Zpráva o průzkumu inovačních polí v okrese Přerov a Šumperk

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Zpráva o průzkumu inovačních polí v okrese Přerov a Šumperk"

Transkript

1 Zpráva o průzkumu inovačních polí v okrese Přerov a Šumperk Vypracováno v rámci projektu Centrum sociálně orientovaných inovací Zpracovala: Mgr. Šárka Ulčáková Ostrava, 2013

2 Obsah Úvod... 1 Metodologie... 2 Formulace výzkumného problému a cíle... 2 Organizace výzkumu, metody a techniky sběru dat... 3 Specifikace výzkumného souboru... 5 První fáze výzkumu - Informace o regionech a projektech realizovaných v Olomouckém kraji, okrese Přerov a Šumperk... 7 Oblast Lipník nad Bečvou... 8 Okres Přerov Geografické údaje o okrese Přerov Projekty Šumperk Geografické údaje o okrese Šumperk Projekty Analýza projektů realizovaných v okrese Přerov, Šumperk a v Olomouckém kraji - databáze projektů z 60 Druhá fáze výzkumu dotazníkové šetření Interpretace a výsledky dotazníkového šetření Shrnutí Třetí fáze výzkumu rozhovor Shrnutí Závěr Seznam použitých zdrojů Přílohy Příloha č.1 Seznam organizací, kterým byl zaslán dotazník Příloha č.2 Tabulka operacionalizace Příloha č. 3 - Dotazník Příloha č.4 Formulář pro rozhovor Příloha č.5 Projekty na stránkách mající charakter sociální inovace Projekty podpořené z OP LZZ Olomoucký kraj

3 Úvod Inovace, sociální inovace či sociálně orientovaná inovace pojmy, které se v poslední době začaly čím dál tím častěji objevovat spolu s narůstající naléhavostí potřeby generování nových řešení i přístupů k řešení problémů dnešní společnosti. Se sociálními inovacemi se dnes setkáváme ve vzdělávání, zdravotnictví, sociálních službách, veřejné politice, rozhodovacích procesech, řízení, ale i v dalších oblastech. Významnou roli zde hraje také fakt, že vytváření takovýchto inovací je v poslední době stále výrazněji podporováno politikou Evropské unie. Samotný význam pojmu však není jednotně definován, což může přispívat k situaci, kdy jen málo lidí ví, co od něj má očekávat a jak sociální inovaci vlastně rozpoznat. Co tedy vlastně znamená pojem sociální inovace? Například v Příručce pro tvorbu a realizaci inovačních projektů představují sociální inovace (jakožto inovace sociální v účelu i prostředcích jejich dosažení ) ve stávajícím pojetí nové a oproti dostupným alternativám lepší řešení (tj. účinnější, efektivnější, udržitelnější, spravedlivější), která naplňují naléhavé sociální (resp. Společenské) potřeby a zároveň vytvářejí nové sociální vztahy nebo spolupráce. Sociální inovace mohou zahrnovat nové produkty, procesy, služby, organizační uspořádání, technologie, ideje, regulace, institucionální formy, funkce a role, sociální hnutí a další formy řešení sociálních potřeb. 1 Frances Westley definuje sociální inovaci jako iniciativu, produkt, proces či program, který významně mění základní postoje či přesvědčení týkající se postupů, zdrojů a kompetencí v rámci jakéhokoliv sociálního systému. 2 V newsletteru projektu Centrum sociálně orientovaných inovací se pak rovněž objevuje odlišná definice pojmu. Zde jsou sociální inovace charakterizovány jako nové nápady, aktivity, projekty, způsoby práce či instituce, které přinášejí pozitivní efekty, zlepšují či od základu řeší potřeby místní komunity nebo společnosti obecně. V reálném životě pak sociální inovace nabývají podob nových produktů, služeb, iniciativ nebo organizací, vznikají na půdoryse spolupráce lidí a institucí z různých oborů. 3 Tyto nápady, aktivity, projekty, instituce či způsoby práce nemusí být zcela nové, může se jednat o aplikaci řešení, která se již podařilo aplikovat jinde. Právě přenositelnost je jednou 1 KADEŘÁBKOVÁ, Anna a SAMAN, Said M.. Příručka pro tvorbu a realizaci inovačních projektů. Evropský sociální fond v ČR [online]. [cit ], str.4, Dostupné z: 2 WESTLEY, Frances. The Social Innovation Dynamic. In Papers on Social Innovation Understanding Social Innovation [online], str.1, vlastní překad, [cit ]. Dostupné z: 3 Newsletter CSI. Centrum sociálně orientovaných inovací [online], č.2, [cit ]. Dostupné z: 1

4 z charakteristik, která se u sociálních inovací často objevuje. K šíření těchto inovací pak může docházet ve formě myšlenek, hodnot, softwaru nebo nástrojů práce. 4 Průzkum inovačních polí v okrese Přerov a Šumperk byl realizován v rámci výše zmiňovaného projektu Centrum sociálně orientovaných inovací. Tento projekt byl iniciován Centrem pro komunitní práci Moravskoslezský kraj a mezi jeho hlavní cíle patří přenos inovací a využití lidského potenciálu ve venkovských regionech formou přenosu mezinárodních zkušeností (na základě spolupráce s organizacemi ze Španělska, Skotska, Portugalska a Rakouska). Prioritou projektu je však především nalezení vhodných forem podpory (sebe)zaměstnávání osob ohrožených na trhu práce. V průběhu realizace budou rovněž vytvořena centra sociálních inovací ve městě Lipník nad Bečvou a Šumperk. Právě z důvodu výběru města Lipník nad Bečvou je byla v první části výzkumu pozornost věnována nejen okresu Přerov, ale také stručné charakteristice Lipníku nad Bečvou a jeho okolí. Cílem tohoto průzkumu zaměřeného na potřeby a bariéry při zavádění sociálně orientovaných inovací bylo uskutečnit analýzu a upřesnit předpoklady pro realizaci inovačních projektů v daných regionech. Metodologie Formulace výzkumného problému a cíle Pojem sociální inovace, který byl představen v úvodní kapitole, představuje nový fenomén, který díky svému obecnému vymezení zahrnuje širokou škálu aktivit, projektů, nebo nápadů a plánů, jak by mohlo být k určité problematice přistupováno. Úkolem realizovaného výzkumu bylo zmapovat současnou situaci v oblasti sociálních inovací v okrese Přerov a Šumperk. Pozornost byla však zaměřena pouze na inovace ve formě projektů, jelikož se jedná o nejlépe měřitelnou formu sociální inovace vzhledem k časovým i finančním možnostem tohoto výzkumu. Východiskem pro výzkum a rozpoznání sociální inovace přitom nebyla pouze definice tohoto pojmu používaná v rámci projektu Centrum sociálně orientovaných inovací, ale kvůli potřebě užšího vymezení a rozpoznání také konkrétní sociálně inovativní projekty. Jednalo se přitom především o projekty uvedené v Katalogu inovací na stránkách 5. Průzkum inovačních polí v okrese Přerov a Šumperk byl realizován v několika fázích. Důvodem bylo především zaměření výzkumu a jeho cíle: 4 Co je to inovace. Centrum sociálně orientovaných inovací [online]. [cit ]. Dostupné z: 5 Katalog inovací. Centrum sociálně orientovaných inovací [online]. [cit ]. Dostupné z: 2

5 1) zjistit, jaká je současná situace v daných regionech, co se týče četnosti projektů majících charakter sociálně orientované inovace - stanovené otázky: Jaká je situace v oblasti inovačních polí v okrese Šumperk a Přerov z hlediska četnosti projektů majících charakter sociálně orientované inovace? Na jaké oblasti se dané projekty zaměřují? 2) zjistit, jaké jsou potřeby a bariéry při zavádění sociálních inovací - Plánují vybrané organizace projekty mající charakter sociálně orientované inovace realizovat i v budoucnosti? Pokud ne, co tomu brání? 3) pro účely projektu Centrum sociálně orientovaných inovací zjistit a. které organizace budou mít zájem podílet se na tomto projektu a zda fungují ve spolupráci s jinými subjekty stanovené otázky: Které organizace se chtějí podílet na projektu Centrum sociálně orientovaných inovací? Fungují dané organizace ve spolupráci s jinými subjekty? b. Co dané organizace od projektu očekávají a jaká témata mohou být inspirací pro setkávání v rámci projektu Stanovené otázky: Co dané organizace očekávají od spolupráce a účasti na projektu? Na jaké činnosti, projekty či oblasti se chce v budoucnosti organizace zaměřit? Hlavním a obecným cílem výzkumu bylo sestavit analýzu a upřesnit předpoklady pro realizaci inovačních projektů ve vybraných regionech. Tyto výstupy budou sloužit jak partnerům projektu Centrum sociálně orientovaných inovací, tak i dalším zájemcům o danou problematiku. Organizace výzkumu, metody a techniky sběru dat Jak již bylo řečeno, výzkum byl realizován v několika fázích. V první z nich byla provedena analýza dostupných základních demografických informací o regionech Přerov a Šumperk a také analýza v oblasti projektové činnosti v daných lokalitách. Vycházela jsem přitom z informací na stránkách Českého statistického úřadu 6, Olomouckého kraje 7, Evropského sociálního fondu v ČR 8 a webových stránek místních akčních skupin a mikroregionů v okrese Přerov a Šumperk. 6 Český statistický úřad [online]. [cit ]. Dostupné z: 3

6 V rámci druhé fáze byl sestaven dotazník a vybrány organizace, kterým byl následně dotazník zaslán. Z důvodu nízké návratnosti dotazníku následně proběhlo také telefonické kontaktování těchto subjektů. Vyplněné formuláře byly analyzovány a na základě této analýzy byli vybráni respondenti pro třetí fázi výzkumu polostandardizovaný rozhovor, jenž byl proveden především za účelem prohloubení informací získaných z vyplněných dotazníků. Právě třetí fáze výzkumu byla z organizačního hlediska nejnáročnější. Nejprve proběhlo telefonické kontaktování respondentů za účelem předání základních informací o projektu a sjednání schůzky, v rámci které byl realizován zmiňovaný rozhovor. Poté, co byly provedeny všechny rozhovory, proběhla analýza dat z této poslední fáze výzkumu. Při každé ze tří fází výzkumu byly využity jiné přístupy a metody sběru i analýzy dat s ohledem na cíle výzkumu a výzkumné otázky, na možnosti realizace, dostupnost informací apod.. V první fázi se jednalo o metodu obsahové analýzy dokumentů, přičemž byl využit kvantitativní přístup ke sběru dat i k jejich vyhodnocení. Obsahová analýza je objektivní metodou analýzy sdělení. Plán analýzy musí být tedy takový, že budou-li dva nebo více výzkumníků nezávisle analyzovat stejný materiál, musí dojít k shodným výsledkům. 9 Z tohoto důvodu byly pro rozpoznání projektů majících charakter sociální inovace určeny na základě operacionalizace zkoumatelné znaky a následně bylo vyhodnocováno, zda se u jednotlivých projektů tyto znaky objevují či nikoliv. Výchozím bodem pro tuto operacionalizaci byla přitom definice sociální inovace používaná v rámci projektu Centrum sociálně orientovaných inovací (viz kapitola Úvod ). Pro to, aby byl projekt považován za sociální inovaci, musel být nový, inovativní, muselo se jednat o nápad, aktivitu, projekt, způsob práce či instituci přinášející pozitivní efekty nebo/a zlepšující či od základu řešící potřeby místní komunity nebo společnosti obecně. Tabulka postupu operacionalizace je uvedena v příloze dokumentu. Informace byly shromážděny z internetových zdrojů a dokumentů především z již zmiňovaných webových stránek Olomouckého kraje, Českého statistického úřadu, Evropského sociálního fondu v ČR a webových stránek místních akčních skupin a mikroregionů v okresech Přerov a Šumperk. Pro druhou fázi výzkumu byla zvolena metoda sběru dat pomocí dotazníkového šetření, přičemž při sběru dat i jejich vyhodnocení byl využit kvantitativní přístup. Dotazník tvořily polostandardizované otázky uspořádané do dvou bloků. První blok byl zaměřen na charakteristiku organizace, kterou respondent v dotazníku zastupoval, a na projekty mající charakter sociální inovace, které organizace realizovala a postoj k realizaci dalších projektů tohoto typu. Pro snadnější identifikaci těchto projektů 7 Olomoucký kraj [online]. [cit ]. Dostupné z: 8 Evropský sociální fond v ČR [online]. [cit ]. Dostupné z: 9 DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: Příručka pro uživatele. 3. vydání. Praha: Karolinum, 2002, s ISBN

7 respondenty byly otázky vytvořeny na základě definice sociální inovace používané v rámci projektu Centrum sociálně orientovaných inovací. Pro ověření platnosti zařazení projektů vybraných organizacemi mezi projekty mající charakter sociální inovace byla opět využita tabulka z první fáze, kde jsou stanoveny zkoumatelné znaky, na základě kterých byly sociální inovace identifikovány. Druhý blok dotazníku byl pak již účelně zaměřen na zodpovězení otázek relevantních pro další spolupráci s organizacemi v rámci projektu Centrum sociálně orientovaných inovací. V této části dotazníku byli respondenti rovněž seznámeni s projektem a pojmem sociální inovace. Z důvodů úspory času i finančních nákladů byla zvolena elektronická podoba dotazníku, přístupná všem respondentům na internetu. Pro tento účel byla využita aplikace Google Docs umožňující vytvořit a následně na ové adresy zaslat dotazníkový formulář. Zpracování získaných dat bylo provedeno pomocí programu Microsoft Excel. Náplní poslední fáze výzkumu byla realizace rozhovorů, pro které byl vytvořen formulář s polostandardizovanými otázkami. Tato metoda sběru dat byla vybrána z důvodů potřeby upřesnění a doplnění informací získaných z odpovědí v dotazníku, který byl součástí druhé fáze výzkumu, a také pro uskutečnění prvotního osobního kontaktu s respondenty představujícími potenciální budoucí partnery projektu Centrum sociálně orientovaných inovací. Rozhovor tedy plnil funkci oboustranného předání informací. Přístup ke sběru i vyhodnocení dat byl kvantitativně-kvalitativní, odlišný u jednotlivých otázek z důvodu jejich účelu a zaměření. Pro záznam odpovědí byl vytvořen formulář (viz přílohy dokumentu), který byl specifický pro každou organizaci. Obsahoval název organizace, stručné informace o tom, na jaké oblasti se rozhovor bude orientovat, informace o organizaci (shromážděny z internetových stránek organizace a z vyplněného dotazníku) a samotné otázky na respondenty. Tyto otázky byly směrovány na projekty realizované organizací (primárně na ty, které mají charakter sociální inovace), na budoucí zaměření subjektu a na očekávání od účasti na projektu Centrum sociálně orientovaných inovací. Několik otázek bylo také zaměřeno pouze na získání doplňujících informací potřebných pro další spolupráci s organizacemi v rámci projektu. Specifikace výzkumného souboru Jelikož byl výzkum realizován v několika fázích s různými cíli a uplatněnými metodami a přístupy, bude se lišit i výzkumný soubor či vzorek. Tento vzorek tedy skupina jednotek, kterou skutečně 5

8 pozorujeme 10 a rovněž i populace, která je definována jako soubor jednotek, o kterém předpokládáme, že jsou pro něj naše závěry platné 11 budou v následujícím textu specifikovány pro každou fázi výzkumu zvlášť. První fáze výzkumu byla zaměřena na analýzu demografických informací o okresech Přerov a Šumperk a na identifikaci projektů majících charakter sociální inovace, které byly realizovány v těchto regionech. Účelem bylo shromáždit základní demografické údaje a na základě analýzy vytvořit charakteristiku daných oblastí. Primárně byla přitom zjišťována současná situace v oblasti zaměstnanosti. Za účelem sběru dat byly analyzovány údaje dostupné z webových stránek Českého statistického úřadu. Pro analýzu projektů jsem se zaměřila na všechny dokumenty o realizovaných projektech uvedené na stránkách Olomouckého kraje 12, na popisy projektů realizovaných v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost uvedené na stránkách Evropského sociálního fondu v ČR 13 a na dokumenty a na zveřejněné popisy či záznamy z projektů realizovaných přímo místními akčními skupinami či mikroregiony (zmíněné na webových stránkách těchto subjektů). V rámci této části výzkumu jsou za populaci považovány projekty mající charakter sociální inovace, které byly realizovány v okrese Přerov, Šumperk, případně v Olomouckém kraji (dle regionu realizace uvedeném v popise projektu uvedeného v daném zdroji). Pro účely rozpoznání projektů majících charakter sociální inovace byl zvolen již zmiňovaný postup operacionalizace na základě definice sociální inovace, následné určení a popis zkoumatelných znaků a vyhodnocení, zda jsou v jednotlivých popisech projektů tyto znaky přítomné či nikoliv. V druhé fázi výzkumu bylo nejprve vybráno 43 organizací z okresu Šumperk a Přerov. Následně pro účely projektu, především z důvodu nízké návratnosti dotazníku, byl formulář zaslán dalším 43 Organizacím z okresu Olomouc a Jeseník. Všechny organizace byly vybrány z Katalogu poskytovatelů sociálních služeb Olomouckého kraje , z dokumentů a informací dostupných o projektech podpořených příspěvky, granty či dotacemi, které jsou uvedeny na stránkách Olomouckého kraje 15, či na základě analýzy projektů realizovaných v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, které jsou uvedeny na stránkách esfcr.cz. Pro výběr přitom byly rozhodující lokalita 10 DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: Příručka pro uživatele. 3. vydání. Praha: Karolinum, 2002, s. 93. ISBN Viz Příspěvky, granty a dotace, Olomoucký kraj [online]. [cit ]. Dostupné z: 13 Hledání projektů, Evropský sociální fond v ČR [online]. [cit ]. Dostupné z: 14 Katalog poskytovatelů sociálních služeb Olomouckého kraje 2011, Olomoucký kraj [online] [cit ]. Dostupné z: 15 Příspěvky, granty a dotace, Olomoucký kraj [online]. [cit ]. Dostupné z: 6

9 (nejprve okres Přerov, Šumperk, později rozšířeno také na okres Olomouc a Jeseník), oblast zaměření (preferovány inovace zaměřené na řešení sociálních problémů či naplnění sociálních potřeb místní komunity či společnosti), případně přímo realizované projekty (organizace realizující projekty mající charakter sociální inovace). Seznam všech 86-ti organizací naleznete v přílohách dokumentu. Dotazník vyplnilo 19 organizací, 16 z nich v této fázi výzkumu rovněž souhlasilo se zapojením do projektu Centrum sociálně orientovaných inovací. Pro poslední fázi výzkumu, která již byla organizována především s ohledem na potřeby projektu Centrum sociálně orientovaných inovací, byla zvolena metoda rozhovoru s polostandardizovanými otázkami. Tento rozhovor byl realizován se zástupci 16-ti organizací, které vyplnily dotazník a zároveň v druhé fázi výzkumu souhlasily se zapojením do projektu. Jednalo se o organizace neziskového sektoru, jednu obec a dvě místní akční skupiny. V této zprávě nebudou uvedeny názvy organizací, které byly vybrány jako respondenti pro třetí část výzkumu. Informace získané v průběhu rozhovorů zde rovněž nebudou s konkrétními organizacemi spojovány. Rozhodli jsme se zde zveřejnit pouze seznam respondentů vybraných pro druhou fázi výzkumu dotazník. Podrobné informace budou zpracovány ve druhé zprávě, která bude sloužit pouze pro účely projektu Centrum sociálně orientovaných inovací. Rovněž si dovolím upozornit, že výsledky analýzy druhé a třetí fáze výzkumu nemohou být zobecněny na populaci z důvodu nízké návratnosti dotazníku a počtu respondentů, se kterými byl proveden rozhovor. Tyto výsledky slouží především pro nastínění možných potřeb a bariér při zavádění sociálních inovací a pro účely projektu Centrum sociálně orientovaných inovací. První fáze výzkumu - Informace o regionech a projektech realizovaných v Olomouckém kraji, okrese Přerov a Šumperk V této části textu uvedu nejprve základní demografické informace o okresech Přerov a Šumperk, přičemž nejvíce zaměřím pozornost na oblast zaměstnanosti z důvodů využitelnosti provedené analýzy pro účely projektu Centrum sociálně orientovaných inovací. Dále se budu věnovat analýze projektové činnosti v daných regionech zaměřené na oblast sociálních inovací. Při této analýze jsem vycházela z již zmiňované definice, kde sociální inovace jsou nové nápady, aktivity, projekty, způsoby 7

10 práce či instituce, které přinášejí pozitivní efekty, zlepšují či od základu řeší potřeby místní komunity nebo společnosti obecně. 16 Oblast Lipník nad Bečvou Lipník nad Bečvou, ve kterém bude v rámci projektu vytvořeno Centrum sociálně orientovaných inovací, je město s historickou tradicí. Jeho centrum bylo vyhlášeno městskou památkovou rezervací a je obklopeno středověkými hradbami. Uvnitř centra Lipníku se nacházejí měšťanské domy s podloubími, barokní kašny, mariánský sloup, židovské hřbitovy a radnice města. V tomto městě má své trvalé bydliště necelých 8500 osob. 17 V ORP Lipník nad Bečvou (kam jsou zařazeny obce Bohuslávky, Dolní Nětčice, Dolní Újezd, Hlinsko, Horní Nětčice, Jezernice, Kladníky, Lhota, Lipník nad Bečvou, Osek nad Bečvou, Radotín, Soběchleby, Týn nad Bečvou, Veselíčko) se však dle údajů Českého statistického úřadu za rok 2011 nachází osob. Nezaměstnaných bylo za tentýž rok v této oblasti evidováno Volných pracovních míst zde bylo pouhých 23, a tak počet uchazečů na jedno pracovní místo činil 47,1. Míra nezaměstnanosti je zde rovněž vysoká 13,36%. 18 Pro přesnější charakteristiku území si dovolím využít SWOT analýzu provedenou v roce 2008 MAS Moravskou branou. Tato analýza se soustředila na lokalitu působnosti místní akční skupiny, ta se nachází na území mikroregionů Lipensko, Pobečví a Záhoří-Helfštýn a centrem MAS je Lipník nad Bečvou. V rámci této analýzy byly identifikovány následující silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby: Nejvýznamnější silné stránky území MAS: - Velké množství podnikatelských subjektů s drtivou převahou o velikosti mikropodniku (zemědělských a nezemědělských). - Silná zájmová a spolková činnost v území MAS, zájem občanů o dění v území a o vzhled obcí (návsi, veřejné prostory a plochy, ). - Významná kulturně historická tradice-velké množství tradic, akcí, kvalitní životní prostředí. 16 Newsletter CSI. Centrum sociálně orientovaných inovací [online], č.2, [cit ]. Dostupné z: 17 Charakteristika okresu Přerov, Český statistický úřad, [online], [cit ]. Dostupné z: 1bf/$FILE/okres%20P%C5%99erov.pdf 18 Vybrané ukazatele za správní obvod Lipník nad Bečvou v letech , Český statistický úřad, [online], [cit ]. Dostupné z: 8

11 - Vysoký potenciál rozvoje cestovního ruchu (hrad Helfštýn, cyklostezka Bečva a Jantarová cyklostezka, eneolitické naleziště, velké množství památek a památek místního významu, malebná krajina s výraznými plochami lesů. - Zkušenosti území s čerpáním dotací (krajských, národních, EU). - Dobrá vybavenost regionu technickou infrastrukturou. Nejvýznamnější slabé stránky území MAS: - Nepříznivý demografický rozvoj regionu a dalších sociologických charakteristik (nezaměstnanost, porodnost, migrace a urbanizace) - Nedostatek zařízení pro volnočasové aktivity, nedostatečné vybavení území občanskou vybaveností a službami, špatný a nevyhovující stav existujících budov vybavenosti sloužících široké veřejnosti. - Nedostatek pracovních příležitostí, velké množství opuštěných zemědělských areálů, zastaralost zemědělských podniků, nedostatečná podpora (vznik a rozvoj) nezemědělských podnikatelů (sekundér a terciér). - Špatný stav místních komunikací, veřejných prostranství a návsí a navazující infrastruktury, mobiliáře, zeleně, - Nedostatek infrastruktury pro rozvoj cestovního ruchu, špatný stav památek, neexistence muzeí a výstavních expozic, plánů regenerace apod. - Nedostatek vybudovaných ČOV, chybějící prvky ÚSES, nevybavenost regionu potřebnou technikou pro údržbu přírodních ploch a ploch lesů. Nejvýznamnější příležitosti území MAS: - Nové formy spolupráce regionu, další prohlubování partnerství území MAS zapojování dalších subjektů do společných projektů, rozvíjení lidského potenciálu. - Budování dálnic D1 a D47, vhodné napojení území na sídla vyššího významu Olomouc, Přerov,, blízkost hranice Olomoucké aglomerace. - Modernizace zemědělských podniků a vznik nových nebo podpora stávajících nezemědělských podnikatelů - vyšší stabilita ekonomického prostředí regionu, rozvoj cestovního ruchu s 9

12 návazností na okolní cíle Lázně Teplice n.b., Olomouc, Lipník n.b., Hostýn, Helfštýn, ) a na potenciál místního kulturního dědictví a památek. - Možnost čerpání prostředků z EU, jejich soustředění do nejpotřebnějších projektů a v návaznosti na využití synergického efektu nastartovat novou budoucnost regionu. - Komplexním zkvalitněním života na venkově (životní prostředí vč. udržované kulturní krajiny a lesních ploch, ekonomická stabilita a vzhled obcí s kvalitními službami a občanskou vybaveností) stabilizovat obyvatelstvo, případně podpořit nárůst počtu obyvatel z okolních měst. Nejvýznamnější hrozby území MAS: - Projevy sociálně patologických jevů na venkově alkohol, drogy, pasivita při využívání volného času. - Nízká kupní síla obyvatel regionu, nestabilita zemědělského podnikání, ztráta konkurenceschopnosti a jeho ekonomický úpadek. - Projevy globalizace ve všech oblastech života, ztráta identity a sounáležitosti - Nedostatek finančních prostředků na rozvoj venkova, postupné zvyšování závislosti na vnějších (cizích) zdrojích. - Odliv obyvatel a snížení ekonomické úrovně regionu - nedostatečná upravenost veřejných prostorů, nedostatek veřejné vybavenosti, nedostatečná údržba kulturního dědictví, krajiny, lesů a vodních toků odliv turistů, špatné životní prostředí a nedostatečná kvalita života na venkově. Podrobnější informace o SWOT analýze naleznete na webových stránkách MAS Moravská brána, o.s. 19 Na základě analýzy údajů z Českého statistického úřadu a z výše zmíněné SWOT analýzy tedy můžeme říci, že okolí Lipníku nad Bečvou je oblastí, kde mezi nejzávažnější problémy patří vysoká nezaměstnanost, nedostatek pracovních míst a značně nepříznivý demografický vývoj obyvatelstva. 19 STRATEGICKÝ PLÁN LEADER na období , Osa IV Leader: "Rozvíjet venkov společně má smysl!"". MAS Moravská brána [online]. [cit ]. Dostupné z: 10

13 Poměrně často se v oblasti také vyskytují patologické jevy, které mohou souviset právě se zmiňovanými problémy v oblasti zaměstnanosti. V důsledku těchto skutečností hrozí, že v Lipníku a jeho okolí dojde v následujících letech ke zhoršení životních podmínek zdejších obyvatel. Jako problém může být vnímána současná situace, kdy podpora podnikatelům působícím v lokalitě se soustředí na zemědělství, proto podnikatelé orientující se na jiné oblasti mohou zde mít horší podmínky k podnikatelské činnosti a méně příležitostí podnik rozvíjet a udržovat. Zde se nabízí možnosti financování z fondů Evropské unie, hrozí zde však, že dojde k nárůstu závislosti na těchto externích zdrojích. Ačkoliv tato oblast disponuje kvalitním životním prostředním a má vysoký potenciál, co se týče rozvoje cestovního ruchu v oblasti, těmto okruhům zaměření je rovněž věnována nedostatečná pozornost. Památky, které by mohly být atraktivní pro turisty, chátrají, v regionu jsou patrné nedostatky v oblasti volnočasových aktivit a služeb, infrastruktura je ve špatném stavu. Naopak potenciál má Lipník a okolí v zájmové a spolkové činnosti, která je na venkově silně zakořeněna. Činnost nejen těchto spolků, ale všech organizací působících v regionu by se dle mého názoru mohla v souvislosti s realizací sociálních inovací zaměřit především na zaměstnanost, na udržení mladých lidí na venkově, ale nejen aktivitami, jejichž cílem je přímo zaměstnání této cílové skupiny, ale také obecně zlepšováním životních podmínek v regionu. Sociální inovace mohou zde být zaměřeny rovněž na vytváření partnerských sítí napříč všemi sektory s cílem společně řešit problémy komunit či společnosti obecně. Dle mého názoru by také pozornost měla být věnována potenciálu lokality v oblasti cestovního ruchu zajištění služeb a zvyšování jejich úrovně a dostupnosti pro české ale i zahraniční turisty (v této souvislosti by měl být kladen důraz např. na zvyšování jazykových kompetencí či zlepšování komunikačních dovedností apod.), zajištění možností volnočasových aktivit, kladení důrazu na obnovu památek, propagace regionu, atd. V souvislosti s demografickými změnami týkajících se stárnutí populace by také mělo být uvažováno nad zajištěním služeb pro cílovou skupinu osob v postproduktivním věku, ale i dalších cílových skupin. 11

14 Okres Přerov Pro stručnou charakteristiku okresu Přerov využiji text, který vytvořila Krajská správa ČSÚ v Olomouci. 20 Oblast Přerovska se rozkládá v centru Moravy na jihovýchodě Olomouckého kraje v oblasti soutoku řek Moravy a Bečvy. Na východě má okres Přerov společnou hranici s okresem Nový Jičín z Moravskoslezského kraje a s okresy Vsetín a Kroměříž z kraje Zlínského. Na severu hraničí s okresem Olomouc a na západě s okresem Prostějov. Část okresu tvoří úrodná rovinatá Haná, která pozvolna přechází v Moravskou bránu, střeženou z obou stran pahorkatinami Oderských vrchů. Okres se rozkládá na území o celkové rozloze 845 km2, a tou se řadí na třetí místo mezi všemi pěti okresy Olomouckého kraje. Na celkové ploše Olomouckého kraje se okres Přerov podílí 16,0 %. Z celkové rozlohy zaujímá zemědělská půda 69,6 %, podíl orné půdy na celkové rozloze je 57,2 % (orná půda se podílí na zemědělské půdě 82,2 %). Lesní pozemky tvoří 16,1 % z celkové výměry a nezemědělská půda činí 30,4 %. Okres Přerov je okresem Olomouckého kraje s nejvyšším počtem obcí. Do katastrů přerovského okresu spadá 104 obcí, z nichž má 6 statut města (Hranice, Kojetín, Lipník nad Bečvou, Potštát, Přerov a Tovačov) a 3 městyse (Brodek u Přerova, Dřevohostice, Hustopeče nad Bečvou) Sídlem okresu je jeho největší město a zároveň druhé největší město Olomouckého kraje, statutární město Přerov s necelými 45 tisíci obyvateli. 20 Charakteristika okresu Přerov, Český statistický úřad, [online], [cit ]. Dostupné z: 1bf/$FILE/okres%20P%C5%99erov.pdf 12

15 Obr.č.1 Administrativní rozdělení okresu Přerov 21 Na obrázku vidíme administrativní členění okresu Přerov, který je pro účely samosprávy členěn na tři správní obvody obcí s rozšířenou působností (Lipník nad Bečvou, Hranice a Přerov) a na čtyři správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (Lipník nad Bečvou, Přerov, Kojetín a Hranice). Geografické údaje o okrese Přerov Co se týče geografického složení obyvatel, dle údajů Českého statistického úřadu mělo v roce 2011 v okresu Přerov trvalé bydliště obyvatel, zatímco údaje z roku 2013 již hovoří jen o obyvatelích. Z tabulky č.1, kterou níže uvádím, lze zjistit, že již v prvním čtvrtletí roku 2013 došlo k úbytku obyvatel o 797 osob Administrativní rozdělení okresu Přerov stav k , Český statistický úřad, [online], [cit ]. Dostupné z: rov.gif 22 Časové řady vybrané ukazatele za okres Přerov, Český statistický úřad, [online], [cit ]. Dostupné z: 13

16 Na stromu života pak vidíme příbytky a úbytky obyvatel Olomouckého kraje v různých věkových kategoriích. Obecně můžeme na základě tohoto grafu vidět, že v rámci celého kraje ve vztahu k minulým letem dochází k nárůstu počtu obyvatel ve starším věku (cca od 55-ti let), následně oproti předešlému období prudce klesl počet osob ve věku let. Obyvatelstva ve věku přibližně let je opět o něco více, avšak další hodnoty stromu života směrem dolů již klesají s výjimkou několika let, kdy vzrostla porodnost. Tyto hodnoty však nejsou výjimečné v porovnání s jinými regiony v České republice. Obecně dochází ke změně ve skladbě populace, dochází k jejímu stárnutí. 14

17 Graf č.1 Věkové složení obyvatelstva Olomouckého kraje v roce 2011 a Statistická ročenka Olomouckého kraje 2012, Český statistický úřad, [online], [cit ]. Dostupné z: 15

18 Tabulka č.2 Vybrané ukazatele v Olomouckém kraji podle okresů v 1. čtvrtletí Vybrané ukazatele v Olomouckém kraji podle okresů v 1. čtvrtletí 2013, Český statistický úřad, [online], [cit ]. Dostupné z: q1c1.pdf 16

19 Tabulka č.3 Vybrané ukazatele za okres Přerov Statistická ročenka Olomouckého kraje 2012, Český statistický úřad, [online], [cit ]. Dostupné z: 17

20 Zaměstnanost/nezaměstnanost Alarmující je současná situace na trhu práce v regionu, kdy jedno volné pracovní místo připadá v Přerově na 31,2 osob. Na základě porovnání obou výše zobrazených tabulek se také dozvídáme, že se v roce 2013 situace zhoršila oproti roku 2011, kdy na jedno pracovní místo bylo 26,5 uchazečů. Celkový počet uchazečů o zaměstnání pak z roku 2011 vzrostl z hodnoty 8346 na číslo 9446, které je zaznamenáno za první čtvrtletí Volných pracovních míst v prvním čtvrtletí oproti údaji z roku 2011 nepatrně ubylo a hodnota se stále pohybuje kolem 300. Míra registrované nezaměstnanosti v roce 2011 byla v okrese Přerov 11,96%, což je o celé jedno procento méně než v roce předcházejícím. Na úrovni Olomouckého kraje pak výše nezaměstnanosti v listopadu 2013 byla 9%, čímž se kraj řadí spolu s Karlovarským (také 9%) na třetí místo za Ústecký a Moravskoslezský kraj v nejvyšší míře nezaměstnanosti v České republice. 26 Následující tabulka ukazuje údaje týkající se ekonomické aktivity obyvatel v Olomouckém kraji. 26 Nezaměstnanost v listopadu 2013, Finance Kurzy Celkově.cz, [online], [cit ]. Dostupné z: 18

21 Tabulka č.4 Ekonomická aktivita obyvatel (VŠPS) v Olomouckém kraji 27 V této tabulce můžeme vidět, že téměř polovinu obyvatelstva Olomouckého kraje tvoří lidé ekonomicky neaktivní, z čehož obyvatel jsou senioři v postproduktivním věku. Druhou nejpočetnější skupinou jsou pak děti do 14-ti let. Rozdíl je však markantní osob. Opět i tato tabulka upozorňuje na problém stárnutí populace. Oproti roku 2010 byl počet nezaměstnaných osob v roce 2010 nižší jednalo Je zde také patrný pokles v počtu nezaměstnaných osob v roce 2011 oproti roku 2010, a to o osob. V poslední tabulce týkající se nezaměstnanosti již vidíme přímo porovnání Olomouckého kraje s okresem Přerov ve vybraných oblastech a odvětvích. Opět v souvislosti s nezaměstnaností z tabulky zjišťujeme, že z hlediska dosaženého vzdělání bylo v roce 2011 v Olomouckém kraji i v okrese Přerov nejvíce uchazečů o zaměstnání z řad osob se středním odborným vzděláním. Co se týče věku, nejvíce uchazečů o zaměstnání je ve skupině osob ve věku let. Dále jsou zde uvedeny údaje o 27 Statistická ročenka Olomouckého kraje 2012, Český statistický úřad, [online], [cit ]. Dostupné z: 19

22 registrovaných subjektech, počtu zemědělských podniků, o bytové výstavbě, počtu ubytovacích zařízení, o zdravotnictví (co se týče počtu zařízení, lékařů apod.) 20

23 Tabulka č.5 Územní srovnání - Vybrané ukazatele podle okresů v roce 2011 (upravená tabulka) Statistická ročenka Olomouckého kraje 2012, Český statistický úřad, [online], [cit ]. Dostupné z: 21

24 22

25 Z poslední části tabulky č.4 můžeme vyčíst, že se v okresu Přerov nachází příjemců důchodů, z čehož jsou důchody starobní. V tabulce je také zmínka o kriminalitě a nehodách v daných regionech. Ve statistické ročence 29 je rovněž uvedena informace, že okres Přerov je v rámci Olomouckého kraje druhým hned za okresem Olomouc v počtu zjištěných trestných činů (Olomouckého kraje). A to i přesto, že v roce 2011 bylo zaznamenáno o 11 trestných činů méně než v předešlých letech. V okrese Přerov tedy nacházíme velice podobné charakteristiky jako v již zmiňované oblasti Lipník nad Bečvou (která je součástí tohoto okresu). Mezi nejzávažnější problémy zde patří vysoká nezaměstnanost, nedostatek pracovních míst, úbytek populace a její stárnutí. V regionu postupně narůstá počet osob v postproduktivním věku a tedy i potřeba zajištění služeb pro tuto cílovou skupinu. Sociální inovace by se dále mohly soustředit na generování pracovních míst a obecně snižování nezaměstnanosti, která v tomto okrese představuje výrazný problém. Příležitosti pro uplatnění sociální inovace jsou rovněž v oblasti cestovního ruchu, zvyšování kvality služeb a atraktivity území. Vhodnou formou rozvoje regionu je vytváření, upevňování či rozšiřování 29 Statistická ročenka Olomouckého kraje 2012, Český statistický úřad, [online], [cit ]. Dostupné z: 23

26 spolupráce v rámci území i mimo něj, za účelem přenosu informací, znalostí a zkušeností, způsobů řešení společných problémů, apod. Projekty Pro průzkum inovačních polí v okrese Přerov jsem se rozhodla analyzovat na základě dostupných informací v současné době či v posledních letech realizované projekty. Využity byly informace z webových stránek Olomouckého kraje a také dostupná data ze stránek místních akčních skupin a mikroregionů působících v okrese Přerov. Zaměřila jsem se přitom na projekty, které mají charakter sociální inovace. Při posuzování, zda projekt je sociální inovací či nikoliv, jsem postupovala tak, že jsem nejdříve na základě operativní definice stanovila zkoumatelné znaky charakteristické pro sociální inovace a poté jsem u každého projektu vyhodnotila, zda jsou pro něj tyto znaky platné. Informace o projektech jsem čerpala z dokumentů dostupných na internetu (viz metodologie výzkumu), avšak je nutné upozornit na možnost, že informace v nich obsažené nemusely vždy objektivně charakterizovat dané projekty a naopak mohly obsahovat chyby, nepřesnosti apod., které tedy mohly ovlivnit výsledky výzkumu. Tabulku postupu operacionalizace naleznete v přílohách dokumentu. V následující části textu představím místní akční skupiny a mikroregiony v okrese Přerov a zaměřím se na projekty, které byly těmito subjekty realizovány a v rámci analýzy vyhodnoceny jako sociální inovace. Ve druhé části pak shrnu výsledky analýzy projektů na stránkách Olomouckého kraje. Vzhledem k velkému množství dat na těchto webových stránkách bych ráda upozornila na možnost, že některé projekty nemusely být do analýzy zahrnuty, ať už z důvodu časové náročnosti této činnosti či možnosti neúplnosti či nesprávnosti dostupných informací. Místní akční skupiny a mikroregiony Na území okresu Přerov se nachází několik místních akčních skupin a mikroregionů. Účelem vzniku takovýchto uskupení působících je většinou společné prosazování zájmů obcí a místních komunit s cílem dosažení změn, rozvoje území apod Mikroregiony a místní akční skupiny. Ministerstvo vnitra České republiky [online]. [cit ]. Dostupné z: 24

27 MAS Moravská brána Jednou z akčních skupin působících na území okresu Přerov je MAS Moravská brána,o.s.. Jedná se o občanské sdružení působící na území mikroregionů Lipensko, Pobečví a Záhoří-Helfštýn. Centrem této MAS je Lipník nad Bečvou a mezi celkem 71 členů patří nejen obce či místní podnikatelé, ale také nestátní neziskové organizace. Hlavním posláním sdružení je všestranná podpora trvale udržitelného rozvoje daného venkovského regionu, hlavně činnostmi ve prospěch obcí, neziskových organizací, drobných podnikatelů, malých a středních podniků a dalších subjektů působících na území, s ohledem na ochranu přírody a krajiny. Sdružení vytváří a naplňuje rozvojové koncepce a strategie a rozvíjí mezisektorovou spolupráci. Aktuální hlavní činnost MAS je realizace Strategického plánu LEADER , který byl podpořen v rámci Programu rozvoje venkova ČR. Současně probíhá příprava na následující programové období a tvorba nové integrované strategie. 31 MAS Moravská brána, o.s. realizovala projekt Podané ruce projekt rozvoje občanské společnosti a komunitního plánování sociálních služeb na Záhoří a v Pobečví s cílem zkvalitnění sociálních služeb. V rámci česko-polské spolupráce pak rozvíjí aktivity ve všech oblastech vedoucích k rozvoji regionu a zkvalitnění života. Za sociální inovaci může být pokládán projekt Mámě co dělat, nenudíme se u nás II zaměřený na děti a mládež ve věku let. Smyslem projektu je nabídnout netradiční formou program pro mládež, v rámci něhož bude podpořena sociální integrace této cílové skupiny a bude eliminován nárůst počtu sociálně vyloučených osob. Proběhne navázání kontaktů mezi mládeží v celém území, podpoří se rozvoj sociálních schopností, což pomůže zúčastněným osobám v jejich zařazení do aktivního společenského života a pracovního zařazení a částečně nebo úplně sníží možná sociální rizika. Propojením sportovních, kulturních, zájmových činností se vzdělávacími, osvětovými a motivačními aktivitami vzniklo 21 akcí, v jejichž průběhu mají mladí možnost zúčastnit se pochodu na sněžnicích, výletu do lanového centra, raftingu, práce s keramickou hmotou a dalších zajímavých atraktivních činností Vítejte na oficiálních stránkách občanského sdružení MAS MORAVSKÁ BRÁNA, o.s., MAS Moravská brána, o.s. [online]. [cit ]. Dostupné z: 32 Máme co dělat, nenudíme se u nás II, mladí ze Záhoří Bečva. MAS Moravská brána, o.s. [online]. [cit ]. Dostupné z: 25

28 MAS Partnerství Moštěnka Tato MAS je subjektem, který vznikl v roce 2004 jako místní partnerství podnikatelů, obcí a neziskových organizací. Nyní má tato místní akční skupina 98 členů a působí na území 51 obcí z mikroregionu Moštěnka, Holešovsko, Žídelná a Zlínského kraje. Sdružení se řídí integrovanou strategií rozvoje území (ISRÚ) My a svět a má zpracován Strategický plán Leader (SPL) Sedm statečných fiší pro Moštěnku. Cílem MAS-PM je celkový rozvoj regionu. 33 MAS Střední Haná, o.p.s. Střední Haná je regionem střední velikosti působícím na území o ploše 141,05 km 2 jižně od měst Olomouce, Přerova i Prostějova. Hranice téměř kopíruje území Mikroregionu Střední Haná, kam spadají obce Křenovice, Ivaň, Měrovice nad Hanou, Záříčí, Lobodice, Stříbrnice, Obědkovice, Oplocany, Polkovice, Troubky, Uhřičice, a města Tovačov, Kojetín a Němčice nad Hanou. Jedním z impulsů k založení MAS byla možnost operativnějšího a schůdnějšího řešení těchto problémů, efektivnějšího čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu a z fondů Evropské unie. 34 MAS Občané pro rozvoj venkova Občané pro rozvoj venkova je občanské sdružení, které za cíl podporovat regionální a komunitní rozvoj venkovského regionu, napomáhat všeobecnému rozvoji a vzestupu dotčené venkovské oblasti v duchu společenské, kulturní, sportovní a environmentální osvěty, přispívat k udržení a ochraně kulturně-historického vzezření obcí v návaznosti na tradice a potřeby místních občanů a v souladu s krajinným rázem regionu, podněcovat vzdělávací a osvětové aktivity pro děti, mládež, dospělé a seniory, tvořit základy morálně vyspělé demokratické společnosti a podporovat sociální a etické cítění, vytvářet pozitivní prostředí pro konstruktivní dialog s veřejnou správou, neziskovými a příspěvkovými organizacemi a jinými regionálními, krajskými nebo zahraničními subjekty a udržovat a pořádat aktivity k dosažení cílů sdružení. 35 MAS má 35 partnerů z řad obcí, neziskových i soukromých organizací. Sdružení působí na území obcí Kožušany-Tážaly, Velký Týnec, Blatec, Charváty, Grygov, 33 Výroční zpráva MAS - Partnerství Moštěnka za rok 2012, MAS Partnerství Moštěnka [online]. [cit ]. Dostupné z: 34 Základní informace, Místní akční skupina Střední Haná [online]. [cit ]. Dostupné z: 35 OPRV Občané pro rozvoj venkova: OPRV o.s., Občané pro rozvoj venkova, [online]. [cit ]. Dostupné z: 26

29 Krčmaň, Suchonice, Dub nad Moravou, Majetín, Čelechovice, Nelešovice, Brodek u Přerova, Citov, Císařov, Rokytnice a Věrovany. MAS Rozvojové partnerství Regionu Hranicko Tato organizace vznikla v roce 2005 nejdříve jako neformální sdružení několika regionálně činných institucí se zájmem o spolupráci ve prospěch rozvoje regionu a později v roce 2006 získala právní subjektivitu jako občanské sdružení. Základním posláním je podpora členů i ostatních organizací regionu v jednotlivých projektech a aktivitách tak, aby byl zajištěn trvale udržitelný rozvoj celého regionu při maximálním využití potenciálu místních lidských a přírodních zdrojů. Veškeré aktivity jsou postaveny na základě partnerství a vzájemné spolupráce, sdružení funguje na tzv. principech LEADER. Hlavním nástrojem naplňování cílů je realizace Strategického plánu LEADER "Měníme Hranicko". 36 Občanské sdružení má 43 členů a působí na území správního obvodu ORP Hranice (Bělotín, Býškovice, Černotín, Dolní Tešice, Horní Tešice, Horní Újezd, Hrabůvka, Hranice, Hustopeče nad Bečvou, Jindřichov, Klokočí, Malhotice, Milenov, Milotice nad Bečvou, Olšovec, Opatovice, Paršovice, Partutovice, Polom, Potštát, Provodovice, Rakov, Radíkov, Rouské, Skalička, Střítež nad Ludinou, Špičky, Teplice nad Bečvou, Ústí, Všechovice a Zámrsky). Obce Milenov, Radíkov, Hrabůvka a Klokočí se sdružily do Mikroregionu Podlesí, který byl založen v roce 2000 za účelem navázání vzájemné kulturní a ekonomické spolupráce. Organizace pořádá různé kulturní, společenské akce a spolkové aktivity pro občany žijící v daných městech. Dalším mikroregionem v okrese Přerov je Lipensko, které bylo založeno v prosinci roku 2001 a které sdružuje 11 obcí (Bohuslávky, Dolní Újezd, Hlinsko, Jezernice, Kladníky, Lhota, Lipník nad Bečvou, Odlřichov, Osek nad Bečvou, Týn nad Bečvou a Veselíčko). 37 Dále se v okrese nachází Mikroregion Moštěnka, který je dobrovolným svazkem obcí založeným v roce 2001 a sdružuje 22 obcí (Beňov, Bezuchov, Bochoř, Čechy, Dobrčice, Domaželice, 36 Rozvojové partnerství Regionu Hranicko, Rozvojové partnerství Regionu Hranicko [online]. [cit ]. Dostupné z: 37 Mikroregion Lipensko, Mikroregion Lipensko, [online]. [cit ]. Dostupné z: 27

30 Dřevohostice, Horní Moštěnice, Křtomil, Lipová, Lišná, Nahošovice, Podolí, Přestavlky, Radkova Lhota, Radkovy, Říkovice, Stará Ves, Turovice, Věžky, Vlkoš, Želatovice). Tento Mikroregion je mimo jiné partnerem zajímavých projektů, které mohou být vnímány jako sociální inovace. Jedná se o projekt Podnikatelský miniinkubátor, jehož hlavním cílem je pomoci při vytváření podmínek pro slaďování rodinného a profesního života žen ve Zlínském a Olomouckém kraji, které mají zájem zahájit podnikatelskou činnost. 38 A o projekt Firemní gender v Olomouckém kraji v praxi, jehož hlavním cílem je podpora a motivace zaměstnavatelů v Olomouckém kraji v uplatňování rovných příležitostí mužů a žen včetně slaďování pracovního a rodinného života. Součástí projektu jsou firemní genderové audity realizované v deseti firmách olomouckého a přerovského okresu stejně jako vzdělávací semináře a workshopy určené vrcholnému managementu firem. 39 Mikroregion Moštěnka se také podílel na projektu EQUAL, který byl ve spolupráci s Centrem pro komunitní práci realizován od června 2005 do června Projekt zahrnoval několik aktivit, mezi které patřilo školení nezaměstnaných, výzkum současného stavu podnikání a další aktivity. 40 Dobrovolný svazek obcí Mikroregionu ZÁHORAN vznikl v roce 2001 za účelem řešení problémů, které jsou společné pro území, na kterém působí. Hlavními tématy zaměření jsou rozvoj cestovního ruchu, sociální infrastruktura, vytváření společné strategie obcí, územní rozvoj, školství či životní prostředí. Dobrovolný svazek působí na území obcí Býškovice, Horní Újezd, Malhotice, Opatovice, Paršovice, Provodovice, Rakov, Všechovice a Rouské. 41 Dalším mikroregionem v okrese Přerov je Hranicko dobrovolný svazek obcí se sídlem v Hranicích, který byl založen v roce 2001 za účelem realizace společných projektů a spolupráce v oblasti hospodářského a kulturního života obcí. 42 Mezi členy tohoto svazku patří 22 obcí - Bělotín, Býškovice, Černotín, Dolní Těšice, Horní Těšice, Horní Újezd, Hranice, Hustopeče nad Bečvou, Jindřichov, Klokočí, Milotice nad Bečvou, Opatovice, Partutovice, Polom, Potštát, Radíkov, Skalička, Střítež nad Ludinou, Špičky, Ústí, Všechovice, Zámrsky. Mikroregion Hranicko realizoval mnoho 38 Podnikatelský miniinkubátor, Dobrovolný svazek obcí mikroregionu Moštěnka, [online]. [cit ]. Dostupné z: 39 Firemní gender v Olomouckém kraji v praxi, Dobrovolný svazek obcí mikroregionu Moštěnka, [online]. [cit ]. Dostupné z: 40 EQUAL, Dobrovolný svazek obcí mikroregionu Moštěnka, [online]. [cit ]. Dostupné z: 41 Základní informace o mikroregionu, Mikroregion Záhoran, [online]. [cit ]. Dostupné z: 42 Mikroregion Hranicko, Mikroregion Hranicko, [online]. [cit ]. Dostupné z: 28

31 projektů, z nichž některé z nich mají charakter sociální inovace. Např. projekt Pracujme pro naše obce a vzdělávejme se je zaměřen na problematiku nezaměstnanosti a sociální integrace osob ohrožených sociálním vyloučením. Cílem je odstranění bariér, které těmto osobám znesnadňují rovnocenný vstup a udržení se na trhu práce. Projekt je zaměřen na cílovou skupinu osob nad 50 let. Osoby z cílové skupiny budou pracovat na jednotlivých zapojených obcích, ve většině případů min. po dvou, kteří budou dále v pracovním kolektivu s dalšími pracovníky obce. Společně tak vytvoří pracovní tým, kde si budou navzájem předávat své pracovní zkušenosti. 43 Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Cesta ke vzdělání v regionu Hranicko 44 je projektem, který má zvýšit informovanost co nejširší skupiny obyvatel, zástupců obcí a institucí z regionu prostřednictvím účasti na vzdělávacích aktivitách organizovaných v rámci projektu. Každá z těchto aktivit má být organizována v souladu s potřebami cílových skupin. Vzdělávací akce jsou dle tématu rozděleny do tří oblastí nové trendy rozvoje venkova, rozvoj podnikání a ekonomika projektu, příprava projektu, projektové řízení a nakonec studijní cesta, která bude realizována na závěr projektu. Dalším projektem realizovaným MAS je Řešení dlouhodobé nezaměstnanosti na Hranicku vytvořením pracovních týmů. Tento projekt je zaměřen na dlouhodobě nezaměstnané a ohrožené dlouhodobou nezaměstnaností, kterým projekt pomůže znovu si osvojit pracovní návyky a bude je motivovat pro další uplatnění na trhu práce. 45 Mikroregion Pobečví je lokalizován severovýchodně do Přerova na území obcí Buk, Grymov, Lazníčky, Lazníky, Prosenice, Radslavice, Radvanice, Sobíšky, Sušice, Tučín, Výkleky a Zábešní Lhota. Mikroregion vznikl jako sdružení v roce 1998 a mezi jeho činnosti patří například pořádání kulturních a společenských akcí. Projekty realizované sdružením řeší především problémy dopravní infrastruktury a vybavenosti ve společenské, kulturní a sportovní oblasti. 46 Mikroregion Záhoří-Helfštýn vznikl v roce 1999 a je lokalizován v jihovýchodní části okresu Přerov. Do tohoto mikroregionu patří 14 obcí (Bezuchov, Dolní Netčice, Hlinsko, Horní Netčice, Hradčany, Kladníky, Lhota, Oprostovice, Pavlovice u Přerova, Radotín, Soběchleby, Šišma, Týn nad Bečvou a Žákovice), které vzájemně spolupracují v hospodářské, sociální a kulturní sféře a jejichž cílem je 43 Pracujme pro naše obce a vzdělávejme se, Mikroregion Hranicko, [online]. [cit ]. Dostupné z: 44 Cesta ke vzdělání v regionu Hranicko, Mikroregion Hranicko, [online]. [cit ]. Dostupné z: 45 Řešení dlouhodobé nezaměstnanosti na Hranicku vytvořením pracovních týmů, Mikroregion Hranicko, [online]. [cit ]. Dostupné z: 46 Informace o mikroregionu, Mikroregion Pobečví, [online]. [cit ]. Dostupné z: 29

32 rozvíjet samosprávu obcí, zlepšit dopravní obslužnost na území obcí, veřejný pořádek, péčí o památky, zlepšit stav ovzduší a také rozvíjet cestovní ruch. 47 Mikroregion Království leží na jihovýchod od Olomouce a sdružuje 15 hanáckých městysů a obcí (Blatec, Brodek u Přerova, Císařov, Citov, Čelechovice, Dub nad Moravou, Grygov, Hrdibořice, Charváty, Kožušany-Tážaly, Krčmaň, Majetín, Suchonice, Velký Týnec a Věrovany). 48 Dalším mikroregionem v okresu Přerov je Mikroregion Rozvodí, který byl založen v roce 2001 a sdružuje 7 obcí (Bělotín, Jindřichov, Olšovec, Partutovice, Potštát, Polom, Střítež nad Ludinou. 49 Na rozhraní okresů Přerov, Prostějov a Kroměříž se nachází Mikroregion Střední Haná, která se skládá z 16-ti měst a obcí (Chropyně, Ivaň, Kojetín, Křenovice, Lobodice, Měrovice nad Hanou, Němčice nad Hanou, Obědkovice, Oplocany, Polkovice, Stříbrnice, Tovačov, Troubky, Tvorovice, Uhřičice a Záříčí). Mikroregion vznikl především za účelem nalezení operativnějších a schůdnějších řešení společných problémů a efektivnějšího čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu i z fondů Evropské unie. 50 Do sdružení obcí Mikroregionu Dolek, založeného v roce 1999, patří obce Brodek u Přerova, Majetín, Citov, Císařov, Kokory, Rokytnice, Nelešovice, Lhotka a Čelechovice. Mikroregion se podílí na organizaci kulturních a společenských akcí, na podpoře turistiky v regionu apod. 51 Z informací dostupných z webových stránek konkrétních místních akčních skupin a mikroregionů v okrese Přerov je zřejmé, že většina z nich se soustředí především na alokaci zdrojů, na řešení společných problémů v lokalitě a na organizaci kulturních, společenských a sportovních akcí. Projekty mající charakter sociální inovace nebývají často realizovány přímo místními akčními skupinami či mikroregiony, ale bývají jimi v některých případech podporovány. V rámci analýzy údajů dostupných na webových stránkách jednotlivých MAS či mikroregionů bylo identifikováno pouze 5 (výše zmíněných) projektů jako sociální inovace. Z toho jeden projekt byl realizován v oblasti Lipník nad Bečvou (a jeho okolí) místní akční skupinou Moravská brána. 47 Mikroregion Záhoří Helfštýn, Dobrovolný svazek obcí Mikroregionu Záhoří -Helfštýn, [online]. [cit ]. Dostupné z: 48 Mikroregion Království, [online]. [cit ]. Dostupné z: 49 Mikroregion Rozvodí, Střítež nad Ludinou. [online]. [cit ]. Dostupné z: 50 Mikroregion Střední Haná, Mikroregion Střední Haná. [online]. [cit ]. Dostupné z: 51 Obce v mikroregionu, Sdružení obcí mikroregionu Dolek. [online]. [cit ]. Dostupné z: 30

33 Projekty uvedené na webových stránkách Olomouckého kraje V této části textu představím projekty, které byly vybrány ze stránek Olomouckého kraje jako projekty mající charakter sociální inovace. Jednalo se o sedm projektů, z nichž jeden byl realizován v oblasti Lipník nad Bečvou a blízké okolí. Pro zajímavost také uvádím tabulku s údaji o výdajích krajů, obcí a dobrovolných svazků obcí ve funkčním členění v Olomouckém kraji v roce Dle této tabulky vidíme, že nejvíce výdajů bylo v roce 2011 vynaloženo na vzdělávání a dopravu, zatímco naopak nejméně finančně podpořeno bylo zemědělství, průmysl, obchod a služby. Tabulka č. 6- Místní rozpočty 52 V Olomouckém kraji jsou příspěvky, granty a dotace poskytovány (členění z webových stránek Olomouckého kraje 53 ): 1) Krajem významné projekty, studijní stipendium Olomouckého kraje, učňovské stipendium, specializované inovační stipendium Olomouckého kraje (podpora vzdělávání; podpora ve formě poskytnutí stipendia pro studium na vysoké škole v zahraničí), příspěvky v oblasti sportu, příspěvek na podporu zahraničních vztahů Olomouckého 52 Statistická ročenka Olomouckého kraje 2012, Český statistický úřad, [online], [cit ]. Dostupné z: 53 Příspěvky, granty a dotace, Olomoucký kraj, [online], [cit ]. Dostupné z: 31

34 kraje, příspěvek v oblasti environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty, příspěvek na výstavbu a opravy cyklostezek, příspěvek v oblasti zvyšování bezpečnosti na pozemních komunikacích, příspěvek pro oblast zdravotnictví 2013, příspěvek pro oblast protidrogové prevence, příspěvek dobrovolným hasičům Olomouckého kraje, Program obnovy venkova, finanční příspěvky na hospodaření v lesích na území Olomouckého kraje , příspěvek pro sociální oblast, Program podpory kultury a památkové péče v Olomouckém kraji v roce 2014, Fond pro podporu výstavby a obnovy vodohospodářské infrastruktury v Olomouckém kraji, příspěvek turistickým informačním centrům v Olomouckém kraji, Program na podporu začínajících včelařů 2013, inovační vouchery v Olomouckém kraji (pozn.: zaměřeno na inovaci produktu či služby konkrétní firmy; podpora podnikání a spolupráce podniků s vysokými školami), finanční příspěvky do výše 25 tis.kč 2) Evropskou unií globální granty v rámci OP VK, grantová schémata v rámci SROP, grantová schémata v rámci OP RLZ, operační program Meziregionální spolupráce, operační program Nadnárodní spolupráce, operační program Přeshraniční spolupráce, operační program Podnikání a inovace, operační program URBACT II 3) Z dalších zdrojů finanční mechanismy EHP a Norska, program švýcarsko-české spolupráce Jednotlivé projekty: Máme co dělat, nenudíme se, mládež Záhoří Helfštýn - Projekt podpořen v rámci SROP první výzvy, opatření 3.2 sociální integrace - Realizováno DSO Mikroregionu Záhoří-Helfštýn - Cílem projektu je přispět prostřednictvím vzdělávacích, osvětových a motivačních akcí pro mládež ve věku let k omezení nárůstu sociálně vyloučených osob. Hlavním cílem je nenásilnou formou interaktivně zapojit skupiny do procesu určení svého pojetí, nastavení jejich vnitřní motivace, určení životních cílů a v konečné fázi jim pomoci s realizací vlastní cesty, společně s možností konzultace svých chyb a činů. Rozvíjením svých sociálních dovedností a práce na svém charakteru pomůže těmto lidem v jejich zařazení do aktivního 32

35 společenského života a částečně, nebo úplně sníží možná sociální rizika. Aktivity projektu výrazně podpoří u úspěšných účastníků šance uplatnění na trhu práce. 54 Máme co dělat, nenudíme se u nás II, mladí ze Záhoří Bečva 55 - Již zmiňovaný projekt (viz MAS Moravská brána), který byl podpořen v rámci SROP třetí výzvy, GS 3.2 Podpora sociální integrace v Olomouckém kraji - Realizováno organizací MAS Moravská brána Edukačně rehabilitační programy Denního centra ARCHA - Projekt podpořen v rámci SROP druhé výzvy, opatření 3.2 Sociální integrace - Realizováno Charitou Hranice - Projekt řešil aktivizaci v Denním centru ARCHA, které začalo sloužit od prosince 2005 mladým lidem se zdravotním handicapem. Anotace projektu: odborníci v různých aktivizačních dovednostech budou navštěvovat centrum a budou s pomocí samotných uživatelů rozšiřovat jejich dovednosti a zkušenosti. Na základě nového školského zákona již tito mladí nemohou pro svůj věk dále navštěvovat speciální školy. Proto Charita Hranice otevře v prosinci 2005 nový projekt, kteý v regionu Hranicka chybí a od uživatelů je požadován. Tento projekt rozšiřuje základní projekt, v kterém bude probíhat rehabilitace zdravotně handicapovaných a to jak pracovní, tak tělesná, bude se jednat o arteterapii, muzikoterapii, hypoterapii, nácvik sebeobsluhy, zlepšení jemné a hrubé motoriky. Budoucích uživatelů máme zatím osm, z toho tři jsou z Hranic a pět z venkova - okolní obce. Vedoucí projektu a speciální pedagog budou vést uživatetele k nácviku samostatnosti, aby se v budoucnu mohli postarat sami o sebe. Budoucí uživatelé projektu nebudou vyloučeni ze společnosti a jejich rodiče nebo pečující osoba - jedná se převážně o matku - může nastoupit do zaměstnání. Program v centru bude veden podle současných standardů kvality. 56 Integrace klientek ÚSP Skalička do běžného života pomocí ergoterapie - Projekt podpořen v rámci SROP třetí výzvy, GS 3.2 Podpora sociální integrace - Realizováno Domovem Větrný mlýn Skalička, příspěvkovou organizací 54 "Máme co dělat, nenudíme se u nás", mladí ze Záhoří - Helfštýn. Regionální informační servis. [online]. [cit ]. Dostupné z: 55 "Máme co dělat, nenudíme se u nás II", mladí ze Záhoří-Bečva. Regionální informační servis. [online]. [cit ]. Dostupné z: 56 Edukačně rehabilitační programy Denního centra ARCHA. [online]. [cit ]. Regionální informační servis. [online]. [cit ]. Dostupné z: 33

36 - Anotace projektu: Osoby s mentálním, tělesným či kombinovaným postižením mají na Hranicku velmi malé možnosti sebeuplatnění. V regionu neexistují pracovní místa v chráněných dílnách či chráněné byty. "Zdravá" populace tak nemá možnost setkávat se s postiženými v běžných každodenních situacích a proto vzniká riziko sociální izolace..hlavním cílem projektu je v co největší možné míře zapojovat postižené spoluobčany v ÚSP Skalička a Dětském centru do běžného života, a to prostřednictvím ergoterapie a navazujících propagačních akcí zaměřených na sociální integraci. 57 Dobrovolnictví podpora pracovního uplatnění osob ohrožených sociálním vyloučením - Projekt podpořen v rámci SROP třetí výzvy, GS 3.2 Podpora sociální integrace - Realizováno Centrem pro komunitní práci Střední Morava - Anotace projektu: Akce podporuje rozvoj dobrovolnictví a rozšíření dobrovolnického programu v přerovském regionu. Prostřednictvím akce se mohou ohrožené osoby zařadit zpět do společnosti a snadněji vstoupit na trh práce. Díky dobrovolnictví navazují ohrožené osoby nové sociální kontakty, rozšiřují si své znalosti a zkušenosti v určitém oboru, obnovují si své pracovní návyky a získávají praxi. Mezi hlavní aktivity akce patří: získání a nábor dobrovolníků, zajištění výkonu dobrovolnické služby, pravidelná jednání se zástupci organizací, které přijímají dobrovolníky a realizace informační kampaně o dobrovolnictví. Ostatní navrhované aktivity jsou doplňkové a přispívají k rozvoji dobrovolnického programu a rozšíření a zkvalitnění služeb, které žadatel poskytuje dobrovolníkům a přijímajícím organizacím. 58 Mladí pro venkov venkov pro mladé: Nové síly pro oživení vesnic - Projekt podpořen v rámci SROP třetí výzvy, GS 3.2 Podpora sociální integrace - Realizováno Centrem pro komunitní práci Střední Morava - Anotace projektu: Vizí projektu je oživit venkov mladými lidmi tak, aby po svých studiích na středních, vyšších a vysokých školách ve městech neodcházeli za prací mimo Olomoucký kraj, ale našli uplatnění ve venkovských sídlech, odkud pocházejí, a navíc se zasadili o další rozvoj vesnic i venkova v širším měřítku. Základním cílem projektu je vytvoření sítě ("jednotky") nových projektových manažerů koncentrovaných na vybraném území, kteří budou vyhledávat finanční zdroje (dle aktuálních výzev) a psát žádosti o podporu z fondů EU - na základě již 57 NTEGRACE KLIENTEK ÚSP SKALIČKA DO BĚŽNÉHO ŽIVOTA POMOCÍ ERGOTERAPIE. Regionální informační servis. [online]. [cit ]. Dostupné z: 58 Dobrovolnictví " podpora pracovního uplatnění osob ohrožených sociálním vyloučením. Regionální informační servis. [online]. [cit ]. Dostupné z: 34

37 zpracovaných i nově vyhledaných projektových námětů obcí, mikroregionů, místních akčních skupin a neziskových organizací na venkově - a manažersky i organizačně naplňovat tyto konkrétní projekty pro oživení a rozvoj vesnic Podobně zaměřeným projektem realizovaným stejným subjektem je Venkov je můj domov Homecoming, který je rovněž financován ze třetí výzvy v rámci SROP, GS 3.2 Podpora sociální integrace. Tento projekt je však zaměřen na region Šumperska a Jesenicka Economiceducational Territorial Structure - Projekt podpořen v rámci nadnárodní spolupráce - Tento projekt reaguje na obecný nedostatek koherence v propojení edukačního systému se špičkovou technologií a obchodní praxí..v této oblasti je častý nedostatek efektivního odpovídajícího procesu napříč rozhraní vytváření politiky, ekonomiky a vzdělání. Na trhu práce participující regiony čelí třem typům problémů, kterými se budou zabývat nástroje mezinárodní spolupráce: odliv mozků mladých a dobře vzdělaných lidí, nárůst pracovní síly migrantů pronikající na trhy práce a slabé vazby mezi sekundární edukací a měnícími se požadavky trhu práce. 60 Central Enviromental and Energy Management as a Kit for Survival - Projekt podpořen v rámci nadnárodní spolupráce - V tomto projektu bude spolupracovat pět zemí centrální Evropy za účelem podpory ekoefektivních procesů výroby, trvalé změny produkce šetrné k životnímu prostředí a chování malých a středně velkých společností, ale také za účelem podpory ekonomických a sociálních výhod čisté výroby a spotřeby směrem k občanům a stakeholderům. Projekt bude také podporovat ochranu environmentálních potenciálů na území centrální Evropy Mladí pro venkov - venkov pro mladé: Nové síly pro oživení vesnic. Regionální informační servis. [online]. [cit ]. Dostupné z: 60 Funded Projects, Central Europe Cooperating for Success, [online]. [cit ]. Vlastní překlad. Dostupné z: 61 Funded Projects, Central Europe Cooperating for Success, [online]. Dostupné z: 35

38 Šumperk Okres Šumperk se rozprostírá na severu Olomouckého kraje. Na jihovýchodě sousedí s okresem Olomouc a na severu s okresem Jeseník. Na východě má okres Šumperk společnou hranici s okresem Bruntál z Moravskoslezského kraje a na západě má společnou hranici s okresy Svitavy a Ústí nad Orlicí z kraje Pardubického. Ze severozápadu je okres vymezen státní hranicí s Polskem. Šumperský okres je tvořen 78 obcemi, z toho 8 městy (Hanušovice, Loštice, Mohelnice, Staré Město, Štíty, Šumperk, Úsov, Zábřeh). Začátkem roku 2003 zanikly okresní úřady a samosprávné kraje se od té doby pro účely státní správy dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností (Mohelnice, Šumperk, Zábřeh), ty dále na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (Hanušovice, Mohelnice, Šumperk, Zábřeh) Charakteristika okresu Šumperk, Český statistický úřad, [online], [cit ]. Dostupné z: 9b2e/$FILE/okres_%C5%A0umperk.pdf 36

39 Obrázek číslo 2 Administrativní rozdělení okresu Šumperk Charakteristika okresu Šumperk, Český statistický úřad, [online], [cit ]. Dostupné z: umperk.gif 37

40 Geografické údaje o okrese Šumperk V okrese Šumperk, jehož rozloha činí 1313 km², mělo v roce 2012 trvalé bydliště osob. V v tabulce č.1 (viz kapitola Geografické údaje o okrese Přerov) je uvedeno, že v prvním čtvrtletí roku 2013 měl okres Šumperk obyvatel. Rozdíl je tedy nepatrný pouze 185 osob. 38

41 Tabulka č. 7 - Vybrané ukazatele za okres Šumperk Statistická ročenka Olomouckého kraje 2012, Český statistický úřad, [online], [cit ]. Dostupné z: 39

42 Zaměstnanost/nezaměstnanost Okres Šumperk patří podobně jako okres Přerov mezi oblasti s vyšší nezaměstnaností. Jedno pracovní místo zde připadalo v roce 2012 na 38,3 uchazečů. Údaje pro první čtvrtletí roku 2013 z tabulky č.1 (viz kapitola Geografické údaje o okrese Přerov) však poukazují na výraznou změnu. Dle této tabulky na jedno pracovní místo zde připadá již pouze 14,8 uchazečů o zaměstnání. V roce 2012 se v okrese Šumperk nacházelo uchazečů o zaměstnání (viz tabulka č.7), v prvním čtvrtletí roku 2013 se již jednalo o osob, tedy o 596 více. Co se týče počtu volných pracovních míst, v roce 2012 byla v tomto okrese situace horší, než v okrese Přerov, kde se hodnota pohybovala okolo 300. V roce 2012 bylo registrováno v okrese Šumperk 217 volných pracovních míst. V porovnání s údaji z prvního 40

43 čtvrtletí roku 2013 vidíme souvislost se zmiňovanou výraznou změnou v počtu uchazečů o zaměstnání připadajících na jedno volné pracovní místo. Z hodnoty 217 se totiž počet volných pracovních míst během několika měsíců zvýšil na 613. Rovněž míra nezaměstnanosti zde oproti roku 2012 výrazně klesla. V roce 2012 zde byla míra nezaměstnanosti 12,82%, zatímco za první čtvrtletí roku 2013 byla naměřena hodnota 10,55%. Ačkoliv tedy stoupá počet uchazečů o zaměstnání, bylo zde za poměrně krátké období vytvořena nová pracovní místa, což ve svém důsledku vedlo ke snížení míry nezaměstnanosti. I přesto je stále situace v oblasti zaměstnanosti v regionu poměrně závažná. Pro srovnání údajů o Olomouckém kraji s údaji přímo o okrese Šumperk zde uvádím tabulku s vybranými ukazateli. Stejně jako v okrese Přerov i v obecně v Olomouckém kraji je zde nejvíce uchazečů o zaměstnání z řad osob se středním odborným vzděláním. Nejpočetnější skupinou mezi uchazeči o zaměstnání jsou z hlediska věku lidé od 45 do 54 let. V poslední části tabulky také vidíme, že v okresu Šumperk v roce 2011 celkem příjemců důchodů, z toho je důchodů starobních. Pro doplnění informací přikládám rovněž údaje o registrovaných subjektech, počtu zemědělských podniků, o bytové výstavbě, počtu ubytovacích zařízení, o zdravotnictví (co se týče počtu zařízení, lékařů atd.). 41

44 Tabulka č.8 Území srovnání: Vybrané ukazatele podle okresů v roce Statistická ročenka Olomouckého kraje 2012, Český statistický úřad, [online], [cit ]. Dostupné z: 42

45 43

46 Místní akční skupinou Šumperský venkov byla pro území MAS (obce Dolní Studénky, Hrabišín, Libina, Nový Malin, Bludov, Dlouhomilov, Sobotín, Hraběšice, Oskava, Rejchartice, Velké Losiny, Loučná nad Desnou, Rapotín, Petrov nad Desnou, Vikýřovice a Vernířovice) provedena SWOT analýza 66, která identifikovala silné, slabé stránky, příležitosti a hrozby lokality. Silné stránky Ekologická hodnota území - pestrá a zajímavá krajina hornatého charakteru se silným zalesněním území zasahuje CHKO Jeseníky, Státní přírodní rezervací Bradlo, Rabštejn (oblast Bedřichova, Třemešek) Ideální poloha v blízkosti Jeseníků (tzv. brána Jeseníků) 66 SWOT ANALÝZA území působnosti MAS Šumperský venkov, MAS Šumperský venkov [online]. [cit ]. Dostupné z: 44

47 Výborné podmínky nejen pro příměstský cestovní ruch jak v letním, tak zimním období aktivní i pasivní odpočinek, turistika, cykloturistika, agroturistika, areály zimních sportů, horolezectví, kultura a další Množství cyklostezek, turistických stezek, horolezeckých skal, příležitost ke koupání, provozování vodních sportů, v blízkosti letiště možnost vyhlídkových letů atd. Zdravé životní prostředí Existence lesního hospodářství, velké plochy lesů, lesy i ve vlastnictví obcí lesy zabírají 50% plochy území MAS Bohaté zásoby podzemních vod chráněné oblasti přirozené akumulace podzemních vod CHOPAV : Kvartér řeky Moravy a Jeseníky soběstačnost obcí v území se zásobováním pitnou vodou Existence atraktivních historických i přírodních cílů nadregionálního významu - Zámek Bludov, Zámecký park v Bludově, Rabštejn, Bradlo, Skřítek, hrobka Sobotínů, zámek Třemešek, pozůstatky rýžování zlata, těžby stříbra a mědi a další Státní lázně Bludov - léčba dětí i dospělých, ozdravné pobyty Úspěšná spolupráce subjektů regionu při realizaci projektů Každá obec disponuje nějakým sportovním zařízením nebo areálem Kulturní identita regionu (historické osobnosti z regionu, panské rody Tunklů, Žerotínů, Kleinů) Příliv obyvatel do obcí v bezprostřední blízkosti města Šumperka, tento trend lze i nadále očekávat Dynamický rozvoj podmínek k bydlení (zejm. v obcích Nový Malín, Dolní Studénky, Bludov) Dostatečné množství potenciálních stavebních ploch Dobré silniční propojení s městy (Šumperk, Uničov, Zábřeh, Mohelnice, Olomouc) Blízkost hranic s Polskem 45

48 Slabé stránky Značná část obyvatel regionu vyjíždí za prací mimo region Málo zaměstnavatelských subjektů v obcích málo rozvinutá řemesla a malé výrobní živnosti Vysoká nezaměstnanost 10,3 % celé území MAS se nachází v hospodářsky slabém regionu Nedostatečně rozvinutý sektor služeb, zejména v oblasti cestovního ruchu (stravování, ubytování, doprovodné služby ) nízká úroveň organizovanosti a propagace cestovního ruchu, v regionu neexistuje žádný universální subjekt činný v této oblasti Relativně oslabený pocit regionální identity Nastupující trend sociálního rozvrstvení obyvatelstvo se mezi sebou dělí na domácí a přistěhovalé Stárnutí obyvatelstva v obcích Málo příležitostí pro mladé lidi, nastává jejich odchod za prací do větších měst Svažitost terénu odnos svrchního půdního horizontu do údolí, hromadění splavenin, zanesení koryt řek, potoků a z toho plynoucí možné lokální záplavy při přívalových deštích Rozptýlená zástavba přinášející problémy s řešením inženýrských sítí Špatný stav historických a kulturních památek v obcích, údržba vyžaduje velké investice, nutně potřebují rekonstrukci památky především v Libině a Dolních Studénkách Malé využití navazujícího zpracovatelského průmyslu na lesní hospodářství Nevyhovující stav některých cest II. a III. třídy a místních komunikací Nedostatečné autobusové spojení mezi jednotlivými obcemi, obtížná dopravní dostupnost pro ty, co nemají auta Malé využití obnovitelných zdrojů energie (solární energie, větrná energie, biomasa) Málo viditelných lákadel pro turisty, nedostatečné využití obrovského potenciálu území z hlediska cestovního ruchu a využití volného času 46

49 Příležitosti Rozšíření a zkvalitňování stravovacích a ubytovacích kapacit a souvisejících služeb kulturního a sportovního vyžití (jezdectví vč. hippoterapie, rybaření, myslivost), rozvoj cykloturistiky Využití příznivých přírodních podmínek a příznivých cen oproti známým střediskům (organizace škol v přírodě, dětských táborů, lyžařských výcviků) k rozvoji cestovního ruchu Využití volných pozemků a nevyužitých budov pro rozvoj podnikání Uspokojení poptávky po regionálním cestovním ruchu (zaznamenána rovněž ze strany zahraničních zájemců spolupráce se zástupci bavorských měst Ochsenfurt, Wurzburg a saského města Bad Hersfeld), rozvoj příměstského cestovního ruchu Potenciál k výraznějšímu podílu incomingového cestovního ruchu v regionu (zejména pokud jde o Polsko) Využití příznivých podmínek v oblasti volnočasových aktivit (cykloturistika, turistika, rekreace, vodní sporty, zimní sporty, horolezectví, poznávání kultury a historie území) Realizace společných projektů jak na národní, tak mezinárodní úrovni Cílená propagace mikroregionu s využitím všech dostupných mediálních prostředků Možnost využití obnovitelných a alternativní zdrojů energie šetrných k životnímu prostředí Využití biomasy (štěpky a dalších posklizňových zbytků zemědělské výroby) pro vytápění Rozvoj a posílení spolupráce mezi veřejnou správou a podnikateli Vytvoření všestranných příznivých životních podmínek pro život na venkově (tj. dostatek pracovních příležitostí, dostatečné kulturní a společenské vyžití, podmínky pro zdravý růst a výchovu dětí) Vytvoření zázemí pro organizaci škol v přírodě, dětských táborů, možnost vyžití pro postižené děti (hippoterapie v obcích Nový Malín a Dolní Studénky) Zapojení mladých lidí do rozvoje regionu Zapojení novousedlíků do dění a rozvoje regionu a vytvoření životních podmínek tak, aby přilákaly mladé rodiny k bydlení a pracování na venkově (místo bydlení = místo zaměstnání) 47

50 Realizace společných kulturních, sportovních a společenských akcí posílení regionální identity Hrozby Pokračování odlivu kvalifikované pracovní síly, odliv vzdělaných mladých lidí do měst Dojíždění lidí za prací mimo mikroregion lidé získávají bydlení v místě zaměstnání Snižování počtu pracovních příležitostí ovlivní negativně demografickou strukturu obyvatel Neustálý růst nákladů na život a podnikání na venkově Nezájem podnikatelských subjektů o rozvoj podnikání v regionu Dlouhodobý nerovnoměrný demografický vývoj a vylidňování území Nebezpečí rezignace a pasivity obyvatel z důvodu dlouhodobě neřešených problémů Nedostatečné využití potenciálu v oblasti cestovního ruchu Rizika kapitálové návratnosti při budování turistické infrastruktury Pokračování v neekologické zemědělské výrobě, která snižuje kvalitu životního prostředí Další devastace a zanedbání kulturních památek podstatně ztíží možnost jejich rekonstrukce (z hlediska technické a finanční stránky) Rovněž Mikroregion Zábřežsko vypracoval SWOT analýzu 67 pro území mikroregionu. Tato analýza byla vytvořena v rámci integrované strategie rozvoje regionu Zábřežsko na období a poukazovala na následující oblasti: 67 SWOT analýza Integrované strategie rozvoje regionu Zábřežsko na období , Svazek obcí mikroregionu Zábřežsko [online]. [cit ]. Dostupné z: SRMIZ_2cast.pdf 48

51 Tabulka č.8 SWOT analýza mikroregionu Zábřežsko 49

52 50

53 51

54 52

55 Shrnutí Dle uvedených statistik Českého statistického úřadu a SWOT analýz provedených na území okresu Šumperk je patrné, že největší problémy v regionu souvisí s nezaměstnaností, odlivem obyvatel (a jejich odchodu za prací či za vzděláním), s nedostatečně rozvinutým sektorem služeb, se špatným stavem kulturních památek v obcích a špatnou dopravní dostupností pro osoby, které se musí přepravovat veřejnou dopravou. Dále zde byla identifikována nízká úroveň mezd související s nízkou kupní silou obyvatel. Osoby, které by svou situaci související s nezaměstnaností chtěly řešit skrze podnikatelskou činnost, se v tomto regionu potýkají s nedostatečnou informovaností o možnostech vlastního podnikání. Stárnutí populace, kterému se ani okres Šumperk nevyhnul, představuje už nyní požadavek na zajištění služeb pro osoby v postproduktivním věku a vývoj naznačuje tomu, že se počet těchto osob bude i dále zvyšovat. Region má velký potenciál v oblasti cestovního ruchu, jsou zde příznivé podmínky pro turistiku i pro sportovní aktivity. Jedná se o lokalitu atraktivní i z hlediska její historické hodnoty, ačkoliv ochraně kulturních památek by měla být věnována větší pozornost. Organizace zde mohou využít mnoho 53

56 potenciálních stavebních ploch či nevyužitých prostor. Výhodou je také silniční propojení s městy (ačkoliv kvalita silnic II. a III. třídy a místních komunikací není v mnoha případech dostačující). Z důvodu vysoké nezaměstnanosti by bylo vhodné sociální inovace rovněž soustředit na vytváření pracovních míst, na vzdělávání a obecně zlepšování životních podmínek v této oblasti. Spolupráce či prohlubování již vzniklých sítí napříč všemi sektory, lákání nových investorů do regionů, navazování kontaktů a přenášení dobré praxe z jiných částí republiky či Evropy, to vše může být vhodným tématem zaměření sociálních inovací v tomto regionu. Projekty Při analýze projektů realizovaných v okrese Šumperk jsem postupovala stejně, jako jsem již uvedla dříve u analýzy projektů realizovaných v okrese Přerov. Využity byly tedy opět informace z webových stránek Olomouckého kraje a také dostupná data ze stránek místních akčních skupin a mikroregionů působících v okrese Šumperk. Projekty, které na základě analýzy byly vyhodnoceny jako sociální inovace, uvádím v následujícím textu. Nejdříve se opět zaměřím na místní akční skupiny a mikroregiony a následně uvedu projekty, které byly vybrány z projektů uvedených na stránkách Olomouckého kraje. Místní akční skupiny a mikroregiony Na území okresu Šumperk působí oproti okresu Přerov o něco více místních akčních skupin a nachází se zde také několik mikroregionů. MAS Mohelnicko Tato místní akční skupina sdružuje obce, ziskové i neziskové organizace na území mikroregionu Mohelnicko. Mezi členy patří pět obcí Klopina, Maletín, Mírov, Police a Líšnice. MAS vzniklo v roce 2007 a je občanským sdružením, jehož cílem je rozvoj území prostřednictvím získávání finančních prostředků pro podporu projektů realizovaných za účelem posílení ekonomiky regionu, zkvalitnění života obyvatel i zlepšení vzhledu naší krajiny. Sdružení by se mělo stát významnou platformou mezi 54

57 veřejným a soukromým sektorem. 68 Právě za účelem naplnění těchto dílčích cílů se snaží MAS uspět v programu LEADER, který se zaměřuje na financování záměrů, které rozvíjejí místní ekonomiku, přispívají k ochraně přírodního a kulturního dědictví, zlepšují kvalitu života ve vesnicích a malých městech. 69 MAS Horní Pomoraví o.p.s. MAS Horní Pomoraví je místní akční skupinou založenou za účelem rozvoje území Svazku obcí Regionu Ruda a Svazku obcí mikroregionu Zábřežsko. Mezi 46 obcí, ve kterých MAS působí, patří Bohdíkov, Bohuslavice, Branná, Bratrušov, Brníčko, Bušín, Drozdov, Dubicko, Hanušovice, Horní Studénky, Hoštejn, Hrabová, Hynčina, Chromeč, Jakubovice, Janoušov, Jedlí, Jestřebí, Jindřichov, Kamenná, Kolšov, Kopřivná, Kosov, Lesnice, Leština, Lukavice, Malá Morava, Nemile, Olšany, Písařov, Postřelmov, Postřelmůvek, Rájec, Rohle, Rovensko, Ruda nad Moravou, Staré Město, Sudkov, Svébohov, Šlégrov, Štíty, Vikantice, Vyšehoří, Zábřeh, Zborov, Zvole. Účelem vzniku MAS byl rozvoj území v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje, který je založen na efektivním využívání místních zdrojů a pro realizaci rozvojových projektů využívá společnost krajské, národní a evropské dotace. 70 Za své poslání pak organizace považuje budování partnerské sítě subjektů ziskové i neziskové sféry a veřejného sektoru tak, že sdružuje fyzické i právnické osoby za účelem spolupráce v oblasti rozvoje venkova 71 MAS Šumperský venkov Od roku 2001 působila v regionu platforma pro spolupráci a společné řešení problému v rámci mikroregionu Šumperský venkov, ta vytvořila základ umožňující vznik občanského sdružení MAS Šumperský venkov v roce MAS působí na území obcí Dolní Studénky, Hrabišín, Libina, Nový Malin, Bludov, Dlouhomilov, Sobotín, Hraběšice, Oskava, Rejchartice, Velké Losiny, Loučná nad Desnou, Rapotín, Petrov nad Desnou, Vikýřovice a Vernířovice. Cílem organizace je především podpora rozvoje venkova na území MAS zejména prostřednictvím činností subjektů působících na tomto území s ohledem na ochranu přírody a krajiny. Hlavním důvodem vzniku organizace byla 68 Oficiální stránky Místní akční skupiny. MAS Mohelnicko [online]. [cit ]. Dostupné z: 69 Oficiální stránky Místní akční skupiny. MAS Mohelnicko [online]. [cit ]. Dostupné z: 70 Výroční zpráva 2012, MAS Horní Pomoraví, o.p.s., [online]. [cit ]. Dostupné z: 71 viz 69 55

58 příprava mikroregionu na program Evropské unie LEADER v programovém období , který podporuje rozvoj venkovských oblastí. Nejdůležitějším úkolem sdružení je zejména vytvoření a následné naplnění rozvojové koncepce a strategie a rozvíjení mezisektorové spolupráce. 72 MAS Šumperský venkov realizuje projekt Místní partnerství zaměstnanosti, který byl podpořen z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a je zaměřen na přenos dobré praxe z Rakouska. Idea místního partnerství zaměstnanosti vychází ze zahraničních zkušeností právě v Rakousku či Dánsku, Francii, kde jsou při implementaci podpory z Evropského sociálního fondu využívaný místní mezisektorová partnerství. Cílem našeho projektu Místní partnerství zaměstnanosti je přenést z Rakouska dobrou praxi s místními a regionálními partnerstvími zaměstnanosti. Dílčím cílem projektu je vytvoření sítě místních partnerství zaměstnanosti, které bude sdružovat místní podnikatele, obce, neziskové organizace a jiné relevantní aktéry politiky zaměstnanosti, jako jsou odbory. Projekt MPZ je tvořen těmito klíčovými aktivitami: 1. Rozvoj místního partnerství 2. Realizace kulatých stolů zaměstnanosti 3. Přenos zahraniční zkušenosti 4. Tvorba místní strategie zaměstnanosti 5. Společný akční plán zaměstnanosti pro Olomoucký kraj 6. Šíření výstupů projektu a propagace dobré zahraniční praxe 7. Projektové zázemí 73 V okresu Šumperk kromě zmiňovaných místních akčních skupin působí také Svazek obcí údolí Desné, který byl založen v roce 1997 za účelem zprovoznění povodní zničené železniční tratě Šumperk Kouty nad Desnou, Petrov nad Desnou Sobotín. Mezi priority svazku patří zejména zabezpečení dopravní obslužnosti v údolí Desné, zkvalitnění sociálních podmínek v regionu, plnění úkolů v oblasti školství, rozvoj cestovního ruchu a získávání prostředků pro realizaci veřejných potřeb mikroregio- 72 MAS Šumperský venkov, MAS Šumperský venkov, [online]. [cit ]. Dostupné z: 73 Projekt Místní partnerství zaměstnanosti. MAS Šumperský venkov [online]. [cit ]. Dostupné z: 56

59 nu. 74 Do Svazku obcí údolí Desné patří obce Hraběšice, Loučná nad Desnou, Rapotín, Rejchartice, Sobotín. Velké Losiny, Vikýřovice, Vernířovice Dalším svazkem obcí působícím v regionu je Svazek obcí Třeština, Stavenice a Police, který má sídlo v Třeštině a jehož cílem je plynofikace obcí. Jak již název napovídá, svazek sdružuje celkem 3 obce (Třeština, Stavenice a Police) a byl založen v roce Region Ruda vznikl v roce 1999 a patří do něj obce Bohdíkov, Bohutín, Bušín, Olšany a Ruda nad Moravou. Střediskem regionu je Ruda nad Moravou, která okolním obcím umožňuje využívat řadu zařízení obchodu a služeb, nabízí kulturní vyžití, podmínky ke sportování a trávení volného času. 76 V okresu Šumperk se nachází také Svazek obcí Mikroregionu Zábřežsko. Ten byl nejprve založen pod názvem Sdružení obcí mikroregionu Zábřežsko v roce Později byl název upraven a od roku 2001 vystupuje mikroregion pod názvem Svazek obcí Mikroregionu Zábřežsko. Do tohoto mikroregionu patří obce Bohuslavice, Leština, Brníčko, Lukavice, Drozdov, Nemile, Dubicko, Postřelmov, Horní Studénky, Postřelmůvek, Hoštejn, Rájec, Hrabová, Rohle, Hynčina, Rovensko, Chromeč, Sudkov, Jedlí, Svébohov, Jestřebí, Štíty, Kamenná, Vyšehoří, Kolšov, Zábřeh, Kosov, Zborov, Lesnice a Zvole. 77 Na stránkách místních akčních skupin a mikroregionů působících v okrese Šumperk byl nalezen pouze jeden projekt, který je možné označit za sociální inovaci. Důvodem může být jednak skutečnost, že dané webové stránky často neobsahují informace o všech realizovaných projektech nebo o projektech neuvádí vůbec žádné údaje. Svou roli pravděpodobně hraje i zaměření těchto subjektů, které je stejně jako u místních akčních skupin a mikroregionů z okresu Přerov orientované především na alokaci zdrojů, řešení společných problémů v lokalitě a na organizaci kulturních, společenských a sportovních akcí. 74 Úvodní stránka, Svazek obcí údolí Desné, [online]. [cit ]. Dostupné z: 75 Svazek obcí Třeština, Stavenice a Police. Šumperk - Živá brána Jeseníků [online]. [cit ]. Dostupné z: 76 O sdružení. Region Ruda [online]. [cit ]. Dostupné z: 77 O mikroregionu. Mikroregion Zábřežsko [online]. [cit ]. Dostupné z: 57

60 Projekty uvedené na webových stránkách Olomouckého kraje Při analýze realizovaných projektů v okrese Šumperk jsem postupovala stejně jako při analýze projektů z okresu Přerov. Zaměřila jsem se na projekty mající charakter sociální inovace, přičemž jsem vycházela z definice používané v rámci projektu Centrum sociálně orientovaných inovací. Stanovené zkoumatelné znaky charakteristické pro sociální inovaci se vyskytovaly pouze u čtyř projektů, které uvádím v následujícím textu. Stejně jako v okrese Přerov mohou být i v okrese Šumperk poskytovány příspěvky, granty a dotace následujícími subjekty: 1) Krajem 2) Evropskou unií 3) Dalšími zdroji (finanční mechanismy EHP a Norska, program švýcarsko-české spolupráce) Projekt MŮJ PŘÍTEL KŮŇ - Projekt podpořen z Programu švýcarsko-české spolupráce - Realizováno občanským sdružením Ryzáček - Plánovaná doba realizace projektu: od do Hlavním cílem projektu je zlepšit rovné příležitosti dětí a mládeže ohrožených společensky nežádoucími jevy a rodin s dětmi, prostřednictvím hiporehabilitace. Rozvoj a zkvalitnění nabídky poskytovaných služeb a rozšíření realizovaných aktivit včetně vytváření know-how a metodické podpory. Rozšíření a zvýšení kvalifikace pracovníků V rámci projektu jsou realizovány také aktivity s využitím koní, které představují širokou škálu činností využitelných v sociální sféře či pedagogice. Jedná se o individuální nebo o skupinovou psychoterapii, ovlivňující osobnostní rozvoj, při které si klienti odbourají naučené stereotypy chování a prožívání, které je v každodenním životě omezují ve vztahu k sobě i svému okolí 79 Investujte do své budoucnosti - Projekt realizován obcí Vikýřovice v rámci třetí v výzvy SROP, GS 3.2 Podpora sociální integrace Olomouckém kraji 78 MŮJ PŘÍTEL KŮŇ. Občanské sdružení Ryzáček [online]. [cit ]. Dostupné z: 79 viz 78 58

61 - Účelem tohoto projektu je prostřednictvím motivačních vzdělávacích kurzů a seminářů podpořit a motivovat osoby ohrožené sociální exkluzí (nezaměstnaní, ženy na mateřské a rodičovské dovolené) pro integraci na trh práce a poskytnout jim informace pro možnosti případného vlastního podnikání v návaznosti na potřeby regionálního pracovního trhu. Spolupráce obce jako veřejného subjektu, úřadu práce, vzdělávacích institucí a dalších subjektů povede ke zvýšení informovanosti veřejnosti o službách a možnostech na trhu práce v regionu a ke zvýšení odbornosti cílových skupin (kurzy bilanční diagnostiky, motivační kurzy, kurz IT, základy podnikání, strukturální fondy) pro lepší uplatnění na trhu práce. Podstatou akce je zapojení obce Vikýřovice do řešení konkrétního problému svých spoluobčanůnezaměstnanosti- s výsledkem větší cílenosti a účinnosti použitých nástrojů a opatření. Akce se zaměřuje na osoby ohrožené sociální exkluzí- nezaměstnané a ženy na rodičovské dovolené, kdy důležitým prvkem je převzetí zodpovědnosti uchazeče o zaměstnání za svou nezaměstnanost. 80 Projekt 5xE (Edukace, Etika, Empatie, Energie, Entuziasmus) naše cesta ke klientovi = naše cesta k člověku - Realizováno Diakonií ČCE středisko v Sobotíně - Finančně podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce - Cílem projektu je zlepšení standardu ubytování v Domově pro seniory a v Domově se zvláštním režimem a zvýšení kvality života seniorů s demencí v místě realizace projektu prostřednictvím deinstitucionalizace a individualizace poskytovaných sociálních služeb. Modernizace zařízení vytvoří podmínky pro nezbytnou individualizaci péče, která umožní zavedení moderních metod péče o seniory, které vycházejí především z tzv. Psychobiografického modelu profesora Edwina Böhma. 81 Venkov je můj domov Homecoming - Jedná se o podobně zaměřený projekt, jako již zmiňovaný Mladí pro venkov venkov pro mladé: Nové síly pro oživení vesnic - Realizováno v rámci třetí v výzvy SROP, GS 3.2 Podpora sociální integrace Olomouckém kraji - Projekt je zaměřen na region Šumperka a Jesenicka a realizuje jej Centrum pro komunitní práci střední Morava 80 Investujte do své budoucnosti. Regionální informační servis [online]. [cit ]. Dostupné z: 81 Schválené projekty Programu švýcarsko-české spolupráce. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. [cit ]. Dostupné z: 59

62 - Účelem projektu je oživit venkov mladými lidmi tak, aby po svých studiích na středních, vyšších a vysokých školách ve městech neodcházeli za prací mimo Olomoucký kraj, ale našli uplatnění ve venkovských sídlech, odkud pocházejí, a navíc se zasadili o další trvale udržitelný rozvoj vesnic i venkova v širším měřítku. Představitelé obcí, mikroregionů a neziskových organizací chtějí a mohou vytvořit "novým silám" zázemí a podmínky k životu na vesnicích. Projekt je nastaven, tak aby došlo k využití místního potenciálu ve venkovském prostoru, čímž je možné eliminovat negativní sociální jevy a podpořit sociální integritu venkova, proto je projekt nazván "Venkov je můj domov - Homecoming". Rozvoje venkova bude dosahováno jejich přeškolením na "manažery venkova", kteří budou vyhledávat finanční zdroje (dle aktuálních výzev) a psát žádosti o podporu z fondů EU (a dalších zdrojů) - na základě již zpracovaných i nově vyhledaných projektových námětů obcí, mikroregionů, místních akčních skupin a neziskových organizací na venkově. Budoucí projektoví manažeři budou tyto projekty manažersky i organizačně naplňovat, tak aby došlo k oživení a rozvoji venkovského prostoru.současně bude dosahováno sociální integrace cílových skupin (mladí absolventi středních, vyšších odborných a vysokých škol a dalších ohrožených skupin obyvatelstva sociálním vyloučením - zdravotně postižení a ženy po mateřské dovolené) vytvořením nových pracovních míst v mikroregionech Zábřežsko, Údolí Desné a Jesenické místní akční skupině dosáhneme rozvoje absorpčních kapacit na venkově.. 82 Analýza projektů realizovaných v okrese Přerov, Šumperk a v Olomouckém kraji - databáze projektů z Pro přehled projektů realizovaných v okrese Přerov i Šumperk a zároveň podpořených z fondů Evropské unie byla také provedena analýza projektů na stránkách Evropského sociálního fondu v ČR 83. Z důvodů vysokého počtu projektů byla provedena selekce vzhledem k zaměření projektu Centrum sociálně orientovaných inovací na otázku zaměstnanosti jsem se rozhodla analyzovat projekty z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Z těchto projektů byly vybrány takové, jež mají charakter sociální inovace a byly realizovány buď přímo v okrese Přerov, Šumperk či jejich části (kdy místo realizace je uvedeno na stránce projektu na 84 ) anebo u kterých je 82 Venkov je můj domov - Homecoming. Regionální informační servis [online]. [cit ]. Dostupné z: 83 Hledání projektů, Evropský sociální fond v ČR [online]. [cit ]. Dostupné z: 84 pozn.: v případech, kdy realizátorem projektu je mikroregion či MAS bylo předpokládáno, že projekt je realizován na území tohoto mikroregionu či MAS 60

63 regionem realizace uveden Olomoucký kraj (samostatně či spolu s dalšími regiony realizace). Specifikace místa i přímo okresu realizace projektů, u kterých byl uveden region Olomoucký kraj, nebyla z časových důvodů možná kvůli velkému množství takovýchto projektů v databázi. Vybrané projekty naleznete v přílohách tohoto dokumentu. Z databáze bylo vybráno 179 projektů, z toho u devíti z nich bylo uvedeno místo realizace v okrese Šumperk, u šesti z nich okres Přerov. Z celkového počtu 179 projektů se 147 z nich soustředilo na otázku zaměstnanosti, integrace na trh práce či podporu samostatné podnikatelské činnosti u osob ohrožených sociální exkluzí (nemuselo se jednat o hlavní cíl, ale i jeden z dílčích cílů projektu). Mezi tyto projekty spadá všech devět projektů z okresu Šumperk i všech šest projektů z okresu Přerov. Počet projektů soustředících se na zmiňované oblasti je tak vysoký samozřejmě především proto, že se jedná o projekty podpořené v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Domnívám se však, že důvodem, proč na tuto výzvu reagovalo tolik organizací a proč mnoho realizovaných projektů bylo soustředěno na problematiku zaměstnanosti, je také snaha organizací napříč všemi sektory reagovat na aktuální potřeby současné společnosti a řešit společenské problémy, mezi které patří i nezaměstnanost. Níže uvádím konkrétní příklady projektů realizovaných přímo v okrese Přerov, Šumperk či Olomouckém kraji. INTEGRA-CE formou APZ na okrese Šumperk - Realizátorem je RES-SEF, o. s. - Tento projekt se zaměřuje na cílovou skupinu osob ve věku let bez kvalifikace nebo s nízkou úrovní kvalifikace. Cílem projektu je snížit předsudky a stigmatizace k této cílové skupině a přimět místní firmy ke spolupráci. Motivační program, který se skládá z části teoretické a praktické má přispět k sociální stabilizaci, větší samostatnosti cílové skupiny, zvýšení a posílení sociálních dovedností, zorientování se na trhu práce, změně životního stylu, zvýšení pracovních kompetencí, zvýšení nebo nalezení motivace k rekvalifikaci nebo dokončení vzdělání, osobnostnímu rozvoji, zvládání zátěžových situací, schopnosti připravit se na výkon pracovních povinností, akceptování řádu a pravidel zaměstnavatele. Pomocí projektu chceme rozšířit podporu i do okrajových regionů bývalého okresu Šumperk zejména do oblasti Ha- 61

64 nušovicka, ale také na Zábřežsko, Mohelnicko a Šumpersko. Celý tento region je postižen hospodářskou krizí s vysokým procentem nezaměstnanosti. 85 Nejsme méněcenní - Projekt realizován organizací Interwork s.r.o. ve městě Přerov - Hlavním cílem projektu je začlenění a udržení 40 osob se zdravotním postižením žijících a působících na Přerovsku na místním trhu práce, což významným způsobem podpoří i jejich integraci do společnosti. - Inovativnost projektu spatřují realizátoři v komplexní nabídce propojených aktivit sestavených podle potřeb cílové skupiny. Cílové skupině nabízíme poradenské a vzdělávací aktivity, na které navazuje zprostředkování zaměstnání na nově vytvořených pracovních místech. Silný důraz je kladen na individuální přístup a vstřícnost vůči individuálním potřebám klienta, proto je tento propracovaný komplexní systém zárukou dlouhodobého rozvoje cílové skupiny. 86 Aktivní ženy 50+ a jejich uplatnění na lokálním trhu práce - Projekt realizován organizací BEC družstvo - Business and Employment Co-operative v regionu Šumpersko - Cílem je zlepšit rovné příležitosti v postavení žen 50+ na trhu práce. Vybraným účastnicím projektu bude umožněno objevit svůj potenciál prostřednictvím inovativních nástrojů projektu, kterými jsou Job klub a Job burza. Realizátoři popisují další činnosti projektu: Dotkneme se gender stereotypů a společensky zažitých sociálních rolí žen 50+. Zvýšíme povědomí firem o možnostech a výhodách v zaměstnávání naši cílové skupiny..v úvodní fázi proběhne nábor účastnic projektu a vstupní analýzy individuálních potřeb, v průběhu projektu projdou účastnice pracovní a bilanční diagnostikou, vzdělávacím programem, ve kterém jsou zahrnuty mj. základy podnikání. Účastnice budou v rámci Job klubů tvořit tzv. "desatero výhod" aktivních žen 50 + v pracovním procesu. Budou osloveni zaměstnavatelé v rámci Job 85 INTEGRA-CE formou APZ na okrese Šumperk. Evropský sociální fond v ČR [online]. [cit ]. Dostupné z: 86 Nejsme méněcenní. Evropský sociální fond v ČR [online]. [cit ]. Dostupné z: 62

65 burzy vedoucí ke zvýšení potenciálu k uplatnění cílové skupiny na trhu práce. Část účastnic získá přímo pracovní místo, část účastnic zahájí podnikatelskou činnost. 87 Chceme v Bělotíně žít i pracovat - Projekt je realizován obcí Bělotín (okres Přerov) a skládá se z následujících aktivit: 1) Finanční poradenství - bude se jednat o poradenství z oblasti rodinného rozpočtu, příjmy, výdaje, spoření, závazky, úvěry, úroky, pojištění, daňov systém, exekuce, a to vše přizpůsobené k úrovni a individuálním potřebám účastníků. 2) Motivační program - úzce navazuje na finanční poradenství a dále klade důraz na základní společenské hodnoty, konkrétně na vzdělanost a nutnosti vzdělávání zejména z pozledu na děti účastníků, dále se bude zabývat majetkovým zajištěním účastníků, a to zejména v dlouhodobém horizontu. 3) Rekvalifikační kurzy - pro jednotlivé účastníky budou navrženy konkrétní kurzy, které budou mít úzkou návaznost na pracovní náplň jak v rámci projektu, tak s ohledem na další uplatnění na trhu práce. Bude se jednat zejména o: základy údržby a ošetřování veřejné zeleně, strojní průkazy, kurzy křovinořezů, kurzy motorové pily, řidičské průkazy. 4) Pracovní program - V rámci projektu je vytvořeno 12 pracovních míst pro osoby z cílové skupiny. Tyto osoby se samozřejmě zapojí do ostatních, již zmíněných aktivit projektu. Pracovní místa jsou zřízena na 23 měsíců. Cílem je zajistit dostatečné pracovní návyky a motivaci k práci Za inovativní prvek pokládají realizátoři především zapojení tzv. "parťáka", který je členem realizačního týmu, ale zároveň také členem cílové skupiny. Úkolem tohoto "parťáka" bude dohlížet na práci ostatních, komunikovat s manažerem projektu a vést osoby z cílové skupiny. Chci být maminkatelka maminka a podnikatelka! - Projekt Rodinného centra Čmelda, regionem realizace je Olomoucký kraj - Tento projekt má tři hlavní cíle: zabezpečit kvalitní hlídání dětí pro rodiče a nastartovat tak tuto možnost i pro další roky ve dvou variantách - organizovaná péče o děti, nahodilé hlídání dle potřeb rodi- 87 Aktivní ženy 50+ a jejich uplatnění na lokálním trhu práce. Evropský sociální fond v ČR [online]. [cit ]. Dostupné z: 88 Chceme v Bělotíně žít i pracovat. Evropský sociální fond v ČR [online]. [cit ]. Dostupné z: 63

66 čů; zajistit kvalitní lektory, kteří nabídnout správný program odpovídající věku dětí a jejich možnostem podpořit vzdělávání žen - podpořit sebezaměstnatelnost, zajistit šíření vytvořených vzdělávacích materiálů prostřednictvím mateřských center; zajistit dostupnost kvalitních vzdělávacích výukových materiálů zlepšit situaci žen na pracovním trhu prostřednictvím setkání zástupců obcí a zaměstnavatelů na společných seminářích, zlepšit informovanost na obou stranách 89 - Mezi aktivity projektu patří pořádání vzdělávacích kurzů, seminářů, zařízení individuálního hlídání, péče o děti či provoz miniškoličky Hedonia nejen kavárna - Realizátorem projektu je Hedonia, s.r.o. a region realizace je Olomoucký kraj - Hlavním cílem projektu je vybudování společensky odpovědného podniku postaveného na principu sociálního podnikání a tedy vytvořit předpoklad pro sociální začleňování sociálně vyloučených osob a osob ohrožených sociálním vyloučením, včetně odstraňování bariér v jejich přístupu k zaměstnání. Strategickými cíli projektu je: úspěšně podnikat - obstát na běžném trhu a vybudovat dlouhodobě udržitelnou podnikatelskou aktivitu, být ekonomicky stabilním podnikem být sociálně odpovědným podnikem, tedy vytvořit pracovní příležitosti pro osoby znevýhodněné na trhu práce a poskytovat jim přiměřenou pracovní a psychosociální podporu být environmentálně odpovědným podnikem - vyvíjet činnosti v souladu s principy ekologických norem 90 - projekt je zaměřen na několik cílových skupin: osoby pečující o osobu blízkou, osoby se zdravotním postižením, etnické menšiny a osoby z jiného sociokulturního prostředí, děti, mládež a mladí dospělí. 89 Chci být maminkatelka maminka a podnikatelka!. Evropský sociální fond v ČR [online]. [cit ]. Dostupné z: 90 Hedonia nejen kavárna. Evropský sociální fond v ČR [online]. [cit ]. Dostupné z: 64

67 Nová kariéra s praxí za prací - projekt realizován Akademií Jana Amose Komenského, oblast Šumperk, regionem realizace v anotaci projektu je Olomoucký kraj - Hlavním cílem projektu je zvýšení uplatnitelnosti uchazečů o zaměstnání na trhu práce a přispění tak ke snížení stále vysoké nezaměstnanosti v uvedené lokalitě, aktivizace osob a jejich znovunavrácení do pracovního procesu, a to prostřednictvím dílčích aktivit vedoucích ke splnění specifických cílů projektu jako je motivace účastníků projektu k rozšíření již nabytých vědomostí, opětovné vzdělávání a získávání nových znalostí, zkušeností a praxe, rozšíření poradenských služeb a programů pro cílovou skupinu, kariérní poradenství, podpora změny profesní orientace, zajištění odborných praxí v rámci rekvalifikací, podpora uplatnění na trhu práce prostřednictvím vytváření nových pracovních míst a pomoc při zprostředkování zaměstnání s využitím dalších vhodných doprovodných aktivit. 91 Nový impulz - Projekt realizován organizací Marlin s.r.o., regionem realizace je Olomoucký kraj - Cílovou skupinou jsou zde osoby dlouhodobě nezaměstnané starší 50-ti let. - Obsahem projektu jsou poradenské, vzdělávací a doplňkové aktivity, které mají za cíl pomoci CS najít uplatnění na trhu práce. Celkem projektem projde 60 účastníků v šesti bězích, přičemž četnost běhů a místa realizace budou voleny dle zájmu CS, s ohledem na co nejlepší dostupnost. 92 Kromě činností v rámci poradenské části projektu budou mít klienti možnost si vybrat z několika možností rekvalifikací. Následně jim bude také poskytnuta individuální pomoc při zprostředkování zaměstnání. V rámci projektu rovněž vznikne 20 dotovaných pracovních míst. Podnikatelsko-zaměstnanecká družstva Inovativní nástroj aktivní politiky zaměstnanosti - Projekt realizován Centrem pro komunitní práci Moravskoslezský kraj, region realizace je Olomoucký kraj 91 Nová kariéra - s praxí za prací. Evropský sociální fond v ČR [online]. [cit ]. Dostupné z: 92 Nový impulz, Evropský sociální fond v ČR [online]. [cit ]. Dostupné z: 65

68 - Cílem projektu je podpořit celkem 30 osob ve 2 po sobě jdoucích bězích formou pracovní diagnostiky, individuálního poradenství, vzdělávání k podnikání a následně podpořit 12 osob v rámci podnikatelsko-zaměstnaneckého centra na základě metodiky vycházející z Business and Employment Co-operative iniciatives (BEC, v překladu podnikatelsko - zaměstnanecké družstvo). Jedná se v ČR o inovativní nástroj aktivní politiky zaměstnanosti.projekt je zaměřený na snížení nezaměstnanosti a rozvoj podnikatelských aktivit ve venkovském prostoru okresů Šumperk, Jeseník a Bruntál. Zajištěním podpory a systémem kooperace je metoda BEC vhodná forma pro sociálně podnikatelský subjekt. Metoda vede skupinu nových osob k získání podnikatelských kompetencí, a k tomu, aby nesli společnou odpovědnost za svá rozhodnutí a svoji prosperitu a motivuje je ke společnému prospěchu. To následně vede ke stabilizaci a dlouhodobému rozvoji potenciálu jejich vlastních firem. 93 Posílení sociálních a profesních dovedností dospívajících dětí z dětských domovů prostřednictvím Klubů Na cestě - Realizováno organizací Sdružení D, regionem realizace je Olomoucký kraj - Jedná se o jeden z mála projektů, který není zaměřen přímo na otázku zaměstnanosti/zaměstnatelnosti. Globálním cílem projektu je zavést ve vybraných dětských domovech Olomouckého kraje systém preventivních a osobnostně-rozvojových programů snižujících riziko patologických jevů u dětí, které v budoucnu opustí dětské domovy. Dalším globálním cílem projektu je posílit jejich sociální a profesní kompetence formou prožitkové pedagogiky. 94 Pracujme pro naše obce a vzdělávejme se - Realizátorem projektu je Mikroregion Hranicko, regionem realizace je Olomoucký kraj - Projekt je cílen na osoby starší 50-ti let a na řešení nezaměstnanosti a sociální integrace prostřednictvím odstranění bariér, které znesnadňují rovnocenný vstup a udržení se na trhu práce. Předmětem projektu je vytvoření pracovních míst s podporou motivace k práci, k získání pracovních návyků a zvýšení sebevědomí s přispěním poradenství pro účastníky projektu a zvyšováním kvalifikace a pracovních dovedností s využitím rekvalifikací. Pracovníci budou pracovat na jednotlivých zapojených obcích, ve většině případů min. po dvou, kteří 93 Podnikatelsko zaměstnanecká družstva Inovativní nástroj aktivní politiky zaměstnanosti. Evropský sociální fond v ČR [online]. [cit ]. Dostupné z: 94 Posílení sociálních a profesních dovedností dospívajících dětí z dětských domovů prostřednictvím Klubů Na cestě. Evropský sociální fond v ČR [online]. [cit ]. Dostupné z: 66

69 budou dále v pracovním kolektivu s dalšími pracovníky obce. Společně tak vytvoří pracovní tým, kde si budou navzájem předávat své pracovní zkušenosti. 95 První pomoc pro patologické hráče a jejich rodiny - Realizátorem je Sdružení Podané ruce s.r.o., které projekt realizovalo v Jihomoravském a Olomouckém kraji - Cílem tohoto projektu je umožnit patologickým hráčům nastoupit funkční léčbu a vymanit se ze závislosti, zabránit prohlubování současného negativního stavu či krize u cílové skupiny a předcházet možným budoucím komplikacím díky včasné a dostupné intervenci. Dalším důležitým cílem projektu je zlepšovat kvalitu života klientů, tj. patologických hráčů, formou léčby, sociálního a finančního poradenství a také formou práce s blízkými klienta Projekt se zaměřuje na cílovou skupinu osob ohrožených návykovým chováním a závislostí v oblasti patologického hráčství, na jejich rodiny a blízké. Regionální centrum pomoci začínajícím podnikatelům - Projekt je realizován v Olomouckém kraji organizací EDUKOL vzdělávací a poradenské sdružení s.r.o. - Cílovou skupinou jsou uchazeči o zaměstnání, především pak osoby pečující o dítě do 15 let věku, fyzické osoby nad 50 let věku a fyzické osoby do 20 let věku, resp. do 25 let věku. - Hlavním cílem projektu je podpořit postavení cílové skupiny projektu na trhu práce osamostatněním se a zahájením vlastního podnikání. Projekt se předpokládá zaměřit na skupinu osob, které mají speciální znalosti či dovednosti, ale nejsou schopni je uplatnit na současném trhu práce v rámci pracovního poměru. To je způsobeno řadou okolností, lze jmenovat např. rizikovost některých oborů, nezájem zaměstnavatelů o podprůměrně ziskové aktivity, ale i administrativní zátěž. Řešením jejich situace může být zahájení podnikání, k němuž jim ale zpravidla chybí sebevědomí, odhodlání, motivace, dostatečné informace a znalosti. Problémy mají také často s organizací svého času kvůli péči o děti, zdravotní problémy nebo také s jejich profesní specializací či talentem. Projekt se těmto osobám snaží vyjít vstříc Regionálním centrem pomoci začínajícím podnikatelům, které bude nabízet 95 Pracujme pro naše obce a vzdělávejme se. Evropský sociální fond v ČR [online]. [cit ]. Dostupné z: 96 První pomoc pro patologické hráče a jejich rodiny. Evropský sociální fond v ČR [online]. [cit ]. Dostupné z: 67

70 individuální poradenství a další služby týkající se možností jejich uplatnění na trhu práce formou sebezaměstnání. 97 RESTART v Olomouckém kraji - Projekt, realizován Úřadem práce v Olomouci se soustředí na regiony Olomouc, Přerov a Šumperk (jako region realizace je uveden Olomoucký kraj) - Cílovou skupinou jsou osoby, které ještě nejsou v evidenci úřadů práce, avšak jedná se o zaměstnance podniků působících v oborech a odvětvích, které procházejí strukturálními změnami a jejichž zaměstnanci jsou ohroženi nezaměstnaností Projekt "RESTART v Olomouckém kraji" má pomoci propuštěným lidem získat orientaci na trhu práce a zvýšit jejich šance na nové uplatnění ještě v průběhu výpovědní lhůty. 99 Realizovány budou následující aktivity: vstupní školení zaměstnanců a zpracování individuálního profilu zaměstnance školení "Uplatněte se na trhu práce" školení "Finanční gramotnost" psychologické poradenství rekvalifikace poradenství pro zprostředkování zaměstnání - Projekt bude realizován na území Olomouckého kraje, v regionech Olomouc, Přerov a Šumperk. Sociální podnik hlídací služby projekt realizován organizací STERENA s.r.o. v Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském kraji 97 Regionální centrum pomoci začínajícím podnikatelům. Evropský sociální fond v ČR [online]. [cit ]. Dostupné z: 98 RESTART v Olomouckém kraji. Evropský sociální fond v ČR [online]. [cit ]. Dostupné z: 99 viz Sociální podnik - Hlídací služby. Evropský sociální fond v ČR [online]. [cit ]. Dostupné z: 68

71 - hlavním cílem projektu je poskytnout v rámci nově vybudovaného sociálního podniku 10 pracovních míst osobám se zdravotním postižením, čímž podnik pomůže těmto osobám k integraci na trh práce. Dílčími cíli jsou: - Vybudování a realizace sociálního podniku - Zaměstnání 10 pracovníků se zdravotním postižením - Spokojení a integrovaní pracovníci - Dlouhodobá udržitelnost projektu i po skončení financování z OPLZZ - Umístění nové podnikatelské aktivity na trh Druhá fáze výzkumu dotazníkové šetření První fáze výzkumu pomohla odpovědět na otázky vztahující se k cíli č.1, který byl zaměřen na sociální inovace v daných regionech především co se týče četnosti projektů majících charakter sociální inovace v okresech Přerov a Šumperk. Pro další fáze je charakteristické zaměření rovněž na cíl č.2 a 3, podstatné bylo odhalit možné potřeby a bariéry při zavádění sociálních inovací a pro účely projektu Centrum sociálně orientovaných inovací zjistit, které organizace budou mít zájem podílet se na tomto projektu. Jak již bylo řečeno, pro druhou fázi výzkumu byl vytvořen dotazník, který byl zaslán k vyplnění 86-ti organizacím. Tento dotazník byl vytvořen z polostandardizovaných otázek uspořádaných do dvou bloků. První blok byl zaměřen na charakteristiku organizace, kterou respondent v dotazníku zastupoval, a na projekty (respondenty označené jako) mající charakter sociální inovace, které organizace realizovala a postoj k realizaci dalších projektů tohoto typu. Druhý blok dotazníku byl pak již účelně zaměřen na zodpovězení otázek relevantních pro další spolupráci s organizací v rámci projektu Centrum sociálně orientovaných inovací. Pro sestavení dotazníku byla využita aplikace Google Docs. Následné zpracování dat bylo provedeno pomocí programu Microsoft Excel. Dotazník si můžete prohlédnout v přílohách dokumentu. Následující tabulka č. 9 byla vytvořena za účelem přiřazení jednotlivých otázek ke stanoveným cílům výzkumu. Účelem jednotlivých otázek je: 1) zjistit, jaká je současná situace v daných regionech, co se týče četnosti projektů majících charakter sociální inovace 69

72 - stanovené otázky: Jaká je situace v oblasti inovačních polí v okrese Šumperk a Přerov z hlediska četnosti projektů majících charakter sociální inovace? Na jaké oblasti se dané projekty zaměřují? 2) zjistit, jaké jsou potřeby a bariéry při zavádění sociálních inovací - Plánují vybrané organizace projekty mající charakter sociální inovace realizovat i v budoucnosti? Pokud ne, co tomu brání? 3) pro účely projektu Centrum sociálně orientovaných inovací zjistit a. které organizace budou mít zájem podílet se na tomto projektu a zda fungují ve spolupráci s jinými subjekty stanovené otázky: Které organizace se chtějí podílet na projektu Centrum sociálně orientovaných inovací? Fungují dané organizace ve spolupráci s jinými subjekty? b. Co dané organizace od projektu očekávají a jaká témata mohou být inspirací pro setkávání v rámci projektu Stanovené otázky: Co dané organizace očekávají od spolupráce a účasti na projektu? Na jaké činnosti, projekty či oblasti se chce v budoucnosti organizace zaměřit? Tabulka č. 9 - Přiřazení otázek dotazníku k jednotlivým cílům výzkumu Číslo a název otázky Cíl, ke kterému Poznámky se vztahuje 1.Název organizace - Informace o organizaci 2.cílová skupina - Informace o organizaci, bylo možné označit více odpovědí 3. Iniciovala či podílela se Vaše organizace v Cíl č.1 posledních 3 letech na projektu/projektech, který by bylo možné označit za nový nápad či způsob práce, který přináší pozitivní efekty, zlepšuje či od základu řeší potřeby místní komunity nebo společnosti obecně? 4.Projekt č.1 Název projektu Cíl č.1 5. Projekt č.1 - Stručný popis projektu (nepovinný údaj) Cíl č.1 6. Projekt č. 1 - Jsou o projektu dostupné podrobnější informace? Pokud ano, uveďte Cíl č.1 Kvůli požadavkům na co nejnižší náročnost dotazníku (aby respondenti nebyli odrazeni od jeho vyplnění) byl tento údaj nepovinný (totéž platí pro otázku č.8 a 11 70

73 kde: 7. Projekt č.2 - Název projektu Cíl č.1 8. Projekt č.2 - Stručný popis projektu Cíl č.1 9. Projekt č. 2 - Jsou o projektu dostupné Cíl č.1 podrobnější informace? Pokud ano, uveďte kde: 10. Projekt č.3 - Název projektu Cíl č Projekt č. 3 - Stručný popis projektu Cíl č Projekt č. 3 - Jsou o projektu dostupné Cíl č.1 podrobnější informace? Pokud ano, uveďte kde: 13. Do jakých oblastí lze tyto projekty Cíl č.1 zařadit? (označte prosím všechny vyhovující odpovědi) 14. Domníváte se, že některý z uvedených Cíl č.1 projektů je přenositelný tedy nevázaný výhradně pouze na region, ve kterém vznikl? 15. Který z projektů považujete za přenositelný? (Můžete označit více projektů) 16. Plánuje Vaše organizace v blízké budoucnosti iniciovat či podílet se na projektu, který má charakter sociální inovace (nový nápad či způsob práce, který přináší pozitivní efekty, zlepšuje či od základu řeší potřeby místní komunity nebo společnosti obecně)? 17. Z jakého důvodu Vaše organizace takovýto projekt nyní neplánuje? 18. Jaké překážky brání organizaci iniciovat inovativní projekt? 19. Spolupracuje Vaše organizace s jinými subjekty? 20. Se kterými subjekty Vaše organizace spolupracuje? 21. Je Vaše organizace členem asociace, svazu, sítě či jiné organizace? 22. Máte zájem podílet se na tomto projektu a navázat s námi spolupráci? 23. Můžete nám prosím sdělit, z jakého důvodu si nepřejete účastnit se tohoto projektu? 24. Který výrok Vaši organizaci nejvíce Cíl č.1 Cíl č.2 Cíl č.2 Cíl č.2 Cíl č.3 - a. Cíl č.3 - a. Cíl č.3 - a. Cíl č.3 - a. Cíl č.3 - a. bylo možné označit více odpovědí sociální inovace bývají často přenositelné, viz kapitola Úvod, otázka slouží k případnému upřesnění v rámci analýzy projektu sociální inovace bývají často přenositelné, viz kapitola Úvod, otázka slouží k případnému upřesnění v rámci analýzy projektu bylo možné označit více odpovědí bylo možné označit více odpovědí Doplňující otázka vystihuje: 25. Prostor pro připomínky a náměty: Doplňující otázka, nepovinný údaj 71

74 Jak lze z tabulky vyčíst, první dvě otázky v dotazníku byly zaměřeny na krátkou charakteristiku organizace její název a cílovou skupinu. Následující otázky měly za úkol zjistit informace o realizovaných projektech organizace. Maximální počet projektů, které organizace mohla zmínit, byl stanoven na tři, což se v průběhu sběru dat z dotazníků prokázalo jako dostačující počet, jelikož většina organizací uvedla projektů méně. Otázky zaměřené na název a popis projektů a jejich přenositelnost (otázky č.3-15) plnily především úlohu informativní pro účely projektu Centrum sociálně orientovaných inovací, zároveň mohou být využity k doplnění informací z první fáze výzkumu, směřujících k naplnění cíle č.1. Otázky se vztahují k cíli č.2 a mají za úkol zjistit, zda budou vybrané organizace v budoucnosti realizovat sociální inovace a v případě, že takovéto projekty realizovat nebudou, odpovědět na otázku, proč tomu tak je. Tyto otázky mohou tedy nastínit, jaké existují v oblasti plánování či realizace sociálních inovací bariéry. Otázky slouží již především pro účely projektu Centrum sociálně orientovaných inovací a vztahují se k cíli č.3-a. Účelem je zjistit, které organizace budou mít zájem podílet se na projektu a zda fungují ve spolupráci s dalšími subjekty. Poslední otázky č.24 a 25 jsou otázkami doplňujícími opět pro účely projektu. Interpretace a výsledky dotazníkového šetření Dotazník celkem vyplnilo 19 organizací z okresu Přerov, Šumperk, Olomouc a Jeseník. Tyto organizace uvedly v dotazníku nejčastěji jako cílové skupiny, na které se zaměřují (mohlo být uvedeno více možností), kategorii jiné, kam zařadily osoby se zdravotním postižením (2x), osoby se smyslovým postižením, osoby s kombinovaným postižením, osoby blízké, dotační činnost, osoby, které se ocitly v nepříznivé sociální situaci a obyvatele mikroregionu Mohelnicko. Dále patřily mezi nejčastěji zmiňované cílové skupiny rodiny a děti, lidé s duševním onemocněním, lidé s mentálním či tělesným postižením a senioři. 72

75 Graf č.2 Cílová skupina Na otázku, zda tyto organizace realizovaly sociální inovace, přičemž tyto inovace byly obecně definovány jako nový nápad či způsob práce, který přináší pozitivní efekty, zlepšuje či od základu řeší potřeby místní komunity nebo společnosti obecně, odpovědělo 13 organizací ano, 4 organizace ne a zbylé dvě organizace odpověděly nevím. Skutečnost, že dva respondenti nevěděli, zda projekty realizované organizací, kterou zastupovali, měly charakter sociální inovace či nikoliv, může být způsobena neznalostí pojmu a/nebo jeho nedostatečným vymezením v rámci dotazníku. Tytéž příčiny může mít také nesprávné označení 8 realizovaných projektů za sociální inovace, i když na základě analýzy v rámci výzkumu dané projekty za sociální inovace vyhodnoceny nebyly. Tato analýza, která již byla popsána výše, byla založena na operacionalizaci vycházející z definice sociální inovace a následném zkoumání naplnění zkoumatelných znaků. Na základě tohoto postupu bylo 16 z celkového počtu 25 uvedených projektů, které respondenti považují za sociální inovace, skutečně v rámci analýzy dat vyhodnoceno jako sociální inovace. Nejčastěji byly všechny respondenty zmíněné projekty, které označili za sociální inovace, zaměřené na oblast sociálních služeb a vzdělávání. Často byla také zmiňována kategorie jiné, kam bylo zařazeno oživení lidových tradic, sociální práce, sociální podnikání, prorodinné aktivity, turistický ruch, obnova kulturních památek či programy pro seniory a rodiny s dětmi. 73

76 Jak jsem již zmiňovala v úvodu, jednou z často se objevujících charakteristik sociálních inovací je přenositelnost, proto byly otázky č. 14 a 15 zaměřeny na to, zda respondenti vnímají uvedené projekty jako přenositelné. Z 25 projektů takto byla za přenositelné označeny naprostá většina 23 projektů. Dvanáct organizací uvedlo, že bude v následujícím roce realizovat další projekty mající charakter sociální inovace. Čtyři respondenti budou takovéto projekty realizovat až za více než 12 měsíců a tři organizace tyto projekty v budoucnosti realizovat nechtějí vůbec. Z těchto sedmi subjektů čtyři uvedly jako důvod, že v organizaci momentálně není potřeba takovéto projekty realizovat a tři subjekty chtějí sociální inovace realizovat, avšak dosud jim bránily překážky nejčastěji nedostatek financí a nedostatek personálu, který by projekt pomohl naplánovat a zrealizovat. Graf č.3 Důvody bránící iniciaci sociální inovace Pro účely projektu související s cílem č.3-a, byly respondentům položeny otázky ohledně spolupráce s jinými subjekty. 16 organizací odpovědělo, že spolupracují s jinými subjekty, přitom se nejčastěji jednalo o spolupráci s neziskovými organizace a organizacemi veřejného sektoru. Tři respondenti odpověděli, že nespolupracují s žádnými jinými subjekty. 11 organizací je rovněž součástí asociace či svazu. O účast na projektu Centrum sociálně orientovaných inovací projevilo zájem 16 organizací. 74

77 Zbylé tři subjekty zmínily jako důvod odmítnutí účasti časovou náročnost, nedostatek lidských zdrojů a obavu z přetížení další administrativou. Na závěr pak uvádím graf k otázce č.24 Který výrok Vaší organizaci nejvíce vystihuje?, kde jednoznačně převažovala odpověď inspirovat a sdílet zkušenosti Chceme se setkávat s těmi, co nápady mají, chceme se Graf č.4 - Výrok Shrnutí V souvislosti s cílem č. 1, můžeme říci, že většina organizací, které vyplnily dotazník, se domnívá, že realizovala či realizuje projekt mající charakter sociální inovace. Na základě analýzy bylo z 25-ti uvedených projektů za sociální inovaci označeno pouze 16, což může poukazovat na neznalost pojmu, který byl v rámci dotazníku vymezen jen velmi stručně. Téměř všechny projekty rovněž respondenti označili za přenosné. Přenositelnost je přitom jednou z charakteristik, která se často u sociální inovace objevuje. 75

78 Cíl č.2 dva se soustředil na budoucí realizaci projektů (sociálních inovací) a na překážky bránící této iniciaci takovýchto projektů. Většina respondentů odpověděla, že sociální inovace realizovat budou, tři z nich však nechtějí takovéto projekty realizovat vůbec. Jako překážka bránící realizaci v současné době, byl nejčastěji zmiňován nedostatek financí a nedostatek personálu, který by projekt pomohl naplánovat a zrealizovat. V této fázi projevilo zájem o spolupráci na projektu Centrum sociálně orientovaných inovací 16 organizací. Většina těchto organizací již funguje v rámci asociace, svazu či spolupráce s jinými subjekty. Třetí fáze výzkumu rozhovor V poslední fázi výzkumu bylo realizováno 16 rozhovorů, které měly především za úkol prohloubit informace získané o vybraných organizacích z dotazníků v druhé fázi výzkumu. Důležité bylo také najít odpovědi na otázky stanovené v rámci cíle č.3, tedy: a) Které organizace se chtějí podílet na projektu Centrum sociálně orientovaných inovací? Fungují dané organizace ve spolupráci s jinými subjekty? b) Stanovené otázky: Co dané organizace očekávají od spolupráce a účasti na projektu? Na jaké činnosti, projekty či oblasti se chce v budoucnosti organizace zaměřit? Účelem realizace rozhovorů bylo rovněž navázat prvotní osobní kontakt se zástupci organizací, které projevily zájem podílet se na projektu Centrum sociálně orientovaných inovací. Nashromážděná data a jejich analýza bude přínosem především pro plánování a organizaci setkávání a workshopů v rámci projektu, pro návrh témat a zaměření těchto akcí. Pro tyto účely bude vypracována druhá zpráva o výzkumu, která bude obsahovat podrobnější informace o subjektech, jež se rozhodly zapojit do projektu Centrum sociálně orientovaných inovací, a o budoucím zaměření či konkrétních projektech, které tyto organizace chtějí realizovat. V této třetí fázi výzkumu bylo nejprve telefonicky kontaktováno 17 organizací, které v dotazníku vyjádřily souhlas se zapojením do projektu Centrum sociálně orientovaných inovací. V měsíci říjnu, listopadu a prosinci byly se zástupci těchto organizací provedeny rozhovory a následně byla nashromážděná data analyzována. Formulář pro rozhovor byl složen kromě samotných otázek také z informací o organizacích, které byly pro orientaci tazatele vypsány z vyplněných dotazníků, ale i z webových stránek těchto subjektů. Následovaly tři tabulky, kam tazatel vyplňoval respondentovy odpovědi týkající se tří realizovaných projektů. Nemuselo se přitom jednat o stejné projekty, které již respondent zmínil v dotazníku. 76

79 Na základě analýzy projektů, které v rozhovoru organizace uvedly, bylo zjištěno, že ze 34 těchto projektů může být 21 pokládáno za sociální inovaci. Postup vyhodnocení projektu jako sociální inovace byl přitom stejný jako v předchozích fázích, tedy na základě naplnění zkoumatelných znaků. Ve většině případů zde organizace uváděly projekty zmíněné již v dotazníku, v 9 případech se však jednalo o projekty odlišné. Zajímavostí je, že z těchto 9 případů byly 4 projekty vyhodnoceny jako sociální inovace, ačkoliv v první fázi respondenty zmíněny nebyly. Domnívám se, že zde sehrála roli metoda sběru dat, kdy rozhovor face to face umožnil jednak předat chybějící informace respondentům a rovněž navázat přímější a intenzivnější kontakt s respondentem (než tomu bylo v druhé fázi výzkumu). V další části rozhovoru byly otázky zaměřeny na budoucí projekty či obecně na činnost, na kterou by se v budoucnosti organizace chtěla zaměřit. Pro záznamový formulář byla vytvořena tabulka, která měla poskytnout název a stručný popis projektu či oblasti zaměření a informace o lokalitě a období realizace. Dále bylo účelem této části rozhovoru zjistit, zda bude projekt či aktivita realizována ve spolupráci s jiným subjektem, na jakou cílovou skupinu se zaměří a jak ji do projektu či aktivity zapojí, do jaké oblasti lze projekt či aktivitu zařadit. V této části bylo cílem také zjistit, zda jsou již někde o projektu či aktivitách dostupné údaje. V průběhu realizace rozhovorů však často docházelo k situaci, kdy se respondent zdráhal na některé otázky odpovědět či kdy odpověď nevěděl, a to buď z důvodu neznalosti problematiky (např. když se jednalo o nového pracovníka, který působil v organizaci teprve krátkou dobu) nebo proto, že o budoucím zaměření a činnosti organizace takto konkrétně předtím neuvažoval a nebyl tedy schopen formulovat odpověď. V odpovědích z této části rozhovorů bylo zmíněno 6 konkrétních projektů, které budou v blízké budoucnosti organizace realizovat. Dva z těchto projektů je možné označit za sociálně orientovanou inovaci dle již v prvních dvou fázích stanoveného postupu. Dále respondenti uváděli oblasti, na které se chtějí v budoucnosti zaměřit. Odpovědi byly pro lepší orientaci zařazeny do následujících kategorií. 77

80 Graf č.5 Na co se chtějí organizace v budoucnosti zaměřit Dle tohoto třídění byla respondenty nejčastěji zmiňována oblast zaměření na získání finanční podpory, na podporu zaměstnanosti a na propagaci (myšleno propagaci činnosti dané organizace). Dalším tématem rozhovoru byla očekávání respondentů od účasti na projektu Centrum sociálně orientovaných inovací. I zde se objevila poměrně široká škála odpovědí, jelikož se jednalo o otázku otevřenou z důvodu ponechání prostoru k vyjádření. Opět byly pro přehlednost vytvořeny kategorie, které vidíte v následujícím grafu. 78

MAS Střední Haná, o.p.s. Ing. Jarmila Matoušková

MAS Střední Haná, o.p.s. Ing. Jarmila Matoušková MAS Střední Haná, o.p.s. Ing. Jarmila Matoušková Základní informace o MAS Mapa území MAS Střední Haná Základní informace o MAS Počet členů MAS dle sektorů Obce na území MAS: Ivaň, Kojetín, Lřenovice, Lobodic,

Více

Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj. Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013

Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj. Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013 Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013 Rozvoj venkova Olomouckého kraje Charakteristika Olomouckého kraje Nástroje rozvoje venkova

Více

Setkání místních akčních skupin Olomouckého kraje k přípravě na nové plánovací období EU 2014+

Setkání místních akčních skupin Olomouckého kraje k přípravě na nové plánovací období EU 2014+ Setkání místních akčních skupin Olomouckého kraje k přípravě na nové plánovací období EU 2014+ Tvorba Integrované strategie rozvoje MAS Občané pro rozvoj venkova, o.s. Pozlovice, 13. listopad 2013 Základní

Více

ÚŘAD PRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY Krajská pobočka v Olomouci Referát trhu práce. Zpráva o situaci na regionálním trhu práce. Okres Přerov.

ÚŘAD PRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY Krajská pobočka v Olomouci Referát trhu práce. Zpráva o situaci na regionálním trhu práce. Okres Přerov. ÚŘAD PRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY Krajská pobočka v Olomouci Referát trhu práce Zpráva o situaci na regionálním trhu práce Okres Přerov Červen 2011 Graf1: Vývoj nezaměstnanosti a hlášených volných míst ve srovnání

Více

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace.

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí Třanovice, 27. 4. 2015 Úvodní informace Posláním (misí) této strategie je přispět k všestrannému rozvoji Pobeskydí prostřednictvím

Více

Společně z Hané přes Záhoří do Hostýnských vrchů

Společně z Hané přes Záhoří do Hostýnských vrchů Program LEADER ČR splňuje všechny podmínky nařízení Komise (ES) č. 1628/2006 ze dne 24. října 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiční podpory, vyhlášeného v Úředním

Více

Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti. 2. prosinec 2013, Olomouc

Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti. 2. prosinec 2013, Olomouc Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti 2. prosinec 2013, Olomouc Struktura prezentace Základní charakteristika Olomouckého kraje Možnosti a kompetence krajské samosprávy

Více

MAS MORAVSKÁ BRÁNA, o.s.

MAS MORAVSKÁ BRÁNA, o.s. Tvorba integrované strategie MAS MORAVSKÁ BRÁNA, o.s. Prezentace na setkání MAS Olomouckého kraje k přípravě na nové plánovací období EU 2014 + KDY: středa, 13. listopadu 2013 KDE: hotel Pohoda, Pozlovice

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce

Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce Martina Sýkorová Odbor evropských fondů Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Přerov, 26. dubna 2007 1 Finanční prostředky SF

Více

Školství MAS Region HANÁ

Školství MAS Region HANÁ Školství MAS Region HANÁ VIZE Materiální vybavení škol odpovídající 21. století, kvalitní pracovní podmínky pro pedagogy k zajištění moderní výuky, zlepšení podmínek i pro nepedagogické pracovníky škol.

Více

Strategie území správního obvodu ORP PŘEROV v oblasti předškolní výchovy a základního školství, sociálních služeb, odpadového hospodářství

Strategie území správního obvodu ORP PŘEROV v oblasti předškolní výchovy a základního školství, sociálních služeb, odpadového hospodářství Strategie území správního obvodu ORP PŘEROV v oblasti předškolní výchovy a základního školství, sociálních služeb, odpadového hospodářství a volitelného tématu Dokument je zpracován na období 2015 až 2024

Více

Příprava integrované strategie rozvoje území 2014-2020 Východiska pro integrované strategie regionů 2014-2020

Příprava integrované strategie rozvoje území 2014-2020 Východiska pro integrované strategie regionů 2014-2020 Příprava integrované strategie rozvoje území 2014-2020 Východiska pro integrované strategie regionů 2014-2020 1 Dokumenty EU a ČR (Společný strategický rámec) 2 Venkov v Evropě Venkovské oblasti tvoří:

Více

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Veřejné projednání návrhu 4.9.2014 Projekt Integrovaná strategie rozvoje území v působnosti MAS Pobeskydí je financován Moravskoslezským

Více

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková 1) Regionální politika 2) Strukturální fondy 3) Operační programy 2007 2013 4) Projektová žádost 5) Aktuální stav čerpání 6) Problémy s Operačními programy strana

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

Pracovní jednání k přípravě místní rozvojové strategie MAS ORLICKO

Pracovní jednání k přípravě místní rozvojové strategie MAS ORLICKO Pracovní jednání k přípravě místní rozvojové strategie MAS ORLICKO pro období 2014 2020 Ing. Oldřich Žďárský předseda Ing. Ivana Vanická - manažerka POZVÁNKA V rámci cca. dvouhodinového programu bude přednesena

Více

Regionální inovační strategie RIS3

Regionální inovační strategie RIS3 Jihočeský kraj Rozloha: 10 056 m2 (12 % rozlohy ČR) Počet obyvatel: 637 tisíc (nejnižší hustota zasídlení) Důležitá centra: Č. Budějovice, Tábor, Písek, Strakonice, Jindřichův Hradec Výhodná geografická

Více

Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012

Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012 Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012 Cílem Akčního plánu Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011 2012 (dále jen Akční

Více

2008-2010 PŘÍLOHA 3: PROVÁZANOST OPATŘENÍ PRIORIT PROGRAMU S VYBRANÝMI KONCEPCEMI A PLÁNY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE

2008-2010 PŘÍLOHA 3: PROVÁZANOST OPATŘENÍ PRIORIT PROGRAMU S VYBRANÝMI KONCEPCEMI A PLÁNY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Program rozvoje Královéhradeckého 2008-2010 I. Priorita Podnikání a zaměstnanost Priority / opatření PRK A) Podpora stávajících firem jako stabilizujícího prvku regionální ekonomiky a zaměstnanosti 1.

Více

SWOT ANALÝZA. workshop Darkovičky 14. 11. 2013. útlum tradičních lidových řemesel. nedostatečná propagace regionu. stagnace celosvětové ekonomiky

SWOT ANALÝZA. workshop Darkovičky 14. 11. 2013. útlum tradičních lidových řemesel. nedostatečná propagace regionu. stagnace celosvětové ekonomiky 1. Ekonomika (podnikání a zemědělství) SWOT ANALÝZA workshop Darkovičky 14. 11. 2013 velká nabídka v oblasti služeb a stavebnictví rozvinutá drobná řemesla na základě potřeb obyvatelstva podmínky pro krátkodobou

Více

Společný regionální operační program Aktuální stav a výhledy čerpání ze zdrojů opatření 3.2 Ministerstvo pro místní rozvoj Ing.

Společný regionální operační program Aktuální stav a výhledy čerpání ze zdrojů opatření 3.2 Ministerstvo pro místní rozvoj Ing. Společný regionální operační program Aktuální stav a výhledy čerpání ze zdrojů opatření 3.2 Ministerstvo pro místní rozvoj Ing. Olga Nováková Struktura příspěvku 1. Společný regionální operační program

Více

5.2.4 OSA IV - LEADER

5.2.4 OSA IV - LEADER 5.2.4 OSA IV - LEADER Účelem osy IV Leader je především zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického potenciálu a zhodnocení přírodního a kulturního dědictví venkova, spolu s

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání

Více

ROP Severozápad 2007-13 ve zkratce. Bc. Petr Achs, 24. dubna 2008, KÚÚK

ROP Severozápad 2007-13 ve zkratce. Bc. Petr Achs, 24. dubna 2008, KÚÚK ROP Severozápad 2007-13 ve zkratce Bc. Petr Achs, 24. dubna 2008, KÚÚK ROP Severozápad Hlavní programový dokument určující priority regionu pro čerpání strukturálních fondů v programovém období 2007 2013

Více

Seznam referencí. Sykora Swiss Consulting CZ, s. r.o. 2007-2012. Marketingová studie cestovního ruchu Sokolovska

Seznam referencí. Sykora Swiss Consulting CZ, s. r.o. 2007-2012. Marketingová studie cestovního ruchu Sokolovska Seznam referencí Sykora Swiss Consulting CZ, s. r.o. 2007-2012 Zadavatel: Město Sokolov, IČ 295586 Marketingová studie cestovního ruchu Sokolovska Zpracování potřebných podkladů a dokumentů pro vytvoření

Více

Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji

Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji Poloha mikroregionu v rámci ČR a HK kraje Novobydžovsko Mikroregion Novobydžovsko Novobydžovsko a Program rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-2010 (PRK) Strategie

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA Finální verze prosinec 2008 OBSAH: 1. ÚVOD... 4 2. STRATEGICKÁ VIZE MĚSTA... 5 3. STRATEGICKÉ CÍLE... 6 3 1. ÚVOD Nezbytnou součástí Strategického

Více

Kotlíková dotace výzva pro fyzické osoby z dotačního programu OPŽP. Orestis Tzimas oddělení projektů a realizace Enexa Projekt s.r.o.

Kotlíková dotace výzva pro fyzické osoby z dotačního programu OPŽP. Orestis Tzimas oddělení projektů a realizace Enexa Projekt s.r.o. Kotlíková dotace výzva pro fyzické osoby z dotačního programu OPŽP Orestis Tzimas oddělení projektů a realizace Enexa Projekt s.r.o. Ostrava Obecné informace V programovacím období 2014-2020 možnost výměny

Více

rtd Strategie integrované územní investice pro Hradecko-pardubickou metropolitní oblast Ing. David Koppitz

rtd Strategie integrované územní investice pro Hradecko-pardubickou metropolitní oblast Ing. David Koppitz Strategie integrované územní investice pro Hradecko-pardubickou metropolitní oblast rtd PS3: Vzdělávání a využití památek pro vzdělávání a rozvoj kreativního průmyslu Ing. David Koppitz Zásadní problémy

Více

OBČANSKÁ PARTICIPACE NA

OBČANSKÁ PARTICIPACE NA OBČANSKÁ PARTICIPACE NA VENKOVĚ Z POHLEDU CENTRA PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČR Mgr. et Mgr. Vilém Řehák tajemník CRR ČR Olomoucké vysoké školství partnerem moravského venkova reg. č.: CZ.1.07/2.4.00/12.0065

Více

DATOVÝ VÝSTUP Z RIS (BYTY)

DATOVÝ VÝSTUP Z RIS (BYTY) PROFIL ORGANIZACE OBČANSKÁ PARTICIPACE NA VENKOVĚ Z POHLEDU CENTRA PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČR Centrum pro regionální rozvoj ČR státní příspěvková organizace zřizovatel: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Více

Podpora Olomouckého kraje rozvoji venkova

Podpora Olomouckého kraje rozvoji venkova Podpora Olomouckého kraje rozvoji venkova Ing. Marta Novotná vedoucí oddělení regionálního rozvoje Krajský úřad Olomouckého kraje Koncepce zemědělsk lské politiky a rozvoje venkova Olomouckého kraje Důsledná

Více

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce Aktuální výzvy: Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016 MV ČR Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce OP Zaměstnanost Podpora sociálního podnikání Deinstitucionalizace sociálních

Více

Šablona pro zveřejnění integrované strategie

Šablona pro zveřejnění integrované strategie Šablona pro zveřejnění integrované strategie VYPLNĚNÝ FORMULÁŘ PROSÍM ZAŠLETE ELEKTRONICKY SPOLU S TEXTEM STRATEGIE VE FORMÁTU DOC/DOCX NA ADRESU: strategie-optp@mmr.cz. Název nositele strategie (organizace,

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

Strategické dokumenty JMK

Strategické dokumenty JMK Strategické dokumenty JMK Koncepční dokumenty Jihomoravského kraje a jejich vzájemné vazby Dílčí koncepce Dlouhodobý záměr vzdělávání a vzdělávací soustavy Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Koncepce

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 XVII. celostátní finanční konference Mgr. Lenka Kaucká, MPSV Praha 4. prosince 2014 Obsah prezentace Věcné zaměření OP Zaměstnanost

Více

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument.

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument. Určení prioritních oblastí a identifikace hlavních oblastí podpory s uvedením vazby na Integrované hlavní směry strategie Evropa 2020 a na regionální strategické y Kraj: Plzeňský kraj Prioritní oblast

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU TOUŠKOVSKO Podklad pro schůzky pracovních skupin konané ve dnech 9. a 11. října 2006

STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU TOUŠKOVSKO Podklad pro schůzky pracovních skupin konané ve dnech 9. a 11. října 2006 STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU TOUŠKOVSKO Podklad pro schůzky pracovních skupin konané ve dnech 9. a 11. října 2006 Cíle zpracovávaného dokumentu Hlavním cílem dokumentu je vytvořit strategický dokument,

Více

Masarykovo náměstí 20, 752 01 Kojetín

Masarykovo náměstí 20, 752 01 Kojetín MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINA STŘEDNÍ HANÁ VYHLAŠUJE VÝZVU K PŘEDKLÁDÁNÍ PROJEKTŮ V SOULADU SE STRATEGICKÝM PLÁNEM LEADER REGIONU STŘEDNÍ HANÁ A S PRAVIDLY PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA, OSA IV. LEADER IDENTIFIKACE

Více

Současná situace. Dlouhodobě nepříznivý vývoj ekonomiky Karlovarského kraje v rámci ČR. Odchod kvalifikovaných pracovníků z kraje

Současná situace. Dlouhodobě nepříznivý vývoj ekonomiky Karlovarského kraje v rámci ČR. Odchod kvalifikovaných pracovníků z kraje Současná situace Dlouhodobě nepříznivý vývoj ekonomiky Karlovarského kraje v rámci ČR Odchod kvalifikovaných pracovníků z kraje Nízká úroveň vzdělanosti Neexistence veřejné vysoké školy a výzkumných center

Více

KRAJSKÁ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA KARLOVARSKÉHO KRAJE

KRAJSKÁ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA KARLOVARSKÉHO KRAJE KRAJSKÁ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA Kvalita přináší úspěch, úspěch přináší odpovědnost, odpovědnost přináší kvalitu Kdo jsme? Krajská hospodářská komora Karlovarského kraje (KHK KK) byla ustanovena v lednu roku

Více

www.survio.com Souˇ casn a kvalita ˇ zivota ve Vaˇsem mˇ estˇ e

www.survio.com Souˇ casn a kvalita ˇ zivota ve Vaˇsem mˇ estˇ e www.survio.com Současná kvalita života ve Vašem městě Obsah 1 Základní údaje 3 2 Náhled dotazníku 4 3 Statistika respondentů 7 4 Přehled odpovědí 8 1. Váš věk.......................................................

Více

Vývoj tr. činnosti v letech 2004-2014 podle počtu TČ

Vývoj tr. činnosti v letech 2004-2014 podle počtu TČ KRAJSKÉ ŘEDITELSTVÍ POLICIE OLOMOUCKÉHO KRAJE Územní odbor Přerov Obvodní oddělení K Nadsklepí 1402 751 31 Lipník nad Bečvou Lipník n. B. 30. 1. 2015 Zpráva o situaci v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PŘÍBRAM NA OBDOBÍ LET 2014-2020

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PŘÍBRAM NA OBDOBÍ LET 2014-2020 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PŘÍBRAM NA OBDOBÍ LET 2014-2020 1024 Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. a 1 Projekt Zpracování strategického plánu

Více

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD)

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) SEMINÁŘ PRO MAS PRAHA 29. 7. 2015 VĚCNÉ ZAMĚŘENÍ OPZ IP 2.3 CLLD Specifický cíl 2.3.1: Zvýšit zapojení lokálních aktérů do řešení problémů nezaměstnanosti

Více

KHK Oblastní kancelář Orlicko ve spolupráci s Místní akční skupinou ORLICKO

KHK Oblastní kancelář Orlicko ve spolupráci s Místní akční skupinou ORLICKO KHK Oblastní kancelář Orlicko ve spolupráci s Místní akční skupinou ORLICKO BESEDA: DOTACE PRO PODNIKATELE V LETECH 2014 2020 PRO KOHO A NA CO O MAS ORLICKO Základní informace: občanské sdružení, sídlo

Více

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009 Jak financovat ICT projekty z EU fondů Martin Dolný 6.-7.4.2009 Současná situace v čerpání EU fondů Pomalé čerpání Menší zájem, obava z komplikovanosti systému Krize Redefinice dotačních priorit Zneužívání

Více

Příloha k zápisu z konference ke tvorbě Integrované strategie území MAS 21 na období 2014 2020 konané dne 29. 5. 2014 v Dolním Žandově

Příloha k zápisu z konference ke tvorbě Integrované strategie území MAS 21 na období 2014 2020 konané dne 29. 5. 2014 v Dolním Žandově Příloha k zápisu z konference ke tvorbě Integrované strategie území MAS 21 na období 2014 2020 konané dne 29. 5. 2014 v Dolním Žandově Přehled cílů a priorit strategické části za jednotlivé pracovní skupiny

Více

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST 2007-20132013 PhDr. Kateřina Pösingerová, CSc. Samostatné oddělení duben 2008 Evropských programů

Více

Škola rozvoje vesnic Podhorácka

Škola rozvoje vesnic Podhorácka Projekt Škola rozvoje vesnic Podhorácka Občanské sdružení Povodí Stařečského potoka nositel projektu Škola rozvoje vesnic Podhorácka VZDĚLÁVACÍ AKCE: B Škola rozvoje vesnic Podhorácka Cílem projektu je

Více

Dotační zpravodaj. č. 3/2015

Dotační zpravodaj. č. 3/2015 Dotační zpravodaj č. 3/2015 Aktuální informace o dění ve světě dotací z fondů EU Krajská hospodářská komora Karlovarského kraje nám. Krále Jiřího z Poděbrad 478/33, 350 02 Cheb, Tel: 354 426 140 IČO: 48

Více

Strategie rozvoje zaměstnanosti Karlovarského kraje. návrh. Karlovarská agentura rozvoje podnikání, p.o. Ing. Vlastimil Veselý

Strategie rozvoje zaměstnanosti Karlovarského kraje. návrh. Karlovarská agentura rozvoje podnikání, p.o. Ing. Vlastimil Veselý Strategie rozvoje zaměstnanosti Karlovarského kraje návrh Karlovarská agentura rozvoje podnikání, p.o. Ing. Vlastimil Veselý Důvody 1. Snaha čelit problémům - nedostatečná výkonost ekonomiky kraje, nedostatek

Více

Příklady animace samospráv a MAS

Příklady animace samospráv a MAS Příklady animace samospráv a MAS Prezentace pro Pardubice - projekt SMS, 11. 11. 2014 Prezentace: Příklady animace Obsah Příklady animace samospráv a MAS 1) Cílení 2) Řízení 3) Zapojování A) MAS Partnerství

Více

Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT

Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT Petr Prášek Obsah Úvod Politika MŠMT v oblasti IPR OP VK OP VaVpI Vize pro nové programové období Východiska Strategie hospodářského rozvoje

Více

OP ZAMĚSTNANOST 2014-2020 - MOŽNOSTI PODPORY V RÁMCI PRIORITNÍ OSY 2 SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ A BOJ S CHUDOBOU

OP ZAMĚSTNANOST 2014-2020 - MOŽNOSTI PODPORY V RÁMCI PRIORITNÍ OSY 2 SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ A BOJ S CHUDOBOU OP ZAMĚSTNANOST 2014-2020 - MOŽNOSTI PODPORY V RÁMCI PRIORITNÍ OSY 2 SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ A BOJ S CHUDOBOU Ing. Helena Petroková helena.petrokova@mpsv.cz Praha, 2.11.2015 Zaměření prezentace: OP Zaměstnanost

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy

Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy Vážení žadatelé, v oblasti cestovního ruchu, nastává jedinečná možnost, jak zrealizovat vaše vize na území Středočeského kraje. Dotace z EU Vám usnadní start

Více

Závěrečná cyklokonference Bzenec

Závěrečná cyklokonference Bzenec Závěrečná cyklokonference Bzenec v rámci projektu Rozvoj spolupráce Jihomoravského kraje a Trečianského samosprávného kraja v oblasti cyklistiky Možnosti financování aktivit a projektů v oblasti cyklodopravy

Více

Nevyužitá absorpční kapacita venkovských obcí

Nevyužitá absorpční kapacita venkovských obcí Nevyužitá absorpční kapacita venkovských obcí Analýza venkova: nové otazníky a výzvy Partnerství LEADER 2011 20. října 2011 Arcidiecézní muzeu, Olomouc Obsah prezentace Program rozvoje územního obvodu

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Pracovní skupina Ekonomika a lidské zdroje 18. 12. 2012 ISRR Krkonoše Cíl: analyzovat aktuální situace regionu Krkonoše identifikovat rozvojové problémy Krkonoš

Více

Operační program Zaměstnanost (2014 2020), příprava projektů a psaní žádosti o grant.

Operační program Zaměstnanost (2014 2020), příprava projektů a psaní žádosti o grant. Individuální projekt MPSV Podpora pracovního uplatnění starších osob v souvislosti s vyhlášením roku 2012 Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity, Operační program Zaměstnanost (2014

Více

Prioritní zaměření strategie

Prioritní zaměření strategie Prioritní zaměření strategie Zaměření problémových oblastí, jednotlivé priority, opatření a podopatření byly konfrontovány s prioritami pracovních skupin i zástupců nejširší veřejnosti, a to prostřednictvím

Více

7 let ROP JV. 7 let IROP? Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod

7 let ROP JV. 7 let IROP? Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod 7 let ROP JV 7 let IROP? Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod Jsme na dotacích závislí? Závěrečné výzvy programového období 2007 2013 Podpořené projekty ROP JV a podpora brownfieldů Osa 2

Více

Rozvoj venkova Olomouckého kraje. Setkání aktérů venkova, Všechovice - Příleský mlýn, 8.3.2012

Rozvoj venkova Olomouckého kraje. Setkání aktérů venkova, Všechovice - Příleský mlýn, 8.3.2012 Rozvoj venkova Olomouckého kraje Setkání aktérů venkova, Všechovice - Příleský mlýn, 8.3.2012 Rozvoj venkova Olomouckého kraje Východiska rozvoje venkova - koncepční Činnost Komise pro rozvoj venkova a

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Jan Balek j.balek@regionhranicko.cz Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání dotací Osnova prezentace:

Více

Jak na peníze z Evropské unie?

Jak na peníze z Evropské unie? Regionální operacní program pro Strední Cechy 2007-2013 Jak na peníze z Evropské unie? V období 2007-2013 je pro Českou republiku připraven z Evropské unie balíček peněz v objemu asi 750 mld. Kč. Česká

Více

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Sociální podnikání zaměstnanecká družstva Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Sociální inovace Koncept BEC BEC Družstvo Šumperk

Více

NÁVRHOVÁ ČÁST. Integrovaná strategie rozvoje regionu Zábřežsko

NÁVRHOVÁ ČÁST. Integrovaná strategie rozvoje regionu Zábřežsko NÁVRHOVÁ ČÁST Integrovaná strategie rozvoje regionu Zábřežsko na období 2007-2013 Centrum pro komunitní práci Střední Morava Regionální kancelář Šumperk Ing. Anna Bartošová Nemocniční 53 email: anna.bartosova@cpkp.cz

Více

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Národní 3, 117 20 Praha 1 Zpracoval: Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Ing. Marcela Přesličková, tel.221 403 331, e-mail : preslickova@ kav.cas.cz str.1 1. Specifikace

Více

Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury

Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ - ŘÍJEN 2010 Zveřejněno: 25. 10. 2010 Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury Definovat priority

Více

DOTAČNÍ PODPORA Z EU

DOTAČNÍ PODPORA Z EU DOTAČNÍ PODPORA Z EU V Olomouci dne 27.11.2009 Zpracovatel: Lenka Keclíková Období 2007 2013: celkem 24 operačních programů Vybrané programy: OP Podnikání a inovace OP Výzkum a vývoj pro inovace OP Lidské

Více

30/09/2008 Roztoky Mgr. Petra Vašátová. Možnosti financování rozvoje obcí z Regionální operačního programu

30/09/2008 Roztoky Mgr. Petra Vašátová. Možnosti financování rozvoje obcí z Regionální operačního programu 30/09/2008 Roztoky Mgr. Petra Vašátová Možnosti financování rozvoje obcí z Regionální operačního programu Střední Čechy y Pár slov o Regionální operačním programu Regionální operační č program pro NUTS

Více

Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování

Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování 24. 2. 2014 Zuzana Drhová Z Dohody o Partnerství (str. 173, leden 2014) 3.1.1 Komunitně vedený místní

Více

Kvalita ve veřejné správě. Ing. Mgr. David Sláma ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstvo vnitra

Kvalita ve veřejné správě. Ing. Mgr. David Sláma ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstvo vnitra Kvalita ve veřejné správě Ing. Mgr. David Sláma ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstvo vnitra Kvalita ve veřejné správě Kvalita ve veřejné správě = míra naplňování

Více

Michaela Randáčková Hranickározvojováagentura, z. s. Tř. 1 máje 2063, Hranice agentura@regionhranicko.cz

Michaela Randáčková Hranickározvojováagentura, z. s. Tř. 1 máje 2063, Hranice agentura@regionhranicko.cz Michaela Randáčková Hranickározvojováagentura, z. s. Tř. 1 máje 2063, Hranice agentura@regionhranicko.cz Obsah: 1)Kde můžete sledovat aktuálnídotačnípříležitosti 2)Tematickéoperačníprogramy na období2007-2013

Více

Dotační příležitosti a příprava na nové dotační období 40. dny malých obcí, Prostějov

Dotační příležitosti a příprava na nové dotační období 40. dny malých obcí, Prostějov Dotační příležitosti a příprava na nové dotační období 40. dny malých obcí, Prostějov Tomáš Vacenovský 31. října 2013 Obsah prezentace Aktuální dotační příležitosti pro obce OP Životní prostředí Norské

Více

ZPRÁVA O PRŮBĚHU 5. VÝZVY PŘÍJMU A HODNOCENÍ ŽÁDOSTÍ O DOTACI

ZPRÁVA O PRŮBĚHU 5. VÝZVY PŘÍJMU A HODNOCENÍ ŽÁDOSTÍ O DOTACI ZPRÁVA O PRŮBĚHU 5. VÝZVY PŘÍJMU A HODNOCENÍ ŽÁDOSTÍ O DOTACI k předkládání Žádostí o dotaci na realizaci projektů v rámci opatření IV.1.2 Realizace místní rozvojové strategie Programu rozvoje venkova

Více

Obce a evropské fondy v období 2014-2020. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj

Obce a evropské fondy v období 2014-2020. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Obce a evropské fondy v období 2014-2020 Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Evropský fond pro regionální rozvoj Evropské strukturální a investiční fondy 2014

Více

Příprava Královéhradeckého kraje na nové programové období 2014-2020

Příprava Královéhradeckého kraje na nové programové období 2014-2020 Příprava Královéhradeckého kraje na nové programové období 2014-2020 Konference Příležitosti pro města a obce v období 2014-2020 Zita Kučerová Centrum investic, rozvoje a inovací Příprava Královéhradeckého

Více

Regionální operační program Severovýchod

Regionální operační program Severovýchod Regionální operační program Severovýchod Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Rozvoj dopravní infrastruktury... 2 Prioritní osa 2 - Rozvoj městských a venkovských

Více

Local workshop. Krajský úřad Olomouckého kraje, 9. 6. 2014

Local workshop. Krajský úřad Olomouckého kraje, 9. 6. 2014 Local workshop Krajský úřad Olomouckého kraje, 9. 6. 2014 Obsah prezentace Základní informace o projektu CesR Cíle a výstupy projektu Představení partnerů projektu Harmonogram aktivit projektu Analytická

Více

PODANÉ RUCE MEZI ÚPOU A METUJÍ Oblast podpory v rámci 6. VÝZVY

PODANÉ RUCE MEZI ÚPOU A METUJÍ Oblast podpory v rámci 6. VÝZVY Výzva k předkládání žádostí o dotaci Místní akční skupina Mezi Úpou a Metují vyhlašuje 6. VÝZVU k předkládání žádostí o dotaci na realizaci projektů v rámci opatření IV. I. 2 Realizace místní rozvojové

Více

Priority MAS Královská stezka

Priority MAS Královská stezka Priority MAS Královská stezka Priority MAS Královská stezka Zlepšování kvality života v obcích MAS Podpora občanské společnosti Podpora podnikání a trhu práce Zemědělství, lesnictví a rybářství Cestovní

Více

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚ LÁVÁNÍ. BLIŽŠÍ ÚDAJ VYHLAŠOVATELE Odbor řízení Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚ LÁVÁNÍ. BLIŽŠÍ ÚDAJ VYHLAŠOVATELE Odbor řízení Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚ LÁVÁNÍ Č.j.: 29 096/2007-41 VYHLAŠOVATEL ČR - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy BLIŽŠÍ ÚDAJ VYHLAŠOVATELE Odbor řízení Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Projekt Rozvoj místního partnerství a trhu práce. CZ.1.04/5.1.01/77.00132

Projekt Rozvoj místního partnerství a trhu práce. CZ.1.04/5.1.01/77.00132 Projekt Rozvoj místního partnerství a trhu práce. CZ.1.04/5.1.01/77.00132 realizováno O.S. Rozkvět zahrady jižních Čech místní akční skupina a partnery v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost

Více

STRATEGICKÝ PLÁN UDRŽITELNÉHO ROZVOJE MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 NA OBDOBÍ 2017 2026

STRATEGICKÝ PLÁN UDRŽITELNÉHO ROZVOJE MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 NA OBDOBÍ 2017 2026 STRATEGICKÝ PLÁN UDRŽITELNÉHO ROZVOJE MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 NA OBDOBÍ 2017 2026 Ing. Radek Fujak expert v oblasti strategického plánování a prostorových analýz PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů,

Více

Spolupráce MMR s NSZM. Finanční zdroje MMR pro města a obce

Spolupráce MMR s NSZM. Finanční zdroje MMR pro města a obce Spolupráce MMR s NSZM Finanční zdroje MMR pro města a obce XVII. Celostátní konference Národní sítě Zdravých měst ČR Ing. Michal Janeba náměstek ministra pro regionální politiku a cestovní ruch Ministerstvo

Více

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Příprava RIS LK OS 1 Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Definice USV Udržitelná spotřeba a výroba (USV) je založena na výrobě a službách, včetně jejich spotřeby, které zajišťují

Více

PROJEDNÁNÍ STRATEGIE KOMUNITNĚ VEDENÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ MAS UNIČOVSKO, O.P.S. 2014-2020

PROJEDNÁNÍ STRATEGIE KOMUNITNĚ VEDENÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ MAS UNIČOVSKO, O.P.S. 2014-2020 PROJEDNÁNÍ STRATEGIE KOMUNITNĚ VEDENÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ MAS UNIČOVSKO, OPS 2014-2020 Ing Iveta Kopcová MAS Uničovsko ops projektový manažer Medlov, 1282014 Obsah prezentace 1 Zdroje informací ke strategické

Více

(Pod)Oblast podpory Oblast intervence Oprávněný žadatel Ukončení příjmu Další informace

(Pod)Oblast podpory Oblast intervence Oprávněný žadatel Ukončení příjmu Další informace DO 48-52 last minute 9.1. 7:19 PM Stránka 48 48 Operační program (Pod)Oblast podpory Oblast intervence Oprávněný žadatel Ukončení příjmu Další informace /Program/GS (registrační) žádostí Finanční mechanismus

Více

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SILNÉ STRÁNKY půdně a klimaticky vhodná území pro rozvoj zemědělských aktivit v nepotravinářské produkci

Více

MAS Partnerství Moštěnka, o. s. VÝZVU K PŘEDKLÁDÁNÍ PROJEKTŮ

MAS Partnerství Moštěnka, o. s. VÝZVU K PŘEDKLÁDÁNÍ PROJEKTŮ MAS Partnerství Moštěnka, o. s. V souladu se Záměrem Zelená pro naše vesnice, který schválilo Ministerstvo zemědělství ČR v rámci programu LEADER ČR 2007, vyhlašuje Místní akční skupina Partnerství Moštěnka,

Více

A. Transfer technologií

A. Transfer technologií A. Transfer technologií Ověření / zdroj informace Potřeba / cílový stav Absence cílené politiky pro podporu inovací Absence vhodných programů pro podporu inovativního malého a středního podnikání (nedostatečná

Více

Program přeshraniční spolupráce Česká republika Svobodný stát Bavorsko Cíl EÚS 2014-2020

Program přeshraniční spolupráce Česká republika Svobodný stát Bavorsko Cíl EÚS 2014-2020 Program přeshraniční spolupráce Česká republika Svobodný stát Bavorsko Cíl EÚS 2014-2020 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Dotace pro obce Plzeň 27.01.2015 ING. VERONIKA BERANOVÁ Obsah prezentace Podpora

Více