs vody a ledu shlukovat a vytvářet oblaka a oblačnost. Tabulka 7.1: Základní druhy oblaků podle tvaru Český název Latinský název Zkratka řasa Cirrus Ci řasová kupa Cirrocumulus Cc řasová sloha Cirrostratus Cs vyvýšená kupa Altocumulus Ac vyvýšená sloha Altostratus As dešťová sloha Nimbostratus Ns slohová kupa Stratocumulus Sc sloha Stratus St kupa Cumulus Cu bouřkový mrak Cumulonimbus Cb Zdroj: Archiv autorů V meteorologické praxi jsou oblaka rozdělována nejen podle druhů, ale i například podle výšky na vysoká (Ci, Cc, Cs), střední (Ac, As), nízká (Ns, Sc, St) a na oblaka s vertikálním vývojem (Cu, Cb) nebo podle příčin vzniku na oblaka z konvekce, z výstupných klouzavých pohybů, vlnová, z vyzařování a další (obr. 7-1). Výše uvedená klasifikace druhů oblaků může být doplněna tvary oblaků (např. cirrus uncinus, altocumulus castellanus, stratocumulus lenticularis, cumulonimbus calvus a mnoho dalších) nebo podle různých zvláštností bývá uvedena i odrůda oblaků (opacus, perlucidus, radiatus, intortus a další). 32

33 Obrázek 7.1: Příklady oblačnosti Pozn.: Cumulus humilis a Cumulus fractus 10. září 2013 nad přehradou Olešná u Frýdku Místku (a), Cumulonimbus capillatus incus 20. červan 2006 na Vsetínsku u klimatologické stanice Maruška (b) a bouřková oblačnost (shelf clouds) postupující 4. srpna 2014 v poledne od Beskyd na Ostravsko (c). Zdroj: Archiv autorů Oblačnost a její změny jsou dobře viditelnými projevy aktuálních i očekávaných změn počasí. Pokud například z pozice pozorovatele vidíme přicházet postupně vysokou a střední oblačnost následovanou stratocumulem, je pravděpodobné, že přijde srážkové pásmo spojené s nimbostratem na teplé frontě. Kupovitá oblačnost a rychle se blížící cumulonimbus zvěstuje možnost přicházející bouřky se silným deštěm na studené frontě. Bouřkový mrak (cumulonimbus) je produktem intenzívních výstupných pohybů v atmosféře (konvekce). Na okrajích bouřkového mraku mohou vznikat vodorovné víry doprovázené krátkodobým zesílením rychlosti větru na 20 m.s 1 i více. Tyto víry jsou označovány jako húlavy. Pokud se vír húlavy ohne směrem k zemi a dosáhne až na zemský povrch, vznikají tromby (nad pevninou) nebo smrště (nad vodní plochou), ve kterých má vírový pohyb vzestupný směr, čímž nasává hmotu z povrchu, kde působí škody. Tromby a smrště bývají dnes označovány jako tornáda, jejichž sílu určujeme podle Fujitovy stupnice (od F0 s rychlostí do 33 m.s 1 až po F6 s rychlostí 142 až 168 m.s 1 ). Z oblačnosti mohou vypadávat ledové krystaly nebo vodní kapky k zemi a vznikají tak padající srážky (následující tabulka). Tabulka 7.2: Padající srážky Typ déšť mrholení sníh Popis vodní kapky o průměru nejméně 0,5 mm malé vodní kapky o průměru menším než 0,5 mm ledové krystaly, které se při teplotách nad -5 C shlukují do sněhových vloček 33

34 Typ sněhové krupky sněhová zrna, sněhová krupice zmrzlý déšť námrazové krupky kroupy sněhové jehličky Popis bílá, neprůsvitná, kulovitá a kyprá ledová zrna o průměru 2 5 mm malá, bílá neprůsvitná ledová zrna menší než 1 mm průhledná ledová zrna o průměru menším než 5 mm vniklá zmrznutím dešťových kapek nebo roztálých sněhových vloček sněhová zrna obalená vrstvičkou ledu s průměrem kolem 5 mm kuličky nebo kousky ledu o průměru 5 50 mm, mohou být i větší jehlicovité, sloupcovité nebo destičkovité krystalky ledu Zdroj: Sobíšek (1993) Kondenzací vodní páry na relativně studeném zemském povrchu, na vegetaci a různých předmětech mohou vznikat usazené srážky (Tabulka 7.3). Tento typ srážek může vznikat i ulpíváním kapiček mlhy na překážkách v proudícím vzduchu. Tabulka 7.3: Usazené srážky Typ rosa zmrzlá rosa jíní (šedý mráz) jinovatka ovlhnutí námraza ledovka náledí, zmrazky Popis vodní kapky různé velikosti, které mohou splývat a vytvářet jednolitý vlhký povrch zmrzlé kapky rosy bělavé barvy ledové krystalky tvaru jehlic, šupin nebo vějířků bílé barvy převážně na horizontálních plochách ledové krystalky jehlicovitého nebo vláknitého tvaru usazující se převážně na stromech, rostlinách, elektrickém vedení a na návětrné straně předmětů při silném mraze a zpravidla při mlze (obr. 7-2a) povlak vodních kapek na svislých plochách na návětrné straně předmětů při proudění teplého a vlhkého vzduchu, který se od předmětů ochlazuje trsy vláknitých, bílých ledových krystalků vznikajících za podmínek obdobných tvorbě ovlhnutí, ale při teplotách nižších než 0 C (obr. 7-2b) sklovitá, ledová vrstva vznikající mrznutím přechlazených vodních kapek na předmětech, jejichž teplota je nižší než 0 C ledová vrstva pokrývající zemský povrch vznikající zmrznutím vody přítomné na povrchu (kaluže, voda vytékající z tajícího sněhu) Zdroj: Sobíšek (1993) 34

35 Obrázek 7.2: Jinovatka 1. listopadu 2009 v ranních hodinách v Ostravě, Porubě (a) a námraza 6. ledna 2007 na Lysé hoře v Beskydech (b) Zdroj: Archiv autorů S přítomností vodních kapek v atmosféře souvisí i výskyt některých optických jevů., které vznikají ohybem, lomem nebo odrazem světelných paprsků. Koróna je světelný kruh kolem Slunce nebo Měsíce na vysoké oblačnosti (Altocumulus, Cirocumulus nebo Cirostratus). Gloriola jsou barevné kruhy kolem stínů předmětů na oblacích nebo na mlze. Halové jevy vznikají lomem světla na cirovité oblačnosti. Jde o světelné kruhy kolem Slunce nebo Měsíce o úhlovém poloměru 22 nebo 46 stupňů. Může být viditelné i tzv. vedlejší Slunce. Duha vzniká nestejným lomem paprsků o různé vlnové délce, který způsobí rozklad světelného světla do jednotlivých barev spektra na vodních kapkách. Podmínkou je zenitová vzdálenost Slunce (vzdálenost od nadhlavníku) minimálně 48 stupňů. Základní duha má poloměr 42 stupňů a vedlejší 52 stupňů. Lze rozeznat postupně zevnitř vrstvu modrou, zelenou, žlutou a červenou (vedlejší duha má barvy v opačném pořadí). V zimním období vypadávají na našem území zpravidla tuhé srážky (Tabulka 7.2). Sníh může vytvářet na povrchu souvislou vrstvu (Tabulka 7.3), která je označována jako sněhová pokrývka. Meteorologové sledují na stanicích množství sněhu napadlé za 24 hodin, tzv. nový sníh, jehož výška může v našich zeměpisných podmínkách dosahovat v zimě až desítky centimetrů, ale i na podzim může u nás napadnout velké množství sněhu (Tabulka 7.4). I v případě, že jsou teploty pod bodem mrazu, tak se ležící sněhová vrstva zmenšuje vlivem sesedání nebo sublimace. 35

36 Obrázek 7.3: Souvislá sněhová pokrývka 27. ledna 2011 na stanici Velké Karlovice, Benešky Zdroj: Archiv autorů Tabulka 7.4: Výška nového sněhu v extrémních situacích 30. prosince října 2009 Stanice Výška nového sněhu v cm Stanice Výška nového sněhu v cm Bílovec 46 Malá Morava, Sklené 51 Frýdlant nad Ostravicí, Lubno 47 Karlova Studánka 52 Jeseník 50 Velké Karlovice, Pluskovec 55 Horní Lomná 50 Vrbno pod Pradědem, Vidly 56 Bílá, Konečná 52 Horní Bečva 56 Raškovice 55 Staré Město, Kunčice 60 Staré Hamry 64 Bílá, Konečná 60 Frenštát pod Radhoštěm 65 Lysá hora 65 Zdroj: Archiv ČHMÚ 36

37 Celková výška sněhu není součtem nově napadlého sněhu za více dní, ale skutečná výška měřená v 7 hodin ráno na meteorologických stanicích. Sníh vlastní vahou postupně sesedá a příklad postupného narůstání a ubývaní sněhové pokrývky je uveden v tab. 7-4 (25. listopadu ležel na stanici 1 cm sněhu, během dne do 26. listopadu ráno napadlo dalších 27 cm, ale 26. listopadu ráno bylo na stanici naměřeno jen 27 cm, protože během tohoto jednodenního období sníh sesedl o 1 cm výšky). Tabulka 7.5: Postupná změna celkové výšky sněhové pokrývky na stanici Staré Hamry v Beskydech Zdroj: Archiv ČHMÚ Datum Výška nového sněhu v cm Celková výška sněhu v cm 24. listopadu listopadu listopadu listopadu listopadu 2013 poprašek listopadu listopadu Nejvyšší výška celkové sněhové pokrývky 491 cm byla v Česku zaznamenána 8. března 1911 na Lysé hoře v Beskydech. V meteorologii je možné měřit různé charakteristiky obsahu vody v atmosféře. Celkový výpar (evapotranspiraci) je možné měřit výparoměrem (Obrázek 7.4) v mm vodního sloupce a padající srážky různými typy srážkoměrů (Obrázek 7.5). Standardní srážkoměr (obr. 7-5a ukazuje tento typ srážkoměru na klimatologické stanici Maruška u Vsetína) zachycuje srážky zpravidla 24 hodin a v ranním pozorovacím termínu pozorovatel změří množství srážek. Váhový srážkoměr na Lysé hoře (obr. 7-5b) nepřetržitě váží množství zachycené vody nebo sněhu a v jednominutových intervalech vyhodnocuje množství spadlých srážek. V exponovaných horských polohách může být srážkoměr kolem horního okraje vybaven větrnou ochranou (na obrázku je tzv. Treťjakovova ochrana). Automatický člunkový srážkoměr na Paprsku v Jeseníkách (Obrázek 7.5c) zachycuje srážky do tzv. člunku, který se po naplnění definovaným množstvím vody (zpravidla 0,1 mm srážek) překlopí a vyleje. Překlopení je zaznamenáno a postupně je tak zjištěno množství srážek za čas (například za jednu minutu, nebo za hodinu, nebo za celý den). Automatické srážkoměry mají zpravidla elektricky vyhřívaný záchytný prostor, aby nedocházelo k hromadění sněhu a ledu, který by bránil dalším srážkám v dopadu do srážkoměru. Množství vodní páry obsažené v atmosféře určuje vlhkost vzduchu, jejíž relativní množství v % je měřeno vlhkoměry. Měření usazených srážek je problematické a na některých lokalitách jsou experimentálně měřeny nebo odhadovány srážky z rosy nebo z mlhy. Výška sněhové pokrývky je měřena sněhoměrnou tyčí a nově napadlý sníh speciálním pravítkem na sněhoměrném prkénku. Pro odhad množství vody uložené ve sněhové pokrývce je důležitou charakteristikou tzv. vodní hodnota sněhové pokrývky, která je měřena váhovými sněhoměry. 37

38 Obrázek 7.4: Výparoměr na meteorologické stanici Dukovany Zdroj: Archiv autorů Obrázek 7.5: Standardní (a), váhový (b) a člunkový (c) srážkoměr Zdroj: Archiv autorů 8 ATMOSFÉRICKÉ JEVY Pro poznání dějů v atmosféře je důležitá znalost nejen základních meteorologických prvků (teplota, vítr, tlak, vlhkost), ale meteorologové pozorují i a při své práci využívají i různé atmosférické jevy. Tyto jevy jsou obecně označovány jako meteory a jedná se o jevy pozorované v atmosféře nebo na zemském povrchu, které jsou řazeny do skupin hydrometeorů (Tabulka 7.2 a 7.3), litometeorů, fotometeorů a elektrometeorů (následující tabulka). 38

39 Tabulka 8.1: Příklady meteorů s jejich meteorologickou značkou Hydrometeory Litometeory Fotometeory Elektrometeory mlha s zákal L halové jevy. < bouřka o O M zmrzlá mlha D prachový zákal K korona : blesk m kouřmo S zvířený prach, písek 3 4 irizace 0 hřmění, vodní tříšť = prachová vichřice 6 gloriola 9 oheň sv. Eliáše > zvířený sníh 1! 2 písečná vichřice 6 duha 8 7 polární záře? tromba \ prachový vír 5 zrcadlení / Zdroj: Sobíšek (1993) písečný vír 5 Část hydrometeorů (srážky) a fotometeorů již byla popsána v kapitole 7. Mlha jsou malé vodní kapičky nebo ledové krystalky rozptýlené ve vzduchu v okolí pozorovatele, které snižují vodorovnou dohlednost pod 1 km. Pokud je dohlednost od 1 do 10 km, označuje se tento jev jako kouřmo. Mlha i kouřmo jsou tedy tvořeny produkty kondenzace a snižují dohlednost. Pokud je dohlednost snížená pod 10 km prachem nebo kouřem, hovoří meteorologové o zákalu, který se však při vyšší vlhkosti vzduchu může plynule změnit v kouřmo nebo mlhu (na prachových částicích začne kondenzovat vodní pára). Silný vítr nebo větrné víry mohou z vodní hladiny zvedat a unášet vodní kapky (vzniká vodní tříšť), ze zasněženého povrchu zvedat sníh (vzniká zvířený sníh), z povrchu půdy nebo jiných volných ploch zvedat prach nebo písek (vznikají prachové vichřice, písečné vichřice, zvířený prach, zvířený písek, prachový vír nebo písečný vír). Bouřka je celý soubor elektrických, optických a akustických jevů, které doprovázejí elektrické výboje probíhající uvnitř oblaku, mezi oblaky nebo mezi oblaky a zemským povrchem (obr. 8-1). Mohou se vyskytovat v oblacích druhu cumulonimbus, cumulus a nimbostratus a jsou součástí konvektivních bouří (širší pojem, který zahrnuje i bouřky, které však musí být doprovázeny tornádem, velkými kroupami nebo ničivým větrem). Zajímavým doprovodným jevem bouřkové oblačnosti může být oheň sv. Eliáše výboj pod cumulonimbem na přirozených nebo umělých hrotech v krajině (stromy, věže) doprovázený světelným zářením a praskavým zvukem. Polární záře vzniká interakcí částicového slunečního záření v magnetickém poli Země, kde ionizuje atmosférické částice, excituje atomy a molekuly a vyvolává tak různé světelné efekty. 39

40 Obrázek 8.1: Blesky z mraku do země při bouřce 14. srpna 2010 na stanici Maruška u Vsetína Zdroj: Archiv autorů Meteorologové jevy zaznamenávají pomocí speciálních grafických značek, které jsou v tabulce 8.1 uvedeny. Tyto značky se používají například na speciálních meteorologických mapách (Obrázek 8.2), které zobrazují počasí na meteorologických stanicích pomocí tzv. staničních kroužků (Obrázek 8.3). Obrázek 8.2: Meteorologická mapa Evropy se staničními kroužky (27. srpna 2014 v 11 hodin) Zdroj: ČHMÚ, Podle informací uvedených na mapě se staničními kroužky může zkušený meteorolog rychle detekovat oblasti, kde se děje (nebo bude dít) v počasí něco zajímavého nebo oblasti, kde se vyskytují důležité atmosférické jevy (bouřky, vichřice, srážky). Zároveň platí, že některé atmosférické jevy, hodnoty některých meteorologických prvků a jejich změny, jsou pro člověka 40

41 a lidskou společnost nebezpečné a je vhodné jim věnovat dostatečnou pozornost. Doprovázejí tzv. extrémní počasí. Obrázek 8.3: Staniční kroužek s vysvětlením Zdroj: ČHMÚ, Srážky jsou většinou vítaným zdrojem vláhy v krajině, ale mohou být jedním z faktorů, který vyvolá povodeň. Je důležité, jak jsou srážky rozloženy v čase a prostoru. Kritické množství srážek v lokalitě nebo v regionu je závislé na mnoha faktorech. Naprší-li 100 mm srážek (100 litrů na m 2 ) v průběhu 5 dnů ve volné krajině, tak to zpravidla nepředstavuje žádný problém. Stejné množství za jeden den může znamenat zvýšení odtoku. Pokud však je v dané oblasti již půda nasycena z předchozích srážek, může toto množství způsobit rychlý a nebezpečný vzestup hladin vodních toků. A stejné množství za několik desítek minut způsobí přívalovou povodeň, jejíž nebezpečí je předchozími dešti jen zvyšováno. Proto počítá ČHMÚ tzv. ukazatel nasycení (Obrázek 8.4), který zelenou barvou zvýrazňuje oblasti, kde už je dosažena tzv. retenční vodní kapacita a další srážky již většinou povrchově odtékají. 41

42 Obrázek 8.4: Ukazatel nasycení v České republice 27. srpna 2014 dopoledne Zdroj: ČHMÚ, V Moravskoslezském kraji se v posledních letech vyskytlo několik velkých povodní, které byly způsobeny déletrvajícím dešti (červenec 1997, květen 2010, červen 2013), přívalovými dešti v trvání několika desítek minut (červen 2009) nebo rychlým táním sněhové pokrývky (duben 2006). Sněhová pokrývka v zimním období shromažďuje vodu, která neodtéká z krajiny postupně. O množství vody ve sněhové pokrývce vypovídá tzv. vodní hodnota sněhu, která je na stanicích v době ležící sněhové pokrývky měřena pravidelně každé pondělí. Na obrázku 8.5 můžete vidět postupně narůstající obsah vody ve sněhové pokrývce v podhůří Beskyd na stanici Staré Hamry. Obrázek 8.5: Vodní hodnota a výška sněhu na stanici Staré Hamry v zimě 2005/2006 Zdroj: Archiv ČHMÚ 42

43 Sněhová pokrývka může způsobovat nejen povodně při rychlém tání, ale má i další nepříznivé vlivy. V horských oblastech je nutno počítat se zatížením stavebních konstrukcí sněhovou pokrývkou. Sněžení negativně ovlivňuje sjízdnost komunikací (obr. 8-6), které je nutné očistit. Řidiči by v průběhu sněžení měli bedlivě sledovat stav povrchu silnice - sníh může být rozměklý, tvořit souvislou vrstvu nebo namrzat. Sněhové bariéry na okrajích cest mohou přes den odtávat a tavná voda stékat do vozovky, kde večer a v noci namrzá. Vytváří se tak nebezpečné náledí. Mrznoucí déšť a mrznoucí mrholení vytváří na podchlazeném povrchu (silnice, chodníky, stromy, stojící vozidla) souvislou ledovou vrstvičku, která je označována jako ledovka. Ledovka může dosahovat tloušťky až několika centimetrů a většinou zcela znemožňuje pohyb a jízdu. Obrázek 8.6: Sněžení na konci března 2013 v Havířově Zdroj: Archiv autorů Dopravu ztěžují i další atmosférické jevy, například mlha, která může snižovat dohlednost až na desítky metrů, metry nebo viditelnost zcela znemožnit. Za rok se mlha vyskytuje průměrně v nížinách 40 dní a na horách 270 dní. Roční chod počtu dní s mlhou v Ostravě je na následujícím obrázku. 43

44 Obrázek 8.7: Roční chod počtu dní s mlhou v Ostravě Zdroj: Archiv ČHMÚ Nebezpečí představují samozřejmě i jevy spojené s bouřkou silné nárazy větru, přívalové lijáky a blesky. Extrémní počasí se může vyskytovat i ve střední Evropě. Je proto nutné věnovat velkou pozornost předpovědím počasí, kde meteorologové vždy upozorňují na možnost nebezpečí. Zároveň ve svých výstražných informacích stručně informují i o možných opatřeních, které by mohly snížit nebezpečí a škody. Na meteorologických stanicích se atmosférické jevy podrobně sledují. Pozorovatel zapisuje informace o typu jevu, jeho intensitě a času začátku i konce. Příklad historického zápisu meteorologických jevů pozorovatelem ukazuje obrázek 8.8, moderní výstup z databáze je na obrázku

45 Obrázek 8.8: Historický zápis atmosférických jevů na stanici Město Albrechtice, Žáry v prosinci 1956 Zdroj: Archiv ČHMÚ 45

46 Obrázek 8.9: Červencový záznam atmosférických jevů v moderní databázi (stanice Mošnov, letiště) Zdroj: Archiv ČHMÚ 9 PŘEDPOVĚĎ POČASÍ Naši předkové pozorovali počasí a jeho změny, protože byli na počasí a jeho projevech zcela závislí. I v dnešní moderní době jsme na počasí často závislí. Vždy, když plánujeme nějaké aktivity v přírodě nebo když musíme někam cestovat, tak nás zajímá, jaké bude počasí v místě našeho pobytu nebo na trase naší cesty. Připravit kvalitní předpověď počasí na následující dny není vůbec jednoduché. Početné profesionální týmy připravují mnoho podkladů pro odborníky, kteří rozumí počasí a jejímu chování do těch nejmenších detailů. Příprava předpovědi počasí v Českém hydrometeorologickém ústavu probíhá v několika postupných i současně probíhajících krocích: 1. Na území ČR měří a pozorují profesionální meteorologové a jejich dobrovolní spolupracovníci počasí na stovkách profesionálních, klimatologických a srážkoměrech stanicích. Výsledky jsou v desetiminutových intervalech zasílány do centrálních databází a aplikací k přípravě různých podkladů a produktů. 2. Ve stejných intervalech pracují dva srážkoměrné radary, které nepřetržitě snímají vznik, vývoj, pohyb a zánik srážkově významné oblačnosti na území Česka a v jeho nejbližším okolí. 3. Získáváme podrobné informace ze staničních měření, z měření srážkových radarů, bleskových čidel a meteorologických družic z celé Evropy a částečně i z celé severní polokoule. 46

47 4. Ze všech těchto údajů vznikají různé typy podkladů popisujících aktuální stav počasí přízemní synoptické mapy, výškové synoptické mapy, animace radarové oblačnosti a družicových produktů, grafy vývoje a mapové interpretace meteorologických prvků a jejich kombinací a mnoho dalších. 5. Zároveň jsou 4x denně tyto informace předávány meteorologickému modelu ALADIN, který v pražském centru ČHMÚ v Komořanech připraví modelovou předpověď počasí na následující dva dny (Obrázek 9.1). Tato předpověď je k dispozici nejen českým a moravským meteorologům, ale je poskytována do mezinárodní výměny i ostatním meteorologickým službám v Evropě. Obrázek 9.1: Ukázka předpovědi teploty (a) a srážek (b) modelu ALADIN pro Česko Zdroj: ČHMÚ, 6. Velká část výše popsaných informací je dnes dostupná i široké veřejnosti na webových stránkách ČHMÚ. 7. Meteorolog ve službě průběžně aktualizuje předpověď počasí na následující dny, kterou konfrontuje s posledním vývojem počasí a s posledními výsledky různých meteorologických modelů. Tato předpověď je několikrát denně předávána médiím, různým odběratelům i veřejnosti. 47

48 8. Každý den dopoledne a večer probíhá konzultace meteorologů v jednotlivých regionech s meteorology v centru, aby si navzájem sjednotili názory na další vývoj a předešlo se tak problémům, které by mohly vzniknout, kdyby v té záplavě informací došlo k nějakému přehlédnutí. Některé dříve popsané vstupy nemusí zcela jednoznačně předurčovat další vývoj a vždy záleží na zkušenostech meteorologů, jak se podaří vše vyhodnotit a připravit co možná nejlepší předpověď. 9. Pokud se v předpovědích na další dny vyskytují upozornění na výskyt nebezpečných projevů počasí (intenzívní nebo déle trvající srážky, vichřice, horké vlny, silné mrazy, bouřky, sněhové přívaly a další) musí meteorologové věnovat zvýšenou pozornost všem informacím, které by mohly předpověď těchto jevů upřesnit. Pro krizové řízení i pro veřejnost provozuje ČHMÚ společně s Armádou ČR Systém integrované výstražné služby, který pomáhá šířit informace o nebezpečných jevech (Obrázek 9.2). Tento výstražný systém České republiky je zařazen do celoevropského výstražného systému MeteoAlarm (Obrázek 9.3), který provozuje sdružení evropských meteorologických služeb Eumetnet na stránkách Obrázek 9.2: Webová aplikace pro Systém integrované výstražné služby ČHMÚ a A ČR Zdroj: ČHMÚ, Obrázek 9.3: Evropský výstražný systém MeteoAlarm Zdroj: MeteoAlarm, 48

49 Objektivní předpověď počasí je dnes výsledkem kolektivní práce mnoha odborníků využívajících široké spektrum informací, které si Národní meteorologické služby vzájemně vyměňují. Pro Moravskoslezský kraj je předpověď počasí připravována na pobočce ČHMÚ v Ostravě s využitím všech dostupných informací a po konzultaci s ostatními regiony a centrální meteorologickou službou (Obrázek 9.4). Obrázek 9.4: Ukázka textové předpovědi počasí pro Moravskoslezský kraj Čas vydání: Předpověď počasí pro Moravskoslezský kraj na úterý a středu Předpověď na úterý Situace: Nad naše území proudí teplý vzduch od jihu. Počasí (11-22): Skoro jasno až polojasno, zpočátku ojediněle nízká inverzní oblačnost. Nejvyšší teploty 14 až 17 C, na východě až 19 C, na horách 9 až 13 C. Mírný jižní až jihozápadní vítr 2 až 6 m/s, na horách čerstvý s nárazy 15 až 20 m/s. Rozptylové podmínky: dobré. Předpověď na noc a středu Situace: Příliv teplého vzduchu od jihu bude pokračovat. Počasí v noci (22-07): Skoro jasno až polojasno. Zpočátku ojediněle, během noci místy zataženo nízkou inverzní oblačností. Ojediněle mlhy. Nejnižší teploty 10 až 7 C. Slabý jihovýchodní až jižní vítr 1 až 4 m/s, na horách čerstvý s nárazy m/s. Počasí přes den (07-24): Polojasno, ráno a dopoledne místy zataženo nízkou inverzní oblačností, odpoledne od jihu oblačno až skoro zataženo. Nejvyšší teploty 14 až 17 C, na horách 9 až 13 C. Ráno slabý, během dne mírný jihovýchodní až jižní vítr 2 až 6 m/s, na horách čerstvý, zpočátku s nárazy m/s. Rozptylové podmínky: v noci a ráno mírně nepříznivé, přes den dobré. Zdroj: ČHMÚ, Předpověď vždy obsahuje datum a čas vydání a informaci pro jaké období je předpověď Předpověď počasí pro Moravskoslezský kraj na čtvrtek a pátek připravena. Na začátku je stručný popis situace a předpověď počasí, včetně očekávaného intervalu Situace: Ve teplot čtvrtek k a nám větru. od jihozápadu Předpověď postoupí rozpadající rozptylových se okluzní fronta, podmínek v pátek bude je nezbytnou do střední Evropy součástí zasahovat od předpovědí severovýchodu tlaková výše. počasí v průmyslových oblastech. Pokud jsou očekávané nebezpečné projevy počasí, obsahuje předpověď Předpověď na čtvrtek i upozornění (00-24): V noci na a ráno jejich polojasno možný až oblačno, výskyt. během dne oblačno až zataženo, místy s občasným deštěm nebo mrholením. Nejnižší noční teploty 10 až 6 C, nejvyšší denní 10 až 14 C. Slabý proměnlivý, během dne severovýchodní až východní vítr 1 až 4 m/s. 10 ZMĚNA KLIMATU Předpověď na pátek (00-24): Převážně zataženo, mlhavo, ojediněle mrholení. Nejnižší noční teploty 10 až 6 C, nejvyšší denní 8 až 12 C. Slabý severovýchodní až východní vítr 1 až 4 m/s. Klima, podnebí, je průměrný režim počasí v dané oblasti. Pro základní meteorologické prvky ČHMÚ, RPP Ostrava - Poruba (např. pro teplotu, atmosférické srážky, tlak vzduchu, vlhkost, směr a rychlost větru a sněhovou pokrývku) vyhodnocují klimatologové jejich průměry, extrémy, denní a roční chody, proměnlivost, počty dní a další charakteristiky za delší, zpravidla nejméně třicetileté, období. Podnebí se v minulosti vždy měnilo, přirozené změny klimatu probíhají i dnes a nadále probíhat budou. Analýzou minulého podnebí v období před začátkem přístrojových měření se zabývá historická klimatologie a paleoklimatologie. V historii měl člověk na klima zcela zanedbatelný 49

50 vliv, podnebí utvářely přírodní faktory - změny orbitální dráhy Země, sluneční činnost, rozložení pevnin, oceánů a vegetace a sopečná činnost. Hodnotit podnebí v dávné minulosti můžeme pomocí tzv. klimatologických proxy dat. Jedná se o nepřímé metody zjišťování klimatických charakteristik (především teploty) v minulosti. Například lze porovnávat letokruhy stromů, které jsou odrazem vývoje počasí během daného roku. Analýzou bublin vzduchu z ledovcových vrtů v Grónsku nebo Antarktidě získáváme informace o složení atmosféry před statisíci lety, ze kterého můžeme usuzovat na teplotní poměry v historii. Rovněž se používá analýza pylových zrn uložených v jezerních a mořských sedimentech. Spolehlivost a přesnost nepřímých dat je samozřejmě nižší než dnes dostupné výsledky přímých měření, přesto můžeme takto rekonstruovat změny teploty v historii (následující obrázek). Obrázek 10.1: Změny teploty na severní polokouli od začátku našeho letopočtu podle různých rekonstrukcí Zdroj: IPCC 5AR, 2014 Na obrázku je vidět, že historické rekonstrukce teploty jsou připravovány v různých klimatických centrech s využitím různých modelů. Atmosféra je tvořena směsí plynů, jejichž poměrné zastoupení se až do výšky 100 kilometrů téměř nemění. Výjimkou je vodní pára, ozon a některé plyny antropogenního původu, jejichž relativní zastoupení ve vzduchu je prostorově velmi proměnlivé. Některé plyny obsažené v atmosféře (skleníkové plyny) mají významný vliv na energetickou bilanci atmosféry. Skleníkové plyny ovlivňují chování celého klimatického systému, protože zadržují v atmosféře energii slunečního záření (Obrázek 10.2). Nejdůležitějším skleníkovým plynem v atmosféře je vodní pára, která má na přirozeném skleníkovém efektu podíl % (bez započtení vlivu oblačnosti). Následuje oxid uhličitý s 9 26 %, metan se 4 9 %, ozon se 3 7 % a oxid dusný. 50

51 Obrázek 10.2: Schéma skleníkového efektu atmosféry Země Zdroj: Archiv autorů Pro skleníkový efekt je důležité, že 30 % slunečního záření se vrací zpět do kosmu odrazem od oblačnosti nebo od zemského povrchu. Zbylých 70 % je pohlcováno povrchem, který poté vyzařuje tepelné záření zpět do atmosféry, kde je toto záření pohlcováno skleníkovými plyny, které jeho část vyzařují zpět k zemskému povrchu a atmosféra je tak ohřívána. Bez skleníkových plynů by byla průměrná teplota atmosféry v blízkosti zemského povrchu asi o 33 C nižší než je dnes. Země by tak byla pokryta sněhem a ledem od pólů až k rovníku. Tento princip skleníkového efektu je znám už od 19. století, kdy švédský fyzik Svante Arrhenius upozornil, že antropogenní emise oxidu uhličitého mohou způsobit růst teploty přízemní vrstvy atmosféry. Postupné zvyšování množství skleníkových plynů, které člověk svou činností přidává do atmosféry, vedlo Organizaci spojených národů (OSN) v roce 1988 k založení Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC). Do panelu jsou jmenováni zástupci jednotlivých zemí, kteří koordinují analýzy dostupné recenzované literatury zabývající se klimatem. Výsledky analýz publikuje panel v přibližně šestiletých intervalech v tzv. hodnotících zprávách (1990, 1995, 2001, 2007 a 2014). Každá z těchto zpráv obsahuje popis fyzikálních základů změny klimatu, zabývá se možnostmi přizpůsobení se změně klimatu, popisuje možné dopady a hodnotí zranitelnost člověka a přírody a nakonec navrhuje možná řešení. Za více než 20 let, které uplynuly od vydání první hodnotící zprávy, jsou výsledky spolehlivější a možná rizika jsou popisována naléhavěji. Přesto existuje stále mnoho nejasností a nejistot, které je třeba mít na paměti. I přes silný mezinárodní tlak a různé závazky (např. Kjótský protokol) se nedaří emise snižovat (Obrázek 10.3). Snižování množství skleníkových plynů (hlavně oxidu uhličitého a metanu), které člověk do atmosféry vypouští, je však požadavek, který by neměl být zpochybňován. 51

52 Obrázek 10.3: Globální produkce skleníkových plynů od roku 1970 Zdroj: IPCC 5AR, 2014 Zvyšování energetické účinnosti, výroba energie z obnovitelných zdrojů, snižování spotřeby energie, uvážlivé využívání půdy a další opatření vedoucí ke snížení emisí skleníkových navrhuje ve svých zprávách IPCC. Tato opatření sebou přinášejí množství vedlejších pozitivních efektů v průmyslově rozvinutých oblastech (zdravější životní prostředí a zlepšení zdraví obyvatelstva) i v oblastech, které dnes označujeme jako chudé (lepší dostupnost energie a vody, zvýšení hygienických standardů, dopravní obslužnost). Úspěchem mezinárodního vyjednávání na půdě OSN by bylo dosažení dohody na co nejrychlejším zastavení dalšího růstu emisí skleníkových plynů. 11 PRŮMĚRNÉ A EXTRÉMNÍ CHARAKTERISTIKY POČASÍ V ČR Pouze na základě dlouhodobých měření meteorologických stanic je možné vytvářet z těchto dat dlouhodobé charakteristiky jednotlivých meteorologických prvků, zjišťovat trendy jejich vývoje a sledovat extrémní hodnoty jednotlivých prvků. Dlouhodobé charakteristiky je možné tvořit z celého období pozorování jednotlivých stanic, které však bývá značně rozdílné, nebo využívat dohodnutá dlouhodobá období. V klimatologii se pro porovnávání hodnot nejčastěji používají třicetiletá období definovaná WMO ( , a nyní platné ), která se označují jako klimatologický normál. V ČR je nyní nejpoužívanější období , které vychází z posledního normálového období, doplněné o teplotně a částečně také srážkově extrémní poslední dekádu 20. století. Z výše uvedeného časového období ( ) vychází rovněž stěžejní klimatologické dílo Atlas podnebí Česka, vydaný v roce Základní prostorové rozložení teploty vzduchu (Obrázek 11.1) na území Česka, které se vyznačuje poklesem teploty s nadmořskou výškou, bývá výrazně ovlivněno konkrétní povětrnostní situací a terénem. Při inverzních situacích počasí v zimě, kdy teplota vzduchu 52

53 s výškou neklesá, ale vzrůstá, bývá v nížinách často nepříjemné chladné počasí s nízkými teplotními amplitudami a na horách je bezoblačné počasí s poměrně vysokými teplotami ve dne a nízkými v noci. Obrázek 11.1: Rozložení průměrné roční teploty vzduchu za období let Zdroj: Atlas podnebí Česka (2007) V Česku je nejteplejší oblastí jižní Morava, zejména její nejjižnější část až po Brno, Praha (tepelný ostrov), velká část Polabí a Ústí nad Labem s nejbližším okolí (oblast s téměř nejnižší nadmořskou výškou Česka). Dlouhodobá průměrná teplota celé České republiky je 7,5 C. Za období let byla nejvyšší průměrná roční teplota vzduchu dosažena v letech 2000 a 2007, a to 9,1 C a nejnižší (6,3 C) v letech 1962, 1980 a Jihomoravský kraj s průměrnou roční teplotou 8,3 C je krajem nejteplejším. Dále následuje Středočeský kraj (8,2 C) a kraj Zlínský (8,1 ). Naopak nejchladnějším krajem s průměrnou teplotou 6,4 C je kraj Liberecký, dále kraj Královéhradecký (6,9 C) a kraje Moravskoslezský a Karlovarský (7,0 C). Dlouhodobě nejteplejším měsícem v roce je červenec (v celém Česku s průměrnou teplotou vzduchu 16,9 C) a nejchladnějším je měsíc leden s průměrnou teplotou vzduchu 2,8 C. Pro lepší představu o teplotních charakteristikách regionu severní Moravy a Slezska uvádíme dlouhodobé průměrné teploty na vybraných meteorologických stanicích. Stanice Mošnov s nadmořskou výškou 251 m n. m. umístěná ve volném prostoru Moravské brány (letiště) charakterizuje nižší polohy regionu. Průměrná teplota vzduchu je 8,4 C. Střední polohy podle nadmořských výšek dobře charakterizuje měření meteorologické stanice Červená v Oderských vrších (nadmořská výška stanice 748 m n. m.). Průměrná roční teplota vzduchu tam činí 5,6 C. Nejvyšší polohy regionu charakterizované měřením stanice Lysá hora (1322 m n. m. výška stanice) mají průměrnou roční teplotu vzduchu 2,8 C. Kolísání průměrné teploty Česka je zde hodnoceno za období let Roční průměr teploty vzduchu má za toto období statisticky významný rostoucí trend 0,028 C.rok 1, lineární trend v teplém půlroce (duben září) činí 0,025 C.rok 1 a v chladném půlroce (říjen březen) 53

54 0,031 C.rok 1. Nejvíce se oteplují zimní měsíce, na podzim je trend nevýznamný. Tyto hodnoty jsou více než dvakrát vyšší než globální hodnoty změny teploty za stejné období. Extrémy teploty vzduchu mohou být uváděny pro denní, měsíční nebo roční hodnoty. Doposud nejvyšší maximální teplota vzduchu v Česku byla změřena dne 20. srpna 2012 v Dobřichovicích (nedaleko Prahy) a to 40,4 C. Dlouhou dobu byla platným českým rekordem hodnota 40,2 C ze dne 27. července 1983 změřená na stanici Praha, Uhříněves. Nejnižší naměřená teplota vzduchu je z 11. února roku 1929, kdy na stanici Litvínovice (u Českých Budějovic) byla naměřena teplota 42,2 C. Ze standardně umístěných stanic (mimo Prahy, Klementina a Prahy, Karlova) byla nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu zaznamenána v srpnu roku 1992 na stanici Olomouc, Slavonín a to 24,4 C. Nejnižší průměrná měsíční teplota vzduchu byla změřena v únoru 1929 na stanici Zálesí (Rychlebské hory) a to 15,6 C. Nejvyšší dlouhodobý roční teplotní průměr ( ) má stanice Praha, Klementinum (10,2 C) a Praha, Karlov (9,5 C). Tyto stanice však nejsou standardně umístěny v meteorologické zahrádce a také je výrazně ovlivňuje tepelný ostrov města. Dlouhodobě nejteplejší, standardně umístěnou stanicí, je Lednice na jižní Moravě s ročním průměrem 9,4 C. Dlouhodobě nejchladnějším místem Česka je vrchol Sněžky (podle údajů polské meteorologické stanice je dlouhodobá průměrná teplota vzduchu +0,6 C, 1602 m. n. m.). Druhou nejchladnější lokalitou je Praděd (+1,3 C, 1490 m. n. m.). Pro srážky v Česku (Obrázek 11.2) je typická značná prostorová a časová proměnlivost. V zimním půlroce (říjen až březen) jsou vypadávající srážky vázány hlavně na přechody frontálních systémů a tlakových níží především s vrstevnatou oblačností a jsou charakterizovány zpravidla menší intenzitou a delším trváním. V měsících letního půlroku (duben až září) jsou srážky často spojeny s výstupnými konvekčními pohyby vzduchu s tvorbou kupovité bouřkové oblačnosti. Takové srážky mají zpravidla kratší trvání a větší intenzitu. Obrázek 11.2: Rozložení ročního úhrnu srážek za období let Zdroj: Atlas podnebí Česka (2007) 54

55 Dlouhodobě nejvyšší srážkové úhrny jsou dosahovány v horských polohách všech pohraničních hor. Naopak nejnižší srážkové úhrny jsou zaznamenávány ve srážkovém stínu Krušných hor, v Polabí, ve středních a západních Čechách, na jižní Moravě a v moravských úvalech. Dlouhodobý roční úhrn srážek v Česku je 679 mm. Za období let byl nejvyšší roční srážkový úhrn dosažen v roce 2002 a to 870 a nejnižší (517 mm) v roce Nejvíce srážek dlouhodobě spadne v Libereckém kraji, průměrně 860 mm za rok, dále 816 mm v Moravskoslezském kraji a 786 mm ve Zlínském kraji. Naopak nejméně srážek za rok průměrně spadne v Jihomoravském kraji (543 mm), dále ve Středočeském kraji (590 mm) a Ústeckém kraji (612 mm). Nejvyšší dlouhodobý roční srážkový úhrn srážek v Česku ( ) má stanice Lysá hora v Beskydech (1 407 mm). Dlouhodobě nejnižší srážkový úhrn je na stanici Vilémov (okres Chomutov) a to pouze 435 mm srážek. Největší rozpětí vykazují srážky v červenci (Kopisty 51 mm, Lysá hora 208 mm) a nejnižší v dubnu (Kadaň, Tušimice 26 mm, Lysá hora 98 mm). Regionální srážkové charakteristiky v Moravskoslezském kraji mohou zastupovat srážkové úhrny z Mošnova. Dlouhodobý roční srážkový úhrn 700 mm je reprezentativní pro celou Ostravskou pánev. Naopak vrcholové partie Beskyd mají dlouhodobé srážkové úhrny okolo 1400 mm. Vrcholové partie Jeseníků mají srážkové úhrny o 200 mm nižší. Řady ročních a sezónních srážek nevykazují výraznější dlouhodobé tendence, což potvrzuje fakt, že v nich neexistuje žádný statisticky významný trend. Tendence k poklesu nebo vzestupu srážek je patrná pouze v kratších časových úsecích. Dlouhodobý chod ukazuje spíše na cyklický charakter kolísání srážek. Extrémní srážkové úhrny. Maximální denní srážkový úhrn 345,1 mm je 29. července 1897 změřený na stanici Nová Louka (780 m. n. m.) v Jizerských horách. Druhý nejvyšší srážkový úhrn (z doby nedávno minulé) je 312 mm z 12. srpna 2002 změřený na stanici Cínovec (na německé straně hranice, stanice Zinnwald, 882 m n. m.) v Krušných horách. Regionální denní srážkový extrém je 240,2 mm z 9. července 1903 na stanici Nová Červená Voda (310 m n. m.) v Hrubém Jeseníku a z poslední doby 233,8 mm ze dne 6. července 1997 na stanici Lysá hora v Beskydech. Nejvyšší měsíční srážkový úhrn byl dosažen v červenci 1997 na Lysé hoře v Beskydech. Srážkový úhrn 811,5 mm byl dosažen díky vysokým příčinným srážkám moravských povodní. Na řadě stanic byl v historii zaznamenán opačný extrém - nulový měsíční úhrn srážek. Významný výskyt bezesrážkového období je zejména z října 1951 a listopadu Nejvyšší roční srážkový úhrn byl zaznamenán v roce 1903, kdy na Prostřední Bečvě spadlo 2 260,8 mm srážek. Nejnižší roční srážkový úhrn, 242,6 mm byl zaznamenán na stanici Blšany v roce Dlouhodobé průměrné a extrémní charakteristiky zaznamenáváme nejen pro teplotu a srážky. Průměrná roční hodnota délky trvání slunečního svitu (Obrázek 11.3) v Česku je hodin. Nejvíce slunečního svitu je na jižní Moravě (stanice Kuchařovice průměrně ročně 1812 hodin) a nejméně v severních Čechách, v Orlických horách a Jesenících (1286 hodin na stanici Deštné v Orlických horách). Průměrně nejvíce svítí Slunce v červenci (220 hodin), dále v srpnu 55

56 (212 hodin) a nad 200 hodin také v květnu a červnu. Naopak nejméně Slunce svítí v prosinci, v průměru pouze 43 hodin. Obrázek 11.3: Rozložení ročního úhrnu délky trvání slunečního svitu za období let Zdroj: Atlas podnebí Česka (2007) Průměrná roční rychlost větru (Obrázek 11.4) se na většině území Česka pohybuje mezi 2 až 4 m.s 1. Rychlosti pod 2 m.s 1 se vyskytují především v údolí řek a pánevních oblastech na JZ a J Čech. Rychlost větru vyšší než 5 m.s 1 se vyskytuje na plošně větším území v horských oblastech a na Českomoravské vrchovině. Největrnější jsou polohy nad m n. m. v Jeseníkách, Krkonoších a nad 800 m n. m. v Krušných horách a Českém středohoří. Obrázek 11.4: Rozložení průměrné roční rychlosti větru za období let Zdroj: Atlas podnebí Česka (2007) 56

57 SHRNUTÍ Počasí a podnebí ovlivňuje náš život více, než jsme ochotni si sami připustit. Aktivity ve venkovním prostředí může počasí komplikovat. Přeprava osob, zboží i materiálů po silnici i železnici, letecká i vodní doprava mohou být omezovány extrémním průběhem počasí. Výroba a přenos elektrické energie jsou závislé na zdrojích vody, větru a slunce (dokonce i jaderná energetika potřebuje dostatek vody pro chlazení). Stavebnictví a zemědělství potřebuje příznivé počasí pro svou činnost. Rovněž pro volný čas většinou potřebujeme pěkné počasí sport, turistika, zahrádkaření apod. Pro dlouhodobé plánování je nutné vzít v úvahu dlouhodobý stav atmosféry, podnebí. Znalost budoucího klimatu a jeho změn je základem pro rozhodování v zemědělství, lesnictví, energetice, ale i ve zdravotnictví nebo v sociálních službách. Základní znalost o dějích v atmosféře a o utváření podnebí nám ulehčuje každodenní život a umožňuje nám dobře chápat značné množství informací, které dnes máme k dispozici. KONTROLNÍ OTÁZKA 1. Jaký je základní rozdíl mezi počasím a podnebím? 2. Kdo je v České republice pověřen sledováním počasí a podnebí? ŘEŠENÍ Počasí sledujeme a předpovídáme, podnebí zpětně vyhodnocujeme a odhadujeme jeho budoucí vývoj. Aktuální stav atmosféry kolem nás charakterizuje počasí; dlouhodobý, průměrný stav atmosféry předurčuje podnebí daného místa, regionu nebo oblasti. Český hydrometeorologický ústav je v České republice pověřenou organizací, která je zodpovědná za správné a včasné informace o počasí a za tvorbu klimatického záznamu státu. Úzce spolupracuje se systémem krizového řízení a společně s Armádou ČR zabezpečuje Výstražnou službu, která obyvatelstvo upozorňuje na možné nebezpečí spojené s extrémním počasím. ÚKOLY K PROCVIČENÍ Popište základní meteorologické prvky, kterými popisujeme počasí a i podnebí. 57

58 SEZNAM ZDROJŮ A POUŽITÁ LITERATURA Bednář J., Meteorologie. Úvod do studia dějů v zemské atmosféře. Portál, Praha, 223 str., ISBN Dvořák, P., Atlas oblaků. Nakladatelství Svět křídel, Cheb, ISBN ESA, NASA, SOHO, Solar and Heliospheric Observatory. [online], [cit ]. Dostupné z www: Kopáček J., Bednář J., Jak vzniká počasí. Karolinum, Praha, 226 str., ISBN Řezáčová, D., Novák, M., Kašpar, M., Setvák, M., Fyzika oblaků a srážek. Praha, Academia. 574 str. ISBN Sobíšek, B. a kol., Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Ministerstvo životního prostředí České republiky, Praha, 594 s. ISBN Tolasz, R. a kol., Atlas podnebí Česka. Praha a Olomouc, 1. vydání, 256 s., ISBN Vesecký, A., Dvorný, Z., Mezinárodní atlas oblaků pro pozorovatele meteorologických stanic. HMÚ, Praha, Přeloženo z francouzského originálu Atlas International des Nuages. Literatura k anglickému materiálu Dotzek, N., Tornadoes in Germany. Atmos. Res., 56, pp Edler von Wahlburg, E.S., Die Windhose von 15.Mai 1910 in West-Böhmen. Das Wetter, 28, pp Holzer, A.M., Tornado climatology of Austria. Atmos. Res., 56, pp Munzar, J., Tromby (tonáda) na území České republiky v letech Zborník Dejin Fyziky, vol. XI. Voj. Akadémia SNP, Liptovský Mikuláš, pp Setvák, M., Židek, D., Hradil, M., Tornáda na severovýchodní Moravě a Slezsku 8. července 1996? Meteorol. Zpr., 49, Setvák, M., Tornáda na území České republiky. Vesmír, 78, Setvák, M., Šálek, M., Tornadoes and Similar Phenomena at the Territory of the Czech Republic and Slovakia. Czech Hydrometeorological Institute, Prague, Czech Republic. Sulan, J., Setvák, M., Novák, P., Silná konvektivní bouře v Čechách v noci z Meteorol. Zpr., 51, Šálek, M., Silné bouřky na Moravě spojené s výskytem tromby v obci Lanžhot dne Meteorol. Zpr. 47, Doporučené internetové odkazy Časopis Meteorologické zprávy (casmz.chmi.cz) Portál Českého hydrometeorologického ústavu ( Mediální portál Českého hydrometeorologického ústavu ( 58

59 Evropský portál meteorologických výstrah ( Světová meteorologická organizace ( Mezivládní panel pro změnu klimatu ( Evropská platforma pro adaptaci na změnu klimatu (climate-adapt.eea.europa.eu) 59

60 ČÁST B PRACOVNÍ AKTIVITY PRO STUDENTY A ŽÁKY 1. PRACOVNÍ AKTIVITY PRO 1. STUPEŇ ZÁKLADNÍCH ŠKOL 1.1 Nebezpečné počasí Myslíme si, že nejsme na počasí nijak závislí. Ale když plánujete výlet do přírody, nebo se chystáte na delší cestu, je dobré si vždy zjistit, jaké bude během cesty a v místě kam se chystáme počasí. Turistický výlet do blízkých pohoří Beskydy nebo Jeseníky se mlže snadno změnit v nepříjemný zážitek. Stačí se nedostatečně obléknout a být překvapen deštěm nebo prudkým ochlazením. Jízda na kole v silném větru také není nijak příjemná a noc v autě na zasněžené dálnici bez dostatečných zásob vody a jídla se mlže změnit v utrpení. Motivace A/ Bouřka Co se může stát a na co si dát pozor při bouřce, pokud Vás zastihne v přírodě? Úkol Co máme dělat, když nás bouřka zastihne ve volném terénu? Úkol 60

61 B/ Letní horka Co je to horká vlna? Úkol Pro koho je horká vlna nebezpečná? Je možné se horké vlně bránit? Úkol C/ Silné deště Už jste někdy slyšeli o přívalové srážce? Co to je? Úkol Co vše může přívalová srážka způsobit? Úkol 61

62 [mm] [ C] D/ Závěr Navzájem si srovnejte své odpovědi a zamyslete se nad tím, co jste zapomněli. Je dobré si pamatovat, že i u nás se může vyskytovat nebezpečné počasí. Úkol s učitelem 2. PRACOVNÍ AKTIVITY PRO 2. STUPEŇ ZÁKLADNÍCH ŠKOL 2.1 TVORBA A UŽITÍ KLIMAGRAMŮ Klimagram je graf dlouhodobých měsíčních úhrnů srážek (modré sloupce, legenda grafu vlevo) a průměrné měsíční teploty vzduchu (červená křivka, legenda grafu vpravo). Pro každý světadíl, nebo jeho část jsme vybrali lokalitu s typickým průběhem teploty a srážek, který charakterizuje danou oblast. Vaším úkolem je přiřadit klimagramy k oblastem, kam patří. Motivace A/ Popis podnebí ve světě pomocí klimagramů Na obrázcích jsou klimagramy pro různá místa na světě: a) Alice Springs (centrální část Austrálie) b) Amundsen-Scott (South Pole Station, Antarktida) c) Arica (Chile) d) Atlanta (USA) e) Chartúm (Súdán, Afrika) f) Cherrapunji [Čerapundží] (Indie) g) Praha (Evropa) h) Punta Arenas (Chile) Přiřaďte k obrázkům správná místa. Úkol I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII 380 m n.m

63 [mm] [ C] [mm] [ C] [mm] [ C] [mm] [ C] 2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII 35 m n.m I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII m n.m I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII 34 m n.m I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII 547 m n.m

64 [mm] [ C] [mm] [ C] [mm] [ C] I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII 365 m n.m ,8 0,6 0,4 0,2 0 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII m n.m I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII 315 m n.m B/ Klimagram pro města v České republice Společně se naučte sestrojit klimagram pro Ostravu, Olomouc a Opavu. Úkol s učitelem 64

65 2.2 INFORMACE O POČASÍ NA WEBECH A NA FACEBOOKU Informace o počasí a podnebí je dnes možné najít nejen v učebnicích a skriptech, ale i na internetu. Široká dostupnost informací však většinou nezaručuje jejich kvalitu a čtenář by měl vždy vědět, jak spolehlivý je zdroj informace. Téměř všechny státy světa mají svou Národní meteorologickou službu, která úzce spolupracuje se Světovou meteorologickou organizací. V České republice je touto službou Český hydrometeorologický ústav, který udržuje přiměřeně hustou sít meteorologických, klimatologických a srážkoměrných stanic, přijímá a zpracovává informace z meteorologických družic, několikrát denně vypouští sondážní balón, provozuje dva srážkoměrné radary a počítá předpovědní meteorologický model. Informace ČHMÚ jsou tedy nejobsáhlejší a nejpřesnější. A/ Aktuální předpověď počasí Motivace Základní informační portál ČHMÚ najdete na adrese Tento internetový rozcestník má hned na úvodní stránce (Home page) mapu České republiky ve třech verzích - POČASÍ, VODA a OVZDUŚÍ. Pod každou z těchto map je sada základních odkazů k nejčastěji hledaným informacím. Úkol 65

66 Velmi oblíbenou formou předpovědi počasí jsou tzv. meteogramy. ČHMÚ připravuje meteogramy podle výstupů předpovědního modelu ALADIN, který má modelové rozlišení 4,5 km. Srovnejte vybrané meteogramy ČHMÚ například s meteogramy, které poskytuje na webu Norská meteorologická služba ( Tyto norské meteogramy jsou ve světě hodně populární a je vhodné je používat při cestách do zahraničí. Mají však rozlišení jen 20 km. Vyberte si stejné lokality v České republice z obou těchto zdrojů, stejný čas a srovnávejte informace s realitou. Úkol 66

67 B/ Znečištění ovzduší Všichni víme, že v Moravskoslezském kraji máme problémy s kvalitou ovzduší. Najděte na portále ČHMÚ aktuální informace o koncentracích znečištění na ostravských měřících stanicích. Úkol s učitelem 67

68 C/ Počasí a facebook Širokou škálu informací, odkazy na zajímavé události a pravidelnou diskusi s veřejností najdete rovněž na facebookové stránce ČHMÚ ( Zde je hodně prostoru pro návrhy na zlepšení informačních služeb ČHMÚ. Najděte si na webu nebo na facebooku další stránky a informační kanály, které informují o počasí u nás. Srovnejte jejich srozumitelnost, aktuálnost a informační dosah. Pátrejte po zdrojích informací, které autoři předkládají. Diskutujte o počasí a o jejich prezentaci. Sledujete předpovědi počasí v televizi? Posloucháte informace o počasí v rádiu? Kde se podíváte na předpověď počasí před výletem? Úkol s učitelem 68

69 2.3 EXTRÉMNÍ METEOORLOGICKÉ JEVY I na území České republiky se může vyskytnout nebezpečné počasí nebo počasí, které má nebezpečné projevy. V odborné meteorologické literatuře nebo na internetu vyhledejte odpovědi na uvedené otázky. Na internetu existuje řada odkazů, informací a stránek, které mohou obsahovat neúplné nebo chybné informace. Vyhledejte stránky a odkazy, které garantuje Národní meteorologická služba ve spolupráci s Amatérskou meteorologickou organizací. Motivace A/ Tornáda Popište význam slova tornádo Úkol 69

70 Popište vzhled tornáda B/ Bouřky Popište nejvíce rizikové situace při bouřce, pokud Vás zastihne ve volném terénu. Úkol Popište zásady bezpečného pohybu při bouřce, když nás bouřka zastihne ve volném terénu. Úkol C/ Vysoké teploty Co je to horká vlna? Úkol 70

71 D/ Silné srážky Popište termín přívalové srážky. Úkol 71

72 [mm] [ C] [mm] [ C] 3. PRACOVNÍ AKTIVITY PRO STŘEDNÍ ŠKOLY 3.1 TVORBA A UŽITÍ KLIMAGRAMŮ Klimagram je graf dlouhodobých měsíčních úhrnů srážek (modré sloupce, legenda grafu vlevo) a průměrné měsíční teploty vzduchu (červená křivka, legenda grafu vpravo). Pro každý světadíl, nebo jeho část jsme vybrali lokalitu s typickým průběhem teploty a srážek, který charakterizuje danou oblast. Vaším úkolem je přiřadit klimagramy k oblastem, kam patří. Motivace A/ Popis podnebí ve světě pomocí klimagramů Na obrázcích jsou klimagramy pro různá místa na světě: a) Alice Springs (centrální část Austrálie) b) Amundsen-Scott (South Pole Station, Antarktida) c) Arica (Chile) d) Atlanta (USA) e) Chartúm (Súdán, Afrika) f) Cherrapunji [Čerapundží] (Indie) g) Praha (Evropa) h) Punta Arenas (Chile) Přiřaďte k obrázkům správná místa. Úkol I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII 380 m n.m ,8 0,6 0,4 0,2 0 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII 35 m n.m

73 [mm] [ C] [mm] [ C] [mm] [ C] [mm] [ C] I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII m n.m I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII 34 m n.m I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII 547 m n.m I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII 365 m n.m

74 [mm] [ C] [mm] [ C] 7 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII m n.m I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII 315 m n.m B/ Klimagram pro města v České republice Společně se naučte sestrojit klimagram pro Ostravu, Olomouc a Opavu. Úkol 74

75 C/ Klimagramy ve světě Najděte zdroj informací o měsíčních úhrnech srážek a měsíčních teplotách v knihovně nebo na internetu a sestrojte klimagram pro nejvzdálenější místo, kam byste se chtěli jednou podívat. V které části roku by byla cesta nejvhodnější? Úkol s učitelem 3.2 INFORMACE O POČASÍ NA WEBECH A NA FACEBOOKU Informace o počasí a podnebí je dnes možné najít nejen v učebnicích a skriptech, ale i na internetu. Široká dostupnost informací však většinou nezaručuje jejich kvalitu a čtenář by měl vždy vědět, jak spolehlivý je zdroj informace. Téměř všechny státy světa mají svou Národní meteorologickou službu, která úzce spolupracuje se Světovou meteorologickou organizací. V České republice je touto službou Český hydrometeorologický ústav, který udržuje přiměřeně hustou sít meteorologických, klimatologických a srážkoměrných stanic, přijímá a zpracovává informace z meteorologických družic, několikrát denně vypouští sondážní balón, provozuje dva srážkoměrné radary a počítá předpovědní meteorologický model. Informace ČHMÚ jsou tedy nejobsáhlejší a nejpřesnější. A/ Aktuální předpověď počasí Motivace Základní informační portál ČHMÚ najdete na adrese Tento internetový rozcestník má hned na úvodní stránce (Home page) mapu České republiky ve třech verzích - POČASÍ, VODA a OVZDUŚÍ. Pod každou z těchto map je sada základních odkazů k nejčastěji hledaným informacím. Úkol 75

76 Velmi oblíbenou formou předpovědi počasí jsou tzv. meteogramy. ČHMÚ připravuje meteogramy podle výstupů předpovědního modelu ALADIN, který má modelové rozlišení 4,5 km. Srovnejte vybrané meteogramy ČHMÚ například s meteogramy, které poskytuje na webu Norská meteorologická služba ( Tyto norské meteogramy jsou ve světě hodně populární a je vhodné je používat při cestách do zahraničí. Mají však rozlišení jen 20 km. Vyberte si stejné lokality v České republice z obou těchto zdrojů, stejný čas a srovnávejte informace s realitou. Úkol 76

77 B/ Znečištění ovzduší Všichni víme, že v Moravskoslezském kraji máme problémy s kvalitou ovzduší. Najděte na portále ČHMÚ aktuální informace o koncentracích znečištění na ostravských měřících stanicích. Úkol s učitelem 77

78 C/ Počasí v médiích O zajímavých událostech, které se vyskytují nejen v Česku, ale i ve světě, informuje ČHMÚ na speciálním informačním portále kde mohou čtenáři vkládat i vlastní příspěvky a komentovat zveřejněné informace. Tento informační server je určen hlavně novinářům. Najděte v českých novinách článek, který vznikl z informací ČHMÚ. Úkol s učitelem 78

79 D/ Počasí a facebook Širokou škálu informací, odkazy na zajímavé události a pravidelnou diskusi s veřejností najdete rovněž na facebookové stránce ČHMÚ ( Zde je hodně prostoru pro návrhy na zlepšení informačních služeb ČHMÚ. Najděte si na webu nebo na facebooku další stránky a informační kanály, které informují o počasí u nás. Srovnejte jejich srozumitelnost, aktuálnost a informační dosah. Pátrejte po zdrojích informací, které autoři předkládají. Diskutujte o počasí a o jejich prezentaci. Sledujete předpovědi počasí v televizi? Posloucháte informace o počasí v rádiu? Kde se podíváte na předpověď počasí před výletem? Úkol s učitelem 79

80 3.3 EXTRÉMNÍ METEOORLOGICKÉ JEVY I na území České republiky se může vyskytnout nebezpečné počasí nebo počasí, které má nebezpečné projevy. V odborné meteorologické literatuře nebo na internetu vyhledejte odpovědi na uvedené otázky. Na internetu existuje řada odkazů, informací a stránek, které mohou obsahovat neúplné nebo chybné informace. Vyhledejte stránky a odkazy, které garantuje Národní meteorologická služba ve spolupráci s Amatérskou meteorologickou organizací. Motivace A/ Tornáda Popište význam slova tornádo Úkol 80

81 Popište vzhled tornáda Úkol Jak se zjišťuje intenzita tornáda? Úkol Popište Fujitovu stupnici Úkol B/ Bouřky Popište nejvíce rizikové situace při bouřce, pokud Vás zastihne ve volném terénu. Úkol 81

82 Popište zásady bezpečného pohybu při bouřce, když nás bouřka zastihne ve volném terénu. Úkol C/ Vysoké teploty Co je to horká vlna? Úkol D/ Silné srážky Popište termín přívalové srážky. Úkol 3.4 SVĚTOVÉ, EVROPSKÉ, A ČESKÉ REKORDY PROJEVŮ POČASÍ A PODNEBÍ Největší mráz, nejvíce srážek, největší kroupa a mnoho dalších NEJ potkáte v testu, který je součástí vašeho úkolu. Nejprve zkuste správnou odpověď odhadnout sami, poté si můžete vypomoci hledáním na internetu. Motivace 82

83 A/ Vědomostní test Vědomostní test ze znalostí světových, evropských a českých rekordů počasí a podnebí. Správná je vždy pouze jedna odpověď. Připraveno 20 otázek. Za každou správnou odpověď je jeden bod. Úkol 1. Nejvyšší světová naměřená teplota vzduchu: a) 64,3 C v roce 1972, Arica (Chile) b) 56,7 C v roce 1913, Death Valley (California, USA) c) 51,5 C v roce 1956, Chartúm (Súdán) 2. Nejnižší světová naměřená teplota vzduchu: a) -71,3 C v roce 1985, Jakuts (Rusko) b) -69,3 C v roce 1981, Salisbury Island (Kanada) c) -89,2 C v roce 1983, Vostok (Antarktida) 3. Nejvyšší evropská naměřená teplota vzduchu: a) 48,0 C v roce 1977, Athény (Řecko) b) 43,7 C v roce 1983, Sevilla (Španělsko) c) 44,5 C v roce 1983, Catania (Sicílie, Itálie) 4. Nejnižší evropská naměřená teplota vzduchu: a) -65,3 C v roce 1942, Petrohrad (Rusko) b) -68,3 C v roce 1947, Narvik (Norsko) c) -58,1 C v roce 1978, Ust Schugor (Rusko) 5. Nejvyšší česká naměřená teplota vzduchu: a) 39,1 C v roce 2003, Znojmo b) 39,5 C v roce 1983, Mikulov c) 40,4 C v roce 2012, Dobřichovice u Prahy 6. Nejnižší česká naměřená teplota vzduchu: a) -48,5 C v roce 1963, Sněžka b) -42,2 C v roce 1929, Litvínovice u Českých Budějovic c) -38,1 C v roce 2011, Kvilda na Šumavě 83

84 7. Nejvyšší světový 24 hodinový srážkový úhrn: a) mm v roce 1966, Réunion (Indický oceán) b) mm v roce 1999, Manila (Filipíny) c) 978 mm v roce 2001, Maui (Havajské ostrovy) 8. Nejvyšší světový 12 měsíční srážkový úhrn: a) mm, 6/1956 5/1957, Pontianak (Borneo) b) mm, 7/1933 6/1934, Maui (Havajské ostrovy) c) mm, 8/1860 7/1861, Cherrapunji (Indie) 9. Nejvyšší světový průměrný roční úhrn srážek: a) mm, Pontianak (Borneo) b) mm, Mt. Waialeale (Havajské ostrovy) c) mm, Davao (Filipíny) 10. Nejnižší světový průměrný roční úhrn srážek: a) 45,7 mm, Aden (Jemen) b) 30,5 mm, Batagues (Mexico) c) 0,7 mm, Arica (Chile) 11. Nejtěžší zvážená kroupa na světě: a) 1,02 kg, v roce 1986, Gopalganj district (Bangladéš) b) 0,78 kg v roce 2001, Atlanta (USA) c) 0,71 kg v roce 1981, Androka (Madagaskar) 12. Nejvyšší denní úhrn srážek za 24 hodin v ČR: a) 233 mm v roce 1997, Lysá hora (Beskydy) b) 301 mm v roce 2002, Cínovec (Krušné hory) c) 375 mm v roce 1897, Nová Louka (Jizerské hory) 13. Nejnižší roční úhrn srážek v ČR: a) 415 mm v roce 1947, Louny b) 335 mm v roce 1933, Dolní Věstonice c) 231 mm v roce 1943, Praha-Karlov 84

85 14. Nejvyšší roční úhrn srážek v ČR: a) mm v roce 1997, Vimperk (Šumava) b) mm v roce 1905, Pec pod Sněžkou (Krkonoše) c) mm v roce 1903, Horní Bečva (Beskydy) 15. Nejvyšší průměrný roční úhrn srážek v ČR: a) Lysá hora v Beskydech, mm za období b) Sněžka, mm za období c) Horská Kvilda na Šumavě, mm za období Nejvyšší světový zaznamenaný náraz větru: a) 103,3 m.s 1 v roce 1916, Mt. Washington, New Hampshire (USA) b) 113,2 m.s 1 v roce 1996, Barrow Island (Austrálie) c) 79,3 m.s 1 v roce 2001, Amundsen-Scott South Pole Station (Antarktida) 17. Nejvyšší česká průměrná roční rychlost větru (největrnější místo ČR): a) 8,5 m.s 1, Milešovka b) 11,5 m.s 1, Lysá hora c) 13,6 m.s 1, Sněžka 18. Nejvíce sněhu za 24 hodin napadlo: a) 193 cm v roce 1921, Silver Lake (Colorado, USA) b) 155 cm v roce 1983, Sonnblick (Rakousko) c) 147 cm v roce 1944, Kathmandu (Nepál) 19. Nejvyšší světová průměrná roční délka slunečního svitu je: a) hodin, Yuma (Arizona, USA) b) hodin, Heraklion (Kréta, Řecko) c) hodin, Palma de Mallorca (Kanárské ostrovy, Španělsko) 20. Nejvyšší evropská průměrná roční délka slunečního svitu je: a) hodin, Neapol (Itálie) b) hodin, Larnaca (Kypr) c) hodin, Faro (Portugalsko) 85

86 3.5 POZNÁTE JE? Atmosféra nám v našem okolí ukazuje různé jevy a vytváří různé zajímavé úkazy. Poznáte je? A umíte popsat podmínky jejich vzniku? Motivace A/ Viditelné projevy počasí Úkol Úkol Úkol 86

87 Úkol Úkol Úkol Úkol 87

88 Úkol Úkol Úkol 88

89 89 Úkol

POČASÍ. G. Petříková, 2005. Zdroj náčrtů: Zeměpisný náčrtník a Malá encyklopedie geografie Zdroj fotografií: časopis Týden

POČASÍ. G. Petříková, 2005. Zdroj náčrtů: Zeměpisný náčrtník a Malá encyklopedie geografie Zdroj fotografií: časopis Týden POČASÍ G. Petříková, 2005 Zdroj náčrtů: Zeměpisný náčrtník a Malá encyklopedie geografie Zdroj fotografií: časopis Týden OBLAKA Vznikají při výstupu vzduchu kondenzací /desublimací vodní páry (při dosažení

Více

Brána do vesmíru. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline

Brána do vesmíru. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Brána do vesmíru Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Atmosféra Země plynný obal Země zabraňuje úniku tepla chrání Zemi před škodlivým zářením Druhy oblaků Vysoká oblaka Jsou

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

Cirrus (řasa) patří mezi vysoké mraky (8 13km) je tvořen jasně bílými jemnými vlákny. ani měsíční světlo

Cirrus (řasa) patří mezi vysoké mraky (8 13km) je tvořen jasně bílými jemnými vlákny. ani měsíční světlo Oblaka Základní informace mraky jsou viditelnou soustavou malých částic vody nebo ledu v atmosféře Země - nejde o vodní páru liší se vzhledem, výškou i vlastnostmi klasifikaci mraků zavedl Luke Howard

Více

Spojte správně: planety. Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu. vlhkost vzduchu, teplota vzduchu Dusík, kyslík, CO2, vodní páry, ozon, vzácné plyny,

Spojte správně: planety. Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu. vlhkost vzduchu, teplota vzduchu Dusík, kyslík, CO2, vodní páry, ozon, vzácné plyny, Spojte správně: Složení atmosféry Význam atmosféry Meteorologie Počasí Synoptická mapa Meteorologické prvky Zabraňuje přehřátí a zmrznutí planety Okamžitý stav atmosféry Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu.

Více

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Obsah tématu: 1) Vzdušný obal země 2) Složení vzduchu 3) Tlak vzduchu 4) Vítr 5) Voda 1) VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ Vzdušný obal Země.. je směs

Více

ATMOSFÉRA. Anotace: Materiál je určen k výuce zeměpisu v 6. ročníku základní školy. Seznamuje žáky s vlastnostmi a členěním atmosféry.

ATMOSFÉRA. Anotace: Materiál je určen k výuce zeměpisu v 6. ročníku základní školy. Seznamuje žáky s vlastnostmi a členěním atmosféry. ATMOSFÉRA Anotace: Materiál je určen k výuce zeměpisu v 6. ročníku základní školy. Seznamuje žáky s vlastnostmi a členěním atmosféry. Atmosféra je to plynný obal Země společně s planetou Zemí se otáčí

Více

Atmosféra Země a její složení

Atmosféra Země a její složení Atmosféra Země a její složení Země je obklopena vzduchovým obalem, který se nazývá atmosféra Země a sahá do výšky přibližně 1 000km. Atmosféra je složená z dusíku (78%), kyslíku (21%) vodíku, oxidu uhličitého,

Více

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země strana 2 Co je DPZ Dálkový průzkum je umění rozdělit svět na množství malých barevných čtverečků, se kterými si lze hrát na počítači a odhalovat jejich neuvěřitelný

Více

2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením.

2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením. Pracovní list č. 2 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část. 1 Obsah tématu: Obsah tématu: 1) Vlivy působící na rostlinu 2) Povětrnostní činitelé a pojmy související s povětrnostními činiteli 3) Světlo

Více

Pracovní list MECHANICKÉ VLASTNOSTI PLYNŮ

Pracovní list MECHANICKÉ VLASTNOSTI PLYNŮ Zadání projektu Tlak v plynech Časový plán: Zadání projektu, přidělení funkcí, časový a pracovní plán 29. 3. Vlastní práce 3 vyučovací hodiny 3., 5.,10., 12. 4. Prezentace 17.4. Test a odevzdání portfólií

Více

VÝPOČTY VLHKOSTNÍCH CHARAKTERISTIK a KLASIFIKACE OBLAKŮ

VÝPOČTY VLHKOSTNÍCH CHARAKTERISTIK a KLASIFIKACE OBLAKŮ VÝPOČTY VLHKOSTNÍCH CHARAKTERISTIK a KLASIFIKACE OBLAKŮ Upraveno za podpory projektu FRVŠ 755/2013/B4/d: Multimediální podklady pro cvičení předmětu Agroklimatologie Určení maximálního tlaku vodní páry

Více

Teplota vzduchu. Charakteristika základních meteorologických prvků. Teplota vzduchu. Teplota vzduchu. Teplota vzduchu Teplotní inverze

Teplota vzduchu. Charakteristika základních meteorologických prvků. Teplota vzduchu. Teplota vzduchu. Teplota vzduchu Teplotní inverze Charakteristika základních meteorologických prvků Klementinum - pravidelné sledování meteorologických údajů od r.1775 Teploměr G. Galilei (1564-1642) využil jako první tepelné roztažnosti vzduchu k měření

Více

Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení

Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení Zemská atmosféra je vrstva plynů obklopující planetu Zemi, udržovaná na místě zemskou gravitací. Obsahuje přibližně 78 % dusíku a 21 % kyslíku, se stopovým množstvím

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

Meteorologie. Zdeněk Šebesta

Meteorologie. Zdeněk Šebesta Meteorologie Zdeněk Šebesta Atmosféra Složení atmosféry Dusík 78,084 % Kyslík 20,948% Argon 0,934% CO2 0,0314 Pro atmosféru je charakteristický pokles tlaku vzduchu s rostoucí výškou - exponenciálně Pevné

Více

Globální cirkulace atmosféry

Globální cirkulace atmosféry Globální cirkulace atmosféry - neustálý pohyb vzduchových hmot vyvolaný: a) rozdíly v teplotě zemského povrchu b) rotací Země - proudění navíc ovlivněno rozložením pevnin a oceánů a tvarem reliéfu Ochlazený

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe

Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe Obsah: Podnebí Podnebné pásy Podnebí v České republice Počasí Předpověď počasí Co meteorologové sledují a používají Meteorologické přístroje Meteorologická stanice

Více

Mgr. Zdena Seidlová OBECNÝ FYZICKÝ ZEMĚPIS - Atmosféra - Vítr Učební pomůcky:

Mgr. Zdena Seidlová OBECNÝ FYZICKÝ ZEMĚPIS - Atmosféra - Vítr Učební pomůcky: OBECNÝ FYZICKÝ VY_03_Z6E_20 ZEMĚPIS - Materiál pro domácí přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu

Více

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky Jaroslav Rožnovský Naše podnebí proč je takové Extrémy počasí v posledních

Více

1. Charakteristiky větru 2. Výpočet dynamické odezvy podle EC1

1. Charakteristiky větru 2. Výpočet dynamické odezvy podle EC1 Jiří Máca - katedra mechaniky - B325 - tel. 2 2435 4500 maca@fsv.cvut.cz VI. Zatížení stavebních konstrukcí větrem 2. Výpočet dynamické odezvy podle EC1 Vítr vzniká vyrovnáváním tlaků v atmosféře, která

Více

J i h l a v a Základy ekologie

J i h l a v a Základy ekologie S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 11. Atmosféra Země - vlastnosti Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Tomáš Krásenský

Více

ATMOSFÉRA. Plynný obal Země

ATMOSFÉRA. Plynný obal Země ATMOSFÉRA Plynný obal Země NEJDŮLEŽITĚJŠÍ PLYNY V ZEMSKÉ ATMOSFÉŘE PLYN MOLEKULA OBJEM V % Dusík N2 78,08 Kyslík O2 20,95 Argon Ar 0,93 Oxid uhličitý CO2 0,034 Neón Hélium Metan Vodík Oxid dusný Ozon Ne

Více

Meteorologie opakování pojmů a veličin

Meteorologie opakování pojmů a veličin Meteorologie opakování pojmů a veličin Postup práce: Řešení: Vyučující si vytiskne následující pracovní listy pro každou skupinu a lístečky rozstříhá. Úkolem skupiny je sestavit fyzikální pojmy a veličiny

Více

1) Skupenství fáze, forma, stav. 2) 3 druhy skupenství (1 látky): pevné (led) kapalné (voda) plynné (vodní pára)

1) Skupenství fáze, forma, stav. 2) 3 druhy skupenství (1 látky): pevné (led) kapalné (voda) plynné (vodní pára) SKUPENSTVÍ 1) Skupenství fáze, forma, stav 2) 3 druhy skupenství (1 látky): pevné (led) kapalné (voda) plynné (vodní pára) 3) Pevné látky nemění tvar, objem částice blízko sebe, pohybují se kolem urč.

Více

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748

Více

Požadavky na programové vybavení synoptických stanic. Jiří Bednařík, ČHMÚ - OPSS Lysá hora,

Požadavky na programové vybavení synoptických stanic. Jiří Bednařík, ČHMÚ - OPSS Lysá hora, Požadavky na programové vybavení synoptických stanic Jiří Bednařík, ČHMÚ - OPSS Lysá hora, 15. 6. 2017 Výpočetní technika na synoptických stanicích Počítače byly na většině MS nasazeny do provozu v roce

Více

Co si zapamatovat? Co si zapamatovat?

Co si zapamatovat? Co si zapamatovat? 0- Koloběh vody Varná deska zahřívá vodu v kádince. Voda se vypařuje a stává se plynem, po ochladnutí se sráží a objevuje se ve formě malých kapiček na poklopu a na stěnách kádinky. Proč však poté padá

Více

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Způsoby měření a používaná technika a přístroje

Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT . Způsoby měření a používaná technika a přístroje "Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Způsoby měření a používaná technika a přístroje Lesnická meteorologie a klimatologie Zkoumá ekologické ovzdušné prvky

Více

Mraky, mráčky, obláčky. Zeměpis Ivana Zábranská

Mraky, mráčky, obláčky. Zeměpis Ivana Zábranská Mraky, mráčky, obláčky Zeměpis Ivana Zábranská Oblak neboli mrak neboli mračno Oblak je viditelná masa kapiček vody či krystalů ledu s/nebo jiné chemické látky v atmosféře. Průměrná oblaková kapka nebo

Více

Jak se projevuje změna klimatu v Praze?

Jak se projevuje změna klimatu v Praze? Jak se projevuje změna klimatu v Praze? Michal Žák (Pavel Zahradníček) Český hydrometeorologický ústav Katedra fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální fakulta Univerzita Karlova Větší růst letních dnů

Více

CO JE TO KLIMATOLOGIE

CO JE TO KLIMATOLOGIE CO JE TO KLIMATOLOGIE 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Co je to klimatologie V této kapitole se dozvíte: Co je to klimatologie. Co potřebují znát meteorologové pro předpověď počasí. Jaké jsou klimatické

Více

Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 11 / Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 11 / Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, 708 00 Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou

Více

Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 5 / Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 5 / Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, 708 00 Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou

Více

Úkol č. 1 Je bouřka pro letadla nebezpečná a může úder blesku letadlo zničit? Úkol č. 2 Co je to písečná bouře?

Úkol č. 1 Je bouřka pro letadla nebezpečná a může úder blesku letadlo zničit? Úkol č. 2 Co je to písečná bouře? 1. Bouřka Na světě je registrováno každý den asi 40 000 bouří. K jejich vytvoření musí být splněny dvě základní podmínky: 1) teplota vzduchu musí s výškou rychle klesat 2) vzduch musí být dostatečně vlhký,

Více

PŘÍČINY ZMĚNY KLIMATU

PŘÍČINY ZMĚNY KLIMATU PŘÍČINY ZMĚNY KLIMATU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Příčiny změny klimatu V této kapitole se dozvíte: Jaké jsou změny astronomických faktorů. Jaké jsou změny pozemského původu. Jaké jsou změny příčinou

Více

METODIKA PRO PŘEDPOVĚĎ EXTRÉMNÍCH TEPLOT NA LETECKÝCH METEOROLOGICKÝCH STANICÍCH AČR

METODIKA PRO PŘEDPOVĚĎ EXTRÉMNÍCH TEPLOT NA LETECKÝCH METEOROLOGICKÝCH STANICÍCH AČR Katedra vojenské geografie a meteorologie Univerzita obrany Kounicova 65 612 00 Brno METODIKA PRO PŘEDPOVĚĎ EXTRÉMNÍCH TEPLOT NA LETECKÝCH METEOROLOGICKÝCH STANICÍCH AČR 1 1. Obecná charakteristika Teplota

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

Zima na severní Moravě a ve Slezsku v letech 2005-2012

Zima na severní Moravě a ve Slezsku v letech 2005-2012 Zima na severní Moravě a ve Slezsku v letech 2005-2012 Vypracoval: Mgr. Tomáš Ostrožlík ČHMÚ, pobočka Ostrava Poruba RPP Zima na severní Moravě a ve Slezsku v letech 2005-2012 - teplotní poměry - sněhové

Více

Půdní voda. *vyplňuje póry v půdách. *nevytváří souvislou hladinu. *je důležitá pro růst rostlin.

Půdní voda. *vyplňuje póry v půdách. *nevytváří souvislou hladinu. *je důležitá pro růst rostlin. PODPOVRCHOVÁ VODA Půdní voda *vyplňuje póry v půdách. *nevytváří souvislou hladinu. *je důležitá pro růst rostlin. Podzemní voda hromadí se na horninách, které jsou málo propustné pro vodu vytváří souvislou

Více

W = p. V. 1) a) PRÁCE PLYNU b) F = p. S W = p.s. h. Práce, kterou může vykonat plyn (W), je přímo úměrná jeho tlaku (p) a změně jeho objemu ( V).

W = p. V. 1) a) PRÁCE PLYNU b) F = p. S W = p.s. h. Práce, kterou může vykonat plyn (W), je přímo úměrná jeho tlaku (p) a změně jeho objemu ( V). 1) a) Tepelné jevy v životě zmenšení objemu => zvětšení tlaku => PRÁCE PLYNU b) V 1 > V 2 p 1 < p 2 p = F S W = F. s S h F = p. S W = p.s. h W = p. V 3) W = p. V Práce, kterou může vykonat plyn (W), je

Více

Seminář I Teplota vzduchu & Městský tepelný ostrov..

Seminář I Teplota vzduchu & Městský tepelný ostrov.. Seminář I Teplota vzduchu & Městský tepelný ostrov.. Plán seminářů: 5. Teplota a městský tepelný ostrov.22.10. 6. Měření půdní vlhkosti; Zadání projektu Klimatická změna a politika ČR minikin 29.10. 7.

Více

17. Celá čísla.notebook. December 11, 2015 CELÁ ČÍSLA

17. Celá čísla.notebook. December 11, 2015 CELÁ ČÍSLA CELÁ ČÍSLA 1 Teploměr na obrázku ukazuje teplotu 15 C Říkáme: je mínus 15 stupňů Celsia je 15 stupňů pod nulou je 15 stupňů mrazu Ukaž na teploměru: 10 C, 8 C, +3 C, 6 C, 25 C, +36 C 2 Teploměr Teploměr

Více

CO JE TO TORNÁDO 2011 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D.

CO JE TO TORNÁDO 2011 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. CO JE TO TORNÁDO 2011 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Co je to Tornádo V této kapitole se dozvíte: Co je to cumulonimbu. Co je to Tromba. Co měří Fujitova stupnice. Budete schopni: Vysvětlit, jak vznikne

Více

Fyzikální podstata DPZ

Fyzikální podstata DPZ Elektromagnetické záření Vlnová teorie vlna elektrického (E) a magnetického (M) pole šíří se rychlostí světla (c) Charakteristiky záření: vlnová délka (λ) frekvence (ν) Fyzikální podstata DPZ Petr Dobrovolný

Více

Dorošťák ročník 13 číslo 2. Dorostová unie. Dorošťák

Dorošťák ročník 13 číslo 2. Dorostová unie. Dorošťák číslo 2/2016 Dorostová unie Dorošťák V dalším pokračování témat, která se věnují úžasnému stvořitelskému díla, které pro nás Bůh připravil, se budeme zajímat o vzduch. Věc, kterou většinou vůbec nevnímáme,

Více

Slunce zdroj energie pro Zemi

Slunce zdroj energie pro Zemi Slunce zdroj energie pro Zemi Josef Trna, Vladimír Štefl Zavřete oči a otočte tvář ke Slunci. Co na tváři cítíte? Cítíme zvýšení teploty pokožky. Dochází totiž k přenosu tepla tepelným zářením ze Slunce

Více

Základy meteorologie - měření tlaku a teploty vzduchu (práce v terénu + laboratorní práce)

Základy meteorologie - měření tlaku a teploty vzduchu (práce v terénu + laboratorní práce) Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055 Základy meteorologie - měření tlaku a teploty vzduchu (práce v terénu + laboratorní práce) Označení: EU-Inovace-F-8-12

Více

Klimatické podmínky výskytů sucha

Klimatické podmínky výskytů sucha Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno Klimatické podmínky výskytů sucha Jaroslav Rožnovský, Filip Chuchma PŘEDPOVĚĎ POČASÍ PRO KRAJ VYSOČINA na středu až pátek Situace:

Více

Počasí a podnebí, dlouhodobé změny a dopady na zemědělskou výrobu Jaroslav Rožnovský

Počasí a podnebí, dlouhodobé změny a dopady na zemědělskou výrobu Jaroslav Rožnovský Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno e-mail:roznovsky@chmi.cz http://www.chmi.cz telefon: 541 421 020, 724 185 617 Počasí a podnebí, dlouhodobé změny a dopady na zemědělskou

Více

Tlak vzduchu Kdyby s vodou pak potřeba 14 m hadici:) příčina: nižší hustota vody

Tlak vzduchu Kdyby s vodou pak potřeba 14 m hadici:) příčina: nižší hustota vody 9/12 Tlak a vítr Tlak vzduchu Síla vyvolaná tíhou (1,3 kg.m -3 ) Torricelliho pokus p a = p h = h g (hustota x rozdíl výšky x tíhové zrychlení) p a = p h =13500 kg/m 3 x 760 mm x 9,81 m/s 2 p h = h g Kdyby

Více

Atmosféra - složení a důležité děje

Atmosféra - složení a důležité děje Atmosféra - složení a důležité děje Atmosféra tvoří plynný obal Země a je rozdělena na vertikální vrstvy s odlišnými vlastnostmi tři základní kriteria dělení atmosféry podle: intenzity větru průběhu teploty

Více

Tlak vzduchu. Síla vyvolaná tíhou (1,3 kg.m -3 ) Torricelliho pokus

Tlak vzduchu. Síla vyvolaná tíhou (1,3 kg.m -3 ) Torricelliho pokus 10/12 Tlak a vítr Tlak vzduchu Síla vyvolaná tíhou (1,3 kg.m -3 ) Torricelliho pokus p a = p h = h g (hustota x rozdíl výšky x tíhové zrychlení) p a = p h =13500 kg.m -3 x 760 mm x 9,81 m m.s -2 Kdyby

Více

Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský

Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno e-mail:roznovsky@chmi.cz http://www.chmi.cz telefon: 541 421 020, 724 185 617 Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních

Více

PODNEBÍ ČR - PROMĚNLIVÉ, STŘÍDAVÉ- /ČR JE NA ROZHRANÍ 2 HLAV.VLIVŮ/

PODNEBÍ ČR - PROMĚNLIVÉ, STŘÍDAVÉ- /ČR JE NA ROZHRANÍ 2 HLAV.VLIVŮ/ gr.j.mareš Podnebí EU-OP VK VY_32_INOVACE_656 PODNEBÍ ČR - PROMĚNLIVÉ, STŘÍDAVÉ- /ČR JE NA ROZHRANÍ 2 HLAV.VLIVŮ/ POČASÍ-AKTUÁLNÍ STAV OVZDUŠÍ NA URČITÉM MÍSTĚ PODNEBÍ-PRŮMĚR.STAV OVZDUŠÍ NA URČITÉM MÍSTĚ

Více

Zpravodaj. Číslo 4 / 2010

Zpravodaj. Číslo 4 / 2010 Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, 708 00 Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou

Více

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ANGLOSASKÉ AMERIKY

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ANGLOSASKÉ AMERIKY REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ANGLOSASKÉ AMERIKY 3. přednáška Klima Faktory ovlivňující klima (obecně): astronomické geografické: zeměpisná šířka a délka, vzdálenost od oceánu, reliéf všeobecná cirkulace atmosféry

Více

KIS a jejich bezpečnost I Šíření rádiových vln

KIS a jejich bezpečnost I Šíření rádiových vln KIS a jejich bezpečnost I Šíření rádiových vln Podstata jednotlivých druhů spojení, výhody a nevýhody jejich použití doc. Ing. Marie Richterová, Ph.D. Katedra komunikačních a informačních systémů Černá

Více

Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce. Meteoaktuality 2015 ÚNOR Autorství: Meteo Aktuality

Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce. Meteoaktuality 2015 ÚNOR Autorství: Meteo Aktuality Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce Meteoaktuality 2015 ÚNOR 2015 Autorství: Meteo Aktuality 1 Přehled dokumentu: Obsah Obecné shrnutí... 3 Podrobnější rozbor témat... 4 Údaje... 5 Obrazové

Více

ULL 5 METEOROLOGIE. Leoš Liška

ULL 5 METEOROLOGIE. Leoš Liška ULL 5 METEOROLOGIE Leoš Liška Osnova 1) Zemská atmosféra, složení, vertikální členění. 2) Tlak, teplota a hustota vzduchu, průběh s výškou. 3) Tlakové útvary, cirkulace vzduchové hmoty. 4) Studená a teplá

Více

Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 9 / Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 9 / Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, 708 00 Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou

Více

VENKOVNÍ ŽALUZIE. zvyšují komfort vašeho bydlení

VENKOVNÍ ŽALUZIE. zvyšují komfort vašeho bydlení VENKOVNÍ ŽALUZIE zvyšují komfort vašeho bydlení Protal Z 90 Noval TYPY lamel Z 70 F 80 T 80 C 80 C 80 Vental C 60 EXT 50 2 3 4 5 STÍNÍ INTERIÉR a zároveň zachovávají možnost větrání CHRÁNÍ VAŠE SOUKROMÍ

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace Základní škola, Ostrava Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace Název projektu Zkvalitnění vzdělávání na ZŠ I. Sekaniny Škola pro 21. století Registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.1475

Více

Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 3 / 2011. Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 3 / 2011. Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, 708 00 Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou

Více

Meteorologické minimum

Meteorologické minimum Meteorologické minimum Stabilitně a rychlostně členěné větrné růžice jako podklad pro zpracování rozptylových studií Bc. Hana Škáchová Oddělení modelování a expertíz Úsek ochrany čistoty ovzduší, ČHMÚ

Více

Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie

Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 1 Solární energie 2 1

Více

VLIV METEOROLOGICKÝCH PODMÍNEK NA KONCENTRACE PM 2,5 V BRNĚ ( ) Dr. Gražyna Knozová, Mgr. Robert Skeřil, Ph.D.

VLIV METEOROLOGICKÝCH PODMÍNEK NA KONCENTRACE PM 2,5 V BRNĚ ( ) Dr. Gražyna Knozová, Mgr. Robert Skeřil, Ph.D. VLIV METEOROLOGICKÝCH PODMÍNEK NA KONCENTRACE PM 2,5 V BRNĚ (2004-2014) Dr. Gražyna Knozová, Mgr. Robert Skeřil, Ph.D. Podklady denní koncentrace PM 2,5, Brno-Tuřany 2004-2014, dodatečně data z pěti stanic

Více

VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY

VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY Planety Terestrické planety Velké planety Planety sluneční soustavy a jejich rozdělení do skupin Podle fyzikálních vlastností se planety sluneční soustavy

Více

HOVORKOVÁ M., LINC O.: OPTICKÉ ÚKAZY V ATMOSFÉŘE

HOVORKOVÁ M., LINC O.: OPTICKÉ ÚKAZY V ATMOSFÉŘE OPTICKÉ ÚKAZY V ATMOSFÉŘE M. Hovorková, O. Linc 4. D, Gymnázium Na Vítězné pláni 1126, Praha 4, šk. rok 2005/2006 Abstrakt: Článek se zabývá vysvětlením několika světelných jevů, viditelných na obloze.

Více

Hydrometeorologické extrémy III. zaměřené na: ničivé projevy větru

Hydrometeorologické extrémy III. zaměřené na: ničivé projevy větru Hydrometeorologické extrémy III. zaměřené na: ničivé projevy větru Ničivé projevy větru Beaufortův stupeň Slovní označení Rychlost větru Účinky větru 6 Silný vítr 7 Prudký vítr 8 Bouřlivý vítr 9 Vichřice

Více

Výpar, vlhkost vzduchu, srážky a jejich měření, zpracování údajů

Výpar, vlhkost vzduchu, srážky a jejich měření, zpracování údajů Výpar, vlhkost vzduchu, srážky a jejich měření, zpracování údajů Atmosférické srážky Transport Evapotranspirace Povrchový odtok Transpirace Podzemní odtok Základní bilanční rovnice: [m3] nebo [mm] H S

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA: Úspěšná realizace projektu Upgrade měřicích systémů pro předpovědní a výstražnou službu

TISKOVÁ ZPRÁVA: Úspěšná realizace projektu Upgrade měřicích systémů pro předpovědní a výstražnou službu TISKOVÁ ZPRÁVA: Úspěšná realizace projektu Upgrade měřicích systémů pro předpovědní a výstražnou službu Na podzim letošního roku Český hydrometeorologický ústav úspěšně dokončil realizaci projektu Upgrade

Více

Úvod do předmětu Meteorologická měření

Úvod do předmětu Meteorologická měření 1/12 Úvod do předmětu Meteorologická měření Agroklimatologie Vyučující: prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D. Ing. Lenka Bartošová, PhD (Ústav agrosystémů a bioklimatologie AF) Přednášky: učebna A26 (úterý 9-11)

Více

Domácí laboratorní úloha. Téma: Měření fyzikálních veličin. Námět: Počasí

Domácí laboratorní úloha. Téma: Měření fyzikálních veličin. Námět: Počasí Domácí laboratorní úloha Téma: Měření fyzikálních veličin Námět: Počasí Vypracoval: Michal Vaněk Třída: 6. B Zadání úkolů pro laboratorní úlohu: 1. Zapiš předpověď počasí na následující den (televize,

Více

Tepelný ostrov v Praze a možnosti zmírnění jeho negativních dopadů. Michal Žák (Pavel Zahradníček) Český hydrometeorologický ústav

Tepelný ostrov v Praze a možnosti zmírnění jeho negativních dopadů. Michal Žák (Pavel Zahradníček) Český hydrometeorologický ústav Tepelný ostrov v Praze a možnosti zmírnění jeho negativních dopadů Michal Žák (Pavel Zahradníček) Český hydrometeorologický ústav 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Teplota pozdě odpoledne

Více

5. hodnotící zpráva IPCC. Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav

5. hodnotící zpráva IPCC. Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav 5. hodnotící zpráva IPCC Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav Mění se klima? Zvyšuje se extremita klimatu? Nebo nám jenom globalizovaný svět zprostředkovává informace rychleji a možná i přesněji

Více

Co je to CO 2 liga? Víš, co je to CO 2??? Naučil/a jsi se něco nového???

Co je to CO 2 liga? Víš, co je to CO 2??? Naučil/a jsi se něco nového??? Co je to CO 2 liga? Je to celorepubliková soutěž, která je učena pro týmy 3-10 studentů ve věku cca 13-18 let (ZŠ, SŠ). Zabývá se tématy: klimatické změny, vody, energie a bydlení, jídla, dopravy. Organizátorem

Více

DPZ - IIa Radiometrické základy

DPZ - IIa Radiometrické základy DPZ - IIa Radiometrické základy Ing. Tomáš Dolanský Definice DPZ DPZ = dálkový průzkum Země Remote Sensing (Angl.) Fernerkundung (Něm.) Teledetection (Fr.) Informace o objektu získává bezkontaktním měřením

Více

Městská knihovna Třebíč, Bádáme s GLOBE. Členové GLOBE představují desetiletou činnost.

Městská knihovna Třebíč, Bádáme s GLOBE. Členové GLOBE představují desetiletou činnost. Městská knihovna Třebíč, 23. 2. 2015 Bádáme s GLOBE Členové GLOBE představují desetiletou činnost. GLOBE je dlouhodobý mezinárodní ekologický program. Pracuje v něm asi 1 000 000 dětí ze 112 zemí světa.

Více

Teplota jedna ze základních jednotek soustavy SI, vyjadřována je v Kelvinech (značka K) další používané stupnice: Celsiova, Fahrenheitova

Teplota jedna ze základních jednotek soustavy SI, vyjadřována je v Kelvinech (značka K) další používané stupnice: Celsiova, Fahrenheitova 1 Rozložení, distribuce tepla Teplota je charakteristika tepelného stavu hmoty je to stavová veličina, charakterizující termodynamickou rovnováhu systému. Teplo vyjadřuje kinetickou energii částic. Teplota

Více

J i h l a v a Základy ekologie

J i h l a v a Základy ekologie S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 16. Skleníkový jev a globální oteplování Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284

Více

OPTICKÉ JEVY V ATMOSFÉŘE. Radka Vesecká,

OPTICKÉ JEVY V ATMOSFÉŘE. Radka Vesecká, OPTICKÉ JEVY V ATMOSFÉŘE Radka Vesecká, 4. 10. 2017 OPTICKÉ JEVY V ATMOSFÉŘE Halové jevy = lom a rozptyl světla na ledových krystalcích Fotometeory = Ohybové jevy = lom a rozptyl světla na kapičkách vody

Více

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

Dálkový průzkum Země DPZ. Zdeněk Janoš JAN789

Dálkový průzkum Země DPZ. Zdeněk Janoš JAN789 Dálkový průzkum Země DPZ Zdeněk Janoš JAN789 Obsah: Úvod Co je DPZ (Dálkový Průzkum Země) Historie DPZ Rozdělení metod DPZ Využití DPZ Projekty využívající data DPZ Současné družicové systémy Zdroje Závěr

Více

Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 3 / 2010. Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 3 / 2010. Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, 708 00 Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou

Více

Pracovní list: řešení

Pracovní list: řešení Prší, prší, jen se leje... Pracovní list: řešení 1. Zahájení celoročního měření srážek a výparu Obr. 1 Různé typy srážkoměrů (1) příklad vlastní výroby (2) domácí jednoduchý (3) školní automatická stanice

Více

Český hydrometeorologický ústav Pobočka České Budějovice Antala Staška 32, PSČ 370 07 REGIONÁLNÍ PŘEDPOVĚDNÍ PRACOVIŠTĚ

Český hydrometeorologický ústav Pobočka České Budějovice Antala Staška 32, PSČ 370 07 REGIONÁLNÍ PŘEDPOVĚDNÍ PRACOVIŠTĚ Český hydrometeorologický ústav Pobočka České Budějovice Antala Staška 32, PSČ 370 07 REGIONÁLNÍ PŘEDPOVĚDNÍ PRACOVIŠTĚ Radary Základní tok informací Sondy Družice Předpovědní pracoviště Předpověď počasí

Více

ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY A JEJICH VLIV NA KONCENTRACI AEROSOLOVÝCH ČÁSTIC PM 10 V LOKALITĚ MOSTECKÉHO JEZERA

ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY A JEJICH VLIV NA KONCENTRACI AEROSOLOVÝCH ČÁSTIC PM 10 V LOKALITĚ MOSTECKÉHO JEZERA ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY A JEJICH VLIV NA KONCENTRACI AEROSOLOVÝCH ČÁSTIC PM 10 V LOKALITĚ MOSTECKÉHO JEZERA Ing. Jan Brejcha, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., brejcha@vuhu.cz Vodárenská a biologie 2015

Více

Základy meteorologie pro aplikaci při řešení problému rozptylu znečišťujících látek v ovzduší. Josef Keder ČHMÚ Praha

Základy meteorologie pro aplikaci při řešení problému rozptylu znečišťujících látek v ovzduší. Josef Keder ČHMÚ Praha Základy meteorologie pro aplikaci při řešení problému rozptylu znečišťujících látek v ovzduší Josef Keder ČHMÚ Praha Přehled Atmosféra a meteorologie, složení atmosféry Meteorologické prvky a atmosférické

Více

Faktory počasí v ekologii - úvod

Faktory počasí v ekologii - úvod Faktory počasí v ekologii - úvod Jakub Brom Laboratoř aplikované ekologie ZF JU Z ekologického hlediska nás zajímá, jak působí faktory počasí na organismy a zpětně, jak organismy působí na změnu těchto

Více

Sníh a sněhová pokrývka, zimní klimatologie

Sníh a sněhová pokrývka, zimní klimatologie Sníh a sněhová pokrývka, zimní klimatologie Sníh Vznik okolo mrznoucích kondenzačních jader v plně saturované atmosféře při teplotách hluboko pod bodem mrazu Ostatní zimní hydrometeory Námraza ledová

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Voda jako životní prostředí - světlo

Voda jako životní prostředí - světlo Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 6: Voda jako životní prostředí - světlo Sluneční světlo ve vodě Sluneční záření dopadající na hladinu vody je 1) cestou hlavního přísunu tepla do vody 2) zdrojem

Více

Příručka pro studenty. Jakub Pelcl Brno 2009 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČ TEM Č ESKÉ REPUBLIKY

Příručka pro studenty. Jakub Pelcl Brno 2009 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČ TEM Č ESKÉ REPUBLIKY Příručka pro studenty Jakub Pelcl Brno 2009 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČ TEM Č ESKÉ REPUBLIKY Atmosféra Příručka pro studenty Mgr. Jakub Pelcl Gymnázium

Více

Klimatická změna minulá, současná i budoucí: Příčiny a projevy

Klimatická změna minulá, současná i budoucí: Příčiny a projevy Klimatická změna minulá, současná i budoucí: Příčiny a projevy Radan HUTH Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i. Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. O čem

Více

Projekt Brána do vesmíru. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline

Projekt Brána do vesmíru. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Projekt Brána do vesmíru Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Český hydrometeorologický ústav pobočka Ostrava Hlavní obory činnosti ČHMÚ Meteorologie a klimatologie Ochrana

Více

Nabídka vybraných pořadů

Nabídka vybraných pořadů Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Vsetínská 78 757 01 Valašské Meziříčí Nabídka vybraných pořadů Pro střední školy a učiliště Seznamte se s naší nabídkou poutavých naučných programů zaměřených nejen na

Více

Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 7 / Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 7 / Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, 708 00 Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou

Více

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály  III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více