Endokrinní systém. Hormonální řízení RNDr. Vladimír Malohlava, Ph.D., 2011

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Endokrinní systém. Hormonální řízení RNDr. Vladimír Malohlava, Ph.D., 2011"

Transkript

1 Endokrinní systém Hormonální řízení RNDr. Vladimír Malohlava, Ph.D., 2011 Endokrinní systém zdroje přednášky - prezentace: Lékařská fyziologie Trojan, Srovnávací fyziologie živočichů Vácha a kolektiv, google.com volně přístupné informace a materiály na síti, výběrové slides dr. Fellnerové

2 Dobrý podvečer

3 chemorecepce Buňky reagují na chemické podněty z okolí fylogeneticky nejstarší vlastnost U mnohobuněčnosti tato vlastnost využita pro nové úkoly Morfogenetické chemické stimuly Růstové faktory z okolí (při vývoji zárodku a diferenciaci buněk) Chemotaxe imunitní reakce pohyb bílé krvinky Látky s velmi starým evolučním původem: steroidy, peptidy a camp Přenos informací, integrace a koordinace dějů

4 I-2 ŽIVÉ ORGANISMY = DYNAMICKÉ CELKY tzn. že mezi organismem a prostředím dochází k neustálému toku látek a energií, resp. informace ORGANISMUS Přerušení toku látek, energie a informace mezi organismem prostředím by v krátké době vedlo k zániku organismu a

5 I-3 tělo je tvořeno jedinou buňkou (bakterie, prvoci) na změnu prostředí reaguje jediná buňka (tělo) tělo je tvořeno mnoha specializovanými skupinami buněk každá buňka plní individuální funkci Jednotlivé buňky reagují na na různé podněty různým způsobem Nutnost vzájemné integrace a koordinace všech buněk organismu

6 I-4 Každá buňka vnímá svoje okolí, tj. přijímá z okolí informace nesené různými signály, které ovlivňují či usměrňují její chování KOMUNIKACE buňka buňka

7 I-5 Produkce signálu Vedení signálu Příjem signálu SEKREČNÍ BUŇKA NERVOVÁ BUŇKA KREVNÍ ŘEČIŠTĚ TKÁŇOVÝ MOK NERVOVÉ VLÁKNO CÍLOVÁ BUŇKA s receptory pro příjem signálu

8 I-6 U mnohobuněčných organismů existují tři hlavní vzájemně propojené integrační systémy, které zpracovávají fyziologické informace NERVOVÝ SYSTÉM NEUROENDOKRINNÍ SYSTÉM ENDOKRINNÍ SYSTÉM Činnost systémů spočívá v organizaci reakcí na vnitřní i vnější podněty s hlavním cílem: UDRŽET JEDNOTU A STÁLOST BUNĚČNÉHO PROSTŘEDÍ!! Kromě toho tyto systémy řídí RUST, ZRÁNÍ a REPRODUKCI

9 I-7 1. NERVOVÁ 2. NEUROENDOKRINNÍ 3. ENDOKRINNÍ

10 NERVOVÁ NEUROENDOKRINNÍ Buňky produkující signál ENDOKRINNÍ I-8 Nervová dráha krev Cílové buňky

11 I-9 Elektrické signály Chemické signály TOK IONTU PŘES MEMBRÁNU (depolarizace) NEUROTRANSMITTER HORMON a jiné signální látky Rychlé vedení signálu (nervový systém) Pomalé vedení signálu (mj. endokrinní systém)

12 Mezibuněčná komunikace Extracelulární chemičtí poslové 3 typy intercelulární komunikace 1) GAP junctions 2) signální molekuly na povrchu membrány (fagocyty a jejich rozeznávání nežádoucí buňky) 3) intercelulární chemické látky

13 Intercelulární chemické látky - LIGANDY 6 typů intercelulárních poslů: Neurotransmitery Neurohormony Hormony Parakrinní látky Feromony cytokiny

14 Intercelulární chemické látky LIGANDY chem. struktura Eikosanoidy deriváty der.mast.kys. Plyny (NO, CO) Puriny adenosin, ATP Aminy (odvozené od Tyrozinu) Peptidy a proteiny Steroidy Retinoidy

15 I-11 RYCHLÉ VEDENÍ SIGNÁLU využívá je nervový systém založeny na transportu iontů přes membránu nervové buňky vyvolávají tzv. depolarizaci membrány, kdy vnitřek buňky se stává na velmi krátký čas kladně nabitý a elektrický signál se tak může šířit po celé délce neuronu iniciují sekreci chemických látek (chemických signálů) tzv. neurotransmitterů do prostoru mezi neurony (tzv. synapse), čímž je zajištěn přenos elektrických signálů mezi nimi až ke konečné cílové buňce

16 I-14 Jádro neuronu axon SYNAPSE PRESYNAPTICKÁ ČÁST dendrity Tělo neuronu POSTSYNAPTICKÁ ČÁST SYNAPSI tvoří jednak část PRESYNAPTICkÁ knoflíkovité zakončení nervového vlákna obsahující váčky s přenašečem a jednak část POSTSYNAPTICKÁ Přenos signálu se děje tak, že elektrický impuls, dosáhne presynaptické membrány, uvolní do synaptické štěrbiny chemický signál v podobě neurotransmiteru, a ten difunduje k postsynaptické membráně a vzbudí nový elektrický signál ELEKRICKÝ SIGNÁL CHEMICKÝ SIGNÁL ELEKRICKÝ SIGNÁL

17 I-15 receptor Neurotransmitér ve váčku Nervové zakončení CHEMICKÝ SIGNÁL ELEKTRICKÝ SIGNÁL ELEKTRICKÝ SIGNÁL Tělo Axon (neurit) Lokální cílová buňka SYNAPSE Neuron

18 I-16 POMALÉ VEDENÍ SIGNÁLU Využívá je mj. endokrinní a neuroendokrinní systém (Jsou nezbytné i při přenosu elektrického signálu na synapsi) Založeny na transportu chemických látek hormonů a jiných signálních molekul Pro příjem chemického signálu je ve většině případů nutný buněčný receptor zajišťuje buněčnou odpověď

19 I-17 Z hlediska fylogenetického vznikaly hormony nejdříve v nervových buńkách (dodnes v hypotalamu) Samostatné endokrinní žlázy jsou vývojově mladší CHEMICKÉ SIGNÁLY V ENDOKRINNÍ REGULACI (KOMUNIKACI) Jsou to látky vylučované endokrinními žlázami, endokrinními buňkami nebo specializovanými nervovými buňkami do extracelulárních tekutin, které mají specifický tlumivý nebo dráždivý účinek na orgány nebo tkáně (= chemičtí poslové, 1. poslové) účinkují pouze na buňku, která má receptor pro příslušný hormon mohou ovlivňovat celý organismus, nebo jeden, tzv. cílový orgán mají schopnost působit na všechny buňky v těle (X neurotransmitery) jsou účinné ve velmi malých množstvích nejsou většinou druhově specifické to má význam při využití hormonů získaných ze žláz zvířat k léčení člověka

20 I-18 Většina hormonů se transportuje krví, proto jsou všechny buňky vystaveny všem hormonům. Přesto každý hormon ovlivňuje jen vybrané cílové buňky! KAŽDÁ CÍLOVÁ BUŇKA MUSÍ BÝT PROTO VYBAVENA ROZPOZNÁVACÍM MÍSTEM RECEPTOREM PRO DANÝ HORMON Množství receptorů se neustále mění (tvorbou, zánikem) a udává se, že na jednu buňku připadá od 2000 do receptorů. Počet receptorů je regulován jednak vazbou hormonu na receptor, kdy většinou jejich množství klesá, v některých případech vazbou na receptor počet receptorů (i pro jiný hormon) stoupá (vliv FSH na počet receptorů LH). Pozn.: RECEPTOROVÉ CHOROBY Některé endokrinní poruchy jsou způsobeny nedostatkem receptorů pro daný hormon. Tkáně jsou pak na tento hormon necitlivé, i když je hladina hormonu v organismu při těchto chorobách normální nebo dokonce zvýšená. Příznaky jsou podobné jako při nedostatku hormonu. (např. diabetes mellitus II. typu)

21 I-19 ROZHODUJÍCÍ JE SPECIFICITA RECEPTORU PRO KONKRÉTNÍ HORMON KLÍČ HORMON ZÁMEK RECEPTOR

22 I-20 Chybí receptor Buňka nereaguje Specifický receptor Buňka reaguje Sekreční buňka s hormony Nespecifický receptor pro určitý hormon Buňka nereaguje hormon_receptor.exe Cílové buňky

23 UMÍSTĚNÍ RECEPTORU V BUŇCE I-21 Závisí na chemické struktuře hormonu Receptory na buněčném povrchu U velkých polárních molekul, kterou nemohou proniknout přes plazmatickou membránu Transmembránové bílkoviny (prostupují skrz lipidovou dvojvrstvu), které specificky vážou daný hormon na vnější straně plazmatické membrány Receptory uvnitř buňky (intracelulární receptory) U všech nepolárních molekul a malých polárních molekul, které mohou proniknout přes plazmatickou membránu Bílkovinné struktury, které specificky vážou daný hormon uvnitř buňky a nacházejí se nejčastěji v jádře, cytoplazmě a popř. v mitochondriích U všech peptidických hormonů a některých aminoacidoderivátu (katecholaminy a melatonin) U všech steroidních hormonů a některých amonoacidoderivátů (thyroidní hormony)

24 I-22 Chemické signály Přímý kontakt GAP JUNCTION Lokální kontakt PARAKRINNÍ AUTOKRINNÍ REGULACE Kontakt na větší vzdálenost ENDOKRINNÍ NEUROENDOKRINNÍ REGULACE

25 I-23 Zpět na chemické signály

26 I-24 GAP JUNCTION Mechanismus: Komunikace mezi buňkami, které leží těsně u sebe prostřednictvím cytoplazmatických mostů z cylindrických proteinů tzv. CONEXINU vzniká specificky utvářený kanál CONEXON (prochází skrz membrány sousedních buněk) Tyto kanály jsou orientovány přímo proti sobě a mohou se během sekund zavřít, když se zvýší intracelulární koncentrace Ca 2+ nebo H +, dále při ochlazení, metabolické acidóze apod. Elektrické synapse v srdečním syncitium, v retině aj. Ionty, AMK, Cukry, nukleotidy Proteiny, NK Plazmatická membrána CONEXON CONEXIN

27 I-25 Zpět na chemické signály

28 I-26 Mechanismus: komunikace mezi dvěma sousedními buňkami buňkou produkující látku (parakrinní buňka) a buňkou přijímající látku (cílová buňka) Přenos: prostřednictvím mimobuněčných tělních tekutin Chemičtí zprostředkovatelé: parakrinní látky Účinky: signální látky působí pouze v lokální oblasti jejich relativně vysoké koncentrace a cílové buňky musí mít pro tyto látky vhodné receptory

29 I-27 Parakrinní látka Parakrinní receptor Parakrinní buňka Sousední cílová buňka

30 I-28 Mechanismus: nejedná se o komunikaci mezi dvěmi buňkami, ale o zpětnovazebné působení na buňku (autokrinní buňka), která vyprodukovala určitou signální látku Přenos: prostřednictvím mimobuněčných tělních tekutin Chemičtí zprostředkovatelé: autokrinní faktory Účinky: autokrinní buňka je ovlivněna vlastními látkami, pro které musí mít také příslušné receptory na svém povrchu

31 I-29 Autokrinní receptor Autokrinní látka Autokrinní buňka

32 I-30 Zpět na chemické signály

33 I-31 Mechanismus: komunikace mezi dvěmi od sebe vzdálenými buňkami buňkou produkující signální látku (endokrinní b.) a buňkou přijímající tuto látkou (cílová buňka) Přenos: prostřednictvím krevního oběhu Chemičtí zprostředkovatelé: hormony Účinky: hormony působí na cílové buňky jiných vzdálených tkání a orgánů a tyto buňky musí mít pro hormony příslušné receptory

34 I-32 endokrinní buňka endokrinní hormon krevní kapilára receptor vzdálená cílová buňka

35 I-33 Mechanismus: Komunikace mezi nervovými buňkami, které mají schopnost syntetizovat a vylučovat humorální působky, a cílovými buňkami a tkáněmi, které tyto hormony přijímají Přenos: prostřednictvím krevního oběhu Chemičtí zprostředkovatelé: hormony (ADH, oxytocin a regulační hormony hypothalamu, adrenalin a noradrenalin dřeně nadledvin) Účinky: hormony se váží buď přímo na receptory v cílové tkáni a ovlivňují především vegetativní funkce (ADH, oxytocin, adrenalin a noradrenalin), nebo působí jako tzv. regulační hormony, které ovlivňují sekreci konečných hormonů žláz

36 I-34 krevní kapilára hormon neurosekreční buňka receptor cílová buňka

37 I-35 Neuron, který syntetizuje a vylučuje neurotransmiter nezbytný pro přenos nerv. signálu ke konkrétně ohraničené cílové tkáni specializované neurony NEUROSEKREČNÍ NEURONY, které syntetizují a vylučují hormony přímo do krevního oběhu Tvoří SYNAPSE v místě axonálního zakončení přenáší elektrický signál na lokální buňku Netvoří SYNAPSE v místě axonálního zakončení mění elektrický signál na chemický a přenáší jej krví ke vzdálené cílové buňce NEUROTRANSMITER NEUROHORMON působí v blízkosti svého uvolnění nešíří se cirkulací v krevním řečišti, ale parakrinním způsobem působí v krátkém časovém měřítku menší neurosekreční váčky působí na vzdálených místech šíří se cirkulací v krevním řečišti působí v delším časovém měřítku větší neurosekreční váčky

38 I-36 receptor Neurotransmitér ve váčku Nervové zakončení CHEMICKÝ SIGNÁL ELEKTRICKÝ SIGNÁL ELEKTRICKÝ SIGNÁL Tělo Axon (neurit) Lokální cílová buňka Neuron SYNAPSE

39 I-37 Neurohormon ve váčku Nervové zakončení CHEMICKÝ SIGNÁL ELEKTRICKÝ SIGNÁL Krevní kapilára Tělo Axon (neurit) ELEKTRICKÝ SIGNÁL CHEMICKÝ SIGNÁL Vzdálená cílová buňka Neuron SYNAPSE receptor

40 I-38 HYPOTHALAMUS REGULAČNÍ HORMONY DŘEŇ NADLEDVIN DŘEŇ NADLEDVIN ADRENALIN NORADRENALIN (= katecholaminy) NEUROHYPOFÝZA OXYTOCIN ADH

41 III-3 Mechanismem sekrece rozumíme způsob, jakým je hormon z buňky uvolňován do krevního řečiště V závislosti na chemické struktuře hormonů existují: dva základní způsoby jejich sekrece EXOCYTÓZA DIFUZE

42 Peptidový, aminový hormon EXOCYTÓZA III-4 Hormon je uložený ve váčku a teprve v případě potřeby je uvolňován z buňky tak, že splyne membrána váčku s plazmatickou membránou buňky Steroidní hormon DIFUZE Hormon není uložený ve váčku do zásoby, je syntetizován přímo v cytoplazmě a z buňky je uvolňován jednoduchým průchodem přes plazmatickou membránu

43 III-5 SEKRECE HORMONU Z BUŇKY V ZÁVISLOSTI NA JEJICH CHEMICKÉ STRUKTUŘE DIFÚZE Přímý průnik látek lipidovou dvojvrstvou plazmatické membrány z míst vyšší do nižší koncentrace látky (pasivní transport bez ATP) Především průnik nepolárních látek, jejichž molekuly nemají hydratační obal a jsou proto rozpustné v membránových lipidech (hydrofóbní molekuly) a polárních látek (hydrofilních) s velmi malou molekulou EXOCYTÓZA Splývání membrány sekrečních váčků s plazmatickou membránou za účasti buněčných kompartementů (aktivní transport nezbytná ATP) Sekrece velkých polárních molekul, která je v případě hormonů vyvolaná většinou působením chemického signálu na buňku, které vede ke zvýšení koncentrace iontů Ca 2+ v buňce ty jsou vnitřním signálem pro exocytózu u u všech všech steroidních steroidních hormonů hormonů (nepolární (nepolárnímolekuly) a a některých některých aminů aminů- -thyroidní thyroidníhormony hormony (malé (malé molekuly) molekuly) u u všech všech peptidických peptidických hormonů hormonů a a některých některých aminoacidoderivátů aminoacidoderivátů (katecholaminy, (katecholaminy, melatonin) melatonin)

44 Mechanismy sekrece hormonů Mechanismy sekrece hormonů III-6 Nepolární látky hydrofóbní Polární látky (hydrofilní) s velmi malou molekulou STEROIDNÍ HORMONY THYROIDNÍ HORMONY DIFÚZE EXOCYTÓZA Polární látky (hydrofilní) s velkou molekulou PEPTIDICKÉ HORMONY

45 Sekrece hormonů z buňky: EXOCYTÓZA III-7 Při exocytóze vždy vznikají sekreční granula, ve kterých jsou hormony uloženy. K sekreci hormonů exocytózou dochází u všech peptidických hormonů (včetně neurohormonů) a některých aminoacidoderivátů u katecholaminů a hormonu melatoninu

46 III-12

47 III-13 Mechanismem transportu hormonů rozumíme způsob, jakým je hormon dopravován (transportován) ze sekreční buňky do buňky cílové Existují dvě hlavní cesty v těle, kterými jsou hormony transportovány směrem k cílovým buňkám: Transport tkáňovým mokem Při lokálním kontaktu buněk (autokrinní a parakrinní regulace) Transport v krevní plazmě Při kontaktu buněk na větší vzdálenost (endokrinní a neuroendokrinní regulace) Transport hormonů krví se liší v závislosti na jejich chemické struktuře: rozpuštěné v plazmě ve vazbě na nosičové proteiny Peptidické hormony Katecholaminy melatonin Steroidní hormony Thyroidní hormony

48 III-14 PEPTIDICKÝ HORMON KATECHOLAMINY, MELATONIN Jsou rozpustné ve vodě a mohou tak být snadno transportovány krví bez nutnosti vazby na nosičové proteiny STEROIDNÍ HORMON THYROIDNÍ HORMON Nejsou rozpustné ve vodě, proto musí být (z převážné většiny) vázány v krvi na nosičové proteiny, které umožňují jejich transport Krevní plazma

49 III-15 STEROIDNÍ STEROIDNÍ HORMONY HORMONY THYROIDNÍ THYROIDNÍ HORMONY HORMONY Využívají proteinových nosičů krevní plazmy, které umožňují jejich transport směrem k cílové tkáni, mimimum (1%) těchto hormonů cirkuluje volně v krvi Cirkulují v krvi relativně dlouho účinek hormonu nastupuje pomalu PEPTIDICKÝ PEPTIDICKÝ HORMONY HORMONY KATECHOLAMINY, KATECHOLAMINY, MELATONIN MELATONIN Jsou hydrofilní, a proto jsou transportovány volně rozpuštěné v krevní plazmě (výjimečně jsou transportovány ve vazbě na nosiče) Cirkulují v krvi velmi krátkou dobu účinek hormonu nastupuje rychle FUNKCE PROTEINOVÝCH NOSIČU 1. Zlepšují transport hormonů, které se dočasně stávají hydrofilní (tedy ve vodě rozpustné) Jelikož se neváží na nosiče, jsou funkční jen po krátkou dobu, neboť jsou rychle odbourávány enzymy přítomnými v krvi 2. Zpožďují ztrátu malých molekul hormonů během filtrace moči v ledvinách, a tak zpomalují jejich vylučování v moči 3. Zajišťují zásobu (reservu) hormonu v krevní plazmě

50 III-16

51 III-17 Hormonální akcí rozumíme procesy, ke kterým dochází v cílové buňce po té, co přijme určitý hormon prostřednictvím svých receptorů a zareaguje na něj. Nezbytným předpokladem reakce buňky na příslušný hormon, je přítomnost bílkovinných receptorů, které specificky vážou hormon a zahajují tak sled dějů vedoucích ke specifické buněčné odpovědi. Reakce buňky na přijatý hormon závisí na specifických vlastnostech hormonu, ale také na specifických vlastnostech cílové buňky, tzn. že stejný hormon působí na různé buňky s různým účinkem. Výsledkem procesu stimulace je SPECIFICKÁ BUNĚČNÁ ODPOVĚĎ cílové buňky vyvolaná účinkem hormonu!!!

52 UMÍSTĚNÍ RECEPTORU V BUŇCE III-18 Závisí na chemické struktuře hormonu Receptory na buněčném povrchu U velkých polárních molekul, kterou nemohou proniknout přes plazmatickou membránu Transmembránové bílkoviny (prostupují skrz lipidovou dvojvrstvu), které specificky vážou daný hormon na vnější straně plazmatické membrány Receptory uvnitř buňky (intracelulární receptory) U všech nepolárních molekul a malých polárních molekul, které mohou proniknout přes plazmatickou membránu Bílkovinné struktury, které specificky vážou daný hormon uvnitř buňky a nacházejí se nejčastěji v jádře, cytoplazmě a popř. v mitochondriích U všech peptidických hormonů a některých aminoacidoderivátu (katecholaminy a melatonin) U všech steroidních hormonů a některých amonoacidoderivátů (thyroidní hormony)

53 UMÍSTĚNÍ RECEPTORU a STIMULACE III-19 Umístění hormonálních receptorů ovlivňuje způsob stimulace cílové buňky, tedy hormonální odpověď Vazba hormonů na receptory způsobuje konformační změny na receptoru a ten odesílá informaci dalším specifickým elementům buňky a to dvěma různými způsoby v závislosti na tom, kde se receptor nachází. Receptory na buněčném povrchu Receptory uvnitř buňky (intracelulární receptory) Interakce receptor hormon na povrchu buňky Uvnitř buňky musí být přítomny látky, které zprostředkovávají účinek hormonu, který sám není schopen do buňky proniknout DRUZÍ POSLOVÉ Interakce receptor hormon uvnitř buňky Uvnitř buňky nejsou zapotřebí zprostředkovatelé hormonálního účinku, neboť hormon je schopen proniknout do buňky DRUZÍ POSLOVÉ

54 III-20 Steroidní hormony, thyroidní hormony a kalcitriol SPOLEČNÉ ZNAKY TĚCHTO HORMONU: 1. procházejí volně plazmatickou membránou, a to převážně difúzí 2. vážou se na receptory v buňce vzniká komplex receptor - hormon 3. vstupují do buněčného jádra, vážou se na specifickou oblast DNA a vyvolávají genetickou expresi (pozměněnou hormonem) (stimulují nebo inhibují transkripci určitých genů)?? 4. jejich působením vzniká specifický regulační protein, který zahajuje buněčnou odpověď (tyto indukované proteiny jsou specifické pro hormon a pro danou cílovou buňku)

55 III-21 Steroidní hormony, thyroidní hormony a kalcitriol V ČEM SE TYTO HORMONY ODLIŠUJÍ: 1. Umístění receptorů: A. v jádře: thyroidní hormony (trijodtyronin T 3 a kalcitriol) B. v cytoplazmě: téměř všechny steroidní hormony (mimo estrogeny) 2. Proteiny tepelného šoku (heat shock proteins, HSP) Patří do skupiny intracelulárních proteinů, jejichž množství se zvyšuje, je li buňka vystavena teplu nebo jiné stresové situaci a pomáhají buňkám různé typy stresů přežít Tyto proteiny se váží na receptory některých hormonů do té doby, než je obsazen příslušným hormonem (znemožňují působení H - R) Není dosud zjištěno, které všechny receptory jsou s HSP spojeny, ale pravděpodobně se nacházejí pouze u steroidních hormonů

56 III-22 TRANSKRIPCE Komplex steroid hormon se váže na receptorová místa v jádře a vyvolá transkripci (vznik mrna) DNA Na ribosomech ER je procesem translace syntetizována nová molekula proteinu ATP TRANSLACE t RNA r RNA m RNA Tento indukovaný protein pak zahájí charakteristickou steroidy zprostředkovanou odpověď cílové buňky Buněčná odpověď na přítomnost hormonu Indukovaný protein

57 III-23 TRANSKRIPCE DNA Komplex steroid hormon se vytvoří až v jádře, váže se na DNA a vyvolá transkripci (vznik mrna) m RNA Na ribosomech ER je procesem translace syntetizována nová molekula proteinu ATP TRANSLACE r RNA t RNA Tento indukovaný protein pak zahájí charakteristickou steroidy zprostředkovanou odpověď cílové buňky Buněčná odpověď na přítomnost hormonu Indukovaný protein

58 III-24 G - protein Komplex hormon receptor adenylátcykláza γ ß α GDP GTP c AMP ATP ATP NEAKTIVNÍ Proteinkináza A FOSFORYLACE ADP PO 4 Buněčná odpověd fosforylovaný protein

59 III-25 Membrána cílové buňky musí obsahovat receptor pro příslušný hormon a stimulační nebo inhibiční G proteiny (tvoří je tři podjednotky α, ß, γ) Na jednotce α G proteinu se v klidu váže guanozindifosfát (GDP) a G protein je připojen na receptor v membráně buňky G protein γ ß α G protein receptor α GTP GDP membrána Komplex hormon receptor membrána Reaguje li signální látka (hormon, mediátor) s receptorem, váže se komplex signální látka receptor na stimulační G s protein a GDP je nahrazen cytosolovým GTP (guanozintrifosfát) a současně se odštěpí komplex ßγ a komplex signální látka receptor

60 III-26 Peptidické hormony a katecholaminy nemohou proniknout do buňky, a proto využívají tzv. druhých poslů, kteří zprostředkovávají účinek těchto hormonů Jako druhý posel funguje nejčastěji camp (cyklický adenozinmonofosfát), jehož mechanismus působení na buňku je nejlépe prozkoumán Fosfodiesteráza ruší účinek c AMP ATP ADENYLÁTCYKLÁZA c AMP Ppi NEAKTIVNÍ PROTEINKINÁZA aktivace AKTIVNÍ PROTEINKINÁZA ATP Buněčná odpověď PO 4 PROTEIN fosforylace PROTEIN

61 III-27 SIGNÁLNÍ MOLEKULA TKÁŇ ODPOVĚĎ BUŇKY Stimulační Adrenalin ( -adrenoreceptory) kosterní sval buňky tukové tkáně srdce střevo hladký sval štěpení glykogenu zvýšené štepení lipidů vzrůst srdeční frekvence a síly stahu sekrece střevních šťáv relaxace TSH štítná žláza sekrece tyroxinu ADH (vasopresin) ledviny zpětné vychytávání vody glukagon játra štěpení glykogenu serotonin slinné žlázy sekrece slin prostaglandin I 2 krevní destičky (trombocyty) inhibice agregace a sekrece Inhibiční Adrenalin ( -adrenoreceptory) krevní destičky buňky tukové tkáně stimulace agregace a sekrece snížení štěpení lipidů adenosin buňky tukové tkáně snížení štěpení lipidů Různorodost účinků (biochemická specifita) je způsobena tím, že každá buňka má různé receptory pro prvního posla a různé proteinkinázy a efektorové proteiny

62 III-28 V lipidech rozpustné V lipidech nerozpustné STEROIDY HN ŠTÍTNÉ PEPTIDY A KATECHOLAMINY ŽLÁZY PROTEINY Sekrece hormonů z buňky Vazba na proteinový přenašeč Poločas cirkulace v krevní plasmě Časová konstanta účinku difúze difúze exocytóza exocytóza vzácně hodiny dny minuty sekundy hodiny až dny dny minuty až hodiny sekundy a méně Lokalizace receptprů cytosolární nebo jaderné jaderné na plasmatické membráně na plasmatické membráně Mechanismus účinku komplex hormonreceptor stimuluje nebo inhibuje genovou expresi navázání HN spouští signální kaskádu založenou na druhých poslech nebo vnitřní katalytické aktivitě receptoru navázání HN vyvolá změnu membránového potenciálu spouští signální kaskádu založenou na druhých poslech

63 Příbuznost NEU a HORM řízení Neurosekrece bezobratlí +++ Fylogeneticky starší Závislost na cirkulaci cévní Propojenost NEU s endokrinním První stimul pro hormony z neurosekreční struktury HyTaHyFy komplex, neurosekr. buňky u bezobratlých Kaskádovité působení hormony OSY Amplifikace, zpětná vazba

64 Přenos hormonů Tvorba komplexů s bílkovinami U obratlovců napojení na VEG neu systém Spolupráce: výživa, metabolismus, vodní a ion. hospodářství, krevní oběh, dýchání, růst, fyz. i psych. vývoj atd. SELEKTIVITA RECEPTOR OVLIVNĚNÍ ENZYMATICKÉHO APARÁTU

65 Předání hormonálního signálu buňce: schopnost projít buněčnou membránou Lipofilní STEROIDNÍ hormony receptory intracelulárně v CYT Hydrofilní PROTEINOVÉ hormony na vnějšku membrány enzym v membráně: G-protein aktivuje adenylátcyklázu druhý posel: camp, cgmp, IP3 (inozitol trifosfát) aktivace proteinkinázy následně fosforylace (aktivace) specifických cytoplazmatických enzymů = VLASTNÍ BUNĚČNÁ ODPOVĚĎ třetí posel Ca velká hnací síla otevírání Ca2+ kanálů na memránách buňky či organel nutnost na navázání proteinu KALMODULIN

66 BEZOBRATLÍ

67 neurosekrece převažuje nad endokrinní sekrecí prudce vzrůstající složitost počínaje žahavci přes ploštěnce nejdokonalejší u korýšů a hmyzu

68 svlékání inhibující hormon MIH neuros. buňky optického laloku X orgán vylévaný z neurohemálního orgánu oční stopka SINUSOVÁ žláza svlékání indukující hormon MH klasická endokrinní žláza Y-orgán v antenálním segmentu SUBEZOFAGEÁLNÍ s. řízení barvoměny, pohlavní funkce, metabolizmus PERIKARDIÁLNÍ orgán látky ovlivňující srdeční tep hormonální přepínání z fáze samice do fáze samce (q)

69 2 skupiny neurosekrečních buněk v PROTOCEREBRU Produkce hormonu PROTORACIKOTROPNÍHO PTTH (aktivační) transport po axonech do CORPORA CARDIACA kardiálních tělísek v hemolymfě pak aktivace párových PROTORAKÁLNÍCH žláz produkce EKDYSTEROIDŮ ekdyse (svlékání) EKDYSON, svlékací hormon CORPORA ALLATA (přilehlá tělíska ke corpora cardiaca) JUVENILNÍ hormon při poklesu titru v těle je nastartována metamorfóza v imago

70 Další hmyzí hormony morfogenezní - změny tvaru, struktury, zbarvení BURSIKON metabolické neurohormony ADIPOKINETICKÝ H. ANTIDIURETICKÝ H. myotropní hormony stimulace svalové činnosti KARDIOSTIMULAČNÍ neurohormon chromotropní nh. barvoměna etotropní nh. páření, chování EKLOZNÍ nh.

71 OBRATLOVCI

72 ŠIŠINKA I-11 HYPOTALAMUS HYPOFÝZA Přehled žláz s vnitřní ŠTÍTNÁ ŽLÁZA PŘÍŠTITNÁ TĚLÍSKA BRZLÍK NADLEDVINY SLINIVKA BŘIŠNÍ sekrecí VAJEČNÍKY u žen VARLATA u mužů

73 rozdělení hormonů podle chemické struktury fyziologické děje, které ovlivňují podle mechanismu působení GLANDOTROPNÍ a EFEKTOROVÉ

74 I-5 Peptidové hormony Steroidní hormony Aminoacidoderiváty Řetězce aminokyselin glykoproteiny polypeptidy Hormony odvozené od cholesterolu Hormony odvozené od aminokyselin tyrozinu a tryptofanu

75 I-6 Místo syntézy Uchování Receptory Peptidové hormony Drsné endoplazmatické retikulum V granulech Golgiho aparátu Na povrchu buněk Steroidní hormony Hladké endoplazmatické retikulum Neuchovávají se V cytoplazmě buněk Aminoacidoderiváty V cytoplazmě buněk V preformovaných vezikulech Na povrchu buněk

76 I-7 Peptidové hormony Steroidní hormony Aminoacidoderiváty Hypotalamus Hypofýza Liberiny Statiny TSH, LH, FSH,ADH oxitocin Kůra nadledvin Aldosteron Kortizol Epifýza Adrenalin Dřeň nadledvinek Noradrenalin Melatonin Příštitná tělíska Štítná žláza Kalcitonin Pohlavní žlázy Testosteron Progesteron Estrogen Parathormon Hypotalamus Dopamin Slinivka břišní Inzulín Glukagon Štítná žláza T 3 T 4

77 Systém hypotalamo-hypofyzární

78 Hypotalamus na spodině 3. mozkové komory součást mezimozku diencephalonu s hypofýzou tvoří funkční celek analýza vegetativního a imunitního stavu organizmu, emoce, bolest, čich, stres atd. z kůry informace jsou neu i horm charakteru

79 sekrece neurohormonů: axonální transport do ZLH neurohypofýza krátkou cévní spojkou do PLH adenohypofýza zde stimulují nebo tlumí sekreci glandotropních tj. řídicích hormonů

80 Adenohypofýza produkce proteino-hormonů regulační hormony v hypotalamu LIBERINY, STATINY SOMATOTROPNÍ (růstový) hormon STH somatotropin gigantismus, alkromegálie, nanismus ADRENOKORTIKOTROPNÍ hormon - ACTH kortikotropin ovlivnění produkce glukokortikoidů a mineralokortikoidů propiomelanokortin ACTH + lipotropiny endorfiny, enkefaliny TYREOTROPNÍ hormon TSH řízení tvorby a sekrece hormonu tyreoidei

81 Adenohypofýza FOLIKULY STIMULUJÍCÍ HORMON FSH folitropin růst folikulů u samic, spermiogeneze v semenných váčcích LUTEINIZAČNÍ HORMON LH ICSH lutropin - podporuje sekreci testosteronu, sekreci estrogenů, vyvolává ovulaci - PROLAKTIN PRL luteotropní hormon LTH - příprava mamy ke kojení během gravidity, tvorba mléka, blokuje ovulaci, přerušuje menstruační cyklus - MELANOTROPIN MSH melanofory stimulující hormon - změna zbarvení krypse u živočichů - výkonný orgán = melanofory obsahují melanin

82 Neurohypofýza z neurohypofýzy jsou vylučovány 2 hormony VZNIK v neurosekretorických buňkách hypotalamu ANTIDIURETICKÝ HORMON ADH adiuretin vasopresin cílový orgán LEDVINA regulace propustnost epitelu sběrného kanálku pro vodu ovlivňuje zpětnou resorpci - stimulace tvorby a ukládání akvaporinů do epitelu kanálku OXYTOCIN podněcuje stahy hladkých svalů dělohy a usnadňuje porod na konci těhotenství ejekce mléka z mamy usnadnění ejakulace u samců

83 ŠIŠINKA PINEÁLNÍ ŽLÁZA GLANDULA PINEALIS

84 ŠIŠINKA PINEÁLNÍ ŽLÁZA GLANDULA PINEALIS nepárový výběžek stropu třetí komory mezimozku vývojový zbytek třetího (parietálního) oka má u některých nižších obr. fotorecepční funkci Haterie novozélandská u ryb, obojžívelníků, plazů a částečně ptáků registruje světelné podněty a dodává info mozku u vyšších obratlovců převládá endokrinní funkce MELATONIN vznik ze SEROTONINU Světlo tlumí tvorbu melatoninu vznik v noci, zlepšuje kvalitu spánku potlačuje pohlavní činnost vnitřní hodiny obratlovců

85 ŠTÍTNÁ ŽLÁZA GLANDULA THYROIDEA

86 ŠTÍTNÁ ŽLÁZA GLANDULA THYROIDEA největší endokrinní žláza 30 g u člověka u kruhoústých a ryb není anatomicky ohraničena produkce TRIJODTYRONIN T3, TYROXIN T4, KALCITONIN sekrece stimulována TRH a tlumena SIH přes adenohypofýzu a její tropní hormon TSH. System-Pituitary-Gland

87 pro činnost tyreoidei je nezbytný jod, součást T3 a T4. stimulace proteosyntézy, zrání, růstu zvyšování bazálního metabolismu celkové zvýšení úrovně tkáňových oxidací u obojživelníků výrazně urychlují metamorfózu

88 poruchy sekrece hormonů T3 a T4 tyreoidei: struma (vole) Hyperfunkce zvýšení metabolismu, snížení hmotnosti exoftalmus - Basedowova choroba Hypofunkce v dětství poruchy růstu a opožděné pohlavní dospívání - KRETENIZMUS

89 Třetí hormon KALCITONIN snižuje hladinu Ca v krvi podporuje ukládání vápníku do kostí hlavní úloha: ochrana kostní tkáně matky při těhotenství podobný účinek jako vit. D antagonista = parathormon

90 Příštitná tělíska glandula parathyroidea

91 Příštitná tělíska glandula parathyroidea Nejmenší endokrinní žláza poprvé u obojžívelníků peptid PARATHORMON zvyšuje hladinu vápníku uvolňuje vápník a fosfor z kostní tkáně snižuje vylučování Ca z ledvin, zvyšuje vylučování P nedostatek křeče, nervosvalová dráždivost přebytek - osteoporóza

92 Slinivka břišní - pankreas

93 Slinivka břišní - pankreas žláza exokrinní pankreatická šťáva do duodena žláza endokrinní Langerhansovy ostrůvky

94 buňky A alfa: GLUKAGON buňky B beta: INZULÍN buňky D delta: SOMATOSTATIN

95 inzulin a glukagon regulace glukózy v krvi udržování fyziologické rozmezí u člověka 4-6 mmol/l HLAVNÍ FUNKCE INZULÍNU snižuje glykémii a zvyšuje utilizaci glukózy jako E zvýšením propustnosti membrán buněk pro glukózu aktivuje tvorbu glykogenu v jaterních i svalových buňkách aktivuje tvorbu tuků z glukózy podstatně snižuje glukoneogenezi (vznik glukózy z necukerných zdrojů) snížená účinnost inzulinu projevuje se jako DIABETES MELLITUS NEDOSTATEČNÁ PRODUKCE INZULINU DM I. TYPU NECITLIVOST TKÁNÍ NA INZULIN DB II. TYPU antagonisti inzulinu jsou adrenalin, STH, kortizol, glukagon zvýšená sekrece inzulinu = HYPOGLYKEMIE (hypoglykemický šok)

96 Glukagon: projev při snížení glukózy pod fyziologickou normu zvyšování glykemie stimulací štěpení glykogenu v játrech aktivace tvorby glukózy z glycerolu a AMKs Somatostatin: parakrinně tlumí uvolňování INZ i glukagonu snižuje využívání živin endokrinně tlumí motilitu a sekreci ve střevě regulační neurohormon hypotalamu

97 Nadledviny glandulae suprarenales

98 Nadledviny glandulae suprarenales Párové žlázy nad horním pólem ledvin Fylogeneticky i funkčně 2 části: dřeň a kůra dřeň již u hlavonožců kůra až ve fylogenezi obratlovců u nižších obratlovců (př. ryb) jsou obě části od sebe odděleny

99 Dřeň nadledvin buňky jsou původní NEU buňky veg. ner. systému sekrece ovlivňována sympatikem (hypotalamem) 2 katecholaminy: ADRENALIN a NORADRENALIN Masivní vylučování při fyz. a psych. námaze, stresu působí na kardiovas. systém, hladké svalstvo, metabolismus společně mobilizují E rezervy organismu, zvyšují Tk, vazodilatace koronárních artérií omezují prokrvení střev a pokožky ve prospěch kosterního svalstva a mozku rozšiřují bronchy

100 Kůra nadledvin U savců tvořena 3 vrstvami vnější: MINERALOKORTIKOIDY střední: GLUKOKORTIKOIDY vnitřní: POHLAVNÍ HORMONY (ANDROGENY = výstavbu podporující hormony) a glukokortikoidy také vitamín C katalyzace syntézy hormonů

101 ALDOSTERON: zpětná resorpce Na v distálních tubulech ledvin (podporuje retenci Na+ v těle) objem extracelulární tekutiny ( retence H2O) vylučování K+ do moči regulace sekrece aldosteronu - krevní bílkoviny RENIN a ANGIOTENZIN (uvolnění reninu z ledvin do krve, konverze angiotenzinu na angiotenzin II stimuluje uvolňování ALDOS. sekrece Addisonova ch. Connův syndrom

102 Kortizol: glykémii srdeční stah periferní vazokonstrikci stimulace žaludeční šťávy retence vody v ledvinách protizánětlivý, protialergický a imunosupresivní efekt Cushingova nemoc (nadměrný přívod glukokortikoidů)

103 Brzlík - thymus

104 Brzlík - thymus nepárová žláza, 2 laloky, za sternem patří k lymfatické tkáni dozrávání T- lymfocytů vyvinut hlavně v období puberty hormon TYMOZIN: ovlivňuje funkce imunitního systému brzdí rozvoj pohlavních žláz v mládí

105 Ledviny, játra, kůže ledviny RENIN játra SOMATOMEDINY ledviny, kůže tvorba D-HORMONU: provitamin D cholekalciferol vznikající v kůži účinkem UV-paprsků je v játrech přeměňován na D- hormon KALCITRIOL-VITAMIN D3 působí na střevo, kosti, ledviny, podporuje resorpci Ca2+ ze střeva a ukládání do kostí

106 Hormony pohlavních žláz a jejich význam pro rozmnožování

107 Samčí pohlavní žlázy a pohlavní systém samců Testes spermatogeneze a sekrece TESTOSTERONU (androgen) Leydigovy buňky varlat produkce test. 1. Rozvoj samčích pohlavních orgánů 2. Vývoj sekundárních pohl. znaků 3. Řídí spermatogenezi 4. Ovlivňuje samčí pohlavní chování 5. Stimuluje růst svalové tkáně 6. Zintevňuje růst a sekreci přídatných pohlavních žláz

108 Od 6. týdne nitroděložního života diferenciace (ze společného základu s vaječníky) Funkční vývoj končí mezi rokem hladina FSH a LH (ICSH) hormonu adenohypofýzy FSH stimuluje Sertoliho buňky výživa zrajících spermií v semenotvorných kanálcích varlat LH podněcuje tvorbu androgenů TESTOSTERONU v Leydigových buňkách v mezeřené (intersticiální) tkáni vně kanálků. 70 dní a o 3 nižší teplota ve scrotu při zrání spermií (po porodu sestup testes) v Epididymis dozrávání spermií Po ejakulaci s hlenovitým sekretem do chámovodu, močové trubice. Prostata, měchýřkovité a Cowperovy žlázy obohacení o důležité látky

109 Samičí pohlavní žlázy a pohlavní systém Vaječníky ovaria produkce pohlavních hormonů a buněk (vajíček) vývoj v korové vrstvě z oocytů ve váčcích Graafovy folikuly vajíček při narození, 1/1 000 dozraje (400 ) zrání GF zvyšuje se množství tekutiny --- praskne vyplavení vajíčka OVULACE vznik Corpus luteum (žluté tělísko), NE oplození zánik-jizvička, ANO oplození = vznik žluté tělísko těhotenské Vejcovody (oviducty) Děloha (uterus) Pochva (vagina)

110 Oviducty nálevky s roztřepeným okrajem zachycení vajíčka zde dochází většinou k oplodnění v děloze zachycení vajíčka a vývoj. pohlavní činnost samic probíhá CYKLICKY zpětnovazebné smyčky hormonální stimulace nebo inhibice mezi ovariem a adenohypofýzou monestričtí živočichové cyklus+ovulace 1 x ročně polyestrie několikrát do roka délka cyklu: myši a podkani 5 dnů králík 15 dnů kráva 20 dnů člověk 28 dnů

111 hormony Buňka Graafova folikulu ESTROGENY ESTRADIOL-E2, ESTRON, ESTRIOL (u dívek první dozrávají mezi rokem) Estrogeny podpora výstavby děložní sliznice v PROLIFERAČNÍ fázi, růst a vývoj pohlavních orgánů, sex. chování samic estrus a zvyšují libido při pohl. styku. Ovlivňují růst tkání souvisejících s rozmnožováním Vývoj druhotných pohlavních znaků tvorba mléčných kanálků v mamě zvyšují stahy a citlivost (na oxytocin) děložních svalů (u mužů je estrogen v podkožním tuku podílí se na řízení růstu)

112 Progesteron - P připravuje endometrium (děl. sliznici) k nidaci vajíčka tím, že ji převádí do sekreční fáze podporuje růst mléčné žlázy snižuje citlivost hladkých svalů dělohy vůči oxytocinu brání zrání dalších folikulů a ovulaci zvyšuje teplotu v sekreční fázi menstruace 0,5 C řada účinků P podminěna předchozím působením estrogenů

113 MENSTRUAČNÍ CYKLUS 1. den: Menstruační krvácení den: Pod vlivem FSH dozrává Graafův folikul (produkuje E2). Ten má pozitivně FB efekt na AdHyp v produkci FSH a LH. Produkce E2, FSH, LH prudce stoupá endometrium se regeneruje a proliferuje. vrůst nových vlásečnic PROLIFERAČNÍ či FOLIKULÁRNÍ BÁZE 14. den: vysoký titr LH vyvolá ovulaci - praskne folikul, uvolní se vajíčko a vnikne corpus luteum cervikální hlen je vodnatý, děložní branka otevřená ideální podmínky pro přijetí spermie a oplození

114 MENSTRUAČNÍ CYKLUS den: žluté tělísko produkuje krom E2 zejména PROGESTERON. Pod jeho vlivem: přestavba žlázek v endometriu příprava na nidaci cervikální hlenová zátka houstne neprostupná pro spermie snižuje se kontraktilita dělohy tak i riziko předčasného porodu zvýši se teplota o 0,5 C klesá sekrece FSH a LH z adenohypofýzy díky poklesu LH, zánik a involuce corpus luteum negativní FB corpus luteum svým hormonem způsobí svůj vlastní zánik děloha ztrácí hormonální ochranu E2 a P vazokonstrikce cév, ischémie a odloučení odumřelých vrstev + krvácení MENSTRUAČNÍ (ISCHEMICKÁ) FÁZE U zajíce, králíka, kočky folikuly tvoří estrogeny dlouhodobě podráždění z pohlavního ústrojí aktivuje hypotalamus vyvolá sekreci LH (rychle dozraje a ovuluje vajíčko) U holubů ovulace vyvolána spatřením samce Menstruační cyklus

115 Hormonální antikoncepce v polovině cyklu nenastane náhlé zvýšení LH nedochází k ovulaci NEDOJDE K TĚHOTENSTVÍ Progesteron tlumí sekreci Gn-RH a tím LH Záměrně lze ovulaci zabránit podávání P (spolu s E2) již v první polovině cyklu Dále ovlivnění cervikálního hlenu = princip hormonální antikoncepce

116 Fyziologie TĚHOTENSTVÍ a POROD

117 Fyziologie TĚHOTENSTVÍ a POROD vajíčko je oplodněno menstruační c. zastaven v sekreční fázi (ochranný efekt placenty na corpus luteum) oplodnění enzym HYALURODINÁZA proniknutí povrchovou membránou vajíčka do jeho nitra vajíčko žije h, spermie h. splynutí jader ZYGOTA za 4-6 dnů z vejcovodu do uteru MORULA, pak BLASTULA (blastocysta u savců). TROFOBLAST (povrchové buňky blastuly) vrůstají do endometria, účast na tvorbě PLACENTY. Od okamžiku nidace GRAVIDITA Gastrulace (přesouvání buněčných okrsků na nová místa) GASTRULA, EMBRYO, od 6. týdne = FETUS (2-2,5 cm) v obalech AMNION, ALANTOIS, CHORION.

118 zygota

119 morula

120 blastula

121 placenta

122 gastrula

123 fetus

124 vyvíjí se placenta funkce plic, trávicí soustavy, ledvin a jater pro plod E2 a P na začátku těhotenství vylučovány corpus luteum Cor.lut udržováno CHORIOVÝM GONADOTROPINEM HCG vznik v placentě od 10.dne těhotenství průkaz v moči těhotenské testy od 2. měsíce placenta produkuje E2 i P přebírá funkci žlutého tělíska CHORIOVÝ SOMATOTROPIN ovlivňuje růst a vývin plodu.

125 PLOD k placentě připojen 50 cm pupečníkem 2 tepny krev chudá na kyslík od plodu do placenty 1 žíla krev bohatá na kyslík do plodu cirkulace zajištěná srdcem plodu krevní oběh plodu a matky nejsou propojeny obrovské množství klků v placentě (v choriu) transport látek objem plodové vody 1 litr plod vodu polyká ledviny vylučují zpět první pohyby plodu týden

126 porod POROD

127 POROD vyvolán hormonálními změnami a mech. vlivy ze spodní části dělohy klesá hladina P zvýšená citlivost na OXYTOCIN vyvolá děložní stahy RELAXIN skupina hormonů placenty usnadňují porod relaxace vaziva pánve a spony stydké den po porodu KOLOSTRUM (mlezivo), pak mateřské mléko řízení laktace PROLAKTIN z aden.hyp. u ptáků je ovariální cyklus ovlivněn fotoperiodou prodloužení dne zvýšení hladiny LH a FSH, slepice kladou vajíčka velmi dlouho prolaktin u ptáků ovlivnění chování péče o mláďata u holubů tvorba kašovité hmoty ve voleti.

128 Tkáňové hormony různými tkáněmi produkované látky působí endokrinně, ale hlavně parakrinně signály určeny bezprostřednímu okolí krátký poločas rozpadu hlavní charakteristiky tkáňových hormonů

129 Gastrointestinální tkáňové hormony vznik ve střevě žaludku a tenkého střeva GASTRIN vznik ve sliznici vrátníku (pyloru) žaludku zvyšuje sekreci žaludeční šťávy, žluče, pankreatické šťávy, stimuluje svalovinu ENTEROGASTRON produkován sliznicí duodena, antag. gastrinu SEKRETIN v duodenu do krve zvyšuje hydrogenuhličitany v pankr. šťávě a sekreci žluči PANKREOZYMIN v horní části tenkého střeva, sekrece trávicích enzymů pankreatu CHOLECYSTOKYNIN v duodenu kontrakce žlučníku HEPATOKYNIN podněcuje tvorbu žluči VILIKININ duodenum intenzita a fr. stahů střevních klků látka P, ENKEFALINY, NEUROTENZIN, MOTILIN, SOMATOSTATIN, BOMBEZIN, ENTEROGLUKAGON a další.

130 Další tkáňové hormony HISTAMIN v žirných buňkách uvolnění při alerg. a parazit. nemocí způsobuje vazodilataci SEROTONIN v trombocytech a erytrocytech, vazokonstrikční účinky v mozku jako mediátor na serotoninových neuronech BRADYKININ z alfa-globulinové frakce krevní plazmy působí silně vazodilatačně ANGIOTENZINY z alfa-globulinu zužují periferní cévy a zvyšují Tk HEPARIN mukopolysacharid se sírou, v žirných buňkách působí protisrážlivě ERYTROPOETIN v ledvinách zvyšuje tvorbu červených krvinek a syntézu hemoglobinu v kostní dřeni PROSTAGLANDINY eikosanoidy deriváty esenciálních nenasycených mastných kyselin arachidonové a linolenové ovlivňují adenylátcyklázový systém stimulace účinků různých hormonů a mediátorů prostřednictvím camp. Různé účinky LEPTIN v buňkách tukové tkáně součást FB regulující příjem potravy

131 Hormonální řízení a imunitní systém uplatnění látkové komunikace na úrovni buněk LYMFOCYTY produkce CYTOKINŮ ty umožňují různým populacím leukocytů koordinovat a řídit imunitní odpověď PARAKRINNÍ SEKRECE cytokiny krví do hypotalamu a hypofýzy ovlivnění endokrinní osy kortikosteroidních hormonů uzavřený kruh FB lymfocytární proliferace má citlivost na kortikosteroidy ŘADA OTÁZEK ČEKÁ NA ZODPOVĚZENÍ!!!

132 Děkuji za pozornost!!!

133 Videa Menstruační cyklus Endokrinní systém

SOUSTAVA ŽLÁZ S VNITŘNÍ SEKRECÍ

SOUSTAVA ŽLÁZ S VNITŘNÍ SEKRECÍ SOUSTAVA ŽLÁZ S VNITŘNÍ SEKRECÍ Pro přednášku v Trenérské škole Svazu kulturistiky a fitness České republiky a Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy více na www.skfcr.cz/treneri Mgr. Petr

Více

HORMONY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HORMONY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HORMONY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 21.9. 2009 Mgr. Radka Benešová Obecné zásady řízení a regulací: V organismu rozlišujeme dva základní

Více

Hormonální soustava látkové řízení

Hormonální soustava látkové řízení Hormonální soustava látkové řízení Hormony (působky) biologicky aktivní látky, produkované speciálními buňkami ţláz s vnitřní sekrecí (endokrinními) do krve, jsou vylučovány v nepatrném mnoţství (působí

Více

LNÍ REGULACE HORMONÁLN. Hormony. Mgr. Aleš RUDA

LNÍ REGULACE HORMONÁLN. Hormony. Mgr. Aleš RUDA HORMONÁLN LNÍ REGULACE Mgr. Aleš RUDA Regulace lidského organismu regulace lidského organismu : nervová - působí rychle, po dobu trvání podnětu imunitní látková = hormonální (starší než nervová) hormonální

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA NADLEDVINY dvojjediná žláza párově endokrinní žlázy uložené při horním pólu ledvin obaleny tukovým

Více

Obecný popis funkce žláz s vnitřní sekrecí

Obecný popis funkce žláz s vnitřní sekrecí Obecný popis funkce žláz s vnitřní sekrecí Žlázy s vnitřní sekrecí (endokrinní žlázy) zajišťují spolu s nervovou soustavou neurohumorální regulaci orgánů a organizmu jako celku. Vytvářejí hormony, které

Více

Andulí Hylmarová Madla Klačková PVČ 18.4.2011

Andulí Hylmarová Madla Klačková PVČ 18.4.2011 Andulí Hylmarová Madla Klačková PVČ 18.4.2011 Obsah: Co je to hormon? Vznik hormonů Funkce hormonů Rostlinné hormony Živočišné hormony Hormony u člověka Dělení hormonů Význam hormonů Choroby Co je to HORMON?

Více

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty...............................

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... Obsah Úvod......................................... 11 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... 12 1.1 Metabolismus.................................... 12 1.2 Dráždivost......................................

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_19_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_19_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_19_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA ŠTÍTNÁ ŽLÁZA nejstarší žláza s vnitřní sekrecí u obratlovců (z fylogenetického hlediska) váží 30

Více

Hormony doplnění látky pro účastníky výměny do Brescie Cukrovka

Hormony doplnění látky pro účastníky výměny do Brescie Cukrovka Hormony doplnění látky pro účastníky výměny do Brescie Cukrovka (úplavice cukrová - diabetes mellitus) Onemocnění, které se projevuje poruchami metabolismu cukrů tělo nedokáže zajistit normální hladinu

Více

Variace Pohlavní soustava ženy

Variace Pohlavní soustava ženy Variace 1 Pohlavní soustava ženy 21.7.2014 16:03:50 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA POHLAVNÍ SOUSTAVA POHLAVNÍ SOUSTAVA ŽENY Funkce pohlavního systému ženy 1. Zrání vajíček a jejich uvolňování z kůry

Více

Metabolismus steroidů. Petr Tůma

Metabolismus steroidů. Petr Tůma Metabolismus steroidů Petr Tůma Steroidy lipidy hydrofóbní charakter syntetizovány z acetyl-coa izoprenoidy během syntézy izopren Co patří mezi steroidy? cholesterol a jeho estery pohlavní hormony hormony

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu Šablona CZ.1.07/1.5.00/34.0218 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení materiálu VY_32_INOVACE_Hav17 Vypracoval(a),

Více

Humorální soustava zajišťuje komunikaci mezi buňkami pomocí specifických látek hormonů.

Humorální soustava zajišťuje komunikaci mezi buňkami pomocí specifických látek hormonů. E n d o k r i n n í s o u s t a v y Řídící soustavy udržují funkčnost organismu a zajišťují homeostázu fyziologických dějů. K řídícím soustavám patří nervová soustava, která reguluje organismus pomocí

Více

Funkce pohlavního systému muže - tvorba spermií = spermatogeneze - realizace pohlavního spojení = koitus - produkce pohlavních hormonů

Funkce pohlavního systému muže - tvorba spermií = spermatogeneze - realizace pohlavního spojení = koitus - produkce pohlavních hormonů Funkce pohlavního systému muže - tvorba spermií = spermatogeneze - realizace pohlavního spojení = koitus - produkce pohlavních hormonů Stavba Varlata testes = mužské pohlavní žlázy - párové vejčité orgány,

Více

OPLOZENÍ erekci zvlhčením kontrakce varlat, nadvarlat a chámovodů 500 miliónů spermií prostagladiny

OPLOZENÍ erekci zvlhčením kontrakce varlat, nadvarlat a chámovodů 500 miliónů spermií prostagladiny OPLOZENÍ Nejprve dojde k erekci penisu, v důsledku naplnění erektilních kavernózních těles spongiózní tkáně penisu velkým množstvím krve pod velkým tlakem. Také u ženy je toto podráždění provázeno mírným

Více

Funkce pohlavního systému ženy ovaria oocyty ova folikul Graafův folikul

Funkce pohlavního systému ženy ovaria oocyty ova folikul Graafův folikul Funkce pohlavního systému ženy - zrání vajíček - produkce pohlavních hormonů - realizace pohlavního spojení = koitus - vytvoření vhodného prostředí pro vývoj plodu a jeho porod Vaječníky ovaria - párové

Více

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie a Člověk a zdraví.

Více

POHLAVNÍ SOUSTAVA. PhDr. Jitka Jirsáková,Ph.D. jitkajirsakova@seznam.cz

POHLAVNÍ SOUSTAVA. PhDr. Jitka Jirsáková,Ph.D. jitkajirsakova@seznam.cz POHLAVNÍ SOUSTAVA PhDr. Jitka Jirsáková,Ph.D. jitkajirsakova@seznam.cz Pohlavní soustava zajišťuje vznik nového života zabezpečuje existenci biologického druhu zajišťuje přenos genetických informací dělíme

Více

Fyziologie těhotenství

Fyziologie těhotenství Fyziologie těhotenství Oplodnění K oplození vajíčka dochází ve vejcovodu - spermie jsou vstříknuty do zadní poševní klenby o odtud musí projít až k vnitřnímu ústí vejcovodu (pohyb spermií = 3-6 mm/min.)

Více

Rozmnožovací soustava

Rozmnožovací soustava Rozmnožování = jeden ze základních znaků živých organismů - schopnost reprodukce je podmínkou udržení existence každého druhu. - člověk se rozmnožuje pouze pohlavně člověk pohlaví určeno geneticky (pohl.

Více

- potravinách) Hormony:

- potravinách) Hormony: Hormonální regulace HORMONÁLNÍ MARTYNENKO REGULACE MAX 1 Většinu Produkty hormonů žláz (hormony) tvoří proteiny se vylučují produkují přímo do je krve endokrinní (popř. do žlázy. těle, Nejběžnější Steroidní

Více

17. HUMORÁLNÍ A NERVOVÁ REGULACE ŽIVOČICHŮ A ČLOVĚKA

17. HUMORÁLNÍ A NERVOVÁ REGULACE ŽIVOČICHŮ A ČLOVĚKA 17. HUMORÁLNÍ A NERVOVÁ REGULACE ŽIVOČICHŮ A ČLOVĚKA A. Typy regulace, žlázy s vnitřní sekrecí a jejich hormony, příklady chorob B. Typy nervových soustav živočichů C. Rozdělení nervové soustavy člověka,

Více

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Rozmnožovací orgány 1/54

Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT . Rozmnožovací orgány 1/54 "Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Rozmnožovací orgány 1/54 Hlavní funkce rozmnožovacích orgánů = zajištění existence druhu 21. března 2012 Rozmnožovací

Více

Těhotenství, vývoj plodu, porod

Těhotenství, vývoj plodu, porod Těhotenství, vývoj plodu, porod Autor: Mgr. Anna Kotvrdová Vzdělávací oblast: Somatologie Tematický okruh: Pohlavní ústrohí ženy, těhotenství,vývoj plodu, porod Mezioborové přesahy a vazby: Ošetřovatelství,

Více

PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd

PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Název šablony: PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Vzdělávací oblast/oblast dle RVP: 6 Člověk a příroda Okruh dle RVP: 6 3 - Přírodopis Tematická oblast: Přírodopis Člověk sada 2

Více

Patologické změny produkce kortikoidních hormonů

Patologické změny produkce kortikoidních hormonů KRTIKIDY Kortikoidní hormony Produkovány ve 3 vrstvách kůry nadledvin Vnější vrstva mineralokortikoidy Střední vrstva glukokortikoidy Vnitřní vrstva androgeny, estrogeny, progesteron Kortikoidní hormony

Více

Patologie endokrinního systému

Patologie endokrinního systému Patologie endokrinního systému Hypofýza uložena v tureckém sedle řízena hypotalamem (hypotalamo-hypofyzární osa) podle informací z periferie liberiny, statiny části: adenohypofýza (tvoří hormony řídící

Více

Cílová skupina žáci středních odborných škol (nezdravotnického zaměření)

Cílová skupina žáci středních odborných škol (nezdravotnického zaměření) Autor Mgr. Monika Kamenářová Tematický celek Pohlavní soustava Cílová skupina žáci středních odborných škol (nezdravotnického zaměření) Anotace Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, s jeho pomocí

Více

Složky výživy - sacharidy. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové

Složky výživy - sacharidy. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové Složky výživy - sacharidy Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové Sacharidy 1 Nejdůležitější a rychlý zdroj energie 50-60% Dostatečný přísun šetří rezervy tělesných tuků a bílkovin Složeny z C, H2,

Více

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Ontogeneze živočichů

Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT . Ontogeneze živočichů "Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Ontogeneze živočichů postembryonální vývoj 1/73 Ontogeneze živočichů = individuální vývoj živočichů, pokud vznikají

Více

ZÁKLADY HORMONÁLN LNÍ REGULACE

ZÁKLADY HORMONÁLN LNÍ REGULACE ZÁKLADY HORMONÁLN LNÍ REGULACE Pro vznik života: získávání volné energie přepis a přenos genetické informace získávání informací z vnějšího a vnitřního prostředí Informační systémy živých soustav: humorální

Více

ŽLÁZY S VNITŘNÍ SEKRECÍ

ŽLÁZY S VNITŘNÍ SEKRECÍ ŽLÁZY S VNITŘNÍ SEKRECÍ Všechny funkce organizmu jsou řízeny a kontrolovány třemi velkými systémy: - nervovým - humorálním (hormonálním) - imunitním Hormon = určitá látka vylučovaná buňkami nebo tkáněmi

Více

?ídící soustava - maturitní otázka z biologie

?ídící soustava - maturitní otázka z biologie ?ídící soustava - maturitní otázka z biologie by jx.mail@centrum.cz - St?eda, Leden 14, 2015 http://biologie-chemie.cz/ridici-soustava-maturitni-otazka-z-biologie/ Otázka:?ídící (hormonální) soustava P?edm?t:

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADY HISTOLOGICKÉ TECHNIKY 9 1.1 Světelný mikroskop a příprava vzorků pro vyšetření (D. Horký) 9 1.1.1 Světelný mikroskop 9 1.1.2 Zásady správného mikroskopování 10 1.1.3 Nejčastější

Více

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU Podstata prezentace antigenu (MHC restrikce) byla objevena v roce 1974 V současnosti je zřejmé, že to je jeden z klíčových

Více

Hormonální soustava (2)

Hormonální soustava (2) Hormonální soustava (2) by Biologie -?tvrtek, Prosinec 05, 2013 http://biologie-chemie.cz/hormonalni-soustava-2/ Otázka: Hormonální soustava P?edm?t: Biologie P?idal(a): Evca.celseznam.cz -?ízení organismu

Více

Oběhová soustava. Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem

Oběhová soustava. Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem Oběhová soustava Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem Zabezpečuje: Přepravu (transport): - přepravcem je krev (soustava oběhová) - zabezpečuje přísun základních kamenů živin do buněk,

Více

POŽADAVKY NA HODNOCENÍ STUDENTA

POŽADAVKY NA HODNOCENÍ STUDENTA Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Příbram I, Jiráskovy sady 113 POŽADAVKY NA HODNOCENÍ STUDENTA Předmět: ANATOMIE A FYZIOLOGIE Obor vzdělání: DIPLOMOVANÝ ZDRAVOTNICKÝ ZÁCHRANÁŘ

Více

- nejdůležitější zdroj E biologická oxidace (= štěpení cukrů, mastných kyselin a aminokyselin za spotřebování kyslíku)

- nejdůležitější zdroj E biologická oxidace (= štěpení cukrů, mastných kyselin a aminokyselin za spotřebování kyslíku) / přeměna látek spočívá v těchto dějích: 1. z jednoduchých látek - látky tělu vlastní vznik stavebních součástí buněk a tkání 2. vytváření látek biologického významu hormony, enzymy, krevní barvivo. 3.

Více

Vhled do embryologie. Embryonálně vzniká z trubice, ze které se vychlipují dýchací cesty,játra, slinivka, samotná se pak prodlužuje a kroutí

Vhled do embryologie. Embryonálně vzniká z trubice, ze které se vychlipují dýchací cesty,játra, slinivka, samotná se pak prodlužuje a kroutí Trávicí trakt Vhled do embryologie Embryonálně vzniká z trubice, ze které se vychlipují dýchací cesty,játra, slinivka, samotná se pak prodlužuje a kroutí Základní anatomie Dutina ústní (napojeny slinné

Více

II. Plodnost a její podmínky

II. Plodnost a její podmínky II. Plodnost a její podmínky II/1. Biologické předpoklady přirozeného plánování rodičovství V průběhu menstruačního cyklu jsou dny, ve kterých žena může otěhotnět (období plodné), a dny, ve kterých k otěhotnění

Více

Nabídka laboratoře AXIS-CZ Hradec Králové s.r.o. pro samoplátce

Nabídka laboratoře AXIS-CZ Hradec Králové s.r.o. pro samoplátce Nabídka laboratoře AXIS-CZ Hradec Králové s.r.o. pro samoplátce 1) Riziko srdečně cévního onemocnění Hlavní příčinou úmrtí v Evropě jsou kardiovaskulární (srdečně-cévní) onemocnění. Mezi tato onemocnění

Více

*Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních

*Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních www.bileplus.cz Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních látek (vápník, mastné kyseliny, syrovátka, větvené aminokyseliny) ovlivňující metabolismus tuků spalování tuků Mléčné výrobky a mléčné

Více

3.4.2015. Rozmnožování FYZIOLOGIE ROZMNOŽOVÁNÍ. Sekrece pohlavních hormonů. Účinky testosteronu

3.4.2015. Rozmnožování FYZIOLOGIE ROZMNOŽOVÁNÍ. Sekrece pohlavních hormonů. Účinky testosteronu Rozmnožování FYZIOLOGIE ROZMNOŽOVÁNÍ Nový jedinec genotypicky i fenotypicky jedinečný vzniká kombinací genetické výbavy mužské a ženské pohlavní buňky (spermie a vajíčka) při oplození. Reprodukční systém

Více

Složky potravy a vitamíny

Složky potravy a vitamíny Složky potravy a vitamíny Potrava musí být pestrá a vyvážená. Měla by obsahovat: základní živiny cukry (60%), tuky (25%) a bílkoviny (15%) vodu, minerální látky, vitaminy. Metabolismus: souhrn chemických

Více

Variace Soustava krevního oběhu

Variace Soustava krevního oběhu Variace 1 Soustava krevního oběhu 21.7.2014 16:08:47 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SOUSTAVA KREVNÍHO OBĚHU KREV A KREVNÍ OBĚH Charakteristika krve Krev - složení fyzikální, chemické, biologické.

Více

Poruchy spojené s menstruačním cyklem a jejich léčba. MUDr. Zdeňka Vyhnánková

Poruchy spojené s menstruačním cyklem a jejich léčba. MUDr. Zdeňka Vyhnánková Poruchy spojené s menstruačním cyklem a jejich léčba MUDr. Zdeňka Vyhnánková Hormonální změny během menstruačního cyklu do ovulace stoupá hladina estrogenů 10x, hladina progesteronu je nulová v druhé polovině

Více

8. Rozmnožování a vývoj živočichů: vývoj, růst, stárnutí a smrt

8. Rozmnožování a vývoj živočichů: vývoj, růst, stárnutí a smrt 8. Rozmnožování a vývoj živočichů: vývoj, růst, stárnutí a smrt Morfologie, histologie a ontogeneze rostlin a živočichů: Část 2: histologie a vývoj živočichů Typy vývoje = vývojové strategie ONTOGENEZE

Více

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. CHEMIE Biochemie

Více

NERO. ZPOŤ SE! MÁKNI! DOBIJ SE!

NERO. ZPOŤ SE! MÁKNI! DOBIJ SE! Pot je dobrý. Pot je společníkem dříčů, pro které není první krůpěj důvodem přestat, ale důkazem, že jsme ze sebe něco vydali a blahodárným povzbuzením. Povzbuzením, jenž se stalo tělesnou rozkoší, která

Více

Na sodík Ca vápník K draslík P fosfor

Na sodík Ca vápník K draslík P fosfor Složení potravy Bílkoviny 15% denní dávky = 1-1,5 g/24 hod. Význam - obnova a tvorba vlastních bílkovin - obranyschopnost organizmu Jsou nenahraditelné nelze je vytvořit z cukrů ani tuků. Plnohodnotné

Více

Biochemická vyšetření krve. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Biochemická vyšetření krve. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Biochemická vyšetření krve Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Bc. Hrušková Jindřiška duben 2009 Biochemická vyšetření krve 1. část Biochemická

Více

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy. BÍLKOVINY Bílkoviny jsou biomakromolekulární látky, které se skládají z velkého počtu aminokyselinových zbytků. Vytvářejí látkový základ života všech organismů. V tkáních vyšších organismů a člověka je

Více

Kardiovaskulární systém

Kardiovaskulární systém Kardiovaskulární systém Arterio-nebo ateroskleróza (askl.) pomalu postupující onemocnění tepen, při němž je ztluštělá intima fibrózními uloženinami, které postupně zužují lumen a současně jsou místem vzniku

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Biologie 2 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu

Více

Kortizol, ACTH. Olga Bálková Roche s.r.o., Diagnostics Division

Kortizol, ACTH. Olga Bálková Roche s.r.o., Diagnostics Division Kortizol, ACTH Olga Bálková Roche s.r.o., Diagnostics Division ACTH: biochemie a fyziologie Hormon peptidové povahy, 39 AMK Produkován předním lalokem hypofýzy Cirkadiánní rytmus nejvyšší koncentrace v

Více

Diabetes neboli Cukrovka

Diabetes neboli Cukrovka Diabetes mellitus Diabetes neboli Cukrovka Skupina onemocnění s nedostatkem nebo sníženým účinkem hormonu inzulinu Diabetes mellitus 1. typu Diabetes mellitus 2. typu Narušený metabolismus- vstřebávání

Více

PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd

PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Název šablony: PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Vzdělávací oblast/oblast dle RVP: 6 Člověk a příroda Okruh dle RVP: 6 3 - Přírodopis Tematická oblast: Přírodopis Člověk sada 2

Více

Hormony a jejich vliv na změny probíhající v kůži v různých etapách života. Daniela Jasenská

Hormony a jejich vliv na změny probíhající v kůži v různých etapách života. Daniela Jasenská Hormony a jejich vliv na změny probíhající v kůži v různých etapách života Daniela Jasenská Bakalářská práce 2015 ABSTRAKT Cílem této bakalářské práce je popsat hormony a jejich vliv na kůži v různých

Více

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

KREV. Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012

KREV. Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012 KREV Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012 KREV Vzdělávací oblast: Somatologie Tematický okruh: Krev Mezioborové přesahy a vazby: Ošetřovatelství, Klinická propedeutika, První pomoc, Biologie, Vybrané

Více

Význam stanovení hormonů

Význam stanovení hormonů Význam stanovení hormonů Richard Hampl Endokrinologický ústav Praha Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Hormony definice Chemické regulátory

Více

GYN. REPRODUKCE. - kryptorchizmus a anorchie u chlapců - některé případy předčasné puberty - testikulární disgeneze - předčasná menopauza

GYN. REPRODUKCE. - kryptorchizmus a anorchie u chlapců - některé případy předčasné puberty - testikulární disgeneze - předčasná menopauza GYN. REPRODUKCE NÁZEV : AMH = Anti-Müllerian hormon POUŽITÍ : Anti-Müllerian hormon (AMH) je dimerní glykoprotein, složený ze dvou monomerů o molekulové hmotnosti 72 kda. AMH patří do rodiny transformujícího

Více

VY_32_INOVACE_11.15 1/6 3.2.11.15 Pohlavní soustava Pohlavní soustava

VY_32_INOVACE_11.15 1/6 3.2.11.15 Pohlavní soustava Pohlavní soustava 1/6 3.2.11.15 Cíl znát stavbu ženské a mužské pohlavní soustavy - umět vysvětlit její funkci - odvodit její význam - uvést onemocnění, příčiny, prevenci, ošetření Továrna na spermie a vajíčka - mužské

Více

TĚHOTENSTVÍ a POROD. Jen život pro druhého má smysl

TĚHOTENSTVÍ a POROD. Jen život pro druhého má smysl TĚHOTENSTVÍ a POROD Jen život pro druhého má smysl OBSAH PUBLIKACE: 1. STRUČNÁ ANATOMIE 2. PRŮBĚH TĚHOTENSTVÍ 3. ZMĚNY V TĚHOTENSTVÍ 4. VÝVOJ PLODU 5. PRENATÁLNÍ DIAGNOSTIKA 6. VYŠETŘENÍ 7. VROZENÉ VÝVOJOVÉ

Více

BÍLKOVINY A SACHARIDY

BÍLKOVINY A SACHARIDY BÍLKOVINY A SACHARIDY Pro přednášku v Trenérské škole Svazu kulturistiky a fitness České republiky a Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy více na www.skfcr.cz/treneri Mgr. Petr Jebas Bílkoviny

Více

Složky stravy - lipidy. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Složky stravy - lipidy. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Složky stravy - lipidy Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Lipidy 1 = organické látky orgány těla využívají jako zdroj energie pro svoji činnost. Sloučenina glycerolu a mastných kyselin (MK)

Více

extrakt ženšenu extrakt zeleného čaje multivitamin obsahující vyvážené množství 12 druhů vitamínů a 9 minerálů

extrakt ženšenu extrakt zeleného čaje multivitamin obsahující vyvážené množství 12 druhů vitamínů a 9 minerálů Gerifit Doplněk stravy Energie plná zdraví na celý den! Kvalitní produkt z Dánska spojující: extrakt ženšenu extrakt zeleného čaje multivitamin obsahující vyvážené množství 12 druhů vitamínů a 9 minerálů

Více

Individuální vývoj člověka = ontogeneze

Individuální vývoj člověka = ontogeneze Individuální vývoj člověka = ontogeneze vývoj před narozením = prenatální vývoj po narození = postnatální 1. Vývoj před narozením dvě období: a) zárodečné = embryonální b) plodové = fetální Vývoj začíná

Více

TRÁVICÍ SOUSTAVA TRÁVICÍ ŽLÁZY

TRÁVICÍ SOUSTAVA TRÁVICÍ ŽLÁZY Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_03_BI1 TRÁVICÍ SOUSTAVA TRÁVICÍ ŽLÁZY TRÁVICÍ ŽLÁZY SLINIVKA BŘIŠNÍ (PANCREAS) protáhlá 14-18 cm 60-90 g uložená v ohbí dvanáctníku

Více

ROZPLOZOVACÍ SOUSTAVA

ROZPLOZOVACÍ SOUSTAVA Maturitní téma č. 31 ROZPLOZOVACÍ SOUSTAVA Rozmnožování - reprodukce - je jednou ze základních vlastností všech organismů. Díky rozmnožování je život druhu nepřetržitý. Živočichové se mohou rozmnožovat

Více

GYN. REPRODUKCE. - kryptorchizmus a anorchie u chlapců - některé případy předčasné puberty - testikulární disgeneze - předčasná menopauza

GYN. REPRODUKCE. - kryptorchizmus a anorchie u chlapců - některé případy předčasné puberty - testikulární disgeneze - předčasná menopauza GYN. REPRODUKCE NÁZEV : AMH = Anti-Müllerian hormon POUŽITÍ : Anti-Müllerian hormon (AMH) je dimerní glykoprotein, složený ze dvou monomerů o molekulové hmotnosti 72 kda. AMH patří do rodiny transformujícího

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Lidské tělo BSP Multimedia - úvodní obrazovka = 3D laboratoř: Zobrazení systémů - v pravé části je menu: Oběhový systém 3D Lab návrat do úvodní obrazovky Rejstřík Rejstřík A-Z Rejstřík 3D modelů Rejstřík

Více

Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků

Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků Prof. MVDr. Lenka VORLOVÁ, Ph.D. a kolektiv FVHE VFU Brno Zlín, 2012 Mléčné výrobky mají excelentní postavení mezi výrobky živočišného původu - vyšší biologická

Více

TĚLNÍ TEKUTINY KREVNÍ ELEMENTY

TĚLNÍ TEKUTINY KREVNÍ ELEMENTY Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_11_BI1 TĚLNÍ TEKUTINY KREVNÍ ELEMENTY KREVNÍ BUŇKY ČERVENÉ KRVINKY (ERYTROCYTY) Bikonkávní, bezjaderné buňky Zvýšený počet:

Více

Fyziologie svalů. Typy svalů: - svaly kosterní (příčně pruhované), - srdeční (modifikovaný kosterní), - hladké svaly.

Fyziologie svalů. Typy svalů: - svaly kosterní (příčně pruhované), - srdeční (modifikovaný kosterní), - hladké svaly. Fyziologie svalů Svalová tkáň - je složena z buněk, které jsou schopny reagovat na podráždění změnou své délky nebo napětí, - slouží k pohybu a udržování polohy organizmu v prostoru, - tvoří stěny dutých

Více

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK EUKARYOTICKÉ ORGANELY Jádro Ribozomy Endoplazmatické retikulum Golgiho aparát Lysozomy Endozomy Mitochondrie Plastidy Vakuola Cytoskelet Vznik eukaryotického jádra Jaderný

Více

LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2010 Mgr.Jitka Fuchsová MÍZA (lymfa) Krevní kapiláry mají propustné stěny

Více

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. ZDRAVOVĚDA Pohlavní

Více

Biologie člověka, člověk a zdraví. Dataprojektor, vizualizér, pracovní listy, plakáty. Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Biologie člověka, člověk a zdraví. Dataprojektor, vizualizér, pracovní listy, plakáty. Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Biologie (BIO) Biologie člověka, člověk a zdraví Tercie 3 hodiny týdně Dataprojektor, vizualizér, pracovní listy, plakáty Etologie Odvodí na základě pozorování

Více

Embryonální období. Martin Špaček. Odd. histologie a embryologie

Embryonální období. Martin Špaček. Odd. histologie a embryologie Modul IB Embryonální období Martin Špaček Odd. histologie a embryologie Zdroje obrázků: Moore, Persaud: Zrození člověka Rarey, Romrell: Clinical human embryology Scheinost: Digitální zobrazování počátků

Více

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování

Více

Mimotělní oplození. léčebně řeší stavy, kdy:

Mimotělní oplození. léčebně řeší stavy, kdy: VÝZNAM VYŠETŘENÍ REPRODUKČNÍ IMUNITY PRO IVF-ET Jindřich Madar pracoviště reprodukční imunologie Ústavu pro péči o matku a dítě Praha Podolí Metoda mimotělního oplození s následným přenosem embrya do dělohy

Více

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz. Typy výživy

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz. Typy výživy Typy výživy 1. Dle energetických nároků (bazální metabolismus, typ práce, teplota okolí) 2. Dle potřeby živin (věk, zaměstnání, pohlaví) 3. Dle stravovacích zvyklostí, tradic, tělesného typu 4. Dle zdravotního

Více

World Diabetes Day 2014

World Diabetes Day 2014 Název: World Diabetes Day 2014 Školitel: Branislav Ruttkay-Nedecký, Dagmar Uhlířová, Hana Buchtelová Datum: 14.11.2014 Reg.č.projektu: CZ.1.07/2.3.00/20.0148 Název projektu: Mezinárodní spolupráce v oblasti

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona/číslo materiálu: III/2 VY_32_INOVACE_TVD535 Jméno autora: Mgr. Lucie Křepelová Třída/ročník

Více

Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný

Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný Označení materiálu: VY_32_INOVACE_DVOLE_SUROVINY1_09 Název materiálu: Trávení a trávicí soustava Tematická oblast: Suroviny, 1. ročník Anotace: Prezentace slouží k výkladu nového učiva. Očekávaný výstup:

Více

Biologie člověka souhrnné opakování 2. část metabolismus

Biologie člověka souhrnné opakování 2. část metabolismus Biologie člověka souhrnné opakování 2. část metabolismus 1. Vypište názvy krevních tělísek a jejich početní poměr: 2. Hemoglobin obsahuje důležitý prvek a váže vzdušný. 3. Krevní skupiny objevil český

Více

Funkce jater 7. Játra stavba, struktura jaterní buňky, žluč. Metabolismus základních živin v játrech. Metabolismus bilirubinu.

Funkce jater 7. Játra stavba, struktura jaterní buňky, žluč. Metabolismus základních živin v játrech. Metabolismus bilirubinu. Funkce jater 7 Játra stavba, struktura jaterní buňky, žluč. Metabolismus základních živin v játrech. Metabolismus bilirubinu. Játra centrální orgán v metabolismu živin a xenobiotik 1. Charakterizujte strukturu

Více

Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Míza Lymfa Krevní kapiláry jsou prostupné pro určité množství bílkovin

Více

SOUSTAVA KOŽNÍ. PhDr. Jitka Jirsáková, Ph.D.

SOUSTAVA KOŽNÍ. PhDr. Jitka Jirsáková, Ph.D. SOUSTAVA KOŽNÍ PhDr. Jitka Jirsáková, Ph.D. Kůže (cutis, derma) pevná, pružná a tažná; odolná proti mechanickému působení (tlak, náraz, tření apod.) plošný orgán pokrývá tělo (u dospělého člověka 1,5 1,8

Více

PRACOVNÍ LIST- SOUSTAVA DÝCHACÍ A CÉVNÍ

PRACOVNÍ LIST- SOUSTAVA DÝCHACÍ A CÉVNÍ PRACOVNÍ LIST- SOUSTAVA DÝCHACÍ A CÉVNÍ 1. Doplň větu. Dýchání (respirace) je mechanismus, při kterém většina živočichů přijímá a odstraňuje ze svých tkání. 2. U většiny živočichů s druhotnou tělní dutinou

Více

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Aminokyseliny. VY_32_INOVACE_Ch0201. Seminář z chemie.

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Aminokyseliny. VY_32_INOVACE_Ch0201. Seminář z chemie. Vzdělávací materiál vytvořený v projektu P VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí svobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek

Více

Proč vyrábět nutričně vyvážené potraviny Vliv jednotlivých nutrientů na zdraví

Proč vyrábět nutričně vyvážené potraviny Vliv jednotlivých nutrientů na zdraví Proč vyrábět nutričně vyvážené potraviny Vliv jednotlivých nutrientů na zdraví Proč je strava tolik důležitá? Dostatečný příjem kvalitní stravy je jednou ze základních podmínek života Výživa ovlivňuje

Více

doc. RNDr. Milan Bartoš, Ph.D.

doc. RNDr. Milan Bartoš, Ph.D. doc. RNDr. Milan Bartoš, Ph.D. Konference Klonování a geneticky modifikované organismy Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 7. května 2015, Praha Výroba léků rekombinantních léčiv Výroba diagnostických

Více

Použití tuků mořských ryb v prevenci vzniku metabolického syndromu. Mgr. Pavel Suchánek IKEM Centrum výzkumu chorob srdce a cév, Praha

Použití tuků mořských ryb v prevenci vzniku metabolického syndromu. Mgr. Pavel Suchánek IKEM Centrum výzkumu chorob srdce a cév, Praha Použití tuků mořských ryb v prevenci vzniku metabolického syndromu Mgr. Pavel Suchánek IKEM Centrum výzkumu chorob srdce a cév, Praha Metabolický syndrom 3 z 5 a více rizikových faktorů: - obvod pasu u

Více

JAK ŘEŠIT CUKROVKU DIABETES MELLITUS II. TYPU

JAK ŘEŠIT CUKROVKU DIABETES MELLITUS II. TYPU JAK ŘEŠIT CUKROVKU DIABETES MELLITUS II. TYPU JAK SE PROBLÉMY S CUKROVKOU II. TYPU PROJEVUJÍ: Hormon řídící přeměnu cukru v těle se nazývá inzulín a je produkován slinivkou břišní. Lépe řečeno Langerhansovými

Více

Transmembránový receptor: E= vnější mezibuněčný prostor P = cytoplazmatická membrána I = vnitrobuněčný prostor. Zdroj: Wikipedie

Transmembránový receptor: E= vnější mezibuněčný prostor P = cytoplazmatická membrána I = vnitrobuněčný prostor. Zdroj: Wikipedie Kapitola 14 HORMONY S narůstající složitostí organismů přestaly stačit regulační mechanismy, jakými disponuje jednobuněčný organismus, který na podněty z prostředí reaguje jako celek, tedy celá buňka.

Více